Závěrečný úkol KPI

255 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
255
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný úkol KPI

  1. 1. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Proces vnímáníVypracovala : Veronika KosíkováDrnovice, 21. 12. 2012
  2. 2. Argumentace: Toto téma jsem si vybrala, protože se vztahuje k mému studovanému oboru. Všichnipedagogové musí projít pedagogickou psychologií a toto je jednou z oblastí, která se probírá.Myslím si, že je toto téma také velmi důležité, především téma poruch vnímání. S volbou tématu jsem pracovala tak, že jsem si prošla své poznámky, které jsem sitvořila již od prvního ročníku a zde jsem si zapisovala témata, která mne během studia zaujalaa z kterých bych případně mohla čerpat téma své bakalářské práce. Volba názvu mi vyplynula po dokončení celého textu.Anotace: Následující text shrnuje proces vnímání a jeho složky a též uvádí stručný historickýpřehled vývoje chápání vnímání jako celku.Klíčová slova:Vnímání, smysl, percepce, počitky, vjemyObsah1. Vnímání............................................................................................................................... 32. Smysl ................................................................................................................................... 33. Historický přehled ............................................................................................................... 44. Závěr ................................................................................................................................... 5Seznam použité literatury: .......................................................................................................... 6
  3. 3. 1. Vnímání Vnímání (též Percepce) zachycuje to, co v daný okamžik působí na smysly, informujeo vnějším světě (barva, chuť) i vnitřním (bolest, zadýchání). Vnímání je subjektivnímodrazem objektivní reality v našem vědomí prostřednictvím receptorů. Umožňuje základníorientaci v prostředí, respektive v aktuální situaci. Výsledky vnímání jsou počitky a vjemy.Počitek je nejjednodušším elementem našeho vnímání a je základním materiálem prosložitější procesy: paměť, myšlení. Jedná se o výsledný prvek jednoho analyzátoru (smyslu) –např. receptor + nerv + mozek. Tvoří obraz jednoho znaku vnímaného předmětu (např. modrábarva). Výsledkem většího množství počitků je vjem. Při zpracování počitků do větších celkůse uplatňuje i myšlení, takže výsledný vjem je víc než suma jednotlivých částí. 2. Smysl Smysl je slovo s velmi širokým významem, a přitom tak základní, že se obtížněvymezuje. V základním významu označuje tradičně pět organických smyslů: zrak, sluch,hmat, čich a chuť; v množném čísle znamená téměř vždy právě tyto organické smysly.Smysly jsou způsoby zakoušení a poznávání světa prostřednictvím specializovanýchsmyslových orgánů. Smyslové vnímání se ve starší češtině označovalo jako "čití", odtudi označení "čidlo" a u Tomáše Štítného "čitedlnost": Na rozdíl od těchto orgánů, pasivníchreceptorů, zahrnuje smyslové vnímání i větší nebo menší aktivní podíl vnímajícího: výběrpředmětu, zaměření pozornosti, pohyb očí nebo hmatající ruky. O povaze a odlišnostechjednotlivých smyslů uvažuje Aristotelés zejména ve spise „O duši“, kde docházík překvapivému závěru, že člověk se od jiných živočichů odlišuje především jemností svéhohmatu. Vedle vnějších smyslů s jejich orgány rozlišuje ještě také tři smysly či city (aisthésis)vnitřní, jež Jan Ámos Komenský nazývá pozor, soud a paměť. Kant rozlišuje smysly na dálku(zrak, sluch) a smysly na blízko (hmat, čich a chuť), přičemž zrak, sluch a hmat jsou podleněho spíše smysly objektivní, neboť přispívají víc k našemu poznání, kdežto chuť a čich jsouspíše subjektivní, protože přinášejí požitek či nelibost. Vedle těchto vnějších smyslů zkoumáKant také otázku vnitřního smyslu (sensus internus).
