Successfully reported this slideshow.
Your SlideShare is downloading. ×

Ad

MATEŘSKÝ JAZYK
Mgr. Veronika Krejčí, Český jazyk – Mateřský jazyk
Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palac...

Ad

VYMEZENÍ RŮZNÝCH POJETÍ SYNTAXE
TRADIČNÍ SYNTAX
- popisuje větné členy, jejich vztahy ve skladebních dvojících,
- definuje...

Ad

© Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
TRADIČNÍ S...

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Ad

Upcoming SlideShare
Slovní  druhy
Slovní druhy
Loading in …3
×

Check these out next

1 of 96 Ad
1 of 96 Ad

Syntax

Download to read offline

TRADIČNÍ SYNTAX
Větné členy a jejich vztahy, skladební dvojice
Věty holé a rozvité, jednočlenné a dvojčlenné
Větné celky - věty jednoduché a souvětí
Vztahy mezi větami v souvětí, souvětí parataktické a hypotaktické
Typy vět vedlejších
Komplexní jazykový rozbor věty jednoduché a souvětí

VALENČNÍ SYNTAX
Valence
Verbum finitum a jeho valenční pozice
Gramatický a sémantický větný vzorec

TRADIČNÍ SYNTAX
Větné členy a jejich vztahy, skladební dvojice
Věty holé a rozvité, jednočlenné a dvojčlenné
Větné celky - věty jednoduché a souvětí
Vztahy mezi větami v souvětí, souvětí parataktické a hypotaktické
Typy vět vedlejších
Komplexní jazykový rozbor věty jednoduché a souvětí

VALENČNÍ SYNTAX
Valence
Verbum finitum a jeho valenční pozice
Gramatický a sémantický větný vzorec

