JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ              DIVADELNÍ FAKULTA           Obor Divadelní manaţerství             ...
Prohlašuji, ţe jsem na magisters ké práci pracovala samostatněa pouţila jsem jen pramenů uvedených v soupisu zdrojů.     P...
Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mě podporovalipři mém studiu i mimo něj. Děkuji.
ANOTACE MAGISTERSKÉ PRÁCEBIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM:KUJOVÁ, Zdeňka. Veřejné financování kultury : Veřejné financování kultury n...
ANNOTATION OF MAGISTER THESISTHEME:                Public funding of the culture in Czech Republic                      an...
motto: Velké věci začínají správným rozhodnutím                      věnováno českým krajům
OBSAHÚvod práce1. Veřejné financování    1.1           Definování tématu ....................................................
-2-
Úvod práceVeřejné financování kultury je v evropském a středoevropském prostoru především existenčněnezbytným zdrojem pros...
1. Veřejné financování1.1. Definování tématuVeřejným financováním kultury2 rozumíme financování kultury z veřejných rozpoč...
Evropskou váţnou hudbu si těţko lze představit bez děl německých skladatelů JohannaSebastiana Bacha, Ludwiga van Beethoven...
Velká Británie – vybrána jako člen EU s anglosaským systémem veřejné správy.          Itálie – člen EU s výrazným kulturní...
kraj má cca 600 tis. obyvatel), řadí se české kraje do NUTS 3. Jihomoravský kraj je tedy o dvětřídy níţe neţ spolková země...
se sousední zemí západní Evropy. Dále je pak určena odborníkům, činitelům v uměleckéma umělecko-manaţerském odvětví pro or...
Tab. 2 Základní údaje z profilů CZ a SRN – Quick FactsZákladní údaje kompendia/Quick                                      ...
Mohlo by se zdát, ţe vůči Německu, které ze státního rozpočtu vydává na kulturu „jen“ 0,38 %,Česká republika vůbec nezaost...
o financování kultury (Kulturfinanzbericht 2008 a 2010), vydávané kaţdé dva roky Statistickýmiúřady spolkových zemí13.Tyto...
Případová studie A2. 1. Veřejné financování a kulturní politika v ČRPo listopadové revoluci v letech 1989–1997 bylo potřeb...
Problémem v ČR je i po 20 letech transformace společnosti autonomie kultury, jak dalecerozhodují politici o obsahové strán...
2.1.1 FINANCOVÁNÍ KULTURY Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ČRNejvětší podíl z financování kultury v ČR mají města a obce. Specifikem...
Vývoj v posledních letech ale ukázal, ţe podpora kultury kraji je pouze formální a kraje nepřezvalyhlavní díl svých povinn...
Je zájem, aby se na financování kultury kromě veřejných rozpočtů podílel i soukromý sektor(dary, sponzorství, nadace, obča...
HISTORICKÝ VHLED DO VÝVOJE KRAJŮRoku 1949 vstoupil v platnost zákon o krajském zřízení, kterým bylo vytvořeno v českých ze...
byla také jednou z obtíţí našeho vstupu. Vnitropolitickým sporem bylo, zda druhá úroveň by mělabýt na zemském nebo krajské...
většinou vyhrazují ve smyslu ustanovení § 37 zákona o krajích pravomoc rozhodovat např.o otázkách týkajících se koncepce s...
2006 a 2000 – 2009. Nejvýznamnějšími poznatky studií, které při svých analýzách po MKČRvyzvedli i Ing. Pápol a Mgr. Zdenka...
V letech kolem roku 1993 tvořil podíl výdajů státního rozpočtu (kap. 334 včetně výdajů na CNS)na celkových výdajích veřejn...
Tab. 5 Přehled výdajů ve sledovaném období vzniku krajů 2001 - 2004                                                       ...
Pro zodpovězení otázek o roli kultury v krajích se dále nejvíce obracíme k Podkladové studiia zvláště k její první části P...
Nástroje kulturní politiky – jsou převáţně ekonomické povahy, často kombinované     s organizačními opatřeními (záměry pos...
2.2.3 JIHOMORAVSKÝ KRAJJihomoravský kraj zaujímá jiţní a střední část Moravy, na jihovýchodě hraničí se Slovenskourepublik...
KULTURA V JIHOMORAVSKÉM KRAJIJihomoravský kraj je oblastí s významným kulturním dědictvím a nadregionálním významem.V urči...
STRUKTURA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE SE ZAMÉŘENÍM NA ČINNOST PRO KULTURUOrgány Jihomoravského kraje jsou: zastupitelstvo kraje, ...
Zastupitelstvo Jihomoravského kraje má 63 členy. Jihomoravský kraj má 5 výborů, ţádný z nichnení přímo zaměřený na kulturu...
Strategické dokumenty v kultuře JMKKultura je Jihomoravským krajem pojata v těchto materiálech:       1. Koncepce podpory ...
v oblastech ţivotního prostředí, dopravě a infrastruktuře, prostorovém plánování,             implementaci strukturálních ...
Na regionální úrovni má Koncepce podpory kultury svou povahou vazbu na Strategii rozvojekraje, Program rozvoje cestovního ...
a to i v JMK, je obecným socioekonomickým problémem a zvyšující se nároky na vyuţívánístávajících a nových technologií jso...
Financování kultury JMKPřed touto podkapitolou je nejdříve nutné uvést, odkud čerpáme statistická data. Údaje pocházíze čt...
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Veřejné financování kultury  na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Veřejné financování kultury na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem

3,129

Published on

Práce předkládá popis procesů a nastavení systémů financování kultury a kulturní politiky se zaměřením na vyšší územně samosprávné celky. Po úvodním vhledu financování kultury v obou zemích je práce rozdělena na dvě samostatné případové studie, jež jsou věnovány systémům jedné a druhé země. V České republice se zabýváme Jihomoravským krajem a ve Spolkové republice Německo spolkovou zemí Sasko a její dalšími součástmi. Závěr práce je ve vybraných oblastech porovnává a navrhuje na optimalizaci českého systému podpory kultury.

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
3,129
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
26
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Transcript of "Veřejné financování kultury na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem"

  1. 1. JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIVADELNÍ FAKULTA Obor Divadelní manaţerství BcA. Zdeňka Kujová Veřejné financování kultury na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémem Magisterská práce Vedoucí magisterské práce: MgA. Blanka Chládková Oponent magisterské práce: MgA. Hana Krejčí, PhD. Brno 2011
  2. 2. Prohlašuji, ţe jsem na magisters ké práci pracovala samostatněa pouţila jsem jen pramenů uvedených v soupisu zdrojů. Podpis:
  3. 3. Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mě podporovalipři mém studiu i mimo něj. Děkuji.
  4. 4. ANOTACE MAGISTERSKÉ PRÁCEBIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM:KUJOVÁ, Zdeňka. Veřejné financování kultury : Veřejné financování kultury na úrovni vyššíchúzemně samosprávných celků v komparaci s německým systémem. Brno, 2011. 102 s.Diplomová práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně Divadelní fakulta.TÉMA: Veřejné financování kultury v ČR a SRNNÁZEV: Veřejné financování kultury na úrovni vyšších územně samosprávných celků v komparaci s německým systémemVYPRACOVALA: Zdeňka KujováDATUM: 30. 8. 2011STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA: Práce předkládá popis procesů a nastav ení systémůfinancování kultury a kulturní politiky se zaměřením na vyšší územněsamosprávné celky. Po úvodním vhledu financování kultury v obou zemíchje práce rozdělena na dvě samostatné případové studie, jeţ jsouvěnovány systémům jedné a druhé země. V České republice se zabývámeJihomoravským krajem a ve Spolkové republice Německo spolkovou zemíSasko a její dalšími součástmi. Závěr práce je ve vybraných oblastechporovnává a navrhuje na optimalizaci českého systému podpory kultury.KLÍČOVÁ SLOVA:financování kulturykulturní politikakraje ČRspolkové země SRNJihomoravský krajSasko
  5. 5. ANNOTATION OF MAGISTER THESISTHEME: Public funding of the culture in Czech Republic and Federal Republic of GermanyTITLE: Public funding of culture on level of sup erior administrative territory level in comparison to system in GermanyELABORATED BY: Zdeňka KujováDATE: 30th August 2011SHORT SUMMARY: The thesis presents descriptions of processes and systemlayout of culture funding and cultural policy, focuse d on higher territorialadministrative units. After the initial insigh t into the culture financingin both countries the thesis is divided in two separate case studies,devoted to systems of Czech Repu blic and Germany. In the CzechRepublic we are concerne d with South Moravian Region, and in theFederal Republic of Germany with federal state Saxony and its furtherlevels. The conclusion of the thesis compares both systems in selectedareas and suggests optimization of culture support in Czech Republic.KEY WORDS:funding of culturecultural policyRegions of CZfederal states of GermanySouth Moravian RegionSaxony
  6. 6. motto: Velké věci začínají správným rozhodnutím věnováno českým krajům
  7. 7. OBSAHÚvod práce1. Veřejné financování 1.1 Definování tématu ................................................................................................. str. 4 1.2 Proč srovnání s Německem .................................................................................. str. 4 1.3 Parametry práce – výzkumná otázka, cíl, hypotézy, účel ...................................... str. 7 1.4 Srovnání dat kompendií kulturních politik v Evropě ............................................... str. 82. Případová studie A – Česká republika 2.1 Veřejné financování a kulturní politika v České republice .................................. str. 12 2.1.1 Financování kultury z veřejných rozpočtů v ČR .......................................... str. 14 2.2 Financování na úrovni vyšších územněsprávních celků v ČR ........................... str. 17 2.2.1 Kraje v ČR................................................................................................... str. 17 2.2.2 Kultura v pojetí krajů v současnosti............................................................. str. 19 2.2.3 Jihomoravský kraj.................................................................................... str. 26 2.3 Závěr kapitoly Financování na úrovni vyšších územněsprávních celků v ČR .... str. 493. Případová studie B – Spolková republika Německo 3.1 Veřejné financování a kulturní politika v Německu ........................................... str. 53 3.1.1 Spolková republika Německo...................................................................... str. 53 3.1.2 Kulturní politika a financování kultury z veřejného rozpočtu v SRN ............ str. 55 3.2 Financování na úrovni spolkových zemí a jejich částí v SRN ........................... str. 63 3.2.1 Spolkové země ........................................................................................... str. 63 3.2.2 Spolková země Sasko.............................................................................. str. 64 3.3 Závěr kapitoly Financování na úrovni spolkových zemí a jejich částí v SRN.... str. 844. Případová analýza 4.1 Porovnání zjištění vybraných oblastí ........................................................................... str. 85 4.2 Návrhy na optimalizaci kulturní politiky a financování kultury JMK .............................. str. 88Závěr práceLITERATURASEZNAM ZKRATEKPŘÍLOHY A, B, C, DSEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ, SCHÉMAT -1-
