Successfully reported this slideshow.
Your SlideShare is downloading. ×

Prezentace - Budování knihovní komunity 3.týden

Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Loading in …3
×

Check these out next

1 of 71 Ad
Advertisement

More Related Content

More from Barbora Buchtová (15)

Recently uploaded (20)

Advertisement

Prezentace - Budování knihovní komunity 3.týden

  1. 1. Jak rozvíjet knihovní komunitu pomocí sociálních sítí a dalších nástrojů 25.10.2022 Bára Buchtová
  2. 2. Pružně reagovat na potřeby lidí 2 Koncepce říká:
  3. 3. Jak se správně ptát … abychom z tohoho získali co nejvíce a od lidí opravdu něco zjistili
  4. 4. Předtím než se začnete ptát ▸ Definujte si cíle průzkum, ╺ = CO PŘESNĚ chcete zjistit a OD KOHO to potřebujete zjistit ╺ např. chci zjistit od stávajících čtenářů seniorního věku jestli nepotřebují nějaké další služby, které by jim knihovna mohla nabídnout a na konci výzkumu chci vědět jaké služby by to mohly být ▸ Vyberte ten nejvhodnější kanál a ptejte se jen těch lidí, kterých se průzkum týká - např. pokud se dotazník týká jen stávajících čtenářů, je zbytečné ho distribuovat přes web obce. Ptejte se tam, kde už lidi jsou - pokud máte na všechny už email, je zbytečné lovit je na facebooku, pokud je potkáváte venku osobně, ptejte se tam kde je potkáváte.
  5. 5. Předtím než se začnete ptát ▸ Neptejte se na věci, které vás vlastně nezajímají, nebo které nechcete změnit - zbytečně tím zatěžujete respondenty i sebe ▸ Neptejte se na něco, co můžete zjistit exaktněji - např. co můžete zjistit z jiného výzkumu nebo dokonce vlastních dat ╺ např. nezjišťujte dotazníkem věci, které můžete získat z knihovního katalogu (věkovou skladbu čtenářů, jaké dokumenty si půjčují apod.) ▸ Zkuste odbourat svůj ostych z oslovení lidí - někdy je prostě nejefektivnější a nejlepší zeptat se osobně v terénu, než vymýšlet dotazníky a způsoby jak lidi motivovat k jejich vyplňování…
  6. 6. Jak se správně ptát 1. Ptejte se tak, aby si účastníci pod otázkou dokázali představit něco konkrétního. ╺ „Co jsi dělal minulou neděli“ je lepší než „Jak trávíš víkendy?“ 2. Přizpůsobte svůj jazyk dané skupině (jinak se na stejnou věc budeme ptát skupiny vědců a jinak dětí ve škole). Zapomeňte také na knihovnický žargon a názvy služeb. Uživatelé je znát nemusí. ╺ “Jste spokojeni s fondem knihovny?” vs “Chybí vám v knihovně nějaký typ knížek? Jaký?” 3. Důležité je mít otázky co nejvíce otevřené ╺ „Odkud čerpáš informace?“ ne uzavřené na předem dané možnosti typu „Dozvídáš se věci z knížek nebo z internetu?“
  7. 7. Jak se správně ptát 4. Je dobré věty uvozovat stylem „co si myslíte..“, „jak si představujete…“ ╺ nejlepší je ptát se ještě konkrétněji „vybavujete si nějaký zážitek, kdy jste …“ 5. Při navržení otázky si vždy zkuste říct, co se asi díky této otázce dozvíte a jestli se to shoduje s tím co chcete zjistit ╺ „Co rád/a děláš v knihovně?“ → zjistím, jestli knihovna slouží jenom jako půjčovna knih, nebo že slouží i jako něco jiného (a zjistím co konkrétně)
  8. 8. Jak se správně ptát 6. Neptejte se co nedělají, nebo proč to nedělají, ptejte se na bariéry a jestli je možné je odstranit ╺ „Proč nechodíš do knihovny?“ vs „Napadlo tě v poslední době někdy zajít do knihovny? Proč jsi to nakonec neudělal? Existuje něco, co tě v knihovně štve nebo odpuzuje?“
