Strategie reformy psychiatrické péče - prezentace konference

2,821 views

Published on

Celý dopolední přednáškový program konference Dialogy o duševním zdraví konané Ministerstvem zdravotnictví v Národní technické knihovně 2.4.2013 (170 snímků)

Published in: Health & Medicine
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
2,821
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2,077
Actions
Shares
0
Downloads
13
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Strategie reformy psychiatrické péče - prezentace konference

  1. 1. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péčeDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČRPříprava reformy - vize, cíle a přínosyPhDr. Marek Ženíšek, PhD.1. náměstek ministra zdravotnictví
  2. 2. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Hlavní cíleZlepšit život lidem s duševním onemocněnímZlepšit podmínky poskytování zdravotní péčeZlepšit provázanost zdravotních a sociálních služebOmezit stigmatizaci duševně nemocnýchPodpořit resocializaci duševně nemocných2
  3. 3. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Důvody pro přípravu reformyVe svém celku není současný systém efektivní, nenídostatečně orientovaný na člověka a jeho potřeby.Rostoucí trend duševních onemocněníNedostatečná infrastrukturní vybavenost stávajícíchzařízeníChybějící alternativa k dlouhodobé lůžkové péčiGeograficky nevyrovnané a často těžko dostupnéslužbyNedostatečná provázanost zdravotních a sociálníchslužeb3
  4. 4. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Úspěch stojí na vůli lidíPotřebujeme změnit své myšlení a způsob prácePotřebujeme dosáhnout politické dohody nanovém procesním, legislativním a finančnímnastaveníPotřebujeme, aby většinová společnost přijala mezisebe duševně nemocnéPotřebujeme nové mentální nastavení4
  5. 5. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Nástroje• Podpora rozvoje místních center• Podpora destigmatizačních aktivit• Podpora vzdělávání• Iniciace legislativních a organizačních změn5
  6. 6. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -CestaTvorba propracované strategie v obecnémkonsensu (odbornosti, resorty, regiony)Tvorba Národního plánu péče o osoby s duševnímonemocněním jako implementačního rámcestrategieNaplánování a stanovení měřitelných avyhodnotitelných cílů pro každý projektNebude se realizovat jediný projekt bez jasnévazby na stanovené strategické cíle6
  7. 7. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Směřujeme k vyrovnanému systému péče, kterého dosáhnemekonsensem mezi odbornostmi, poskytovateli, resorty ipolitickými stranami.Chceme, aby méně lidí trpělo nekonzistencí souvisejícíchslužeb.Ministerstvo bude reformu koordinovat, zajišťovat finančnípodporu, plánování a vyhodnocování jednotlivých aktivit.Naším úkolem ja zajistit, aby změny byly postupné, synergické audržitelné.7
  8. 8. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Reforma není ideologická, je logická.8
  9. 9. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péčeDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČRNárodní plán péče o osoby sduševním onemocněnímJUDr. Pavel Ptáčníkvedoucí Sekretariátu vládního výboru pro zdravotněpostižené občany
  10. 10. je koordinačním, iniciativním a poradním orgánemvlády České republiky pro oblast podpory osob sezdravotním postižením.Usnesením vládního výboru ze dne 16. 11. 2012 byloministru zdravotnictví uloženo:vytvořit Národní skupinu pro transformaci systémupéče o osoby s duševním onemocněním se zapojenímpříslušných ministerstev, odborných společností,střechových organizací poskytovatelů a uživatelůpéče,zahájit práce na přípravě Národního plánu péče oosoby s duševním onemocněním, jehož cílem budetransformace psychiatrické péče.
  11. 11. Duševní onemocnění patří na rozdíl od různýchfyzických postižení k takovým, která sice nejsou naprvní pohled viditelná a zřejmá, ale ve svýchdůsledcích mají vážné a bezprostřední dopady nejenna postižené jednotlivce, ale také na jejich rodiny.V uplynulých dvaceti letech, i přes určitá dílčízlepšení, nedošlo k zásadním systémovým změnám,které by nastartovaly potřebné reformní kroky.Jak vyplývá z provedených analýz, je třebazamýšlenou transformaci realizovat ve dvouzákladních rovinách, a to nejen vlastní transformacistávajících psychiatrických léčeben, ale také realizaciopatření zaměřených na rozvoj dalších důležitýchpodpůrných služeb pro duševně nemocné.
  12. 12. péče ve velkokapacitních psychiatrickýchléčebnách neposkytuje pacientům dostatečnoumíru soukromí a vlastního rozhodování;důsledky nevyhovujícího uspořádání poskytovanépéče se negativně projevují v určitém formalismupři rozhodování o nedobrovolných hospitalizacích, iléčbě, ve způsobu používání restriktivních opatřeníi v oblasti zbavování či omezování způsobilosti kprávním úkonům;
  13. 13. nejsou vytvořena pravidla pro postupnoudeinstitucionalizaci velkých psychiatrickýchústavů;na jedné straně vysoký podíl psychiatrickýchlůžek následné péče dislokovaných vevelkých psychiatrických léčebnách, na druhéstraně nedostatečný podíl lůžek akutní péčena psychiatrických odděleních nemocnic;chybí síť zdravotních i sociálníchkomunitních služeb.
  14. 14. pro Českou republiku vstoupila v platnost 28. října2009uznává důstojnost a rovné postavení osob sezdravotním postižením, právo na samostatnost anezávislost, na svobodné rozhodování, podporujezapojení do všech politik, které se zdravotněpostižených dotýkají. Za mimořádně důležité Úmluvapokládá zajištění přístupu zdravotně postižených kfyzickému, ekonomickému, sociálnímu a kulturnímuprostředí, ke vzdělávání, k rehabilitaci, k informacím akomunikaci.
  15. 15. respekt k lidské důstojnosti;podpora a zajištění osobní nezávislosti;zajišťování plného a účinného zapojení azačlenění do společnosti;omezování osobní svobody jen v krajníchpřípadech, za legislativně jasně stanovenýcha kontrolovaných podmínek;
  16. 16. maximální respekt k názorům a přáním klientů nebopacientů a vytváření podmínek pro jejich rovnoprávnézapojení do všech rozhodovacích procesů týkajících sekonkrétní péče o ně;poskytovat služby v nestigmatizujícím prostředí;zajišťovat rezidenční služby a další podpůrnékomunitní služby, které zabraňují segregaci a izolaci ajsou nezbytné pro nezávislý způsob života a začleněnído společnosti;rozvíjet poskytování služeb v domácím prostředí;podporovat rodiny duševně nemocných.
  17. 17. Vedle opatření zaměřených na transformačníkroky psychiatrických léčeben je třeba do plánupromítnout i opatření zaměřená na dalšídůležité oblasti ovlivňující život duševněnemocných jako jsou sociální služby, sociální apracovní rehabilitace, vzdělávací aktivity apod.
