2. Tomáš a Lenka. Muž a žena. Skleněnka v únoru 2014. Podobný pohled
na život. Různý pohled na vztah. Společné úvahy. Zkušenosti. Tvorba. Plynutí.
Proč zůstáváme ve vztahu? Proč po zamilování přijde rozčarování a z lásky
se stane stereotyp? Proč se naše očekávání neplní? Žijeme spolu nebo vedle
sebe? Žijeme vůbec? Všichni jsme si tím prošli. Zůstali jsme nebo odešli?
Jsme hrdinové nebo srabi?
Hrdinové a srabi vznikli původně jako koncept autorského čtení s hudebním
doprovodem a lehkým divadelním ztvárněním. Po druhém čtení v Litomyšli
se vynořila poptávka po tom, si básně někde přečíst. Nenápadná myšlenka
brzy přerostla v čin, a tak máte nyní možnost mít e-sbírku Hrdinové
nebo srabi? před očima. Děkujeme vám za její zakoupení a vyjádřenou
podporu. Přejeme příjemné čtení.
Předmluva

3. Píše básně dlouho. Dvě ruce nestačí k napočítání jak dlouho. K jeho básním
se můžete dostat nejen při poetring guerille v Litomyšli, ale především
v periodikách Tahy, Partonyma, Lžička v šuplíku, Host, Chuťovky k pivu,
Průzory a na příležitostných autorských čteních. Můžete ho také potkat na
jevišti improvizačního divadla Pa.Le.Ťác.I. V současné době připravuje sbírku
svých básní Polojasnění. Už je možné prozradit, že kromě tištěné verze
s krásnými ilustracemi od Petra Drahoše a vyvedením v Braillově písmu, se
můžete těšit na audio-knížku. Hudbu k ní vytvořili Jakub Klejch a Jan Vlasák.
Básní chvíli, dva prsty by vám stačili k napočítání. U jejích začátků stála
Skácelova báseň vytištěná na magnetickém papíře rozstříhaná na slabiky.
Tak vznikla první oficiální báseň Lidská slova. Od té doby píše, publikovala
dosud jen na Facebooku a v různých městech při guerille poetringu.
Pracovně se realizuje při práci s pěstounskými rodinami a dětmi, které
provází celým procesem pěstounské péče, volnočasově pak v projektech
využívajících metody Divadla utlačovaných, a při zážitkových kurzech pod
Prázdninovou školou Lipnicí, kde jsou její parketou expresivní techniky
zaměřené na sebepoznání.
On
Tomáš Jireček
(1985)
Ona
Lenka Ondráčková
(1986)

4. On
už mě bolí oči
jak snažím se udržet
v zorným poli
papírky tabák i filtry
už mě bolí mozek
z toho soustředění
aby se neklepaly ruce
už mě bolí prsty
od balení cigaret
už mě bolí
co vlastně?

5. Ona
dým půlnoční cigarety
odchází pomalu
stejně jako náš čas
hodiny odbíjí
celou

6. On
obyčejně nekouřím
ale dneska dal jsem si páva
když jsem si uvědomil
že možná není možné s tebou být

7. Ona
na balkóně sama
a zároveň se všemi
co ještě nespí

8. Ale na začátku bylo všechno jinak a jiný.

9. On
nadechl jsem
se radosti
začal jsem tančit
luskat prstama a zpívat
najednou jsem věděl
že všechno se vším souvisí

10. Ona
nezávazně
nevázaně
váže
žena
smyčku
okolo tvého krku

11. On
přál bych si
s tebou probdít noc
a pít víno přímo z láhve
a poslouchat starý desky
a povídat si – jen tak
a mlčet – taky jen tak
a něco si přát při pádu hvězd
a ty pozůstalý pak počítat