  9. 9. Jak se správně ptát 7. u skupin lidí, které neznáme, nebo ke kterým je dobré přistupovat citlivě vám může pomoci zeptat se opisem — např. pokud zjišťujete životní postoje k ožehavým tématům např. názory na migraci, náboženství, politiku… ╺ „Znáte nějaké cizince, kteří ve vaší obci bydlí? Jaký je váš pohled na lidi, kteří sem přijedou bydlet a neumí česky? Stalo se vám, že jste u vás potkali v nějakého cizince, který potřeboval pomoct?“ — neptat se „Jaký je váš názor na rasismus?“ ╺ Ideální je využít náznaku některého z účastníků z předešlé komunikace — „Před chvílí jste zmínil, že u vás v obci pracují lidé z okolních zemí. Zkusil byste to trochu rozvést? Co to pro vaši obec podle vás znamená?“
  10. 10. Po výzkumu ▸ Porovnejte si výsledek s předem stanovenými cíli - našli jste odpovědi na vaše otázky? ▸ Vyhodnoťte si, jaké odpovědi se často opakují. Je možné s tím, co jste se dozvěděli něco udělat? ▸ Neustále a znovu ověřujte. To co se dozvíte z prvního výzkumu zkuste dále prověřit nebo jít víc do hloubky ╺ rok po průzkumu už zjištěné nemusí platit ╺ pokud zjistíte něco, co není snadné realizovat (např. že by bylo ideální mít otevřeno v sobotu) zkuste dále ověřovat (jestli nedošlo k nějakému zkreslení, nebo nebyla otázka špatně položena) a pokud stále budete přicházet ke stejnému výsledku, hledejte cesty jak to realizovat.
  11. 11. Jak se kreativně ptát: participativní metody aneb jak rychle získat zpětnou vazbu
  12. 12. Chci aby tady…
  13. 13. Vaše dojmy a zkušenosti?
  14. 14. Tabule a fixa
  15. 15. Dot-voting (lepení samolepek)
  16. 16. Hlasování
  17. 17. Odtrhávání, postity…
  18. 18. Tužka a (velký) papír
  19. 19. “ Vždycky byste měli vědět, proč se na něco ptáte a stejně tak by to mělo být jasné i respondentovi.
  20. 20. “ Čím lépe budete uživatelé znát, tím lépe budete vědět jak a na co se ptát a také jak lépe navazovat novou spolupráci.
  21. 21. Jak lépe poznat uživatele
  22. 22. Metoda Person - může vám pomoci k tomu, abyste své uživatele lépe poznali a představili si za pojmem uživatelé či čtenáři konkrétní lidi. - vytvoření imaginárních profilů typických uživatelů - každá persona by měla obsahovat typické charakteristicky vašich uživatelů z jednotlivých skupin
  23. 23. Krok 1: Definujte si cílovou skupinu pro vaši akci /aktivitu
  24. 24. Krok 2: definujte si několik druhů typických uživatelů v rámci cílové skupiny
  25. 25. Krok 3: Navrhněte 3-5 person
  26. 26. Metoda Person - při navrhování person odpovězte na následující otázky: - Kolik mu/jí je? Co dělá? - Jaké věty nejčastěji říká? - Co ho/ji trápí? - Co ho/ji baví? - Co řeší a co potřebuje? - Co jí/mu může knihovna nabídnout? Jakých služeb využívá nebo by mohl/a využít? - Jaký je její/jeho vztah ke knihovně? - Když persony tvoříte můžete si představovat konkrétní lidi (ale držte se jen těch charakteristik, které se opakují)
  27. 27. Metoda Person - personu vždy vztahujte ke konkrétní službě/akci/aktivitě - proto je třeba vždy vytvořit ke každé aktivitě nové persony (ale můžete vycházet z těch starých) - persony stále aktualizujte, ověřujte zda váš pohled není zkreslený - doporučuji aplikovat na persony tzv. empatickou mapu
  28. 28. Jak udělat vaše projekty více komunitní
  29. 29. Občané by měli mít příležitost sami se do komunitní činnosti zapojovat a podněcovat vznik nových místních aktivit. Koncepce říká:
  30. 30. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní - využijte zmíněných 4 principů: 1) spolurozhodování (participace) 2) spoluvlastnictví (ownership) 3) posilování uživatelů (empowerment) 4) větší zapojení uživatelů (engagement)
  31. 31. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní - spolurozhodování (participace) - tipy na nákup knih - jaký by mohl být program - koho by knihovna mohla pozvat (autor, přednášející…) - jak by se mohl proměnit interiér - společné vymýšlení - např. jméno pro místnost, selfcheck atd.
