Spor jazyka a myšlení na poli psychologie zrakového vnímání

397 views

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
397
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
3
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Spor jazyka a myšlení na poli psychologie zrakového vnímání

  1. 1. Spor  jazyka  a  myšlení  na  poli  psychologie   zrakového  vnímání   David  Kříčka,  UČO:  211400    Klíčová  slova:  Barva, Basic Color Terms, jazyk, myšlení, Sapir-Whorfova hypotéza, zrakové vnímáníAbstrakt:  Schopnost vnímat a popisovat objekty a pojmy je nedílnou součástí života každého lidskéhojedince. Tato práce se věnuje zrakovému vnímaní z pohledu lingvistického, pomocí jazyka ajazykové konstrukce pojmů a z pohledu myšlení, odvozování a přirovnání. Pro názornost je nacelé téma nahlíženo skrze problematiku vnímání barev.Argumentace:  Při studii oboru psychologie jsem v předmětu o zrakovém vnímaní zjistil, že spor jazyka amyšlení je velice zajímavý. Sám jsem začal hledat odpovědi na otázky, jaký by byl náš světbez řeči? Nebo jestli existují věci jen na základě pojmů, které jsou jim přidělovány? Což mnevedlo k zamyšlení, jak bych s „odlišným“ člověkem (který vyrůstal např. mezi zvířaty, bezlidské interakce a tedy bez schopnosti řeči) mohl diskutovat? Já sám vím, co je to jablko achci-li o něm mluvit, řeknu jablko, ale „on“ by měl možná jen nějakou svoji představu opředmětu, kterému já jednoduše říkám jablko. Tato problematika mě nadchla natolik, že přihledání dalších informací jsem se rozhodl téma sporu jazyka a myšlení použít pro svojizávěrečnou práci.
  2. 2. Již od nepaměti provází lidstvo touha po poznání světa, poznání všezahrnující pravdy činějakého konceptu, díky kterému by se dalo ve světě vyznat a pochopit skutečnost takovou,jaká doopravdy je. V západní kultuře započali tento spor Platón s Aristotelem již ve 4. stoletípřed naším letopočtem. Předpokládá se, že ač nevyřknut byl spor jistě nošen v myslích lidí jiždaleko před nimi. Při samotném přemýšlení o těchto problémech je nám jazyknepostradatelným pomocníkem. Lidské bádání by ztroskotalo velice brzy bez toho, anižbychom byli schopni rozlišit amorfní realitu do jednotlivých celků pomocí pojmů, s nimižmůžeme dále operovat, popisovat vztahy mezi nimi nebo je jen rozlišit. Zde se nacházísamotné jádro problému: • Nakolik je realita, kterou popisujeme slovy, skutečností a nakolik je pouze jazykovou konstrukcí? • Nakolik by byla naše mysl odlišnou od mysli zvířat, kdybychom nepoužívali řeč?Realita v našich hlavách je realitou do velké části konstruovanou jazykem, ale jaký je vztahjazyka a objektivním světem tam venku, zůstává nevyřešenou otázkou. Rád bych se v tétopráci věnoval vztahu reality a jazyka, z pohledu vnímání barev v souvislosti s jazykovýmiprostředky použitými k jejich popisu. Barevné spektrum nám slouží jako ideální příklad toho, jak jsme původně beztvarourealitu schopni rozčlenit do menších celků, s nimiž lze dále pracovat. Pro člověka viditelnésvětlo je elektromagnetické záření o vlnových délkách 380 až 750 mn. V tomto spektruneexistují žádné objektivní hranice, které by diferencovaly rozdíly mezi barvami, ale tím, žepomocí jazyka pojmenujeme určitou část jako např. červenou