Successfully reported this slideshow.
We use your LinkedIn profile and activity data to personalize ads and to show you more relevant ads. You can change your ad preferences anytime.

Vz

338 views

Published on

Published in: Education
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

Vz

  1. 1. MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra německého jazyka a literaturyPostoj studentů vysokých škol k učení se cizím jazykům Výzkumná zpráva Kateřina Steinerová Brno 2012
  2. 2. ObsahZákladní informace .................................................................................................................... 3Vyhodnocení .............................................................................................................................. 5 Hypotéza č. 1 .......................................................................................................................... 5 Hypotéza č. 2 .......................................................................................................................... 6 Hypotéza č. 3 .......................................................................................................................... 7Závěr........................................................................................................................................... 9Příloha ...................................................................................................................................... 10
  3. 3. Základní informace K provedení výzkumu nás motivovala současná situace ve společnosti, která je značněglobalizovaná a klade velký důraz na znalost cizích jazyků. Jejich osvojování není krátkodobýproces, nýbrţ probíhá celý ţivot, proto je výhodou, pokud k němu má člověk pozitivní vztah. Zpozorovali jsme mezi studenty v tomto ohledu jistou nerovnováhu na základězaměření jimi studovaného oboru. Jistí studenti nehumanitního zaměření měli problémys učením se anglickému jazyku a později s hledáním zaměstnání kvůli absenci znalostív témţe jazyce. Naopak u studentů humanitních oborů tyto problémy pozorovány nebyly. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký studenti českých vysokých škol zaujímají postojk osvojování cizích jazyků. Věříme, ţe zjištěné informace budou uţitečné při zkvalitněnívýuky cizích jazyků v různorodých skupinách studentstva. Výzkum probíhal formou dotazníku. Dotazování se zúčastnili studenti přírodovědnýchoborů, humanitních oborů a jako zvláštní skupina byli vyděleni studenti humanitníchfilologických oborů. Osloveno bylo 50 studentů, dotazníků bylo navráceno 18. Návratnost 36%. Dotazníkvyplňovali studenti Masarykovy univerzity, Karlovy univerzity, Univerzity obrany, VŠveterinární a farmaceutické a Vysokého učení technického. Zastoupení studentů ostatních školvedle MU je však zanedbatelné. Výzkumu se zúčastnili studenti 1. - 6. ročníků (resp. 1. - 5.),studenti doktorského studia osloveni nebyli. Graf č.1: Zastoupení podle škol Graf č. 2: Zastoupení podle ročníků 1. ročník MUNI 2. ročník VUT 3. ročník 4. ročník VaF 5. ročník UK 6. ročníkPro ucelenost informací uvádíme, jaký v jakém poměru vyplnili dotazník studenti různýchzaměření (bez ohledu na školu, na které studují). Graf č. 3:Zastoupení podle oborů přírodovědný/ technický humanitní nefilologický humanitní filologický
  4. 4. Dotazník (viz příloha 1) byl zformulován tak, aby poskytl odpovědi na následující hypotézy:H1: Větší zájem o studium cizích jazyků mají studenti humanitních oborů.H2: Studenti filologických oborů ovládají cizí jazyky více.1H2: Studenti přírodovědných oborů podceňují význam cizích jazyků v praxi.1 Nesledovali jsme jazyky, které byly náplní jejich studia (např. u studenta germanistiky byly data o jehoznalostech německého jazyka irelevantní).
  5. 5. VyhodnoceníHypotéza č. 1Znění hypotézy: Větší zájem o studium cizích jazyků mají studenti humanitních oborů.Hypotéza byla potvrzena. 72% studentů ve svém volném čase čte cizojazyčnou literaturu,z toho většina studentů (přes 60%) je humanitně zaměřených. Výsledek nabízí velmi pozitivnízjištění, jelikoţ čtení cizojazyčné literatury patří k činnostem, které nejvíce zlepšují jazykovédovednosti. Na grafice 1 můţeme vidět, ţe drtivá většina studentů, kteří nečtou cizojazyčnouliteraturu, jsou zaměřeni přírodovědně.Grafika1Dalším důkazem je, ţe ačkoliv se stýká s lidmi, kteří mluví cizím jazykem, pouze 28%studentů, jedná se převáţně o humanitně zaměřené studenty a výlučně filologických oborů(viz graf č. 4). Vyrovnaná situace je u studentů, kteří si s nimi dopisují (viz graf č. 5).Graf č. 4: humanitní fil. přírodovědnýGraf č. 5: humanitní nefil. humanitní fil. přírodovědný83% studentů odpovědělo ANO na otázku, zdali je baví cizí jazyky. Většina studentů bylahumanitně zaměřených, ale ne s velkým rozdílem (viz graf č. 6).
