1. Argumentace tématu        Téma, které jsem si zvolil pro tento text úzce souvisí s dějinami práva, obzvláštěčeského, s ...
normy zůstat v takové podobě a proč se zákony nemění, i když byly považovány za špatné.Jiří Havel uvádí příklad klasické o...
práva a legality? Vždyť měl svou vlastní ústavu, zákonodárství, zákony a soudy. Jednalo setedy o právní stát? Jestliže ano...
6. Zdroje   HAVEL, Jiří. Právní kontinuita. In: Atlas transformace [online]. 2008-2010 [cit. 2013-01-05].   Dostupné z: ht...
7. Sumarizační infografika
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Kontinuita komunistického práva v Československu z morálního hlediska

319 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
319
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Kontinuita komunistického práva v Československu z morálního hlediska

  1. 1. 1. Argumentace tématu Téma, které jsem si zvolil pro tento text úzce souvisí s dějinami práva, obzvláštěčeského, s ústavním právem, ale i obecně s právem, jakožto systémem norem a hodnot. Prokaždého, kdo by se chtěl právem zabývat, ať už teoreticky, či prakticky, je podstatnáhistorická složka. V názvu práce jsem se snažil zachytit oblast zaměření textu, ale taképohled, z jakého se na problematiku dívám. 2. Název práce Kontinuita komunistického práva v Československu z morálního hlediska 3. Klíčová slova Komunismus, kontinuita, právo, legitimita, morálka 4. Anotace Text se zabývá otázkami kontinuity a diskontinuity práva, obzvláště v citlivýchdobách, konkrétně problematikou kontinuity komunistického práva v Československu. Snažíse nahlížet na tuto kontinuity z hodnotového, hlavně morálního hlediska. Hledá odpověď naotázky společnosti, proč k takové právní návaznosti dochází a zda-li je to správně, či nějakospravedlnitelné. V závěru se snaží podat vysvětlení, proč je právní kontinuita potřebná. 5. Text U každého státu a každého právního řádu se můžeme setkat s problémem kontinuity.Kontinuita právního řádu obecně znamená, že právo a na něm založené vztahy platí i přes 1jinou významnou změnu. To tedy znamená, že veškeré normy, zákony a předpisy, kterénebyly určitým zvláštním zákonem zrušeny, budou platit dále. Tato právní kontinuita jepoměrně logická a víceméně nutná, protože nelze s praktického hlediska vytvářet právnířády stále od začátku, při každé změně systému či politických zástupců. Problém ovšemnastává v situaci, kdy bývalý právní řád je považován za špatný, nespravedlivý či jednodušeprávně závadný. V těchto situacích je potřeba veřejnosti nějak ospravedlnit, proč by měly1 HAVEL, Jiří. Právní kontinuita. In: Atlas transformace [online]. 2008-2010 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/p/pravni-kontinuita/pravni-kontinuita.html
  2. 2. normy zůstat v takové podobě a proč se zákony nemění, i když byly považovány za špatné.Jiří Havel uvádí příklad klasické otázky veřejnosti: „Jak vůbec může být připuštěna jakákoliprávní kontinuita s minulým režimem, na který pohlížíme jako na špatný a principiálněneakceptovatelný?“2 V zápětí na otázku dává právnickou odpověď a to, že v právním smysluje to otázka nezodpověditelná. Právo jako takové je totiž objektivní systém, který se vyhýbáhodnotovému hodnocení a také případná diskontinuita celého právního řádu by byla spíšekontraproduktivní. Na druhou stranu také Havel dodává, že ty nejhorší zločiny byly činěnyv rozporu i s tehdejším právem, tudíž normy, jako takové, nebyly tak špatné, jako spíš jejichvýklad v rámci režimu. 3 S otázkou právní kontinuity a morálky souvisí také dva pojmy, legalita a legitimita.Pokud nějaký režim či stát má legalitu, znamená to, že jedná na základě a v mezích zákona.Legitimita je pak jakýsi souhlas s takovým režimem či státem, který dává obyvatelstvo,například formou voleb či referendem. Zde tedy vzniká problém, že tehdejší komunistickézákonodárství bylo určitě legální, všechny činy, rozsudky a nařízení byly v souladus komunistickými zákony. Určitě však nebyly legitimní, neměly souhlas občanůČeskoslovenska. V Polsku a Maďarsku vyřešili otázku přechodu z komunistického režimu na režimdemokratický fikcí legální revoluce - revoluce, která je omezena existujícím komunistickýmústavním a právním systémem, přičemž však jejím hlavním účelem je rozložení tohotosystému a ustavení klasického liberálně demokratického právního státu.4 Následkem tohopak například v Maďarsku zůstala v platnosti komunistická ústava, avšak byly zrušeny části,které definovali komunistickou moc. To však státům znemožnilo vypořádat ses komunistickou minulostí v tom smyslu, že by jejich režim mohly označit za špatný,protizákonný. V Československu se otázky legitimity komunistického režimu nejvíce projevilyv tzv. lustračních zákonech, které zakazovaly funkcionářům komunistické strany výkonněkterých administrativních funkcí. Přibáň nastiňuje i další otázky, které se logicky muselyobjevit v myšlenkách veřejnosti: Jak lze bývalý totalitní režim kritizovat a odsoudit jazykem2 HAVEL, Jiří. Právní kontinuita. In: Atlas transformace [online]. 2008-2010 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/p/pravni-kontinuita/pravni-kontinuita.html3 op. cit. HAVEL 2008-20104 PŘIBÁŇ, Jiří. Postkomunistické ústavní soudnictví a definování legitimní politiky a práva. In: Atlas transformace[online]. 2008-2010 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/l/legalita/postkomunisticke-ustavni-soudnictvi.html