nebo modrou barvu, smažemevše, co se nachází mezi těmito pojmy. Zde stojíme před problémem, kde na jedné straně stojí Sapir-Whorfova hypotézazaložena na odlišnostech komunit a na straně druhé výzkum Basic Color Terms, který se opíráa logiku a strukturu.Sapir-­‐Whorfova  hypotéza  Lingvisticko-antropologická teze, podle které je pojetí reálného světa vystavěno najazykových zvyklostech konkrétní dané komunity, jež pak předurčují určitý výběr interpretacereality – žijeme tedy bez velké nadsázky v jiných světech. S touto zřejmě nejslavnější teorií kořenící v jazykovém relativismu přišel americkýstrukturalistický lingvista Edward Sapir ve 30. letech 20. století. Nechal se inspirovatzjištěními svého učitele, proslulého antropologa Franze Boase, jenž si povšiml, že indiánské
  3. 3. jazyky se značně odlišují od indoevropských dokonce i ve vyjadřování stejných reálií. Teorie, která nám říká: „Kategorie, do kterých svět uzavíráme, nepozorujeme proto, žeby zde byly a jasně se nám ukazovaly; naopak, svět je kaleidoskopickým proudem vjemů,které naše mysl potřebuje zorganizovat – a tato organizace je povětšinou založena nalingvistickém systému v našem uvažování.“ Zde se tedy tvrdí, že barvy samy o soběobjektivně neexistují, je to pouze konstrukt v našich hlavách vytvořený kulturně na základějazyka – tento myšlenkový proud se nazývá relativismus. Má své opodstatnění. Napříkladpokud vezmeme 2 pozorovatele duhy, popíšou nám počet barev takovým způsobem, jaký jimdovolují jejich jazykové prostředky. My popíšeme duhu jako pětibarevnou, ale napříkladobyvatel Filipín mluvící jazykem hanunóo, by ji popsal jako 2 barevnou. Znamená to ovšem,že každý z nich vnímá realitu různě? Je pozorovatel Filipín omezen na vnímání a přemýšlenío duze jako dvoubarevné? Lingvistický determinismus tvrdí, že ano. Na tyto myšlenky velicezajímavě navázal Geore Orwel ve svém románu „1984“, kde vláda vytvořením „Newspeaku“dokázala občanům sebrat svobodu myšlení tím, že zrušila slova jako svoboda, či zrušenímslova vzpoura znemožnila vzpouru, jelikož bez onoho slova nelze o ničem podobném anipřemýšlet…Basic  Color  Terms  Výzkum Berlina a Kaye uveřejněný v knize „Basic Color Terms“. Jejich výzkum se věnovalzkoumání více než sta světových jazyků. Výsledkem bylo, že v pojmovém rozdělení lzevystopovat určitou strukturu. Takto byla odhalena určitá ideální kombinace 11 barev, z nichžkaždý jazyk čerpá pro svou potřebu minimálně dvě. Tyto kategorie jsou setříděny podlestriktních pravidel. Jestliže jazyk obsahuje určitou kategorii barvy, pak musí obsahovat takévšechny ty, které jí v tabulce předcházejí. Má-li některý jazyk výraz pro červenou barvu, pakmá také pro černou a bílou. Má-li výraz pro modrou, pak má také výrazy pro zelenou, žlutou,červenou, černou a bílou. Úroveň I Bílá Černá 9 jazyků Úroveň II Bílá Černá Červená 21 jazyků Úroveň IIIa Bílá Černá Červená Zelená 8 jazyků Úroveň IIIb Bílá Černá Červená Žlutá 9 jazyků Úroveň IV Bílá Černá Červená Zelená Žlutá 18 jazyků Úroveň V Bílá Černá Červená Zelená Žlutá Modrá 8 jazyků Úroveň VI Bílá Černá Červená Zelená Žlutá Modrá Hnědá 5 jazyků Úroveň VII Kompletní rozsah barev 20 jazyků Tabulka 1: Rozdělení barev do jednotlivých úrovní dle teorie Basic Color Terms.
