Successfully reported this slideshow.

Miloš jiránek e. munch

194 views

Published on

  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Miloš jiránek e. munch

  1. 1. Edvard Munch je jedním z nejvýznamnějších umělců nejen své doby, ale i obecně. Pro Norsko jejeho přínos nezapomenutelný, ale přesto, že pocházel ze vzdáleného severu, měl i značný vliv nastředoevropské okolí. Jako studentce Skandinávských studií je pro mě téma norského malířezajímavé a zejména při spojení Norska a Česka. K výběru tématu mě vedla zejména kniha Být sám– obrazy, deníky, ohlasy, která se mimo jiné Munchem v Česku zabývá. Neplánuji tuto knihuinterpretovat vlastními slovy, nýbrž se chci blíže zaměřit na část Miloše Jiránka a jeho pohled naMuncha, respektive jeho dílo a výstavu v Praze. Edvard Munch, Miloš Jiránek a výstava v PrazeEdvard Munch byl velmi významným autorem výtvarných děl, ale pro jejich specifičnost nebylajeho díla vždy tak uznávána jako je tomu dnes. Na konci devatenáctého století byla v ČeskuMunchova práce považována spíše za okrajovou záležitost. Ale ani v dalších místech, kde seMunchova tvorba v průběhu devadesátých let objevila, například v Kodani či v Mnichově,nezanechala hlubší uměleckou stopu. Jeho umění bylo v těch letech natolik výjimečné, že nemělovýraznější vliv ani na rodné Norsko. Jakkoli byl Munch stále častěji přijímán a oceňován kritikyi umělci, obecně bylo jeho dílo chápáno jako zajímavá kuriozita či bizarní výstřednost.(1)Výstava Munchových obrazů, která se uskutečnila v Praze roku 1905, měla na tehdejší umělceohromný vliv. Nejen umělecký, ale i ideologický (v rámci pohledu na svět a umění) mnoho umělcůmělo ještě dlouho po uskutečnění výstavy potřebu tuto akci komentovat, vracet se k ní a vzpomínat.Munchova výstava se v Praze ale nekonala náhodou. Již o deset let dříve začal autor časopisuModerní Revue Jiří Karásek psát o Munchově práci velice pozitivně a nadšeně. Pro Karáska byltotiž Munch symbolem moderní individuality, osoba, která šla proti proudu všech klišé a vytvářeladosud neznámé formy a kombinace barev.(2) Zajímavé je ale uvažovat co by se stalo, kdyby sevýstava uskutečnila už o osm let dříve, kdy byl Munch k jejímu uskutečnění poprvé vyzván. Bylyby reakce na jeho díla tak vřelé?Tak z roku 1905 byla nicméně velmi úspěšná a reagovat na ni už ale nestačilo pouze „dekadentním“členům Moderní Revue (jak byli sem píšící autoři nazýváni okolím, pro svou oblibu napříkladprávě Muncha), kteří Muncha uznávali ještě před výstavou a na jejichž popud se výstavauskutečnila. Potřeba komentovat a vyjádřit se přetrvávala v průběhu let i nadále například v článkuz roku 1959 od V.V. Štecha s názvem Setkání s Edvardem Munchem a nebo v Emila Fily textem zroku 1938. Expozici také dále komentoval i Miloš Jiránek, jehož článkem se bude zabývat vnásledujících řádcích.________________________________________________________________________________1. MUNCH, Edvard. Být sám: obrazy - deníky - ohlasy. Praha: Arbor vitae, c2006, s 197. ISBN 80-86300-57-3.2. Název: Edvard Munchs Prague Debut.Zdroj: The New Presence [1211-8303] Urban, Otto rok:2005 ročník:7 iss:2 strany:47-48Trvalý odkaz: EBSCO http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=17678953&lang=cs&site=ehost-live
  2. 2. Miloš JiránekMiloš Jiránek byl Munchův současník, který žil v letech 1875-1911. Patřil k vůdčím osobnostemzakladatelské generace českého moderního umění, která vstoupila do výtvarného života v průběhudevadesátých let minulého století. Tato generace přišla s kritikou tehdejšího umění, které podle nichsloužilo ideolohii, a požadovali více tvůrčí svobody individua a svébytnosti výtvarného myšlení.Úsilí o emancipaci českého výtvarného života dostalo výraz v založení spolku výtvarných umělcůMánes v roce 1887 a dále také uměleckého časopisu Volné směry v roce 1896. Podobamodernisticky orientovaného časopisu se vyhranila zejména pod vedením F. X. Šaldy a právěMiloše Jiránka.Miloš Jiránek se aktivně účastnil přípravy výstavy děl Augusta Rodina (1902) a Edvarda Muncha(1905). Dále působil rovněž jako překladatel, kritik a výtvarný teoretik.