Your SlideShare is downloading. ×
EXPEDICE KINDU 2010 - Závěrečná zpráva
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×

Introducing the official SlideShare app

Stunning, full-screen experience for iPhone and Android

Text the download link to your phone

Standard text messaging rates apply

EXPEDICE KINDU 2010 - Závěrečná zpráva

751
views

Published on

Published in: Travel, Technology, Business

0 Comments
1 Like
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

No Downloads
Views
Total Views
751
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
1
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. ZÁCHRANA PRALESŮ VÝMĚNOU ZA ROZVOJOVOU SPOLUPRÁCI EXPEDICE KINDU 2010 Závěrečná zpráva Srpen 2010
  • 2. - 2 - Obsah 1 Cíle expedice.....................................................................................................................................- 4 - 2 Výsledky expedice ............................................................................................................................- 5 - 2.1 Seznámení s projektem .............................................................................................................- 5 - 2.2 Výsadba LESA PŘÁTELSTVÍ.........................................................................................................- 6 - 2.3 Popis území ...............................................................................................................................- 8 - 2.3.1 Zemědělství ........................................................................................................................- 9 - 2.3.2 Dřevo ................................................................................................................................- 10 - 2.3.3 Doprava ............................................................................................................................- 10 - 2.3.4 Průmysl.............................................................................................................................- 12 - 2.3.5 Výživa................................................................................................................................- 12 - 2.3.6 Zdravotnictví, školství.......................................................................................................- 13 - 2.4 Zahájené vědecké výzkumné programy..................................................................................- 14 - 2.4.1 Terénní práce....................................................................................................................- 14 - 2.4.2 Projekt 1 ...........................................................................................................................- 15 - 2.4.3 Projekt 2 ...........................................................................................................................- 19 - 2.4.4 Projekt 3 ...........................................................................................................................- 20 - 2.4.5 Další předpokládané dílčí vědecké a výzkumné projekty.................................................- 20 -
  • 3. - 3 - EXPEDICI KINDU 2010 uskutečnila mezinárodní humanitární nezisková organizace WORLD’S GREEN LUNGS. Záštitu nad akcí LES PŘÁTELSTVÍ převzala ministryně životního prostředí České republiky paní Rut Bízková. Místo expedice: Provincie Maniema, Demokratická republika Kongo. Nachází se na východě republiky, má rozlohu 132.520 km2 a 1.247.000 obyvatel. Hlavní město provincie, Kindu, nacházející se ve výšce 504 m n. m., je vzdáleno od hlavního města státu, Kinshasy, 1.900 km proti proudu řeky Kongo. Město Kindu nemá pitnou vodu ani zpevněné cesty. Před