Jedna z neustále se vracejících otázek zní: je-li padělektak dokonalý, že ani po nejdůkladnější analýze nelzes jistotou ur...
2
3
http://www.tumblr.com/tagged/vermeer                                http://www.tumblr.com/tagged/meegerenvan Meegeren in 1...
ORIGINÁL VS. FALSUM• Plně doložená                   • Rentgenové snímky  historie obrazu                 • Mikroskopický ...
-   jemné rozdíly v kresbě či malbě, jež uvidíme pouze pod zvětšovacím sklem, být    zcela jasně rozdíly estetickými      ...
Otázku se snaží dále modifikovat:např. zda pro mne (či pro x) existuje estetický rozdíl mezi dvěma obrazy, pokud je   nemo...
Klíčová otázka tedy nakonec vypadá takto: existuje nějaký   estetický rozdíl mezi dvěma obrazy pro x v přiměřeném   časové...
Ačkoli tedy otevřeně zastává monistické východisko,  [pouze ty vlastnosti, jejichž výslednicí jsou vlastnosti  estetické, ...
• anticipuje možnost naučit se vidět (hypotetický?!?)  estetický rozdíl v budoucnostiA možnost, že bych později mohl odliš...
• k tomu je důležité porovnávání originál vs.  padělek, kterým se člověk učí odlišovat  – Vědomí této odlišnosti … mě vybí...
shrnutí:• někdo přijde a řekne, toto je padělek a toto je originál• na základě toho se pečlivým pozorováním naučím na este...
otázka: jakým způsobem se tedy tento         estetický rozdíl projevuje?• implicitně obsaženým kritickým faktorem je zde „...
HUDBA• neexistují padělky konkrétního díla     Interpretace skladby se mohou lišit správností a kvalitou … ale všechna spr...
Autografická vs. alografická            autografická                             neautografická/-   tehdy a jen tehdy, je-...
Skutečnost, že literární dílo má definitivní notaci, jež   sestává z určitých znaků či znamének vzájemně       kombinovaný...
• nelze padělat hudební dílo, lze však padělat  provedení díla /konkrétní, historické/            autenticita ≠ estetická ...
• Padělek uměleckého díla je předmět, jenž si  neoprávněně přisvojuje historii vzniku vlastní  originálu díla (ať již exis...
• Závazné identifikace děl, zcela nezávislé na  historii jejich vzniku, je však dosaženo až  tehdy, když je ustavena notac...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Umění a autenticita

531 views

Published on

Goodman, Nelson, „Umění a autenticita“ in: týž, Jazyky umění, Praha: Academia, 2007, s. 87-95.

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
531
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
5
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Umění a autenticita