  3. 3. práva a legality? Vždyť měl svou vlastní ústavu, zákonodárství, zákony a soudy. Jednalo setedy o právní stát? Jestliže ano, znamená to, že i kterákoli tyranie je legální? A jestliže senejednalo o právní stát, jak je možné, že nový liberálně demokratický režim přejal tolik z jehozákonů?5 S těmito otázkami také poukazuje na podstatný rozdíl mezi legitimitou a legalitou,které se projevuje mnohem více právě při situacích, jako jsou revoluční změny režimů aspolečností. Jak se tedy dá taková situace řešit? Jak se má stát vypořádat s pozůstatky režimu,který v očích veřejnosti rozhodně nelze považovat za legitimní, avšak jeho základy, právnířád, je potřeba z praktických důvodů převzít? Kontinuita právního řádu samozřejměneznamená, že tím akceptujeme kontinuitu morální, a přebíráme tak odpovědnost čiospravedlnění za činy minulosti. Někdy je dokonce snahou vyjádřit morální odsudek formouzákona například zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporuproti němu.6 K pokusům zakamuflovat minulý právní řád za demokratickou revoluci sevyjádřil i bývalý prezident Václav Havel: Lze samozřejmě proklamativně změnit totalitnísystém v systém demokratický, parlament může nejkřiklavější paragrafy ústavy nebo zákonypotlačující svobodu během jednoho dne zrušit (nebo naopak přijmout), ale to ještě 7neznamená skutečnou změnu právního řádu a už vůbec ne právního vědomí. PrezidentHavel se zde snaží poukázat na to, že špatné zákonodárství není tím nejhorším pozůstatkemkomunistického režimu pro právo, jakožto spíše pokles mravů a celkového smýšlení lidí.Problém kontinuity právního řádu se dá tedy považovat spíše za formální stránku věci.Zákony se dají zrušit, nahradit a celková ústava či právní řád nemusely být tak špatné.Problém byl ve výkladu práva. Pro kontinuitu práva z morálního hlediska je podstatnější, kdonapříklad vytváří právo dnes. Jestli jsou to stále stejní lidé, jako v minulém režimu, jestli stáleti stejní lidé vyučují na školách či mají jinou možnost ovlivňovat právo, pak je sice formálníkontinuita s bývalým režimem nepříjemná, ale opravdový problém, kontinuity morální, jemnohem palčivější.5 PŘIBÁŇ, Jiří. Postkomunistické ústavní soudnictví a definování legitimní politiky a práva. In: Atlas transformace[online]. 2008-2010 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/l/legalita/postkomunisticke-ustavni-soudnictvi.html6 LUKÁŠ, Jiří a Milan NEUBERT. Zákon č. 198/1993 Sb. Strana demokratického socialismu [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.sds.cz/docs/prectete/ezakon/198_1993.htm7 BOBEK, M. - MOLEK, P.,- ŠIMÍČEK, V. (eds.) Komunistické právo v Československu: Kapitoly z dějin bezpráví.Brno: Masarykova univerzita Mezinárodní politologický ústav, 2009, s. 1. Dostupné zhttp://www.komunistickepravo.cz/
  4. 4. 6. Zdroje HAVEL, Jiří. Právní kontinuita. In: Atlas transformace [online]. 2008-2010 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.monumenttotransformation.org/atlas-transformace/html/p/pravni- kontinuita/pravni-kontinuita.html odbornost autora relevantnost zajímavý pohled na věc předešlá zkušenost PŘIBÁŇ, Jiří. Postkomunistické ústavní soudnictví a definování legitimní politiky a práva. In: Atlas transformace [online]. 2008-2010 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.monumenttotransformation.org/atlas- transformace/html/l/legalita/postkomunisticke-ustavni-soudnictvi.html odbornost autora relevantnost zajímavý pohled na věc předešlá zkušenost užití konkrétních příkladů BOBEK, M. - MOLEK, P.,- ŠIMÍČEK, V. (eds.) Komunistické právo v Československu: Kapitoly z dějin bezpráví. Brno: Masarykova univerzita Mezinárodní politologický ústav, 2009. Dostupné z: http://www.komunistickepravo.cz/ odbornost autorů relevantnost hodnotící náhled autorů rozsah užití konkrétních příkladů LUKÁŠ, Jiří a Milan NEUBERT. Zákon č. 198/1993 Sb. Strana demokratického socialismu [online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.sds.cz/docs/prectete/ezakon/198_1993.htm relevantnost konkrétnost
  5. 5. 7. Sumarizační infografika

×