US Economy April 2014 / in Czech
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

US Economy April 2014 / in Czech

on

  • 76 views

 

Statistics

Views

Total Views
76
Views on SlideShare
76
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    US Economy April 2014 / in Czech US Economy April 2014 / in Czech Document Transcript

    • - Ú Stránka 1 Duben 2014 Duben 2014 Hlavní zprávy:  Chmelaři se vrací  Čeští obranáři v Americe  Plyn pomůže, ale... Další: Spotřebitelé zpomalují růst Nové trendy ve vzdělávání Stěhování firem Americká ekonomika Tomáš Hart Týden v Denveru: český chmel v Americe VELETRH ŘEMESLNNÝCH PIVOVARŮ VE STÁTĚ COLORADO Ve dnech 8.-11. dubna se v Denveru ve státě Colorado uskutečnila konference tzv. řemeslných pivovarů „Craft Breweries Conference“. Účast zástupců českého chmelařského průmyslu z firmy Bohemia Hop podpořila ministerstva zahraničních věcí a zemědělství. Konferenci pořádá Asociace pivovarníků (Brewers Association). Jde o největší akci pro trh malých pivovarů ve Spojených státech, které patří k nejrychleji rostoucím sektorům americké ekonomiky. 18 % růst výstavu piva a 20 % nárůst tržeb malých pivovarů, 413 (!) nově otevřených pivovarů v loňském roce a celkem 2.800 minipivovarů po celých Spojených státech z něj dělá atraktivní sektor nejen pro pivní entuziasty, ale i pro úvěrující banky a kapitálové skupiny. Na letošní akci se prezentovalo přes 440 vystavovatelů a navštívilo ji více než 7.000 pivních profesionálů z velkých i malých pivovarů po celých Spojených státech. Bohemia Hop zastupuje české chmelaře z žateckého regionu, pro které zajišťuje veškeré obchodní aktivity. Na americkém trhu působí jak samostatně, tak přes svého distributora, firmu Brewers Supply Group. Americký trh je z pohledu vývozu českého chmele specifický díky sporu Budějovický Budvar – Budweiser. V USA ČR patřila k významným hráčům do doby cca před 20 lety, kdy pivovar Anheuser-Busch v návaznosti na známkoprávní spory přestal odebírat český chmel. Pro rostoucí trh "craft brewers" čeští chmelaři zatím neměli vhodnou odrůdu pro svrchně kvašená piva; na druhou stranu tyto pivovary vaří také (v menší míře) ležácká piva a tam je pozice Žateckého chmele velmi dobrá. Dobré také je, že čeští chmelaři na US trh uvádí také nové odrůdy, vhodné i pro populární piva typu Ale. Českou republiku také zastupovaly dvě firmy, které se akce účastnily samostatně: NATE Nápojová technika Chotěboř (nápojové plnící linky a technologie) a Morávek Hradec Králové (plnící technika pro malé výrobce). Věhlas kvality českého piva také podpořila úspěšná účast českých piv v tzv. World Beer Cupu, kterému se přezdívá Pivní olympiáda. V kategorii piv plzeňského typu se na prvních třech místech umístila česká piva Radegast Premium, Velkopopovický kozel a Pardál Echt (z 53 soutěžících). Zdeněk Rosa, předseda představenstva Bohemia Hop a místopředseda Svazu pěstitelů chmele ČR, akci ohodnotil takto: „Velmi úspěšná akce, velmi dobře navštívená, možnost dobré podpory nových odrůd (do další let uvažujeme o podpoření prezentace odrůd prezentací piv uvařených z vybraných odrůd, což realizujeme běžně na evropských akcích). Prezentaci českých odrůd považujeme za nutnou za celý obor českého chmelařství nejen za firmu, protože na výstavě byly prezentovány nové i současné odrůdy z USA, Německa, Anglie, Austrálie, Nového Zélandu, Francie nebo Slovinska.“ Návštěvníky lákalo americké pivo i český chmel
