Successfully reported this slideshow.
Your SlideShare is downloading. ×

Jazykověda a obecné poučení o jazyce

Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Upcoming SlideShare
Zvuková stránka jazyka
Zvuková stránka jazyka
Loading in …3
×

Check these out next

1 of 20 Ad

Jazykověda a obecné poučení o jazyce

Download to read offline

Jazyk (mateřský, národní, přírodní a umělý, živý a mrtvý, ohebný a neohebný)
Funkce jazyka
Jazykověda a její disciplíny
Útvary národního jazyka (spisovné a nespisovné útvary)
Spisovná čeština, hovorová čeština
Nářečí a nadnářečí, profesní mluva, slang a argot
Úzus × jazyková norma a kodifikace
Teorie šíření jazyků
Indoevropské jazyky (jazyky slovanské, germánské a románské)
Čeština v systému světových jazyků

Jazyk (mateřský, národní, přírodní a umělý, živý a mrtvý, ohebný a neohebný)
Funkce jazyka
Jazykověda a její disciplíny
Útvary národního jazyka (spisovné a nespisovné útvary)
Spisovná čeština, hovorová čeština
Nářečí a nadnářečí, profesní mluva, slang a argot
Úzus × jazyková norma a kodifikace
Teorie šíření jazyků
Indoevropské jazyky (jazyky slovanské, germánské a románské)
Čeština v systému světových jazyků

Advertisement
Advertisement

More Related Content

Similar to Jazykověda a obecné poučení o jazyce (20)

Recently uploaded (20)

