Určování pohlaví na lebce ivana fialová

584 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
584
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
3
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Určování pohlaví na lebce ivana fialová

  1. 1. ArgumentaceTéma jsem si vybrala, protože jsem ve třetím ročníku studia Antropologie na Masarykověuniverzitě. Celé zadání úkolu se mi zdálo jako vhodné, abych použila část své bakalářsképráce a rozšířila ji. Téma jsem si vybrala kvůli tomu, že mě problematika forenzníantropologie zajímá a chci ji i nadále studovat. Nadpis jsem použila z mého zadání odvedoucí práce. AnotaceV práci jsou popsány základní postupy při určování pohlaví na lebce. Dále jsou uvedenynejčastější používané metody, mezi které patří morfkoskopické a morfometrické metody anejnovější pokroky při určování pohlaví. Jedna z kapitol také obsahuje popis novýchtechnologií, které v současné době usnadňují práci s kosterním materiálem a následnýmzhondnocením. V práci je popsán materiál, který byl použit a praktický postup u vybranýchlebek a dolních čelistí. Určování pohlaví na lebce Určování pohlaví na lebce patří mezi tzv. „zlatou čtyřku,“ spolu s určením výšky,národnosti a věku u nalezených ostatků. K určování pohlaví se nejlépe hodí pánevní kosti. Nevždy jsou ovšem pánevní kosti v tak dobrém stavu, aby se daly použít, nebo nejsouk dispozici vůbec. Proto se v současné době vyvíjí mnoho nových metod, které by mohlyurčování pohlaví na pánvi uspokojivě nahradit. Mezi jednu z nejnovějších metod patří metoda Určení pohlavní diagnózy z ramenedolní čelisti (podle Lotha a Hennenberga 1996) Jedná se o morfologickou analýzu dolní
  2. 2. čelisti. Autoři se domnívají, že by metoda mohla konkurovat určení pohlaví z pánve.„Odlišnosti mezi mužskou a ženskou čelistí je ve tvaru zadního okraje ramene v úrovni okluzníroviny stoliček. U většiny žen je zadní okraj ramene přímý, a pokud je pozorováno zakřivení,potom se vyskytuje výše, v blízkosti krčku. U mužů je zakřivení výrazné.“ (Stloukal 1999, s.175) Nejdéle užívanou metodou je metoda morfoskopického pozorování. Důležité je siuvědomit, že v dané populaci je stupeň vývoje zkoumaného znaku jiný. „Při volběmorfologického pohlavního znaku bychom měli znát jeho spolehlivost, tj. procento rozvojeznaku u daného pohlaví a procento výskytu plně rozvinutého znaku u pohlavíopačného.“(Stloukal1999, s. 169) Každý znak má tedy svou míru spolehlivosti podle kteréurčíme váhu znaku (W). Zde se řídíme buď hodnotami podle Ascádiho a Nemeskériho (1970)nebo podle Solowiejové (1982) Dále si určíme stupeň rozvoje znaku (x). To nám danýzkoumaný znak zařadí buď spíše jako maskulinní nebo naopak feminní. Po rozřazení znaků sespočítá jednoduchá rovnice – index sexuality (M): M = Wx/W Další spolehlivou metodou je morfometrické hodnocení. „Je založeno na nalezeníminimální a maximální hodnoty znaku u každého pohlaví a zajištění optimální mezní hodnoty(dělící bod) velikosti měřeného znaku pro danou populaci. Optimální mezní hodnota oddělujepásmo feminních hodnot s překrývajících se s mužskými od pásma maskulinních hodnotpřekrývajících se s ženskými hodnotami. Čím je pásmo překrývání menší, tím je zvolený znakpro pohlavní diagnózu vhodnější.“ (Stloukal 1999, s. 169) Výsledky u morfoskopického a morfometrického zhodnocení by se měli shodovat.Proto je dobré celé měření opakovat třikrát, aby se dala spočítat osobní chyba. V dnešní doběrozvoje technologií už není nutná fyzická přítomnost lebek. Ale dá se využít počítačovýchtechnologií, které dokáží přenést reálný povrch lebky do počítačového prostředí. Využívá sek tomu 3D scanovací technologie. Mezi tyto přístroje patří například Microscan neboNexEngine. MateriálK dispozici máme 46 3D scanů lebek a 26 3D scanů dolních čelistí. Tyto 3D scany bylypořízeny na Ústavu antropologie Masarykovy univerzity v Brně. Scanování bylo provedeno