  6. 6. Graf č. 6: Zastoupení studentů, kteří odpověděli ano humanitní nefil. humanitní fil. přírodovědné o Nejčastější odpovědi na doplňující otázku „PROČ ANO?“ byly: - je to uţitečné při cestování - je to uţitečné v kaţdodenním ţivotě - rád (a) poznávám jiné kultury - je to výhoda v práci/ potřebuji je k práci i zábavě - cizí jazyky jsou zajímavé - přináší nové obzory o Nejčastější odpovědi na doplňující otázku „PROČ NE?“ byly: - je to nezajímavé - není to logicky odvoditelné, moc výjimek a poučekTyto výsledky vnímáme jako velmi pozitivní. Studenti si pravděpodobně uvědomují, ţe učeníse cizím jazykům jim přináší výhody jak v osobním, tak v pracovním ţivotě. Odpovědi jako„nové obzory, poznávání kultur“ napovídají, ţe studenti jsou otevřeni mezikulturníkomunikaci a jsou tolerantní, coţ jsou dnes ceněné vlastnosti. Negativní odpovědi mohouznamenat nedostatek motivace nebo také nekvalitní učitele cizích jazyků na počátcích učení.Hypotéza č. 2Znění hypotézy: Studenti filologických oborů ovládají cizí jazyky více.2Ve srovnání se studenty humanitních nefilologických oborů byla hypotéza vyvrácena. Vesrovnání se studenty přírodovědných oborů byla hypotéza potvrzena.2 Nesledovali jsme jazyky, které byly náplní jejich studia (např. u studenta germanistiky byla data o jehoznalostech německého jazyka irelevantní).
  7. 7. Grafika 2 se týká prvního cizího jazyka, kterým je dnes převáţně anglický jazyk. Je vidět, ţestudenti humanitních (nefil. i fil.) oborů mají vyrovnané znalosti, kdeţto znalosti studentůpřírodovědných oborů jsou značně roztříštěné a ve většině případů nedosahují úrovně, kteroupoţaduje Masarykova univerzita po svých studentech v bakalářských oborech. V praxi je téţpoţadovaná „komunikativní znalost“ - poţadavky odpovídají víceméně úrovni B2 ERR3.S výsledků vyplývá, ţe studenti humanitně zaměření jsou jazykově dostatečně vybaveni.Grafika 2:Podle odpovědí studentů je nejčastějším druhým jazykem německý jazyk a po něm následujefrancouzský. U druhých cizích jazyků jsou znalosti poměrně vyrovnané, mírně vyšší ufilologů.Hypotéza č. 3Znění hypotézy: Studenti přírodovědných oborů podceňují význam cizích jazyků v praxi.Hypotézu vyvrací následující data: 83% studentů odpovědělo ANO na otázku, zdali po nichv jejich profesním ţivotě bude vyţadována znalost cizího jazyka. Graf č. 4 názorně ukazuje,jaký podíl studentů přírodovědných oborů se na výsledku podílel. Z toho můţeme usoudit, ţesi uvědomují nutnost mít znalost cizího jazyka.43 Evropský referenční rámec pro jazyky4 Další výzkum by odhalil, z jakého důvodu tedy mají tito studenti problémy s učením se cizích jazyků neboz jakých důvodů jsou jejich znalosti tak malé, ţe mají potíţe se uplatnit.
  8. 8. Graf č. 4 Humanitní nefilologický Humanitní filologický PřírodovědnýNejčastější odpovědi na doplňující otázku, o jaký cizí jazyk se jedná, byly:- anglický jazyk- německý jazyk- španělský jazyk- latinský jazyk
  9. 9. ZávěrZ výzkumu vyplynulo, ţe postoj českých vysokoškolských studentů k učení se cizím jazykůmje dobrý. Navzdory tomuto výsledku je nutné zlepšit motivaci studentů k učení a zaměřit sezejména na studenty přírodovědných oborů, kteří za humanitními zaostávají. Dále by se mělzlepšit postoj studentů ke studiu materiálů v cizích jazycích - mezi studenty je jen polovinatěch, kteří je při svém studiu aktivně vyhledávají a po většině z nich nebyla cizí studijníliteratura ani vyţadována. V dnešní informační společnosti je tento počet alarmující. Dobrouzprávou je, ţe 95% všech studentů nepovaţuje učení se cizím jazykům za „nutné zlo“, coţzjednodušuje pedagogům snahu vytvořit na školách multilingvální studentskou komunitu.
