1.
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
CEINVE - KISK FF MU
Jak na odborný
článek

2.
2
Tvorba odborného textu
Důležité
kroky při tvorbě odborného textu
překážky (nástrahy) + jejich
odstranění ( nebo jak se jim vyhnout)
Největší

3.
3
Odpovězte na následující otázky.
1. Co vynalezl František Křižík?
2. Jak se jmenoval poslední československý prezident?
3. Jak se nazývá brněnský mrakodrap?
4. Doplňte řadu čísel: 1 – 3 – 6 – 10 – …
5. Jak se nazývá nejvyšší vrchol v Andách?
6. Kolik krajů má Česká republika?
7. Kde – město + městská část – stojí vila Tugendhat?
8. Kolik miligramů draslíku je obsaženo v 1 kg brambor?
9. Jaká důležitá událost se stala v roce 1415?
10. Do levého horního roku vypište dnešní datum. Prozatím
je to vše. Vychutnejte si v klidu zbývající část
dvouminutového limitu.

4.
Vědecká práce
Uzavřený cyklus
 1. Snaha uspokojit potřebu oblasti lidského
poznání
 2. Sběr dostupných informací a jejich
vyhodnocování (zmapování situace)
 3. Nalezené řešení (hypotézy)
 4. Vědec svou myšlenku uskuteční (např.
v podobě experimentu) - ověří – otestuje
 5. Vše dobře dopadne - objev vykřičet do celého
vědeckého světa
 6. Publikace nového řešení - nejčastější projev
vědecká komunikace (různé podoby).
 7. ZPĚTNÁ VAZBA – OHLAS, celospolečenské či
oborové uznání a přijetí do komunity

5.
Kdo nepublikuje, jako by nežil!
 Nepublikovaná
 Výzkum,
 Výjimka:
věda není žádnou vědou
který není zveřejněn, neexistuje
záměrně utajovaný (např.
vojenský) výzkum (např. vznik internetu,
biomedicíny)

6.
6
Znaky odborného textu
Aktivita Vennovy diagramy

7.
7
Proč vůbec tento text píšu?
 Jen
5-10 procent publikovaných
vědeckých prací přináší skutečně nové
nebo podnětné poznatky
 Ostatní
 Počet
= tzv. informační šeď
vědeckých publikací se v průběhu
20. století každých 10-15 let zdvojnásobil =
informační exploze

8.
8
Informační exploze ve vědě

Mnoho příčin

Přežívající komunikační strategie
„publish or perish!“
= „publico ergo sum“

Trend:

vědecké uznání si vyslouží hlavně ti, kteří
dokáží vzbudit zájem u svých kolegů –
strategie „to be citable, or not to be!“

9.
9
Tvorba odborného textu
Obsah, nebo forma?

10.
Struktura odborných textů
 Co
žánr, to jednotná (velmi podobná)
struktura
 Snadnější
identifikace = čtení a hodnocení
daného textu v „konzervativní“
akademické komunitě (důležité poznání
zejména pro začínající autory)

Analogie: struktura klasického antického dramatu =
(téměř všichni dobří a uznávaní dramatici toto schéma
dodnes ve svých dílech dodržují)

11.
11
Proces tvorby odborné práce - zadání











Příprava konečné verze
Osnova práce + termíny
Výzkum (je-li součástí práce)
Shromažďování informací z pramenů
Obhajoba práce
Rozvíjení textu
Odevzdání práce
Vytváření textu
Hodnocení, interpretace zdrojů, informací
Publikování práce
Revize a korektura (typografie, pravopis!)