rokem 1998, kdy vypukla občanská válka, bylo Kindu rušným překladištěm zboží z lodí na železnici, která vede na jih do Katangy a dále do Jihoafrické republiky. Centrální vláda má malý vliv na hospodářské dění v provincii. Obrázek 1: Lokalizace PROJEKTU AGROFORESTRY Složení expedice: Mgr. Lucie Erbanová, Ph.D., vědecký pracovník Ing. Jan Tošovský, expert v oboru lesnictví Ing. František Nekovář, president WORLD’S GREEN LUNGS Jaribu Ramazni, ředitel PROJEKTU AGROFORESTRY v provincii Maniema Termín: 11.8. – 26.8.2010 (v oblasti Kindu končí období sucha)
  • 4. - 4 - 1 Cíle expedice 1. Seznámit prostřednictví akce LES PŘÁTELSTVÍ provinční orgány i místní obyvatele s PROJEKTEM AGROFORESTRY – projektem záchrany tropických pralesů. 2. Vysadit první plochy lesa v zamýšleném regionu provincie Maniema. 3. Poznat a popsat území projektu. 4. Provést odběry vzorků půd a vody pro následný vědecký program. Obrázek 2: Informační tabule, LES PŘÁTELSTVÍ, provincie Maniema, Demokratická republika Kongo
  • 5. - 5 - 2 Výsledky expedice 2.1 Seznámení s projektem Členy expedice přijal nový guvernér provincie Maniema Pascal Tutu Salumu na soukromé audienci za přítomnosti marešala komunity Mikelenge. Guvernér byl seznámen se záměrem Projektu Agroforestry. Současně byla podána žádost o registraci WORLD’S GREEN LUNGS v Kindu s přílohami ‚Plán činnosti‘, ‚Doklad o registraci‘ a ‚Stanovy organizace‘. Guvernér byl v podstatě sympatický, mluvil rozumě, přislíbil zasadit první strom LESA PŘÁTELSTVÍ a poskytl součinnost po dobu našeho pobytu v provincii. Máme povolení vysazovat, fotit a filmovat. Odebírání vzorků půdy nám bude povoleno později. Guvernér byl zatím první v Maniemě, kdo znal slovo ekologie. Kongo má 40% lesů Afriky, podle něj je povinností západního světa finančně přispívat na tuto klimatickou službu. S ohledem na naše pozdější zjištění, za to, co tu dělají s přírodou a lesy, by měli být rádi, že jim svět nevyhlásí válku. Nakonec pro jeho zaneprázdnění sázel první stromek ministr životního prostředí pan Mussafiri. Slavnostní sázení prvního stromku proběhlo za velké pozornosti tisku, radia Okapi a televize. Záběry vysílala i celonárodní televize v Kinshase, zprávu převzali světová agentury. Podle sdělení Konžské ambasády v Praze s velkým ohlasem. O naší akci jsme až následně dne 24.8. informovali českého konzula, pana Říhu, na české ambasádě v Kinshase. Při našem předem oznámeném příjezdu do Kinshasy nás velvyslanec i konzul odmítli přijmout pro zaneprázdnění. O našem pobytu již, podle jeho slov, věděli. Paní ministryně Bízková českou ambasádu předem informovala o záštitě poskytnuté akci LES PŘÁTELSTVÍ. Obrázek 3: Výsadba pamětního stromu LESA PŘÁTELSTVÍ ministrem životního prostředí panem Mussafirim
  • 6. - 6 - 2.2 Výsadba LESA PŘÁTELSTVÍ Při EXPEDICI KINDU 2010 byly zahájeny zalesňovací práce jižně od Kindu za řekou Mikelenge, na km 4. Výsadbou LESA PŘÁTELSTVÍ byla prakticky spuštěna realizace PROJEKTU AGROFORESTRY. Souřadnice bodu u vlajky WORLD’S GREEN LUNGS na zalesněném pozemku: S - 2° 57.638 E +25° 53.318 Práce byly zahájeny výsadbou zkusných ploch, které mají ověřit vliv mykorhizních hub a pomalu rozpustného hnojiva na růst stromů v oblasti střídavě vlhkých tropických lesů. Mykorhizní substrát a hnojivo testujeme na dřevině LIMBALI (Gilbertidendron dewevrei), čeleď: Sapanovité (Caesalpiniaceae). Dřevina Limbali byla vybrána vzhledem ke skutečnosti, že jako jedna z mála tropických dřevin dokáže růst v monokultuře a tyto i sama vytváří a dále je u ní znám úzký vztah s mykorhizními houbami například Pulveroboletus bembae. Mimo to je dřevo Limbali vhodné zejména pro výrobu stavebního a stavebně truhlářského dřeva, které je v oblasti poptáváno nejvíce. Plochy byly založeny tak, že 220 sazenic bylo vysazeno s mykorhizním substrátem a hnojivem, 200 sazenic bylo vysazeno jen s mykorhizním substrátem a cca 300 sazenic bylo vysazeno jako referenční vzorek bez substrátu i hnojiva. Jednotlivé zkusné plochy od sebe byly odděleny vždy dvěma řadami sazenic velkoplodé formy Palmy olejné (Elaesis guineensis). Obrázek 4: Výsadba LESA PŘÁTELSTVÍ
