Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Adam Geršl: Kreditní riziko v makrozátěžových testech čnb

902 views

Published on

Hlavní indikátory kreditního rizika sledované v ČNB
Top-down versus bottom-up zátěžové testy ČNB
Metodologie zátěžových testů bankovního sektoru
Alternativní makroekonomické scénáře
Využívané modely pro kreditní riziko

Published in: Economy & Finance
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Adam Geršl: Kreditní riziko v makrozátěžových testech čnb

  1. 1. Kreditní riziko v makrozátěžových testech ČNB Adam Geršl Samostatný odbor finanční stability Česká národní banka /29 Konference Credit Risk 2011 Praha, 14.12.2011
  2. 2. <ul><li>Top-down přístup (makrozátěžové testy) </li></ul><ul><ul><li>Regulátor/centrální banka </li></ul></ul><ul><ul><li>Vlastní model chování institucí na dostupných datech </li></ul></ul><ul><ul><li>Analýza dopadů určitých scénářů na kvalitu portfolií aktiv, příjmy bank a jejich kapitál/solvenci </li></ul></ul><ul><ul><li>Agregátní portfolia aktiv bez znalosti detailních charakteristik jednotlivých aktiv </li></ul></ul><ul><ul><li>Využití makroscénářů, ideálně se zachycením některých dalších feedback efektů (interakce banky versus reálná ekonomika) </li></ul></ul>/29 Top-down vs. bottom-up přístup
  3. 3. Makrozátěžové testy /29 Rizika v ekonomice -pokles H DP - znehodnocení domácí měny - růst úrokových sazeb - pokles cen nemovitostí Zátěžové scénáře makroekonomického vývoje Rizika v bance - úvěrové - tržní - likviditní - zdroje příjmů - mezibankovní nákaza Výsledky testů Vývoj bilance Výnosy/zisky bank Dostatečnost kapitálu, případné injekce
  4. 4. Makrozátěžové testy /29 Rizika v ekonomice -pokles H DP - znehodnocení domácí měny - růst úrokových sazeb - pokles cen nemovitostí Zpětná vazba/feedback effect Zátěžové scénáře makroekonomického vývoje Rizika v bance - úvěrové - tržní - likviditní - zdroje příjmů - mezibankovní nákaza Dopad na makroekonomický vývoj – zejména HDP Reakce bank Deleveraging (snížení úvěrování) Výsledky testů Vývoj bilance Výnosy/zisky bank Dostatečnost kapitálu, případné injekce
  5. 5. <ul><li>Bottom-up přístup (individuální testy) </li></ul><ul><ul><li>Centrální banka/regulátor dodá scénáře </li></ul></ul><ul><ul><li>Jednotlivé banky pak pomocí vlastních modelů a analýz odhadují jejich dopad do výkazu zisků a ztrát a do poměru solventnosti </li></ul></ul><ul><ul><li>Testují se jednotlivá aktiva s využitím jejich detailních charakteristik </li></ul></ul><ul><ul><li>Hranice mezi top-down a bottom-up není někdy zcela zřetelná (např. CEBS/EBA celoevropské zátěžové testy) </li></ul></ul>/29 Top-down vs. bottom-up přístup
  6. 6. <ul><li>U obou typů přístupů (top-down in bottom-up) testovány bilance jednotlivých institucí </li></ul><ul><li>Výsledky mohou být agregovány </li></ul><ul><li>ČNB jako centrální banka a integrovaný regulátor finančního trhu využívá obou přístupů </li></ul><ul><ul><li>Top-down: agregátní zátěžové testy (interně v ČNB na datech reportovaných do ČNB, prováděny od roku 2003) </li></ul></ul><ul><ul><li>Bottom-up: společné zátěžové testy ČNB a vybraných bank (prováděny od roku 2009) </li></ul></ul>/29 ČNB a top-down/bottom-up