  1. 1. Jedna z neustále se vracejících otázek zní: je-li padělektak dokonalý, že ani po nejdůkladnější analýze nelzes jistotou určit, zda se jedná, či nejedná o originál, je,nebo není stejně hodnotný jako dílo, které jejednoznačně pravé? (Aline B. Saarinen) 1
  2. 2. 2
  3. 3. 3
  4. 4. http://www.tumblr.com/tagged/vermeer http://www.tumblr.com/tagged/meegerenvan Meegeren in 1945,painting Jesus Among theDoctors (his last painting inthe style of Vermeer - seetext for details of hiscriminal trial) 4
  5. 5. ORIGINÁL VS. FALSUM• Plně doložená • Rentgenové snímky historie obrazu • Mikroskopický rozbor • Chemická analýzaautorstvístářífyzikální a chemické vlastnosti esteticky irelevantní rozdíly zkoumání „pouhým okem“ 5
  6. 6. - jemné rozdíly v kresbě či malbě, jež uvidíme pouze pod zvětšovacím sklem, být zcela jasně rozdíly estetickými > implicitně poukazuje na fyzické vlastnosti pozorovatele- kdo je předpokládaný pozorovatel > znalostní a psychologické vlastnosti pozorovatele MŮŽE EXISTOVAT ESTETICKÝ ROZDÍL I V PŘÍPADĚ, KDY NIKDO, ANI TEN NEJZKUŠENĚJŠÍ ODBORNÍK, NIKDY OBRAZY POUHÝM ZRAKEM NEROZEZNÁ? to, že podle Goodmana není estetický rozdíl pozorovatelný pouhým okem ovšem neznamená, že by neexistoval – PRÁVĚ NAOPAK (drží se premisy, že estetický rozdíl je jediným/hlavním kritériem pro stanovení pravosti/uměleckosti díla) 6
  7. 7. Otázku se snaží dále modifikovat:např. zda pro mne (či pro x) existuje estetický rozdíl mezi dvěma obrazy, pokud je nemohu (či x nemůže) rozlišit pouhým okem přičemž si na tuto otázku ovšem implicitně odpověděl již mnohem dříve – pro subjekt nemůže existovat estetický rozdíl, pokud jej subjekt kognitivně nevnímáve stati dále pokračuje v kruhu (…připustit, že něco, co na obrazech nevidím pouhým okem, může být příčinou jejich estetické odlišnosti…)Goodman• vych. z předpokladu, že pouze ty vlastnosti, jejichž výslednicí jsou vlastnosti estetické, jsou pro hodnocení uměleckého díla rozhodující.• ESTETICKÝ MONISMUS – hodnota uměleckého díla spočívá v jediné hodnotě – v hodnotě estetické 7
  8. 8. Klíčová otázka tedy nakonec vypadá takto: existuje nějaký estetický rozdíl mezi dvěma obrazy pro x v přiměřeném časovém úseku t, pokud je x nemůže během t rozpoznat pouhým okem?Anebo jinými slovy, může něco, co x není schopen pouhým okem během t rozeznat, být pro x zdrojem estetické odlišnosti mezi obrazy v t? > pouze tehdy, pokud by byl x tento rozdíl schopen rozpoznat, tzn. pokud by oba subjekty měly odlišné recepční podmínky (Goodman zde má na mysli rozdíly nejen fyzické, ale patrně i znalost kontextu – viz příklad s šilhavým boxerem, s. 88 – jež vede k selektivní pozornosti při percepci)> záleží na zkušenosti a cviku (s. 89) < předpokládá jakousi estetickou gramotnost 8
  9. 9. Ačkoli tedy otevřeně zastává monistické východisko, [pouze ty vlastnosti, jejichž výslednicí jsou vlastnosti estetické, jsou pro hodnocení uměleckého díla rozhodující] a priori předpokládá i další kritérium pro stanovení uměleckosti uměleckého dílaProč existuje estetický rozdíl mezi padělkem a originálním dílem? 9
  10. 10. • anticipuje možnost naučit se vidět (hypotetický?!?) estetický rozdíl v budoucnostiA možnost, že bych později mohl odlišnost obrazů vnímat tak, jak to nyní nedokážu, vytváří mezi nimi estetický rozdíl, který je pro mne důležitý již teď (s. 90) > takovýto nebo analytický estetický rozdíl by však pak bylo lze nalézt všude (respektive! především v rámci zkoumání jediného díla totožným subjektem („mnou nebo x“) v rozličných časových bodech)! 10
  11. 11. • k tomu je důležité porovnávání originál vs. padělek, kterým se člověk učí odlišovat – Vědomí této odlišnosti … mě vybízí, abych se v přítomném okamžiku díval na obrazy jinak, i když to, co vidím, je stejné – Tudíž nikoli později, ale právě teď vstupuje nevnímaný rozdíl mezi obrazy jako významný faktor spoluutvářející můj nynější prožitek. 11