  18. 18. Kontakt:ptacnik.pavel@vlada.cz224 002 241
  19. 19. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péčeDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČRRekapitulace reformních koncepcípsychiatrie v ČRProf. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.Psychiatrická společnost ČLS JEP
  20. 20. 2013 media„CHCETE TU REFORMU?“RUŠENÍ LÉČEBENBLÁZNI MEZI BEZDOMOVCI,NA ULICÍCH
  21. 21. KONCEPCE OBORU PSYCHIATRIE• 1953 PRVNÍ KONCEPCE,• 1989 decentralizace, privatizace, zdravotnípojišťovny
  22. 22. Psychiatrická společnost ČLS JEP• 1992 pracovní skupina pro koncepci• 1994 první materiál odmítnut výborem PS• 1996 nová verze• 1997 publikována v supplementu ČaSPsychiatrie• 2000 koncepce schválena na sjezdu• 2001 koncepce schválena VR MZ, slíbenavyhláška• 2004 komise MZ pro implementaci
  23. 23. WHO MENTAL HEALTHACTION PLAN FOR EUROPEkonference ministrů zdravotnictvíHelsinky 12.-15.1.2005• Do r. 2006 strategie shromažďováníepidemiologických dat, od r. 2007 realizace• Do r. 2007 strategie prevence duševních poruchvčetně sebevražd• Do r. 2007 strategie řešení problémů spojených sezneužívání alkoholu a drog• Do r. 2008 strategie lidských zdrojů• Do r. 2009 zapojení pečovatelů a uživatelů dorozhodovacích procesů• Do r. 2009 legislativa (OSN, mezinárodně)• Do r. 2009 spravedlivé financování
  24. 24. % VÝDAJŮ NA PSYCHIATRICKOU PÉČI ZVÝDAJŮ NA ZDRAVOTNICTVÍ05,010,015,020,0ČR OECD Hungary Německo Holandsko16,011,34,43,52,6%OECD 2006
  25. 25. Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2005 semináře WHO na MZ• 2006 a dále dvouleté projekty WHO zaměřenéna kvalitu péče i regionálně• 2006 sjezd PS - výbor ustanovil komisi prorevizi koncepce• 2007 seminář v Senátu PČR – vyhlášeníNárodního psychiatrického programu• 2008 sjezd ve Špindlerově Mlýně – schválenarevidovaná koncepce
  26. 26. Psychiatrická společnost 2007:Národní psychiatrický programMZd 2008: Národní akčníplán pro psychické zdraví8.3.2007 Senát Parlamentu ČRpod záštitou MUDr. Přemysla Sobotky
  27. 27. Hlavní úkoly NPP 2007:•podpora primární psychiatricképéče•rozvoj komunitní péče•modernizace lůžkového fondu•při zachováníbiopsychosociálního modelu péče– farmakoterapie, psychoterapie,sociální intervence
  28. 28. Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2005 semináře WHO na MZ• 2006 a dále dvouleté projekty WHO zaměřenéna kvalitu péče, tiskové konference, pracovníschůze• 2006 sjezd PS - výbor ustanovil komisi prorevizi koncepce• 2007 seminář v Senátu PČR – vyhlášeníNárodního psychiatrického programu• 2008 sjezd ve Špindlerově Mlýně – schválenarevidovaná koncepce• 2008 Světová psychiatrická konference
  29. 29. KONCEPCE OBORU PSYCHIATRIEPsychiatrická společnost ČLS JEP Revize 2008:MUDr. Zdeněk Bašný – koordinátorpracovní skupiny, MUDr.František Čihák (dětská adorostová psychiatrie), MUDr.Petr Jeřábek, Ph.D. (adiktologie),MUDr. Erik Herman (ambulantnípsychiatrie), MUDr. Martin Hollý(sexuologie, ochranné léčení),PhDr. Karel Koblic (psychologie),MUDr. Jiří Konrád(gerontopsychiatrie), MUDr. PetrMožný (lůžková péče), MUDr.Ondřej Pěč (komunitní péče),MUDr. Juraj Rektor (ambulantnípéče), MUDr. Ivan Tůma, CSc.(lůžková péče), MUDr. IrenaZrzavecká (lůžková péče), MUDr.Vladislav Žižka (lůžková péče).Model péče o osoby s duševní poruchoupsychiatrickéambulancePPPpřípadové vedení -tým (psychiatr, klin.psychol., komunitnípsych. sestry,soc.pracovníci...)praktik, specialistéakutnílůžková péčekrizové aterénníslužbydennístacionářesociálnírehabilitacenáslednálůžková péčekomunitnírezidenčníslužbyběžnéslužbyv komunitěpacient - vstupdo systémuspecializovanéambulancespecializovanálůžková péčeklinický psycholog
  30. 30. Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2005 semináře WHO na MZ• 2006 sjezd PS - výbor ustanovil komisi prorevizi koncepce• 2006 a dále dvouleté projekty WHO zaměřenéna kvalitu péče, tiskové konference, pracovníschůze• 2007 seminář v Senátu PČR – vyhlášeníNárodního psychiatrického programu• 2008 sjezd ve Špindlerově Mlýně – schválenarevidovaná koncepce• 2008 Světová psychiatrická konference
  31. 31. ZÁSTUPCIKONZUMENTŮ• WPA PRAHA 2008: GLOBALINITIATIVE, EUFAMI, WFMH x• SCIENTOLOGOVÉ
  32. 32. Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2009 seminář v rámci českého předsednictvíEU• 2009 Sjezd v Karlových Varech – standardypéče – ukazatelé kvality, standardy v regionu• 2010 – sjezd ve Špindlerově Mlýně• 2012 – Mezinárodní kongres Světovépsychiatrické společnosti• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboruPoslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče
  33. 33. CONFERENCE CONCLUSIONSOrganised under the auspices of the Czech Presidency of theCouncil of the European Union (EU) by the Ministry of Health ofthe Czech Republic together with the European Commission’sKOALICE PRO ZDRAVÍ, SYMPATEA, KOLUMBUS, VIDA …
  34. 34. SPOKOJENOST SKOMUNITNÍ PÉČÍ020406080spokojenost (%)HolandskoŠvýcarskoDánskoSRNFrancieItálieVBŠvédskoStefan et al., 2002
  35. 35. PRŮMĚRNÉ ROČNÍ NÁKLADY NAJEDNOHO PACIENTA SE03750075000112500150000ambulantní ústavní komunitnípříménepřímécelkovéKissling et al., 1999
  36. 36. AKUTNÍ PSYCHIATRICKÁPÉČE V ČR 2006 (1546 LŮŽEK)TypzařízeníAkutnípéčePočetzařízeníPočetlůžekPrůměrnýpočetKlinika Ano 5 429 86KlinikaNe 1 51 51OddělenínemocniceAno 10 445 45OddělenínemocniceNe 17 621 37
  37. 37. Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2009 seminář v rámci českého předsednictvíEU• 2009 Sjezd v Karlových Varech – standardypéče – ukazatelé kvality, standardy v regionu• 2012 – Mezinárodní kongres Světovépsychiatrické společnosti• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboruPoslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče
  38. 38. PSYCHIATRICKÉSLUŽBY V REGIONUINDIKÁTORYKVALITY PÉČE
  39. 39. Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2009 seminář v rámci českého předsednictvíEU• 2009 Sjezd v Karlových Varech – standardypéče – ukazatelé kvality, standardy v regionu• 2012 – Mezinárodní kongres Světovépsychiatrické společnosti• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboruPoslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice
  40. 40. REFORMAPSYCHIATRICKÉ PÉČE2014 - 2020