Advertisement

Jazykověda a obecné poučení o jazyce

  1. 1. MATEŘSKÝ JAZYK Mgr. Veronika Krejčí, Český jazyk – Mateřský jazyk Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci
  2. 2. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ OBECNÉ POUČENÍ O JAZYCE DEFINICE: JAZYK JAZYK je nejdokonalejší a nejužívanější prostředek lidského dorozumívání. Zkoumáním a popisem jazyka, jeho užíváním a jazykovědnými jevy se zabývá JAZYKOVĚDA (LINGVISTIKA). FUNKCE: - dorozumívací (komunikativní) - národně-reprezentativní - myšlenková (mentální) - výrazová (expresivní) - výzvová (apelová) - estetická © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  3. 3. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ OBECNÉ POUČENÍ O JAZYCE JAZYK © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci DEFINICE: JAZYKY PŘIROZENÉ vznikly z přirozené potřeby člověka komunikovat přirozeným postupným vývojem. JAZYKY UMĚLÉ jsou vytvořené uměle (např. esperanto, programovací jazyky, znaková řeč hluchoněmých apod.). JAZYKY MRTVÉ jsou ty, které již nemají žádné rodilé mluvčí (např. latina), na rozdíl od JAZYKŮ ŽIVÝCH.
  4. 4. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ OBECNÉ POUČENÍ O JAZYCE JAZYKOVĚDNÉ DISCIPLÍNY d) Frazeologie e) Onomastika f) Lexikografie GRAMATIKA (MLUVNICE) popisuje mluvnickou stavbu jazyka. LEXIKOLOGIE je nauka o slovní zásobě. STYLISTIKA je nauka o slohu. a) Hláskosloví b) Morfologie (tvarosloví) c) Syntax (skladba) - Ortografie (pravopis) a) Slovotvorba b) Sémantika c) Etymologie © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  5. 5. SPISOVNÉ ÚTVARY NESPISOVNÉ ÚTVARY Zeměpisné kritérium Sociální kritérium SPISOVNÁ ČEŠTINA NÁŘEČÍ (DIALEKTY) PROFESNÍ MLUVA HOVOROVÁ ČESTINA NADNÁŘEČNÍ ÚTVARY (INTERDIALEKTY) SLANG ARGOT SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ OBECNÉ POUČENÍ O JAZYCE NÁRODNÍ JAZYK DEFINICE: NÁRODNÍ JAZYK je jazyk národa nebo etnika. ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA: © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  6. 6. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ NÁRODNÍ JAZYK DEFINICE: SPISOVNÉ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA SPISOVNÁ ČEŠTINA je nejdokonalejší forma českého jazyka, kterou se dorozumíváme na celém území ČR. Je to oficiálním jazyk a reprezentativní útvar pro český národ. Obsahuje neutrální slova, knižní výrazy, poetismy, termíny. HOVOROVÁ ČEŠTINA je mluvená podoba spisovné češtiny používaná v běžné komunikaci. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  7. 7. NÁŘEČÍ (DIALEKT) je nespisovný útvar užívaný jen na určité části jazykového území se specifickými hláskovými, tvaroslovnými, skladebnými odchylkami. V České republice se nářečí seskupují do čtyř nářečních skupin: SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ NÁRODNÍ JAZYK DEFINICE: NESPISOVNÉ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA 1 MUŽÍKOVÁ, Olga. MARKVARTOVÁ, Barbora a kol. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-36-7, 104 str. Nářečí česká Dej mouku ze mlýna na vozejk. Dlouhej. Nářečí středomoravská (hanácká) Dé móku ze mléna na vozék. Dlóhé. Nářečí moravskoslovenská (východoslovenská) Dej múku ze mlýna na vozík. Dlúhý. Nářečí slezská (lašská) Daj muku ze mylna na vozik. Długy. Oblasti nářečně různorodé © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 1
  8. 8. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ NÁRODNÍ JAZYK NESPISOVNÉ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 2 IHNED.cz [online]. Dostupné na https://img.ihned.cz/attachment.php/970/49539970/sncJRBbwGP1NkIVxT6eKUuQl28gFzavH/jak.jpg 2
  9. 9. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ NÁRODNÍ JAZYK DEFINICE: NESPISOVNÉ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA NADNÁŘEČÍ (INTERDIALEKT) je nespisovný útvar národního jazyka, který vznikl postupným stíráním rozdílů mezi nářečími a zachovává jen jejich základní rysy společné pro většinu území (obecná čeština vzniklá ze středočeského nářečí, obecná hanáčtina, obecná moravská slovenština, obecná laština). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  10. 10. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ NÁRODNÍ JAZYK DEFINICE: NESPISOVNÉ ÚTVARY NÁRODNÍHO JAZYKA PROFESNÍ MLUVA (PROFESNÍ SLANG) je mluva určité skupiny zaměstnanců (např. šraňky, exnout, slechy, spálit šanci, supl). SLANG je mluva zájmové skupiny (např. bágl, pedák, komp, rodičák, stípko). ARGOT je mluva společenské spodiny, kriminálníků, korupčníků… vzniklá snahou utajit skutečný význam slov (např. chlupatý, love, dát si bacha, sedět v chládku, kapříci). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  11. 