  • 7. - 7 - Na těchto 300 sazenic budou navazovat výsadby realizované po našem odjezdu. Zanechali jsme řediteli projektu Agroforestry v Maniemě panu Ramazanimu nezbytné finanční prostředky pro tyto zalesňovací práce. Plochy byly před výsadbou vyčištěny od buřeně a náletových dřevin (částečně bohužel vypálením, což je v dané oblasti vysloveně nevhodné). Následně byly plochy s pomocí šňůr rozměřeny a osázeny klasickou jamkovou sadbou s jamkami 30 x 30 cm. Sazenice byly vysazeny v pravidelném sponu 5 x 5 m. Délka jednotlivých řad byla různá vzhledem k břehu meandrující řeky Mikelenge. Celková plocha osázená při našem pobytu byla tedy zhruba 2,2 hektaru. Pro ověření zkoumaných vlivů byl použit přípravek SYMBIVIT, který byl pro náš záměr modifikován a přípravek CONAVIT. Přípravky jsme přivezli s sebou, jedná se o produkci společnosti SYMBIOM, která je naší partnerskou organizací a přípravky vyvíjí ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR. Pro tyto naše partnery jsme jihozápadně od Kindu odebrali několik půdních vzorků, které budou sloužit ke kultivaci místních mykorhizních hub. Je oprávněný předpoklad, že tyto místní druhy následně výrazně zlepší růst sazenic a celkovou úspěšnost zalesňovacích prací v celé oblasti tropických lesů. Mimo zalesňovacích prací byl na km 4 zahájen lesnický a dendrologický monitoring. V rámci této činnosti byly vyhledávány a označeny v okolních porostech výběrové stromy, které budou v následných fázích projektu použity jako semenné a budou sloužit jako zdroj osiva pro školkařskou produkci. Dále byly zjišťovány místní druhy dřevin se zaměřením na jejich vhodnost pro další lesnické a následné dřevozpracující využití. Plánované navazující činnosti v dalším období: 1. Vybudování vlastní školky pro cílenou produkci obalované sadby jak lesních dřevin, tak produkčních a ovocných stromů. 2. Důkladné rozdělení území na plochy zemědělstvo-lesnické, výhradně zemědělské a pouze lesnické. 3. Na plochách využívaných výhradně lesnicky bude prováděna příprava ploch před sadbou jen v pruzích (1m) z důvodu zachování náletových dřevin mezi výsadbami. Výrazně se tím posílí biodiverzita, omezí se vysychání atd. 4. Dokončit detailní dendrologicky průzkum celého území. 5. Pokračování v započatém průzkumu lesnické typologie.
  • 8. - 8 - 2.3 Popis území Podrobnější mapy území Maniemy byly získána ze zdrojů v USA. Od města Kindu jsme jižním směrem projeli a částečně prošli krajinu do vzdálenosti 28 km. Západním směrem byly odebrány vzorky za řekou Kasuku cca 30 km. Natočili jsme 3 hodiny filmů a pořídili 5000 fotek. Situace s devastací lesa je v těchto oblastech Afriky horší než špatná. Kolem Kinshasy je zpustošená, zplundrovaná, vypálená země. Samozřejmě by zase zarostla, vegetace se snaží, ale jsou to už jiné druhy, šťavnaté trávy a listy jsou postupně nahrazeny travinami typu ostřice, biodiverzita mizí. Krajina dostává charakter vyprahlé neúrodné savany. Místní jsou tu v devastování opravdu výkonní. Jediné dostupné platidlo je pro ně dřevo na topení a na produkci dřevěného uhlí. Jak má stromek průměr alespoň tři centimetry, tak ho prostě utnou. Musíme jíst, Monsieur, říkají s omluvou, když se ptám, proč nenechají dřevo trochu povyrůst. Pak přišlo překvapení: „Monsieur, byl tu belgický král, myslíte, že už konečně skončí ta nezávislost? Děda mně vyprávěl, že dřív se žilo líp.“ Obrázek 5 Krajina v okolí Kindu - zplanělá plantáž