(3)Miloš Jiránek: E. Munchotiskl v březnu 1905 měsíčník Národní česká Revue, 336-340Ve svém článku s názvem E. Munch, otištěném v březnu 1905 v časopise Národní česká revue, seMiloš Jiránek vyjadřuje právě k výstavě, která v únoru toho roku proběhla v pavilonu pod Kinskéhozahradou v Praze.Miloš Jiránek nejprve srovnává ohlasy a reakce na výstavu Augusta Rodina, která zde proběhla předčtyřmi lety a na které osobně spolupracoval, s výstavou Edvarda Muncha. Autor podotýká, žeRodin byl oproti Munchovi ve výhodě, protože byl českou veřejností známý a uznávaný už předvýstavou v Praze. Proto lidé nad Rodinovým dílem mnohem déle přemýšleli, než ho případnězavrhli.Jiránek dále Munchovo dílo dělí do třech období: 1. nepřístupnější, 2. ryze munchovské,symbolistiko – dekadentní a 3., které autor nazývá dnešní Munch.Přestože jde v Munchových obrazech cítit jistý vliv jeho současníků, jako například Van Goghanebo Cézanna, jsou díla E. Muncha ve své naprosté většině zcela originální a to takovým způsobem,že si Miloš Jiránek ani není jistý, jestli je E. Munch studovaným malířem, nebo samoukem, protožev jeho tvorbě nevidí jakýkoliv vliv nějaké malířské školy.Každopádně z jeho tvorby cítí naprostou originalitu a smělost, obrazy nejsou v Jiránkových očíchtak zvaně „technické“, nýbrž upřímné. Nemaluje jako vypočítavý profesionál, nýbrž je jeho malbavlastním způsobem vyjadřování: každý tah štětce má jistý smysl, a proto i jen obyčejné skici mají vpodání Muncha účel a jsou jak zajímavé tak i divácky hluboké.Další specifika jeho tvorby jsou nedostatečnost obkreslování běžné reality, protože maluje dojem,který mu realita dává. Na plátno předává subjektivní pocity a nálady, které se odráží napříkladi v netradičním používání barev (například neobvyklá žlutá pro depresi), což může mít za následekneporozumění s publikem. Na druhou stranu je jeho tvorba odvážnou cestou ryzího subjektivismu,což nakonec publikum ocení. Munch totiž nemaluje pouze své osobní utrpení, ale i utrpení všechostatních. Proto jsou jeho obrazům nakonec všichni schopni porozumět.______________________________________________________________________________3. Miloš Jiránek. Http://www.cmvu.cz [online]. 2007 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.cmvu.cz/cz1276e4/milos-jiranek/
  3. 3. Anotace:Text pojednává o vlivu norského malíře Edvarda Muncha na české prostředí, hlavně pak o výstavěkonající se v Praze roku 1905. V článku se autor nejdříve pokusí čtenáře zevrubně seznámit stehdejším pohledem a přijetím Edvarda Muncha veřejností celosvětově a dále se pak věnuje přijetímalíře v České republice. Autor se v textu snaží popsat, na základě Jiránkových textů, jaký mělMiloš Jiránek k Munchovi vztah.Klíčová slova:Munch, Jiránek, umění, výstava, Norsko, PrahaPoužitá literatura a materiály:MUNCH, Edvard. Být sám: obrazy - deníky - ohlasy. Praha: Arbor vitae, c2006, 336 s. ISBN 80-86300-57-3. - erudovaní autoři- knihu mi doporučil kvalitní zdroj- slyšela jsem na ni pozitivní ohlasy z více zdrojů- informace v knize považuji za ověřené a pravdivé (sama kniha odkazuje na zdroje, ze kterýchčasto čerpá)- kniha je doplněná autentickými záznamy, které se nedají nijak nahradit (deníkové listy...)Název: Edvard Munchs Prague Debut.Zdroj: The New Presence [1211-8303] Urban, Otto rok:2005 ročník:7 iss:2 strany:47 -48Trvalý odkaz: EBSCOhttp://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=17678953&lang=cs&site=ehost-live- článek pochází z vědeckého časopisu- erudovaný autor- článek vychází z historických faktů- vypadá věrohodně- je nalezen před EBSCO, proto věřím v jeho kvalituMiloš Jiránek. Http://www.cmvu.cz [online]. 2007 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:http://www.cmvu.cz/cz1276e4/milos-jiranek/- informace z internetových stránek muzea považuji za pravdivé- jedná se o životopisné informace podané odborníkem (v tomto případě institucí, muzeem)- informace v textu podléhají kontrole jak široké veřejnosti tak i odborníků,- článek obsahuje faktografické ověřitelné údaje

×