    • - Ú Stránka 2 Duben 2014 Čtyři české firmy ve Washingtonu PRŮMYSLOVÁ SPOLUPRÁCE S AMERICKÝMI KONTRAKTORY Ministr Stropnický se sešel také se senátorem Johnem McCainem Ministr obrany Martin Stropnický je prvním ministrem nové české vlády, který navštívil Washington. Ministra, který jednal se svým americkým protějškem Chuckem Hagelem a dalšími partnery z politické, obranné a bezpečnostní oblasti, do Ameriky doprovodily i čtyři české firmy z obranného průmyslu: LOM Praha, Pramacom, Dicom a T-CZ. Na snídani s českými i americkými podnikateli se ministr vyjádřil k potřebě obrátit negativní trend snižování výdajů na obranu v ČR i bezpečnostní situaci ve střední a východní Evropě po propuknutí rusko- ukrajinského konfliktu. Firmy potom měly program složený ze setkání s firmami jako Boeing Defense, Raytheon, Smiths Interconnect, Honeywell a Lockheed Martin. Na brífinku na ministerstvu obrany v Pentagonu se dozvěděly základní pravidla pro vojenské nákupy. Ty v naprosté většině vyhrávají velké americké firmy, tzv. prime-contractors (‚primes‘) a pro mnoho zahraničních firem je americký systém zadávání vojenských zakázek příliš složitý, aby se pokoušely se o ně samostatně ucházet. ČR má s USA již několik let podepsanou dohodu o reciprocitě k přístupu k vojenským zakázkám ve druhé zemi, zatím se našim firmám ale nedaří se na tomto poli výrazněji uspět. Složitost a množství pravidel a podmínek je určitě hlavní, i když jistě ne jediný důvod, proč zatím nejsou většinou vidět ani pokusy. Pentagon dokonce provozuje školu pro dodavatele, Defense Acquisition University (www.dau.mil), kde se vzdělávají manažeři z dodavatelských firem. Pro naprostou většinu středních firem je proto schůdnější usilovat o zapojení do dodavatelského řetězce některého z ‚primes‘, čehož se týkala také část jednání (‚supply chain management‘). Americké firmy provozují různé formy spolupráce s evropskými vládami a výrobci, v poslední době třeba firma Raytheon rozvíjí průmyslovou spolupráci s Polskem. Na odboru pro veřejné zakázky Hospodářské komory USA se naše firmy dozvěděly informace o novinkách ve spolupráci armády s firmami a směřování vyzbrojovací politiky největší armády na světě. Podnikatelskou delegaci českých obranných firem ve Washingtonu zaštítil náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta. Opatrní spotřebitelé zpomalují růst INFLACE JE UŽ DVA ROKY NIŽŠÍ NEŽ CÍL FEDU Spotřebitelé utrácejí méně, než by měli. Americká ekonomika, která je více než ze dvou třetin závislá na útratách domácností, tak neroste tak, jak by si ekonomové představovali a kolik je její ekonomický potenciál. Lednová spotřeba meziročně vzrostla o slabých 0,2 % a v únoru to bylo jen o 0,3 % více než loni, což analytiky vedlo ke snížení odhadu růstu na letošní první kvartál na 1,5 – 1,8 %. Dlouhá zima držela zákazníky mimo obchody a nákupní střediska, což se okamžitě projevilo na nízkých maloobchodních tržbách. Po příchodu jara se situace rázem zlepšila: „první jarní víkend jsem měla tržby $3.000, třikrát více, než za kolik jsem prodávala o zimních víkendech“, potvrdila Pam Blondin, majitelka malého obchodu s dárkovými předměty. Už v březnu se lepší počasí a hlavně nízké úrokové míry projevily na tom, že meziměsíční změna v nákupech byla největší za posledních pět let. I když na konec zimy čekaly hlavně menší firmy, přišlo teplejší počasí vhod i velkým řetězcům, jako třeba Shoe Carnival s více než 400 obchody po celých Spojených státech: „blížící se jaro a léto poznáme podle několinásobného růstu prodeje sandálů“, řekl CEO firmy Clifford Sifford. Chladné počasí ale zase zvýšilo tržby energetickým firmám, kterým domácnosti musely za energie zaplatit o dost více než vloni. Ve státě Connecticut byly lednové a únorové náklady na vytápění domů a bytů až o 20 % větší než loni. S nižší poptávkou a nevyužitou kapacitou souvisí také to, že inflace je v USA už 22 měsíců nižší, než kam směřuje cílování federální banky FED. A to i přesto, že průmysloví výrobci prožívají momentálně dobré období, už tři měsíce se jim daří zvyšovat objem výroby. Po studené zimě je ale ještě brzy na to přesně určit, jestli jen dohání ztracené období v zimě nebo se jedná o dlouhodobý trend, který bude pokračovat.