Advertisement
Advertisement

More Related Content

Advertisement

Syntax

  1. 1. MATEŘSKÝ JAZYK Mgr. Veronika Krejčí, Český jazyk – Mateřský jazyk Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
  2. 2. VYMEZENÍ RŮZNÝCH POJETÍ SYNTAXE TRADIČNÍ SYNTAX - popisuje větné členy, jejich vztahy ve skladebních dvojících, - definuje věty jednočlenné a dvojčlenné, souvětí parataktické a hypotaktické, - základ věty tvoří přísudek (+ podmět). VALENČNÍ SYNTAX - zkoumá větu z hlediska jejího tvoření, - zabývá se valencí slov, zejména valencí slovesa, tedy jeho schopností na sebe vázat další větné členy, - základ věty je přísudek (+ podmět) (+ další větné členy), které tvoří základovou větnou strukturu (gramaticky správnou významově úplnou větu). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SYNTAX
  3. 3. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX
  4. 4. VĚTNÉ ČLENY VĚTNÝM ČLENEM je PLNOVÝZNAMOVÉ SLOVO, které je součástí věty. Větným členem může být: a) jedno plnovýznamové slovo, b) spojení jednoho plnovýznamového slova s jedním nebo více slovy gramatickými (předložky, pomocná a způsobová slovesa). Za jeden větný člen pokládáme: 1. spojení předložky a jména 2. zvratné sloveso (u sloves reflexiva tantum) 3. složený slovesný tvar Mezi víceslovné větné členy může být vložen další větný člen. VĚTNÝMI ČLENY NEJSOU spojky a částice. Nejsou ani jejich částmi. na poli pro mladé za ní na milion pil jsem bude pršet byl by přišel díval se stěžoval si na poli úrodném © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX
  5. 5. VĚTNÉ ČLENY, SKLADEBNÍ DVOJICE Větné členy se spojují do dvojic a vytvářejí SKLADEBNÍ DVOJICE: ČLENY ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ DVOJICE (ZSD) tvoří základ věty. PŘÍSUDEK (PREDIKÁT) – PODMĚT (SUBJEKT) – ČLENY OSTATNÍCH SKLADEBNÍCH DVOJIC (OSD) větu rozvíjí. PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (ADVERBIÁLE) – … PŘÍVLASTEK (ATRIBUT) – PŘEDMĚT (SUBJEKT) – DOPLNĚK (ATRIBUT VERBÁLNÍ) – … © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Kdo? Co? Co dělá? Kde? Kam? Kdy? Jak? Proč? Jaký? Který? Čí? Koho? Čeho? Komu? Čemu? Kom? Čem? Kým? Čím? Jaký? Jako kdo? Jako co? Jak? Kým? Čím? TRADIČNÍ SYNTAX
  6. 6. VĚTNÉ ČLENY Větný člen může být a) HOLÝ – není na něm závislý žádný další větný člen. × b) ROZVITÝ – je na něm závislý další větný člen, který ho rozvíjí. NĚKOLIKANÁSOBNÝ – více slov souřadných tvoří jeden větný člen. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX
  7. 7. VĚTNÉ ČLENY, SKLADEBNÍ DVOJICE Naše maminka umyla ráno v bytě pečlivě velká okna. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci LINEÁRNÍ GRAFICKÝ ZÁPIS HIERARCHICKÝ GRAFICKÝ ZÁPIS 1. STUPEŇ ZŠ 2. STUPEŇ ZŠ TRADIČNÍ SYNTAX
  8. 8. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VZTAHY VĚTNÝCH ČLENŮ a) PREDIKACE (přisuzování) – vztah mezi podmětem a přísudkem (ZSD). b) DETERMINACE (určování) – vztah mezi členem řídícím a závislým (OSD). c) KOORDINACE (přiřazovaní) – souřadný vztah mezi členy několikanásobného větného členu: VZTAH SLUČOVACÍ, STUPŇOVACÍ, VYLUČOVACÍ, ODPOROVACÍ, PŘÍČINNÝ, DŮSLEDKOVÝ. - např. Maminka a tatínek pracují. d) APOZICE (přistavování) – spojování dvou a více větných členů téže platnosti (označují tutéž skutečnost, totéž jinými slovy). - např. Karel IV., otec vlasti , nechal postavit Karlštejn. PŘÍSTAVEK TRADIČNÍ SYNTAX
  9. 9. FORMÁLNÍ VZTAHY VĚTNÝCH ČLENŮ a) PREDIKACE (přisuzování) – je vyjádřena SHODOU (KONGRUENCÍ). b) DETERMINACE (určování) – je vyjádřena: SHODOU (KONGRUENCÍ) – člen závislý se tvarem shoduje se členem řídícím (PŘÍVLASTEK SHODNÝ – např. nová sukně, s novou sukní). ŘÍZENOSTÍ (REKCÍ) – tvar členu závislého je opět řízen členem řídícím, ale neshodují se v ml. kategoriích (PŘÍVLASTEK NESHODNÝ – např. boty z kůže, PŘEDMĚT – např. vyrábíme ocel), PŘIMYKÁNÍM (ADJUNKCÍ) – tvar členu závislého není určován členem řídícím (PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ – např. jedu domů). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX
  10. 10. FORMÁLNÍ VZTAHY VĚTNÝCH ČLENŮ © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci podmět přísudek přívlastek shodný přívlastek neshodný předmět příslovečné určení PREDIKACE DETERMINACE TRADIČNÍ SYNTAX
  11. 11. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSUDEK (predikát) - vyjadřuje DĚJ, STAV, ZMĚNU STAVU nebo někomu PŘISUZUJE VLASTNOST - nezávislý větný člen, který je základem každé věty - nejčastěji je vyjádřen SLOVESEM , ale může jím být také JMÉNO (přísudek jmenný) a CITOSLOVCE (např. Žába hop do rybníka. – přísudek neslovesný) - s PODMĚTEM se shoduje v rodě a čísle (viz pravidlo o shodě přísudku s podmětem) - typy přísudku: slovesný (jednoduchý, složený), jmenný (se sponou, bez spony) TRADIČNÍ SYNTAX
  12. 12. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSUDEK (predikát) - typy přísudku: a) SLOVESNÝ (predikát verbální) - jednoduchý - je vyjádřen slovesem ve tvaru jednoduchém či složeném (např. raduji se, budu se radovat, byl zván) složený - je navíc doplněn o sloveso fázové (začít, přestat…) nebo modální (mít, chtít, smět, moci, muset) (např. začnu pracovat) b) JMENNÝ SE SPONOU / SLOVESNĚ-JMENNÝ (predikát verbonominální) - je tvořen sponou (být, bývat, stát se, stávat se) a jména (např. stanu se učitelem, budu učitelem, byl zvaný) JMENNÝ BEZ SPONY / NESLOVESNÝ (predikát nominální) - používá se tam, kde je obvyklé zkratkovité vyjadřování (telegram, nadpis, heslo, přísloví) – (např. Mladost radost. Mlčeti zlato. Pes – přítel člověka. Škoda mluvit.) TRADIČNÍ SYNTAX
  13. 13. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSUDEK (predikát) Matka je na venkově. Eva byla nemocná. Je dusno. Jejím autorem je Karel Čapek. Petr se stal učitelem. Začni pracovat. Vrabec frnk na střechu. Sahara je v Africe. Mladí ležáci, staří žebráci. Karel byl pochválen. Musíme si pomáhat. Pes – nejlepší přítel člověka. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  14. 14. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSUDEK (predikát) Matka je na venkově. Eva byla nemocná. Je dusno. Jejím autorem je Karel Čapek. Petr se stal učitelem. Začni pracovat. Vrabec frnk na střechu. Sahara je v Africe. Mladí ležáci, staří žebráci. Karel byl pochválen. Musíme si pomáhat. Pes – nejlepší přítel člověka. SLOVESNÝ jednoduchý JMENNÝ se sponou JMENNÝ se sponou JMENNÝ se sponou JMENNÝ se sponou SLOVESNÝ složený s fázovým slovesem NESLOVESNÝ s citoslovcem SLOVESNÝ jednoduchý JMENNÉ bez spony SLOVESNÝ jednoduchý SLOVESNÝ složený s modálním slovesem JMENNÝ se sponou KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  15. 15. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSUDEK (predikát) Konečně jsou všichni v lese. Bratr je voják. Zajíci by byli bývali téměř vyhubeni. My už máme zatopeno. Pracovna je uklizena. Karel chtěl odejít. Otec začíná stárnout. Žába hop do rybníka. Jirka už má po zkouškách. Káva musí být horká. Matka by mi to neodpustila. Jana utírá a leští nábytek. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  16. 16. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSUDEK (predikát) Konečně jsou všichni v lese. Bratr je voják. Zajíci by byli bývali téměř vyhubeni. My už máme zatopeno. Pracovna je uklizena. Karel chtěl odejít. Otec začíná stárnout. Žába hop do rybníka. Jirka už má po zkouškách. Káva musí být horká. Matka by mi to neodpustila. Jana utírá a leští nábytek. SLOVESNÝ jednoduchý JMENNÝ se sponou SLOVESNÝ jednoduchý JMENNÝ se sponou SLOVESNÝ jednoduchý SLOVESNÝ složený s modálním slovesem SLOVESNÝ složený s fázovým slovesem NESLOVESNÝ JMENNÝ se sponou JMENNÝ se sponou s modálním slovesem SLOVESNÝ jednoduchý NĚKOLIKANÁSOBNÝ slovesný jednoduchý KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  17. 17. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PODMĚT (subjekt) - vyjadřuje KONATELE (PŮVODCE), NOSITELE nebo CÍL DĚJE - nezávislý větný člen - nejčastěji je vyjádřen PODSTATNÝM JMÉNEM a ZÁJMENEM v 1. pádě, výjimkou je GENITIVNÍ PODMĚT, který je ve 2. pádě (např. Vody ubylo.) – najdeme ho např. u číselných výrazů s číslovkou pět a více (např. Cílem proběhlo najednou pět chlapců.) - s PŘÍSUDKEM se shoduje v rodě a čísle - typy podmětu: vyjádřený × nevyjádřený, všeobecný, genitivní TRADIČNÍ SYNTAX
  18. 18. VĚTNÉ ČLENY PODMĚT . . 1 Podstatné jméno v 1. pádě Otec mi se vším pomohl. ve 2. pádě - GENITIVNÍ PODMĚT Vody ubylo. Přibylo mi starostí. Napadlo hodně sněhu. Cílem proběhlo najednou pět chlapců. Nebylo tam ani človíčka. 2 Přídavné jméno Mladí dnes nepřijdou. 3 Zájmeno Já s tím nesouhlasím. 4 Číslovka Hned druhý odpověděl správně. 5 Sloveso v infinitivu Potkat úspěch není snadné. 6 Příslovce Každé proč má své proto. 7 Předložka Na je předložka. 8 Spojka Když je spojka podřadící. 9 Částice V uších nám znělo jeho kategorické ne. 10 Citoslovce Ze zubařovy ordinace se ozývalo zoufalé au. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX
  19. 19. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PODMĚT (subjekt) - typy podmětu: a) VYJÁDŘENÝ – je ve větě přímo uveden b) NEVYJÁDŘENÝ – není ve větě uveden, ale podle tvaru slovesa či kontextu jej můžeme doplnit (např. (já) Pracuji. (on) Nepřišel.) VŠEOBECNÝ – není vyjádřen a nemyslíme jím konkrétní osobu (např. (oni) Hlásili to v rozhlase.) V některých větách NEEXISTUJE PODMĚT v žádné podobě, základ tvoří pouze přísudek – jedná se o věty jednočlenné. Tyto věty vyjadřují atmosférické jevy (např. Blýská se. Prší.), tělesné stavy (např. Luplo mi v zádech. Bolí mě v krku.) a duševní stavy (např. Stýská se mi. Je mi smutno.). TRADIČNÍ SYNTAX
  20. 20. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PODMĚT (subjekt) Dům stojí v zahradě. Nebylo tam ani človíčka. Nezaznělo ani slova o naší dohodě. Slíbili nám to. Loupe mě v zádech. „Několik“ je číslovka neurčitá. V potoce ubylo vody. Celou noc venku pršelo. Kritizovat je někdy snadné. Ze sálu se ozvalo jednohlasné „fuj“. Není dalších připomínek. Sněží. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  21. 21. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PODMĚT (subjekt) Dům stojí v zahradě. Nebylo tam ani človíčka. Nezaznělo ani slova o naší dohodě. Slíbili nám to. (oni) Loupe mě v zádech. × „Několik“ je číslovka neurčitá. V potoce ubylo vody. Celou noc venku pršelo. × Kritizovat je někdy snadné. Ze sálu se ozvalo jednohlasné „fuj“. Není dalších připomínek. Sněží. × GENITIVNÍ podmět GENITIVNÍ podmět NEVYJÁDŘENÝ podmět BEZ podmětu  věta jednočlenná GENITIVNÍ podmět BEZ podmětu  věta jednočlenná GENITIVNÍ podmět BEZ podmětu  věta jednočlenná KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  22. 22. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PODMĚT (subjekt) Přisypal si cukru. Tvoje věčné „možná“ už mě nebaví. Rodičům ubylo starostí. U Nováků budou mít miminko. Hlásili to v rozhlase. Touhle dobou svítá asi ve čtyři. Vězeň byl na útěku. Zastavila se před srubem. Jde o princip. Chybovat je lidské. Potěší ho různá semena, rostliny, hmyz a jiní živočichové. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  23. 23. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PODMĚT (subjekt) Přisypal si cukru. (on) Tvoje věčné „možná“ už mě nebaví. Rodičům ubylo starostí. U Nováků budou mít miminko. Hlásili to v rozhlase. (oni) Touhle dobou svítá asi ve čtyři. Vězeň byl na útěku. Zastavila se před srubem. (ona) Jde o princip. × Chybovat je lidské. Potěší ho různá semena, rostliny, hmyz a jiní živočichové. NEVYJÁDŘENÝ podmět GENITIVNÍ podmět VŠEOBECNÝ / NEVYJÁDŘENÝ podmět BEZ podmětu  věta jednočlenná NEVYJÁDŘENÝ podmět BEZ podmětu  věta jednočlenná NĚKOLIKANÁSOBNÝ podmět KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  24. 24. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍVLASTEK (atribut) - rozvíjí PODSTATNÉ JMÉNO a PŘESNĚJI VYMEZUJE jeho význam - nejčastěji bývá vyjádřen PŘÍDAVNÝM JMÉNEM (např. malý, vědeckou, Čapkův), ZÁJMENEM (např. svou knihu, tento názor), ČÍSLOVKOU (např. druhá stránka), PODSTATNÝM JMÉNEM (např. práce v továrně), PŘÍSLOVCEM (např. cesta domů) nebo INFINTIVEM (např. snaha udělat, přání vykonat) - typy přívlastku: shodný × neshodný, postupně rozvíjející, těsný, volný, nominativ jmenovací TRADIČNÍ SYNTAX
  25. 25. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍVLASTEK (atribut) - typy přívlastku: a) SHODNÝ (atribut kongruentní) - gramatické kategorie se shodují s řídícím podstatným jménem - závislost je vyjádřena shodou (např. dřevěný stůl, maminčiny květiny) b) NESHODNÝ (atribut nekongruentní) - gramatické kategorie se neshodují s řídícím podstatným jménem nejčastěji se jedná o podstatné jméno ve 2. pádě, které stojí za řídícím podstatným jménem (např. stůl ze dřeva, květiny od maminky) - závislost je vyjádřena rekcí – ptáme se pádovými otázkami (např. lov ryb, víra v boha) nebo adjunkcí – ptáme se jak, odkud, kudy… (např. cesta lesem, cesta z lesa , cesta nahoru) - zvláštním typem neshodného přívlastku je nominativ jmenovací, nesklonný přívlastek v 1. pádě, který přesně uvádí jméno nebo titul (např. město Zlín, kniha Matka) TRADIČNÍ SYNTAX
  26. 26. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍVLASTEK (atribut) Vyrazili jsme na lov tuleňů. Bydlíme v domě na náměstí. Na zahradě kvetou červené tulipány. Je to ta místnost vlevo. Podíváme se na východ slunce. Muchomůrka červená je jedovatá. Zakázali trhání blatouchů. Tahle barva ti sluší. Dali jsme slib rodičům. Stavba domu započala. Moje maminka je nejhodnější. Všichni žáci si přinesou svačinu. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  27. 27. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍVLASTEK (atribut) Vyrazili jsme na lov tuleňů. Bydlíme v domě na náměstí. Na zahradě kvetou červené tulipány. Je to ta místnost vlevo. Podíváme se na východ slunce. Muchomůrka červená je jedovatá. Zakázali trhání blatouchů. Tahle barva ti sluší. Dali jsme slib rodičům. Stavba domu započala. Moje maminka je nejhodnější. Všichni žáci si přinesou svačinu. NESHODNÝ přívlastek NESHODNÝ přívlastek SHODNÝ přívlastek NESHODNÝ přívlastek NESHODNÝ přívlastek SHODNÝ přívlastek NESHODNÝ přívlastek SHODNÝ přívlastek NESHODNÝ přívlastek NESHODNÝ přívlastek SHODNÝ přívlastek SHODNÝ přívlastek KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  28. 28. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍVLASTEK (atribut) - typy přívlastku: POSTUPNĚ ROZVÍJEJÍCÍ – vzniká postupným zpřesňováním (zužováním) významu jména prostřednictvím uváděných charakteristik (např. noví žáci  naši noví žáci  všichni naši noví žáci) SHODNÝ ROZVITÝ PŘÍVLASTEK, který stojí za řídícím členem, může být: a) TĚSNÝ – vyjadřuje vlastnost podstatnou a nelze ho vypustit, protože by se porušil smysl sdělení (např. Slova označená hvězdičkou jsou cizího původu.) b) VOLNÝ – doplňuje jen další vlastnost, kterou lze z věty vypustit, aniž by se změnil smysl sdělení (např. Jejich taktika, zakládající se na momentu překvapení, byla úspěšná.) PŘÍSTAVEK (apozice) je druh SHODNÉHO PŘÍVLASTKU, většinou ROZVITÉHO, který je vyjádřen podstatným jménem (např. Alois Jirásek, rodák z Hronova, je … Mám rád pravěk, počátek lidských dějin, který …) TRADIČNÍ SYNTAX