  8. 8. -2-
  9. 9. Úvod práceVeřejné financování kultury je v evropském a středoevropském prostoru především existenčněnezbytným zdrojem prostředků pro oblast kultury. Z historických kontextů a tradic států, jako jeFrancie, Itálie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, je finanční zajištění kulturya umění státem stěţejním zdrojem pro tvorbu, ţivot umělců a pro zajištění kulturních potřebobčanů. Avšak nejsou to jen výdaje státního rozpočtu ztracené v nedohlednu, ale jak sev posledních letech i v České republice ukazuje a především kalkuluje, kultura je oblastekonomicky velmi produktivní. Stát tedy nejenom dotuje a kultura spotřebovává, kultura také vracía přináší přidanou hodnotu. Proto se v této práci chceme zabývat především veřejnýmfinancováním ze strany státu – vlády, měst a vyšších územních samosprávných celků a porovnatsystémy fungování v ČR a SRN, v zemi, která v mnohém v minulosti i současnosti ovlivnilačeskou ekonomiku, hospodářství a i kulturu.Od začátku 21. století je proklamováno, ţe financování kultury není pouze subvence, ale ţe je toinvestice, a toto tvrzení má jak své zástupce z řad významných německých manaţerů v kultuře,kteří pořádají pódiové diskuze na toto téma, tak zástupce politické, jimiţ jsou Olaf Zimmermann,šéf Německé kulturní rady, nebo ministryně kultury Christian Weiss. Vedle kulturních výkonů,obsahů, výhod pro města a místa, rentability je v této investici obsaţena také návratnost v trţníekonomice, má pozitivní vliv na hodnotové řetězce, zaměstnanost, kupní sílu, fiskální efekty.V Německu se mluví o kultuře jako o investici do budoucnosti1, a proto vznikají programy investicdo kultury, jako například v Berlíně (Berliner Kulturinvestitionsprogramm). Tímto vlivem kulturnía tvůrčí oblasti na společensko-hospodářský rozvoj se nezabývá pouze Německo, ale celáEvropská unie a především západní a severské státy. Generální ředitelství pro vzdělání a kulturunechalo v roce 2006 vypracovat studii Ekonomika kultury v Evropě, která ukazuje „jak kultura pohání hospodářský a společenský rozvoj a rovněž inovace a soudržnost. Kulturní a tvůrčí odvětví je rostoucím sektorem, který se rozvíjí rychlejším tempem než zbytek ekonomiky. To samé platí pro zaměstnanost. Toto odvětví totiž nabízí velkou škálu často vysoce kvalifikovaných možností uplatnění a opět růst odvětví, pokud jde o pracovní místa, překonává zbytek ekonomiky. Rovněž pohání řadu dalších odvětví evropského hospodářství, hlavně sektory inovací a ICT.“ (KEA, 2006) Studie téţ ilustruje to, jak kultura podporuje evropskou integraci. Je klíčovým nástrojem při integraci, při upevňování pocitu sounáleţitosti a šíření demokratických a sociálních hodnot.1 Dostupný z WWW: <http://www.kulturmarken.de/fachwissen/fachbeitraege/491-kultur-und-investition>. -3-
  10. 10. 1. Veřejné financování1.1. Definování tématuVeřejným financováním kultury2 rozumíme financování kultury z veřejných rozpočtů, příméfinancování organizací působících v oblasti kultury, ať veřejných převáţně příspěvkových, nebosoukromých – nestátních neziskových organizací, či OSVČ nebo podnikatelských subjektů. Takéceny a stipendia, pokud jsou udělovány a rozdávány, počítáme do veřejného financování kultury.Podrobněji o veřejných rozpočtech na kulturu a jejich poloţkách se dozvíme v případovýchstudiích veřejného financování v ČR a Německu.V této práci budeme srovnávat dílčí výsledky dalších jiných analýz, hloubkový rozbor samotnéhosystému financování kultury v Německu či v České republice není primárním cílem práce.Od čitatele předpokládáme jistou erudici v této problematice, a to i v případě popisování historieobou zemí a vývoj před rokem 1989. Obě země se vyvíjely v těsném kontaktu a v návaznostech,které se v mnoha historických milnících propojují.1.2. Proč srovnání s Německem?Proč jsme se rozhodli srovnávat systém financování kultury České republiky se systémemve Spolkové republice Německo? Z historických a kulturních hledisek byl vývoj Československaa České republiky vţdy velmi silně ovlivňován situací ve Spolkové republice Německo. Ještědo 20. století vstupovala Praha jako město tří německých scén a jen dvou českých, přičemţněmecká divadla zde působila ještě v roce 1920, coţ není ani sto let. Paralelní vývoj jakov Československu nastal i v tehdejší odloučené části Východního Německa. Oficiální úlohoukultury byla podpora socialismu a takto bylo se „sociální kulturou“ počítáno i v tehdejší ústavě.V rámci cenzury a centralizace kultury byly jako na československé straně zavedeny centrálníkomise, které rozhodovaly o uměleckých dílech. Čas komunismu se podepsal i na tehdejšíarchitektuře, samozřejmě vzdělávání, náboţenství a mediích.Ze všech zemí EU má SRN nejvíce obyvatel a je jednou z největších ekonomik v Evropě a čtvrtána světě (stav 2010). Německé společnosti ve značné míře investovaly v zemích střednía východní Evropy, které vstoupily do EU v roce 2004, tedy i velká část větších podniků v ČR máněmecké vlastníky, např. Škoda Auto, Starobrno a další3. Německé firmy jsou dlouhodoběnejvýznamnějšími zahraničními investory v ČR a do Německa míří hlavní část českého exportu.2 V Německu a dalších německy mluvících zemích se pouţívá pojmenování Öffentliche Kulturfinanzierung nebostaatliche Kulturförderung - podpora kultury.3 Dostupné z www: <http://tschechien.ahk.de/cz/publikace/seznam-nemeckych-firem/>. -4-
  11. 11. Evropskou váţnou hudbu si těţko lze představit bez děl německých skladatelů JohannaSebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena, Johannese Brahmse, Richarda Wagnera a dalších.Rozsáhlé dědictví v oblasti filosofie a literatury zahrnuje díla německých autorů Luthera, Goetha,Schillera, Nietzscheho, Kanta, Brechta a Thomase Manna. Nejen proto je německé vnímánídůleţitosti kultury ovlivněno tímto dědictvím.Oblast kultury je jednou z nejdůleţitějších priorit vlády, právo na ni je i německou ústavouuzákoněno a kultura je společenským i politickým zájem, coţ můţe doloţit citát Dr. NorbertaLammerta, německého politika CDU4 , prezidenta německého Bundestagu, jenţ pronesl v rámciveřejné prezentace knihy Das Europa der Kulturen – Kulturpolitik in Europa I Evropa kultur –kulturní politika v Evropě5 v Berlíně: „Wenn wir über Europa reden, reden wir im Kern über eine Idee. Und der Kern des Kerns dieser Idee ist Kultur.“ „Když mluvíme o Evropě, mluvíme v podstatě o jedné myšlence. A jádrem podstaty této myšlenky je kultura.“ (Lammert, 2006)Pro systém financování, pro inovace, zlepšování, zavádění sponzoringu a zajištěnívícezdrojového financování kultury se němečtí autoři kulturních koncepcí nejčastěji inspirují vţdyve Velké Británii nebo Spojených státech amerických. Jistou formou si tak přetvořili nabytévědomosti a zkušenosti ze zahraničí a přizpůsobili k uţití v rámci vlastního prostředí. Tento faktlze sledovat i na nepřeberném mnoţství nejrůznějších nadací, kterých je v Německu okolo 18.000(jenom 8.500 vzniklo v letech 2000-2009, v roce 2009 byla v průměru kaţdý třetí den zaloţenánová nadace6), přičemţ nadace věnují po oblasti sociální svou činnost a prostředky právě kultuřea umění. V „nových spolkových zemích“ je kultura a umění u nově vzniklých nadací na prvnímmístě7.Moţná právě tyto rozdíly a detaily způsobují, ţe německý systém je více funkční jak pro veřejnost,tak pro poskytovatele kulturních sluţeb neţ v České republice. Informace nejenom veřejnéhofinancování ukazují na moţnost srovnání českého prostředí a prostředí bývalého VýchodníhoNěmecka, které se po revoluci v roce 1989 a reformách v 90. letech vyvíjelo v podobnýchpodmínkách různě. Pro výběr země jsme tedy nešli cestou jako například kolegové z Projektovéa rozvojové agentury, a.s., kteří na základě zadání MK ČR vybrali pro své srovnávací studie8 Itálii,Spojené království Velké Británie a Severního Irska a Spojené státy americké, jejichţ úvahypro tento výběr byly:4 Křesťanskodemokratická unie, Norbert Lammert od roku 2005 prezident německého Bundestagu Norbert Lammert :Präsident des Deutschen Bundestages [online]. 2001-2011 [cit. 2011-08-16]. Dostupné z WWW: <www.norbert-lammert.de>.5 Autorem knihy Olaf Schwencke www.kupoge.de/tagungen/061002_bonn/buchvorstellung.htm6 Dostupné z www: <http://www.stiftungen.org/de/news-wissen/zahlen-daten/statistiken.html>.7 Tentýţ portál: http://www.stiftungen.org/uploads/tx_templavoila/statistik_ost_west_gross.jpg8 Komparace systémů finanční podpory kultury v ČR s vybranými vyspělými státy (studie se zabývá předevšímdaňovými podporami) a Návrh systému podpory umělecké tvorby v ČR na základě porovnání mezinárodníchzkušeností (elaborát se zabývá především kurátorstvím a dobrovolnictvím. -5-
