Your SlideShare is downloading. ×
US Economy October 2013 (in Czech)
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×

Introducing the official SlideShare app

Stunning, full-screen experience for iPhone and Android

Text the download link to your phone

Standard text messaging rates apply

US Economy October 2013 (in Czech)

324
views

Published on


0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
324
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
3
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Říjen 2013 Americká ekonomika Září 2013 Hlavní zprávy:  České firmy v Pittsburghu a Washingtonu  Zemědělcům chybí lidi  Rizikové nemovitosti pro čínské investory Další: Nejasnosti v daních Boeing se má dobře Doprava politiky spojuje Tomáš Hart Předseda Senátu přivezl firmy do Pensylvánie PROGRAM V PITTSBURGHU PRO IT, ZDRAVOTNÍ A DEVELOPERSKÉ FIRMY Milan Štěch, předseda Senátu ČR, v říjnu navštívil Pittsburgh, kde proběhly oslavy 95. výročí podepsání Pittsburgské dohody, která stvrdila vznik společného státu Čechů a Slováků po 1. světové válce. Do druhého největšího města státu Pensylvánie přivezl i několik firem z oblasti IT, zdravotnictví a realit. Velvyslanectví ČR ve Washingtonu pro firmy připravilo program, který odpovídal jejich profilům a zájmu, který vyjádřily přes Hospodářskou komoru ČR, jejíž místopředseda Cílek podnikatelskou skupinu vedl. Mise se zúčastnily firmy Corinth, Zentity, Health&Safety, CNS, Olive Hill Development a Prague Investment Corporation. Na půdě hlavního podnikatelského partnera, Allegheny Conference, která podporuje ekonomický rozvoj deseti okresů v okolí Pittsburghu, se konala byznys snídaně předsedy Štěcha s místními podnikateli, následovaná B2B jednáními. Firmy také jednaly na půdě Pittsburgh Technology Council, které podporuje rozvoj nových technologických firem a Innovation Works, které do některých vznikajících firem vstupuje v pozici investora. Na půdě University of Pittsburgh se setkaly s profesorem Vargem, který je seznámil se svým pohledem na klíčové faktory úspěchu malých a středních firem při podnikání v Americe. Na Carnegie-Mellon University se seznámily s projektem Olympus, kde univerzitní studenti mohou s profesionální podporou zahájit podnikání v oboru svého studia nebo výzkumu. Většina firem měla ještě domluvená samostatná jednání mimo oficiální program. Předseda Štěch při svém pobytu využil toho, že v okolí Pittsburghu probíhá průzkum a těžba současného energetického fenoménu, tedy břidličného plynu. Navštívil vrt firmy Penn Energy, která prozkoumává oblast cca 50 km severovýchodně od Pittsburghu. Pittsburgh svým příběhem připomíná města jako Liverpool, belgický Genk nebo v poslední době Ostravu, které se musely vyrovnat s krizí ocelářského a uhelného průmyslu a svoji existenci založit na nových oborech. V roce 1982 se do té doby dominantní uhelný a těžký průmysl v Pittsburgh dostal do těžké krize, nezaměstnanost přesáhla 20 % a z města houfně odcházeli jeho obyvatelé. Transformace Pittsburghu byla založena na investicích do vzdělávání, z čehož vyrostly silné obory IT, vzdělávání a zdravotnictví. Pittsburgh se dnes opakovaně umisťuje na předních místech měst, vhodných pro život i práci, nedávno byl vyhlášen ‚nejchytřejším‘ americkým městem. Úspěch přerodu města dokumentuje skutečnost, že Pittsburgh je prvním velkým městem v USA, které dokázalo nahradit všechna pracovní místa, ztracená během nedávné krize. Rozvoj ekonomiky láká i nové investory, mnoho městských kancelářských budov vlastní cizí investoři, kteří těží ze silné ekonomiky, která zvyšuje ceny nájemného a zisky developerů. Milan Štěch na Allegheny Conference 13-metrová ‚kačenka‘ byla v říjnu oblíbeným místem pro turisty i místní Češi na zbrojní výstavě ve Washingtonu JAKO JEDINÍ Z TZV. NOVÝCH ZEMÍ NATO Česká republika se poprvé oficiálně zúčastnila veletrhu AUSA (Association of the United States Army, www.ausa.org) ve Washingtonu D.C. Akce, která se konala 21.23.10., je významnou událostí, na které se každoročně prezentují jak největší světové firmy v oblasti bezpečnosti a obrany (Raytheon, Boeing, BAE,...), tak jednotlivé státy, které chtějí partnerům v USA představit svoje nejlepší technologie a zdůraznit spojenecký vztahy s USA (letos mj. Francie, Izrael, Německo, ČR, ale také Spojení arabské emiráty). ČR, pod záštitou Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, na dobře vypadajícím stánku reprezentovaly tyto firmy a organizace: Crytur, ČVUT, DICOM, ESC Aerospace, Lemax, Meopta, MESIT, Network Security Monitoring Cluster, PBS Velká Bíteš, Sellier&Bellott, S.P.M., Stap a VR Group. ČR s USA vloni podepsala smlouvu ‚Dohodu o vzájemném pořizování materiálu a služeb pro účely obrany‘ (ministři Vondra a Panetta), která dává firmám z obou zemí možnost rovnocenné postavení v tendrech pro armádu druhé strany. Po podepsání smlouvy a letošním semináři analytičky Emily Clark v Praze a Brně o pravidlech vojenských zakázek v USA šlo o další, velice vhodný Stránka 1