    • - Ú Stránka 3 Duben 2014 Americký plyn pomůže, ale ne rychle NEŽ SE DOSTANE DO EVROPY, UPLYNE JEŠTĚ NĚKOLIK LET Terminál Cheniere Energy bude obrovský Zatímco ve Washingtonu roste tlak Kongresu na prezidenta Obamu, aby co nejvíce urychlil možnost exportů levného amerického plynu do Evropy jako odpověd na rusko- ukrajinské problémy, v Mexickém zálivu se horečně staví terminály, které to mají umožnit. V Louisianě denně pracuje přes 3.000 lidí na stavbě terminálu firmy Cheniere Energy, aby v roce 2017 přes něj mohly do Evropy proudit dodávky v objemu šestiny toho, co dnes do Evropy dodává Rusko. Tento terminál, který je evropskou nadějí na dodávky odjinud než z nestabilního Ruska, je ale zároveň důkazem toho, že evropské léčení z návyku na ruský plyn nebude ani rychlou, ani levnou záležitostí. Asie je za americký plyn ochotna zaplatit více než Evropa a američtí dodavatelé si mohou vybírat, kam svůj plyn nasměrují. Půlka budoucích kapacit Cheniere terminálu je už zamluvena pro indické a jihokorejské kupce, jen půlka bude směřovat do britských a španělských přístavů, se kterými jsou již uzavřeny dlouhodobé kontrakty. A Britové nebo Španělé mohou plyn dál prodat kam chtějí a kde se jim to nejvíce vyplatí. I když americký ministr energetiky Moniz nedávno řekl, že bude brát pomoc spojencům více v potaz při schvalování licencí na stavbu nových terminálů, povolení od té doby dostal jediný. A ten navíc vznikne ve státě Oregon, tedy na západním pobřeží a bude určen pro export plynu do Asie. Finanční investoři na Wall Street navíc se stále větším znepokojením sledují nevalné ekonomické výsledky firem, které se pustily do těžby břidličného plynu. Několik roků po sobě totiž tyto firmy více utratily za vrtání nových vrtů a kladení plynovodů o hodně víc, než kolik utržily za vytěžený plyn. „Hodnota před objemem“ je heslo, které je stále častěji slyšet při jednání investorů s manažery firem, které chtějí získat další kapitál. 20 největších firem v oboru loni vydalo o celých 20,5 miliardy dolarů více než utržilo a celý průmysl má tak značně negativní cash flow. Obranné argumenty firem jsou téměř identické: „musíme investovat rychle a ve velkém, abychom vybudovali potřebnou infrastrukturu, investice se začnou vracet později“. Vydělávat v oboru se daří jen některým, většinou těm, které mají velký podíl zahraničních těžebních aktivit. Jak skloubit staré a nové vzdělávání? CERTIFIKACE KURZŮ MÁ BÝT TOU SPRÁVNOU CESTOU Miliony studentů si již vyzkoušely nový vzdělávací fenomén, kterým jsou masivní otevřené online kurzy, neboli MOOCs. Jedna z největších firem, která MOOCs nabízí, Coursera ze Silicon Valley, udělala další krok směrem ke získání větší kredibility a respektu, když si za nového CEO vybrala Ricka Levina, bývalého prezidenta prestižní Yale University. Zviditelnit se a přiblížit k formálnímu vzdělání se snaží i konkurenti Coursery, firmy EdX a Udacity. I přes velký zájem mezi potenciálními studenty z celého světa se firmám ještě nepodařilo nalézt funkční byznys model, který by z nich udělal nejen zajímavé, ale