  12. 12. Velká Británie – vybrána jako člen EU s anglosaským systémem veřejné správy. Itálie – člen EU s výrazným kulturním potenciálem, zejména z hlediska kulturního dědictví a zároveň odlišnými zvyklostmi od Velké Británie. USA – vybrána jako neevropská země s přirozeným sklonem k výraznému vyuţívání kreativního průmyslu, kolébka marketingu a managementu.Pro účely této práce můţeme definovat Německo jako člena EU, s obdobnými kulturně-historickými zkušenostmi a tradicemi vůči ČR, s výraznou politickou a společenskou podporouumění a kultury, jako jedinečnou partnerskou zemi pro ČR na poli jak hospodářském, takkulturním.Pro konkrétnější srovnání jsme zúţili porovnávací vzorek. Zaměřili jsme se na financovánía systémy podpor kultury vyšších územně samosprávních celků9, čili v ČR krajů, v SRNspolkových zemí a jejich dalších územních součástí. Pro náš záměr jsme vybrali zemi v SRN,která se nacházela v bývalé východní části, a to spolkovou zemi Sasko, v České republiceJihomoravský kraj. Oba celky se po 1989 musely vypořádávat s podobnými dopadykomunistického reţimu a centralizace. Rozlohou, počtem obyvatel a podobnými ukazatelinemůţeme samozřejmě srovnávat Sasko a Jihomoravský kraj, protoţe Sasko je zhruba 3 – 3,5krát větší, ale zaměříme se na principy fungování kulturní politiky a financování z pozice spolkovézemě a českého kraje v případových studiích.Rozdělení územních celků ČR a SRN dle NUTSPodle nomenklatury územních statistických jednotek tzv. NUTS vytvořené pro statický úřadEvropské unie Eurostat, jeţ je rozdělena na základě počtu obyvatel, spadají české kraje a městao dvě úrovně níţe neţ německé územní celky, jak vidíme v následující tabulce č. 1.Tab. 1 Rozdělení územních celků ČR a SRN dle NUTS Německo Česká republikaNUTS 1 Länder (SASKO) 16 Území 1NUTS 2 Regierungsbezirke u. a. (kraj Lipsko) 39 Oblasti 8NUTS 3 Kreise, Landkreise und kreisfreie Städte 429 Kraje (JMK) 14 (okres Lipsko DED3)NUTS 4 Verwaltungs-gemeinschaften 1457 Okresy 77NUTS 5 Gemeinden 12379 Obce (Brno) 6250 Zdroj: Eurostat, zprac.aut.Jihomoravský kraj má přes 1 mil. obyvatel, tedy podle NUTS rozdělení by měl správně spadatdo NUTS 2. Protoţe ale většina ostatních krajů ČR nejsou tak početné jako JMK (např. Zlínský9 Pouţívání výrazu „vyšší územně samosprávný celek“ v případě německých spolkových zemí není zcela vyhovující.Správný český ekvivalent však neexistuje. Spolková země je území s vlastní samosprávou a vysokým stupněmautonomie. Termín spolková země však není v souladu s německou spolkovou ústavou, v níţ se označují jako země(Land). -6-
  13. 13. kraj má cca 600 tis. obyvatel), řadí se české kraje do NUTS 3. Jihomoravský kraj je tedy o dvětřídy níţe neţ spolková země Sasko. Jihomoravský kraj spadá do oblasti Jihovýchod.V práci se tedy nebudeme zabývat srovnávací analýzou, ale vytvoříme dvě případové studie,ve kterých se zaměříme na procesy tvorby kulturní politiky a způsoby financování.Zpracujeme případovou studii A – zaměřenou na financování kultury a kulturní politiku Českérepubliky a Jihomoravském kraji a Případovou studii B – obdobně ve Spolkové republiceNěmecko a spolkové zemi Sasko.Kromě výše zmíněných studií existují dvě absolventské práce na téma srovnávání kulturníchpolitik ČR s jinými státy, a to bakalářská práce Lenky Pavlíkové na téma Srovnání možnostífinancování kultury v České republice a ve Francii se zaměřením na divadla a magisterskádiplomová práce Kataríny Baánové s názvem Srovnání kulturní politiky České republiky a Finska.Pro jiná mezinárodní srovnání v rámci Evropy existuje pouze Vstupní podkladová studiezpracovaná pro Ministerstvo kultury ČR z roku 1996, proto jsou informace v ní jiţ zastaralé a taképříliš stručné. Přehled kulturních politik a jejich hlavních atributů zemí EU by zasluhoval většípozornost jak od Ministerstva kultury, tak z akademických řad managementu v kultuře.1.3. Výzkumná otázka, cíl, hypotézy a účel práceV práci se budeme snaţit odpovědět na otázku, jak ovlivňují procesy tvorby kulturní politiky ČRa SRN financování kultury na území vyšších územně samosprávných celků.Cílem práce je poznat procesy, které vedou k nastavení struktur a systémů financování kulturyna úrovni vyšších územně samosprávných celků v České republice a porovnat je ve vybranýchoblastech se systémy financování ve Spolkové republice Německo.Předpokládáme, ţe Německo bude v ukazatelích celkové podpory kultury vykazovat vyšší částkyv přepočtu na jednoho obyvatele neţ Česká republika. Domníváme se, ţe systémy financování sevýrazně neliší v základních principech, ale liší se v podmínkách pro nezávislé kulturní aktéry.Předpokladem také je, ţe vícezdrojové financování funguje v SRN tak, ţe z veřejných rozpočtůjde v průměru více prostředků na kulturu neţ v ČR a téţ v přepočtu na jednoho obyvatele naúrovni vyšších územněsprávních celků.Práce bude slouţit potřebám zákonodárných zastupitelů v komisích, výborech pro kulturu,pro radní a náměstky zodpovídající za oblast kultury, pro Ministerstvo kultury ČR jako základnívhled do problematiky financování kultury na úrovni krajů v České republice v porovnání -7-
  14. 14. se sousední zemí západní Evropy. Dále je pak určena odborníkům, činitelům v uměleckéma umělecko-manaţerském odvětví pro orientaci v podpoře kulturních institucí, organizací, projektůa činnosti v Jihomoravském kraji a českých krajích obecně. V neposlední řadě můţe práce slouţitsamotným umělcům a občanům, kteří vnímají kulturu a umění jako součást kaţdodenního ţivotaa chtějí v něm realizovat své záměry.Práce nepřímo navazuje na Podkladovou studii MKČR, která zkoumá postavení kulturyv krajských strategických dokumentech. Vzhledem k četnosti i různorodosti dotačních programůa existenci vícezdrojového financování kultury prakticky nelze provést vyčerpávající srovnánívynaloţených prostředků a vyhodnotit míru podpory kultury v jednotlivých krajích. Proto jenezbytné provést rozbor za kraje jednotlivě a hloubkově.PoznámkaVšechny překlady z německého jazyka provedla autorka samostatně. V textu jsou vţdy uvedenyk německým názvům české ekvivalenty.1.4. Srovnání dat kompendia kulturních politik v EvropěPro zkoumání styčných bodů kulturních politik obou zemí vyuţíváme dat z Kompendia kulturníchpolitik a trendů v Evropě, webového monitorovacího systému, který vznikl z iniciativy RadyEvropy10. V první fázi jsme se pokusili srovnat přehledová data v oblasti kultury obou zemí tzv.Quick facts v tab. č. 2.Z uvedených údajů vztahujících se k financování vyplývá, ţe celkové státní výdaje v porovnánís ostatními oblastmi jsou v Německu procentuelně niţší neţ v ČR. Celkové státní výdaje vlády,krajů a obcí na kulturu vůči ostatním státním výdajům byly za rok 2009 v ČR 0,62 %, v SRN0,38 %. V součtu ale kaţdý jednotlivec v Německu vydá na kulturu 112,36 Euro, coţ je o 19,4Euro více neţ Češi (20 %). Německo je především jedna z nejsilnějších evropských zemí na poliekonomiky, hospodářství, průmyslu, energetiky, výzkumu a tyto oblasti jsou bohatě dotovány,proto se zdá, ţe je oproti těmto oblastem na kulturu vydáváno méně.10 Kompendium kulturních politik a trendů v Evropě je pravidelně aktualizovaný webový informační a monitorovacísystém, který se zabývá kulturními politikami, jejich nástroji, diskusemi a trendy v Evropě. Kompendium vzniklo v roce1998 z iniciativy Rady Evropy jako společný projekt s nezávislou neziskovou společností ERICarts (Evropský institutpro komparativní kulturní výzkum). Kompendium je vytvářeno na základě sdílení zkušeností a partnerství nezávislýchexpertů na kulturní politiku, nevládních organizací a národních vlád. Autorem vůbec prvního českého profilu je ředitelkaInstitutu umění − Divadelního ústavu Pavla Petrová a od června 2010 je k dispozici ke staţení v české a anglické verzi,viz www.culturalpolicies.net/web/profiles-download.php?pcid=1130 -8-
  15. 15. Tab. 2 Základní údaje z profilů CZ a SRN – Quick FactsZákladní údaje kompendia/Quick Spolková republika Česká republikaFacts Compendium NěmeckoHlavní město: Praha Berlín Federativní parlamentníPolitické uspořádání: Parlamentní republika republikaDatum vstupu do Rady Evropy: 30. června 1993 13. června 1950Počet obyvatel: 10 506 813 (2010) 81 802 257 (2010)Hustota osídlení: 135 obyvatel/km² 229,9 obyvatel/km²Úřední jazyk: Čeština NěmčinaObyvatelé jiných národností: 3,9 % (2009) 8,8 % (2009)Financování 2008 2009Celkové státní výdaje na kulturu(součet výdajů vlády, krajů a obcí): 976.685.984 Euro 9.192.000.000 EuroCelkové státní výdaje na kulturu (vlády,krajů a obcí) vůči ostatním stát.výdajům v %: 0,62 % 0,38 %Celkové státní výdaje na kulturu vpřepočtu na jednoho obyvatele: 93,53 Euro (92,96 po přepočtu) 112,36 EuroVýše vládního podílu v celkovýchstátních výdajích na kulturu: 367.233.930 Euro 1.213.344.000 EuroVýše vládního podílu v celkovýchstátních výdajích na kulturu v %: 37,60 % 13,20 %Výše vládního podílu v celkovýchstátních výdajích na kulturu na jednohoobyvatele: 34,95 Euro 14,83 EuroZaměstnanost 2009 2009Podíl zaměstnanců v kultuře nacelkové zaměstnanosti: 1,70 % 2,18%Podíl živnostníků (pracovníků na„volné noze“) na zaměstnanosti voblasti kultury: 21,60% 24,86%Podíl živnostníků (pracovníků na„volné noze“) na celkovézaměstnanosti: 16,76% 11,49%Trhy (oblasti prodeje) 2010 2010CUPIX (Index cen zboží a služeb vkultuře): Kulturní zboží 103 % 117 %CUPIX (Index cen zboží a služeb vkultuře): Veřejné kulturní služby 80 % 148 %Roční výdaje na rekreaci a kulturu najednoho obyvatele: 1.383 USD (135 %) 1.701 USD (167 % )ÚčastPočet návštěv filmového představení(kina) za rok v přepočtu na jednohoobyvatele: 1,2krát (2009) 1,8krát (2009)Podíl počtu obyvatel využívajíchInternet: 63,6 % (2010) 79,6 % (2010)Počet obyvatel využívajících Internet: 6.682.333 (63,59 %) 65.114.596 (79,59 %)Schválení hlavních kulturních úmluv:Evropská kulturní úmluva (1955): 1. ledna 1993 17. listopadu 1955Evropská charta regionálních čimenšinových jazyků (1992): Od 1. března 2007. Od 1. ledna 1999. Podepsána 15. záříÚmluva o ochraně audiovizuálního 2008. Zatímdědictví (2001): Zatím nepodepsána. neschválena.UNESCO Úmluva o ochraně apodpoře rozmanitosti kulturních Podepsána 12. březnaprojevů (2005): Odsouhlasena 12. srpna 2010. 2007. Zdroj: Profil ČR a SRN v kompendiích (Petrová, 2010), (Wagner; Blumenreich,2010) -9-
  16. 16. Mohlo by se zdát, ţe vůči Německu, které ze státního rozpočtu vydává na kulturu „jen“ 0,38 %,Česká republika vůbec nezaostává. Avšak v přepočtu na jednoho občana oproti Česku vynakládáNěmecko o 20,1 % více neţ Česko. Tyto ukazatele jsou relativní, jelikoţ v západních zemích sečasto měří výdaje v % z HDP (graf č. 1), ne z celkového rozpočtu. K podrobnějšímu prostudováníjsou k dispozici údaje shromáţděné ve studii Financing the Arts and Culture in the EuropeanUnion (Council of Europe/ERICarts, 2006).Graf 1 Průměrné veřejné financování kultury z HDP na kulturu v zemích EU v % (2000 – 2005) Zdroj: Council of Europe/ERICarts 2006 (national reports of ministries and other related authorities) a Financing the Arts and Culture in the European Union, Brussels, European Parliament 2006 Pozn. aut: ČR není uvedeno v tabulce, jelikož data nejsou známa.Šestá kapitola obou kompendií se věnuje financování kultury podrobněji. Výdaje na kulturu jsouv tabulkách rozdělovány u obou zemí následovně. U ČR jsou rozdělena data na výdaje obcí,krajů a státu, dále pak zvlášť Ministerstva kultury ČR, veřejné výdaje na kultury v propočtuna HDP a finanční statistiku zakončuje přehled výdajů dle jednotlivých oblastí. V anglické verzi senachází navíc tabulka podílu podpory z loterií a hazardních her pro veřejné účely, ta ale v českéverzi není vůbec uvedena. Veřejné výdaje na kulturu dle úrovně veřejné správy jsou uvedenypouze za léta 2001, 2006, 2007 a 2008. Zdroje dat jsou Ministerstvo financí ČR (databáze ARIS)a NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu).V Kompendiu Německa11 jsou uvedeny veřejné výdaje na kulturu podle úrovně veřejné správya státní výdaje na kulturu podle odvětví. Údaje výdajů dle úrovně veřejné správy jsou publikoványve dvou tabulkách. V první jsou uvedeny částky v letech 1995, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002,2003 a 2007 a jsou rozděleny do kategorií „stát, spolkové země a městské státy12 a obce. Druhátabulka ukazuje obdobné údaje, avšak rozdělené do kategorií: spolkové země a obce, městskéstáty, stát; údaje jsou zobrazeny za rok 1995, 2000, 2005 aţ 2009. Zdroje jsou čerpány ze Zprávy11 Dostupné z www: <http://www.culturalpolicies.net/web/germany.php>12 Městské státy I Stadtstaaten: Berlín, Brémy, Hamburg - 10 -