  32. 32. Prosím neptejte se, pokud nechcete nic měnit… zbytečně byste si podkopávali důvěryhodnost Ptejte se na to, co vás opravdu zajímá.
  33. 33. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní - spoluvlastnictví (ownership) - podílení se na výzdobě či vybavení - např. i darování knížek do fondu - poskytnutí prostoru (pravidelné - “Naše klubovna”) - podílení se na programu - starání se o část knihovny (např. o klubovnu, rostliny…) - dobrovolnictví v knihovně
  34. 34. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní - posilování uživatelů (empowerment) - v čem potřebují posílit? V čem nejsou ještě silní/sebevědomí? - poskytnutí bezpečného prostoru - “útočiště navzdory…” - …tomu že jsou staří a mají pohybové limity, jsou matky a mají sebou dítě, jsou v pubertě, mají jinou sexuální orientaci, jsou jiné národnosti atd. atd. - učení je specifickým dovednostem, zvyšování jejich sebedůvěry (podle toho v čem potřebují posílit) - postupné předávání kompetencí podle oblastí jejich zájmu
  35. 35. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní - posilování uživatelů - příklad: Knihovnice Míša začala v knihovně pořádat “čtenářský kroužek pro mladé”, na první pohled to vypadalo jako malá akce, pro 5 maturantek. Míša má ale vystudovaný český jazyk a literaturu a ji samotnou tato aktivita bavila a věnovala jí spoustu času, společně s holkama načítala spoustu knížek a pak o nich s nimi diskutovala. Výsledkem bylo jednak to, že všechny dívky odmaturovaly za jedna, ale taky se jim zvýšila slovní zásoba, vyjadřovací schopnosti, prezentační dovednosti, schopnost argumentovat a kriticky přemýšlet a v končeném důsledku i sebevědomí. Holky spolu vytvořily kolektiv a navázaly mezi sebou vztahy. Vzdánlivě malá akce s velkým dopadem. - další příklady: minule zmiňovaná knihovna Litoměřice - pomohli seniorům, aby sami začli psát a vydávat knihy, knihvny pomáhají také např. uprchlíkům (https://ukrajina.knihovny.cz/) menšinám (Ostrava, Liberec) či pořádají přednášky o odlužnění apod.
  36. 36. Jak udělat vaše projekty ještě více komunitní - větší zapojení uživatelů (engagement) - podílení se na akcích - zajištění části programu, zajištění občerstvení - zřízení samosprávy / knihovní rady - např. 1x za měsíc se sejít s klíčovými uživateli / komunitou a spolurozhodovat o věcech v knihovně - dobrovolnictví
  37. 37. Nepůjde všechno hned. K tomu, aby se komunita okolo knihovny mohla vytvořit, se musí postupně zvyšovat vzájemná důvěra mezi vámi a uživateli. Někomu to půjde rychleji, někomu pomaleji.
  38. 38. Vůbec nevím co teď!? Kde začít?
  39. 39. Modelový příklad - krok za krokem 1) Založte si Facebookovou skupinu a pojmenujte ji např: - “Přátelé knihovny v Horním Veselí” - “Co nového v knihovně v Horním Veselí” - “Chodíme do knihovny v Horním Veselí” - nebo klidně jen “Knihovna Horní Veselí” ● skupinu můžete také propojit se stávající stránkou ● přidejte popis do kterého napíšete, že skupina slouží např. pro doporučování knížek a informování o akcích ● můžete přidat pravidla skupiny atd.
  40. 40. Modelový příklad - krok za krokem 2) Dejte o skupině vědět vašim čtenářům /uživatelům ▸ informujte o skupině prostřednictvím emailu, newsletteru, SMS, facebookové stránky, nástěnky v knihovně, letáčku atd. ▸ napište opět k čemu má skupina sloužit (diskuse o knížkách, získávání podnětů od čtenářů, ▸ využijte všech kanálů, kterými jste zvyklí komunikovat (online i offline)
  41. 41. Modelový příklad - krok za krokem 3) začněte ve skupině komunikovat ▸ přivítejte všechny - buď jmenovitě s @ nebo označte @všichni a zopakujte k čemu by měla skupina sloužit ▸ začněte se ptát ╺ zpočátku se můžete ptát např. na knížky které je v poslední době zaujaly / bavily a jestli by je doporučili ostatním ╺ dále se můžete ptát např. co by v knihovně ocenili nového, jestli jim tam nechybí něco, aby se tam cítili lépe, tipy na nákup knih apod.