  3. 3. pomocí přístroje Microscan, který je k dispozici na Ústavu antropologie. V materiálu jsouzahrnuty lebky a dolní čelisti v různém stupni disturbance. Lebky byly náhodně vybrány zevšech populací – afroamerické, asijské, evropské, africké. MetodyU vybraných 3D scanů 46 lebek a 26 dolních čelistí byly provedeny metody morfoskopickéhozhodnocení a morfometrického měření. Tyto metody slouží k následnému vyhodnocenípohlavních rozlišností.Morfoskopické zhodnocení Pro zhodnocení pohlaví na lebce bylo vybráno 12 znaků, které jsou pro určování pohlavína lebkách nejvhodnější. Tyto body byly zaznamenány do tabulky spolu se stupni vývoje.Nejvíce vyvinuté znaky měly nejvyšší číslo. Následně byly lebky hodnoceny v programuLandmark 3.0.0.6. Hodnoceno bylo vždy pět lebek a ty byly porovnávány mezi sebou.Následně byly hodnoty zaznamenány do tabulky. Podobně bylo poustupováno u hodnocenídolních čelistí. Do tabulky byly vybrány čtyři znaky, které jsou nejvhodnější pro určenípohlaví. Následující zaznamenání do tabulky bylo stejné jako u lebek. Celý postup bylopakován třikrát z důvodů zjištění osobní chyby. Díky zjištěným stupňům vývoje bylnásledně spočítán index sexuality u všech lebek. U dolních čelistí bylo postupováno podobně jako u lebek, ovšem znaky byly vybrányčtyři. Opět bylo mezi sebou porovnáno pět dolních čelistí. Následně byly stupně vývoje znakůzaznamenány do tabulky. Poté byl spočítán index sexuality. Vyhodnocení 46 lebek C 20 e p l l o e 15 k č b 10 o e e v t k 5 ý 0 Muži Ženy Neurčeno
  4. 4. Morfometrické měřeníVybraných 46 3D scanů lebek a 26 3D scanů dolních čelistí bylo převedeno pomocí programuRhinoceros 4.0 do polygonových modelů. Tyto modely byly následně zpracováványv programu Landmark 3.0.0.6. Na všech lebkách bylo postupně digitalizováno 60 vybranýchkraniometrických bodů. Na dolních čelistech bylo digitalizováno 26 kraniometrických bodů.Tento postup byl proveden celkem třikrát, z důvodu zjištění osobní chyby. Dalším postupem,bylo získání tří souřadnic, určujících bod v 3D prostoru. Body byly převedeny dopoznámkového bloku a odtud do programu Past. Zde byl proveden přepočet vzdáleností bodůz 3D prostoru. Poté byly spočítané vzdálenosti zadávány do programu 3D – id. Ten díkyzadaným vzdálenostem hledá v databázi podobně naměřené vzdálenosti u lebek různýchpopulací a poté nabídne nejpravděpodobnější možnosti. Výsledkem je určená národnost ulebky a pohlaví. Seznam literatury  GILES, Eugene a Orville ELLIOT. Sex determination by discriminant function analysis of crania. American Journal of Physical Anthropology [online]. 1963, roč. 21, č. 1, s. 53-68 [cit. 2013-01-03]. ISSN 0002-9483. DOI: 10.1002/ajpa.1330210108. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/ajpa.1330210108Tento zdroj jsem použila z důvodu přesného popisu kraniometrických vzdáleností avysvětlení postupu měření  Osteometrie: Měření kostí. Rasové typy [online]. 2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://rasovetypy.wordpress.com/2012/05/29/osteometrie-mereni-kosti/Tento zdroj byl užitečný z důvodu ujasnění kraniometrických bodů a populačních odlišností  STLOUKAL, Milan. Antropologie: příručka pro studium kostry. 1. vyd. Praha: Národní muzeum, 1999, [10], 510 p. Praha: Národní muzeum. ISBN 80-703-6101-8.Tento zdroj je klasická příručka pro antropology, byla jako zdroj nejužitečnější. Načerpalajsem z ní nejvíce informací k způsobům měření lebek a dolních čelistí.

×