Successfully reported this slideshow.
Your SlideShare is downloading. ×

ICTunie.pdf

Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Ad
Stanovisko ICT Unie k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu
na digitální služby a o změně některých ...
Zároveň nám dovolte v úvodu zmínit, že jako zástupci soukromého sektoru jsme volali a následně velmi
podporovali, aby byla...
Členové ICT Unie jsou nuceni po detailním prostudování návrhu vyslovit i zásadní obavy
z dopadu tohoto zákona na realizaci...
Advertisement
Loading in …3
×

Check these out next

1 of 6 Ad

More Related Content

Advertisement

ICTunie.pdf

  1. 1. Stanovisko ICT Unie k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (vznik Digitální informační agentury, tisk 287) Určeno: poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, členové Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj V Praze dne 6. října 2022 Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolujeme se na vás obrátit ve věci založení Digitální informační agentury, která by měla vzniknout na základě novely souboru zákonů obsažených ve výše uvedeném tisku. Rádi bychom vás ujistili, že je i naším zájmem podpořit a urychlit digitalizaci a digitální transformaci české veřejné správy, ale také dalších oblasti podnikatelského a veřejného života. Jako zástupci odborné veřejnosti jsme se v minulosti velmi aktivně podíleli na tvorbě legislativních návrhů, které z našeho pohledu zásadním způsobem ovlivnily další pokrok v této oblasti. Za klíčovou normu z hlediska dalšího rozvoje digitálních služeb považujeme zákon o právu na digitální služby, který přinesl zásadní obrat ve vnímaní proklientské a uživatelsky přívětivé veřejné správy. To, že bylo zákonem dáno občanům a podnikatelům právo na poskytnutí digitální služby ze strany veřejné správy, je skutečně revolučním krokem, který nemá v legislativě jiných států obdoby. V posledních letech jsme se taktéž aktivně podíleli společně s Bankovní asociací a dalšími podnikatelskými organizacemi na přijetí zákona o bankovní identitě, která přinesla jednoduchý a uživatelsky zavedený systém ověření identity klientů na dálku prostřednictvím zejména identitních prostředků bank a které jsou již mnoho let využívány pro internetové bankovnictví. Tato zákonem definovaná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem se stala vzorem pro další možné společné projekty v oblasti digitalizace. V neposlední řadě jsme se podíleli také na přípravě zákona o digitalizaci stavebního řízení, který v sobě zahrnuje nejen vznik několika klíčových informačních systémů pro zvládání povolovacích řízení ve výstavbě včetně vzniku digitální mapy veřejné správy, resp. digitálních technických map. Tyto zákonné normy vznikaly nejen v úzké součinnosti mezi ministerstvy a jejich reprezentanty, poslanci a senátory, ale také s odbornou veřejností. Jsme přesvědčeni, že to byl také důvod, proč byly tyto zákony přijímány s nebývalou podporou napříč politickým spektrem, a to vždy více jak 160 hlasy poslanců. Všechny tyto normy byly projednávány a prezentovány velmi otevřeně na všech možných odborných konferencích, workshopech a jiných jednáních a setkáních, kde bylo důležité informace o dopadech přijímaných zákonů poskytnout, ale také získat zpětnou vazbu od těch, kterých se přijaté normy budou týkat. Tento přístup byl a je pro nás vzorem příkladné spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem.