  7. 7. /29 Vývoj makrozátěžových testů v ČNB <ul><li>ČNB provádí pravidelně od roku 2003 (první zveřejněné výsledky v e Zprávě o finanční stabilitě 2004 vydané v lednu 2005) </li></ul><ul><li>Metodika je postupně zdokonalována, posuny v metodologii publikovány ve Zprávách o finanční stabilitě </li></ul><ul><li>Od února 2010 testy prováděny a agregátní výsledky zveřejňovány ve čtvrtletní frekvenci. </li></ul>
  8. 8. Výsledky testů na webu ČNB /29
  9. 9. /29 O výsledky testů je zájem
  10. 10. Současná verze zátěžových testů <ul><li>Výchozím bodem pro zátěžové testy jsou alternativní makroekonomické scénáře, které jsou tvořeny v ČNB ve spolupráci několika útvarů (finálně jsou vygenerovány oficiálním predikčním modelem G3 – DSGE model) </li></ul><ul><li>Predikce růstu HDP, inflace a ostatních makroekonomických proměnných pro následujících 8 čtvrtletí vstupuje do řady satelitních modelů </li></ul><ul><ul><li>model růstu úvěrů, model kreditního rizika, model provozního zisku, model výnosové křivky, model vývoje cen nemovitostí, model pro LGD apod. </li></ul></ul>/29 Současná verze makrozátěžových testů
  11. 11. <ul><li>Přímá vazba mezi predikcí vývoje makroekonomických proměnných, klíčových dalších proměnných ze satelitních modelů a vývojem hlavních bilančních a tokových ukazatelů bank </li></ul><ul><ul><li>Testována jsou čtyři hlavní rizika (úvěrové, úrokové, měnové a riziko mezibankovní nákazy) </li></ul></ul><ul><li>Dvouletý horizont, ale dynamicky s Q frekvencí </li></ul><ul><ul><li>Existuje výchozí (poslední skutečně známý) stav </li></ul></ul><ul><ul><li>K tomu je přičten/odečten dopad šoku v rámci jednoho čtvrtletí </li></ul></ul><ul><ul><li>Tento konečný stav slouží jako výchozí stav pro následující čtvrtletí </li></ul></ul>/29 Současná verze zátěžových testů
  12. 12. Zátěžové scénáře /29 <ul><li>odrážejí aktuální rizika, snaha o „sexy“ názvy </li></ul><ul><ul><li>Safe Haven; Property Market Crisis; Loss of Confidence (FSR 2007, June 2008) </li></ul></ul><ul><ul><li>Europe in Recession; Market Nervousness; Economic Depression (FSR 2008/2009, June 2009) </li></ul></ul><ul><ul><li>Protracted Recession (August 2009) </li></ul></ul><ul><ul><li>Double Dip; Loss of Confidence (February 2010) </li></ul></ul><ul><ul><li>Return of Recession; Loss of Confidence (FSR 2009/2010, June 2010); </li></ul></ul><ul><ul><li>Debt Crisis (August 2010); Fiscal Crisis (November 2010); Unexpected Recession (February 2011); </li></ul></ul><ul><ul><li>Renewed Recession; Asymmetric Developments (FSR 2010/2011, June 2011); Recession (August 2011); Double Dip (November 2011) </li></ul></ul>
  13. 13. <ul><li>Prvním dopadem jsou očekávané ztráty EL = PDxLGDxEAD čtyř oddělených portfolií (corporates, housing loans, consumer loans, other) </li></ul><ul><ul><li>PD je výstupem modelů kreditního rizika s možnými expertními úpravami </li></ul></ul><ul><ul><li>LGD je nastavováno jednoduchým modelem (citlivosti na vývoj HDP, nezaměstnanosti a cen nemovitostí) </li></ul></ul><ul><ul><li>EAD je objem nedefaultního portfolia (s možnou expertní úpravou pro zahrnutí části mimobilančních expozic) </li></ul></ul><ul><li>Druhým dopadem je efekt PD/LGD/EAD na RWA (IRB vzorec aplikovaný na průměrné hodnoty portfolia bank) </li></ul><ul><ul><li>Využitá PD a LGD jsou vyhlazená PD a LGD ze satelitních modelů </li></ul></ul><ul><ul><li>Ne všechny banky mají IRB </li></ul></ul>/29 Nejdůležitějším rizikem je kreditní riziko