  • 2. Říjen 2013 krok k podpoře českých firem z obranného průmyslu. Protože je jen málo pravděpodobné, že by české firmy začaly brzy po podpisu dohody vyhrávat tendry pro složky US armády, je účast na veletrzích AUSA dobrým krokem pro navázání B2B kontaktů s největšími americkými firmami, které pro Pentagon vyrábí a dodávají již desítky let a mají tedy vybudované velice silné vazby. Právě účast na některém z projektů, realizovaných velkými americkými kontraktory, se jeví jako pravděpodobnější cesta k úspěchu na specializovaném a složitém vojenském trhu v USA. Zájem návštěvníků AUSA o české firmy byl samozřejmě rozdělen nerovnoměrně. Prakticky všichni čeští účastníci ale byli s rozhodnutím zúčastnit se AUSA spokojeni a chtějí se za rok do Washingtonu vrátit. Domy a byty se opět prodávají. Ale jinak VĚTŠÍ ROZDÍLY MEZI KUPUJÍCÍMI NÁSLEDKEM RECESE Rok 2013 přinesl na trh nemovitostí v USA nový trend, který je přímým důsledkem nedávné recese. Nově postavené domy se v průměru o dost zdražují, protože bohatší kupující se ze ztrát během krize dokázali dostat rychleji než chudší domácnosti, které hledají nové bydlení. Trh se po skončení krize rozdělil na ty, co mají a na ty, co nemají, čemuž se developeři a stavební firmy přizpůsobily velice rychle. Firmy zvětšují podíl výstavby a nabídky domů nad $300.000, což je v USA chápáno jako hranice mezi normálním a lepším bydlením. Bohatší teď mají větší a chudší menší nabídku, což ztěžuje přístup na trh mladým lidem, hledajícím své první bydlení, které je většinou z těch levnějších operací na trhu. Ti nakupují své první byty a domy a alespoň určitou útěchou jim může být, že mnoho domů lze koupit na aukcích, kde se prodávají nesplácené a zabavené domy. Podle statistik si průměrná bohatá americká rodina v letech 2009-2012 v příjmech polepšila o 6,2 %, střední třída o 3,3 % a nejchudší lidé si ve stejné době pohoršili o 0,5 %. Všechny velké stavební US firmy, jako KB Home, Tayllor Morrison nebo Beazer Homes USA, ve své nabídce mívaly až 2/3 levnějších domů, dnes je to jen kolem 50 %. Bohatší kupující mají vliv i na průměrnou prodejní cenu jednoho domu: cena průměrného obchodu podle údajů Beazer Homes USA vyrostla z $221 tisíc na $360 tisíc. Realitní makléře, procenty zainteresované na výši ceny domu, taková situace samozřejmě těší. Mění se i geografie výstavby nových domů: více se staví v dobře situovaných čtvrtích s kvalitními školami. Jaké daně v lednu? FIRMY NEVÍ, KOLIK BUDOU PLATIT Na začátku tohoto roku hrozil To nic nemění na tom, že Americe tzv. Taxmaggedon, k poslednímu dni v roce vyprší tj. velké zvýšení daní, kdyby platnost 55 federálních politici včas neprodloužili daňových výjimek. Mezi nimi některé daňové výjimky jsou i tak důležité normy, jako a úpravy, které hrozily vypršet odpisy investic do výzkumu k 31.12.2012. I když v menší a vývoje, pravidlo míře, nemalé problémy hrozí o nezdaněném transferu zisků i na přelomu letošního roku – mezi zahraničními pobočkami některým daňovým US firem a možnost odepsat předpisům končí platnost polovinu nových investic v roce a Kongres zatím ještě jasně jejich pořízení. Jsou mezi nimi nerozhodl o jejich i úlevy pro vybrané druhy budoucnosti. Politické spory podnikání, např. 15-leté odpisy a třenice z poslední doby, u restaurací a maloobchodníků, především kvůli zdravotní kteří výrazně zlepší stav svých reformě a stropu na výši provozoven. Koncentrace na státního dluhu, ale byly tak jiné politické spory navíc intenzivní a hlasité, že téměř přitáhla pozornost všech zastínily nastávající daňový významných republikánů problém. a demokratů natolik, že dnes není žádný významný člen Kongresu, který by z daňových problémů udělal svoje téma, hodné jeho zvýšené pozornosti. Americké firmy dnes podle platných zákonů mají platit nejvyšší daně mezi vyspělými zeměmi světa, celkem asi 40 %. Množství daňových výjimek tuto úroveň ale výrazně snižuje – 389 firem, které jsou v indexu S&P 500, v posledních šesti letech v průměru zaplatilo daně ve výši 28,5 %. Příslušné výbory Kongresu zasedají během listopadu, a pokud rychle dojdou ke shodě, uklidní mnoho významných firem, které čekají se zásadními rozhodnutími na dobu, kdy bude o daňových pravidlech konečně jasno. Stránka 2