i ziskové společnosti. Coursera od investorů vybrala $85 milionů a má asi sedm milionů uživatelů. I když ti za online kurzy platí zlomek ceny standardního vzdělávání - $30- 90 za kurz, ukončený zkouškou – naprostá většina uživatelů během kurzu odpadne a ke zkoušce se nedostane. Loni na podzim Coursera oznámila, že vydělala svůj první milion dolarů... Cílem firem je teď co nejrychlejší certifikace jejich kurzů, protože v tom vidí možnost, jak si za kurzy účtovat větší ceny, až $300. To by přitom bylo pořád o stovky až tisíce dolarů levnější než většina prezenčních vzdělávacích kurzů, na univerzitách nebo mimo ně. Plánem Coursery je se spojit s univerzitami, které by studentům nabízely jejich kurzy a nechávaly by si kolem 15 % z ceny kurzů, které by studenti procházeli v rámci jejich formálního vzdělávání na univerzitě. A právě k tomu potřebují certifikaci. Zkušený Levin, který Yale vedl 20 let, si za cíl klade získat pro online vzdělávání i politickou podporu ve Washingtonu. Politici online vzdělávání vesměs podporují, protože v něm vidí možnost, jak omezit stále rostoucí náklady na vzdělávání, které pro mnohé mladé Američany ze vzdělání dělají nedostupné zboží. Rick Levin po dvaceti letech mění školu
    • - Ú Stránka 4 Duben 2014 Americké steaky s nálepkou POVINNÉ ZNAČENÍ VEDE K VELKÝM SPORŮM Z Ameriky, Kanady nebo Mexika...? Od listopadu 2013 se na mase v amerických obchodech musí vždy objevit nápis: „narozeno, chováno a poraženo ve .....“, protože to tak nařizuje nový předpis, Country of Origin Labeling, neboli COOL. Ostatním zemím se to pranic nelíbí, protože v tom vidí lobing ve prospěch amerických chovatelů dobytka, kteří počítají s tím, že američtí spotřebitelé dají přednost masu z domácích chovů než třeba z Kanady nebo Mexika. Spory o způsob označování prodávaného masa v USA začaly už v roce 2002, když Kongres vydal nařízení, že jen hovězí, které bylo vypěstováno plně v USA, se může označovat jako „US- made“. Rozdělení protivníků je jasné: na jedné straně chovatelé dobytka, kteří od vlády žádají maximální podporu pro své maso, na druhé straně zpracovatelé masa a výrobci potravin, kteří musejí investovat do systému dohledu nad celým řetězcem. Obě strany používají i stejně logicky znějící argumenty: „na každém kusu oblečení si přečtu, kde bylo vyrobeno. Tak proč to nejde u tak důležité věci, jak je potrava?“, říkají rančeři. „Sledovat, odkud pochází každý kus poráženého dobytka, je pro nás noční můra a stojí to hodně peněz“, říkají masozpracovatelé. Spotřebitelské organizace zase mají dilema: kvalitní domácí maso pro americké spotřebitele versus tlak na nižší cenu, kterou nabízí mexická a kanadská konkurence. Mexiko a Kanada jsou zásadně proti ze stejných důvodů, jako jsou domácí farmáři zásadně pro: vidí v tom nástroj, jak jejich maso znevýhodnit v očích amerických zákazníků. Proto si obě země na Spojené státy stěžovaly u Světové obchodní organizace WTO, která rozhodla v jejich prospěch. Americké ministerstvo zemědělství se ale nevzdalo a vydalo nařízení v současné podobě. I když se to ani Mexiku ani Kanadě nelíbí, nové nařízení platí a dovoz jejich masa již poklesl. Mnoho zpracovatelů si totiž rozmyslí, jestli se skutečně chtějí zabývat odlišováním původu u poraženého dobytka nebo se soustředí na obchod a rozvíjení vztahů se zákazníky a raději koupí maso z domácích zdrojů.