  29. 29. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍVLASTEK (atribut) a čárky PŘÍVLASTEK NĚKOLIKANÁSOBNÝ - je to výčet různých vlastností, které jsou vzájemně souřadné (např. ošklivý, starý, ba i prasklý hrnek) - čárku píšeme mezi jednotlivým členy přívlastku podle jejich vzájemných vztahů PŘÍVLASTEK POSTUPNĚ ROZVÍJEJÍCÍ - vlastnost jména se postupně zpřesňuje (např. starý bílý porcelánový hrnek) - zde čárku nepíšeme TRADIČNÍ SYNTAX
  30. 30. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍVLASTEK (atribut) a čárky PŘÍVLASTEK ROZVITÝ TĚSNÝ - vlastnost je důležitá pro zachování smyslu, nelze ji vypustit - píše se bez čárky (např. Obraz visící uprostřed galerie byl namalován…) PŘÍVLASTEK ROZVITÝ VOLNÝ - vlastnost není nezbytná, můžeme ji vypustit, aniž by se změnil smysl - píše se s čárkou (např. Nové hřiště, dnes krásně opravené, přivítalo…) PŘÍSTAVEK - vyjadřuje totéž co jméno, které rozvíjí, jeho vypuštěním se nezmění smysl - pokud stojí za jménem, je oddělen čárkou (např. Karel Čapek, autor Dášeňky, byl…), pokud je před vlastním jménem, čárkou se neodděluje (např. Autor Dášeňky Karel Čapek byl…) TRADIČNÍ SYNTAX
  31. 31. VĚTNÉ ČLENY PŘEDMĚT (objekt) - vyjadřuje, NA CO SE DĚJ ORIENTUJE, CO JE JÍM ZASAHOVÁNO nebo ČEHO SE TÝKÁ - rozvíjí SLOVESO nebo dějové PŘÍDAVNÉ JMÉNO - ptáme se na něj pádovými otázkami, může být v prostém i v předložkovém pádu, nejčastěji bývá ve 2., 3. a 4. pádě, nebývá v 1. a 5. pádě - nejčastěji bývá vyjádřen: © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci PODSTATNÝM JMÉNEM (např. našel odpověď, bude mít tvar) a ZÁJMENEM (např. trápil ho, co potřebují), někdy INFINITIVEM (např. je schopen dosáhnout) TRADIČNÍ SYNTAX
  32. 32. VĚTNÉ ČLENY PŘEDMĚT (objekt) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Dotknul se stěny. Dej mi svůj sešit. Naslouchal radám starších. Uklidili mi pokoj. Zmocnil se tajemství. Naučil se mluvit. Petr se bál tmy. Upadl do bezvědomí. Prší nám do pokoje. Lékař užíval chirurgických nástrojů. Vžij se do role. Pozorovali jsme hmyz. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  33. 33. VĚTNÉ ČLENY PŘEDMĚT (objekt) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Dotknul se stěny. Dej mi svůj sešit. Naslouchal radám starších. Uklidili mi pokoj. Zmocnil se tajemství. Naučil se mluvit. Petr se bál tmy. Upadl do bezvědomí. Prší nám do pokoje. Lékař užíval chirurgických nástrojů. Vžij se do role. Pozorovali jsme hmyz. 2. pád 3. pád + 4. pád 3. pád + 2. pád 3. pád + 4. pád 4. pád + 2. pád 4. pád + infinitiv 2. pád 2. pád 3. pád 2. pád 2. pád 4. pád KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  34. 34. VĚTNÉ ČLENY PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (adverbiale) - vyjadřuje OKOLNOSTI DĚJE a MÍRU TÉTO OKOLNOSTI - rozvíjí SLOVESO , PŘÍDAVNÉ JMÉNO nebo PŘÍSLOVCE - nejčastěji bývá vyjádřen: - typy přísudku: místa, času, způsobu (míry, prostředku, zřetele), příčiny (účelu, podmínky, přípustky) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci PŘÍSLOVCEM (např. ještě, tam, téměř, dokonale, česky) a PODSTATNÝM JMÉNEM , často v předložkovém pádě (např. letadlem proudí, dosedá na letiště) TRADIČNÍ SYNTAX
  35. 35. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (adverbiale) - typy příslovečného určení: a) MÍSTA – odpovídá na otázky Kde? Kam? Kudy? Odkud?... b) ČASU – odpovídá na otázky Kdy? Od kdy? Za jak dlouho?... c) ZPŮSOBU – odpovídá na otázky Jak? Jakým způsobem?... míry – Jak? Do jaké míry? (např. Zpívá falešně. Zpívá jako slavík.) prostředku – S čí pomocí? Pomocí čeho? (např. Psali perem. Cestovala lodí.) zřetele – Vzhledem k čemu? (např. barvou vlasů, co se barvy vlasů týče) d) PŘÍČINY / DŮVODU – odpovídá na otázky Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu? účelu – Proč? Za jakým účelem? (např. Odjel se léčit. Šla si zaplavat.) podmínky – Proč? Za jaké podmínky? (např. v případě nouze, při dodržování předpisů) přípustky – I přes co? (např. přes nepříznivé počasí, při nejlepší vůli) TRADIČNÍ SYNTAX
  36. 36. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (adverbiale) Je modrý jako chrpa. Vlak se zpozdil o hodinu. Holí se břitvou. Koupil jsem to pro syna. Přijel před hodinou. Chová se nemožně. Intenzivně na něj myslela. Vykostil rybu ostrým nožem. Projedná to zítra. Půjdu tam i přes boží zákon. Kreslí tužkou. Slabě plakala. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  37. 37. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (adverbiale) Je modrý jako chrpa. Vlak se zpozdil o hodinu. Holí se břitvou. Koupil jsem to pro syna. Přijel před hodinou. Chová se nemožně. Intenzivně na něj myslela. Vykostil rybu ostrým nožem. Projedná to zítra. Půjdu tam i přes boží zákon. Kreslí tužkou. Slabě plakala. PU ZPŮSOBU PU MÍRY PU PROSTŘEDKU PU ÚČELU PU ČASU PU ZPŮSOBU PU MÍRY PU PROSTŘEDKU PU ČASU PU PŘÍPUSTKY PU PROSTŘEDKU PU MÍRY KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  38. 38. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (adverbiale) Je vysoce inteligentní. Cestoval autem. Spali pod mostem. Byl dostatečně unaven. Je velký jako já. Přišli na návštěvu. Přišla zprava. Udělal to ze zlosti. Děti plakaly hlady. V případě nehody volejte hasiče. Proti všem očekáváním vyhrál. Připijme mu na zdraví. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  39. 39. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (adverbiale) Je vysoce inteligentní. Cestoval autem. Spali pod mostem. Byl dostatečně unaven. Je velký jako já. Přišli na návštěvu. Přišla zprava. Udělal to ze zlosti. Děti plakaly hlady. V případě nehody volejte hasiče. Proti všem očekáváním vyhrál. Připijme mu na zdraví. PU MÍRY PU PROSTŘEDKU PU MÍSTA PU MÍRY PU MÍRY PU ÚČELU PU MÍSTA PU PŘÍČINY PU PŘÍČINY PU PODMÍNKY PU PŘÍPUSTKY PU ÚČELU KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  40. 40. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (adverbiale) V případě požáru rozbijte sklo. Slíbil pomoc pod podmínkou utajení. Chodí ven i za špatného počasí. Následkem pádu utrpěl zlomeninu. Hodně pracovala. Lidé ho chodili žádat o radu. Trpěl angínami. Udělala to poprvé. Navzdory velké reklamě film propadl. Setkáme se před divadlem. Dosud se nevyjádřil. Najedli se do sytosti. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  41. 41. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ (adverbiale) V případě požáru rozbijte sklo. Slíbil pomoc pod podmínkou utajení. Chodí ven i za špatného počasí. Následkem pádu utrpěl zlomeninu. Hodně pracovala. Lidé ho chodili žádat o radu. Trpěl angínami. Udělala to poprvé. Navzdory velké reklamě film propadl. Setkáme se před divadlem. Dosud se nevyjádřil. Najedli se do sytosti. PU PODMÍNKY PU PODMÍNKY PU PODMÍNKY PU PŘÍČINY PU MÍRY PU ÚČELU PU PŘÍČINY PU ČASU PU PŘÍPUSTKY PU MÍSTA PU ČASU PU MÍRY KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  42. 42. VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) - rozvíjí zároveň SLOVESO i PODSTATNÉ JMÉNO určuje vlastnost, kterou má podstatné jméno za určitého děje - je závislý na PŘÍSUDKU, ale vztahuje se také k PODMĚTU / PŘEDMĚTU a shoduje se s ním v rodě, čísle a pádě - typy doplňků: subjektivní – váže se k podmětu (subjektu) a přísudku objektivní – váže se k předmětu (objektu) a přísudku © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX
