Argumentace k výběru tématu       Toto téma jsem si ke zpracování vybrala z toho důvodu, že určitým způsobem souvisís téma...
Učení, jeho specifické druhy a zásady        dodržované při průběhu učebního procesu1. Co je to učení?          Na úvod by...
2. Zásady při učení  V této kapitole si uvedeme pár zásad, které by měly být při učení dodržovány.  1. Dítě by si mělo pra...
4. Specifické druhy učení  Grafická podpora – myšlenková mapa znázorňující učení a jeho poddruhy  4.1 Učení poznatkům   Je...
V tomto učení je také důležitá určitá sebereflexe. Dále zde uvedu charakteristikusenzomotorických dovedností (Čáp,1983, s....
„Každý člověk – zejména dítě a mladý člověk – se někdy identifikujes někým: s otcem, s učitelem, se známým sportovcem, s h...
Použitá literatura      FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi: Příručka pro učitele. 1. vyd. Praha:       Portál, 1...
Poznámky:1  Fontana, D., Psychologie ve školní praxi, nakladatelství Portál, 1997, s. 1462  Fontana, D., Psychologie ve šk...
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Vladana slaba zaverecny_ukol

167

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
167
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Vladana slaba zaverecny_ukol

  1. 1. Argumentace k výběru tématu Toto téma jsem si ke zpracování vybrala z toho důvodu, že určitým způsobem souvisís tématem mé bakalářské práce. Toto téma je stěžejním bodem pro pochopení průběhu učení unašich žáků, a proto je žádoucí se o tomto tématu dozvědět co nejvíce. Každý učitel by mělbýt schopen se v tomto odvětví psychologie orientovat a tím zefektivnit případně předáváníznalostí svým žákům.
  2. 2. Učení, jeho specifické druhy a zásady dodržované při průběhu učebního procesu1. Co je to učení? Na úvod by bylo dobré si uvést nějakou obecnou definici. „Učení je trvalá změna v potencionálním chování jedince v důsledku zkušenosti.“1 V této definici narážíme na tři hlavní stěžejní body učení. Učením musíme dítě (či dospělého) nějak změnit. Učení mu musí přinést nové vlastnosti. Vlastnosti a nové poznatky získává novou zkušeností a také nastává změna v jeho potencionálním chování. Změna v chování a naučený poznatek může být dvojího rázu. Jednoduchý a složitý. Za jednoduchý poznatek považujeme např. naučení zapínání knoflíků u košile. A složitý naučený poznatek je např. naučení nové řeči. Lidské učení se od zvířecího učení liší v jedné zásadní věci. Když se učí lidský jedinec, pak je toto učení provázeno řadou jevů, které jsou typicky lidské. Mezi ně řadíme například vědomí, lidskou řeč, motivy a společenské normy. I při samostatném studiu je člověk závislý na předchozích poznatcích společnosti. Učením se jedinec nejen vzdělává, ale skrz tento proces se snáze začleňuje do společnosti. Jde o tzv. sociální učení. Můžeme se také seznámit s různými psychologickými experimenty psychologických odborníků. Máme dva hlavní proudy: a) konekcionistický – chápeme učení v pojmech spojení mezi podnětem z okolí a odměnou vychovávaného – silně zdůrazněná úloha okolí b) kognitivní – „Máme-li porozumět učení, musíme se zabývat především schopností jedince reorganizovat své psychologické pole.“2
  3. 3. 2. Zásady při učení V této kapitole si uvedeme pár zásad, které by měly být při učení dodržovány. 1. Dítě by si mělo pravidelně opakovat naučenou látku – začnou se projevovat pokroky. 2. Dítě by se mělo naučit kontrolovat svou práci a nacházet u sebe vlastní chyby (zezačátku tuto roli splňuje učitel). 3. Výsledek výuky většinou nezávisí pouze na píli a dovednostech, ale také na aktuálním stavu žáka: a) nálada b) rodinná situace c) nemoc d) vyčerpání e) postavení v kolektivu 4. Působení učitele – na dítě působí i učitel jako osobnost (přísný, ochotný, nadřazený). 5. Velmi důležitá je i MOTIVACE. 6. Důležité jsou i předchozí zkušenosti a vnitřní či vnější faktory.3. Studijní návyky Dítě, které se již učí, by mělo znát souhrn podmínek či zvyků, které by mělo při učení dodržovat. Zde jsou některé z nich (D. Fontana – Psychologie ve školní praxi): a) Realistické pracovní cíle b) Odměny c) Dochvilnost d) Učení v celku i v jednotlivých částech e) Řazení látky f) Optická i sluchová paměť g) Opakování
  4. 4. 4. Specifické druhy učení Grafická podpora – myšlenková mapa znázorňující učení a jeho poddruhy 4.1 Učení poznatkům Je to tradiční osvojování si nových informací. Vědomosti plní v životě velmi důležitou úlohu. Pomocí nich může řešit určité problémy, zhodnotit skutečnosti a situace a pak na ni, na základě dřívějšího poznatku či zkušenosti, reagovat. Učení poznatkům je vlastně učení za pomocí paměti. My přijmeme nějakou informaci, určitým způsobem ji zpracujeme a pak ji dále uchováme v paměti a používáme. 4.2 Učení senzomotorickým činnostem Je to takový druh učení, kdy se naučíme předpokladům k pohybovým činnostem a k činnostem náročnějším na vnímání. K činnostem, které potřebují toto učení k fungování, jsou například sport, různé koníčky, manipulace s různými věcmi a rozličná práce. Důležité je zvolit metodu výuky, která musí být soustavná a neustále opakovaná, aby nedošlo k zapomenutí (pokud se v dětství naučíme hrát na housle a 10 let nebudeme hrát, činnost zapomeneme).
