Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Historie Iraku

Historicky prehled vyvoje soucasneho uzemi Iraku. Problemy a konflikty v prubehu 20. stoleti.
Nova verze se situaci po r. 1991. Vyhledove pripravim jeste detaily o valce z r. 2003.

  • Login to see the comments

Historie Iraku

  1. 1. DĚJINY IRÁKU
  2. 2. Historie území současného Iráku <ul><li>Na jihu městské státy od 3. tisíciletí př.n.l. </li></ul><ul><li>Úrodná nížina – řeky Eufrat a Tigris </li></ul><ul><li>Později součástí států Babylón, Asýrie, Persie (pod nadvládou dnešního Íránu) </li></ul><ul><li>633-51 n.l. dobyto Araby = počátek islamizace </li></ul><ul><li>1258 připojeno k Mongolské říši </li></ul><ul><li>1534 připojeno k Osmanské říši (od 1638 natrvalo) </li></ul><ul><li>Konec 19. stol = pronikání evropského vlivu </li></ul><ul><li>1920 = mandátní území Společnosti národů pod správou Britů (v témže roce neúspěšné povstání) </li></ul><ul><li>1921 království pod britským protektorátem </li></ul>
  3. 3. Vývoj po 1. světové válce <ul><li>od roku 1920 mandátní území Společnosti Národů pod správou Britů </li></ul><ul><li>území „třídy A“: v budoucnu se počítá s plnou nezávislostí </li></ul><ul><li>Britové podporují vůdčí postavení (menšinových) Sunnitů </li></ul><ul><li>Šíité a Kurdové bojují za nezávislost (nepokoje r. 1920 vojensky potlačeny) </li></ul><ul><li>1932: formálně nezávislost země – fakticky kontrola Britů </li></ul><ul><li>1941, květen : nacionalistický puč – chce reálnou nezávislost => britská invaze a vojenská okupace až do r. 1947 </li></ul><ul><li>1945: členství v OSN </li></ul><ul><li>1945, březen : zakládající stát Arabské ligy </li></ul><ul><li>1955: zakládající stát Bagdádského paktu (později CENTO) </li></ul><ul><li>1958: konec monarchie => nastolení republiky </li></ul>
  4. 5. Faisal II. (1939-58) poslední král Iráku <ul><li>král svržen a popraven (bylo mu pouze 23 let) </li></ul><ul><li>nastolení republiky </li></ul><ul><li>=> fakticky polodemokratický režim </li></ul>14. července 1958: konec monarchie
  5. 6. Abdul Karim Kásim (1958-63) premiér Iráku <ul><li>1961: Kuvajt získává nezávislost na Británii </li></ul><ul><li>Irák si nárokuje Kuvajt </li></ul><ul><li>Britové rozmísťují v Kuvajtu vojáky k odstrašení Iráku </li></ul><ul><li>1963: Irák uznává suverenitu Kuvajtu </li></ul><ul><li>9. února 1963: Kásim svržen a zabit </li></ul>
  6. 7. strana BAAS <ul><li>1947: založena jako pan-Arabské hnutí s odnožemi v několika státech </li></ul><ul><li>radikální, sekulární, prosazuje arabský nacionalismus </li></ul><ul><li>antisionistická: podpora protiizraelských aktivit </li></ul><ul><li>1963: získává moc v Sýrii </li></ul><ul><li>1963: nakrátko u moci v Iráku </li></ul><ul><li>1968-2003: mocenský monopol v Iráku </li></ul><ul><li>odnože též v Libanonu, Jemenu, Jordánsku, Sudánu </li></ul>
  7. 8. Ahmed Hasan al-Bakr (1968-79) prezident Iráku (1963-68 premiér) <ul><li>1972: smlouva o přátelství se SSSR </li></ul><ul><li>1973: ropný šok </li></ul><ul><li>účast na bojkotu Západu </li></ul><ul><li>více peněz z ropy pro Irák </li></ul><ul><li>1975: problémy s Kurdy </li></ul>
  8. 9. KURDOVÉ V IRÁKU <ul><li>jednání o nezávislosti už koncem 1950s </li></ul><ul><li>1961: první vlna nepokojů kvůli nesplnění požadavků </li></ul><ul><li>1974: těžké boje mezi Kurdy a vládními vojsky </li></ul><ul><li>podpora a dodávky zbraní pro Kurdy z Íránu </li></ul><ul><li>1975: Irák vyřešil spory s Íránem ohledně hranic </li></ul><ul><li>podpora z Íránu ukončena </li></ul><ul><li>Kurdové potlačeni Iráckými ozbrojenými silami </li></ul><ul><li>1980s: během Irácko-Íránské války Saddám Husajn nasazuje bojové plyny proti Kurdům </li></ul><ul><li>Jedno z hlavních obvinění během procesu se Saddámem </li></ul><ul><li>v současnosti Kurdové tvoří cca 17% populace </li></ul>
  9. 10. SADDÁM HUSAJN silný vliv ve straně BAAS AHMED HASAN AL-BAKR vyklízí post prezidenta Když odstoupíš dobrovolně, možná Tě nechám žít To je fér 1979
  10. 11. Husajn Saddám (1979-2003) prezident Iráku <ul><li>autoritářský režim </li></ul><ul><li>snaha o expanzi </li></ul><ul><li>hospodářský úpadek </li></ul><ul><li>2003 (13.12) zajat armádou USA </li></ul>
