Závěrečný úkol - konflikt sociálních skupin

278 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
278
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný úkol - konflikt sociálních skupin

  1. 1. Petra Matulová (UČO 386127) Konflikt sociálních skupinArgumentacePráce se zabývá vzájemným působením dvou různých sociálních skupin a interakcemi mezinimi. Je snahou, na základě vybraných odborných textů, rozebrat příklady rozdílů meziurčitými typy sociálních skupin a způsoby, jak tyto rozdíly působí na chování jejich členů vevzájemné interakci – proto název Konflikt sociálních skupin. Práce byla zpracována v rámciprvního ročníku studia sociologie.AnotaceText se zabývá interakcemi sociálních skupin, kterými jsou většinou různé formy konfliktunebo spolupráce. Příkladem je v textu konflikt etnických menšin s „domácí skupinou“, kterouje bílá střední třída v USA minulého století. Příkladem mísení kultur a v podstatě ihodnotových systémů je trend v podobě módy závojů, který se nedávno rozmohlv muslimských zemích.Klíčová slovaSociální skupiny, konflikt, rasismus, morální alchymie, móda závojů, IslámÚvodJe obecně známým faktem, že člověk je společenskou bytostí. Již od útlého věku jesocializace součástí života každého z nás a příslušnost k sociálním skupinám je podstatnoučástí naší identity. Zygmunt Bauman a Tim May (2011) říkají, že lidská identita je zcelatvořena prostředím, ve kterém člověk žije a že identifikovat se s různými sociálnímiskupinami je stejně důležité jako se vůči nim vymezovat – sociální skupiny formují naše cíle,hodnoty a preference. Ve společnosti vzniká řada sociálních skupin sdružujících lidi, kteří sevyznačují určitou charakteristikou a vymezující se vůči těm, kterým chybí, ať už se jedná opříslušnost ke společenské třídě, náboženství, politické ideologii nebo pouhý společný zájem.
  2. 2. Velké a malé sociální skupinyVe své knize Myslet Sociologicky se autoři zabývají sociálními skupinami jako jednímz nejdůležitějších aspektů lidského života. Každý člověk by na otázku své identitypravděpodobně vyjmenoval několik rolí, z nichž většina by naznačovala členství v té či onésociální skupině. Tématem jsou zde malé a velké sociální skupiny a hlavní rozdíly mezi nimi.Zatímco malé sociální skupiny založené na přímé interakci svých členů mohou být soudržnésamy o sobě, velké sociální skupiny (sociální třída, národ, studenti…) potřebují ke sjednocenídůvod. Jak říkají Bauman a May (2011), nejdříve musí existovat nějací „oni“ vůči kterýmbychom se „my“ mohli vymezit. „(…) Cizí skupina je přesně onou imaginární opozicí, jižk sobě vlastní skupina potřebuje pro svou sebeidentitu, soudržnost, vnitřní solidaritu aemocionální jistotu.“ (Bauman, May 2011: 44)Předsudek, diskriminace a převracení hodnotZ pohledu jedince dělíme sociální skupiny na vnitřní (jichž je součástí) a vnější (jichž nenísoučástí). V interakci mezi těmito skupinami dochází k několika pozoruhodným věcem. Přisetkání s novou skupinou, lidé zaplňují mezery ve vědomostech předsudkem, který je častoovlivněn obavami z neznámého. Příchod nové, cizí skupiny také často znamená změny. „To,čemu se lidé naučili jakožto účinnému způsobu jak zvládnout svůj každodenní život, najednouztrácí na spolehlivosti. Lidé potom cítí, že přestávají mít situaci pod kontrolou, a změna se proně stává předmětem nelibosti a odporu.