  • 9. - 9 - 2.3.1 Zemědělství Prales je obyvateli systematicky vypalován. Shoří humus i drobné kořínky v půdě. Je zasazena rýže nebo kukuřice, za 3 měsíce se sklidí a postoupí se s vypalováním dál. Vrátí se zpět za 4 roky. Během krátké doby po sklizni vypálená plocha obroste travou, zplanělým křovím a liánami. Není to plnohodnotný les a nikdy nebude. V půdě není život. Živiny jsou prostě pryč. Po několika cyklech je charakter vegetace přeměněn na keřovitou vyschlou savanu, kde i keře postupně mizí. Lesní zvěř už zmizela. Tuhé trávy nespásá ani domácí zvířectvo. Mizí květy a s nimi i hmyz. Ubývá ptáků. Pokud se uvažují ekosystémové služby lesa, zvláště krátký cyklus vody, dochází k jejich trvalému snížení. Prudce ubývá voda v krajině. Obrázek 6: Vypalování lesa v provincii Maniema Jedna rodina ‘spotřebuje’ 2 ha lesa ročně. Většinou se vypalují plochy o velikosti 2-3 ha. Těchto míst jsme viděli desítky. Afrika vysychá podstatně rychleji, než jsme předpokládali. S růstem populace je to křivka exponenciální. Dá se říct, že Afrika se sama řítí do humanitární katastrofy, hladomoru, rychleji, než si kdo umí i v nejhorších snech představit. Nebude prostě co jíst a pít. Změnit migrační zemědělství. Naučit lidi prakticky trvale využívat půdu bez vypalování. Tento vzdělávací a motivační program bude velmi důležitý, jak se
  • 10. - 10 - zdá, možná nedůležitější část PROJEKTU AGROFORESTRY. Populace roste, jen velmi zřídka je vidět staré lidi. Při zastávce ve vesnici se během minuty shromáždí 20 dětí, za chvíli jich je 70. Bez promyšlené kultivace jsou tyto plochy nenávratně ztraceny nejen pro les, ale i pro produkci potravin a pro ekosystémové služby. Je třeba začít dlouhodobě monitorovat sluneční záření, teplotu vzduchu, půdy a vody a vlhkost vzduchu na různých místech krajiny, aby se určilo, jakým tempem vysychání probíhá. 2.3.2 Dřevo Těžba dřeva výběrová, tj. 1-3 stromy z hektaru, může tropickému lesu jen prospět. Ve stínu těchto solitérů je velké množství mlází lesních stromů, které jsou připraveny rychle zaplnit proluku ve střeše korun. Po prosvětlení nastává vegetační exploze, růst a ukládání CO2 do biomasy. Slabá vrstva humusu zůstane zachována, jak ukazují první odběry vzorků půdy. Vytěžené dřevo je potřeba pro stavbu škol, nemocnic či mostů! Je to obnovitelný zdroj jak energie, tak stavebního materiálu. Ve svém počátku jej použila pro svůj rozvoj i Evropa, nicméně v reakci na prudké zhoršování stavu lesů, k němuž na našem území docházelo ve druhé polovině 18. století, bylo zahájeno cílevědomé lesní hospodářství. Veřejný zájem na uchování lesů byl prosazován především omezováním práva vlastníků lesa disponovat svým majetkem. Lesními řády Marie Terezie (1754, 1756) byl v podstatě zaveden státní dozor nad lesy. Hlavní nebezpečí spočívá v celoplošné těžbě a následném budování komunikací pro odvoz tohoto dřeva. Obyvatelé jdou dále do pralesů a vypalováním je přeměňují na políčka. Bez ohledu na to, komu ten les patří. Dřevo zůstává ležet bez užitku na místě. Hlinité minerály vázající živiny jsou rozrušeny. Organo- minerální vrstva neexistuje. Když odumřelé části rostlin zetlejí, nedostanou se ihned do půdy, jsou rychle pohlceny houbami, které je přivádějí znovu rostlinám. Pokud se tento koloběh těžbou nebo vypalováním přeruší, jsou živiny intenzivními dešti rychle vyplaveny a navždy ztraceny. 2.3.3 Doprava Zpevněné komunikace s tvrdým povrchem neexistují. Hlavní silnici je v podstatě nezpevněná polní cesta na jílovitém podkladě nesjízdná po krátkém dešti. Pro terénní vozidla je po 15 km neprůjezdná. Dále se dostanou jedině motorky a jízdní kola. V době dešťů je neprůchodná i pro pěší. Mosty jsou zničené. Páteří