  • 3. Říjen 2013 Odbory bojují o Jih PŘETLAČOVANÁ JAKO NIKDY Odbory to na jihu USA neměly nikdy lehké a většina velkých podniků nikdy odbory neměla. To láká zahraniční investory, často velké automobilky, které využívají toho, že náklady jsou bez odborů nižší a umisťují tam svoje americké investice. To se potom hodí v konkurenčním boji s velkou trojkou amerických autovýrobců z okolí Detroitu, protože v GM, Chrysler i Fordu fungují silné odborové organizace, které tlačí mzdy i náklady na sociální zabezpečení vzhůru. Současné vedení UAW, United Auto Workers, se pustilo do veké bitvy, která dosahuje skutečně globálních rozměrů. Odborářští šéfové chtějí, aby se v továrně Nissanu v Cantonu, Mississippi, kde pracuje 2.000 lidí, založila odborová buňka. Aby toho dosáhli, najali tisíce brazilských odborářů, aby atakovali dealery v Brazílii, kde má Nissan v roce 2016 sponzorovat olympiádu a špatnou publicitu si proto nemůže dovolit. Také poslali dělníky a kněze do Jižní Afriky, kde má Nissan montovnu, aby ho tam obvinili, že v americké továrně porušuje práva zaměstnanců. Ještě se chystají do Tokia a Paříže, kde chtějí publikovat zprávu, že manažeři v USA ilegálně vyhrožovali dělníkům, že továrnu v Cantonu zavřou, pokud tam založí odbory. UAW má dnes sotva třetinu členů než v roce 1979, kdy jich měla přes 1,5 milionů, proto bojuje s poklesem svého vlivu. Mnozí chápou současnou bitvu jako poslední šanci získat pozice nejen v Nissanu, ale i dalších automobilkách na Jihu, jako třeba Volkswagenu v Tenessee nebo Mercedesu v Alabamě. Když získají hodně továrních dělníků na svoji stranu, budou odbory v pozici ‚wage setters‘, ne ‚wage takers‘, kdy jen musejí přijmout to, co jim vedení firmy nabídne. Odbory jdou do boje s plnou silou, protože nechtějí opakovat fiasko z roku 2001, kdy dělníci v továrně Nissanu ve Smyrně v Tennessee v poměru 2:1 založení odborové organizace odmítli. Samotní dělníci se nemohou shodnout: hodně jich je proti odborům, protože v nich vidí riziko regulace přesčasů, díky kterým si mohou vydělat navíc solidní peníze. Těm, co jsou pro odbory, zase vadí, že platy se za posledních pět let prakticky nezvýšily. Na rozdíl od amerických automobilek na severu ale v Nissanu během krize nemuseli nikoho propustit, protože si firma mohla díky nižším nákladům dovolit nabízet větší prodejní slevy a udržet tak objem výroby na vysoké úrovni. Volkswagen mezitím, pod tlakem německých odborů IG Metall, už oznámil, že ve své továrně v Tennessee nebude založení odborů bránit. Doprava má zelenou NA INFRASTRUKTUŘE SE POLITICI SHODNOU Dnes je jen málo věcí, na kterých se demokraté s republikány téměř jednoznačně shodnou. Ale o tom, že stav dopravní infrastruktury není v USA uspokojivý, není potřeba nikoho dvakrát přesvědčovat a nejlehčí cestu Kongresem mají zákony na podporu výstavby nebo oprav dopravních cest. Nedávné hlasování ve Sněmovně reprezentantů o finanční podpoře výstavby prvního přístavu, povodňové ochrany a přehrady od roku 2007 skončilo jednoznačným poměrem hlasování 417:3. I nejvíce fiskálně konzervativní republikáni, jakým je třeba Thomas Massie z Kentucky souhlasí s tím, že federální vláda má důležitou roli ve výstavbě a údržbě silnic, mostů a přístavů. I jiné projekty, jako třeba federální vládou financované opravy dálnic, mostů a jiných staveb do října 2014, získaly podporu v jinak silně rozděleném Kongresu. Republikáni z jihu USA vidí pro své státy příležitost v brzkém rozšíření Panamského průplavu a lobují za peníze na prohloubení přístavů na jihu USA, protože očekávají, že lodě s větším ponorem budou využívat služby amerických přístavů. „Každý vám potvrdí, že ve financování infrastruktury máme deficit“, říká senátor Warner z Virginie. Jedním z neřešených problémů je také financování dálniční sítě, která získává peníze z daně na benzín. Ta se ale za posledních dvacet let nezměnila ($0.18 za benzín a $0.24 za naftu). Aby se situace zlepšila, přesunul Kongres na opravu dálnic od roku 2008 už $41 miliard z rezervy ministerstva financí. Stále ale zůstává potřeba vyřešit tento problém systémově, protože tyto peníze se do dvou let vyčerpají. Stránka 3
  • 4. Říjen 2013 Školné roste pomaleji, studenti jsou opatrnější ALE KLESÁ TAKÉ STÁTNÍ POMOC S HRAZENÍM NÁKLADŮ Po desetiletích strmého růstu se růst nákladů na školné v Americe zpomalil, meziroční změna je 3,8 %. I když cena vzdělání na amerických univerzitách stále roste, je tento růst pomalejší než dříve. Dluhy studentů ale stále rostou a překročily již $1 miliardu a každý desátý není schopen splácet půjčky, které si na studia vzali. Průměrná cena jednoho ročníku na veřejných vysokých školách je nyní $12.620, u soukromých je průměr o hodně vyšší, $23.290. Nyní se schází několik nepříznivých trendů, které nutí univerzity, aby byly s růstem cen více opatrné: měnící se demografická situace (méně žáků), roky stagnující příjmy domácností a růst pozornosti politiků, kterým si jejich voliči stěžují na stálé nákladnější studium svých dětí. „Zhruba před rokem jsme již s jistotou věděli, že trh práce je nasycený a nemůžeme prostě jen každý rok zvednout ceny o 7 %, jako