“ (Bauman, May 2011: 46) To často může véstk různým podobám formální i neformální diskriminace a morální alchymie vůči nové skupinějak o ní mluví R. K. Merton ve své knize Studie ze Sociologické Teorie. (2000)Ten jako příklad konfliktu sociálních skupin popisuje situaci v USA v minulém století. Jako„vlastní sociální skupin“ si bere bílou střední třídu a popisuje vztah této skupiny k etnickýmmenšinami žijícími na území USA, konkrétně Židy a Afro-Američany.V obou případech by se dalo říct, že vlastní skupina se cítila cizí skupinou ohrožena. Afro-Američané byli bílou střední třídou vnímáni jako „horší“, protože se obecně mělo za to, žeuznávají odlišné hodnoty (a byli tak často viděni jako hrozba pro hodnoty zavedené). To bylasice částečně pravda, ale názor na cizí skupinu zde byl silně ovlivněn předsudkem, kterýpodle Thomasova teorému (Merton: 2000) neustále sám sebe posiloval a ospravedlňoval.Druhá cizí skupina, Židé, byla ale znevažována i přesto, že její členové sdíleli hodnotyskupiny vlastní. Merton tento jev nazývá morální alchymií. Tu popisuje jako vnímání určitýchvlastností pozitivně u vlastní skupiny a negativně u cizí skupiny. „Je-li hrdina vlastní skupiny,skromný, hospodárný a střídmý, potom je zlosyn cizí skupiny lakomý skrblík, který by sinechal pro groš koleno vrtat.“ (Merton 2000: 204) Takovýmto způsobem pak můžeme zcelaspontánně transmutovat jakoukoli vlastnost v závislosti na tom, na kterou skupinu se díváme.
  3. 3. Zatímco Merton (2000) se zabývá pouze negativními vztahy mezi dvěma skupinami, Baumana May (2011) poukazují i na to, že je možná i vzájemně prospěšné soužití sociálních skupin,například v případě, kdy cizí skupina přináší nějaký prvek, který je užitečný pro domácískupinu.Móda závojůMóda je obecně vnímána jako jeden ze způsobů, jak vyjádřit příslušnost k vlastní skupině azároveň se odlišit od cizích skupin. Móda je součástí prvního dojmu, který na nás neznámáosoba udělá.Gökariksel, Secor (2009) ve svém článku zkoumají trend, který se v posledních letechrozmohl v muslimském světě, konkrétně v Turecku – trend módy závojů. Závoje, kterými semuslimské ženy zahalují, se pro některé staly spíše módním doplňkem, než vyznánímpříslušnosti k náboženství. Jak píší autoři, „(…) zdá se, že spojovat zahalování, jakožtoněkdejší znamení pobožnosti a skromnosti, s nápadnými a ostentativně marnotratnými cykly
  4. 4. módy může vest jedině ke kontroverzi. Zatímco móda je notoricky zproštěná veškeréhovýznamu a soudnosti, závoj v kontextu Islámské víry má docela jistě něco znamenat."(Gökariksel, Secor 2009)Na tuto kolizi tradice s modernitou, náboženství s módou a hodnot Islámu se západníspotřebitelskou kulturou bychom se ale mohli dívat jako na soužití, tak jak ho popisujíBauman a May (2011).ZávěrRivalita mezi sociálními skupinami je přirozená, už kvůli rozmanitosti, která se dnesvyskytuje i v sebevíce homogenních kulturách. Měli bychom se ale jako společnost snažitdosáhnout stavu, kde se ona rivalita a nepřátelství nebude stavět na předsudku, nebo záměrnězkreslených informacích. A měli bychom se snažit spolupracovat s cizími skupinami vevzájemně prospěšném vztahu.
  5. 5. Zdroje a odůvodnění jejich výběru:BAUMAN, Zygmunt a Tim MAY. Myslet sociologicky: netradiční uvedení do sociologie.Brno: Masarykova univerzita. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2011. - Autoři jsou známí a renomovaní - Zdroj je objektivní - Různé aspekty tématu sociálních skupin jsou podrobně vysvětleny - Kniha se zabývá i souvisejícími tématy, čímž zasazuje téma do kontextu - Zdroj je redigovaný a recenzovanýMERTON, Robert King. Studie ze sociologické teorie. Vyd. 1. Praha: Sociologickénakladatelství, 2000, 285 s. ISBN 8085850923. - Autor je známý a renomovaný - Zdroj je objektivní - Text se zabývá nadčasovým tématem, kterým je rasismus - Kniha podává výklad konfliktu sociálních skupin skrze zajímavé příklady - Zdroj redigovaný a recenzovanýGÖKARIKSEL, Banu a Anna J SECOR. New transnational geographies of Islamism,capitalism and subjectivity: the veiling-fashion industry in Turkey. Area. 2009, roč. 41, č. 1, s.6-18. ISSN 00040894. DOI: 10.1111/j.1475-4762.2008.00849.x. Dostupné z:http://doi.wiley.com/10.1111/j.1475-4762.2008.00849.x - Zdroj je důvěryhodný - Článek se zabývá tématem sociálních skupin ze zajímavého úhlu pohledu – střet a zároveň mísení kultur - Téma „módy závojů“ bych hodnotila jako aktuální a originální - Zdroj je redigovaný a recenzovaný - Zdroj je aktuální

×