12.
12
Proces tvorby odborné práce - řešení











Osnova práce + termíny
Shromažďování informací z pramenů
Hodnocení, interpretace zdrojů, informací
Výzkum (je-li součástí práce)
Vytváření textu
Rozvíjení textu
Příprava konečné verze
Revize a korektura (typografie, pravopis!)
Odevzdání práce
Obhajoba práce
Publikování práce

13.
13
Práce s tématem (názvem)
 Rozšiřování
tématu
 Zužování tématu
 Nadřazené
pojmy
 Podřazené pojmy

14.
Shromažďování informací
 Podmínkou
 Efektivní
zvládání efektivního čtení
čtení = rychlé + kritické čtení
čtení = předvídání, otázky, selekce
nepotřebného, poznámky (výpisky)
 Kritické

15.
Důležité otázky při efektivním čtení
 Proč
čtu tento text?
 Co
z textu potřebuji zjistit?
 Co
už o tématu vím?
 Jedná
se opravdu o nejvhodnější text pro
mou potřebu?

16.
Užitečné techniky efektivního čtení

Listování (struktura - slovní druhy)

Předběžné seznámení se s textem (struktura)

AKTIVITA

Hloubkové – aktivní čtení

Povrchní čtení

Čtení s využitím metod kritického myšlení

Aktivita I.N.S.E.R.T.

17.
Kde hledat informace
Rešeršní činnost

Východisko a nezbytná podmínka vědeckého
zkoumání, výsledek důkazem o úrovni vědce

= vyhledávání, pátrání výzkum s cílem ZÍSKAT
informace v dané oblasti zájmu

DOPORUČENÍ:
 prostudujte kvalitní monografii nebo
přehledové články na dané téma

pozorně si všímejte bibliografických odkazů

18.
18
Kde informace hledat?

Knihovny
 Knihovna vaší univerzity/ fakulty
 Další odborné knihovny (NK ČR, STK, ÚZPI…)

Informační databáze

Internet

Ověřujte informace, používejte pouze
důvěryhodné zdroje!

19.
19
Souborný katalog ČR

20.
Státní technická knihovna: www.stk.cz

21.
21
Oborová brána STK
http://tech.jib.cz/

22.
22
Národní knihovna ČR www.nkp.cz

23.
Jednotná informační brána
www.jib.cz

24.
Moravská zemská knihovna
www.mzk.cz
 Zajímavé
 Sledujte
semináře a přednášky
archivy akcí – dobré a užitečné
prezentace s odkazy na zdroje!

25.
Informační databáze
 elektronický
informační zdroj
 informace o publikovaných článcích,
konferenčních sbornících aj. v daném oboru
 uspořádaný soubor dat (záznamy + jejich
struktura – podle typu uložených informací)
 úzká specializace jednotlivých databází
 různé typy databází: podle typu informací
(bibliografické, plnotextové – kombinace)
 podrobnosti
viz www.infozdroje.cz

26.
Citační databáze Web of Science

27.
Rady pro práci s databázemi
 pečlivě
studovat nápovědy jednotlivých
databází, příručky, manuály => snadno
tak zjistíme specifické vlastnosti dané
databáze
 vést
si záznamy o každé rešerši =>
vyhneme se tak opakovanému hledání +
zkušenosti můžeme využít při další práci

28.
Získání plných textů dokumentů
 podle
údajů z bibliografického záznamu mohu
zjistit dostupnost dokumentu
 požádat autora
 využití služeb knihovny (výpůjční služba,
Národní knihovna ČR, ÚZPI)

Souborný katalog periodik v ČR (
http://www.nkp.cz), Jednotná informační
brána (http://www.jib.cz)

29.
Citační etika
(základní pravidla citování informačních zdrojů a plagiátorství)

30.
30
Proč citovat?
 možnost
 uvedení
ověřit uvedené teze
našich tvrzení do širšího kontextu
 informační
etika – souvislost s autorským
zákonem a plagiátorstvím

31.
Citační etika

Citace musí umožnit dohledání citovaného
dokumentu

uvedení všech použitých pramenů a jejich přesné a
úplné citace

zřetelné označení převzatých částí

odkazy z textu na seznam použitých zdrojů

32.
32
Prohřešky proti citační etice
 citování
nepoužitého díla (jehož autorem je
uznávaná kapacita)
 necitování
použitého díla
 citování
vlastních děl bez souvislosti
s novým dílem
 nepřesné
citování znemožňující identifikaci

33.
Obecné zásady pro citace
přehledné a jednotné
přesné a úplné citování
zachováváme jazyk knihy
chybějící údaje vynecháme (nedomýšlíme!!!)

