1uks

371 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
371
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
3
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

1uks

  1. 1. 40 mučedníků – 40 mrazíků 7. 3. Tomáš O svatém Tomáši, sníh bředne na kaši.
  2. 2. ÚKS zahrnuje celou fyzickogeografickou sféru. Tvoří jej 5 subsystémů (systémů nižšího řádu): 1. atmosféra, 2. hydrosféra, 3. kryosféra, 4. povrch pevnin, 5. biosféra.Subsystémy 2.- 5. představují přechodnou plochu (vrstvu) směrem k atmosféře.Ta se označuje jako aktivní povrch (aktivní vrstva).
  3. 3. Aktivní povrch (vrstva): Je to ta část krajinné sféry, na které dochází k odrazu záření a kde současně probíhápřeměna radiační energie krátkovlnného slunečního záření na energii tepelnou.Aktivní vrstva je trojrozměrný prostor s postupným zeslabením (extinkcí)radiační energie.Představuje významný klimatotvorný faktor.Nejrozšířenější typy aktivního povrchu na ZemiVodní plochySněhová pokrývkaVegetaceUrbanizované plochy
  4. 4. ATMOSFÉRA KRYOSFÉRA BIOSFÉRARELIÉF RELIÉF HYDROSFÉRA
  5. 5. Subsystémy úplného klimatického systému jsou otevřené!!Nepřetržitě mezi nimi probíhají vzájemně propojené klimatotvorné procesy.Počasí můžeme považovat za okamžitý stav úplného klimatického systému.Klima považujeme za statistický soubor všech stavů,jimiž prochází úplný klimatický systém během několika desetiletí.- aspoň 50 let, standard 80 let
  6. 6. Znalost a pochopení mechanismu úplného klimatického systémua nalezení všech vztahů mezi jeho hlavními subsytémy je důležitépro pochopení časoprostorové variability klimatu.Časová proměnlivost ÚKS:►změny sezónní,► meziroční (interanuální)► sekulární.Prostorová proměnlivost ÚKS:► změny rozměru topického až chorického► regionální► globální.
  7. 7. Klimatotvorné faktory• 5 skupin klimatotvorných faktorů1, astronomické2, cirkulační3, radiační4, antropogenní5, geografické
  8. 8. Časoprostorová proměnlivost úplného klimatického systému
  9. 9. Složky (subsystémy) ÚKS reagují na změny jednotlivých proměnnýchnestejně rychle.Jsou schopny vrátit se do původního stavu.Mají tzv. relaxační čas.Nejproměnlivější částí systému je bezesporu atmosféra.(1-7 dní)Nejdelší relaxační čas vykazuje kryosféra.(až mil. roků)
  10. 10. ÚKS má:proměnlivou vnitřní část apomaleji se měnící vnější část.Hranice závisí na časovém měřítku zkoumaných změn.Studujeme-li antropogenní změny klimatu,pak např. klimatotvorný faktor rozložení pevnin a oceánů,vzájemná poloha a vzdálenost Země – Sluncepředstavují vnější klimatický systém.
  11. 11. ATMOSFÉRA KRYOSFÉRA BIOSFÉRARELIÉF RELIÉF HYDROSFÉRA
  12. 12. • Znalost a pochopení mechanismu úplného klimatického systému a nalezení všech vztahů mezi jeho hlavními subsystémy a je důležité pro pochopení variability klimatu• Časová proměnlivostZměny sezonnímeziroční (interanulární)Sekulární• Prostorová proměnlivost ÚKSZměny rozměru topického až chorickéhoRegionálníglobální
  13. 13. Aktuální stav a problémy ÚKSKlima Země bylo, je a bude proměnlivé.Atmosféra:velmi proměnlivá složka přírodního prostředí.Rozhodující charakteristiky zemské atmosféry jsou:► obsah kyslíku a plynů způsobujících skleníkový efekt (skleníkové plyny)► obsah plynů chránících zemský povrch a živé organismy předdopadem nebezpečného UV záření,► podíl látek škodlivých pro živé organismy.Rovnovážný stav ÚKS je po desetiletí narušovaný antropogenní činností.