dosud“, vysvětluje další důvod zpomalení růstu cen Corbett Broad z Amerického výboru pro vzdělávání. Studenti samotní také více než dříve sledují, kolik jejich vzdělání stojí. Jejich předchůdci dříve nechávali tyto starosti rodičům a netrápili se tím. Protože rodiny ale stále více přesouvají problémy s placením za studium na samotné studenty, musejí se ti více snažit, aby z brigád a práce na částečný úvazek zaplatili svůj podíl nákladů. Více než dříve se také ukazuje, jak moc si vzdělání mohou dovolit podporovat jednotlivé US státy. New Hamspire, například, si může dovolit na jednoho studenta univerzitám přispět jen $2.482 ročně, zatímco na ropu bohatý Wyoming dává do vzdělání vysokoškoláků v jejich státě přes $15.000 na studenta ročně.(WSJ) Malé banky ví, jak na to V ODLEHLÝCH OBLASTECH SE LIDÉ LÉPE ZNAJÍ Venkovské banky své prostředí dobře znají Skoro každý zná jména největších amerických bank, jak Chase, Citibank nebo Bank of America, které byly a stále jsou v centru pozornosti regulátorů a médií kvůli jejich roli v nedávné finanční krizi. V Americe ale působí přes 6.000 bank, z nichž většina prošla krizí bez větších problémů a dokázala fungovat i v nejtěžším období. Ekonomové se nyní začali více zajímat, proč malé banky, které nemají tolik dobře placených bankéřů a nemohou ani investovat do nákladných počítačových algoritmů, mají menší procento nesplácených úvěrů. Výsledkem studií je, že malé banky dělají obecně rozvážnější úvěrová rozhodnutí, která přečkají i zkoušku v těžkých dobách. Jejich rozhodnutí o poskytnutí půjček vychází ze znalosti lidí, kteří o půjčky žádají a jejich podnikání, které se v méně osídlených oblastech často dědí z generace na generaci. Často se vyhýbají novým nebo neznámým typům podnikání, o kterém nemají dostatek informací. Daří se jim vzdorovat i odlivu vkladatelů k velkým bankám, 70 % obyvatel v jejich blízkosti stále zůstává u nich. Ekonomové tento fenomén vysvětlují tzv. sociálním kapitálem, který nejde změřit, ale jeho přítomnost napomáhá dělat dobrá rozhodnutí u lidí, které bankéři z malých bank většinou znají osobně. Ani jedna ze stran by si nedovolila se nechovat zodpovědně. „Každý den se musím večer vrátit domů a tam potkám své dva sousedy“, vysvětluje tento fenomén Ken Hale z Bank of Montgomery. „V neděli jdeme s rodinou do kostela a tam se zase potkáme se svými přáteli z dětství“. Ve velkých městech, kde jsou klienti bank spíše čísly a daty, než živými osobami, je jednodušší se schovat do anonymity velkoměsta, což může svádět k nesplácení půjček při prvních problémech. Zemědělci bez lidí ODSTÁVKA ZPOZDILA VYDÁVÁNÍ VÍZ Když vláda v říjnu nepracovala, vízová administrativa nevydávala H2A víza, která umožňují v zemi krátkodobě pobývat během zemědělské sklizně. To dělá vrásky na čele zeleninu pěstujícím zemědělcům a farmářům na citrusových plantážích, jejichž sklizeň začíná v listopadu. Největší vyplňovat žádosti a dokumentaci koncem září, aby se v říjnu věci vyřídily a cizí dělníci mohli v listopadu nastoupit. Kvůli odstávce ale dochází ke zpožděním, kvůli kterým jsou podnikatelé značně nervózní. Podíl cizinců na polích a plantážích se během sezóny pohybuje mezi třetinou až polovinou všech zaměstnanců s dalšími pěstiteli tohoto ovoce, jako je třeba Brazílie. Ministerstvo práce, poté, co se vládní úředníci vrátili zpátky do práce, začalo zpoždění urychleně řešit a spolupracuje na tom s ministerstvem vnitřní bezpečnosti, které schvaluje vydávaná víza. Na farmách ale stále ještě pracuje velké množství lidí, kteř jsou ve Spojených Na Floridě citrusy sbírají hlavně cizinci Stránka 4
  • 5. Říjen 2013 nedostatek lidí hrozí na Floridě, v Arizoně a v Kalifornii, které tradičně spoléhají na cizince, kteří vezmou za vděk prací, kterou Američané dělat nechtějí. Farmáři musejí začít a bez jejich práce by velká část úrody jednoduše zůstala na polích a shnila. Citrusy a ně navazující výroba džusů je multimiliardový byznys, ve kterém USA tvrdě soupěří státech ilegálně bez patřičných dokladů a pracovního povolení. Hodně podnikatelů totiž H-2A program obchází, protože jej považují za byrokratický a drahý. Hledám. Zn.: Prověřené poskytovatele cloudu VLÁDA NUTÍ FIRMY K PROVĚRCE KVALITY A BEZPEČNOSTI V Americe není dost certifikovaných poskytovatelů cloudových služeb podle požadavků federální vlády. Ta připravila, pod zkratkou FedRAMP, náročný soubor předpisů a nařízení, které musejí firmy, které chtějí obsluhovat vládní úřady, splňovat, aby si u nich úředníci mohli služby v cloudu objednávat. FedRAMP bude od června 2014 povinný pro všechny nové programy vládních agentur a samotná procedura získání bezpečnostního certifikátu trvá kolem šesti měsíců. Ministerstvo vnitra plánuje přemístit data a aplikace, které jsou uloženy v 400 datových centrech po celé Americe, do cloudu a zvýšit tak efektivitu, přičemž několik stovek datových center chce uzavřít. Tato operace by ministerstvu měla v letech 2016-2020 ušetřit $100 mil. ročně. Aby vnitro dosáhlo na levnější služby, potřebuje mít možnost volby z velkého počtu dodavatelů, což zatím nemá. Jen osm firem je ke dnešnímu dni certifikováno, mezi nimi třeba Hewlett-Packard, Microsoft, Amazon nebo AT&T. Program FedRAMP řídí úřad pro všeobecné služby, který ho chce zjednodušit a zrychlit. Firmy pořád váhají, jestli se do programu mají houfně zapojit, nebo jim za tu námahu nestojí. Pořád totiž není úplně jasné, v jakém objemu bude vláda cloudové služby nakupovat a s jakým ziskem budou moct firmy počítat.