34.
34
Doslovná versus parafázovaná citace






citace doslovná (ve své práci uvádíme text z cizí práce)
Příklad:
Tyto výsledky komentuje Novotný (1999) slovy: „Výběr
vzorků pro testování se ukázal jako rozhodující; dosažené
výsledky proto nemusí být reprezentativní.” S ohledem na
……
citace parafrázovaná (volně uvádíme myšlenky a závěry,
které byly publikovány v cizí práci)
Příklad:
Problematika e-learningu byla zkoumána nejprve v
prostředí univerzit (Stefan, 1997), později i v prostředí
komerčních firem v USA (Nowotny, 1998), později i v Asii
(Chen, 1999) a v Evropě…

35.
Generátor citací www.citace.com

36.
Generátor citací, www.citace.com

37.
Co to znamená,
„psát odborný text“?

38.
Stavět na tom, co již bylo řečeno,
a k tomuto „vědění“ něco přidávat
sám za sebe, a to v oblasti, která
mě zajímá.

39.
Psát vědecky = mít problém

Nalézt problém, který bude práce řešit:
 problém teoretický
 problém praktický

První fáze – mnohé o problému přečíst,
srovnávat s jinými texty napsanými na podobné
téma

Druhá fáze – empirický výzkum =
shromažďování a zpracování dat

40.
Jak začít - motivace
 Techniky
tvůrčího psaní

Odbourání počáteční „bezradnosti“

Odbourání strachu z psaní

Vytvoření „databáze terminologie k tématu“

Podpora kreativního přemýšlení a nalezení
nových směrů a cest odborného textu

41.
Techniky tvůrčího akademického psaní
 Abecedář
(aktivita)
 Akrostich
 Asociace
 „Jiný“
funkční styl
 Clustering
 Myšlenkové mapy

42.
42
Překážky na začátku cesty
 Neznalost

A. C. Darwin: „Ve vědě získá důvěru ten, kdo
přesvědčí svět, ne ten, koho ta myšlenka
napadla jako prvního“.
 Přesvědčit
porozumí.

komunikační techniky
můžete jenom toho, kdo vám
A. Einstein o srozumitelnosti ve vědě: „Věci
skutečně nerozumíte, když ji neumíte vysvětlit
vlastní babičce“.

43.
43
Před prvním vědeckým článkem

Napsat právě ten první je nejtěžší!

Co může usnadnit situaci?
Je-li začínající vědec vtažen do „zavedeného“
výzkumného týmu:

 postupně
si může problematiku vědecké
komunikace „osahat“,
 s pomocí zkušenějších kolegů překoná i
počáteční nezdary.

44.
44
„Publikační“ gramotnost
 good
 Jak



publication practices
ji lze získat?
například napodobováním stylu (nikoliv
obsahu) úspěšných autorů
mít jako předlohu uznávaný článek, nejlépe ze
stejné domény
úskalí = výběr vhodného článku

45.
45
Držme se tématu!


Jedno téma = jeden článek
Dvě témata = dva různé články

Úskalí: špatná argumentace o podružných
záležitostech snižuje celkovou věrohodnost
článku.

„Autor určuje, o čem bude diskutovat“.
Držme se jediného ústředního bodu = větší
šance, že si kolegové náš článek zapamatují,
budou ho tedy brát v úvahu a doporučovat
jiným.


46.
46
Dovednosti akademického psaní
 Formulování
 Vedení
výzkumné otázky
výzkumu
 Uspořádání
informací či údajů do
koherentních souborů myšlenek
 Nalezení
podstatných argumentů

47.
47
Jazyk a styl odborného textu

Interakce vědeckého textu = autor zná svého
čtenáře, podle toho volí jazyk i odborný styl
textu (vědecký, naučný, popularizační)

Autorova příslušnost k určitému jazykovému a
kulturnímu prostředí (u nás německá tradice)

Trend: vliv četby převládajících anglických
prací – tendence napodobit anglosaský styl
akademického psaní (jasně, čtivě (zábavně?)