  41. 41. Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2009 seminář v rámci českého předsednictvíEU• 2009 Sjezd v Karlových Varech – standardypéče – ukazatelé kvality, standardy v regionu• 2012 – Mezinárodní kongres Světovépsychiatrické společnosti• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboruPoslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice
  42. 42. Mapování stavu psychiatrické péče a jejího směřování vsouladu se strategickými dokumenty České republikyČeská psychiatrická společnost 2012Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. (Psychiatrická společnost), vedoucíprojektuMUDr. Irena Zrzavecká (sekce ústavní psychiatrie PS)MUDr. Lucie Kališová, PhD. (Psychiatrická klinika Praha)MUDr. Erik Herman (sekce ambulantní psychiatrie PS)MUDr. Juraj Rektor (PS, SAP)MUDr. Ondřej Pěč (Asociace komunitních služeb)MUDr. Jan Stuchlík (Fokus Mladá Boleslav)MUDr. Vladislav Žižka (Asociace psychiatrických léčeben),MUDr. Zdenka Drlíková (Psychiatrická léčebna Jihlava)MUDr. Martin Hollý (Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha)Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý (Vysoká škola ekonomická Praha)RNDr. Tomáš Raiter (STEM/MARK)Mgr. Barbora Wenigová (Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví)
  43. 43. Plánované změny v síti budou znamenatzlepšení kvality péče o duševně nemocné rovnoměrné doplnění kapacit ambulantních služeb, včetně„nových“ ambulantních služeb, např. rehabilitace,rezidenčních komunitních služeb → těžiště léčby směrem kpřirozenému prostředí pacientů, navýšení kapacit na psychiatrických odděleních nemocnic(včetně klinik) → integrace psychiatrie do ostatníchmedicínských oborů, akutní komplexní péče (intenzivní,specializovaná péče) diferenciace lůžek v psychiatrických léčebnách – akutnílůžka, následné péče, ochranná léčba, (zdravotně)sociálnílůžka, rezidenční péče nároky na přizpůsobení zdravotnického personálu(přeškolení, přesun do nově vzniklých kapacit) potřebu motivace managementu a personálu ve všechsegmentech služeb překlenovací investiční finanční zdroje
  44. 44. Dependent variableDependent variable sample mean Czech mean score% health budgetneeded forclinicallysignificantimprovementQuIRC domain scoresHuman rights 56.9 55.1 3.74QuIRC domain scoresLiving environment 60.6 52.4 7.41QuIRC domain scoresRecovery-based practice 52.7 52.5 3.10QuIRC domain scoresSelf-management andautonomy56.2 49.3 5.03QuIRC domain scoresSocial interface 48.4 48.6 n/aQuIRC domain scoresTherapeutic environment 52.1 51.2 3.66QuIRC domain scoresTreatments andinterventions50.7 49.3 4.34Service user ratings of careAutonomy 60.2 59.7 3.28Service user ratings of care Experience of care 17.5 18 n/aService user ratings of careLife satisfaction 4.6 4.9 n/aQuality Indicator forRehabilitative CareTaylor et al., 2012
  45. 45. REFORMA PSYCHIATRICKÉPÉČE V ČR 2013 - ….• IDEOLOGICKÉ POSTOJE X• PRAGMATICKÉ ŘEŠENÍ• DEINSTITUCIONALIZACE• REINSTITUCIONALIZACE• BALANCOVANÁ PÉČE
  46. 46. DĚKUJI ZA VAŠIPOZORNOST APODPORU!
  47. 47. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péčeDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČRKoncept kvality života jakoreferenční rámec strategiePhDr. Ivan Duškov, MUDr. Martin HollýStrategická projektová kancelář MZPL Bohnice
  48. 48. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Vize bez strategie - mapa bez navigace50
  49. 49. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Způsob přípravy strategie• limity tvorby strategických dokumentů v ČR• veřejná strategie = ucelený soubor opatření vedoucích k dosažení cílů v danéoblasti• strategie:• definuje problém• shrnuje podkladová data a analýzy• definuje vizi (žádoucí stav v budoucnu)• stanovuje sadu cílů jichž má být dosaženo• předkládá opatření, která povedou k dosažení cílů51
  50. 50. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Způsob přípravy strategie• strategie reformy psychiatrické péče je tedy veřejnou strategií• z toho plyne:• inkluzivní přístup• tvorba konsenzu• dlouhodobá udržitelnost politiky52
  51. 51. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Sedm základních fází tvorby strategie53é republice. Metodika je (za pod-jejího přizpůsobení komplexnostiní vytvářené strategie) využitelnách úrovních veřejné správy (tj.úrovni státní správy, tak územníprávy).Formulacepředběžnévize(vrcholovéstrategickédokumenty,dlouhodobézáměry a vize,reakce na vnějšíprostředí apod.)Imple-mentacestrategie(realizacestrategie, jejíprůběžnémonitorovánía evaluace,závěrečné vy-hodnocení)Tvorba strategie (aplikace Metodiky přípravy veřejných strategií)1. Identifikace potřebytvorby strategie2. Nastaveníprojektu4. Stanovení základ-ního strategickéhosměřování3. Analytická a prognostická fáze(průběžná)5. Rozpracovánístrategie6. Nastaveníplánu imple-mentace7. SchvalovánístrategieJak ilustrujeme na následujícím schématu,Metodika je zároveň v rámci strategicképráce určena pro tvorbu strategie, alenaopak není určena pro činnosti před-cházející tvorbě strategie ani pro činnostinásledující.
  52. 52. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Časový rámec implemetaces fokusem na financování tranzitních nákladů54PŘÍPRAVA PLÁNU -STRATEGIE REFORMYNÁRODNÍ PLÁN(IMPLEMENTAČNÍRÁMEC)REALIZACE JEDNOTLIVÝCH PROJEKTŮMĚŘENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ PROJEKTŮVYHODNOCENÍ STRATEGIE2012 2013 2014 - 2018 2019 2020ETAPA IIETAPA I2030?
  53. 53. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Od vyléčení k úzdravě•medicínský koncept zaměřen na léčení nemociversus•rehabilitační koncept zaměřen na překonáníhandicapuSplauding (2011)55
  54. 54. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Od symptomů k příběhům• Respekt k biosystemickému modelu vážných duševních poruch• fyziologická• neurokognitivní• sociálně kognitivní• sociálně enviromentální• rovina funkčnostiSplauding (2011)56
  55. 55. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Koncept kvality života jako referenčnírámec strategie• indikátor rozvoje společnosti• 12 výchozích domén• zdraví a zdravotní péče• zaměstnanost• bydlení• sociální participace• lidská práva• rodina a vztahy v ní ...57
  56. 56. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -58
  57. 57. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péčeDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČRFinancování reformy - možnostivyužití strukturální fondůPhDr. Mgr. Jan Bodnárředitel odboru evropských fondů MZ