11. ÚZUS je ustálený zvyk, obecně přijímané pravidlo. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ NÁRODNÍ JAZYK ÚZUS × NORMA  KODIFIKACE DEFINICE: JAZYKOVÁ NORMA je souhrn ustálených jazykových prostředků a závazných způsobů jejich užívání. KODIFIKACE je zpracování jazykové normy zachycené v oficiálních příručkách (slovnících, v mluvnici, v pravidlech pravopisu a výslovnosti). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  12. 12. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ NÁRODNÍ JAZYK ÚZUS × NORMA  KODIFIKACE © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  13. 13. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ SYSTÉM JAZYKŮ Podle nejrozšířenější divergentní teorie vznikly všechny jazyky z několika prajazyků, které se začaly dále štěpit na jednotlivé rodiny. TEORIE ŠÍŘENÍ JAZYKŮ Podle konvergentní teorie se původně velmi odlišné jazyky začaly vlivem blízkého soužití vzájemně přibližovat. © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  14. 14. SYSTÉM JAZYKŮ JAZYKOVÉ RODINY DEFINICE: Příbuzné jazyky vytvářejí skupiny, tzv. JAZYKOVÉ RODINY: - indoevropské jazyky (většina jazyků evropských, indických a některé asijské jazyky) - uralské jazyky (ugrofinské jazyky – např. maďarština, finština, estonština, laponština) - altajské jazyky (turkotatarské jazyky – např. turečtina, kyrgyzština, mongolské jazyky) - tibetočínské jazyky (např. čínština, vietnamština, thajština) - semitohamitské jazyky (např. hebrejština, arabština, somálština) - africké jazyky (domorodé jazyky – např. bantu, křovácké jazyky) - australské jazyky (domorodé jazyky) - austronéské jazyky (jazyky východních ostrovů – např. malajština, indonéština) - indiánské jazyky - eskymácké jazyky - japonština - korejština © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  15. 15. INDOEVROPSKÉ JAZYKY jsou zeměpisně nejvíc rozšířenou jazykovou rodinou. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ SYSTÉM JAZYKŮ INDOEVROPSKÉ JAZYKY DEFINICE: - indoíránské jazyky (indické – staroindický sanskrt, bengálština, romština, hindština) (íránské – kurdština, perština, afgánština) - italické jazyky (latina, umberština) - románské jazyky (italština, španělština, portugalština, francouzština, rumunština, moldavština, rétorománské dialekty) - germánské jazyky (angličtina, němčina, holandština, vlámština, švédština, norština, islandština, dánština) - keltské jazyky (velština, skotština, irština, bretonština) - baltské jazyky (litevština, lotyština) - arménština - řečtina - albánština - slovanské jazyky © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  16. 16. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ SYSTÉM JAZYKŮ EVROPSKÉ JAZYKOVÉ RODINY © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 3 MUŽÍKOVÁ, Olga. MARKVARTOVÁ, Barbora a kol. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-86285-36-7, 104 str. 3
  17. 17. SLOVANSKÉ JAZYKY mají původ v praslovanštině, která byly společným prajazykem všech Slovanů v období 2000 let př. n. l. až 6. stol. n. l. Konstantin a Metoděj k nám ze Soluně přivezli staroslověnštinu a vytvořili 1. slovanské písmo (hlaholici). SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ SYSTÉM JAZYKŮ SLOVANSKÉ JAZYKY DEFINICE: Hlaholice (1. slovanské písmo) © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  18. 18. ČEŠTINA je indoevropský slovanský, resp. západoslovanský jazyk. Je to jazyk přirozený a živý. Patří k jazykům ohebným. Je národním jazykem lidí české národnosti a pro většinu z nás také mateřským jazykem. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ SYSTÉM JAZYKŮ SLOVANSKÉ JAZYKY ROZDĚLENÍ: Podle zeměpisného rozmístění se slovanské jazyky dělí do podskupin: a) západoslovanské jazyky (čeština, slovenština, polština, kašubština, horní a dolní lužická srbština), b) východoslovanské jazyky (ruština, běloruština, ukrajinština), c) jihoslovanské jazyky (slovinština, makedonština, bulharština, srbština, chorvatština). © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci
  19. 19. SLOVA JEDNOZNAČNÁ – MNOHOZNAČNÁ SHRNUTÍ CO BYSTE MĚLI ZVLÁDNOUT? DEFINOVAT TERMÍNY Jazyk + jeho funkce Jazyk přírodní × umělý Jazyk mrtvý × živý Jazyk národní Jazyk mateřský Jazyk ohebný × neohebný Jazyková rodina © Mgr. Veronika Krejčí, Katedra českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ROZDĚLIT, DEFINOVAT + PŘÍKLADY Vrstvy národního jazyka VYSVĚTLIT Zařadit češtinu do systému světových jazyků (všechny termíny vysvětlit) ROZDĚLIT, DEFINOVAT Jazykověda a její disciplíny
  20. 20. MATEŘSKÝ JAZYK Mgr. Veronika Krejčí, Český jazyk – Mateřský jazyk Katedra českého jazyka a literatury PdF Univerzity Palackého v Olomouci DĚKUJI ZA POZORNOST.

×