  17. 17. o financování kultury (Kulturfinanzbericht 2008 a 2010), vydávané kaţdé dva roky Statistickýmiúřady spolkových zemí13.Tyto údaje v kompendiích nejsou dost dobře srovnatelné, jelikoţ zahrnují různé výdaje a jsouuváděny v odlišných letech. Budeme se nyní věnovat kaţdé zemi jednotlivě, abychom přiblíţilistav kultury v kaţdé zemi a její regionální úrovni.13Ke staţení zveřejněno nawww.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Publikationen/Fachveroeffentlichungen/BildungForschungKultur/Kultur/Kulturfinanzbericht,templateId=renderPrint.psml - 11 -
  18. 18. Případová studie A2. 1. Veřejné financování a kulturní politika v ČRPo listopadové revoluci v letech 1989–1997 bylo potřeba ze státního systému, společnostia kultury vůbec odstranit centralizované totalitní struktury. Prioritou vlád bylo rušení státníchkulturních institucí, privatizace, transformace státních podniků a reforma státní správy.V programových prohlášeních najdeme také stanovení nové koncepce obnovy a ochranykulturního dědictví a zajištění vícezdrojového financování kultury14.Výsledkem transformace a decentralizace kultury je poskytování kulturních sluţeb na třechúrovních: orgány státu – ministerstva – jsou zřizovateli institucí národního a celostátního významu, např. Národní divadlo, územní samospráva – obce a kraje – plní úkoly regionální a místní kultury, právnické a fyzické osoby působí v oblasti kultury na různých úrovních i odborech.Kulturní fakta ČR v současnosti: 195 divadel, 146 souborů a 255 stálých scén, 29 hudebních souborů, z toho 44 hudebních těles, 2200 koncertů, 5,6 mil. diváků za rok (odpovídá evropským standardům), 479 činných muzeí a galerií, 17 598 kniţních titulů (2009), 12 kulturních a přírodních památek pod ochranou UNESCO, nejznámější festivaly Karlovy Vary, Praţské Quadriennale, Praţské jaro, Ostravské dny, Colours of Ostrava aj.Největší díly objemu financování kultury tvoří stálé příspěvky příspěvkovým organizacím MKČRměst a krajů a další finance jsou distribuovány skrze nejrůznější dotační programy. V Českérepublice jde z veřejných výdajů na kulturu téměř polovina částky na státem zřizované institucea na nestátní instituce se tak dostává v součtu méně. V roce 2009 výdaje na kulturu celkem25.691.855.000 Kč, z toho 12.916.602.000 Kč tvořil příspěvek na příspěvkové organizace,tj. 47,5 %, v roce 2008 se jednalo o 50,38 %. Otázkou však zůstává zájem publika a odbornéa laické veřejnosti. Stejně jako si stát stanovuje svou kulturní politiku, měly by mít i kraje a velkáměsta strategie pro kulturu, které by byly určitým způsobem koordinovány, aby veřejné prostředkyna kulturu, kterých je obecně nedostatek, slouţily co nejefektivněji a potřebě jejich obyvatel.14 Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. V Praze: Institut umění - Divadelní ústav, 2009. Str. 19. - 12 -
  19. 19. Problémem v ČR je i po 20 letech transformace společnosti autonomie kultury, jak dalecerozhodují politici o obsahové stránce, nástrojích financování a prioritách kultury. V posledníchletech neziskové organizace státní i nestátní bojují za postavení kultury v českém státě a dennímchlebem se stává advokacie kultury, předkládání vyčíslitelných hodnot, které přináší kulturníprůmysly a umění. Za všechny tyto snahy uvádíme prezentaci o Kulturních a kreativníchprůmyslech Marty Smolíkové z organizace ProCulture15, jeţ velmi dobře shrnuje aktuální stavv České republice.VYMEZENÍ PŘEDMĚTU FINANCOVÁNÍKromě uměleckých oblastí, které jsou předdefinovány v kompendiích, jako jsou kulturní statky (muzea, galerie, památky), umění (výstavní činnost, hudba, divadlo), vydavatelská činnost, filmová tvorba, kina, rozhlas, televize, věda a výzkum, zahraniční kulturní vztahy, zájmová činnost v kultuře, správa v oblasti kultury,v České republice počítáme do výdajů na kulturu téţ výdaje na činnost církví a náboženskýchspolečností, jeţ spadají do kompetence Ministerstva kultury. Naopak archivy v ČR spadají podMinisterstvo vnitra ČR (Petrová, 2010, str. 41), ale v SRN do rozpočtů na kulturu. Srovnání budouproto tímto sice částečně zavádějící, ale pro potřeby analýzy dostačující.Financování kulturního sektoru je v ČR ošetřeno třemi základními právními předpisy: 1. Zákon ČNR č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., 2. Zákon ČNR č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, ve znění zákona č. 273/1993 Sb. a zákona č. 482/2004 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., 3. Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů.Do finanční podpory kultury spadá také daňová problematika, které se v naší práci pouzedotkneme, avšak pro hlubší studium čitatele odkazujeme na studie o tomto tématu, např. studiiKomparace systémů finanční podpory kultury ČR s vybranými vyspělými státy, kterou pro MK ČRzpracovala Projektová a rozvojová agentura, a.s. a zabývá se daňovou politikou ve srovnánís Itálií a Velkou Británií16 (Pápol, Sokolíčková, 2008), analýza se zabývá především přímýmifinančními dopady.15 Prezentace se uskutečnila v rámci semináře na téma kulturního a kreativního průmyslu, který se konal 30. 11. 2007 vPraze.16 Dostupné z www: <http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Studie-a-analyzy/Komparace-systemu-financni-podpory-kultury-v-CR-s-vybranymi-vyspelymi-stat.pdf>. - 13 -
  20. 20. 2.1.1 FINANCOVÁNÍ KULTURY Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ČRNejvětší podíl z financování kultury v ČR mají města a obce. Specifikem v ČR je, ţe se krajepodílí na financování méně neţ stát. Avšak kraje ve svých regionech mají dosaţitelnějšíinformace o potřebách občanů svých krajů. Role krajů ve financování kultury a v kulturní politiceobecně je pouze formální a není dostatečně podporující. V dalších kapitolách se budemesoustředit tedy především na kraje a obce a jejich roli v kulturním ţivotě občanů regionů.Tab. 3 Výdaje na kulturu v letech 2001 - 2009 Zdroj: NIPOS, Financování kultury z veřejných rozpočtů v roce 2009Například tak v roce 2009 veřejné výdaje na kulturu byly poskytovány z 58,2 % obcemi, 30,5 %Ministerstvem kultury ČR a pouze 11,3 % kraji, viz tab. č. 3. Jde o zjevnou disproporci, kdyfinancování kulturního systému je z rozhodující většiny na straně měst a obcí. Neodpovídá toevropskému standardu, ani deklarovaným principům kooperativního financování (Nekolný, 2010).Zdroje pro financováníDostatek finančních prostředků je jedním ze základních předpokladů pro fungování kulturníchsubjektů. Protoţe je kultura veřejným statkem a kaţdý má právo na přístup ke kultuře, je veveřejném zájmu její podpora z veřejných rozpočtů. Ty ovšem nedokáţou pokrýt veškeré potřeby17a koncepce vládní kulturní politiky předpokládá zapojení nestátní neziskové sféry a fungovánívícezdrojového financování kulturní činnosti (Jírový, 2005, str. 139).Podpora místní kultury zůstala v samosprávách obcí, vzrostla ale důleţitost krajů, zvláště poté,co se stát, tedy ministerstvo kultury, programově zaměřil pouze na podporu národních kulturníchinstitucí, nadregionálních aktivit a na mezinárodní podporu kultury po vzniku krajů v roce 2002.17Dle NIPOSu v pojmu „kultura“ jsou obsaţeny (mj.) činnosti knihoven, muzeí, galerií a divadel (včetně tzv. stagion);nabídka kulturních, společenských, vzdělávacích programů různých typů kulturních domů a středisek, činnostidobrovolných občanských aktivit, nevládních neziskových organizací, ale i městské slavnosti, festivaly, atd.Takto vymezená oblast kultury ovšem značně překračuje rámec zákonem stanovených kompetencí a odpovědnostiministerstev či jiných správních úřadů nebo územní samosprávy. Přitom však – s ohledem na ekonomický charakterveřejných sluţeb kultury v jejich místním a regionálním kontextu - jsou tyto sluţby poskytované v obecně uznanémveřejném zájmu, stále existenčně závislé na finančních prostředcích z veřejných rozpočtů, o jejichţ alokaci rozhodujíorgány. (MOCKOVČIAKOVÁ, 2010, str.1) - 14 -
  21. 21. Vývoj v posledních letech ale ukázal, ţe podpora kultury kraji je pouze formální a kraje nepřezvalyhlavní díl svých povinností, více případové studii A.Zdrojem finančních prostředků pro oblast kultury je kapitola rozpočtu č. 334 Ministerstva kulturyČR, rozpočty krajů a rozpočty obcí. Výdaje kapitoly na kulturu se v letech 2004 – 2008pohybovaly v rozmezí 6,50 – 7,94 mld. Kč. Součástí těchto výdajů jsou i prostředky určenécírkvím a náboţenským společnostem (CNS). Ve sledovaném období výdaje kapitoly Ministerstvakultury, bez financí určených CNS, činily cca 0,53 – 0,61 % z celkových výdajů státního rozpočtu.Kultura je okrajově financována i v rámci kapitol dalších ministerstev (zahraničních věcí, vnitra,obrany, zemědělství, MŠMT nebo Kanceláří prezidenta republiky), z těchto ostatních kapitol bylona oblast kultury vydáno v roce 2008 cca 1,18 mld. Kč. Vedle centrální úrovně jsou zdrojemfinančních prostředků územní rozpočty – krajů a obcí. Jejich výdaje se ve sledovaném obdobípohybovaly cca mezi 12,70 – 15,27 mld. Kč, souhrnně uvádíme údaje v následující tab. č. 4.Tab. 4 Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu (v mld. Kč, zaokr.)Výdaje veřejných rozpočtů na kulturu (v mld. Kč, zaokr.) odhad odhad 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011Výdaje státní rozpočtu celkem 862,89 922,8 1020,64 1092,27 1107,31 1152,1 1184 1179- z toho kap.334 (MK ČR) – včetněCNS 6,5 6,5 7,1 8,3 7,94 7,84 8,2 7,3% výdajů kap. 334 včetně CNS k SR 0,75% 0,70% 0,70% 0,76% 0,72% 0,68% 0,69% 0,62%- z toho kap. 334 (MK ČR) – bez CNS 5,24 5,15 5,48 6,69 6,34 6,31 6,9 5,90% výdajů kap. 334 bez CNS k SR 0,61% 0,56% 0,53% 0,61% 0,57% 0,55% 0,58% 0,50%Výdaje územních rozpočtů na kulturu 12,7 13,24 15,23 14,51 15,27 15,27- z toho kap. 700 obce a DSO 10,7 10,91 12,66 11,83 12,44 14,94- z toho kap. 700 kraje 2 2,33 2,57 2,68 2,83 2,9- z toho kap. 700 obce a DSO v % 55,4% 55,3% 56,7% 51,9% 53,6% 58,2%- z toho kap. 700 kraje v % 10,4% 11,8% 11,5% 11,7% 12,2% 11,3%Výdaje veřejných rozpočtů nakulturu celkem 19,3 19,74 22,33 22,81 23,21 25,69 Zdroj: upraveno autorkou na základě dat NIPOS: Tabulka č.VIII/7:Tabulky výběr – financování 2000–2009, Tabulka č.III/5: Výdaje veřejných územních rozpočtů v oblasti kultury kap. -700.Naplnění jednoho z cílů18 Státní kulturní politiky na léta 2009 – 2014 předpokládá splněnípolitického závazku, kterým je vydávat na podporu kultury 1 % ze státního rozpočtua přiblíţit se tak standardu zemí EU.18 Cíl 3 – Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot. - 15 -