48.
48
Jazyk a styl odborného textu

Terminologie – ANO!

Expresivní a emocionální prvky v textu vědy?
…

Diskuse

49.
Exprese a emoce ve vědeckém textu?

Donedávna – tabu (věda – neosobní, objektivní)

Současný vývoj – určitý odklon od neutrálního,
objektivního a neosobního vědeckého stylu:




interakční povaha vědeckého textu - subjektivní prvky
(např. různá uznání, díky, žádosti a výzvy, ale i kritiky,
zpochybnění a obvinění)
přirovnání nebo metafora - vědecký poznatek
„putuje“ do interdisciplinárních kontextů
konkurence vědeckých textů – autor je nucen
čtenáře zaujmout i pomocí uvolňující argumentace.
Platí to nejenom pro jednotlivé texty, nýbrž i pro
celá periodika

50.
50
Exprese a emoce v odborném textu
 OPATRNĚ
 Hrozí


a S MÍROU
nebezpečí:
výklad je trivializovaný,
výklad je příliš familiární (čtenáře však
bereme vážně!).

51.
51
Gramatika a stylistika odborného textu
 AKTIVITA
– práce s chybami v odborném
textu
samostatná příloha prezentace
 Viz webinář Jak (ne)psát odborný text
 Viz

52.
52
Odborný text chci publikovat
 Výběr
nakladatelství nebo periodika
 Licenční
nakladatelská smlouva
 Autorský
zákon

53.
Recenzní řízení

Redakce kvalitních periodik zamítají (nikoli
pouze vracejí k přepracování) více než 20 %
došlých rukopisů!

Velké vědecké týdeníky Science a Nature
zamítají dokonce 85 % došlých rukopisů!

Pokud článek přináší od počátku „šedé“
informace, je jeho osud obvykle zpečetěn.

54.
Před odesláním textu do redakce
 Důkladná
kontrola nutností!
 Autorecenze
(po určitém časovém
odstupu od napsání textu) samotným
tvůrcem textu
 Posouzení
(peer review) kolegou buď
z autorova okolí, nebo vzdáleným
odborníkem, jemuž autor důvěřuje.

55.
55
Recenzní řízení

Nepříliš vhodné pojmy oponent a oponentura

Cíl recenze: rukopis celkově zlepšit, nikoliv jen
zamítnout!

Předpublikační recenze= zahrnuje tři okruhy:
obsahový, jazykový a formální (může pomoci
také nejbližší knihovnicko-informační
pracoviště).

56.
56
Recenzní řízení úspěšné
 Rukopis
 Probíhá
přijat
závěrečná autorská korektura
 Autor:


v ní potvrzuje, že redakce při sazbě a dalších
redakčních úpravách pro tisk něco
podstatného nevynechala nebo nepozměnila,
má poslední možnost do textu vsunout nějakou
úplně novou informaci (pozor, nedráždit
tiskárnu - celková délka a rozčlenění textu by
měly odpovídat původní sazbě).

57.
57
Recenzní řízení úspěšné

Případné úpravy provádět srozumitelnou formou

K úpravám používat tzv. korektorské značky
(bývají u slušných redakcí součástí redakčního
dopisu, žádajícího autora o korekturu).

58.
Cyklus se uzavřel, nebo začíná nový?





Interakce vědeckého textu
A co zpětná vazba (feed back) publikovaného
materiálu?
Zpětná vazba často rozhoduje o správnosti a
dalším směru výzkumu, má významný podíl na
tom, zda vědcem navržené řešení problému bude
celospolečensky přijato = a o to vlastně
v podstatě jde
Ohlas na článek = často zrod neformální vědecké
komunikace, navazování nových vztahů a
přátelství bohužel i nenávisti).
Osobní kontakty vědců = produktivita, výhody

59.
59
Děkuji vám za pozornost. 
Dotazy a připomínky prosím posílejte
na pmazacova@gmail.com
nebo na pmazacov@phil.muni.cz.