(Federal Times) Boeing má zakázky do zásoby LETECKÝ VÝROBCE SOTVA STÍHÁ OBJEDNÁVKY 787 Dreamliner, na kterého má Boeing velké množství objednávek, umožňuje výrobci letecké techniky hledět do budoucnosti s optimizmem. Nasmlouvané kontrakty dosáhly historického maxima, se zakázkami za $345 miliard a dobrými vyhlídkami v sektoru komerčního létání se firmě daří zvyšovat zisky. Za třetí čtvrtletí to letos bylo $1,16 miliardy. Boeing zvyšuje také výrobu 737 a dálkových 777. Vedení firmy chce do konce letošního roku vyrábět deset 787 měsíčně, za tři roky už 12 měsíčně a na konci dekády to má být celých 14 Dreamlinerů měsíčně. Úspěchy u zákazníků civilních letadel vyrovnávají poklesy produkce pro armádu, která snížila svůj podíl na objednávkách Boeingu z 39 na 36 %. Možné škrty ve vojenském rozpočtu Pentagonu mohou potenciálně ohrozit divizi útočných letadel, šéf firmy Jim McNerney však věří, že tento moment je ještě daleko a firmu teď neohrožuje žádná možná hrozba. Pro vojáky má Boeing už teď nasmlouvané kontrakty za $70 miliard. 787 Dreamliner se vyrábí v Everettu ve státě Washington Privatizace nemusí znamenat úspory STÁTY SE VRACEJÍ K VLASTNÍM VĚZENÍM Idaho Correctional Center provozuje soukromá firma CCA Jak postupně v USA klesá počet vězňů a státy musí šetřit, stává se soukromé podnikání s provozováním věznic méně výnosným byznysem. Letos se už zavřelo několik vězení na Floridě, v Michiganu, New Yorku a Virginii. Corrections Corp. of America, soukromá firma, která provozuje věznice, se rozhodla nepokračovat ve vedení věznice ve státě Idaho, kterou si u ní objednávala vláda tohoto státu. CCA se rozhodla odstoupit ze soutěže i přesto, že na vítěze čeká smlouva v hodnotě $29 milionů a firma věznici sama v roce 1990 postavila. Ve Spojených státech pomalu končí trend popularity soukromých věznic, které si jednotliví guvernéři a státy objednávali u soukromých kontraktorů ještě před deseti lety jako cestu k úspoře státních prostředků. Změnu v přístupu způsobují nejen snahy ušetřit, ale i několik žalob, které např. na stát Idaho podali bývalí vězni, kteří si stěžují na to, že laxnost státních úřadů při kontrole soukromého kontraktora vedla k nedostatku personálu ve věznici, což ulehčilo šikanu mezi vězni. Se žalobami se podle očekávání přidalo i několik nevládních lidskoprávních organizací. Stránka 5
  • 6. Říjen 2013 Od uhlí k plynu CONSOL VIDÍ VÍCE RŮSTU V TĚŽBĚ PLYNU Consol Energy, přes 150 let stará firma, která patří mezi americké stálice v těžbě uhlí, učinila velice závažné a důležité strategické rozhodnutí: značně omezí svoje uhelné aktivity, velkou část jich prodá a utržené peníze vloží do rozvoje byznysu s břidličným plynem. Ten prožívá boom, jehož velká část se odehrává ve státě Pensylvánie, kde je Consol doma. Consol uzavřel dohodu s firmou Murray Energy, která je sice menší, ale v těžbě uhlí už úspěšně působí od roku 1988. Obchod za cenu kolem $3,5 miliardy převede do držení majitele Murray Energy, Roberta E. Murraye, pět velkých uhelných dolů, což z této transakce dělá jeden z největších přesunů majetku v uhelném průmyslu za posledních několik let. Budoucnost uhelného průmyslu je v Americe značně nejistá, což ke každé větší transakci přitahuje pozornost analytiků a investorů, kteří se snaží odhadnout, kterým směrem se tento obor vydá. Na jednu stranu jde o stabilní byznys s dlouhodobými kontrakty, na druhou stranu jeho předvídatelnost snižují turbulence na trhu s energiemi a státní regulace uhelných elektráren, které zpřísňují a tím pádem prodražují požadavky na povolené emise z uhelných elektráren. Murray Energy, která si sama vyrábí důlní stroje a tak snižuje náklady, také díky obchodu získá flotilu 609 nákladních říčních člunů, které jí také pomohou udržet nízké náklady. Consol teď čeká náročná přeměna z firmy, zvyklé na stabilitu, na podnik, který se bude snažit využít všech podnikatelských příležitostí, které sebou břidličný boom přináší. „Měníme se z uhelné firmy, co dělá i plyn na plynařskou firmu, co dělá i uhlí“, říká ke změně CEO firmy Nick DeIuliis. Velká část uhlí se převáží po řece Tentokrát je