  2. 2. Zároveň nám dovolte v úvodu zmínit, že jako zástupci soukromého sektoru jsme volali a následně velmi podporovali, aby byla zřízena funkce místopředsedy vlády pro digitalizaci a digitální transformaci. Byli jsme přesvědčeni, že je nezbytné, aby byl přímo ve vládě slyšet hlas, který bude apelovat na větší akceleraci digitální agendy, ale také garantovat komunikaci a koordinaci nejen mezi resorty, ale také mezi veřejným a soukromým sektorem. O to větším překvapením je pro nás nyní nejen obsah předkládaného zákona, ale také způsob, jakým je tento zákon, který má být podle předkladatelů symbolem digitální transformace, projednáván. ICT Unie má možnost sledovat dlouhodobě vývoj digitalizace ve veřejné správě, a to již od Úřadu pro státní informační systémy přes Ministerstvo informatiky až po současnou roli Ministerstva vnitra a jím zřizovaných a ovládaných organizací nebo úřadů při koordinaci digitalizace ve veřejné správě. S odstupem času se ukazuje, že spojení role Ministerstva vnitra jako koordinátora v oblasti organizace a výkonu veřejné správy s rolí koordinátora pro oblast informačních a komunikačních technologií (pro oblast digitalizace), mělo svoje silné opodstatnění a také svůj velký efekt. V letech 2006-2012 totiž byly z našeho pohledu položeny strategické a pevné základy českého eGovernmentu, bez kterých by dnes žádná digitalizace nemohla efektivně pokračovat. Nakonec všechny vlády včetně této vlády na tomto základu staví budoucnost českého eGovernmentu. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, které jsou z našeho pohledu zásadní, navrhujeme, aby byl návrh zákona zamítnut nebo vrácen zpět k diskusi v širokém plénu jak veřejné správy, tak i odborné veřejnosti tak, aby získal maximální podporu nejen u poslanců a senátorů, ale také u těch subjektů, kteří budou následné kroky realizovat. Nejsme přesvědčeni, že je nezbytně nutné v této krizové situaci urychleně a bez řádného projednání přijímat zákon, který může oproti předpokladům ohrozit fungování českého eGovernmentu. Pro úplnost dodáváme, že celý koncept byl připraven ve velmi krátkém čase a prakticky bez jakékoliv diskuse s odbornou veřejností i většinou dotčených orgánů veřejné správy, kterých se týká. Připomínkové řízení proběhlo během pouhých 14 dní a byly do něj zařazeny pouhé 4 subjekty: Úřad vlády, Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo vnitra. K připomínkám nebyla vyzvána další ministerstva (zejména Ministerstvo dopravy, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany a další), ústřední orgány státní správy (zejména ty, které spravují centrální informační systémy, tj. ČÚZK, ČSÚ, ÚOOÚ, ČSSZ a další) a ani zpravodajské služby, pokud je nám známo z dostupných informací. Nebyla oslovena ani odborná veřejnost v čele s Hospodářskou komorou ČR, Svazem průmyslu a dopravy ČR a dalšími. Odborné veřejnosti tento materiál důkladněji představil místopředseda vlády Ivan Bartoš až na odborné konferenci v Mikulově na začátku září tohoto roku.
  3. 3. Členové ICT Unie jsou nuceni po detailním prostudování návrhu vyslovit i zásadní obavy z dopadu tohoto zákona na realizaci probíhajících projektů eGovernmentu a dalších ICT projektů v České republice. Jsme přesvědčeni, že představený koncept by ve svém důsledku znamenal naopak řadu kompetenčních sporů, chaos při realizaci mnohých digitalizačních projektů financovaných z Národního plánu obnovy s ohrožením jejich čerpání. Jak už jsme uvedli výše, je podle našeho názoru správné a potřebné zajistit zastřešení správy a provozu nadresortních a centrálně sdílených informačních systémů, které zajišťují provoz: • Základních registrů; • Datových schránek; • CzechPOINTů; • Portálu veřejné správy / Portálu občana; • NIA; • Centrálního místo služeb; • Centrální telefonní linky; • a dalších. Zde je skutečně namístě, aby byly spravovány a provozovány jedním centrálním orgánem a aby bylo zajištěno jejich financování a správa, protože tvoří páteř digitálních služeb. K tomu ale není třeba překotně a možná i zbytečně zřizovat nový centrální orgán veřejné správy, pokud je možné využít existující organizace jako je třeba Správa základních registrů. Předložený návrh v sobě představuje velký přesun kompetencí, tabulkových míst, finančních prostředků, vytvoření