  • 11. - 11 - dopravy jsou jízdní kola. Některé nástavby jsou zajímavé. Zboží přichází hlavně letecky nebo zdlouhavě na domorodných pirogách. Na řece Lualaba je vodní doprava na motorizovaných pirogách, někdy i pro 50 cestujících, hlavně proti proudu. Na neštěstí po proudu před městem Ubundu začínají peřeje, řeka je nesplavná. Chybí tak přímé lodní spojení jak s Kisangani, tak s hlavním městem Kinshasa. Přístav v Kindu je zcela zničen. Nelze dopravit místní produkty na trhy. Pohonné hmoty i auta se dovážejí letecky. Litr nafty stojí v přepočtu 50 Kč. Kindu je spojeno železnicí s Lubumbaschi v provincií Katanga, cca 1.400 km. Rozchod kolejí 1065 mm, tzv. Kapský rozchod. Železnice je průjezdná pouze omezenou rychlostí. Chybí lokomotivy i vagony. Vlak jezdi 2x do měsíce. Zboží z Evropy většinou připlouvá do Dar-Es-Salamu v Tanzanii, odtud 1.200 km po ose a dále vlakem do Kindu. Řešením místní dopravy by byla výstavba úzkorozchodné lesní železnice (600 mm) s dřevěnými mosty Kindu – Karushe na řece Lomami. Odtud je možná lodní doprava přímo do Kinshasy. Obrázek 7: Kolo - hlavní dopravní prostředek po souši
  • 12. - 12 - 2.3.4 Průmysl V provincii Maniema se obyvatelstvo, včetně učitelů, policistů i státních zaměstnanců živí převážně zemědělstvím. Mnoho mladých opouští pole a věnuje se rýžování zlata případně diamantů bez podstatného vlivu na trvalé zlepšení životní úrovně. Naopak právě tyto rodiny (více než 10 osob) jsou potom nejvíce ohroženy nedostatkem potravin, kterých je stále méně a jejich cena stoupá. Zpracování zemědělské produkce neexistuje. Všude je dostatek palmy olejné. Palmový olej se vyrábí primitivním způsobem v sudech. Kasava-maniok se zpracovává podomácku. Občas je vidět malý mlýnek na strojní pohon. Strojní zpracování dřeva neexistuje. Nejsou pily ani přepravní možnosti. Řezivo se vyrábí ručně v nízké kvalitě. V místních cihelnách se pálí nekvalitní cihly. Štěrkopísek se těží ze dna řeky z hloubky cca 7 m. Zpracování kamene na stavební materiál a údržbu cest neexistuje. 2.3.5 Výživa Většina lidí má 2 jídla denně složené z rýže a rozdrcených aromatických listů nebo banánů připravovaných na palmovém oleji. Rýže se konzumuje 5 měsíců v roce, od prosince do května. Zbytek roku (období nedostatku a podvýživy) se jedí jídla na bázi maniokové mouky, která se připravuje jako fufu (nemastný a neslaný puding). Chybí bílkoviny. Jen 10% domácností má jednou týdně zvěřinu nebo hmyz, zřídka ryby, drůbež nebo kozy. Řeky i jezera jsou bohaté na ryby, ale velmi málo lovené. Loví se i jedlé říční ustřice. Místní je nazývají „Makese“. Po období dešťů od dubna do července propuká každoročně epidemie mezi drůbeží, která ničí chovy. Místní tuto nemoc nazývají „Shotoka“. Obrázek 8: Výroba pálených cihel, Kindu
  • 13. - 13 - 2.3.6 Zdravotnictví, školství V celé provincii působí 28 lékařů. Zdravotnická zařízení jsou zničena. Není k dispozici zdravotnický materiál. Soukromé zařízení jsou ve velmi skromném stavu. Lékařská péče i v nutných případech není možná. Pro většinu obyvatel je lékařská péče nedostupná. Je malá kupní síla, nejsou peníze na léky. Obyvatelé konzumují vodu z řek, což způsobuje epidemie nemocí. V průměru 5 % obyvatel Maniemy má přistup k pitné vodě. Většina škol je v havarijním stavu, bez školního i hygienického vybavení. Obrázek 9: Nemocnice v Kindu