  43. 43. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) - typy doplňku: a) SUBJEKTIVNÍ – vztahuje se k podmětu a přísudku. - např. Otec seděl zamyšlen. (Jak seděl? Seděl zamyšlen. Jaký je otec? Otec je zamyšlen.) Hajná stanula na zápraží udivena. (Jak stanula? Stanula udivena. Jaká je hajná? Hajná je udivena.) Šaty máš zmáčeny. (Jak máš šaty? Šaty mám zmáčeny. Jaké jsou šaty? Šaty jsou zmáčeny.) Pronásledovaný se zastavil udýchán. Všecek ustarán a přepadlý se obrátil k synovi. Sekera tam trčela tvrdě zaťata. Pan Nový byl zvolen předsedou. Ty ses učinil směšným. Budeš uznán vítězem. Doběhla do cíle jako první. Petr se umístil až poslední. Bratr se vyučil soustružníkem. Zůstanete naším otcem. Slávek vešel zářící radostí. Byl doporučen jako spolehlivý. b) OBJEKTIVNÍ – vztahuje se k předmětu a přísudku. - např. Máte to připraveno? Zběhala louku skoro celou. Škola života učinila mnohé lidi tvrdými a nepoddajnými. Prostý kvítek nazvali mateřídouškou. Lékaři prohlásili chorobu za nezahojitelnou. TRADIČNÍ SYNTAX
  44. 44. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) – algoritmus určování 1. Najděte přísudek. 2. Ujistěte se, že slovo není součástí přísudku jmenného se sponou (sponová slovesa jsou být, bývat, stát se, stávat se). Eva byla unavená. Ostrov byl neobydlen. Obchod byl otevřený. Eva se cítila unavená. Ostrov vypadal neobydlen. Obchod zůstal otevřený. TRADIČNÍ SYNTAX
  45. 45. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) – algoritmus určování DOPLNĚK × PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU Otec byl unavený. Otec se cítil unavený. Pavel se vrátil zdráv. Pavel je už zdráv. Petr byl v cíli první. Petr dojel do cíle první. Honza se stal králem. Honza byl zvolen králem. Strýc je ředitelem školy. Strýc byl ustanoven ředitelem školy. Dveře vypadaly otevřené. Dveře byly otevřené. Děda si připadal unavený. Děda byl unavený. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  46. 46. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) – algoritmus určování DOPLNĚK × PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU Otec byl unavený. Otec se cítil unavený. Pavel se vrátil zdráv. Pavel je už zdráv. Petr byl v cíli první. Petr dojel do cíle první. Honza se stal králem. Honza byl zvolen králem. Strýc je ředitelem školy. Strýc byl ustanoven ředitelem školy. ×××××××××××××× ××××××××× ××××××××× ××××××××××× ×××××××××××××××× Dveře vypadaly otevřené. Dveře byly otevřené. Děda si připadal unavený. Děda byl unavený. ××××××××××××××× ××××××××××××××× KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  47. 47. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) – algoritmus určování Doplněk je často bývá na konci věty. Často je vyjádřen přídavným jménem ve jmenném tvaru (např. Ondra se cítil ohrožen. Vypadal velmi překvapen. Přiběhl domů zpocený. Vrátila se domů unavená. Přišli rádi.). Přechodník je vždy doplněk. Slova SÁM a RÁD jsou (téměř) vždy doplňkem. Součástí doplňku jsou často slova ZA, COBY, JAKO (např. Jirku považovali za výborného recitátora. Nováka zvolili za předsedu. Otec pracuje jako řidič. Do cíle doběhl jako první.) ZŠ A MŠ DR. JOKLÍKA. Doplněk [online]. Kyjov. Dostupné na: http://www.zsjoklik.cz/wp-content/uploads/2020/04/9.AB-%C4%8Cj-PREZENTACE-dopln%C4%9Bk.pdf [cit. 2021-02-22]. TRADIČNÍ SYNTAX
  48. 48. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) – algoritmus určování DOPLNĚK × PU ZPŮSOBU Tvářil se vesele. Vrátil se veselý. Pracuje jako lékař. Umí ošetřovat zranění jako lékař. Chováš se jako malé dítě. Jako malé dítě jsem navštěvoval školku. Přiběhl celý udýchaný. Udýchaně mi něco šeptal. Pochodovali po silnici jako vojáci. Tatínek a strýc sloužili jako vojáci u pěchoty. DOPLNĚK × PŘÍVLASTEK Děvče se vrátilo domů zklamané. Zklamané děvče se vrátilo domů. Vybalené zboží leželo na skladě. Zboží leželo ve skladě vybalené. Přijel k nám nemocný strýček. Strýček k nám přijel nemocný. Džbán stál na polici rozbitý. Na polici stál rozbitý džbán. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  49. 49. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) – algoritmus určování DOPLNĚK × PU ZPŮSOBU Tvářil se vesele. Vrátil se veselý. Pracuje jako lékař. Umí ošetřovat zranění jako lékař. Chováš se jako malé dítě. Jako malé dítě jsem navštěvoval školku. Přiběhl celý udýchaný. Udýchaně mi něco šeptal. Pochodovali po silnici jako vojáci. Tatínek a strýc sloužili jako vojáci u pěchoty. DOPLNĚK × PŘÍVLASTEK Děvče se vrátilo domů zklamané. Zklamané děvče se vrátilo domů. Vybalené zboží leželo na skladě. Zboží leželo ve skladě vybalené. Přijel k nám nemocný strýček. Strýček k nám přijel nemocný. Džbán stál na polici rozbitý. Na polici stál rozbitý džbán. ×××××××××× ××××××××××××××× ××××××× ×××××× ××××××××××××××× ×××××××××××××××××× Přívlastek stojí blízko podstatného jména, které rozvíjí. ××××××××××××××× ×××××××××××××× ××××××××××××××× ×××××××××××× KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  50. 50. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) – algoritmus určování V turnaji jsme skončili druzí. Cítil se jeho jednáním poškozen. Všichni ji pokládají za nejlepší žákyni. Děda si užívá života jako důchodce. Celou svatbu přichystáme sami. Na ten nový film bych se podíval rád. Odcházeli, smějíce se nám do očí. Krajina nám připadala známá. Petr ležel nemocen. Chodec zůstal překvapen stát. Brána zůstala otevřená. Děti vybraly Honzu za předsedu. Jana Nováka zvolili za poslance. Mirek doběhl do cíle sedmý. Do večera se dívky vrátily všechny. Udělám to raději sama. Marta se přihlásila jako třetí. Děti běhaly u vody bosy. Viděli jsme ho unaveného. Jiřího zvolili českým králem. Zdál se mi smutný. Rád ti pomohu. Příklad nám připadal snadný. Dívám se na to nerad. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  51. 51. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) – algoritmus určování V turnaji jsme skončili druzí. Cítil se jeho jednáním poškozen. Všichni ji pokládají za nejlepší žákyni. Děda si užívá života jako důchodce. Celou svatbu přichystáme sami. Na ten nový film bych se podíval rád. Odcházeli, smějíce se nám do očí. Krajina nám připadala známá. Petr ležel nemocen. Chodec zůstal překvapen stát. Brána zůstala otevřená. Děti vybraly Honzu za předsedu. Jana Nováka zvolili za poslance. Mirek doběhl do cíle sedmý. Do večera se dívky vrátily všechny. Udělám to raději sama. Marta se přihlásila jako třetí. Děti běhaly u vody bosy. Viděli jsme ho unaveného. Jiřího zvolili českým králem. Zdál se mi smutný. Rád ti pomohu. Příklad nám připadal snadný. Dívám se na to nerad. ×××××××× ×××××××××××××××× ×××× ××××××××××× ×××××××××××××××××××××××× ××××××××××××××××× ×××××× ××××××××××× ×××××××× ×××××××××××××××× ××××××××××××××××× ××××××××××××××× ×××××××××××××××××××× ××××××××××××××××××× ××××××××××× ××××××××××××× ××××××××× ×××××××××××××××××× ×××××××× ××××××××××× ××××××××××××××× ×××××× ×××××××××××× ××××××××× KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX ×××××××××××××