  58. 58. Financování reformyJedním  z  nejdůležitějších  témat  reformy  je  otázka  financování1) Tranzitní  náklady  na  reformovaný  systém  péče  (zdroje  z  EU  po  roce  2014)2) Náklady  na  udržitelnost  systému  (národní  zdroje)
  59. 59. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+Evropský  fond  pro  regionální  rozvoj  (ERDF) „tvrdé“  inves-ce  do  infrastruktury     inves-ční  priorita  fondu  stanovená  nařízením:  „  Inves-ce  do  zdravotnické  a  sociální  infrastruktury,  které  přispívají  k  vnitrostátnímu,  regionálnímu  a  místnímu  rozvoji,  snižování  nerovnosC,  pokud  jde  o  zdravotní  stav,  a  přechod  od  ins-tucionálních  ke  komunitním  službám“
  60. 60. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+Evropský  sociální  fond  (ESF) „měkké“  inves-ce  do  lidských  zdrojů  a  sociálního  začleňování   inves-ční  priority  fondu  stanovené  nařízením:   „zlepšování  přístupu  k  dostupným,  udržitelným  a  vysoce  kvalitním  službám,  včetně  zdravotnictví  a  sociálních  služeb  obecného  zájmu“ „ak-vní  začleňování“ „integrace  marginalizovaných  společenství“ „boj  pro-  diskriminaci  na  základě  pohlaví,  rasy  nebo  etnického  původu,  náboženského  vyznání  nebo  přesvědčení,  zdravotního  pos-žení,  věku  nebo  sexuální  orientace“
  61. 61. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+Rozčlenění  hlavních  akQvit  reformy  podle  možnosQ  financování inves-ce  do  infrastruktury  poskytovatelů  péče  (restrukturalizace  stávajících,  výstavba  nových)  –  ERDF zavádění  nových  druhů  služeb  a  jejich  pilotní  provoz  -­‐  ESF vzdělávání    -­‐  ESF des-gma-zační  a  preven-vní  kampaně  -­‐  ESF
  62. 62. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+Operační  programy  2014+ počet  a  zaměření  operačních  programů  schválen  usnesením  vlády  č.  867  z  28.  11.  2012 problemaBka  zdraví  řešena  přímo  ve  dvou  programech Integrovaný  regionální  operační  program  (ERDF) Operační  program  Zaměstnanost  (ESF) možné  zapojení  do  dalších  programů   Operační programVýzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Praha - pól růstu   Původní požadavek MZd – vlastní prioritní osanebyl akceptován
  63. 63. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+Integrovaný  regionální  operační  program řídící  orgán  Ministerstvo  pro  místní  rozvoj prioritní  osa  2  „Zkvalitnění  veřejných  služeb  v  území“ specifický  cíl:  „Vytvoření  moderní,  funkční  a  udržitelné  sítě  péče  o  duševní  zdraví  respektující  ve  všech  aspektech  lidskou  individualitu“
  64. 64. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+Integrovaný  regionální  operační  program Navrhované  typy  intervencí  –  akBvity: Transformace  a  restrukturalizace  psychiatrických  léčeben  ve  smyslu  jejich  humanizace Pořízení  infrastruktury  poskytovatelů  akutní  psychiatrické  péče  v  návaznosB  na  regionální  dostupnost  péče Stavba  nových/rekonstrukce  stávajících  zařízení  komunitní  péče  typu  centra  duševního  zdraví
  65. 65. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+Integrovaný  regionální  operační  program Navrhované  typy  intervencí  –  akQvity: Pořízení  infrastruktury  komunitní  a  intermediární  péče Pořízení  vybavení  mobilních  týmů Požadavky  MZd  na  finanční  alokaci: 4  mld  Kč
  66. 66. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+Operační  program  Zaměstnanost řídící  orgán  Ministerstvo  práce  a  sociálních  věcí prioritní  osa  2  „Sociální  začleňování  a  boj  s  chudobou“ specifický  cíl:  „ZajisBt  moderní,  funkční  a  udržitelnou  síť  péče  o  duševní  zdraví  respektující  ve  všech  aspektech  lidskou  individualitu  a  zvýšit  míru  sociálního  začlenění  osob  s  duševním  onemocněním“
  67. 67. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+Operační  program  Zaměstnanost   Navrhované  typy  intervencí  –  akQvity: realizace  pilotních  a  navazujících  projektů  reformy  psychiatrické  péče  –  transformace  stávajících  forem  péče  a  rozvoj  nových  typů  péče  (např.  komunitní  péče,  intermediární  péče,  mobilní  týmy) vzdělávání vzdělávání  typu  „train  the  trainers“ vzdělávání  lékařských  a  nelékařských  pracovníků  poskytovatelů  péče vzdělávání  nezdravotnických  pracovníků destigmatizační kampaně a kampaně na podporu duševníhozdraví
  68. 68. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+Operační  program  Zaměstnanost   Požadavky  MZd  na  finanční  alokaci: 3  mld  KčMožnost využití dalších operačníchprogramů:   OP  Praha  –  pól  růstu  –  „měkké“  i  „tvrdé“  intervence  na  území  Prahy   OP  Výzkum,  vývoj  a  vzdělání  –  posílení  problema-ky  psychiatrie  na  vysokých  školách  k  jednání  s  řídícími  orgány  těchto  programů  a  pouze  v  roli  příjemců
  69. 69. Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy2014+ Návrhy  operačních  programů  nejsou  finální Finanční  alokace  programů  nebyly  ještě  představeny Změny  možné  na  základě  požadavků  Evropské  komise  nebo  řídících  orgánů Schválení  lze  očekávat  nejdříve  v  polovině  2014
  70. 70. Národní financování udržitelnosti reformyOčekává  se  diverzifikace,  resp.  opQmalizace  úhradových  mechanismů:Úhrady  od  plátců  zdravotní  péče:nové  typy  výkonů  (např.  ambulantního  charakteru)úprava  bodové  hodnoty  některých  výkonůrevize  úhradových  mechanismů  v  dlouhodobé  péči  Úhrady  na  základě  zákona  108/2006  Sb.:diverzifikace  typologie  sociálních  služebzajištění  úhradových  mechanismů  
  71. 71. Děkuji  za  pozornost.  Jan  Bodnár  Kontakt:  jan.bodnar@mzcr.czTel.:  224  972  370
  72. 72. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péčeDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČRZahraniční zkušenostiPhDr. Petr WinklerPsychiatrické centrum PrahaLaboratoř sociální psychiatrie
  73. 73. Společenská zátěžv důsledku duševních onemocnění v Evropě
  74. 74. Zásadní politické dokumentyk rozvoji systému péče o duševní zdraví• Světová zpráva o zdraví [The world healthreport]. WHO, 2001.• Akční plánu duševního zdraví pro Evropu[Mental Health Action Plan for Europe]. WHO,2005.• Strategický dokument pro duševní zdraví, tzv.Zelená kniha [Green Paper]. EU, 2005.• Akční plán duševního zdraví pro Evropu [MentalHealth Action Plan for Europe]. WHO, 2013.