  22. 22. Je zájem, aby se na financování kultury kromě veřejných rozpočtů podílel i soukromý sektor(dary, sponzorství, nadace, občanská sdruţení), ale také vlastní zdroje kulturních institucí (ziskyze vstupenek, vlastní hospodářská činnost). Ovšem samo sponzorství a mecenášství je právnímipředpisy znesnadňováno, není vytvořeno pro potenciální dárce atraktivně a také není v ČRpropagováno. Umění a kultura jsou pouze jedním dílem v nestátním neziskovém sektorua samozřejmě vůči jiným druhům činností, jako jsou například sociální účely, podpora dětí,mentálně postiţených nebo etnických menšin je její důleţitost vnímána jako podřadnější.Úspěšnost sponzoringu je odhadována ve výši cca 1 %. Průzkum STEM pro NROS z roku 2004prokázal, ţe se situace ani rychle zlepšovat nebude, jelikoţ podíl dárců NNO zůstal mezi lety2000 aţ 2004 téměř nezměněn (Neziskovky, 2006) a sponzoring v umění je třetím rokem od roku2009 na ústupu vzhledem k celosvětové finanční krizi.Zavedení dalších alternativních zdrojů financování kultury se do této doby v České republicenezdařilo. Jednalo se o financování skrze Státní fond kultury, loterii, či zvláštních daní a poplatkůna kulturní sluţby. Dalším zdrojem přímého financování kultury na národní úrovni jsou prostředkyze státních fondů. V současnosti Ministerstvo kultury spravuje dva fondy – Státní fond propodporu a rozvoj české kinematografie a nefunkční zadluţený Státní fond kultury ČR.2.2 Financování na úrovni vyšších územněsprávních celků v ČR2.2.1 KRAJE V ČRKraj je samosprávné společenství občanů ţijících na určitém území, je veřejnoprávní korporacís vlastními právy a povinnostmi. Kraje je označení v současné době v České republice pro dvarůzné typy objektů: vyšší územní samosprávné celky (územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace), které ustanovuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, územní jednotky (části území republiky), které jsou stanoveny zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, v novelizovaném znění.My se však v práci budeme zabývat kraji jako vyššími územními samosprávnými celky. Dne1. ledna 2000 bylo zřízeno v ČR 14 vyšších územních samosprávných celků. - 16 -
  23. 23. HISTORICKÝ VHLED DO VÝVOJE KRAJŮRoku 1949 vstoupil v platnost zákon o krajském zřízení, kterým bylo vytvořeno v českých zemích13 krajů a byly zřízeny Krajské národní výbory (KNV). V 50. aţ 70. letech docházelo neustálek různým proměnám podmínek (zavedení a zrušení referentského systému, volební obdobínejdříve na tři, pak na čtyři roky, počet krajů a okresů, zavedení a následné omezení účinnostiobecně závazného nařízení na 2 roky, zavedení a zrušení souhlasu vlády pro vyhlášení obecnězávazného nařízení krajského národního výboru aj.). Ke konci padesátých let bylo zřejmé, ţenedostatky ve veřejné správě přetrvávají. Zamýšlená decentralizace skončila na krajské úrovni,takţe výkon správy zůstal občanům vzdálen. Takzvané „Gottwaldovy kraje“ z r. 1948 byly tedysloučeny na území České republiky do 7 krajů. V názvech krajů se přešlo na světové strany (typVýchodočeský kraj), které vyrostly v letech socialistické výstavby, navazovaly na předešlý vývoji na tehdejší očekávané prosperity. Došlo tak mnohokrát k extrémním nepřirozeným řešením,která přerušovala vazby mezi sousedními městy.Činnost národních výborů byla velmi často postiţena neodbornými zásahy komisí, v jejichţčinnosti často převládala „politická“ rozhodnutí na úkor odbornosti. KNV kromě jiného určovalykoncepci rozvoje kraje také v oblasti kultury. Do pravomoci kraje patřila i kulturní zařízení (krajskékulturní středisko, knihovna, muzea, galerie, divadla, orgány památkové péče a ochrany přírody).Myšlenka posílení samosprávy a zavedení větší míry samostatnosti národních výborů na všechstupních, kterou v sobě obsahoval zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech, však díkysrpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy nebyla a vlastně ani nemohla být naplněna. Nový zákono národních výborech tak měl pouze omezený dopad v důsledku uchopení moci úzkým vedenímKSČ, které zavedlo zpět tuhý centralismus po vzoru sovětského modelu. Tento stav pak praktickypřetrval aţ do r. 1990.Vývoj krajů v České republice po 1989Jedním z důsledků politických změn, které zasáhly Československo v listopadu 1989, bylozrušení krajských národních výborů bez náhrady, jako součást změn v územním uspořádání.Tento poněkud unáhlený krok vedl k tomu, ţe chyběl jakýkoliv integrující stupeň. V nové struktuřese tak pro její sloţitost a nepřehlednost dalo jen obtíţně vyznat. Ve věcech, které nebyly svěřenyzákonem do kompetentnosti okresních úřadů a které zůstaly v působnosti ústředních orgánů, sevyvinula praxe různých dekoncentrovaných a detašovaných pracovišť ústředních orgánů, kteráfungovala především na úrovni bývalých krajů. Nebyla ani vyjasněna působnost a zodpovědnost,a to jak v horizontálním, tak vertikálním směru. „Tento stav, na rozdíl od předchozího, vedl k ještě vyššímu utužení centralizace na celém území státu, které bylo doprovázeno vznikem dalších státních orgánů, především v hlavním městě.“ (Hudeček, 2011)V době našeho usilování o vstup do EU byla a je celá řada programů EU vázána na regionálníúzemní rozdělení druhého stupně (tedy úrovně krajů). Neexistence takového typu uspořádání - 17 -
  24. 24. byla také jednou z obtíţí našeho vstupu. Vnitropolitickým sporem bylo, zda druhá úroveň by mělabýt na zemském nebo krajském základu. Rozhodlo se nakonec aţ v roce 1997 a 1. 1. 2000 bylaČR rozdělena do 14 krajů (včetně města Prahy jako samostatného kraje). Politická reprezentacechtěla do debaty o reformě veřejné zprávy zapojit veřejnost. Tato snaha však byla nenaplněna,neboť skrze nesrozumitelnou formu prezentace problematiky si běţný člověk nemohl dost dobřeudělat představu, o co v reformě půjde. Bohuţel tomu tak bylo i na úrovni obcí. Informace tak bylydostupné hlavně z médií, avšak jejich úroveň pro potřebu „profesionálů“ nebyla dostatečná. Mezesamosprávy krajů se ještě po 11 letech existence stále hledají.Člen zastupitelstva vykonává svá práva a své povinnosti podle své vlastní vůle, aniţ by mělpovinnost řídit se pokyny někoho druhého, a to včetně těch, které reprezentuje – tzn. voličů, kteřímu dali svůj hlas. Nositel mandátu člena zastupitelstva nemá ani právo vykonávat svůj mandát nazákladě pokynů někoho druhého. Člen zastupitelstva kraje má právo iniciativy a právointerpelace, právo na informace, právo na účast v rozpravě, právo hlasovat a další a má také svépovinnosti: povinnost aktivní účasti a vyvarovat se střetu zájmů. „Vyvstává otázka, zdali je při tvorbě a následné aplikaci právních předpisů kraje volenými orgány zabezpečena vedle vůle občanů kraje, reprezentované zvolenými zastupiteli, i odpovídající odbornost.“ (Hudeček, 2011)Kvalita právních předpisů je však daná, dle názoru autora práce, především tím, ţe na tvorbětěchto předpisů se nepodílejí samotné volené orgány kraje, ale profesionální týmy zaměstnancůkraje, resp. krajského úřadu, kteří mají potřebné právnické vzdělání.2.2.2 KULTURA V POJETÍ KRAJŮ V SOUČASNOSTIaneb Problematika transformace na krajeProces transformace, který započal a probíhal na počátku 90. let, byl v následujících letechpodstatně utlumen. Nedařilo se vytvořit podmínky, které by zajistily, aby se na financováníumělecké tvorby a uchovávání kulturního dědictví mohly podílet i soukromé a veřejné nestátníiniciativy, ani se nedařilo vytvořit podmínky pro efektivní pluralitu zdrojů plynoucích do této oblasti(Klaus, 1996)19. Proces odstátnění na počátku 90. let, který měl pokračovat se vznikem vyššíchúzemních samosprávných celků – krajů, byl realizován a dokončen aţ v roce 2002, a tov souvislosti s počátkem reálného, praktického fungování krajů.Krajské zřízení neboli zákon č. 129/2000 Sb., o krajích ukládá mj. kraji péči o všestrannýrozvoj svého území a o potřeby svých občanů, rozvoj kvalitních životních podmínek,podporu výchovy a vzdělávání a celkového kulturního rozvoje. Krajskému zastupitelstvu jenavíc vyhrazeno rozhodování o poskytování dotací z vlastních prostředků za účelem podporykultury, vědy a vzdělávání. Třebaţe o tom v zákoně není konkrétní zmínka, zastupitelstva kraje si19 Z vládního prohlášení Václava Klause z roku 1996, předsedou vlády od července 1996. - 18 -
  25. 25. většinou vyhrazují ve smyslu ustanovení § 37 zákona o krajích pravomoc rozhodovat např.o otázkách týkajících se koncepce státní památkové péče, ochrany kulturních památek v kraji.Radě pak náleţí rozhodování o poskytování dotací z cizích finančních prostředků.Důsledkem celkové reformy veřejné správy, která zákonem převedla zbývající část prostředkůa odpovědnosti na znovuzřízené kraje, tak bylo ukončení procesu odstátnění kultury. Tatoposlední etapa transformace se týkala především oblasti vizuálních umění, neboť z celkovéhopočtu čtyřiceti příspěvkových organizací MK byly dvě třetiny galerie umění (19) a muzea (10).Dále se jednalo o přechod dvou divadel, jednoho orchestru a jednoho kulturního zařízení (MK ČR,2009 str. 5320). Vydávání literárních, výtvarných a audiovizuálních děl, dále potom výzkum a vývojv oblasti umění apod. nebyly mezi lety 2000 aţ 2004 z veřejných územních rozpočtů (krajů)podporovány takřka vůbec, jak vidíme v grafu č. 2.Graf 2 Financování kultury z veřejných rozpočtů 2004. Praha: NIPOS, 2005, zprac. MKČR 2009 Zdroj: NIPOS, 2005, zprac. MKČR 2009Očekávalo se tedy, kterým směrem se bude v dalších letech podpora umění ze státního rozpočtuubírat, respektive v kterých oblastech nelze očekávat, ţe územní samosprávné celky převezmouzásadní roli v podpoře umělecké oblasti. Jinými slovy se předpokládalo, ţe Ministerstvo kulturyponese i v budoucnu zásadní díl zodpovědnosti právě v oblasti podpory nakladatelskéa vydavatelské činnosti, vývoje a výzkumu (tedy v oblasti inovace a experimentu) a zahraničníspolupráce v oblasti umění (MK ČR, 2009 tamtéţ).NIPOS zveřejňuje zprávy shrnující Financování kultury z veřejných rozpočtů v letech 1991 –20 Dostupné z www: <http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Studie-a-analyzy/Studie_MapovaniPotreb.pdf> - 19 -