to jinak? Akcie tech firem rostou, i bez zisků a tržeb Když na začátku tisíciletí praskla internetová bublina, hodně investorů se díky svým nereálným očekáváním nehezky spálilo. Velká část firem tehdy nevykazovala žádné příjmy a nebyla schopna představit reálný model, jak budou vydělávat peníze pro svoje investory. Nyní se, podle některých pozorovatelů, děje něco podobného. Pinterest, který nemá žádné příjmy, byl venture kapitálem ohodnocen na $4 miliardy; Twitter se cení na $11 mld., také bez vykázaného zisku a populární Snapchat, který má odhadovanou hodnotu kolem tří miliard dolarů, nemá dokonce žádné příjmy. I další příznaky, jak je růst cen domů v okolí San Francisca (letos +15 %) nebo cena pronájmu kanceláří v Silicon Valley (+23 % od začátku roku) naznačují, že investoři opět technologickým firmám věří a jsou připraveni svoji důvěru vyjádřit i finančně. Trendu napomáhají i minimální úrokové sazby, kterými se FED snaží podpořit ekonomiku a malý růst velkých a tradičních firem, což investory nutí hledat příležitosti všude, kde se dá. Některé věci jsou ale nyní jiné, než při internetovém fiasku před třinácti lety, upozorňují znalci. Firmy mají ve vedení o hodně zkušenější manažery než tenkrát, existují v průměru o hodně déle než tehdejší start-upy (nyní 13 let, tehdy čtyři roky) a na rozdíl od minule, existují již dnes firmy, které na Internetu dokázaly utržit reálné peníze, což se tenkrát téměř nikomu doopravdy nepovedlo (nyní třeba Facebook, Twitter nebo Linkedin) a mají reálnou uživatelskou základnu (Pinterest má 43 milionů registrovaných uživatelů). Další novinkou, která zvyšuje přísun peněz, je možnost malých investorů se podílet, prostřednictvím investičních poolů, na investicích do start-upů. Někteří ale upozorňují, že venture kapitál, ve své nejlepší formě, vydělá jen asi na pětině investic, které udělá. Investoři, kteří si nemohou dovolit takové množství rozložených investic, se vystavují 80%-nímu riziku, že o své peníze přijdou, varují odpůrci sdružování peněz od individuálních malých investorů na investice do startupů. Každopádně, akcie se prodávají za vysoké ceny a opatrnější investoři již uvažují o tom, nenastala-li již vhodná doba z rozjetého vlaku vystoupit. Stránka 6
  • 7. Říjen 2013 Číňané se rizika nebojí ČÍNŠTÍ INVESTOŘI NAKUPUJÍ PROBLÉMOVÉ REALITY Jestli je nyní něčeho v USA hodně, pak jsou to hypotékou zatížené nemovitosti, se kterými mají jejich majitelé problém je splácet nebo už propadli věřitelům. Na trhu se ale stále častěji objevují investoři, kteří se dosud zaměřovali hlavně na luxusní a prestižní realitní investice v New Yorku, Los Angeles a dalších vysoce ceněných lokalitách. Čínští investoři ale nedávno přišli na chuť i problémovým investicím, u nichž se už předem předpokládá, že klíčovými faktory jsou trpělivost a někdy velice nákladné rekonstrukce, které se jen pomalu budou splácet. Firmy z Číny např. masivně nakupují v Detroitu, který letos zbankrotoval a má v centru města plno budov, které jsou prázdné, ve špatném stavu a nechtěné. Za pouhých $13,6 mil. koupila společnost Dongdu International dvě budovy v Detroitu, včetně ikonické Detroit Free Press z roku 1925. Ta je prázdná a čeká ji rozsáhlá rekonstrukce na obytné jednotky. „Lidi z Číny se podívají na ty dvě velké budovy a řeknou si, že za tu cenu koupí tak jeden byt v Šanghaji“, říká k nízkým cenám problémových budov Gounder Gaw, zakladatel realitně investiční firmy Gaw Capital Partners. Pro toho, kdo se nebojí, je tak v USA obrovský trh s problémovými nemovitostmi. Okolo $44 miliard nesplácených úvěrů bylo převedeno do cenných papírů, podložených těmito budovami, které slouží jako podkladové aktivum. Číňané často budovy kupují také přímo na aukcích, kde se draží majetek zkrachovalých firem. Free Press Building k Detroitu patří už skoro 90 let Zázrak na 34-té ulici MACY‘S BOJUJE PROTI ONLINE KONKURENCI Zázrak na 34-té ulici je film, který v Americe zná skoro každý. Vánoční pohádka, natočená v roce 1947, je filmovou klasikou a je už navždy spojována s obchodním domem Macy’s na newyorské 34-té ulici, kde se pořizovaly záběry vánočních výloh. Dnešní Macy’s právě prochází nákladnou rekonstrukcí za $400 milionů, která rozšíří prodejní plochu, zvýší zákaznický komfort, pozmění vnitřní architekturu a přivede do něj nové prodejny, v naprosté většině luxusního zboží. Díky návštěvníkům z celého světa a bohatosti Newyorčanů chce Macy’s na sebe strhnout větší podíl prodejů nejdražšího zboží, které se potom z města dostává do všech koutů světa. Z 11 prodejních podlaží se zásadní změny dočká především přízemí a 1. patro, špičková restaurace Stella 34 Trattoria bude na 6. patře, takže restaurací už v Macy’s bude celkem 24. Budova Macy’s, která zabírá celý jeden blok v samém centru Manhattanu, jen pár ulici od ikonické Empire State Building a téměř naproti Madison Square Garden, byla postavena v roce 1902. Macy’s, stejně jako jiné, tradiční obchody na celém světě, se snaží vypořádat s nástupem konkurence internetových obchodů jako je Amazon a další online maloochodníci. Management firmy věří, že luxus v centru New Yorku je tou správnou strategií, jak se s touto konkurencí vypořádat.(New York Times) Ekonomické ukazatele 30.9. 31.10. Dow Jones Industrial Average 15.126 15.545 Nasdaq 3.765 3.919 EUR/USD CZK/USD 10-let. dluhopis USA 1,351 19,05 2,65 % 1,373 18,85 2,54 % Stránka 7
