1. Jedna z forem bakalá řské práce na našem ústavu audiovizuální kultury je
neformalistická analýza vybraného filmu. Proto jsem zvolil tuto formu textu. Vzhledem
k p ředepsané struktu ře a délce textu se budu v ě novat pouze jedné kapitole.
V kapitole Akira Kurosawa se zmíním o život ě a karié ře režiséra filmu Sedm
samuraj ů . Pokusím se dokázat, že jeho p řínos nejen pro japonskou, ale i pro
světovou kinematografii je nesmírn ě d ů ležitý.
Tato kapitola se vě nuje životu a karié ře japonského režiséra Akira Kurosawi.
V n ě kolika podkapitolách rozebírá jednotlivé pasáže jeho života.
Režie, ideologie, kolaborace, kinematografie.
REISCHAUER, Edwin O.; CRAIG, Albert M. D ějiny Japonska. 2., dopin ě né vyd.
Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. (D ějiny stát ů .)
• Text obsahuje pohled na socio-ekonimický kontext vzniku filmu
• V mé práci z tohoto zdroje č erpá hlavn ě kapitola Drtivý dopad konce války na
Japonsko
• Publikace je aktuální
• Autor je odborníkem v oboru
• Publikace je výborn ě p řeložena do č eštiny
SCHRODER, Nicolaus. Slavní filmoví režisé ři. Praha: Slovart, 2004.
• Text obsahuje detailní informace o jednotlivých režisérech
• Kapitola Akira Kurosawa č eprá nejvíce informací práv ě z tohoto zdroje
• Publikace je aktuální
• Autor je odborníkem v oboru
• Publikace je výborn ě p řeložena do č eštiny
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Akira_Kurosawa&oldid=9350735
• Obsahuje zajímavosti a dopl ň ující informace
• Zdroj není p říliš v ě rohodný, p řísp ěvky vkládají uživatelé
• Nep řesné informace
• Nejistá aktuálnost
• Č lánek není dostate č n ě ozbrojován
Neoformalistická analýza — analýza nejen filmu samotného, ale také veškerých aspekt ů s filme přímo
souvisejících

2. Japonský film a západ
0.41,
'
2,4, •
Sedm samurajů
Kafiliurni ekonorwleMr kootwrxt llí«orlskir kontext
in4f iqk .4004~
- V$11.411- Vál sC>,
japoNssook1í - ~Prd " 100:11~.«4 PrOPWS¥Pli
1~4~4 130Conla(4 riiM4043 ;CIJO4 - on N6 owo. iQiner
Akira Kurosawa
„Tvořit znamená vzpomínat. Moje vlastní zkušenost a to, co jsem četl, mi z ůstává
v paměti a tvoří základ mé tv ůrčí práce. Z ničeho nelze nic vytvo řit." Akira Kurosawa2
Akira Kurosawa, p řezdívaný Shakespear ův samuraj, je popisován jako
„nejzápadnější" režisér japonské kinematografie. Díky Akiru Kurosawovi se film
definitivn ě stal rovnocennou formou ostatním um ěním. Otevřel bránu japonskému
filmu do západního sv ěta.
Počátky
Akira Kurosawa se narodil 23. b řezna 1910 v Tokiu v obchodnicko-samurajské
rodině jako poslední ze sedmi d ětí. V mládí se často dostával do sporů se svým
otcem, zastáncem tradi čního japonského zp ůsobu života a milovníkem klasického
japonského umění. Kurosawa domácí um ěleckou tvorbu sice nezatracoval, ale
zárove ň obdivoval moderní západní umění: klasickou hudbu ( často doprovází jeho
filmy), ruskou literaturu (Dostojevského) a malí řství (Cézanna a van Gogha). Po
úspěšném dokončení studií malířské akademie se v 26 letech uplatnil jako asistent
režiséra Kadžira Jamamoty. Získal tak první, ale velmi cenné filmové zkušenosti.
Začal psát scéná ře a v r. 1943 realizoval sv ůj první film Sugata, který pojednával o
2 Citace z rozhovoru v knize Akira Kurosawa: So etwas wie eine Autobiographie, Znrich 1991.