  10. 10. PřílohaPostoj studentů VŠ k učení se cizím jazykůmCílem dotazníku je zjistit, jaký studenti zaujímají postoj ke studiu, příp. samostudiu cizích jazyků,jaký je jejich zájem o cizí jazyky a jaké je jejich uvědomění eventuálního praktického vyuţitízískaných znalostí. Dotazník je anonymní a slouţí k získání obrazu situace mezi vysokoškolskýmistudenty.Jak dotazník vyplnit:- u výběrových odpovědí: tučně zvýraznit (např. moje odpověď na otázku je ano: ano-ne, a naopak)- u odpovědí, kde je vynecháno místo: doplnit vlastní odpověď- u poloţek, kde se nacházejí pojmy, kterým by respondent nemusel porozumět, se vysvětlivkynachází pod čarou1. Ve svém volném čase: I. čtu literaturu v cizím jazyce: ano - ne II. učím se systematicky cizí jazyk (mimo školní povinnosti): ano - ne III. dívám se na cizojazyčné filmy/seriály: ano - ne IV. věnuji se překladatelství (např. překládání titulků): ano - ne V. stýkám se s lidmi, kteří mluví cizím jazykem (rodilí mluvčí): ano - ne VI. dopisuji si s lidmi, kteří mluví cizím jazykem (nemusí být nutně rodilí mluvčí): ano -ne2. Docházím do jazykové školy ve svém volném čase: ano - ne3. Domnívám se, že v dnešní době je zbytečné učit se jiný cizí jazyk než anglický:ano - ne - nevím4. Studuji jazyk (je hlavní náplní mého oboru): nevyplňuj, pokud jazyk nestuduješa) _______________________b) _______________________c) _______________________5. Cizí jazyky mě baví: ano - ne - nevím 5a. Jestli ano, proč? _________________________ 5b. Jestli ne, proč? __________________________6. Bylo po mě vyžadováno studium literatury v jiném než anglickém jazyce: ano - ne 6a. Bylo po mě vyžadováno studium literatury v jazyce: a) b) c)7. Při svém studiu využívám literaturu v jiném než anglickém jazyce z vlastní iniciativy:ano - ne 7a. Při svém studiu využívám z vlastní iniciativy literaturu v cizím jazyce: a) b) c)8. Ve svém zaměstnání budu pravděpodobně potřebovat znalost cizího jazyka: ano - ne- nevím Pokud ano, jakého: _____________________
  11. 11. 9. Ovládám cizí jazyk:ŢádnýAngličtina: A15 A26 B17 B28 C19 C210Němčina: A1 A2 B1 B2 C1 C2Francouzština: A1 A2 B1 B2 C1 C2Španělština: A1 A2 B1 B2 C1 C2Ruština: A1 A2 B1 B2 C1 C2Jiný: ____________: A1 A2 B1 B2 C1 C2Jiný:_____________: A1 A2 B1 B2 C1 C210. Myslím si, že učení se cizím jazykům je nutné zlo: ano - ne -nevím Pokud ano, proč? __________________________11. Škola (na jakou školu chodíš):12. Ročník: 1. 2. 3. 4. 5. 6.13. Obor: humanitní- přírodovědný/technický14. Humanitní: filologický11 - nefilologickýTo je vše. Děkuji za Tvůj čas a ochotu.5 A1 - Úroveň začátečníků, kteří rozumí větám a slovům týkajícím se jejich osoby a jejich okolí. Jsou schopnivést jen velmi jednoduchou a prostou konverzaci s mluvčím, který s nimi má trpělivost. Sami dokáţou vyjádřitpouze základní myšlenky o své osobě slovními spojeními, která znají ze studia. Umí vyplňovat krátké formuláředotazující se na jejich osobu.6 A2 - Studenti této úrovně rozumí mluvenému slovu týkajícímu se někoho a jeho okolí či nakupování a práce.Mohou číst jednoduché texty a orientují se v např. v jídelních lístcích. Jsou schopni jednoduše konverzovat asdělovat informace o své osobě a uţít částečně minulého času. Jsou téţ schopni jednoduchého popisu. Umí psátjednoduché dopisy o své osobě.7 B1 - Studenti této úrovně rozumí řeči týkající se aktuálních záleţitostí. Rozumí textům obsahujícím pocity,události při pouţití základních komunikačních slovíček. Dorozumí se v běţných ţivotních situacích a mohouvolně diskutovat o tématech, která jsou jim známá. Mohou vyprávět a líčit své touhy; mohou psát texty z oblastisvých zájmů či dopisy s pouţitím podmiňovacího způsobu.8 B2 - Rozumí většinou mluvenému slovu zabývajícímu se běţnými problémy (televize, film). Obdobné je to ipři čtení textů. Mohou téţ číst prózu psanou aktuálním jazykem. Jsou schopni plynule konverzovat s rodilýmimluvčími ve známé oblasti a dokáţou vyjádřit svůj pohled a výhody či nevýhody daného problému. Dokáţounapsat podrobný text ze své oblasti a podchytit v něm jasně jeho význam.9 C1 - Rozumí i nestrukturovanému projevu. Orientují se v pořadech rádia a televize. Rozumí a vciťují se doliterárních textů, rozumí odborným textům. Flexibilně komunikují a vyjadřují své myšlenky jasně a bez obtíţí.Jsou schopni jasně a podrobně hovořit o všech moţných tématech. V psaném textu dokáţou volit vhodný směrpro čtenáře.10 C2 - Po krátkém přizpůsobení rozumí bez obtíţí rodilým mluvčím hovořícím o jakémkoliv tématu. Jsouschopni číst sloţité texty i literární díla a pojednání s abstraktním zabarvením. Při konverzaci vyjadřují jemnévýznamové odstíny, pouţívají idiomatické vazby. Pokud něco nedokáţou vyjádřit, bez problémů to obcházíjinou formulací, bez narušení hovoru. Umí popisovat odborné texty apod.11 filologie - věda, která se zabývá studiem jazyka a literatury onom jazyce

×