  26. 26. 2006 a 2000 – 2009. Nejvýznamnějšími poznatky studií, které při svých analýzách po MKČRvyzvedli i Ing. Pápol a Mgr. Zdenka Sokolíčková, jsou: kulturní sluţby jsou stále existenčně závislé na finančních prostředcích z veřejných rozpočtů, o jejichţ alokaci rozhoduji organy veřejné správy; je nezbytné zamyšlení nad strukturou a moţnostmi územních samosprávních celků jako zřizovatelů a podporovatelů kulturních aktivit a veřejných sluţeb kultury; největší obtíţe s financováním kultury mají města s nízkým rozpočtem (cca do 5.000 obyvatel); výdaje na kulturu činí průměrně 2 – 3 % celkových rozpočtů územních samosprávných celků; výdaje veřejných rozpočtů v oblasti kultury nominálně sice rostou, reálně však stagnují v poměru k celkovým výdajům veřejných rozpočtů (i k HDP).Dalším dokumentem NIPOSu, který se vyslovuje k problematice decentralizace výdajů na kulturu,je Analýza vývoje decentralizace rozhodování o kultuře v ČR po roce 1993 (Mockovčiaková,2006): výdaje veřejných rozpočtů vykazované jako výdaje na kulturu v omezené míře dovolují rozvoj některých činností a veřejných sluţeb kultury, naprosto však nepostačují na postupné řešení vnitřní zadluţenosti v té oblasti veřejných sluţeb kultury, kde nabídku zajišťuji příspěvkové organizace; systémové změny, zlepšení kvality veřejných sluţeb kultury i odborné stránky jejich práce by si vyţádaly meziroční růst výdajů na kulturu nejméně na úrovni 20 % (v současnosti je tento růst na úrovni cca 10 %); decentralizace přináší výhodu moţnosti rozhodnout o podpoře na základě osobní znalosti v regionálním kontextu; objem finanční podpory místní a regionální kultury ze soukromých zdrojů, resp. ze strany podnikatelů, lze odvodit ze struktury vlastních příjmů subjektů působících v kultuře a je mizivý. Aţ na výjimky nejsou veřejné sluţby místní a regionální kultury pro dárce přitaţlivé. Dárcem v oblasti kultury bývá obvykle ten, pro koho je ta která oblast místní a regionální kultury z nějakého (obvykle osobního) důvodu významná. Obvykle se jedná o dary jednorázové a financování místní a regionální kultury se o ně nemůţe systémově opřít; ani eventuální systém daňových asignací nevyřeší v ČR problém extremně nízké motivace dárce.Tyty aspekty shrnují nejzávaţnější důvody nenaplňování nebo nemoţnosti naplňování kvalitníkulturní politiky na místních úrovních. Ptáme se tedy, co zabránilo při vzniku krajů vývoji v oblastikultury? Proč se nenaplnila očekávání a povinnost a zájem krajů zůstaly nenaplněny a kulturníčinnost a nabídku tak musí podporovat v kaţdém kraji stát? - 20 -
  27. 27. V letech kolem roku 1993 tvořil podíl výdajů státního rozpočtu (kap. 334 včetně výdajů na CNS)na celkových výdajích veřejných rozpočtů na kulturu cca 38 %, v roce 2004 činil 33,9 %21.V následujícím grafu č. 3 uvádíme celkové veřejné výdaje územních samosprávných celků v ČR –obcí, okresů do roku 2002, krajů od roku 2000.Graf 3 Celkové výdaje obcí, krajů, okresů 1997 – 2009 Celkové výdaje obcí a krajů (do roku 2002 i OkÚ) v mld. Kč 20 17,85 15,23 14,51 15,27 15 12,74 13,24 11,46 11,18 10,44 9,1 10 7,64 8,02 8,58 5 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: NIPOS (Mockovčiaková, 2010)Přeměna územní samosprávy při zaloţení krajů a počátcích jejich fungování byla i ve financováníkultury velkou změnou. Kraje v roce svého zaloţení nevydávaly ještě ţádné peníze na kulturu, takse začalo dít aţ v roce 2001.2001 Mezi lety 2000 a 2001 byla velikost celkového přírůstku způsobená počátkem financování kraji a téţ okresy, které zvýšily své příspěvky; oproti tomu ale MKČR výrazně oslabilo svůj rozpočet.2002 Kraje zvýšily dvojnásobně své financování kultury, okresy sníţily své financování, ale ne výrazně, MKČR s přihlédnutím k meziroční inflaci přispělo stejně jako v roce 2001.2003 V tomto roce jiţ neexistují okresy, jejich finance se rozpadly mezi kraje, které daly v tomto roce na kulturu o cca 1 mld. Kč více neţ v roce 2002, a MKČR, které však přispělo na kulturu o necelou 1,5 mld. Kč více neţ v roce předchozím, tedy 1,5 krát více neţ kraje. V meziročních změnách ve výdajích územních celků jde o velký propad, jak ukazuje graf č. 4 níţe. Celkové výdaje veřejných rozpočtů na kulturu tak zachraňuje v tomto roce nejniţší míra inflace v mezidobí 1997 – 2009 (0,1 %) a právě Ministerstvo kultury. V tomto kroku vidíme ale největší obtíţ, která se stala. S přechodem na samosprávu krajů měla být zavedena fáze, kdy prostředky na kulturu budou postupně přebírat roli přerozdělovaných financí právě decentralizované samosprávy. K této fázi doposud nedošlo a je otázka, zda dojde v nejbliţších letech. Souhrnně tato data uvádíme v tab. č. 5 a názorně v grafu č. 4.21 Dostupné z WWW: http://www.nipos-mk.cz/?p=2627, str.5 - 21 -
  28. 28. Tab. 5 Přehled výdajů ve sledovaném období vzniku krajů 2001 - 2004 Zdroj: NIPOS (Mockovčiaková, 2010)Graf 4 Meziroční přírůstek výdajů obcí, krajů a okresů v mld. Kč od 1997-2009 Meziroční přírůstek ve výdajích obcí, krajů a okresů v mld. Kč 3 2,58 2,5 1,99 2 1,56 1,34 1,5 1,02 1 0,76 0,38 0,56 0,52 0,5 0,5 0 -0,5 -0,28 -1 -0,72 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: zprac.aut.Nejvíce problematickým ale shledáváme tento předpoklad pro změnu: „Pokud bude vytvořena účinná společenská a politická objednávka podpory kultury, lze vyslovit předpoklad hraničící s jistotou, že ÚSC (územně správní celky pozn. aut.) budou svoji odpovědnost za veřejné statky kultury realizovat důrazněji“ (Mockovčiaková, NIPOS 2010, str. 4)Jak ale vývoj za posledních 20 let zvrátit k uvědomělejší kulturní poptávce? Je evidentní, ţeadvokacie kultury s důkazy výší částek není dostatečně funkční. Jak Mockovčiaková uvádí, bylNIPOS v roce 2007 osloven s tím, aby odpověděl na několik otázek, resp. sdělil, jak vidí situaciv kultuře v dále uvedených oblastech. V roce 2010 připomíná tehdejší situaci, protoţe zamezidobí nedošlo k ţádným změnám (Mockovčiaková NIPOS, 2010, str. 3), tato analýza shrnujestav za celkem 10 let mezi 2000 – 2009, během níţ nedošlo k ţádným výrazným nápravám.Způsobí mnoţství analýz dokazující podfinancování kultury tlak na společnost nebo politiky?Záleţí politikům v České republice na vývoji současného umění i zachování a rozvoji kulturya kulturního dědictví? Kdo na krajských úrovních rozhoduje o dotačních programech pro kulturníoblast a o výši její finanční podpory? - 22 -
  29. 29. Pro zodpovězení otázek o roli kultury v krajích se dále nejvíce obracíme k Podkladové studiia zvláště k její první části Postavení kultury v koncepčních materiálech krajů České republikyzveřejněné na stránkách Ministerstva kultury ČR, před dalšími kapitolami tedy doporučujemečtenáři se se studií seznámit. Zdrojem studie byly všechny nalezené univerzálně zaměřenékoncepční materiály (strategie, koncepce, programy) bez ohledu na název, koncepční materiályrozvoje cestovního ruchu, programy a koncepce podpory a rozvoje kultury a vybrané koncepčnímateriály rozvoje a podpory památkové péče a muzejnictví. Skutečnost, ţe jen třetina krajů mákoncepci kulturní politiky nebo podpory kultury, signalizuje, jaký význam je kultuře v krajíchpřipisován. Můţe to však být i obraz toho, jakou pozici mají v krajské samosprávě i správě ti, kdoţza rozvoj kultury nesou odpovědnost, nebo můţe jít o projev v minulých letech poměrněrozšířeného názoru, ţe jakékoliv, tedy i sebelepší snahy směřující k regulativním opatřenímve vztahu ke kultuře, jsou ve své podstatě škodlivé. Je třeba upozornit na to, ţe obce ani krajenejsou ze zákona povinny připravovat kulturní politiky či jiné koncepce v oblasti kultury.Stěţejní důvody podfinancování kultury v materiálech krajů vybrané z Podkladové studie: nedostatečné fungování vícezdrojového financování, nízký podíl sponzoringu, špatně zvládaný fundraising kulturních institucí, nedokonalé fungování vlastních grantových systému krajů (objem rozdělovaných prostředků, adresnost podpory, efektivnost vyuţití poskytnutých prostředků a transparentnosti rozhodování), tvrzení, ţe na krajích leţí velký podíl odpovědnosti a nákladů na tvorbu a zachování kulturních hodnot – předpokládají naopak větší spoluúčast státu, protoţe část hodnot a aktivit povaţují za nadregionální. Kraje jako jeden ze způsobů řešení problému (ve shodě s SKP) vidí vícezdrojové kooperativní financování kultury s vyšším podílem podnikatelského sektoru v koncepcích rozvoje kultury vyvolává nespokojenost především neexistence pravidel a snaha státu minimalizovat svůj podíl na vícezdrojovém financování institucí a projektů přesahujících hranice krajů.Některé důvody pro neprovedení změn: Rozpor mezi skutečnými potřebami a reálnými moţnostmi ekonomického zajištění fungování a rozvoje kultury. Slabinou je nedostatek relevantních informací o kulturním dění i jeho ekonomických souvislostech a výkonech, které by umoţnily lepší rozhodování o objemu, typu a adresování podpory kultury (chybí nejen statistická data, ale také systém monitoringu kultury a vyhodnocování zjištěných informací). - 23 -