  75. 75. Základní komponentysystému péče o duševní zdraví• službyWHO 2001
  76. 76. • financovánío reflexe multidimenzionality potřeb• vzdělávánío reflexe společenské zátěže a současného stavu poznání• výzkumo reflexe potřeby efektivní léčby a systému služeb• prevenceo reflexe potřeby předcházet vzniku a rozvoji onemocnění• legislativao reflexe potřeby právní jistotyZákladní komponentysystému péče o duševní zdraví
  77. 77. Komparace evropských zemí v základníchukazatelích: služby (ø lůžek na 1 PL)WHO 2011
  78. 78. Komparace evropských zemí v základníchukazatelích: finance (zdravotnictví)WHO 2011Nové země EU2,91%
  79. 79. Komparace evropských zemí v základníchukazatelích: finance (zdravotnictví)WHO 2011Staré země EU
  80. 80. Komparace evropských zemív základních ukazatelích:ostatní komponenty• vzdělávánío nedostatky v celé Evropě, u nás zvláště v sociální oblasti• výzkumo nedostatky hlavně v bývalém socialistickém bloku – 40ti letá absencesociologie, sociální práce, sociální psychiatrie• prevenceo v Česku značně zaostává za zeměmi západní Evropy• legislativao pouze v Česku, Maďarsku a Bulharsku neexistuje specifická legislativa(WHO 2011)82
  81. 81. Komparace evropských zemív základních ukazatelích:sociomapování - metody• sofistikovaná matematická metoda vyvinutá vČR – QED Group• původně pro predikci vývoje vztahů meziposádkou kosmických letů – projekt Evropskévesmírné agentury• určeno ke zkoumání vztahů v komplexníchsystémech• unikátní zpracování a vizualizace dat, metaforakrajiny na pozadí vizuálně kódovanéhovztahového rámce – výsledek připomíná 3D83
  82. 82. Komparace evropských zemí v základníchukazatelích: sociomapování - metody• vstupní data pro komparaci systémůpsychiatrické péče:o většina dat z Mental Health Atlas (WHO 2005, 2011)o MHEEN Group – pracovní skupina pro ekonomiku duševního zdravíustanovená Evropskou komisí (Knapp et al. 2008)o Světová banka – HDP na 1 obyvatele
  83. 83. Komparace evropských zemí v základníchukazatelích: sociomapování - výsledky• Sociomapa 1: Kontextuální postavenípsychiatrické péče v ČR v parametrudostupnosti extramurálních forempsychiatrické péčeo 1. vrstva – prostorová blízkost – data o dostupnosti komunitních služeb:o rehabilitační službyo krizové službyo služby dostupné 24h/denněo služby včasné intervenceo domácí péčeo outreacho 2. vrstva – barva a výška terénu - HDP na 1 obyv. 2011
  84. 84. Sociomapa 1 – extramurální péče
  85. 85. Komparace evropských zemí v základníchukazatelích: sociomapování - výsledky• Sociomapa 2: Celková analýzao 1. vrstva – prostorová blízkost – data o dostupnosti komunitních služeb:rehabilitační služby, krizové služby, služby dostupné 24h/denně, službyvčasné intervence, domácí péče, outreach + % výdajů na duševnízdraví z výdajů na zdravotnictví, počet lůžek PL na 100.tis obyvatel,poměr lůžek v PON a PL, počet přijetí do lůžkových zařízení na 100.tisobyvatelo 2. vrstva – barva a výška terénu - HDP na 1 obyv. 2011
  86. 86. Sociomapa 2 – celková analýza
  87. 87. Komparace evropských zemí v základníchukazatelích: sociomapování - závěry• 1) Vnitřní uspořádání psychiatrické péče v ČR je nejpodobnějšíněkterým zemím bývalého Sovětského svazu a Balkánu. Od těchtostátů se však lišíme značně vyšším HDP per capita.• 2) V tomto klubu je jednotícím prvkem nízký podíl psychiatrie nacelkových zdravotních výdajích, koncentrace péčev psychiatrických léčebnách a nedostatečně rozvinutá komunitnípéče.• 3) Tato skupina států disponuje systémy psychiatrické péče, kteréjsou z posuzovaných zemí ve vztahu ke klubu vyspělých státůEvropy nejvzdálenější.
  88. 88. Komparace evropských zemí vzákladních ukazatelích: diskuse• Směr vývoje systému péče o duševní zdraví jezakotvený v mezinárodních dokumentech, kekterým se ČR hlásí.• První otázkou je, jak předejít nežádoucímvedlejším účinkům transformace systému péčeo duševní zdraví (transinstitucionalizace resp.reinstitucionalizace).• Druhou otázkou je, jak transformovat systémpéče o duševní zdraví co nejefektivněji.
  89. 89. Komparace evropských zemí v základníchukazatelích: doporučení• zpracovat analýzu zahraničních zkušeností sproblematikou týkající se reinstitucionalizace vespojení s reformami systémů péče o duševní zdraví• zpracovat analýzu s cílem identifikovat opatření/intervence/programy/služby, pro jejichž efektivitu acost-efektivitu existuje v mezinárodním výzkumuprůkazná evidence• vytvořit matrix opatření/intervencí/programů/služebvycházející z výše zmíněných analýz a zkušeností vČR• matrix implementovat, vyhodnocovat a modifikovat
  90. 90. Reference• Bahbouh R. (2012). Sociomapování týmů. QED Group 2012, Praha.• EC (2005). Green Paper : Improving the Mental Health of the Population: Towards a Strategy on Mental Healthfor the European. Union. European Commission, Brussels.• Gustavsson A., Svensson M., Jacobi F., et al.(2011). Cost of disorders of the brain in Europe 2010 . Eur.Neuropsychopharmacol, 21(10):718-79.• Höschl C., Winkler P., Pěč O. (2012). The state of psychiatry in the Czech Republic. International Review ofPsychiatry, 24(4): 278–285.• Jané-Lopis E., Andersson P., eds. (2006). Mental health promotion and mental disorder prevention acrossEuropean member states: a collection of country stories. European Communities, Luxembourg.• Knapp M, McDaid D., Medeiros H, eds (2008). Economics, Mental Health and Policy: An Overview. MHEENGroup. London School of Economics & Political Science, London.• Wittchen H. U., Jacobi F., Rehm J., et al. (2011). The size and burden of mental disorders and other disordersof the brain in Europe 2010. Eur Neuropsychopharmacol., 21(9):655-79.• World Bank (2013). GDP per capita (current US$). Retrieved from http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?order=wbapi_data_value_2011+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&sort=asc• World Health Organization (2001). The World Health Report 2001: Mental Health: New Understanding, NewHope. WHO. Geneva.• World Health Organization (2005). Mental Health Atlas 2005. WHO, Geneva.• World Health Organization (2011). Mental Health Atlas 2011. WHO, Geneva.• World Health Organization (2013). The European Mental Health Action Plan (Draft). WHO Regional Office forEurope, Copenhagen.PCP - Psychiatrické centrum PrahaNUDZ - Národní ústav duševního zdraví
  91. 91. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péčeDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČRKomunitní služby v ČRMUDr. Ondřej Pěčpředseda sekce Sociální psychiatrie ČPS JEP
  92. 92. Síť  podporyThe  framework  for  support  –  Trainor  and  Church  (1984)svépomoc    rodina  přátelésousedé  všeobecné  služby  a  možnosQ  v  komunitě    formální  systém  služeb  duševního  zdraví  osoba    
  93. 93. Pyramida  péče  o  duševní  zdraví  -­‐  WHOWHO  Mental  health  pyramid  of  care
  94. 94. Vývoj  komunitní  psychiatrie   Faktory  vzniku:– Orientace  na  práva  pacientů  a  na  jejich  potřeby– Svépomocné  organizace  uživatelů– KriBka  dlouhodobých  pobytů  v  psychiatrických  léčebnách– Kvalitnější  systém  sociálního  zabezpečení– Rozvoj  nových  psychofarmak   Průběh:– Od  60.  let  20.  stoleh  v  západní  zemích– Plánovité  snižování  počtu  lůžek  ve  velkých  psychiatrických  nemocnicích– Vznik  a  rozvoj  komunitních  center  duševního  zdraví– Dva  modely– Unitární:  VB,  IT,  sever– Paralelní:  Nizozemí
  95. 95. Vývoj  psychiatrických  lůžek  v  EvropěEurostat020,000040,000060,000080,0000199920002001200220032004200520062007200820092010Psychiatrická lůžka v nemocnicích (EU 27)lůžka/100tis.obyvroky
  96. 96. Rozloženíkomunitní ainstitucionálnípéče v EUMHE  2012Převaha  komunitní  péčePřevaha  ústavní  péčeÚdaje  neznámy
  97. 97. Principy  a  články  služeb• Principy  služeb:– Přístupnost  –  mobilita  –  vlastní  prostředí– Komplexnost  -­‐  mulBdisciplinarita– Koordinace,  propojenost,  konBnuita  služeb– Lidská  práva  a  potřeby– EfekBvita• Články  služeb  vyvážené  péče  (balanced  care):– PrakBčh  lékaři– Specializované  ambulantní  psychiatrické  služby  (ambulance,  týmy)– Psychiatrická  oddělení  všeobecných  nemocnic– Krizová  centra/týmy  a  denní  stacionáře– Rezidenční  komunitní  péče– Psychiatrická  rehabilitace  /  case  management
  98. 98. Vymezení  komunitní  psychiatrie  K  cílové  skupině-­‐ Závažně  duševně  nemocní  (SMI  -­‐  severe  mental  illness)  /NIMH  1987,  Ruggeri  et  al.  2000/:  -­‐ zneschopnění  (GAF<    50)-­‐ trvání  kontaktu  se  službami:  >  2  roky-­‐ neorganická  psychóza  nebo  bez  selekce  dle  diagnózy±  0,5%  populaceKe  geografické  oblas--­‐ Komunitní  centra  /  týmy  /  sítě  služeb  duševního  zdraví
  99. 99. Komunitní  systém  -­‐  UKKomunitní  tým  duševního  zdravíKrizový  mobilní  týmPrakQcký  lékařJiný  specializ.  týmRehabilitač-­‐ní  týmAserQvní  vysunutý  týmLůžka      2,8/10  000  obyv.