  14. 14. /29 <ul><li>Makroekonomický model kreditního rizika – strukturální modely mertonovského typu </li></ul><ul><ul><li>Defaultní bariéra je závislá na vývoji makroekonomického prostředí </li></ul></ul><ul><ul><li>viz Jakubík, P., Schmieder, Ch. (2008): Stress Testing Credit Risk: Comparison of the Czech Republic and Germany, Financial Stability Institute, Bank for International Settlements, FSI Award 2008 Winning Paper </li></ul></ul><ul><li>Závislou proměnnou je 12M míra defaultu </li></ul><ul><ul><li>Výpočet 12M míry defaultu z úvěrových registrů </li></ul></ul>Modely kreditního rizika používané v ČNB
  15. 15. /29 <ul><li>Determinanty defaultů podnikových úvěrů: </li></ul><ul><ul><li>Měnový kurz </li></ul></ul><ul><ul><li>Inflace </li></ul></ul><ul><ul><li>Změna růstu H DP a jeho komponent (investice, čistý export) </li></ul></ul><ul><ul><li>Úrokové sazby </li></ul></ul><ul><li>Determinanty defaultů úvěrů obyvatelstvu: </li></ul><ul><ul><li>HDP </li></ul></ul><ul><ul><li>Změna nezaměstnanosti </li></ul></ul><ul><ul><li>Růst nominálních mezd </li></ul></ul><ul><ul><li>Změna úrokových sazeb </li></ul></ul>Makroekonomické determinanty defaultu
  16. 16. Příklad vývoje z poslední ZFS 2010/2011 /29
  17. 17. /29 <ul><li>Snaha parametr LGD navázat na ekonomický vývoj </li></ul><ul><ul><li>HDP – pro úvěry nefinančním podnikům </li></ul></ul><ul><ul><li>Nezaměstnanost – pro spotřebitelské úvěry </li></ul></ul><ul><ul><li>Ceny rezidenčních nemovitostí – pro úvěry na bydlení </li></ul></ul><ul><li>Pokles HDP / růst nezaměstnanosti o jeden p.b. navýší LGD o 3-5 p.b. (v závislosti na scénáři) nad výchozí hodnotu LGD 45 / 55 % </li></ul><ul><li>Pokles cen nemovitostí o jeden p.b. navýší hodnotu LGD úvěrů na bydlení taktéž o jeden p.b. nad výchozí hodnotu 20 % </li></ul><ul><li>Výchozí hodnoty z bottom-up společných testů ČNB a vybraných bank </li></ul>Predikce parametru LGD
  18. 18. Příklad vývoje LGD v závislosti na makro vývoji: LGD pro segment úvěrů na bydlení /29
  19. 19. <ul><li>upravený provozní zisk nastaven kombinací modelu a expertního názoru </li></ul><ul><li>hlavní determinanty: nominální HDP, NPL, kapitálová přiměřenost a sklon výnosové křivky </li></ul><ul><li>pro modelování regulatorního kapitálu je postupováno podle platných pravidel ČNB </li></ul><ul><ul><li>zisky daného roku se nepřičítají, ztráty se ale odečítají </li></ul></ul><ul><li>akumulovaný zisk za kalendářní rok se rozděluje vždy ve 2Q </li></ul><ul><ul><li>různé dopady dle vývoje RVA </li></ul></ul>/29 Výnosy, zisky a kapitál
  20. 20. Míra zátěže v testech ČNB <ul><li>ČNB se konzistentně snaží v oblasti zátěžových testů o značně konzervativní přístup </li></ul><ul><ul><li>makroekonomické scénáře obnášejí značnou zátěž v horizontu dvou let (vysoké poklesy HDP, vysoké nárůsty rizikových parametrů) </li></ul></ul><ul><ul><li>dopad rizik je v testech vždy nadhodnocován (odhad je na pesimistické straně) </li></ul></ul><ul><ul><li>Expozice vůči rizikových zemím jsou zatíženy značnými „haircuts“ – v nových (listopadových) i předchozích (srpnových) testech ve výši 100 % </li></ul></ul><ul><li>Míra zátěže, kterou ČNB aplikuje, je značně vyšší než zátěž v celoevropských testech organizovaných loni (CEBS 2010) i letos (EBA 2011) </li></ul>/29