  52. 52. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) 1. Doplněk se vztahuje k: a) slovesu a příslovci b) podstatnému jménu a číslovce c) jménu a slovesu 2. Doplněk nebývá vyjádřen: a) přídavným jménem b) citoslovcem c) infinitivem 3. Doplňkem nemůže být: a) přídavné jméno jmenné b) podstatné jméno c) sloveso v určitém tvaru 4. Doplňkem není slovo: a) rád b) sám c) ten 5. Ve větě „Děti přiběhly domů špinavé.“ je doplňkem: a) Děti b) domů c) špinavé 6. Který výraz je doplňkem vždy? a) infinitiv b) přechodník c) zájmeno 7. Ve které větě je slovo „nachlazený“ doplňkem? a) Náš strýček se vrátil z dovolené nachlazený. b) Nechlazený žák zůstal ležet doma v posteli. c) Minulý týden jsem byl nachlazený. 8. Ve které větě je uveden doplněk. a) Přilétlo k nám hejno divokých ptáků. b) Muž zůstal opuštěn na lavičce v parku. c) Na pasece se pásly mladé srny a srnci. ZŠ A MŠ DR. JOKLÍKA. Doplněk [online]. Kyjov. Dostupné na: http://www.zsjoklik.cz/wp-content/uploads/2020/04/9.AB-%C4%8Cj-PREZENTACE-dopln%C4%9Bk.pdf [cit. 2021-02-22]. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  53. 53. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DOPLNĚK (atribut verbální) 1. Doplněk se vztahuje k: a) slovesu a příslovci b) podstatnému jménu a číslovce c) jménu a slovesu 2. Doplněk nebývá vyjádřen: a) přídavným jménem b) citoslovcem c) infinitivem 3. Doplňkem nemůže být: a) přídavné jméno jmenné b) podstatné jméno c) sloveso v určitém tvaru 4. Doplňkem není slovo: a) rád b) sám c) ten 5. Ve větě „Děti přiběhly domů špinavé.“ je doplňkem: a) Děti b) domů c) špinavé 6. Který výraz je doplňkem vždy? a) infinitiv b) přechodník c) zájmeno 7. Ve které větě je slovo „nachlazený“ doplňkem? a) Náš strýček se vrátil z dovolené nachlazený. b) Nechlazený žák zůstal ležet doma v posteli. c) Minulý týden jsem byl nachlazený. 8. Ve které větě je uveden doplněk. a) Přilétlo k nám hejno divokých ptáků. b) Muž zůstal opuštěn na lavičce v parku. c) Na pasece se pásly mladé srny a srnci. ZŠ A MŠ DR. JOKLÍKA. Doplněk [online]. Kyjov. Dostupné na: http://www.zsjoklik.cz/wp-content/uploads/2020/04/9.AB-%C4%8Cj-PREZENTACE-dopln%C4%9Bk.pdf [cit. 2021-02-22]. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  54. 54. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÝ ROZBOR Kouzelník po včerejším představením ztratil svoji černokněžnickou hůlku. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  55. 55. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÝ ROZBOR Kouzelník po včerejším představením ztratil svoji černokněžnickou hůlku. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  56. 56. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÝ ROZBOR Maminka mi včera koupila slíbenou vstupenku na koncert. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  57. 57. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÝ ROZBOR Maminka mi včera koupila slíbenou vstupenku na koncert. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  58. 58. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÝ ROZBOR Západ letního slunce je většinou neopakovatelným zážitkem. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  59. 59. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÝ ROZBOR Západ letního slunce je většinou neopakovatelným zážitkem. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  60. 60. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÝ ROZBOR Povahu svého kamaráda jsem velice brzy odhalil. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  61. 61. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÝ ROZBOR Povahu svého kamaráda jsem velice brzy odhalil. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  62. 62. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÝ ROZBOR Na mezinárodní konferenci byl pozván jako odborník. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  63. 63. KOMPLEXNÍ JAZYKOVÝ ROZBOR Na mezinárodní konferenci byl pozván jako odborník. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  64. 64. Maminka vaří. Moje maminka vaří. Maminka vaří oběd. Moje maminka vaří oběd. ROZVÍJENÍ VĚT Pokud jsou ve větě všechny členy holé, pak se jedná o VĚTU HOLOU. Pokud je ve větě alespoň jeden větný člen rozvitý, pak jde o VĚTU ROZVITOU. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX Větné členy, které rozvíjí podmět, tvoří PODMĚTOVOU ČÁST. Větné členy, které rozvíjí přísudek, tvoří PŘÍSUDKOVOU ČÁST.
  65. 65. VĚTNÉ CELKY A) VĚTA JEDNODUCHÁ je větný celek, který je tvořen jen 1 větou. B) SOUVĚTÍ je větný celek tvořený 2 a více větami. Věty v souvětí mohou být dvojího typu: VĚTY HLAVNÍ nejsou mluvnicky ani významově závislé na jiné větě. Mohou stát samostatně. (např. Honza zvítězil ve všech disciplínách a získal zlatou medaili. Honza zvítězil ve všech disciplínách. Získal zlatnou medaili.) VĚTA VEDLEJŠÍ je závislá na jiné větě v souvětí (ta je pak pro ni větou řídící). (např. Děti utíkaly domů, protože se spustil prudký déšť.) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX
  66. 66. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VZTAHY MEZI VĚTAMI V SOUVĚTÍ a) PARATAXE (přiřazování) – rovnocenný vztah mezi větami hlavními nebo mezi větami vedlejšími na stejné úrovni. b) HYPOTAXE (podřazování) – vztah mezi větou řídící a závislou. Typy souvětí: a) SOUVĚTÍ PARATAKTICKÉ (souřadné) – obsahuje 2 a více vět hlavních b) SOUVĚTÍ HYPOTAKTICKÉ (podřadné) – obsahuje pouze větu hlavní TRADIČNÍ SYNTAX
  67. 67. SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ SOUVĚTÍ PARATAKTICKÉ (souřadné) – Mezi dvojicemi souřadně spojených vět mohou být různé významové vztahy. K identifikaci vztahů napomáhají také spojky: a) slučovací – čárka bez spojky, a, i, ani, nebo, také, též, ani- ani, hned- hned, jednak- jednak, napřed-potom b) stupňovací – ba, ba-i, ba-ani, nejen-ale, nejen-i, nejen-nýbrž, dokonce, (nejen)-ale i – ve stupňovacím poměru se používají také některé spojky slučovací, ale píše se před nimi čárka c) odporovací – ale, však, avšak, (sice)-ale, nýbrž, leč, jenže d) vylučovací – nebo, anebo, buď-nebo, buď-anebo, či e) příčinný (důvodový) – neboť, vždyť, totiž d) důsledkový – proto, a proto, tedy, a tedy, tudíž, a tak © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX
  68. 68. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY VZTAHY MEZI VĚTAMI HLAVNÍMI Šel do obchodu a koupil si maso. Nejenom že se opil, ale dokonce všem udělal ostudu. Nic se nestalo, nikdo se neobjevil. Máte pěknou třídu, a nedovedete si toho vážit. Nepůjčila mi tužku, a tak jsem jí taky nic nepůjčil. Šel na nákup, dokonce i umyl nádobí. Přišel jako poslední, neboť mu nejel vlak. Tuto knihu jsem nečetl, a proto vám nemohu vyprávět její děj. Buď dostanu hlavní cenu, nebo ji dostane Martin. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  69. 69. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY VZTAHY MEZI VĚTAMI HLAVNÍMI Šel do obchodu a koupil si maso. Nejenom že se opil, ale dokonce všem udělal ostudu. Nic se nestalo, nikdo se neobjevil. Máte pěknou třídu, a nedovedete si toho vážit. Nepůjčila mi tužku, a tak jsem jí taky nic nepůjčil. Šel na nákup, dokonce i umyl nádobí. Přišel jako poslední, neboť mu nejel vlak. Tuto knihu jsem nečetl, a proto vám nemohu vyprávět její děj. Buď dostanu hlavní cenu, nebo ji dostane Martin. poměr SLUČOVACÍ poměr STUPŇOVACÍ poměr SLUČOVACÍ poměr ODPOROVACÍ poměr DŮSLEDKOVÝ poměr STUPŇOVACÍ poměr PŘÍČINNÝ poměr DŮSLEDKOVÝ poměr VYLUČOVACÍ KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  70. 70. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY VZTAHY MEZI VĚTAMI HLAVNÍMI Byla ještě tma, neboť zima se již přibližovala. Přichází večer, ale Petr ještě není doma. Dneska půjdeme do divadla, nebo se podíváme na film. Nejím brokolici ani nepiji čaj. Máš ji rád, ale stydíš se. Nosím svetr, neboť je zima. Seděl, ani nedutal. Musela ležet v nemocnici, dokonce ani nemohla slézt z postele. Nevyčítej mu to, vždyť za nic nemůže. Úkol splnil, mohl si tudíž dát přestávku. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  71. 71. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY VZTAHY MEZI VĚTAMI HLAVNÍMI Byla ještě tma, neboť zima se již přibližovala. Přichází večer, ale Petr ještě není doma. Dneska půjdeme do divadla, nebo se podíváme na film. Nejím brokolici ani nepiji čaj. Máš ji rád, ale stydíš se. Nosím svetr, neboť je zima. Seděl ani nedutal. Musela ležet v nemocnici, dokonce ani nemohla slézt z postele. Nevyčítej mu to, vždyť za nic nemůže. Úkol splnil, mohl si tudíž dát přestávku. poměr PŘÍČINNÝ poměr ODPOROVACÍ poměr VYLUČOVACÍ poměr SLUČOVACÍ poměr ODPOROVACÍ poměr PŘÍČINNÝ poměr SLUČOVACÍ poměr STUPŇOVACÍ poměr PŘÍČINNÝ poměr DŮSLEDKOVÝ KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  72. 72. DRUHY VĚT VEDLEJŠÍCH VV PODMĚTNÁ – zastupuje PODMĚT (Kdo je osel, nechť se přihlásí.) VV PŘÍSUDKOVÁ – vyjadřuje jmennou část PŘÍSUDKU jmenného se sponou (Jsem, kdo jsem. Dědeček je z těch, kdo se nemýlí.) VV PŘÍVLASTKOVÁ – závisí na podstatném jménu, zastupuje PŘÍVLASTEK (Člověk, který mi to řekl,…) VV PŘEDMĚTNÁ – závisí na slovesu, zastupuje PŘEDMĚT (Koupil to, co potřeboval.) VV PŘÍSLOVEČNÁ – závisí na slovesu, zastupuje PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ VV DOPLŇKOVÁ – závisí zároveň na slovesu i na jménu, zastupuje DOPLNĚK © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX
  73. 73. DRUHY VĚT VEDLEJŠÍCH příslovečných VV PŘÍSLOVEČNÁ – druhy vět příslovečných: místní – zastupuje příslovečné určení místa (např. Je to tam, kde to má být.) časová – zastupuje příslovečné určení času (např. Když spadl, zlomil si nohu.) způsobová – zastupuje příslovečné určení způsobu (např. Jak si usteleš, tak si lehneš.) měrová – zastupuje příslovečné určení míry (např. Vyčerpaní hráči usnuli tak tvrdě, že je nebylo možno vzbudit.) příčinná – zastupuje příslovečné určení příčiny (např. Protože se narodila malá Bára, jdeme gratulovat.) účelová – zastupuje příslovečné určení účelu (např. Oblékl jsem se teple, abych nenachladl.) podmínková – zastupuje příslovečné určení podmínky (např. Jestliže květiny nebudeme zalévat, zvadnou.) přípustková – zastupuje příslovečné určení přípustky (např. Šel tam, přestože se to nesmí.) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci TRADIČNÍ SYNTAX
  74. 74. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DRUHY VĚT VEDLEJŠÍCH Co se vleče, neuteče. Šel, kam ho nohy nesly. Obloha byla, jako by ji vymetl. Nehas, co tě nepálí. Když vycházela ven, potkala otce. Karel byl, jako by ho z vody vytáhli. Viděl jsem, jak ho okradl. Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Je zajímavé, že se vám to povedlo. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Byl to Einstein, který objevil vztah mezi energií a hmotou. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  75. 75. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DRUHY VĚT VEDLEJŠÍCH Co se vleče, neuteče. Šel, kam ho nohy nesly. Obloha byla, jako by ji vymetl. Nehas, co tě nepálí. Když vycházela ven, potkala otce. Karel byl, jako by ho z vody vytáhli. Viděl jsem, jak ho okradl. Kde se pivo vaří, tam se dobře daří. Je zajímavé, že se vám to povedlo. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Byl to Einstein, který objevil vztah mezi energií a hmotou. VV podmětná VV příslovečná místní VV přísudková VV předmětná VV příslovečná časová VV přísudková VV předmětná VV příslovečná místní VV podmětná VV podmětná VV přísudková KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  76. 76. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DRUHY VĚT VEDLEJŠÍCH Obloha byla, jako by ji posázel drahokamy. Všichni víme, že demokracie je diskuse. Není známo, kdy mu zajistili nocleh. Nevěř tomu, kdo ti lichotí. Pepík viděl, jak otec mrkl na učitele. Nikdo nevěděl, zda Karel přijde. Lenka lapala po dechu, než odpověděla. Ječela, až praskalo sklo. Nepřišel jsem do práce, protože jsem zaspal. Zlata mu dal král tolik, co mohl unést. KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  77. 77. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DRUHY VĚT VEDLEJŠÍCH Obloha byla, jako by ji posázel drahokamy. Všichni víme, že demokracie je diskuse. Není známo, kdy se vrátí. Nevěř tomu, kdo ti lichotí. Pepík viděl, jak otec mrkl na učitele. Nikdo nevěděl, zda Karel přijde. Lenka lapala po dechu, než odpověděla. Ječela, až praskalo sklo. Nepřišel jsem do práce, protože jsem zaspal. Zlata mu dal král tolik, co mohl unést. VV přísudková VV předmětná VV podmětná VV předmětná VV předmětná VV předmětná VV příslovečná časová VV příslovečná měrová VV příslovečná příčinná VV příslovečná měrová KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  78. 78. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DRUHY VĚT VEDLEJŠÍCH Je nutné, abychom mu zajistili nocleh. Přijde-li na akci Jana, zůstanu doma. Třebaže jsem se celý týden učila, zkoušku jsem neudělala. Tatínek koupil maso, aby mohl usmažit řízky. Zdenka byla šťastná, že ho tu má. Kdyby bylo hezky, jeli bychom na výlet. Přivedli hostinského, aby svědčil. Poslouchám babičku, jak vypráví dětem pohádku. Znáte toho člověka, který vás zradil? KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  79. 79. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY DRUHY VĚT VEDLEJŠÍCH Je nutné, abychom mu zajistili nocleh. Přijde-li na akci Jana, zůstanu doma. Třebaže jsem se celý týden učila, zkoušku jsem neudělala. Tatínek koupil maso, aby mohl usmažit řízky. Zdenka byla šťastná, že ho tu má. Kdyby bylo hezky, jeli bychom na výlet. Přivedli hostinského, aby svědčil. Poslouchám babičku, jak vypráví dětem pohádku. Znáte toho člověka, který vás zradil? VV podmětná VV příslovečná podmínková VV příslovečná přípustková VV příslovečná účelová VV příslovečná příčinná VV příslovečná podmínková VV příslovečná účelová VV doplňková VV přívlastková KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  80. 80. VĚTNÝ VZOREC STAVBU VĚTNÉHO CELKU můžeme vyjádřit VZORCEM: Jirka nakupuje Mirek zametá a . jsem se neučil protože . , Dostal jsem pětku rostliny se zazelenaly . Když se oteplilo a květiny rozkvetly , V1 a V2. Když V1, V2 a V3. V1, protože V2. V1 a V2 . V1 protože V2 . , V1 V2 . , a Když V3 © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 1. STUPEŇ ZŠ TRADIČNÍ SYNTAX