  100. 100. Zdravotní službyhrazené zdravotnímpojištěnímAmb.psychiatriepsychoterapieSociálníslužbyMěstský systémslužeb o duševněnemocnéZávažné případyGAF <85OstatnípřípadyNákupslužebPraktičtí lékařiKomunitní  systém  -­‐  Finsko
  101. 101. peppe dellacqua dsm trieste who collaborating centerdsm@ass1.sanita.fvg.itKomunitní  systém  –  Itálie  /Terst/Články  systému– 4  centra  duševního  zdraví  +  malá  lůžková  odd.  (6-­‐8  lůžek)– 6  lůžek  akutní  péče  ve  všeobecné  nemocnici– Podpora  bydlení  /12  skupinových  bydlení  -­‐  70  lůžek/– Ergoterapie– Sociální  družstva  /13/– Uživatelské  organizace,  org.příbuzných
  102. 102. ČR – prvky komunitníchslužeb• Ambulantní psychiatrie (677 úv.)• Psychiatrická oddělení nemocnic (3150 lůž.)• Denní stacionáře / krizová centra (21/3)• Psychiatrické sestry (5 + ? úv.)• Rezidenční komunitní služby (325 lůž.)• Psychosociální rehabilitace / case management(3810 kl.)• Sociální firmy• Uživatelské organizace / organizace příbuzných
  103. 103. ČR  –  prvky  KS  -­‐  denní  stacionáře21 DS v resortu zdravotnictví, zhruba polovina součást lůžkových zařízení,polovina samostatná zařízení
  104. 104. ČR – prvky KS - psychiatrická rehabilitace2011: 30 organizací, 326 odborných pracovníků, 3810 klientů
  105. 105. Systém služeb komunitní péče vČRZdravotní  kom.služby Sociální  kom.službyPsychiat.ambulanceDětskéSpecializovanéKlin.psychololog.Akutní  lůžk.péčeDenní  stacionářePříp.vedení  -­‐Psychiatrické  sestryKrizová  centra  a  službyRezidenční  komunitní  službyPříp.vedení  –  Sociální  pracovníciPracovní  rehabilitaceAk-vizační  služby
  106. 106. Co  schází• Kapacita  služeb  -­‐nepokryté  geografické  oblasB  /PO,  KS,  DS.  Služby  bydlení/• Psychiatrické  krizové  služby• Definice  regionální  odpovědnosB  a  pravidel  spolupráce  pro  SMI• Řešení  rozštěpu  mezi  zdravotnickými  a  sociálními  službami• Odborný  personál  v  některých  oblastech  či  obeznámenost  s  komunitní  péči• Vzdělávání  (psychiatři  –  pregraduál  /  postgraduál,  psychiatrické  sestry,  postgraduální  psychiatrická  specializace  pro  sociální  pracovníky)• Financování• Státní  poliBka
  107. 107. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péčeDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČRPsychiatrická péče z pohleduAsociace krajů ČRMUDr. Jan Tuček, Ph.D.Asociace krajů ČR
  108. 108. Přednáška  • ShrnuC  aktuálního  stavu  v  jednotlivých  krajích–Lůžková  péče–Ambulantní  péče–Komunitní  péče• Očekávání
  109. 109. Současný  stav  -­‐  lůžka• Různé  typy  nemocnic  a  psychiatrické  léčebny• Léčebny  –  86  %    všech  lůžek• Jednotlivé  regiony    -­‐  výrazné  odlišnos-• Lůžka  jsou  zastoupena  nerovnoměrně• Úhrada  zdravotní  péče–Akutní–Následná      
  110. 110. Současný  stavKraj   Současný  stavakutní  Současný  stavnáslednéPotřeba  akutníPotřeba  následnéPraha 220 1291 373 869Středočeský 0 600 384 895Jihočeský   65 127 191 445Plzeňský 87+17  dětské 1225 172 400Karlovarský 40 0 91 212Ústecký   86 705 248 580Liberecký 51+25  dětské 0 132 307Královehradecký 111 0 166 388Pardubický   55 0 155 361Vysočina 0 1270 154 358Jihomoravský   161  +  17  dětské 1823 350 816Zlínský 0 1050 177 412Olomoucký   104 670 192 447Moravskoslezský   81 942 369 862Mapování    stavu  psychiatrické  péče,  2013
  111. 111. Dostupnost  60  minut
  112. 112. Akutní  lůžka• Celé  dg.  spektrum• Možnost  vyšetření• Komplement  –Nepřetržitě  laboratoř–Denní  dostupnost  konziliárních  služeb–Odpovídající  personální,  věcné  a  technické  vybaveníMapování    stavu  psychiatrické  péče,  2013
  113. 113. Následná  a  specializovaná  lůžková  péče• Následná  péče–Po  ukončení  dg.  proces  a  nastavena  terapie–Projevy  psychopatologie  neumožňují  propuštění• Specializovaná–Zaměřena  na  určitou  diagnózu,  věk,  či  způsob  léčbyMapování    stavu  psychiatrické  péče,  2013
  114. 114. Lůžková  péče• Rok  2011  –nemocniční  odd.  :  léčebny  1328:8994–Dětská  psychiatrie  260  lůžek–19  %  gerontopsychiatrická,  15  %  adiktologie• Na  100  000  obyvatel  100  lůžek  (30:70)• 10  500  lůžek  (3150:7350)Mapování    stavu  psychiatrické  péče,  2013ÚZIS,  20131997 Počet  léčeben Počet  lůžek Počet  nem.  odd Počet  lůžek1997 16 9781 26 13672011 18 8994 31 1328
  115. 115. Lůžková  péče• Na  100  000  obyvatel  100  lůžek  (30:70)• 10  500  lůžek  (3150:7350)Mapování    stavu  psychiatrické  péče,  2013
  116. 116. Očekávání• Zachování  kvality  a  dostupnosB  péče• Regionální  charakter–Dostupnost  (60  min/90  min)• Diferenciace  lůžek• Akutní• Specializované• Následné• Sociální  lůžka  ????  (domovy  důchodců,  ÚSP)• Adiktologická  lůžka• Lůžka  dětské  psychiatrie• Gerontopsychiatrická  lůžka  
  117. 117. Ambulantní  péče  současný  stavKraj   Počet  úvazků Počet  úvazků/počet  obyvatelPočet  úvazků/počet  obyvatelPraha 206 16,19 10,18Středočeský 53,3 4,184,18Jihočeský   33,9 5,325,32Plzeňský 39 6,796,79Karlovarský 11,1 3,583,58Ústecký   35,3 4,254,25Liberecký 18 4,104,10Královehradecký 24,2 4,364,36Pardubický   20,2 3,903,90Vysočina 25 4,884,88Jihomoravský   81,7 6,986,98Zlínský 24,9 4,224,22Olomoucký   46,5 7,277,27Moravskoslezský   57,7 4,674,67Mapování    stavu  psychiatrické  péče,  2013
  118. 118. Očekávání  • Až  95  %  ambulantní  péče  –  individuální  péče• Nárůst  kvality  péče• Snížení  kvan-ty  péče• Nerovnoměrné  rozložení–9-­‐10  ambulantních  úvazků/100  000  obyvatel  
  119. 119. očekávání• Individualizace  péče–Využih  dalších  pracovníků  v  rámci  ambulantní  psychiatrie• Psychiatrické  a  sociální  sestry• TerapeuB• PsychoterapeuB• Spolupráce  s  dalšími  složkami  psychiatrické  péče  –Lůžková  a  komunitní  zařízení
  120. 120. Komunitní  péče  • Nerovnoměrnost  poskytování  péče–Krizová  centra–Denní  stacionáře–Komunitní  psychiatrické  sestry–Služby  pro  podporu  bydlení,  práce  a  zaměstnání,  –Centra  denních  akBvit–Svépomocné  organizace–Služby  případového  vedení,  poradenství
  121. 121. Očekávání  • Krizová  centra    -­‐  krajská  města• Denní  stacionáře  -­‐  1/100  000  obyvatel• Psychiatrické  sestry• Chráněné  bydlení• Psychiatrická  rehabilitaceMapování    stavu  psychiatrické  péče,  2013
  122. 122. Závěry• Reforma  není  jen–úprava  počtu  lůžek  –vznik  komunitních  center• Cíl  –vyvážená  péče  (balancovaná)  péče–individuální  péče• Provázanost  jednotlivých  složek  péče• Nejprve  budovat,  potom  rušit