  • 14. - 14 - 2.4 Zahájené vědecké výzkumné programy 2.4.1 Terénní práce Pro realizaci vědecké části projektu bylo třeba učinit průzkum terénu a zajistit odběr různých typů přírodních materiálů, které budou sloužit jako pilotní podklady pro projekt. Odběry byly naplánovány tak, aby bylo možné popsat dopady špatného hospodaření na půdní a vodní poměry oblasti tropického deštného pralesa. Terénní práce byly věnovány odběrům půdních profilů a povrchové, srážkové a podzemní vody. Odběry byly uskutečněny na místech s odlišnou historií. 5 půdních profilů (x 3-4 horizonty = cca 15 půdních vzorků) byly odebrány na místech, kde se nachází nenarušený původní prales. 2 půdní profily (x 2 horizonty = 4 vzorky) byly odebrány na místech, kde byl prales čerstvě vypálen. 3 půdní profily (x 4 horizonty = 12 vzorků) byly odebrány v blízkosti města Kindu (na 4. km) na plochách, které byly intenzivně využívány po delší dobu. Tomu nasvědčují zuhelnatělé zbytky nalezené do hloubky až 40 cm. Tatáž plocha byla námi vybrána a zalesněna LESEM PŘÁTELSTVÍ. Kromě toho byly odebrány 3 vzorky říčních sedimentů z oblastí pralesa a 1 vzorek sedimentu z toku v blízkosti naší plochy. Celkem bylo odebráno cca 35 vzorků půdních horizontů a říčních sedimentů. Kromě toho bylo odebráno 5 vzorků povrchových vod z malých pralesních toků, 3 vzorky vod z řek střední velikosti Kindu, Luandoko a Kasuku, 4 vzorky horního Konga (řeka Lualaba) v okolí Kindu, 1 vzorek podzemní vody vyvěrající ze skalního výchozu do řeky Kasuku a 1 vzorek dešťové vody. Během pobytu v Kinshase byl navíc odebrán vzorek Konga na jeho dolním toku před vtokem do Kinshasy a jeden vzorek řeky střední velikosti Mangu protékající Kinshasou. Řeka Mangu je silně znečištěná městským komunálním odpadem a ohořelými zbytky plastů aj. materiálů. Z každého toku byly odebrány tři čtvrtlitrové lahvičky vody do určené na různé chemické a izotopové analýzy. V jedné lahvičce byla voda nechána bez úprav, druhý vzorek byl pouze kyselen a třetí vzorek byl kyselen a filtrován. Také bylo na místě měřeno pH a vodivost. Obrázek 10: Odebírání vzorků půdy na spálených plochách
  • 15. - 15 - 2.4.2 Projekt 1 Současný stav půdního fondu a kvalita povrchových vod v oblastech kolem města Kindu v Demokratické republice Kongo: průzkum zaměřený na využití krajiny pro zemědělské a jiné účely a na ochranu tropických deštných pralesů před neefektivním vypalováním. 2.4.2.1 Hospodaření s půdou - vypalování pralesa – způsob získávání zemědělské plochy Kvalitní půda a neznečištěné řeky jsou základem pro zdravou a dostačující výživu obyvatelstva v oblastech, které jsou svým zaměřením čistě zemědělské. Každá nadprodukce potravin kromě toho umožňuje tržní obchod a s tím související ekonomický rozvoj oblasti. V provincii Maniema je prozatím jediným způsobem obživy drobné pěstování zemědělských plodin. Místnímu obyvatelstvu ale chybí jakékoliv zkušenosti zacházení s půdou a vodou. Hospodaření s přírodními zdroji je zde na velmi primitivní úrovni. V zásadě ani nelze hovořit o zemědělství, jaké známe z vyspělejších zemí. Rodiny zde samostatně hospodaří na pozemcích kolem svého obydlí a časem expandují do pralesních oblastí v okolí vesnice. Půdu neumějí využívat opakovaně, spíše se jedná o zcela nepromyšlené drancování. Nejčastější způsob „přípravy políčka“ je vypálení plochy, která je povětšinou zarostlá původním klimaxovým tropickým pralesem. Plodiny jsou vysázeny daleko od sebe a jsou nekvalitní. Vypálením se ale nenávratně ztratí veškerá organická vrstva, která je přitom pro zemědělství klíčová. Z organického horizontu zůstane po vypálení jen tenká vrstva popela, který jednorázově poskytne dostupné živiny, ale plochu nelze po sklizni použít znovu. Návrat na plochu je poté možný nejdříve po čtyřech letech, kdy plocha zaroste náletovou vegetací. Několikrát opakované vypálení plochy vede k naprosté degradaci půdy, kdy je po čase nutné plochu opustit úplně. Člověk tak za sebou zanechává zcela zdevastované území porostlé tvrdou trávou, kterou dál nelze zemědělsky využívat. Každý rok tak nenávratně mizí rozsáhlé plochy cenného deštěného pralesa, ekosystému s ohromným významem pro celé lidstvo.