3. zrodu zápasu judo. Japonskou kritikou byl dob ře přijat. V důsledku to znamenalo
tvůrčí volnost pro tehdy mladého režiséra.
Střet s ideologií
První „problémy s režimem" m ěl mladý Akira už na střední škole kvůli povinnému
vojenskému výcviku. Protože byl p říliš slabý pro nošení pušky, učinil z něj kapitán
velitele čety. Pozd ější rázný režisér se ukázal jako neschopný velitel a škodolibí
spolužáci d ůsledně pinili jeho špatné příkazy. Během vojenské inspekce s velkou
chutí zalehli uprostřed bahna. 3
Toto japonské „švejkování" spolužáků však nebylo namířeno proti Akirovi, ale proti
neoblíbenému vyu čujícímu. Kurosawa nakonec jako jediný z vojenského výcviku
propadl, přesto střední školu absolvoval. Pozd ěji ho v roce 1930 u vojenského
odvodu zprostil p řítomný důstojník, žák jeho otce, vojenské služby. D ůvodem byly
celková tělesná slabost a potíže se zády.
Snahy o ovlivnění kinematografie ze strany ústředních orgánů přišly až v roce 1937,
v době války s Čínou. Tlak na jednotlivá studia se postupn ě zvyšoval, v dubnu 1939
byl zaveden zákon vycházející z praxe fašistického N ěmecka. Filmy musely
zdůrazňovat národní kulturu a patriotismus. Rovn ěž se měly vyvarovat propagace
západního zp ůsobu života a kultury, zakázán byl jazz a americké moderní tance.
Cenzurní úřad zavedený ministerstvem vnitra kontroloval scéná ře ještě před tím,
než se filmy dostaly do výroby. 4
Poselství
V žádném z režisérových povále čných filmů není ani jednou ozna čen nebo hledán
viník tíživé hospodářské i moráhií situace. Chudoba zem ě je prezentována jako
fatální d ůsledek prohrané války, se kterým se musí vyrovnat jednotlivci i celá
společnost. Na druhé straně tyto tíživé okolnosti neomlouvají selhání jedince.
Kurosawa své povále čné hrdiny determinuje nejen sociáln ě, ale hlavně individuálně,
ukazuje hranice, které nejsou schopni p řekročit, a oni se tak p řirozeně ocitají
v krajních situacích. V okamžiku tohoto mezního stavu, který nutn ě vede
k vnějšímu krachu a zárove ň k vnitřní katarzi, si hrdina uv ědomuje svoji existenci,
avšak onen okamžik prozření (chceme-li styk s absolutnem nebo Bohem) z n ěj
nesnímá existenciální tíži, samotu a úzkost. Tento ryze individuální prožitek
nechává režisér v p řípadě popisované novoroční scény ve filmu Skandál prožít
náhodně posbíraný kolektiv, kde jednotlivci uzav řeni do sebe izolovaně prožívají
obdobnou situaci, do které dosp ěli individuální zkušeností, aktuálním prožitkem
3 Vzpomínka na tuto příhodu se objevila v jeho pozdním snímku, polobiografickém filmu Sny Akiry
Kurosawy (1990), kde pochodující mrtví vojáci v epizod ě Tunel vypadají, jako by se vyváleli v bahn ě.
4 Některé filmy a témata však byla cenzurována už mnohem d říve, například společnost Jokoda byla potrestána
v roce 1908 za název filmu Francouzská revoluce.

4. nebo jen prostým intuitivním zábleskem své mysli. Tento motiv Kurosawa opakuje
ve scénách z karnevalu na zimním kluzišti ve filmu Idiot a ve scén ě z baru ve
snímku Žít, kdy hrdinovi hrají na p řání čtyřicet let starý šlágr. Tato „nálada doby"
paradoxně spojuje jedince izolované ve své samot ě mnohem víc, než dokázala
kolektivní ideologie předchozí epochy.
Za zmínku také stojí jeho spolupráce s hudebním skladatelem Fumiem Hajasakou 5,
který se podílel na hudb ě v Kurosawových filmech až do své smrti r. 1955.
Ideové zdroje Kurosawových film ů, jako by jej p ředurčily k nato čení „velkého" filmu
z období druhé světové války. Přesto se tak nestalo. V bezprost ředních povále čných
filmech se sice nevyhýbá stopám války, ale slouží mu pouze jako dopin ěk, pozadí
pro rozehrání jiných p říběhů. Nelze však konstatovat, že nenato čení takového filmu
značí přiznání vále čné viny. Stejně těžké by bylo rozsoudit, nakolik ovlivnil
film Nejkrásnější tehdejší mladé divačky, postižené stejným osudem, jako hrdinky
filmu, kolik z nich p řivedl k vyčerpání a možná zbyte čné smrti nebo naopak, kolika
z nich vlil do žil novou sílu a uchránil je p řed zoufalstvím a sebevraždou. Po čátek
Kurosawovy tvorby za války klade, tak jako osudy jiných za čínajících umělců
v autoritativních režimech, otázky po smyslu slov loajalita, kolaborace, hranice
autocenzury, um ělecká a ideová svoboda. Kurosawova povále čná tvorba potvrzuje
politickou spletitost a nestabilitu doby a nutí nás k potvrzení poznání, že to, co je
na první pohled černobíle přehledné a jasné, se při hlubším ohledání m ůže jevit
jako velmi problematické. Srovnání jeho tvorby a života zase potvrzuje, že neexistuje
přímá úměra mezi morální konzistenci tv ůrce a přesvědčivostí jeho um ělecké
výpovědi. Tyto všeobecně uznávané, snad až banální pravdy však nabývají nového
rozměru, mnohdy vnitřně bolestného, jestliže se uplatní v p řípadě oblíbeného
umělce.
5 19.8.1914-15.11.1955, hudební skladatel, jeho spolupráce s A. Kurosawou za čala filmem Opilý anděl (1948).