  123. 123. Závěry  • Vliv  krajských  samospráv  na  dostupnost  péče• Změny  ve  financování  péče• VyužiC  současných  zařízeních  jako  přirozených  center  péče• Zodpovědnost  za  péči  v  dané  oblas-
  124. 124. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péčeDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČRPohled poskytovatele a uživatelepéčeJan Jaroš, Pavel NovákKolumbus o.s., Fokus Praha
  125. 125. Transformace péče o lidi sduševním onemocněním zpohledu poskytovatelePavel NovákDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR
  126. 126. Co potřebují poskytovatelév procesu transformace?1. Vědět, kam transformace směřuje2. Jaké budou komponenty systému3. Jak bude systém legislativně zarámován4. Jak bude systém financován5. Jaký je časový rámec transformace6. Jaká bude podpora poskytovatelů v průběhutransformace
  127. 127. Co potřebují poskytovatelév procesu transformace?1. Vědět, kam transformace směřujeZnát principy a vizi (Vstupní zpráva Strategie) Péče blíže pacientovi / klientovi Respekt k právům klienta a jeho individualitě Omezení stigmatizace Posílení primární péče Restrukturalizace lůžkové péče Regionální nastavení služeb Rozvoj komunitní péčePotřeba schválené a zakotvené národní politiky
  128. 128. Co potřebují poskytovatelév procesu transformace?2. Vědět, jaké budou komponenty systému Jakou roli bude v systému hrát mé zařízení? Případně jak se mé zařízení musí změnit, aby mohlobýt součástí systému? Mohu v novém systému nabídnout ještě jinou roli? Jak se na změnu musím připravit? (teorie změny) Univerzalita x specifičnost zařízení z hlediska cílovéskupiny (adiktologie – gerontopsychiatrie - péče oSMI – pedopsychiatrie -psychiatrická prevence, …)
  129. 129. Co potřebují poskytovatelév procesu transformace?3. Jak bude systém legislativně zarámován Rámec odpovědností poskytovatele a dalších aktérůsystému Z hlediska zajištění dostupnosti a kvality péče Z hlediska financování Z hlediska meziresortní spolupráce Nastavení hodnotících parametrů (léčebné standardy,standardy kvality sociálních služeb, hodnocenípotřeb, kvality života)
  130. 130. Co potřebují poskytovatelév procesu transformace?4. Jak bude systém financován Předpokládané změny ve financování zdravotní péče,změny sazebníku? Financování sociálních služeb Financování meziresortní spolupráce – šedé zóny Financování osvěty a primární prevence Paušální versus výkonové úhrady Celkový objem prostředků (resortně, regionálně,..)
  131. 131. Co potřebují poskytovatelév procesu transformace?5. Jaký je časový rámec transformace Jaký je čas na přípravu změny, čas na pilotníověřování (s nestandardními způsoby podpory)? Milníky změny (zejména legislativy a financování)
  132. 132. Co potřebují poskytovatelév procesu transformace?6. Jaká bude podpora poskytovatelům vprůběhu transformace Podpora ze strany regulátorů systému (stát,samospráva, financovatelé) – umožnění změny Podpora finanční na (pře)budování nových segmentůslužeb Vzdělávání personálu Investice Provozní finance na pilotní služby Destigmatizační a osvětová kampaň veřejnosti
  133. 133. ZávěremZájmy poskytovatelů mohou být (ačasto i jsou) odlišné od zájmů apotřeb uživatelů či jejich blízkých.Ptejme se neustále co chtějí a copotřebují uživatelé.Pavel Novákfokus@fokus-praha.cz
  134. 134. Objevujeme „Nový svět“ prouživatele psychiatrické péče
  135. 135. Reforma psychiatrické péče pohledem uživatelů(klientů – zákazníků)O nás s námiJan JarošVýkonný ředitelObčanské sdružení KOLUMBUS
  136. 136. Zapojení uživatelů do strategie a realizacereformy.• Analýza – uživatelské dotazníkové šetření co máreforma obsahovat• Samotní uživatelé(příbuzní) se musí ve větší mířezapojit do reformy – jedná se o kvalitu života uživatele• Obáváme se, že reforma může být pouze o prosazovánízájmů odborných sekcí psychiatrů(léčebny, ambulance, psych.odděleních nemocnic),politických stran, farmateutických firem, poskytovatelůslužeb, stavebnictví atd.
  137. 137. Akční plány, prohlášení, straterie,deklarace• V úvodech jsou uváděny příklady zapojení uživatelů doplánování a realizace péče, práva osob s duševnímonemocněním, jejich spokojenost, kvalita životauživatelů, dostupnost péče, ale v realitě jejich názornení slyšen a ve větší míře akceptován.• Kdo jiný než člověk, který nemoc prožil a prožívá můžek péči a podpoře něco říct (stabilizovaný pacient)
  138. 138. Praktický lékařJe potřeba:- přispět k lepší informovanosti lékařů (a tím i jejichpacientů) prvního kontaktu (zejména praktických lékařů)o nabídce poradenských služeb pro osoby s duševníporuchou;- rozšířit nabídku informačních materiálů pro lékařeprvního kontaktu o tom, jaké poradenské a informačníslužby jsou dostupné pro osoby s duševní poruchou;- zmapovat potřeby lékařů v oblasti informování oslužbách a o péči pro osoby s duševní poruchou;
  139. 139. Centra duševního zdraví• Centrum podpory uživatelů – péče může být ikontraproduktivní – přepečovávání(klient si na péčizvykne a nebude chtít službu opustit(již nyní v PL)• Služba – podpora jde za uživatelem• Zapojení uživatelských organizací do podpory –uživatele partnerem poskytovatelů zdravotních asociálních služeb( nikoliv jen zdrojem příjmu)• Terénní služby – psychiatrická sestra, ale i případovévedení uživatelů• Potřeba sjednotit představy uživatelů(příbuzných) areálné možnosti ve spolupráci s odborníky
  140. 140. Multidisciplitní tým
  141. 141. Ambulance• Nejen předepisování léků a otázka „Co je nového ?“• Kolik ambulantních psychiatrů při prvním kontaktuřeší pacienta jinak než rovnou léky?• Zvýšit pravomoci a zodpovědnost psychiatrickýchsester i v ambulancích(nyní 90% kontaktu lékař)-poměrpsychiatrů a sester je v zahraničí jiný. Více sester.• Uživatelé partnerem při službě (1000.pacientů naambulantního psychiatra)• Zapojit ambulantní psychiatrii do komunikace s Centryduševního zdraví, lůžkovou péči, ale i s praktickýmlékařem(nekomunikovat pouze lékařskými nálezy)
  142. 142. Lůžková akutní péče• Ano, ale až jako poslední alternativa. Diagnózy, kde jepotřeba okamžitě řešit hospitalizací.• Cca 20 lůžek na 100.000,- obyvatel v nemocnicích, conejblíže přirozenému prostředí uživatele• Kontaktovat ambulantního psychiatra a Centrumduševního zdraví – většinou se dozví, až po ukončeníhospitalizace(pokud se uživatel dostaví)• Nedobrovolné hospitalizace řešit humálnějiedukovanami odborníky• Více naslouchat pacientům• Pacientští důvěrníci mostem mezi pacientem azdravotnickým personálem.