  • 16. - 16 - Během expedice byla navštívena a vzorkována dvě místa s původním pralesem ve vzdálenosti 30 km od města Kindu. První z míst se nachází jižně od Kindu mezi železniční tratí a řekou Lualabou v oblasti, která bývala porostlá pralesem. Kolem trati vede silnice (prašná cesta), podél níž se rozprostírají vesničky či jednotlivé domy. Lidé, kteří zde žijí, likvidují prales postupně od vesnice směrem k Lualabě, a taktéž na opačnou stranu. Prales nahrazují plochy v různých stádiích mezi vypálením a náletovým pokryvem, v lepších případech osázených banánovníky či palmou olejnou. Původní prales v oblasti stále existuje, zůstal ho již ale jen zlomek. Druhé z míst leží západně od Kindu asi 4 km za řekou Kasuku. Do míst vede státní silnice (nejprve dvoukolejná, později jednokolejná prašná cesta). Přes řeku Kasuku se jezdí na původních kánoích zvaných pirogy. V koloniální době zde existoval most, z něhož v současnosti zbyly jen rozpadlé pilíře. Silnice vede nejprve intenzivně přeměněnou krajinou (cca 10 km od Kindu), pak savanou (cca 15 km) a nakonec oblastí, která je stále porostlá pralesem. Situace je však podobná té, jaká byla zjištěna na prvním odběrném místě. Podél cesty je vysoká hustota zalidnění a na něj navazující devastace okolních pralesů. Obě výzkumné plochy leží několik kilometrů za vesnicí v místech, kde vede současná hranice mezi starým původním pralesem a vypalovanými plochami. Ve vesnici za řekou Kasuku také proběhla diskuse s místními obyvateli na téma hospodaření s půdou. Obyvatelé byli ochotni naslouchat. Vůči námitkám na vypalování argumentovali tím, že vyčistit plochu zarostlou pralesem vyžaduje značné úsilí, a že vypalování jim to usnadňuje. Obrázek 11: Chybějící organo-minerální vrstva na spálené ploše
  • 17. - 17 - 2.4.2.2 Typy půdních profilů v nenarušeném původním pralese (KLIMAXOVÝ EKOSYSTÉM) Zachovalý půdní profil v nížinných oblastech pralesa kolem Kindu je složen ze dvou zcela odlišných horizontů. Minerální horizont je tvořen písčito-jílovitou půdou okrové barvy, která obsahuje minimum organických látek. Na minerální horizont nasedá tmavý organický horizont s vysokým obsahem rostlinné hmoty v různých stádiích rozkladu a menším obsahem minerálních zrn. Organický horizont není na všech místech identický. Nejsvrchnější horizont Ol, tzv. opadanka, je tvořen zbytky napadané vegetace (listy, větvičky, zbytky plodů apod.). Starší rostlinné zbytky jsou překrývány novým opadem a dostávají se do hlubších partií, kde podléhají rozkladným procesům s tvorbou fermentačního horizontu Of. Spotřeba živin v půdě je v oblastech s hustou vegetací velice vysoká a často vůbec nestačí dojít k vytvoření humusového horizontu Oh, tzv. humus (Richards 1964). Organický horizont je tak často tvořen jen vrstvou opadanky a kořenů. Přesto byly během odběrů vymapovány místa, kde byl pod vrstvou kořenů nalezen horizont, který se humusu velmi podobal (obr. 12). Obrázek 12: Půdní profil v neporušeném pralese v blízkosti menších toků Pro tato místa bylo typické, že se nacházela v blízkosti vodních toků. Humusový horizont byl nalezen na jednom ze tří odběrných bodů jižně od Kindu v oblasti mezi železnicí a řekou Lualabou (bod v těsné blízkosti potoka), a na obou půdních profilech v pralese za řekou Kasuku. Na zbývajících místech byl organický horizont tvořen především opadem a drobnými kořínky. Je tedy
  • 18. - 18 - pravděpodobné, že zásadní vliv na tvorbu humusu má vzdálenost plochy od vodoteče a rovinatost terénu. V období dešťů dochází k vylití toků z koryta a zaplavení oblasti. Touto cestou dochází k přísunu živin ze vzdálenějších míst a místní vegetace není odkázána jen na dotaci z vlastních zásob. Zaplavení povrchu také pravděpodobně podporuje rozkladné procesy a tím i tvorbu humusové vrstvy. Uvedenou hypotézu podporuje i tvrzení místních obyvatel, kteří vypovídali, že místo, kde byly odebírány vzorky, bývá pravidelně zatopeno až do půlky metru vodou. Toto zjištění by mohlo mít závažný dopad na budoucí koncepci zemědělského využití oblasti. Místa vhodná pro zemědělskou produkci by mohla být přednostně vytipovávána právě v okolí malých a středních toků. Navíc se podle dostupných mapových podkladů zdá, že oblast kolem Kindu je protkaná hustou sítí toků malých a středních velikostí. Rovinatost terénu zase umožňuje rozlití toků do větších vzdáleností. 