  • 8. Říjen 2013 Ekonomika států: IOWA Iowa patří k menším a méně nápadným státům USA. Je jen málo charakteristik, podle kterých by nějak obzvlášť vyčnívala. Státem Unie se stala v roce 1846, za prezidenta Jamese K. Polka. Centrálně umístěna v tzv. kukuřičném pásu (Corn Belt), v oblasti občas nazývané Americké srdce (American Heartland), sousedí se státy Illinois, Wisconsin, Nebraska, jižní Dakota, Missouri a Minnesota. Zvláštností jsou její východní a západní hranice – Iowa je jediným US státem, který obepínají řeky z východu (Mississippi) i východu (Missouri). Hlavním městem je Des Moines, v Iowa žije něco málo přes 3 miliony obyvatel. V druhém největším městě, Cedar Rapids, žije početná česká komunita. Ta byla silně postižena záplavami v roce 2009 Vlajka Iowy má základ v upravené francouzské trikolóře, reflektující dobu, kdy Iowa patřila Francouzům. Na rozšíření centrální bílé části je zobrazen orel bělohlavý, který drží stuhu s nápisem ‚Ceníme si našich svobod a udržíme svoje práva‘. Na znaku z roku 1847 je farmář obklopen znaky ze zemědělského života, nad kterým se vznáší stejný obraz orla s nápisem jako na státní vlajce. Iowa je známá jako primárně zemědělský stát, celá historie státu je s ním spojena. Funguje tam přes 92.000 farem s průměrnou plochou obdělávané půdy 135 ha. To však neznamená, že je většina lidí zaměstnaná v zemědělství, podle údajů z roku 2007 se tento sektor podílel na tvorbě HDP pouhými 3,5 %. Podíl přidané hodnoty, 16,5 %, ale ukazuje na to, jak je zemědělství důležité pro tvorbu bohatství z pohledu zpracování zemědělských plodin a potravin. Co silně ovlivnilo složení zemědělské produkce, je ethanolová politika, která nutí rafinérie přidávat do benzínu povinně určité procento této suroviny. Na výrobu ethanolu jde více než třetina vypěstované kukuřice a v tomto malém státě funguje několik desítek výrobních závodů na ethanol. I když je Iowa v amerických poměrech malý stát a jeho ekonomika je, co do velikosti, až zhruba třicátá mezi ostatními státy, je největším pěstitelem kukuřice v Americe. Také v chovatelství prasat a pěstování sóji je Iowa jedním z nejdůležitějšícjh států. Na zemědělství a výrobu potravin je nějak navázána i velká část strojírenských podniků, traktory jsou nejvíce exportovanou položkou na cizí trhy. Administrativa státu cíleně podporuje rozvoj některých ekonomických odvětví, o kterých soudí, že díky historickým základům a současným trendům mají v globalizované ekonomice největší šanci na úspěch. Mezi podporované aktivity patří obnovitelná energie, především z větru. Iowa má největší podíl energie z větru na energetické bilanci mezi US státy, 24,5 % je daleko před ostatními. Přírodní podmínky dělají z tohoto malého státu ideální místo pro instalaci větrných turbín, proto se do Iowy stahují také výrobci větrných elektráren a komponentů k nim. Výrobní sektor dává práci 16,9 % zaměstnancům v Iowě a stát se snaží podporovat vyspělé strojírenství. V Iowě mají sídlo globálně působící firmy jako John Deere (traktory), Rockwell Collins, také Alcoa a Vermeer. Lákadlem pro tyto i další firmy je nízká úroveň nákladů na podnikání, report CNBC za loňský rok vyhodnotil Iowu jako druhý nejlevnější stát pro podnikání. V Iowě pracovní právo také umožňuje najímat a propouštět zaměstnance bez odstupného, pracovní smlouvy mohou okamžitě vypovědět jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci (right-to-work state). Průměrná mzda je o 14 % nižší než je průměr USA. Elektřina a zemní plyn, které jsou nakupovány jako surovina pro výrobní proces, jsou navíc osvobozeny od prodejní daně. Se zemědělstvím je spojen i rozvoj biotechnologií, především těch, které jsou nějak spojeny s využitím zemědělských surovin, které se v Iowě pěstují. Iowa State University a University of Iowa do biotech sektoru investují až dvě třetiny svých výdajů na vědu a výzkum. Přes 500 biotechnologických firem má v Iowě svoji centrálu. Vzhledem ke své historii i poloze je Iowa výrazně bělošský stát, přes 90 % obyvatel má bílou barvu pleti. AfroAmeričané netvoří ani tři procenta populace. Iowa patří ke státům s absolutně nejnižší kriminalitou v USA, v porovnání s Nevadou nebo jihem Kalifornie je nižší až několiknásobně. České muzeum v Cedar Rapids bylo zničeno povodní v roce 2009, na obnovu přispěla i česká vláda a Češi z ČR Stránka 8