  30. 30. Nástroje kulturní politiky – jsou převáţně ekonomické povahy, často kombinované s organizačními opatřeními (záměry posílení rozpočtu na kulturu, například zvýšením přímých výnosů z cestovního ruchu, posílení prostředků rozdělovaných v grantovém řízení, zkvalitnění tohoto řízení zavedením náročnějších kriterií nebo jeho zpřístupnění, v odůvodněných případech i podnikatelským subjektům). Omezené fungování vícezdrojového financování kooperativní povahy. Podíl sponzoringu a mecenátu na financování kultury v krajích zaostává za očekáváním. Příčina je spatřována v nezájmu sponzorů, neschopnosti regionálních aktivit konkurovat akcím mezinárodního významu pořádaným především v Praze, ale také v nedostatečné aktivitě a způsobilosti organizátorů kulturního ţivota v krajích ve fundraisingu. Podíl státu, krajů a obcí na financování institucí a aktivit přesahujících hranice kraje nebo obce není garantován ani se v dosavadním vývoji spontánně neustálil. Studie dokazuje, ţe rozvojové a koncepční materiály krajů připisují rozvoji kultury nízkou prioritu a navíc ne vţdy s důrazem na to nejpodstatnější – několik dokumentů se o kultuře jako faktoru nebo alespoň nástroji rozvoje kraje vůbec nezmiňuje. Větší část, téměř čtyři pětiny dokumentů s ní počítá. Avšak jako samostatná, dostatečně nosná a legitimní oblast rozvoje se ve strategických a programových dokumentech neobjevila. Ve všech případech je začleněna ve své funkcionální sluţebné podobě do jiných rozvojových oblastí. Změna hodnotové orientace a způsobu ţivota, jejímţ vedlejším důsledkem můţe být i menší ochota kulturu podporovat. Posun od přímé aktivní tvořivé účasti na veřejném kulturním ţivotě k pasivní individuální účasti v soukromí je zřetelný. Méně zřejmé a poznané jsou motivy této tendence a ještě méně víme o tom, jak jim čelit, jak je modifikovat nebo vyuţít jejich pozitivní stránky. Zdá se však, ţe účast na veřejném kulturním ţivotě výrazněji neţ v minulosti ovlivňují vnější faktory stojící mimo kulturu (intenzita pracovního nasazení, ekonomická diferenciace, dopravní obsluţnost, racionalizace spotřeby atp.) Fakt, ţe je kultura často chápána pouze jako obnovitelný a prakticky nevyčerpatelný zdroj ekonomické exploatace, aniţ by byla věnována odpovídající pozornost podpoře této obnovitelnosti a nevyčerpatelnosti, vzbuzuje určité obavy. Pikantní je, ţe v části dokumentů jsou standardní pojmy a termíny „kultura“, „kulturní sluţba“ nebo „kulturní památka“ nahrazeny termínem „kulturně historická atraktivita“ nebo „atraktivita cestovního ruchu“. Těţko hledat výstiţnější vyjádření přístupu cestovního ruchu ke kultuře.Zjištění ukazují, ţe situace v kulturní politice je jak ze strany státu, ale také vyšších územněsamosprávných celků, není zdaleka ideální. Nyní prozkoumáme blíţe jeden z největších krajův ČR a zkusíme vypátrat, jaké jsou jeho důvody k nenalezení vstřícnější cesty ke kultuře a jakovlivňují procesy tvorby kulturní politiky na úrovni krajů financování kultury. - 24 -
  31. 31. 2.2.3 JIHOMORAVSKÝ KRAJJihomoravský kraj zaujímá jiţní a střední část Moravy, na jihovýchodě hraničí se Slovenskourepublikou na jiţní straně s Rakouskem. Kraj se dále dělí na 7 okresů. Rozlohou 7 065 km2 (9 %rozlohy ČR) i počtem 1 194 425 obyvatel (11 % z ČR) zaujímá Jihomoravský kraj čtvrté místomezi ostatními kraji ČR22. Pro tento kraj jsou typické rozlehlé vinařské oblasti a doposud ţivélidové tradice.Obr. 1 Geografická poloha Jihomoravského kraje Zdroj: WikipedieKraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Jihomoravskýkraj existoval uţ v Československu od roku 1960, ale byl větší, patřily do něj části dalšíchsousedních krajů. Uţ prehistorické doby proslavily jiţní Moravu více neţ jiné části dnešníhoČeska. Dolní Věstonice, u nichţ se našly známé památky z doby lovců mamutů, v čele s tzv.Věstonickou Venuší, leţí právě zde. Na jiţní Moravě bylo jedno z center Velkomoravskéříše v 8. a 9. století.Sídelním městem kraje je statutární město Brno a jeho význam přesahuje hranice kraje a celérepubliky – je např. sídlem Ústavního soudu a místem konání velkých událostí evropskéhovýznamu. Blíţe v článku „Jihomoravská nej...Českého statistického úřadu22www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/jihomoravska__n_e_j___o_sidelni_strukture - 25 -
  32. 32. KULTURA V JIHOMORAVSKÉM KRAJIJihomoravský kraj je oblastí s významným kulturním dědictvím a nadregionálním významem.V určité kulturní oblasti si můţeme dovolit hovořit o významu mezinárodním, jako v případěSlavkova u Brna – Austerlitz. O jeho význam se postarala „bitva tří císařů“, která se tu odehrálav roce 1805, a Napoleon zde dosáhl jednoho ze svých nejslavnějších vítězství. Centrem tohotokraje je druhé největší město v České republice, Brno, jehoţ postavení je zároveňi determinantem kulturního dění v Jihomoravském kraji. Je také střediskem obchodu,univerzitním městem a významným veletrţním centrem střední Evropy s dlouholetou tradicí.Důleţitou součástí kultury Jihomoravského kraje je i zachování tradic, bohatství lidových písnía krojů a folklóru v jihovýchodní části Jihomoravského kraje a postavení spolků, souborůa ochotnických divadel. Na území Jihomoravského kraje se nachází přes 5000 kulturníchpamátek, z nichţ 21 je zařazeno do kategorie národních kulturních památek a dvě jsou zařazenyna seznam kulturního dědictví UNESCO – Vila Tugendhat v Brně a Lednicko-valtický areál.Jihomoravský kraj je znám svou etnickou rozmanitostí a kulturní bohatostí. Jihomoravský krajpatří k regionům s výrazným ekonomickým potenciálem, zejména v oblasti počítačovýchtechnologií, telekomunikací, vývoje softwaru a dalších high-tech oborů. Z analýzy Vliv dotacíposkytovaných ze státního rozpočtu nestátním neziskovým organizacím v oblasti kultury iniciativyZa Česko kulturní vyplývá, ţe druhým nejsilnějším centrem kultury v ČR je po kraji Hlavní městoPraha právě Jihomoravský kraj. Kulturní centra byla mapována dle míst působení organizacíneziskového nestátního sektoru (Za Česko kulturní, 2010). Z výše uvedeného je patrný kulturnípotenciál, kterým Jihomoravský kraj disponuje.Dále se v případové studii budeme zabývat těmi tématy a oblastmi: Struktura Jihomoravského kraje se zaměřením na činnost pro kulturu Kulturní politika Jihomoravského kraje - Strategické dokumenty v kultuře JMK - Proces tvorby strategických dokumentů JMK v kultuře - Financování kultury JMK - Dotační a grantová politika JMK - 26 -
  33. 33. STRUKTURA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE SE ZAMÉŘENÍM NA ČINNOST PRO KULTURUOrgány Jihomoravského kraje jsou: zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman a krajský úřad.Schéma 1 Struktura JMK se zaměřením na činnost pro kulturu (2008 – 2012) - kraj je povinen respektovat Ministerstva nadřízené orgány - ministerstva (MV a MMR) - orgán ústavně zakotven - voleno volbami občanů na 4 roky - zastup. volí hejtmana, zřizuje výbory Zastupitelstvo JMK - schůze jsou veřejné - tvoří práva, rozhoduje o rozpočtu - odpovídají zastupitelstvu, připravuje mu návrhy a podklady pro jednání Výbory - rada kraje = krajská vláda, dělena na resorty, Rada kraje členové volení zastupitelstvem Hejtman JMK zastupitelstva JMK JMK - schůze rady neveřejné - v radě je i hejtman a náměsci hejtmana Komise pro kulturu a Krajský úřad památkovou JMK péči Ředitel krajského úřadu JMK Odbor - tvorba Koncepce podpory kultury a kultury v JMK památkové péče Oddělení Oddělení památkové kultury péče Zdroj: zprac aut.Ve funkčním období 2008 – 2012 jsou představiteli za kulturu na JMK:Rada zastupitelstva kraje radní pověřený zabezpečováním úkolů v oblasti kultury, Ing. Pavel Balík, KDU-ČSL náměstek pověřen zabezpečováním úkolů v oblasti regionálního rozvoje, cestovního ruchu, vědy, výzkumu a lidských zdrojů, Mgr. Václav Boţek, CSc., ČSSDKomise pro kulturu a památkovou péči celkem 13 osob, z toho předseda PaedDr. Stanislav Svoboda (ČSSD), 1. místopředseda Jan Koráb (KDU- ČSL), tři místopředsedové a 8 členů23Odbor pro kulturu a památkovou péči celkem 11 osob, z toho 4 v Oddělení památkové péče, jeden vedoucí odboru (seznam lidí v příloze A).23 Dostupné z WWW: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=52576&TypeID=1 - 27 -
  34. 34. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje má 63 členy. Jihomoravský kraj má 5 výborů, ţádný z nichnení přímo zaměřený na kulturu, ve srovnání např. se sousedícím krajem Zlínským, který mávýborů 14 a jedním z nich je i Výbor pro kulturu a památky. Členů Rady JMK je 11, z toho4 náměstci hejtmana a téţ radní pověřený zabezpečováním úkolů v oblasti kultury. RadaJihomoravského kraje má 12 komisí, z toho Komisi pro kulturu a památkovou péči. Komisepro kulturu a památkovou péči má celkem 13 osob, předsedu, 1. místopředsedu,tři místopředsedy a 8 členů24. Blíţe k jednotlivým orgánům a náplním činností více v příloze BOrgány kraje.Ke kaţdému materiálu, který je předkládán Radě JMK, musí být nejdříve podpisy dvou radních.Pro oblast kultury a památkové péče kromě Ing. Balíka spolupodepisuje podklady Mgr. Boţek.Kaţdý má právo se k předkládaným materiálům vyjadřovat a předloţení Radě JMK předcházíústní jednání. Tyto kompetence se mění podle volebních období a politických konsensů.V minulém volebním období (koalice ČSSD a ODS) tedy byla struktura trochu jiná. V Radě JMKměl oblast kultury na starosti Ing. Letocha, který na této pozici byl od 2000 do 2008.Odbor pro kulturu a památkovou péči v této struktuře poskytuje administrativní servis a mázajišťovat odbornou stránku ve všech souvisejících záleţitostech. Bývá zvykem, ţe se jehovedoucí osobně účastní zasedání Komise. Komise pro kulturu můţe také úkolovat Odbor kultury,coţ se tak děje v součinnosti s příslušným radním (Svoboda, 2011).Kromě těchto základních orgánů a částí je nápomocna kraji také Asociace krajů Českérepubliky (AKČR), jde o uskupení sdruţující jednotlivé kraje České republiky, jehoţ úkolem je hájita prosazovat společné zájmy jeho členů. Pomáhá téţ se vzděláváním krajských zastupitelů a jekrajům nápomocno při jejich zahraničních aktivitách. Předsedou AKČR pro funkční období 2008 –2012 je zároveň hejtman Jihomoravského kraje JUDr. Michal Hašek. Asociace má radu a radakomise a také Komisi pro kulturu a památkovou péči, kde Jihomoravský kraj zastupuje náměstekhejtmana Mgr. Václav Boţek, CSc.KULTURNÍ POLITIKA JIHOMORAVSKÉHO KRAJEPostavení kraje v oblasti kultury je odlišné od ostatních krajů. Jihomoravský kraj totiţ nezřizujeve svém sídelním městě ţádnou organizaci působící v oblasti kultury. Kultura v Brně je vedenaStatutárním městem Brnem a příspěvkovými organizacemi zřizovanými státem. V oblasti kulturyzřizuje Jihomoravský kraj sedm příspěvkových organizací. 2524Převzato z http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=52576&TypeID=125Příspěvkové organizace v oblasti kultury (v Jihomoravském kraji je jich 7): Galerie výtvarného umění v Hodoníně, p.o,Hvězdárna Veselí nad Moravou, p.o., Masarykovo muzeum v Hodoníně, p.o., Muzeum Vyškovska, p.o., MuzeumBrněnska, p.o., Regionální muzeum v Mikulově, p.o., Jihomoravské muzeum ve Znojmě, p.o. - 28 -