  4. 4. 3. Historický přehled Psychologie, jakožto věda o chování a prožívání, věda o duši, je samostatnou vědnídisciplínou poměrně krátce. Psychologie se od starověku vyvíjela v rámci filozofie, proto jei prvotní definice vnímání spojeno s filosofií. Obě tyto vědní disciplíny se neustále prolínají.Ve vývoji psychologie rozlišujeme celou řadu psychologických směrů, přístupů a škol, kterése pokoušeli vysvětlit psychiku člověka. Z celé této řady se vnímáním a smysly zabývalifilosofové především v době novověku a v první polovině devatenáctého století. a) Novověk Mezi největší novověké myslitele, zabývající se vnímáním patří především John Locke.Tento filozof nesouhlasil s názory René Descarta a jeho koncepci vrozených idejí Descartesdospěl k závěru, že smysly jsou vnitřně nespolehlivé při rozpoznávání reality fyzikálníhosvěta. Podle něj musí skutečná povaha fyzikálních objektů spočívat v něčem jiném než vesmyslových kvalitách – musíme se radit nikoli se smysly, ale s rozumem, který jediný umípochopit podstatu věci. Naopak Locke zastával názor, že zkušenosti, jejímiž dvěma zdrojijsou smyslové vjemy a reflexe, vnímají naše poznatky a dávají nám jednoduché ideje.Z tohoto tvrzení vyplýval závěr, že nic není v rozumu, co předtím nebylo ve smyslech.Smyslové vjemy jsou podle jeho chápání výsledkem fyzického působení objektu na našesmysly a reflexe představují jakési vnitřní vnímání (vnitřní smyl). Na koncepci Johna Lockanavázál George Berkley. Dalším anglickým empiristou je David Hume. Hume souhlasís Lockem, že východiskem lidského poznání je smyslová zkušenost, ale upřesňuje, že tatosmyslová zkušenost lidem poskytuje pouze jednoduché dojmy. Z těchto dojmů člověk pomocísvé představivosti vytváří komplexní představy. Další filosof, který se ve svém díle věnujevnímání, je Immanuel Kant. Jeho názorem je, že vjem může vzniknout pouze za určitýchpředpokladů a to tehdy, máme- li v sobě předem dané formy, které nám umožňují uspořádávata podržet tok podnětů, které přicházejí z vnějšího světa. Rovněž dokážeme vnímat časovéuspořádání podnětů. Dokážeme určit, co následovalo před a co po. Tyto schopnosti nazýváKant jako apriorní formy smyslovosti. Závěrem jeho myšlenek je, že s vjemy, které jsmevytvořili, jsme dále schopni pracovat.
  5. 5. b) 1. polovina 19. Století V devatenáctém století se zákonitostmi vnímání se zabýval zvláště gestaltismus nebolitvarová psychologie. Právě gestaltisté byli zastánci toho, že celek je víc, než jen souhrn částí.Mezi celkem a částmi existuje specifický vztah. Celek vytváří tzv. Gestalt (tvar), jehožuspořádání podléhá určitým pravidlům - Gestalt zákonům. Nejdůležitějším Gestalt zákonemje tzv. zákon pregnantnosti, podle kterého Gestalt směřuje vždy k co nejjednoduššímuuspořádání prvků do jednoznačně definovatelného celku. 4. Závěr Když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že chápání vnímání se ve vývoji lidstva značněměnilo. Ale jak zjistíme, který z těchto názorů je správný? Řekla bych, že to závisí na úhlupohledu každého člověka.
  6. 6. Seznam použité literatury:Relevantní použité zdroje: 1. PLHÁKOVÁ, Alena. Dějiny psychologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 328 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-0871-X.  autor uznávaným odborníkem v této oblasti  jedná se o redigovaný zdroj  recenzovaný zdroj  známé a důvěryhodné vydavatelství  optimální rozsah problematiky 2. WIKIPEDIA, Halucinace [online]. Last revision 25. 6. 2012 [citace 2012-12-21]. Dostupné na World Wide Web: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Halucinace)>  článek je aktuální  obsahuje dostatek odkazů na odbornou literaturu  z obsahu usuzuji, že autor má přesnou představu o tom co píše  odkazy na stránkách jsou funkční  informace jsou přehledné a v potřebné mířeOstatní zdroje:WIKIPEDIA, Vnímání [online]. Last revision 4. 5. 2009 [citace 2009-09-28]. Dostupné naWorld Wide Web: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD>WIKIPEDIA, Psychologie [online]. Last revision 20. 9. 2009 [citace 2009-09-28]. Dostupnéna World Wide Web:<http://cs.wikipedia.org/wiki/Psychologie#Senzorick.C3.A9_procesy_a_vn.C3.ADm.C3.A1n.C3.AD>SUPERSTUDENT, Úvod do psychologie [online]. c2008 [citace 2009-09-28]. Dostupné naWorld Wide Web: <http://referaty.superstudent.cz/materialy/uvod-do-psychologie>SUPERSTUDENT, Německá klasická filozofie [online]. c2008 [citace 2009-09-28].Dostupné na World Wide Web: < http://maturitni-otazky.superstudent.cz/materialy/nemecka-klasicka-filosofie-2>SUPERSTUDENT, Psychologie jako věda [online]. c2007 [citace 2009-09-28]. Dostupné naWorld Wide Web: < http://maturitni-otazky.superstudent.cz/materialy/psychologie-jako-veda-zaklady-filosofie>WIKIPEDIA, Smysl-filozofie [online]. Last revision 27. 2. 2009 [citace 2009-09-28].Dostupné na World Wide Web: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Smysl_(filozofie)>

×