(Businessweek) Do kina levněji DIVÁKŮ JE STÁLE MÉNĚ Prázdná jina straší majitele i filmová studia Lepší nabídka domácí zábavy, video na přání, filmy přes internet a vylepšené herní konzole způsobují, že Američané chodí do kina pořád méně. Výroční zpráva Motion Pictures Association of America uvedla, že loni se v Americe prodalo 1.34 miliardy lístků do kina, o 1,5 % míň, než rok předtím. Trend poklesu počtu návštěvníků kin je dlouhodobý, v období 2004-2013 se jejich počet snížil o 11 %. Majitelé kin proto začali vyjednávat s filmovými studii o tom, jak lidi dostat zpátky před velké plátno. Podobně jako v Latinské Americe nebo Kanadě chtějí vybrat jeden den v týdnu, kdy vstupenka na film bude o hodně levnější než v jiné dny. Průměrná cena lístku byla loni $8,13, v roce 2012 šlo o $7,96. V mnoha městech ale ceny zřídka klesnou pod $10 a s technickými vymoženostmi jako 3 D nebo IMAX se ceny vyšplhají klidně i na dvacet dolarů. Hoolywoodu také vadí, že Čína loni povolila promítnutí jen 34 zahraničních filmů, i když se tam průměrně otevře 14 kin denně. Filmaři proto zangažovali bývalého senátora ze státu Connecticut Chris Dodda, aby se do Číny vydal osobně a pokusil se využít svých politických konexí k vyjednání větších kvót na zahraniční, především americké, filmy. Šest hlavních amerických filmových studií také natáčí méně filmů, než dříve: 114 loni, v roce 2006 to bylo ještě 204 snímků. Turbíny v moři a bez kabelu NEJSOU SLYŠET, NEJSOU VIDĚT, TO JE JEJICH VÝHODA Sejde z očí, sejde z mysli, aneb co nejdál od pobřeží Firma Principle Power na západním pobřeží zkouší to, co ropné a plynové firmy zvládly již před 40 lety: z plošin, pevně zachycených na mořském dnu přešly na plovoucí plošiny, což jim dalo výhodu velké flexibility a nižších nákladů na ukotvení kovových konstrukcí. Větrné turbíny zatím mohly být instalovány pouze tam, kde mohly být připevněny k mořskému dnu, což omezovalo místo jejich instalace na blízkost pobřeží. Místním obyvatelům ale často vadilo, že jim výhled na čiré moře kazí obrovské turbíny a lokální občanské iniciativy často dokázaly investorsky zajímavý projekt zastavit. Vítr na širém moři je silnější než u pobřeží a bude-li projekt Principle Power úspěšný, otevře se před energetickými firmami i investory řada dosud neprozkoumaných příležitostí získávat elektrickou energii z širého moře. Principle už získal povolení ministerstva energetiky na 30 MW plovoucí plošinu s větrnými turbínami od firmy Siemens. Plošina by se měla pohybovat asi 20 km od západního pobřeží USA u státu Oregon. Další projekt, tenktokrát 12 MW větrné mořské plošiny, by se měl zahájit na druhé straně Ameriky, u východního pobřeží u státu Maine. Spojení s pevninou zajistí podmořský kabel, přes který se na ni dostane vyrobená energie.