zcela nového rozpočtu pro takový útvar (s navýšením tabulkových míst pro vznik uvedených kompetenčních center) bez jakékoliv záruky zlepšení současného stavu a v prakticky nestihnutelném termínu. Jak už jsme uvedli výše, je vzhledem k napjaté situaci se stavem veřejných financí a státního rozpočtu krajně riskantní a z našeho pohledu neefektivní a rozpočtově nezodpovědné vytvářet a financovat tuto novou státní agenturu v navrhovaném rozsahu. Existuje řada dalších konkrétních rizik: • nevyjasněné kompetence mezi agenturou, NAKITem, CENDISem, SPCSS, SZR, RVIS, MVČR,…; • není zřejmá kompetence agentury směrem k jednotlivým rezortům; • není jasné financování toho, co má agentura budovat a provozovat; • nově vzniklá DIA v mnohém duplikuje činnosti RVIS, která taktéž nezaniká a bude fungovat souběžně; • vzhledem k posouvajícím se termínům je nejasné, od kdy by měla vzniknout (od 1. 1. 2023 plní MV, od 1. 3. 2023 agentura), od kdy by měla být financována, jak bude personálně obsazena tak, aby mohla plnohodnotně fungovat s odpovídající náplní a nebrzdila tak nutné a plánované aktivity spadající do její kompetence; • vzhledem k fatálnímu nedostatku kvalifikovaných odborníků na pracovním trhu bude velmi těžké obsadit důležitá místa s kritickým vlivem na rozvoj eGovernment.
  4. 4. Vážené poslankyně a poslanci, jsme připraveni s našimi odbornými týmy přispět k jakémukoli smysluplnému opatření ze strany vlády a Parlamentu, které přinese pokrok v oblasti digitalizace a digitální transformace. Od nové vlády jsme očekávali, že bude vytvářet silný tlak na rozvoj konkrétních digitálních služeb pro občany a podnikatele, které jim usnadní život a podnikání v České republice. Tento návrh na vznik nového úřadu-agentury, jde však podle našeho názoru jiným směrem, než vláda deklarovala ve svém programovém prohlášení. I proto by bylo vhodné, aby byla tato předloha vrácena k přepracování a pro další rozvoj eGovernmentu nalezena širší shoda nejen uvnitř veřejné správy, ale také s odbornou veřejností. V úctě S pověřením představenstva ICT Unie Ing. Jaroslav Krupka Tajemník ICT Unie Příloha: seznam členů ICT Unie
  5. 5. Příloha: seznam členů ICT Unie 1. Algotech, a.s. 2. A L I S spol. s r.o. 3. ALTAIR SOLUTIONS s.r.o. 4. Asseco Central Europe, a.s. 5. Asseco Solutions, a.s. 6. Atos IT Solutions and Services, s.r.o. 7. AUTOCONT a.s. 8. CISCO SYSTEMS (Czech Republic) s.r.o. 9. CNS a.s. 10. Com-Sys TRADE spol. s r.o. 11. Česká pošta, s.p. 12. České Radiokomunikace a.s. 13. Československá obchodní banka, a.s. 14. DATRON, a.s. 15. DELL Computer, spol. s r.o. 16. Deloitte Advisory s.r.o. 17. DNS a.s. 18. GEOREAL spol. s r.o. 19. GEOVAP, spol. s r.o. 20. Google Czech Republic 21. GOPAS, a.s. 22. GORDIC spol. s r.o. 23. HAVEL & PARTNERS s.r.o. 24. Huawei Technologies (Czech) s.r.o. 25. IBM Česká republika, spol. s r.o. 26. ICZ a.s. 27. IDC CEMA s.r.o. 28. INADVISORS, s.r.o. 29. info.com s.r.o. 30. Intergraph CS s.r.o. 31. Internet Info, s.r.o. 32. KOMIX s.r.o. 33. KPC-Group s.r.o. 34. KPMG Česká republika 35. Kyndryl Česká republika, spol. s r.o.
  6. 6. 36. MICOS TELCOM s.r.o. 37. MICROSOFT s.r.o. 38. NESS Czech s.r.o. 39. NEWPS.CZ s.r.o. 40. O2 Czech Republic a.s. 41. Oracle Czech s.r.o. 42. Revolgy Business Solutions a.s. 43. scanservice a.s. 44. SEFIRA spol. s r.o. 45. SITEL, spol. s r.o. 46. Software602 a.s. 47. STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik 48. SYKORA DATA CENTER s.r.o. 49. TECHNISERV IT, spol. s r.o. 50. T-MAPY spol. s r.o. 51. TOTAL SERVICE a.s. 52. TRIADA, spol. s r.o. 53. T-SOFT a.s. 54. TTC MARCONI s.r.o. 55. VERA, spol. s r.o. 56. VITA Software, s.r.o. 57. VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s. 58. Vodafone Czech Republic a.s. 59. VUMS LEGEND, spol. s r.o. 60. XIXOIO a.s. 61. YOUR SYSTEM, spol. s r.o. 62. Mgr. Zdeněk Zajíček, advokát

×