  4. 4. Pokud je tomu opravdu tak, tvrzení se dá jistě zobecnit i mimo svět barev. Pro názornou ukázku se podívejme na četnost využití přídavných jmen označujícíchkonkrétní barvu v České republice. Adjektiva, která vyjadřují barvu, jsou zkoumána nazákladě frekvence daného označení barvy. Předpokládáme, že čím vyšší frekvenční číslo, tímsilnější zapojení do jazykového systému.Graf 1: Frekvence výskytu přídavných jmen vyjadřujících barvu ̌ Z grafu 1 je možno vidět, že čeština má frekvenčně na prvním místě pojmenováníbarvy bílé, stejně jako je tomu i v některých jiných světových jazycích (např. angličtina,francouzština, italština, ruština, španělština, …).S přihlédnutím k teorii Basic Color Terms, se pomyslná ručička vah překlání spíše na stranuuniversalismu. Stále zde ale zůstává velká spousta nezodpovězených otázek, mezi které patří:- Čím je způsobeno to, že svět vnímáme stejně?- Je to determinováno fyziologickými vlastnostmi našeho nervového aparátu?- Mohlo by to být dáno stejným jazykovým původem, což by opět dalo za pravdu racionalistům?- Nebo je to jednoduše tím, že svět zkrátka takovým je? Nemyslím si, že by tímto byl problém starý tisíce let vyřešen. Existence pojmůsamotných nám jistě poskytuje výborný prostředek jevy zkoumat a lépe jim rozumět, ovšemjsem přesvědčen, že nedává jejich samotnému vzniku, a že nežijeme v orwelovském světěvytvořeném jazykovou konstrukcí. Jazykové odlišnosti bych připisoval spíše interakci socio-
  5. 5. kulturního a ekologického rámce, ve kterém se lidé vyskytují. Proto např. stovky výrazůEskymáků pro odstíny bílé, množství popisů zelené u pralesních domorodců či nepřebernémnožství nově vznikajících odborných termínu ve vědecké sféře našeho západního světa.BibliografieBerlin, Brent, and Kay Paul. "Basic Color Terms: Their Universality and Evolution".Berkeley: University of California Press, 1991. ISBN-10: 0-520-07635-4. • autoři jsou považování za průkopníky ve svém oboru • nejrozsáhlejší výzkum v oblasti pojmu barev • kniha velmi přehledně a jednoduše vysvětluje pojmy potřebné v mé práci • kniha doporučována i při studuji předmětu, ze kterého téma vychází • dostupnost knihy v elektronické podobě, což vzhledem k její nedostupnosti v knihovně bylo mojí spásouKey, Paul. "Synchronic variability and diachronic change in basic color terms". Language inSociety IV, no. 3 (1975): 255-270. • autor je odborníkem v oboru • článek publikován v kvalitním periodiku Language in Society • autor přehledně vysvětluje problematiku • uvedeno nemalé množství příkladů pro snadnější pochopení tématu • jedná se o důvěryhodný zdrojVotřel, Jan. "Sapir - Whorfova hypotéza" [online]. 2008 [cit. 2012-12-20]. Bakalářská práce.Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Teologická fakulta. Vedoucí práce Vít Erban.Dostupné z: <http://theses.cz/id/xae0r1/> • důvěryhodný zdroj • kvalitně zpracovaná práce (přehledné a ucelené zpracování) • celá práce je věnována tématu, na kterém je založen jeden z pohledů mé práce • práce byla výbornou inspirací pro čerpání dalších zdrojů informací • v práci se autor snaží nejenom fakta popsat, ale i aplikovat na příkladechWhorf, Benjamin Lee, and John Bissell Carroll. "Language, Thought, and Reality".Massachusetss: MIT Press, 1964. ISBN-10: 0-262-73006-5. • špičkový autoři z oblasti psychologie • velmi dobré recenze na knihu • rozsáhlé a podrobné nahlédnutí do problematiky, o kterou jsem se zajímal • kniha je zdrojem nesčetného množství, jak na problematiku nahlížet • autoři podrobně popisují jednotlivé pohledy na věc, uvádí nesčetné množství ukázek

×