  21. 21. /29 Ve srovnání s celoevropskými testy <ul><li>Míra zátěže, kterou ČNB aplikuje, je značně vyšší než zátěž v celoevropských testech organizovaných loni (CEBS 2010) i letos (EBA 2011) </li></ul>
  22. 22. Aktuální zátěžové testy ČNB: listopad 2011 <ul><li>Kromě základního scénáře (prognóza ČNB z listopadu) byl zvolen jeden zátěžový scénář tzv. recese s dvojitým dnem (Double Dip): </li></ul><ul><ul><li>Je založen na výrazně nepříznivém ekonomickém vývoji v EU způsobeném další eskalací dluhové krize zemí eurozóny. </li></ul></ul><ul><ul><li>Počítá s citelným snížením ekonomické aktivity, růstem nezaměstnanosti, ztrátou důvěry investorů a odpisem veškerých expozic vůči problémovým zemím EU (celkem 24,4 mld. Kč k 30.9.2011). </li></ul></ul>/29
  23. 23. Výsledky aktuálních zátěžových testů ČNB: podíl NPL <ul><li>Zátěžový scénáři – došlo by k razantnímu nárůstu úvěrů v selhání. Ztráty ze znehodnocení úvěrů by v roce 2012 dosáhly téměř 2,7 % z úvěrového portfolia. </li></ul><ul><li>Paralelně by byl v tomto zátěžovém scénáři bankovní sektor zasažen poměrně vysokými tržními ztrátami z titulu poklesu cen držených vládních dluhopisů. </li></ul>/29
  24. 24. Výsledky aktuálních zátěžových testů ČNB: kapitálová přiměřenost <ul><li>Přes poměrně vysoké úvěrové i tržní ztráty a oslabené provozní zisky zůstává bankovní sektor jako celek stabilní i v zátěžovém scénáři, který počítá s </li></ul>/29 <ul><ul><li>poklesem provozních zisků bank o 20-35 %; </li></ul></ul><ul><ul><li>poklesem hodnoty vládních dluhopisů u pěti zemí eurozóny (země „PIIGS“) o 100 %. </li></ul></ul><ul><li>Kapitálová přiměřenost zůstává v obou scénářích nejen nad 8% minimem, ale neklesá pod 11 %. </li></ul><ul><li>Důvodem je především poměrně vysoká výchozí úroveň (15,6 %). </li></ul>
  25. 25. <ul><li>Zahájeny v září 2009 (pilotní kolo) </li></ul><ul><li>Zúčastněným bankám poskytnuty změny PD (koeficientem) v jednotlivých portfoliích kategorií podnikových a retailových expozic /ve 3. kole přidány Instituce + Sovereign </li></ul><ul><li>LGD není stresováno </li></ul><ul><li>Poslední čtvrté kolo společných zátěžových testů proběhlo na datech k 31.12.2010 </li></ul><ul><ul><li>Agregované výsledky zveřejněny v ZFS 2010/2011 </li></ul></ul><ul><li>V současnosti probíhá 5. kolo z rozšířenou sadou rizik (např. i riziko likvidity) v rámci IMF FSAP </li></ul>/29 Společné zátěžové testy (bottom-up testy)
  26. 26. <ul><li>Růst PD jednotlivých kategorií expozic </li></ul>/29 Společné zátěžové testy
  27. 27. <ul><li>Výsledky testů naznačují dostatečnou odolnost zúčastněných bank vůči nepříznivým šokům </li></ul>/29 Společné zátěžové testy
  28. 28. <ul><li>Přidaná hodnota pro ČNB </li></ul><ul><ul><li>Informace o odolnosti sektoru </li></ul></ul><ul><ul><li>Informace o úrovních a vývoji některých rizikových parametrů (PD, LGD, EAD) </li></ul></ul><ul><ul><ul><li>Slouží k průběžnému zpřesňování předpokladů agregátních zátěžových testů ČNB </li></ul></ul></ul><ul><ul><li>Intenzivnější komunikace ČNB a zúčastněných bank týkající se možných rizik i nastavení vhodné metodologie zátěžového testování </li></ul></ul>/29 Společné zátěžové testy
  29. 29. /29 Děkuji za pozornost. Kontakt: Adam Geršl zástupce ředitele Samostatný odbor finanční stability Česká národní banka E-mail: adam.gersl@cnb.cz

×