  42. 42. Modelový příklad - krok za krokem 4) pokládejte otázky pravidelně, rozvíjejte komunikaci, odpovídejte ostatním ▸ např. si stanovte, že každý čtvrtek budete vkládat příspěvky do skupiny ▸ pokud máte i FB stránku, můžete příspěvky ze stránky přesdílet i do skupiny (získáte u původního příspěvku více interakcí) ▸ vždy když kontrolujete knihovní email, kontrolujte i facebook
  43. 43. Modelový příklad - krok za krokem 5) diskusi moderujte, upravujte pravidla podle aktuální situace a potřeby ▸ v pravidlech můžete upozornit na to, jak chcete aby se mezi sebou lidé chovali, jaké příspěvky sdílet a jakou formou apod. ▸ pokud se ve skupině začnou objevovat nežádoucí příspěvky, zkuste to nejdříve vždy s tím, kdo to sdílel vydiskutovat a pak případně upravte pravidla ╺ připravte se na to, že ne každý bude pravidla číst a dodržovat, na FB je strašně moc skupin, není v silách člověka neustále číst něčí pravidla…
  44. 44. Modelový příklad - krok za krokem 6) pracujte dále s podněty od uživatelů ▸ převádějte do praxe jejich požadavky ▸ informujte o tom, co už jste pro ně udělali / nakoupili ▸ využijte jejich podněty i to co vám poskytují ▸ postupně je více zapojujte, předávejte kompetence
  45. 45. praktická ukázka…
  46. 46. Jsem na FB nový, potřebuju to odkoukat - staňte se členem skupiny KNIHOVNY KNIHOVNÁM - https://www.facebook.com/groups/1665043700410307 - pravidelně sledujte, postupně pochopíte a odkoukáte, jak facebookové diskuse probíhají - můžete se také stát členem skupina Komunitní knihovna: https://www.facebook.com/groups/619878695206904
  47. 47. Dynamika komunit … i komunity mají své fáze a nejsou tu navždy…
  48. 48. Životní cyklus komunity ▸ fáze potenciálu - jedinci, kteří řeší podobné záležitosti a mají tytéž potřeby, vidí potenciál vytvořit společenství ▸ fáze slučování - společenství se postupně formuje prostřednictvím aktivit reagujících na potřeby členů ▸ fáze zrání - objevují se plnohodnotné společné aktivity a pravidla, vyjasňují se hranice, role a zaměření, komunita je zavedená a viditelná pro ostatní ▸ fáze správcovství - převládá stabilita, do pozadí se ale mohou stáhnout členové, kteří dříve společenství věnovali nejvíce času a energie, výzvou je zachování intenzity spolupráce, ▸ transformace či zánik - někteří členové opouští komunitu, protože pro ně přestává být užitečná, jiní členové se ale mohou pokusit změnit směr, aby byl možný další růst - proces začíná odznova * WENGER, E. – R. McDERMOTT – W. SNYDER. Cultivating Communities of Practice: a Guide to Managing Knowlegde.
  49. 49. Je v pořádku a normální když komunita po nějaké době zanikne. Otevírá se prostor pro něco nového.
  50. 50. Komunikace uvnitř komunity - jak na konflikty a moderování diskuse?
  51. 51. Konflikty ▸ Jsou normální, zdravá a přínosná věc, jsou-li dobře řešeny ▸ Co dělat, dojde-li ke konfliktu v komunitě? 1. Potvrďte si, že se opravdu jedná o konfliktní situaci. 2. Uvědomte si svou roli v konfliktu. Týká se přímo vás, nebo lidí okolo? Můžete být v roli mediátora či facilitátora? 3. Snažte se porozumět, proč ke konfliktu došlo. Využijte tzv. aktivního naslouchání k porozumění jednotlivým perspektivám všech účastníků konfliktu. 4. Je naprosto přirozené, že v konfliktu jsou emoce – ty je třeba vyslechnout. Pokuste se však zároveň najít věcné racionální jádro problému (= spor oproštěný od emocí) a zaměřit se na jeho řešení. 5. Dosáhněte takové dohody mezi jednotlivými stranami, se kterými budou souhlasit všichni zainteresovaní (nejde o to “vyhrát”, ale najít shodu).
