LEGISLATIVNÍ ZMĚNY     VE STAVEBNÍM SPOŘENÍ               Ing. Dušan Hradil      Ministerstvo financí, sekce Finanční trhK...
Obsah Jak vypadá dnešní sektor stavebního spoření Proč měnit zaběhnutá pravidla Parametrické a koncepční změny Budoucn...
Stavební spoření je velký sektor I     12 % aktiv spravovaných fin. institucemi     16 % vkladů bankovního sektoru (vs. ...
Stavební spoření je ziskový sektor               Rentabilita a zisk v bankovním sektoruZISK           banky celkem        ...
Stavební spoření je (ne)stabilní sektor 260 mld. Kč vkladů po výpovědní lhůtě 82 mld. Kč rychle likvidních aktiv 180 ml...
Státní podpora jako akcelerátor spoření zhodnocení vkladů = úroky + SP - poplatky klíčová proměnná: přímá státní podpora...
Státní podpora jako výdaj státního rozpočtu přímá SP do roku 2010: max. 3 000 resp. 4 500 Kč, nyní 2 000 Kč  ! Bez přímé ...
Státní podpora jako akcelerátor úvěrů I 1. úvěrový argument: generuje úvěry na bydlení? Kolik by měl stát přispět na 1 ko...
Státní podpora jako akcelerátor úvěrů II 2. úvěrový argument: stabilní úroková sazba? Jaká je cena této stability ?
Státní podpora jako akcelerátor úvěrů III 3. úvěrový argument: levné (malé) úvěry? Pro které úvěry toto platí ? nové úvě...
Státní podpora jako akcelerátor úvěrů IV 4. úvěrový argument: úvěry s úrokovou opcí pro klienta? Pro které úvěry toto pla...
Parametrické změny I1. snížení max. výše SP na 2000 Kč2. zrušení výjimky ze zdanění úrokových příjmů dopad na SR: snížení...
Parametrické změny II? rozhodování stávajícího (přespořeného) klienta – zůstat v systému ?stavební spoření nabízí mezi 3,7...
Parametrické změny III reakce klientů – krize se nekoná
Parametrické změny IV reakce klientů – krize se nekoná (pokles počtu smluv 2010/2q2012 o 9 %)   na jaké úrovni je trh na...
Koncepční změny1. zavedení účelovosti   zvažováno více variant (celá částka vs. SP)   jiný účel než bytové potřeby – zaj...
Budoucnost stavebního spořeníPokračování „klasiky“bezpečný spořící produkt (vklady pojištěné ve FPV)atraktivní výnos (až...
Děkuji za pozornost         dusan.hradil@mfcr.cz             www.mfcr.czMinisterstvo financí, sekce Finanční trh
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Dušan Hradil: Legislativní změny ve stavebním spoření

658 views

Published on

• Vývoj sektoru stavebního spoření z pohledu Ministerstva financí
• Hlavní změny v regulaci stavebního spoření
• Budoucnost stavebního spoření

Published in: Economy & Finance
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
658
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
6
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Dušan Hradil: Legislativní změny ve stavebním spoření