  143. 143. Dlouhodobá péče arehabilitace• Gerontopsychiatritští pacienty• Pacienti, kteří jsou dlouholetě hospitalizovaní seobávají nových trendů péče• Nestačí změna názvu z psychiatrických léčeben napsychiatrické nemocnice – to nepřispěje k naší úzdravěa nesníží stigma onemocnění.• Terapeutické komunity
  144. 144. Domovy se zvláštnímrežimem•Režim? Negativně vnímáno veřejností,medii a především uživately•Příklad Domova v Rokytnici v Orlickýchhorách
  145. 145. Psychiatrické léčebny3. Varianta se zachováním jen některých psychiatrických léčeben.• a/vzdělaný personál, školený na jiné podmínky léčby• b/oddělit na uzavřených odděleních ústavní léčby od vážně DN,které vězni šikanují a zneužívají• c/Znovu zavedení denních stacionářů, popřípadě svépomocnýchklubů při PL - smyslu plné využívání volného času• d/pracovní terapie - pro dobrovolně pracující přídavky ke stravě.• e/dodržování práv a dohod v PL• f/propojení zdravotního resortu se sociálním, které spolu úzcesouvisí. Taktéž propojení s dalšími resorty.• g/umožnění rozmluvy s kaplanem, nebo knězem• h/Léčba blíž k domovu-hustší sít menších zařízení.
  146. 146. Co je reforma péče o duševní zdraví• Latinsky reforma znamená touha po změně• Reforma není o rušení psychiatrických léčeben,akutních a následných lůžek.• Snaha vyvolat paniku mezi odbornou a laickouveřejností, ale i mezi pacienty• Jde nám o důstojné zlepšení kvality našich životů a osociální začlenění do společnosti• Kdo chce změnu a proč. Kdo jí nechce a proč?
  147. 147. • Zákon o zdravotních službách• ČÁST ČTVRTÁPOSTAVENÍ PACIENTA A JINÝCH OSOB V SOUVISLOSTI SPOSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEBHlava IPráva a povinnosti pacienta a jiných osobPráva pacienta§ 28• (3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dáleprávo• k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméněomezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečíposkytovaných zdravotních služeb.
  148. 148. Chceme•Zvýšit kvalitu života•Být partnerem při tvorbě strategie arealizaci uživatelsky zaměřené reformy•Změnit pohled na uživatele psychiatricképéče•Být co nejpřirozeněji začleněni v občanskéspolečnosti
  149. 149. Nechceme• Vytvářet gheta uživatelů na okraji aglomercí• Být pouze konzumenty léků• Být diskriminování, ale ani pozitivní diskriminace nenídlouhodobé řešení• Ztrácet část života v atace a následně pouze přežívat(osobně jsem ztratil min. 5 let)Nechceme ztratit možnost realizací reformys podporou uživatelů posunout péči ouživatele psychiatrické péčez 19. na začátek 21. století
  150. 150. Stigma onemocnění• Media– Dobrá praxe - příklad vídeňské metro,- Negativní praxe bulvární články, bez vyjádřeníodborníků a především zástupců uživatelů.- Osvětana školách, policie, soudců, úředníků atd.(Jak komunikovat s psychiatrickým pacientem)Píše se jen o násilí uživatelů, ale nikoho nezajímákolik násilí je pácháno na uživatelích- TerminologieSchizofrenie, duševní nemoc(zdraví), jevící známky,pravděpodobně
  151. 151. Bolí to!!!!!!•Duševní onemocnění není vidět, cítit, nelzeuchopit.•Kdo ho neprožil nemůže mu na 100%porozumět•„Duševnímu onemocnění nerozumím anechápu ho“
  152. 152. Centrum péče o /podporyuživatele psychiatrické péčeZárodek nové kvality života občanů- uživatelů psychiatrické péče
  153. 153. Děkuji za pozornost• Kontakty:Jan Jaroš774 279 350222 932 718jan.f.jaros@seznam.czwww.os-kolumbus.org
  154. 154. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péčeDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČRWorkshopy - program, logikaOndřej RudolfStrategická projektová kancelář MZ
  155. 155. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Proč workshopy - fokusky?Potřebujeme zjistit, jaká jsou očekávání, potřeby,rizika a obavyChceme společně nadesignovat základvylepšeného systémuChceme vytipovat kolizní místaChceme dialogem dosáhnout shody• dva bloky• diskuze o definici Centra duševního zdraví• vliv nového prvku na existující status quo158
  156. 156. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Ilustrace informační struktury workshopů159PSYCH. ODDĚLENÍNEMOCNICCENTRADUŠEVNÍHO ZDRAVÍAMBULANCEPSYCHIATRICKÉLÉČEBNYORGORGORGORGFINFINFINFINLEGLEGLEGLEGEDUEDUEDUEDU
  157. 157. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -160CENTRADUŠEVNÍHO ZDRAVÍORG FINLEG EDUjaká organizace?jaké služby?jaká infrastruktura? z čeho se zaplatí?kombinace zdrojů?co se musí změnit?jaké vzdělání?jaké zkoušky?kdo tam bude pracovat?kdo je zřizovatel?nový zákon?certifikace?diskuze o definici Centra duševního zdraví
  158. 158. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -vliv nového prvku na existující status quo161PSYCH. ODDĚLENÍNEMOCNICCENTRADUŠEVNÍHO ZDRAVÍAMBULANCEPSYCHIATRICKÉLÉČEBNYORGORGORGORGFINFINFINFINLEGLEGLEGLEGEDUEDUEDUEDUCENTRADUŠEVNÍHO ZDRAVÍORG FINLEG EDU
  159. 159. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Co bude s výzkumem dál?• Analýza se stane součástí strategie - návrh scénáře• na konci dubna výsledky, publikace na webu• zpracovává Hrivnák (design), MEDIAN (workshopy) a CESES (analýza)• technicky podporuje NEWTON Technologies - audio záznam + speech2text162
  160. 160. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Logistika, rozhovory• 14:00 týmové pracovny v 5. a 6. patře (směrovky, výtah)• zkušení moderátoři, whiteboard, flipchart, voda• audio záznam - představení každého účastník• Volný konec - diskuze ve foyer163
  161. 161. REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -Děkujeme za spolupráci.164

×