  11. 12. Jaderný program Iráku Koncem 1970 ’ s koupil Irák od Francie jaderný reaktor pro zařízení v Osiraku. Izrael podezíral Irák ze snahy vyrobit s jeho pomocí jadernou zbraň. 7. červen 1981: Izraelské letectvo zničilo reaktor Osirak v Iráku Útok odsoudily USA i Rada bezpečnosti OSN. Jeho načasování těsně před volbami mělo zřejmě také zvýšit Beginovu popularitu. Útok zpomalil irácký jaderný výzkum o řadu let.
  12. 13. Musáví Ruholláh Chomejní (1900-1989) ajjatolláh 1979: Íránská islámská revoluce <ul><li>zavádí v zemi radikální islámský režim </li></ul><ul><li>nepřátelský k USA </li></ul>
  13. 14. 1980-88 IRÁCKO-ÍRÁNSKÁ VÁLKA <ul><li>eskalace sporu o dominanci nad regionem </li></ul><ul><li>Irák zahajuje válku </li></ul><ul><li>Irák má lepší výzbroj, Írán početnější armádu </li></ul><ul><li>Irák: finanční podpora Kuvajtu, Saudské Arábie a S.A.E. </li></ul><ul><li>boje váznou podél linie hranic </li></ul><ul><li>Irák nasazuje (zakázané) chemické zbraně </li></ul><ul><li>materiálová válka: rujnuje hospodářství obou států </li></ul><ul><li>oběti: 500 tis. Íránců, 375 tis. Iráčanů </li></ul><ul><li>patový výsledek: žádné zisky pro zúčastněné státy </li></ul>
  14. 15. ÚLOHA USA BĚHEM VÁLKY <ul><li>Íránský režim je otevřeně nepřátelský USA (2. ropný šok) </li></ul><ul><li>1979-81: Írán drží americká rukojmí v zemi </li></ul><ul><li>USA hledají cestu k oslabení Íránu </li></ul><ul><li>Irák má sekulární režim </li></ul><ul><li>větší sympatie než fundamentalisté </li></ul><ul><li>smyslem podpory je udržení rovnováhy v regionu </li></ul><ul><li>„ Tankerové války“ </li></ul><ul><li>obě strany napadají tankery v oblasti (včetně neutrálních) </li></ul><ul><li>USA v rámci odvety útočí na íránské ropné plošiny </li></ul>
  15. 16. KUVAJT méně než 3 mil. obyvatel (Irák 26 mil.) r. 1990 vlastní 10% světových zásob ropy Irákem považován za sféru vlivu
  16. 17. 1990-91: VÁLKA V PERSKÉM ZÁLIVU
  17. 18. Bush George H. W. 1989-93 Republikánská strana
  18. 19. postup jednotek OSN ze Saudské Arábie
  19. 20. generál Schwarzkopf a prezident George Bush Jste si jistý, že tohle je opravdu zkratka do Bagdádu?
  20. 21. Saddám Husajn jako schopný vojevůdce (Irácký propagandistický plakát)
  21. 22. Americké jednotky poprvé masivně použily tzv. chytré bomby s počítačovým naváděním na cíl. To znamenalo velké ztráty na irácké straně ve srovnání s vojsky USA.
  22. 23. ustupující irácká vojska zapálila ropné vrty v Kuvajtu
  23. 24. americké stíhačky přelétají nad hořícími ropnými vrty
  24. 25. Na operacích proti Iráku se podílela různou měrou celá řada států včetně Československa Účastníci protiiráckého tažení, 1990-91
  25. 26. IRÁK PO VÁLCE V ZÁLIVU <ul><li>Sankce OSN </li></ul><ul><li>trvají od roku 1990 až do invaze USA roku 2003 </li></ul><ul><li>kontroverzní kvůli humanitárním dopadům na civilisty </li></ul><ul><li>podlomení irácké ekonomiky </li></ul><ul><li>Program „Ropa za potraviny“ </li></ul><ul><li>snaha zmírnit dopad na obyvatele </li></ul><ul><li>kontrolovaný export ropy výměnou za léky a potraviny </li></ul><ul><li>oficiálně fungoval v letech 1995-2003 </li></ul><ul><li>podmínky obcházeny; korupce v Iráku i uvnitř OSN </li></ul>
  26. 27. <ul><li>BEZLETOVÉ ZÓNY NAD IRÁKEM </li></ul><ul><li>ustaveny po válce v Zálivu </li></ul><ul><li>umožňovaly letový provoz iráckých strojů pouze nad centrální částí uzemí </li></ul><ul><li>severní zóna: </li></ul><ul><li>měla předejít případnému bombardování Kurdů </li></ul><ul><li>jižní zóna: </li></ul><ul><li>ochrana Kuvajtu a Saudské Arábie (hlavního spojence USA ve válce) </li></ul>
  27. 28. <ul><li>SOUČASNÁ SITUACE </li></ul><ul><li>nestabilita v oblasti, teroristické útoky </li></ul><ul><li>spory tří hlavních skupin obyvatel o podíl na moci a správu ropných zdrojů země </li></ul><ul><li>možný scénář: </li></ul><ul><li>rozdělení země na tři státy podle etnického a náboženského klíče </li></ul><ul><li>riziko: </li></ul><ul><li>růst moci Íránu jako dominantního hráče v regionu (ztratil by konkurenta) </li></ul>

×