  14. 14. Příčiny změn v posledních 100 letech► světová populace se za posledních 200 let zvýšila 5x, za posledních 100 let3x► roční přírůstek průmyslové výroby je srovnatelný s objemem celoevropskévýroby v 30. letech 20. stol.► během posledních 100 let byla zkultivovaná větší výměra půdy než zacelou předcházející historii lidstva, lidstvo změnilo 40% povrchu► množství spálené biomasy je 4x vyšší – ročně zužitkujeme asi 175 mil. akrů lesů a pastvin► současná spotřeba fosilních paliv je 30x vyšší než v r. 1900.► v období 1940-1980 se spotřeba vody zdvojnásobila, další dvojnásobnézvýšení bylo už v r. 2000,► Nárůst plynů zesilujících skleníkový efekt zemské atmosféry,množství CO2 se zvýšilo o 30%.► Začali jsme vypouštět freony (CFCs) a téměř zničili ozon ve stratosféře► Nárůst koncentrací toxických látek v ovzduší.
  15. 15. ► V r. 2000 spadlo asi o 24 mm více srážek, než v r. 1900► Globální teplota se zvýšila asi o 0.5°C - 0.7°C► Dnes zmizí ročně 2-3 ledovce Glacier Park můžeme do r. 2050 přejmenovat na “No-Glacier National Park”
  16. 16. Anomálie teploty povrchu – 1880-2000
  17. 17. 5. Occurrence of Tropical Days, Summer Months Cummulative Departures from Mean, June-August 1961-2000, Olomouc 20,0 10,0 0,0 -10,0n -20,0 -30,0 -40,0 -50,0 1961 1965 1967 1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 1963 Cummulative Departures from Mean 3rd Order Polynomial n Cummulative Departures from Mean, June–August 1961–2000 LJUBLJANA 20,0 10,0 The increase of number 0,0 -10,0 of tropical days appears -20,0 -30,0 to be stronger. -40,0 -50,0 -60,0 -70,0 -80,0 1961 1963 1965 1967 1969 1973 1975 1977 1981 1985 1989 1991 1993 1995 1997 1999 1971 1979 1983 1987 Cummulative Departures from Mean 3rd Order Polynomial
  18. 18. Ten Hottest Summer Seasons (JJA) in Olomouc and Ljubljana 1961-2000 (40-years mean: Olomouc 17,9 °C, Ljubljana 19,3 °C)Year Mean Mean Temperature Temperature (°C) Year (°C)1992 21,9 ESuperN 1994 21,3 ESuperN1983 20,1 VSuperN 1998 21,3 ESuperN1994 20,0 VSuperN 1992 21,1 VSuperN1982 19,0 SuperN 2000 20,9 VsuperN1988, 1991 18,8 Normal 1983 20,2 SuperN1975 18,7 Normal 1991 20,2 SuperN1972, 1975, 18,6 Normal 1993 20,2 SuperN1995, 1997, 1999 20,2 SuperN2000 1988 20,1 SuperN1991-2000: 7x 1982 20,0 SuperN1981-1990: 3x 1991-2000: 7x1971-1980: 2x 1981-1990: 3x
  19. 19. Extrémy počasí – srpen 2002
  20. 20. Růst koncentrace CO2
  21. 21. Růst koncentrace CH4
  22. 22. Růst koncentrace NOx
  23. 23. Rozšíření mořského ledu – severní polokoule
  24. 24. Uvedené a další rizikové faktory způsobují čtyři hlavní změny ÚKS1. Zvyšování teploty zemského povrchu vlivem růstu koncentrace tzv. skleníkových plynů a s tím související:► zvýšení průměrné výšky hladiny světového oceánu► globální zvýšení teploty zemského povrchu o 2 až 5 ºC v r. 2030při dvojnásobném zvýšení koncentrace oxidu uhličitého2. Snižování koncentrace stratosférického ozonu3. Kontaminace potravinového řetězce4. Zvyšování acidity vodních nádrží a lesních porostůŠkodlivé látky šířené atmosférou zahrnují také radioaktivní částice.Ty však aktuálně klimatický systém nenarušují.