  1. 1. LEGISLATIVNÍ ZMĚNY VE STAVEBNÍM SPOŘENÍ Ing. Dušan Hradil Ministerstvo financí, sekce Finanční trhKonference pro sektor finančních služeb - Hypotéka 2012 Praha, 24. října 2012
  2. 2. Obsah Jak vypadá dnešní sektor stavebního spoření Proč měnit zaběhnutá pravidla Parametrické a koncepční změny Budoucnost stavebního spoření
  3. 3. Stavební spoření je velký sektor I  12 % aktiv spravovaných fin. institucemi  16 % vkladů bankovního sektoru (vs. AT, DE i SVK <10%)  18 % úspor domácností spravovaných fin. institucemi  26 % bankovních vkladů domácností  42 % penetrace (vs. AT 66 %; DE 32 %; SVK 19 %)  4,4* mil. smluv ve fázi spoření => 424* mld. Kč spravovaných vkladů  286* mld. Kč nesplacených úvěrůData k 31.12.2011, data s * k 30.6.2012
  4. 4. Stavební spoření je ziskový sektor Rentabilita a zisk v bankovním sektoruZISK banky celkem velké banky stavební spořitelnyRENTABILITA banky celkem velké banky stavební spořitelny mil. Kč 35%60 000 30%50 000 23,66% 25%40 000 20,41% 20% 19,35%30 000 15%20 000 10%10 000 5% 0 0% 2008 2009 2010 2011
  5. 5. Stavební spoření je (ne)stabilní sektor 260 mld. Kč vkladů po výpovědní lhůtě 82 mld. Kč rychle likvidních aktiv 180 mld. Kč relativně likvidních aktiv (331 mld. Kč)
  6. 6. Státní podpora jako akcelerátor spoření zhodnocení vkladů = úroky + SP - poplatky klíčová proměnná: přímá státní podpora (SP)? Jaký je podíl státní podpory na celkovém zhodnocení ? průměrné zhodnocení vč. SP: 3,9 až 5,1 % p.a. průměrné zhodnocení bez SP: 1,1 až 2,2 % p.a. za předpokladu správně nastavené výše CČ a měsíčních vkladů; výsledky mohou být vyšší v případě odpuštění poplatku za uzavření smlouvy až o 1 % p.a.=> SP představuje 55 až 66 % celkového výnosu produktu? Co když bude stát nucen snížit SP, anebo vzrostou sazby na trhu ? jádro inherentní nestability sektoru
  7. 7. Státní podpora jako výdaj státního rozpočtu přímá SP do roku 2010: max. 3 000 resp. 4 500 Kč, nyní 2 000 Kč ! Bez přímé vazby na financování bytových potřeb ! nepřímá podpora úvěrů: odpočet zaplacených úroků ze základu DzPFO celkem 177,8 mld. Kč
  8. 8. Státní podpora jako akcelerátor úvěrů I 1. úvěrový argument: generuje úvěry na bydlení? Kolik by měl stát přispět na 1 korunu poskytnutého úvěru ? za celou historii sektoru: 28 haléřů SP na 1 Kč úvěru
  9. 9. Státní podpora jako akcelerátor úvěrů II 2. úvěrový argument: stabilní úroková sazba? Jaká je cena této stability ?
  10. 10. Státní podpora jako akcelerátor úvěrů III 3. úvěrový argument: levné (malé) úvěry? Pro které úvěry toto platí ? nové úvěry: zhruba 1/2 na rekonstrukce a jiné účely? Jaká je konkurence na trhu úvěrů na rekonstrukce ? hypotéční úvěry - od řádově stovek tisíc spotřebitelské úvěry použitelné na rekonstrukce - vyšší úrokové sazby
  11. 11. Státní podpora jako akcelerátor úvěrů IV 4. úvěrový argument: úvěry s úrokovou opcí pro klienta? Pro které úvěry toto platí ? zhruba 1/2 počtu nových úvěrů, resp. 19 % objemu nesplacených úvěrů? Je úroková opce pro klienta výhodná ?
  12. 12. Parametrické změny I1. snížení max. výše SP na 2000 Kč2. zrušení výjimky ze zdanění úrokových příjmů dopad na SR: snížení výdajů na 5 až 6 mld. Kč (tedy o cca 1/2) zvýšení příjmů o cca. 1,5 mld. Kč zavedeny 2010, pro všechny smlouvy s účinností od 1. 1. 2011 nález Ústavního soudu – potvrzení účinnosti pro všechny smlouvy? je SP 2000 Kč dostatečná pro udržení systému ? průměrné zhodnocení vkladů: 4,5 % p. a., po reakci trhu až 6 % p. a. výše max. SP v zahraničí*: Rakousko 900 Kč Německo 1125 (+1057) Kč Slovensko 1660 Kč* v době přípravy parametrických změn (2009 až 2010)
  13. 13. Parametrické změny II? rozhodování stávajícího (přespořeného) klienta – zůstat v systému ?stavební spoření nabízí mezi 3,7 až 6,9 % p.a. (dle sazby z vkladů)alternativy na bankovním trhu a) spořící účty, sazby 1,75 až 2,5 % p.a. b) TV (krátkodobé) až 3,4 % p.a.? rozhodování nového klienta – vstoupit ? stavební spoření nabízí 3,9 až 5,1 % p.a. alternativy na trhu a) TV na období 5 let – sazby až 4,2 % p.a. b) spořící účty – sazby až 2,5 % p.a. (navíc flexibilita, ale bez záruky sazby na 6 let)
  14. 14. Parametrické změny III reakce klientů – krize se nekoná
  15. 15. Parametrické změny IV reakce klientů – krize se nekoná (pokles počtu smluv 2010/2q2012 o 9 %) na jaké úrovni je trh nasycen (ale nepřesycen)?  4,4 mil. smluv (spoření) + 0,5 mil. smluv (úvěr)  5,08 mil. ekonomicky aktivních obyvatel, 4,18 mil. domácností
  16. 16. Koncepční změny1. zavedení účelovosti zvažováno více variant (celá částka vs. SP) jiný účel než bytové potřeby – zajištění na stáří, financování studia*2. rozšíření okruhu poskytovatelů – tzv. produktové pojetí snížení bariéry pro vstup nových subjektů – nová konkurence rozšíření možností stávajících stavebních spořitelen – rozšíření licence snížení inherentního rizika sektoru? Dopad na klienta ?ad 1 – nutnost doložit účel čerpání částky SP  je to skutečně problém?  spoření na stáří a vzdělání*ad 2 – i pro nové poskytovatele budou platit základní pravidla:  sazba z vkladů i budoucího úvěru stanovena ve smlouvě  povinnost poskytovat úvěry (při splnění podmínek)
  17. 17. Budoucnost stavebního spořeníPokračování „klasiky“bezpečný spořící produkt (vklady pojištěné ve FPV)atraktivní výnos (až 6 % p. a.)opce na úrokovou sazbu z úvěruDoplněné o některé „novinky“propojení se III. penzijním pilířemvyužití pro spoření na vzdělání*reakce trhu (poplatky, bonusové úroky)  výhody pro klientatlak na stabilizaci finančního trhu a dosažení úspor z rozsahu  část trhu operována univerzál. bankami  výhoda proklienta?tlak na efektivitu výdajů ze státního rozpočtu  účelovost
  18. 18. Děkuji za pozornost dusan.hradil@mfcr.cz www.mfcr.czMinisterstvo financí, sekce Finanční trh

×