  52. 52. Zakončení konfliktu - dohoda Na konci úspěšně vyřešeného konfliktu může být dohoda. Aby se doopravdy jednalo o dohodu, musí být přijata všemi zúčastněnými, musí jí všichni dobře rozumět a musí s ní souhlasit. Pamatujte, že je-li dohoda vynucená, je z dlouhodobého hlediska neudržitelná a přeroste v další konflikt. Vynucené a nedobrovolné řešení či potlačení konfliktu je vždy neefektivní. Stejně tak i jeho přehlížení nebo zlehčování.
  53. 53. Konflikty - 5 tipů: 1. Řešte konflikty okamžitě, nenechte je zbytečně přerůst. 2. Snažte se, aby to nebylo osobní, neřešte, kdo za to může, držte se toho, co se fakticky stalo či nestalo, ne “jaký kdo je”. 3. Nehledejte viníka, udržujte konverzaci zaměřenou na věci, které může každý udělat, aby se posunul vpřed; pokud sami uděláte chybu, převezměte odpovědnost za problém a dejte najevo svůj závazek k nalezení řešení. 4. Neroznášejte drby, komunikace by měla být otevřená mezi všemi účastníky konfliktu. 5. Vyhněte se sarkasmu, jedná se o pasivně agresivní komunikaci, která vytvoří negativní prostředí a zabije produktivní komunikaci.
  54. 54. Konflikty na síti ▸ Mají trochu jinou dynamiku, mohou se rychle vyostřit, zvláště pak, pokud se lidé osobně neznají ▸ Pokud se jedná o konflikt v uzavřené skupině, doporučuji převést řešení do offlinu - zařídit, aby se všechny strany sešly a uzavřely dohodu při fyzické schůzce
  55. 55. Facilitace / moderování diskuse Při setkávání s komunitou není vhodný managerský přístup (jeden rozděluje úkoly, říká lidem co mají dělat apod.) - všichni by si měli být rovni. Aby během diskuse nedocházelo ke konfliktům, a aby diskuse směřovala k nějakému cíli, je dobré když je facilitována. K facilitované diskuzi je zapotřebí jednoho nebo více facilitátorů. Facilitátoři mají za úkol provádět účastníky jednotlivými kroky skupinové diskuse. Dobří facilitátoři výborně ovládají techniku aktivního naslouchání, mají důvěru všech ve skupině a jednají se všemi rovnostářsky. Za žádných okolností facilitátoři nediktují řešení, nerozhodují za skupinu nebo se nepřidávají na nějakou stranu rozporu ve skupině. Je-li facilitace úspěšná, bude konečný výsledek vytvořen, chápán a přijímán všemi účastníky.
  56. 56. Facilitace - základní principy 1. Nezávislost – ten, kdo skupinu facilituje, by neměl ovlivňovat výsledek diskuse. Neměl by to být vedoucí ani podřízený někoho ze zúčastněných. 2. Nestrannost – facilitátor by neměl prezentovat svůj názor (pokud k tomu není vyzván). 3. Nedirektivnost – facilitátor sice pomáhá skupině najít řešení nebo přijmout rozhodnutí (např. pomocí kladení otázek či představováním různých možných řešení), nesmí však činit rozhodnutí za skupinu. 4. Strukturovanost – facilitovaná diskuse by se měla vždy držet předem dané struktury a facilitátor by měl skupinu srozumitelně provádět jednotlivými kroky. 5. Nehodnotící přístup – hodnocení jednotlivých návrhů by mělo být zcela jen na skupině, ne na facilitátorovi; facilitátor by měl dbát hlavně na to, aby se každý mohl vyjádřit. 6. Sdílení spoluzodpovědnosti – facilitátor pouze vede skupinu k tomu, aby přijala rozhodnutí, schválila procesy a rozdělila si úkoly. Čím více budou jednotlivá rozhodnutí společná, přijatá na základě konsensu, tím větší vztah k rozhodnutí či úkolům budou jednotlivci mít a budou mít pocit spoluzodpovědnosti
  57. 57. Prezentace vašich projektů a nápadů
  58. 58. 1) Co si odnášíte? 2) Co bude váš příští krok? Co od příštího týdne uděláte nově, či jinak?
  59. 59. Děkuji! Kontakt na mě: bara.buchtová@gmail.com

×