  12. 12. shrnutí:• někdo přijde a řekne, toto je padělek a toto je originál• na základě toho se pečlivým pozorováním naučím na estetické rovině vnímat *pravděpodobně mikroskopické a okem nepostřehnutelné] rozdíly mezi padělkem a originálem pro účely příštích pozorování (jiných obrazů)• co vidím je sice stejné, ale už samotný fakt, že by to mohlo být jiné, mě naplňuje estetickým poznáním• vůbec fakt toho, že sice nejsem schopen rozlišit mezi estetickou kvalitou padělku a originálu, ale že to nějak jde (to někdo [údajně] dokáže), ovlivňuje charakter a funkci mého aktuálního vizuálního prožitku (ale kdyby někdo prohodil originál a falsum, přesto si toho nevšimnu) bez existence rozdílu percepčního může existovat rozdíl estetický 12
  13. 13. otázka: jakým způsobem se tedy tento estetický rozdíl projevuje?• implicitně obsaženým kritickým faktorem je zde „vědění“, znalost, předávané know-how, schopnost porovnávat – tedy znalost kontextu, jež ovlivňuje estetický účin díla…• KLÍČOVÁ JE lepší INFORMOVANOST (jak zmiňuje v další části, na str. 94), nikoli zvýšení estetické vnímavosti• Goodman říká: – …drobné percepční rozdíly mohou hrát obrovskou roli – I ty nejjemnější rozdíly mohou zcela změnit celkový dojem, atmosféru či ráz malby. – Rozsáhlé fyzické poškození fresky nemusí mít tak zásadní estetický dopad jako drobný, ale necitlivý restaurátorský zásah – Náš problém jsme plně vyřešili důkazem, že z naší neschopnosti rozlišit dva obrazy pouhým okem nevyplývá, že jsou esteticky totožné – a nenutí nás tudíž k závěru, že je padělek stejně tak dobrý jako originál 13
  14. 14. HUDBA• neexistují padělky konkrétního díla Interpretace skladby se mohou lišit správností a kvalitou … ale všechna správná provedení jsou stejně legitimními instancemi daného díla• hudba není na rozdíl od malby autografické umění• na rozdíl od malířství dvoufázové umění (konečným produktem je až realizace dle partitury) neautografické umění: literatura || uvádí příklady a dochází k závěru že ne všechna jednofázová umění jsou autografická a naopak• stěžejním kritériem pro autenticitu je totožnost záznamu 14
  15. 15. Autografická vs. alografická autografická neautografická/- tehdy a jen tehdy, je-li rozlišení mezi originálem a padělkem podstatné, alografická respektive tehdy a jen tehdy, pokud - hudba ani jeho nejpreciznější kopii nelze - literatura považovat za legitimní dílo- je-li umělecké dílo autografické, lze i - umění se jeví alografickým do té míry, příslušný druh umění nazvat do jaké je přístupné notaci autografickým- malba 15
  16. 16. Skutečnost, že literární dílo má definitivní notaci, jež sestává z určitých znaků či znamének vzájemně kombinovaných a spojovaných v řadách, poskytuje kritérium pro odlišení konstitutivních vlastností díla od všech vlastností kontingentních – tedy klíč pro závazné stanovení vyžadovaných rysů a hranic jejich přípustných variací.• stejně tak v hudbě/správný záznam zůstává i zde jediným požadavkem kladeným na správné provedení díla 16
  17. 17. • nelze padělat hudební dílo, lze však padělat provedení díla /konkrétní, historické/ autenticita ≠ estetická hodnota- různá prov. se liší (mohou vykazovat velmi odlišné estetické vlastnosti) tudíž i tam, kde jsou konstitutivní vlastnosti díla notací jasně vymezeny, nelze je slučovat s vlastnostmi estetickými- zamýšlí se nad tím, proč je pro některá umění vhodná notace a pro jiná nikoli, která umění jsou alografická a proč 17
  18. 18. • Padělek uměleckého díla je předmět, jenž si neoprávněně přisvojuje historii vzniku vlastní originálu díla (ať již existujícímu či nikoli).• Tam, kde máme k dispozici teoreticky závazný test pro určení, že objekt má všechny konstitutivní vlastnosti díla, aniž bychom museli zjišťovat, jak či kým byl objekt vytvořen, nehraje historie vzniku žádnou roli, a proto neexistuje padělek konkrétního díla. (noty) 18
  19. 19. • Závazné identifikace děl, zcela nezávislé na historii jejich vzniku, je však dosaženo až tehdy, když je ustavena notace.• Alografická umění nezískala svou nezávislost proklamací, nýbrž notací. 19

×