2.4.2.3 Degradace půdního profilu vypálením Organický horizont v pralesních oblastech v okolí Kindu se vyznačuje velice nízkou měrou zhutnění. Ať opad či humus, pro oba horizonty je typické značné provzdušnění, jsou načechrané. Během vypalování oheň prohořívá skrz celý organický horizont včetně humusu až k minerálnímu horizontu. C a N odchází do ovzduší a ostatní minerální živiny doposud vázané na iontově-výměnné pozice či zabudované v organických látkách zůstávají na místě po vypálení v podobě 1-2 mm tenké vrstvičky popela (obr. 13). Obrázek 13: Profil půdním horizontem v místě po vypálení pralesa
  • 19. - 19 - Popel jednorázově poskytne minerální živiny, ale je nenávratně odplaven již při prvním větším dešti. Během vzorkování půd na vypálených místech tudíž nebyly nalezeny žádné organické horizonty. 2.4.3 Projekt 2 Koloběh vápníku v půdních profilech a řekách různých velikostí v oblastech tropických deštných pralesů Konga: využití biologické frakcionace vápníku a změny izotopového poměru 44/40 Ca. Z důvodu nepřetržitých nevratných zásahů člověka do tak citlivého ekosystému jakým je deštný prales, existuje předpoklad závažného narušení koloběhu látek mezi vegetací a půdou a nenávratné ztráty živin. Bylo proto zahájeno studium cyklu vápníku, který je důležitým prvkem pro život rostlin. V laboratořích České geologické služby je v současné době možné měřit izotopové poměry různých netradičních prvků včetně vápníku. Izotopové poměry mohou sloužit i jako stopovače, pomocí kterých je možné sledovat koloběh daného prvku. V budoucnosti je možné na studium vápníku navázat i dalšími prvky a sledovat jejich osud v ekosystému pomocí jejich izotopů. Navrhuji zaměřit se zejména na prvky důležité pro rostliny a na procesy vyvolané vypalováním porostu, a dále pak na procesy odehrávající se během hnojení či orby. 2.4.3.1 Návrh dalšího směřování projektu Navrhujeme zmapování půdního fondu v celé zájmové oblasti. Následně vytvoření mapy dostupného půdního fondu a rozdělení oblasti do podoblastí dle kritéria využitelnosti půdy pro zemědělské a jiné účely. Provést testování a následný výběr užitkových rostlin a zvířat z hlediska efektivnosti jejich pěstování a chování na různých typech dostupných ploch. Provést testování účinnosti různých typů hnojiv. Na základě provedených pokusů a dosavadních zkušeností vytvořit koncepci územního plánu. V rámci tohoto plánu se soustředit na takové možnosti využití a rozvoje území, které by v budoucnu směřovalo k samostatnosti obyvatelstva. Vytvořit koncepci vzdělávání obyvatelstva v zemědělství a jiných odvětvích. Citace: PW Richards (1964). The tropical rain forest: an ecological study, CAMBRIDGE UNIVERSITY PRESS.
  • 20. - 20 - 2.4.4 Projekt 3 Lesnický a dendrologický monitoring. V rámci této činnosti byly systematicky vyhledávány a označeny v okolních porostech výběrové stromy, které budou v následných fázích projektu použity jako semenné a budou sloužit jako zdroj osiva pro školkařskou produkci. Dále byly zjišťovány místní druhy dřevin se zaměřením na jejich vhodnost pro další lesnické a následné dřevozpracující využití. 2.4.5 Další předpokládané dílčí vědecké a výzkumné projekty  Dlouhodobý monitoring teplot, vlhkosti a slunečního svit.  Inventarizace půdního fondu, pedologický průzkum.  Vytipování a určení vhodných zemědělských rostlin pro pěstování a zelené hnojení.  Popsat stávající úroveň HDP jako základ měření úspěšnosti PROJEKTU AGROFORESTRY v provincii Maniema.  Provést sociologický průzkum, abychom zjistili, kolik obyvatel má území PROJEKTU AGROFORESTRY ve skutečnosti trvale uživit.  Zavést chov a vakcinaci místní drůbeže jako zdroj proteinů.  Vzdělávací a motivační program o nutnosti změny migračního zemědělství, naučit lidi jak trvale využívat půdu bez vypalování pralesů.