  81. 81. VĚTNÝ VZOREC STAVBU VĚTNÉHO CELKU můžeme vyjádřit VZORCEM: 1. VH © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 2. STUPEŇ ZŠ Jirka nakupuje a Mirek zametá. 1. VH 2. VV příslovečná příčinná Dostal jsem pětku, protože jsem se neučil 2. VH Když se oteplilo, rostliny se zazelenaly a květiny rozkvetly. 1. VV příslovečná časová 3. VH 2. VH TRADIČNÍ SYNTAX
  82. 82. ROZBOR VĚT Spiderman hbitě vystřelil pavučinu, která byla neuvěřitelně silná a pružná, a přehoupl se na střechu domu, aby zneškodnil zločince, kteří chystali stařenku okrást. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SKLADBA KVÍZ
  83. 83. ROZBOR VĚT Spiderman hbitě vystřelil pavučinu, která byla neuvěřitelně silná a pružná, a přehoupl se na střechu domu, aby zneškodnil zločince, kteří chystali stařenku okrást. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 1. VH 2. VV přívlastková 3. VH 4. VV příslovečná účelová 5. VV přívlastková KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  84. 84. ROZBOR VĚT Mladší horolezci vytáhli vysílačky, aby přivolali pomoc, starší se snažili vyprostit co nejdříve raněné, protože se báli, že se lavina utrhne. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  85. 85. ROZBOR VĚT Mladší horolezci vytáhli vysílačky, aby přivolali pomoc, starší se snažili vyprostit co nejdříve raněné, protože se báli, že se lavina utrhne. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 1. VH 2. VV příslovečná účelová 3. VH 4. VV příslovečná příčinná 5. VV předmětná KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  86. 86. ROZBOR VĚT Marie si myslela, že se bude celou noc učit, aby zvládla test, ale Petr ji vytáhl do klubu, protože nechtěl, aby na něj zapomněla. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  87. 87. ROZBOR VĚT Marie si myslela, že se bude celou noc učit, aby zvládla test, ale Petr ji vytáhl do klubu, protože nechtěl, aby na něj zapomněla. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 1. VH 2. VV předmětná 3. VH 4. VV příslovečná příčinná 5. VV předmětná 3. VV příslovečná účelová KVÍZ TRADIČNÍ SYNTAX
  88. 88. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VALENČNÍ SYNTAX
  89. 89. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VALENCE VALENCE - je to schopnost slov na sebe vázat další slovní druhy - ve valenční syntaxi nás zajímá především valence slovesa - v češtině existuje 11 různých základových větných struktur (tj. různé kombinace slovesa v pozici přísudku a dalších slov, se kterými tvoří gramaticky správnou významově úplnou větu) VALENČNÍ SYNTAX
  90. 90. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY VERBUM FINITUM - základem každé věty je VERBUM FINITUM (určité sloveso v pozici PŘÍSUDKU) - může být nevalenční – přísudek nevyžaduje žádnou vazbu (např. Prší.) jednovalenční – přísudek vyžaduje 1 vazbu (např. Tatínek píše.) dvouvalenční – přísudek vyžaduje 2 vazby (např. Pachatel se bojí potrestání.) atd. VALENČNÍ SYNTAX
  91. 91. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VALENČNÍ SYNTAX VALENČNÍ POZICE VALENČNÍ POZICE VERBA FINITA - mohou být: a) obligatorní – pozice, které musí být obsazeny, protože jsou nutné k úplnosti věty (např. Otec ztratil hodinky.) b) potenciální – pozice, které nemusí být obsazeny základové – nemusí být vyjádřeny, pokud vyplývají z kontextu, tvoří základovou větnou strukturu (např. Otec se dívá na syna. × Dívá se.) nezákladové (fakultativní) – jsou to rozvíjející členy základové větné struktury (např. Znavený otec se nenápadně dívá z okna na svého syna.)
  92. 92. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SCHÉMATICKÝ ZÁZNAM VĚTY GRAMATICKÝ VĚTNÝ VZOREC vyjadřuje gramatickou formu věty . - uprostřed vzorce je URČITÝ TVAR SLOVESA v pozici PŘÍSUDKU (VF), v levovalenční pozici (vlevo od VF) je PODMĚT, SUBSTANTIVUM v 1. pádě (S1) v pravovalenční pozici (vpravo od VF) jsou další obligatorní složky věty, tedy DOPLNĚNÍ nutná pro utvoření základové větné struktury (např. předmět – substantivum ve 4. pádě) - vzorec se skládá pouze z určitého slovesa (VF) a dalších nutných slov (jejich zkratky odpovídají latinským názvům slovních druhů a jsou doplněny pády): Karel čte noviny. Světlo svítí. Děti věří rodičům. Záleží mu na známkách? S1 – VF – S4 S1 – VF S1 – VF – S3 VF – S3 – na S6 VALENČNÍ SYNTAX
  93. 93. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY GRAMATICKÝ VĚTNÝ VZOREC Karel koupil knihu. Karel pomohl dědečkovi. Karel se chopil zbraně. Karel se zabývá obchodem. Karel poslal babičce dopis. Ať někdo objedná pivo! Světlo svítí. Pavel se chová zdvořile. Otec daroval dětem peníze. Náš roztržitý kamarád ztratil včera večer cestou z práce klíče od domu. Venku krásně prší. KVÍZ VALENČNÍ SYNTAX
  94. 94. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci VĚTNÉ ČLENY GRAMATICKÝ VĚTNÝ VZOREC Karel koupil knihu. Karel pomohl dědečkovi. Karel se chopil zbraně. Karel se zabývá obchodem. Karel poslal babičce dopis. Ať někdo objedná pivo! Světlo svítí. Pavel se chová zdvořile. Otec daroval dětem peníze. Náš roztržitý kamarád ztratil včera večer cestou z práce klíče od domu. Venku krásně prší. S1 – VF – S4 S1 – VF – S3 S1 – VF – S2 S1 – VF – S7 S1 – VF – S3 – S4 S1 – VF – S4 S1 – VF S1 – VF – ADV S1 – VF – S3 – S4 S1 – VF – S4 VF KVÍZ VALENČNÍ SYNTAX
  95. 95. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci SCHÉMATICKÝ ZÁZNAM VĚTY SÉMANTICKÝ VĚTNÝ VZOREC vyjadřuje významové vztahy věty . - predikát vyžaduje určitý počet PARTICIPANTŮ, zejména: agens (personální původce děje) – např. Maminka vaří. kauzátor (nepersonální původce děje) – např. Vítr shodil vázu. nositel vlastnosti – např. Babička spí. posesor (vlastník) – např. Brácha má nový mobil. expirient (proživatel) – např. Aničce je zima. recipient (příjemce) – např. Ota dal učitelce sněženky. patiens (objekt dějem zasažený) – např. Kuba rozbil okno. stimul (podnět nějaké reakce) – např. Dítě se leklo psa. instrument (nástroj činnosti) – např. Zatloukl hřebík kladivem. locus (místo) – např. Narodil se v Hradci Králové. tempus (čas) – např. Stalo se to včera. VALENČNÍ SYNTAX
  96. 96. MATEŘSKÝ JAZYK Mgr. Veronika Krejčí, Český jazyk – Mateřský jazyk Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci DĚKUJI ZA POZORNOST.

×