  • 9. Říjen 2013 Americké hlavy: W. Edwards Deming William Edwards Deming (1900-1993) během svého života proslul více v Japonsku než ve své rodné Americe, kde se většího uznání dočkal až na sklonku své aktivní kariéry. Muž, kterého mnozí považují za jednoho z nejdůležitějších strůjců japonského ekonomického růstu po 2. světové válce, založil svoje principy na kvalitě procesů a podpoře inovací. Deming se narodil a vyrostl ve státě Iowa na kuřecí farmě svého dědy. Na konci dvacátých let 20. století se Deming seznámil s prací jednoho z inženýrů firmy Bell, který se věnoval statistické kontrole procesů a tak začal jeho vědecký přesun do oblasti statistiky při výrobě a řízení výrobních procesů. Velkou část svého života strávil výukou, v New Yorku mu rukama prošla celá řada budoucích lídrů velkých amerických společností, které naučil věnovat pozornost kvalitě a řízení procesů. Do Japonska se dostal tak, že po konci války pomáhal americkému ministerstvu obrany připravit sčítání lidu v roce 1951. Protože byl aktivní pracovně i společensky, navázal kontakty s japonskou unií vědců a inženýrů, pro kterou připravil sérii přednášek o statistické kontrole ve výrobě. Do Japonska se v 50. letech opakovaně vracel a protože za svoje přednášky odmítal brát peníze, ustavila vědecká společnost na jeho počest cenu, která každoročně oceňuje jednotlivce a firmu za největší přínos ve statistice nebo za její využití při lepší organizaci práce, výroby nebo spotřebitelského výzkumu. V roce 1960 byl Deming vyznamenán japonským císařem, který mu udělil řád posvátného pokladu, 2. třídy. Když v 80. letech minulého století žila Amerika v obavách z nástupu japonských firem, hlavně automobilek, na US trh, byl Deming zmiňován jako jeden z tvůrců japonské absolutní kvality, se kterou se třeba tehdejší americká auta nemohla srovnávat. Deming byl aktivním autorem, který bohatě publikoval, mnoho jeho principů se dodnes vyučuje na podnikatelských školách jako základ pro kvalitní řízení firem. Jednou z nejznámějších je soubor 14 principů, kterou poprvé prezentoval v knize Ven z krize. Hodně manažerů zná mnoho z nich nazpaměť, jako třeba Odstraň závislost na kontrole, Nevyvolávej strach nebo Zaveď vedení místo řízení. Populární jsou také jeho zlidovělé fráze, které dodnes připomínají, že Deming nebyl jen suchopárným statistikem, ale člověkem, který rozuměl lidem a chápal důležitost učení na všech úrovních firem: Inovace přichází od výrobce, ne od zákazníka; Učení není povinné... ale to není ani přežití nebo Když nedokážeš popsat, co děláš, jako proces, tak nevíš co děláš. Velkou roli věnoval rozvoji dovedností nejníže postavených zaměstnanců a důrazu na jejich hrdost na práci, kterou vykonávají. Z jeho praxe také vyplynula definice Sedmi smrtelných nemocí organizací, jako např. Důraz na krátkodobé zisky, Přílišné zdravotní výdaje nebo Řízení pouze podle viditelných čísel. Ač úspěšný a veřejně známý v Japonsku, byl Deming jen minimálně známou osobou ve své rodné zemi. Z Washingtonu, kde bydlel, poskytoval konzultační služby velkým i malým firmám, které to s kvalitou myslely vážně a chtěly se vyrovnat japonské konkurenci. Asi nejznámější je jeho působení ve firmě Ford, jejíž automobil Ford Taurus se svého času stal nejprodávanějším autem v USA a druhým nejvíce prodávaným autem na světě. V 80. a 90. letech vydal dvě knihy, které si získaly velkou popularitu mezi manažery: Ven z krize (1982) a Nová ekonomika (1993), v níž definoval čtyři části Hlubokého poznání (Profound Knowledge): respekt k systému, znalost proměnných, teorie znalostí a psychologie. Vůbec nejznámější je ale jeho dobře zapamatovatelný cyklus Plan – Do – Check – Act na kontinuální zlepšování procesů. Deming se ale slávy a všeobecného uznání nakonec dočkal i doma. V roce 1987 ho prezident Reagan vyznamenal Národní medailí za technologii a hned o rok později ho vyznamenala Národní akademie věd. V Kalifornii působí The Deming Institute, nezisková instituce na podporu šíření Demingova učení v oblasti kontroly kvality, řízení a leadershipu. Deming bezesporu patří k lidem, kteří v minulém století zásadně ovlivnili podnikání a z jejichž učení dodnes profitují celé generace manažerů. S pomocí Deminga se Ford Taurus stal velice oblíbeným autem Stránka 9
  • 10. Říjen 2013 Americká ekonomika Říjen 2013 Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září 2011- duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 do července 2013 byl tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí. Od srpna 2013 je obchodním radou na velvyslanectví ČR ve Washingtonu. Pro kontakt a komentáře používejte email hart.tomas@gmail.com Stránka 10