  5. 5. V tomto učení je také důležitá určitá sebereflexe. Dále zde uvedu charakteristikusenzomotorických dovedností (Čáp,1983, s. 173): 1) při pravidelném opakování činnosti by mělo dojít k částečnému nebo úplnému odstranění chyb. Tím bychom se měli dostat k cíli (zvládnutí zadané činnosti). 2) zvýšení výkonu a rychlost 3) snížení únavy 4) zlepšení způsobu vykonávání senzomotorické činnosti. 4.3 Učení intelektuálním činnostem Je to učení, které nám pomáhá řešit problémy. Při tomto druhu učení si žák musí nejprve ujasnit, co je cílem jeho učení. Určuje si, co už ovládá a naopak, co hledá nebo co chce vědět. Snaží se shromáždit vědomosti, které již vlastní a pokouší se je aplikovat na problém. Znaky, které vedou žáka ke splnění úkolu, jsou motivace, vůle a autoregulace. Motivace je hlavní poháněcí síla učení. Pokud máme svůj cíl, je motivace dobrou cestou jak ho dosáhnout (pokud se chci podívat do Ameriky, pak musím ovládat anglický jazyk = začnu navštěvovat hodiny angličtiny). Řešení úkolu značně závisí také na aktuálním stavu dítěte. Vliv na to má jeho nálada, strach, únava, problémy v rodinném prostředí nebo mezi spolužáky. 4.4 Sociální učení Typ učení, kterým se jedinec učí žít ve společnosti. Při sociálním učení si dítě osvojuje dovednosti a návyky, které potřebuje k životu mezi lidmi. Ze společnosti na něj působí určité normy, motivy a rysy. Při sociálním učení narážíme na tyto formy učení: a) Učení napodobením b) Učení sociálním zpevňováním c) Identifikace – protože je identifikace poněkud složitějším pojmem v psychologii, rozhodla jsem se uvést krátkou definici.
  6. 6. „Každý člověk – zejména dítě a mladý člověk – se někdy identifikujes někým: s otcem, s učitelem, se známým sportovcem, s hrdinou z románu čifilmu apod. Přejímá jeho názory a zásady (a tím i normy společenskéskupiny, ke které ta osoba patří), dochází ke zvnitřnění neboli interioracitěchto původně vnějších společenských požadavků a norem.“3
  7. 7. Použitá literatura  FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi: Příručka pro učitele. 1. vyd. Praha: Portál, 1997, 383 s. ISBN 9788073677251. o publikace patří k nejvyhledávanějším a nejznámějším o styl psaní je jednoduchý o text je celkově přehledný o odborná a přitom velmi přehledná o informace jsou objektivní  ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele. Vyd. 1. Praha: SPN, 1980, 384 s. ISBN 9788073672737. o i přes k datu vydání je kniha stále aktuální o přehledná publikace o text je dobře srozumitelný o rozsahově pokrývá obrovskou část oboru o text je přehledný  ATKINSON, Rita L. Psychologie. 2., aktualiz. vyd., V Portálu 1. Překlad Erik Herman, Miroslav Petržela, Dagmar Brejlová. Praha: Portál, xxii, 751 s. ISBN 8071786403. o nejznámnější z publikací k tématu psychologie o publikace je velice obsáhlá o pokrytí dané problematiky je více než dostatečné o vzhledem aktualizovanému vydání je kniha velmi aktuální o kniha je velmi přehledná  KUBOVÁ, Libuše. Sociální učení (čtení, počty). Sociální učení (čtení, počty). 2008. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/2475/SOCIALNI-UCENI-CTENI- POCTY.html/ o článek obsahuje jméno autora, je tedy důvěryhodný o aktuální téma zpracované přehledným způsobem o článek má označení odbornost, tudíž ho lze považovat za spolehlivý zdroj o text je přehledný o text je srozumitelný  Slovník cizích slov. Slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz o publikace je souhrnným seznamem odborných a cizích slov o webová stránka je aktuální o stránka je přehledná o pojmy jsou řazeny abecedně, vyhledávání je tedy snazší o záštita původní knižní publikace zaručuje správnost a odbornost
  8. 8. Poznámky:1 Fontana, D., Psychologie ve školní praxi, nakladatelství Portál, 1997, s. 1462 Fontana, D., Psychologie ve školní praxi, nakladatelství Portál, 1997, s. 1463 Čáp, J., Psychologie pro učitele, nakladatelství SPN, 1983, s. 54Klíčová slovaučení, specifické druhy učení, studijní návyky, zásady učeníAnotaceTento text pojednává o učení a jeho druzích. Na začátku článku je uvedena obecná definiceurčující, co učení je. V dalších kapitolách se dozvíme o zásadách, které by měly býtdodržovány v průběhu učení. Další kapitoly popisují způsob dělení učení do různýchspecifických druhů. Toto rozdělení je zároveň prezentování i myšlenkovou mapou.

×