12. Ona
rozbaluju se ti v dlaních
všechno se smí
pro (s)milování boží

13. A tak jsme spolu začali bydlet.

14. On Jeli jsme do ikey a...

15. Ona
...koupili jsme si stůl a dvě židle,
ty skládací, postel...

16. On ...stojací lampu, závěsy...

17. Ona...a french press...

18. On ...a třikrát jsme vyprázdnili
bezedný kelímek...

19. Ona...a snědli celej mandlovej dort.

20. On Tys nadávala, že ses přecpala.

21. Ona
A tys byl vytočenej z toho,
že se to nemohlo vejít do auta.

22. On zkoumáme se ženou
zda lednice lícuje se stěnou

23. Ona
v tichu noci
jen tvůj dech
mísí se s mým
touha boků
po hloubce
a můra na okně
jako memento

24. On
tóny husí kůže
zakrývají přítomnost
most mezi námi
se rozkročil mezi
břehy stenů

25. A pak se to začalo prostě srát.

26. Ona
na nebi
srpek měsíce
ve mně
zbytek touhy
jít ti naproti
alejí
boky
a tak pořád
dokud měsíc nedoroste
dokud se ucho neutrhne
dokud nevyletí holubice

27. On
kráčíme
po zamrzlých vodách
z prstů pletenec
v pletenci stud
z každého dalšího
kroku

28. Ona
sněží
jako by to bylo včera
kdy jsi stál pod mým balkónem
zvedl jsi svůj pohled nahoru ke mně
jen teplo a svobodu
vystřídal
sníh a stereotyp
vločka za vločkou
každá jedna
za všechny myšlenky
za všechny vzpomínky
za každý email
za všechny ty básně
pro tebe a od tebe
za věci budoucí
a pak nemá tolik sněžit

29. On
než se naděje nadechne
je tam jasné ne
a to se válí jakoby nic
na stole pod lustrem
ani jeden najednou neví
co s takovým ne počít
co bude dnes k večeři?
zkusí se zeptat

30. OnaMá mě ještě rád?

31. On Co jí zase vadí?

32. OnaProč už se tolik nesmějeme?

33. On Proč už se jen potkáváme večer v kuchyni?

34. OnaKam se poděla jeho pozornost?

35. On Stojím jí ještě za to?

36. OnaLíbím se mu vůbec ještě?

37. On Co jsem zase udělal špatně?

38. OnaProč mi nerozumí?

39. On Čím se jí zavděčím?

40. Ona
další zklamání
do sbírky
další hřebík
do rakve
další možnost
jak pustit rybu k vodě
první ryba se přece
vždycky pouští
aby splnila přání
a tak si teda
přeju!

41. On
ve vlaku
fackován větrem
bičován myšlenkami
ve kterých se ztrácím
jak v tónech, co tlačím si do uší
abych měl pocit aspoň malé samoty
v přeplněnosti vagonu
jak v tobě včera v noci
kdy jsme se milovali
poslední zoufalé pokusy
být si blízko

42. Ona
a pára nad hladinou rybníka
povídá o věčnosti
a my tušíme
co havran už dávno ví

43. OnaAle jo, má to cenu.

44. On Tak to ještě zkusíme.

45. OnaPřece nezahodníme ty roky spolu.

46. On
Oba se budeme víc snažit, jo?
Budeme spolu trávit víc času
a budeme si víc povídat, jo?

47. OnaTak jo.

48. On
mluvil jsem s lukášem
umřel mu kamarád
mně umírá naděje v nás

49. Ona
jsme na hraně
ostříme břity slov
do bitvy o vlastní já

50. On
tupou čepelí
slov snažil jsem se
proniknout do
slabin
nevyšlo to
a tak jsem se
rozpáral
zevnitř

51. ...

52. On
už mě bolí oči
jak snažím se udržet
v zorným poli
papírky tabák i filtry
už mě bolí mozek
z toho soustředění
aby se neklepaly ruce
už mě bolí prsty
od balení cigaret
už mě bolí, co vlastně?

53. Ona
dým půlnoční cigarety
odchází pomalu
stejně jako náš čas
hodiny odbíjí
celou

54. Z jakého důvodu ještě zůstáváš?

55. Jsi hrdina nebo srab?

56. tomas.jirecek@gmail.com
On
Tomáš Jireček
(1985)
ondrackova.lenka@centrum.cz
Ona
Lenka Ondráčková
(1986)