  25. 25. Světová služba počasí WWW (World Weather Watch)► pozorování► zpracování► přenos informací http://www.wmo.ch/web/www/Status-Reports/21st/index.htmlSvětová služba atmosféry GAW (Global Atmospheric Watch) Slunce CO2 O3 SO4 továrny http://www.wmo.ch/web/arep/gaw/gaw_home.html
  26. 26. Síť globálních pozemních stanic systému GAW
  27. 27. Světový klimatický program WCP (World Climate Programme)Program WCP je ze všech hlavních uvedených aktivit nejrozsáhlejší.Zahrnuje 4 hlavní podprogramy:http://www.wmo.ch/web/wcp/wcp-home.html
  28. 28. 1. DATA, WCDP (World Climate Data and Monitoring Programme)2. APLIKACE, WCASP(World Climate Applications Programme and Services Programme)
  29. 29. 3. VÝZKUM, WCRP (World Climate Research Programme)http://www.wmo.ch/web/wcrp/wcrp-home.html4. STUDIE DOPADŮ, WCIRP (World Climate Impact Research Programme)
  30. 30. "Interakce tropický oceán - atmosféra"TOGA (Tropical Oceans-Global Atmospheric Programme)„Cirkulace světových oceánů"WOCE (World Ocean Circulation Experiment)„Mezinárodní družicová klimatologie oblaků"ISCCP (International Satellite Cloud Climatology Project)"Světová klimatologie srážek„ GPCP (Global Precipitation Climatology Project)
  31. 31. "Globální klimatický pozorovací systém"GCOS (Global Climate Observing System)http://www.wmo.ch/web/gcos/gcoshome.html► monitorování klimatického systému, vzniku klimatických změn a odezvy na ně hlavně v ekosystémech Země,► získávání dat využitelných pro rozvoj národního hospodářství,► zabezpečování výzkumu zaměřeného na zlepšení poznání, modelování a předpovědi klimatického systému.
  32. 32. Příspěvek ČR k WCP v rámci NKP►monitorování klimatického systému v ČR,► zpracování klimatologických dat do takové formy, aby byla využitelnánejen pro vědecké účely, ale i společenskou praxi,► hodnocení informací o vlivu socioekonomických aktivit na klimatický systémse zaměřením na faktory, které mohou být příčinou klimatických změn,► výzkum klimatického systému, zlepšení poznání jeho fungování aodezvy na přírodní či antropogenní podněty (např. vztah mezi oblačností ahydrologickým cyklem, vztahy mezi radiačně aktivními plyny a globálnímiuhlíkovými a biochemickými cykly atd.),► analýza modelů globálních změn a kolísání klimatu ve smyslu jejichupřesnění v regionálním i lokálním měřítku,► výzkum dopadů změn a kolísání klimatu na socioekonomické faktoryspolečnosti, především z hlediska dopadů na zemědělství, vodní hospodářství,energetiku a životní prostředí.
  33. 33. Nejzajímavější řešené problémy:►výpočet klimatologických charakteristik stanic v ČR za referenčníobdobí 1961-1990 a posouzení jejich změn s ohledem na antropogennívlivy,► analýza meteorologických prvků v časových řadách sekulárních stanic ČR, ► konstrukce mezoklimatické mapy střední a východní Evropy,► extrémní přírodní procesy jako součást globálních změn v krajině ajejich vliv na životní prostředí, ► dlouhodobá prognóza klimatu vyplývající ze vztahu k dlouhodobým změnám sluneční aktivity,► analýza řady ozonometrických dat ze SOO ČHMÚ v Hradci Králové aj.

×