  35. 35. Strategické dokumenty v kultuře JMKKultura je Jihomoravským krajem pojata v těchto materiálech: 1. Koncepce podpory kultury Jihomoravského kraje 2009 – 2013, vznik 2009, odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje, 2. Koncepce zachování a ochrany kulturních památek Jihomoravského kraje, 2005, odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje, 3. Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006 – 2016, vznik 2006, zpracovatel: GaREP, spol. s r. o., Vysoké učení technické v Brně, 4. Program rozvoje Jihomoravského kraje pro (2002-)2007 – 2013, vznik 2002, aktualizace 2003 a 2007, GaREP, spol. s r. o., Vysoké učení technické v, Brně, 5. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013, 2007 (DHV CR, Eurovision).V Programovém prohlášení Rady Jihomoravského kraje ve volebním období 2008 – 2012 kulturanení zahrnuta mezi 7 klíčových kompetencí.V podkladové studii MKČR Postavení krajů v koncepčních materiálech krajů ČR v kapitole Pojetíkultury v koncepcích rozvoje kultury se koncepční materiály, ať v podobě kulturní politiky nebokoncepce rozvoje či podpory kultury, podařilo nalézt pouze u pěti krajů (Praha, Olomoucký,Liberecký, Ústecký a Zlínský). Není zřejmé, zda byla zkoumána Koncepce podpory kulturyJihomoravského kraje 2009 – 2013, z MK ČR se nám vyjádření nepodařilo získat, kaţdopádně dokoncepčních dokumentů patří. Domníváme, ţe do studie nebyla zahrnuta, protoţe v doběpřípravy studie nebyla zveřejněna na webových stránkách JMK, coţ by dosvědčovalo, ţe bylapouţita pouze koncepce památkové péče, která byla vytvořena o čtyři roky dříve.Program rozvoje JMK a Program rozvoje cestovního ruchu JMK zpracovávaly externí subjekty.Moţná právě proto jsou tyto dokumenty komplexnější, i kdyţ vůči kultuře méně konkrétní.Dokumenty neobsahují ţádné vize či cíle spojené výhradně s oblastí kultury, kultura je vnímánajako prostředek nikoliv cíl (MKČR, 2010). Externími subjekty byly: - GaREP, spol. s r.o. je Společnost pro regionální a ekonomické poradenství vznikla jiţ v roce 1994 a za 17 let existence se prokazují velkým mnoţstvím zpracovaných strategických dokumentů, studií, plánů, výzkumů apod. V pracovním týmu ani v externích spolupracovnících jsme nenalezli osobu zabývající se speciálně oblastí kultury a umění26. - Firma DHV ČR působí v ČR od roku 1992 a je dceřiným subjektem nizozemské společnosti DHV Group. Soustřeďuje se na poskytování multidisciplinárního poradenství26 Dostupné z WWW: <http://www.garep.cz/pracovni-tym.html>. - 29 -
  36. 36. v oblastech ţivotního prostředí, dopravě a infrastruktuře, prostorovém plánování, implementaci strukturálních fondů27.Zůstává otázkou, jak by tyto dva dokumenty byly ovlivněny, pokud by ve firmách přímo působilyporadci pro oblast kultury a umění.Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji 2009 – 2013V kontextu Státní kulturní politiky na léta 2009 – 2014 byla vytvořena Koncepce podpory kulturyJihomoravského kraje 2009 – 2013. Její cíle jsou konkrétněji specifikované pro potřebyJihomoravského kraje. Základní koncept kultury JMK je zaloţen na deklarované snaze vyuţítkulturní potenciál Jihomoravského kraje, propojení kulturního sektoru s ostatními oblastmi,příkladem můţe být turistický ruch a vyuţití kultury jako faktoru vedoucího k udrţitelnému rozvoji.V konkrétní podobě jsou cíle definovány takto: Podpora rozvoje ţivé kultury. Vyuţití kulturní nabídky v cestovním ruchu. Vytváření podmínek pro existenci místní kultury a podpora jejího rozvoje. Začlenění kulturního aspektu do rozvoje regionu. Globální cíle představují obecné vymezení cílů samosprávného celku Jihomoravského kraje.Výše zmíněnými cíli byla podpora kultury v JMK rozdělena do čtyř oblastí. Kaţdá z těchto oblastímá své podcíle a specifika.Cíl: Podpora ţivé kulturyCíl: Vyuţití kulturní nabídky v cestovním ruchuCíl: Vytváření podmínek pro existenci místní kultury a podpora jejího rozvojeCíl: Začlenění kulturního aspektu do rozvoje regionuProces tvorby strategických dokumentů JMK v kultuřeTvorba strategických dokumentů je nezbytná pro dlouhodobé a systematické vedení i v regionálnípolitice, napomáhá rozvoji kvality ţivota. Strategie je plánovací základna pro stanovenízákladních cílů rozvoje.Koncepce podpory kultury v Jihomoravském kraji stanovuje cíle a opatření, které by měly véstk optimalizaci podmínek rozvoje kultury na území Jihomoravského kraje pro roky 2009 – 2013.27 Dostupné z WWW: <http://www.dhv.cz/article.asp?id=14>. - 30 -
  37. 37. Na regionální úrovni má Koncepce podpory kultury svou povahou vazbu na Strategii rozvojekraje, Program rozvoje cestovního ruchu pro roky 2007–2013, Koncepci zachování a obnovykulturních památek a na Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Tvorbaa schválení konceptu podpory trvala celkem tři roky. Tvorba probíhala po částech a pokaţdé bylaz nedostatku času odloţena. Po čase odloţení musela být však vţdy aktualizována, a to dvakrátv průběhu tříleté doby. Důvodem byla nedostatečná personální kapacita odboru kultury. Při tvorběkonceptu určitý čas spolupracoval i praktikanti (Drobný, Pelinková, 2011).Tvorbu Konceptu podpory kultury JMK vymezeného na období 2009 aţ 2013 měla na starostikulturní pracovnice Mgr. Pelinková, která však jiţ na kraji nepracuje a převzala funkci ředitelkyMuzea Vyškovska. Její agendu převzala paní Mgr. Oldřiška Šepelová, která nám nemohla v tétosouvislosti nic dalšího říci. Dalším tvůrcem dokumentu byl vedoucí odboru kultury Mgr. TomášDrobný (k 19. 8. 2011 skončil na této pozici).Pokyn k vytvoření koncepce vzešel z Rady JMK a Komise pro kulturu byla vyzvána, abyse na tvorbě tohoto dokumentu podílela (Balík, 2011). Při vzniku koncepce se pravděpodobněneuvaţovalo o zadání externímu subjektu, neboť to v té době dle vyjádření zástupců komisenebylo zvykem (Komise, 2011). Jednou z podmínek pro získání financí z evropských fondů jei disponovat koncepcí. Tento důvod mohl být tedy spouštěcím elementem pro vznik koncepce(Komise, 2011).Koncepce JMK pro kulturu vznikala tedy poměrně dlouho. Mgr. Pelinková rozhodla zpracovatswot analýzu, jelikoţ ţádná vstupní data předtím na kraji nebyla k dispozici. Nejdříve bylavytvořena anketa mezi organizacemi, z níţ se později vypracovávala „SWOT analýza“. Dotazníkvytvářela taktéţ Pelinková. Mezi oslovenými respondenty se nacházely všechny obces rozšířenou působností, jelikoţ téměř všechny zřizují nějaká kulturní zařízení (divadelní sály, kinaapod.), dále příspěvkové organizace, kulturní střediska měst a obcí, Moravská zemská knihovnav Brně, Filharmonie Brno, muzea a galerie, kina, profesionální a neprofesionální divadla,nakladatelství a vydavatelství, média (rozhlas, televize), pěvecká, folklórní, taneční sdruţení,hvězdárny, nadace a o.s. zabývající se kulturou, pořadatelé významných kulturních akcí. Celkembylo obesláno 316 subjektů, navrácených dotazníků bylo 87. Není však odkázáno na úplnéseznamy oslovených subjektů ani na seznam subjektů, které dotazník vrátily. Seznamy těchtoorganizací a institucí byl vytvářen na Odboru kultury a byly při něm účastni i praktikanti.Z navrácených dotazníků nejvíce pocházelo právě od oslovených obcí, dále pak od divadela velkých brněnských organizací, např. Hvězdárna a planetárium Brno nebo Filharmonie Brno(Pelinková, 2001).SWOT analýza nebyla zpracována úplně, v podání JMK jde pouze o sepsání slabých, silnýchstránek, příleţitostí a hrozeb. Ty jsou však shromáţděny velmi podrobně za jednotlivé uměleckéoblasti a kulturní zařízení. V kapitole VII. Vize rozvoje kultury v kraji jsou uvedeny prvky swotanalýzy celkově za celý Jihomoravský kraj. Nacházíme zde také např. hrozbu „dostupnost kvalitníkultury prostřednictvím médií a nových technologií“. Je pochopitelné, ţe stárnoucí populace ČR, - 31 -
  38. 38. a to i v JMK, je obecným socioekonomickým problémem a zvyšující se nároky na vyuţívánístávajících a nových technologií jsou zvláště problematické pro starší populaci. Avšak nesmímezapomínat, ţe díky tomuto pokroku došlo ke vzniku nových forem umění (např. videoart apod.)a určité druhy umění byly díky nim zpřístupněny většímu počtu lidí neţ v minulosti, coţ navazujena deklarovaný vládní cíl zajistit dostupnost a přístup ke kultuře všem lidem.Sesbírané údaje pro swot analýzu nebyly jiţ dále váţeny, jednotlivé faktory nebyly bodovány.Dále se pracovalo jen se soupisem silných, slabých stránek, příleţitostí a hrozeb. Výsledkyankety byly konzultovány s Komisí pro kulturu, dále s Mgr. Simonou Škarabelovou z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, PhDr. Janem Dolákem z Filozofické fakulty Masarykovyuniverzity a PhDr. Vierou Rusinkovou, vedoucí oddělení kulturních sluţeb Magistrátu města Brna,odbor kultury. Výsledky ankety (částečně zpracovaná SWOT analýza) byly poslány takédotazovaným a „projednávaly“ se na poradách starostů. Poté byla vytvořena první verzekonceptu, která byla opět předloţena Komisi pro kulturu. Po úpravách se dostal konceptna jednání Rady JMK a ke schvalování Zastupitelstvem JMK, a to rovnou dvakrát, neboť termínprojednávání byl v přelomovém období voleb (Drobný, 2011).Po skončení tvorby koncepce nebyla zpracována doporučení jak tvořit koncepci pro další období(Pelinková, 2011). Podrobnější časový plán se nepodařilo dohledat.Z vyjádření Komise je moţno chápat, ţe koncepce a její naplňování je závazné pouze částečně.Zvláště pokud ve sledovaném období proběhnou výrazné změny ve společnosti nebohospodářství státu, jako se například stalo v roce 2009 s finanční krizí. Tento dokument neníchápán jako pracovní nástroj. Vedení Odboru kultury nebo jednotlivé orgány nehodnotíkaţdoročně naplňování jednotlivých cílů a ani koncept neaktualizují. Nová koncepce se začnepřipravovat, pokud tedy nové politické vedení kraje v roce 2012 o ni bude usilovat, nejspíše právěpříští, tedy volební rok. Jiţ nyní se předjednávají priority pro další léta, např. větší spoluprácev oblasti turismu a kultury (Balík, 2011).Koncepce zachování a obnovy kulturních památek JMKTato koncepce byla oproti Koncepci podpory pro kulturu JMK zpracovávána zcela jinýmzpůsobem a také jinými pracovníky Odboru kultury, nebyla stejně tak zadána externímu subjektu.U této koncepce není určeno časové vymezení. Je zaloţená na popisu aktuálního stavu památekv kraji a je několikrát zdůrazněno, ţe data nejsou úplná a to ovlivňuje samotnou koncepci. Tatokoncepce je více analyzována v podkladové studii MKČR.Obecně se často při zkoumání nedařilo potvrdit údaje, neboť na Odboru kultury jiţ nepracujítehdejší pracovníci. Agendy jednotlivých pracovníků jsou přebírány tedy pouze částečně. - 32 -
  39. 39. Financování kultury JMKPřed touto podkapitolou je nejdříve nutné uvést, odkud čerpáme statistická data. Údaje pocházíze čtyř pramenů: 1) NIPOS útvar CIK – Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, jeţ bylo zřízeno MKČR v roce 199128, 2) Odbor kultury a památkové péče JMK, 3) Koncepce podpory kultury JMK 2009 – 2013, 4) Bakalářská práce Podpora kultury v JMK. Klusáčková zpravovala data pouze za rok 2009 z veřejně dostupných materiálů poskytovaných Odborem kultury a památkové péče Jihomoravského kraje.Ad 1) NIPOS získává informace z databáze Ministerstva financí, ne přímo od krajů. Cesta k těmtoinformacím je následovná:Www stránky MF ČR www.mfcr.cz Odkaz Ministerstvo Odkaz Informační zdroje Odkaz ARISweb (odkaz) Prezentační systém údajů databÀ

×