    • - Ú Stránka 5 Duben 2014 Harley-Davidson s požehnáním papeže VÝROBCE MOTOREK POTŘEBUJE NOVÉ ZÁKAZNÍKY Papež František vysvětil motorku Harley-Davidson s vlastním podpisem a ta se v aukci prodala za $300.000. O takovém PR si může většina firem nechat maximálně jen zdát. Výrobce legendárních motorek dobrý PR potřebuje, protože se potýká s řadou demografických výzev a to především na domácím trhu, kde prodává dvě třetiny svých strojů. Harleye si stále nejvíce kupují američtí běloši ve středních letech, firma ale potřebuje oslovit především ženy a příslušníky národnostních menšin a celkově především mladší věkovou skupinu, 18-34 let. Harley loni na celém světě prodal 261.000 strojů, o 11 % více než o rok dříve. Mimo USA si značka udržuje punc kultovního zboží, jihoameričtí i asijští zákazníci si jej kupují především kvůli image, který je s motorkou spojen. I proto se prodeje v Latinské Americe loni zvýšily o 13 a v Asii o 10 %. Harley- Davidson tedy dělá to, co mají jeho majitelé nejraději: vydává se na dlouhou cestu. Papež si s motorkáři dobře rozuměl Střední třída bojuje s cenou bydlení NEDOSTUPNOST LEVNÉHO BYDLENÍ ZPŮSOBUJE LIDEM PROBLÉMY Bazén pod oknem není pro každého V Americe se za cenově dostupné bydlení považuje, pokud náklady na bydlení nepřevýší 30 % příjmů domácností. V poslední době se ale mnohým Američanům o těchto nákladech může jen zdát, protože ze své kapsy musí majitelům domů a bytů vyplatit o dost větší část svého výdělku. Podle analýzy realitního serveru Zillow se nájmy v 90 velkých amerických městech vyšplhaly do takové úrovně, že třicetiprocentní hranici o hodně převyšují. Např. v Chicagu jeho obyvatelé za bydlení vydají 31 % příjmů (historický průměr je přitom 21 %), v New Orleans je to dokonce 35 % (historicky 14 %). Jedna z nejhorších situací je v Miami, kde lidé platí až 43 % ze své výplaty, aby mohly ve městě bydlet. Statistiky počítaly s dostupnými údaji za období 1985 – 2000. V USA celá polovina lidí, kteří žijí v nájemním bydlení, za něj utratí přes 30 % svých peněz, což způsobuje, že jim nezbývá dostatek peněz na ostatní útraty. Nízkopříjmové rodiny, které na bydlení utratí dokonce přes polovinu svých financí, si mohou dovolit za jídlo utratit jen o třetinu méně peněz než průměrná rodina, za oblečení mohou vydat jen polovinu peněz a za svoje zdraví vydají dokonce o celých 80 % méně než je v Americe běžné. Tato situace jim znemožňuje se více podílet na tolik potřebném oživení americké ekonomiky a vedla ministra pro bydlení v Obamově vládě k jejímu pojmenování jako „nejhorší dostupnost nájmů, které tato země kdy zažila“. Mezi hlavní trendy, které tuto situaci způsobují, patří: daleko větší růst poptávky po nájemním bydlení ve srovnání s růstem poptávky po nových bytech, zájem developerů rychle vydělat na luxusních bytech a přísnější požadavky hypotečních firem, které zvýšily laťku pro poskytnutí půjček na bydlení. Mnoho lidí je navíc zatíženo studentskými půjčkami a nezbývá jim nic jiného, než zůstávat v domech svých rodičů daleko déle, než generace před nimi. Z Kalifornie do Texasu FIRMY PŘESOUVAJÍ SVOJE SÍDLA Kalifornie začíná ztrácet v souboji o to, který stát je považován za centrum obchodní a průmyslové moci. Na její místo se derou jižní státy USA, mezi kterými dominuje Texas. V dubnu oznámila Toyota, že svoji americkou centrálu (a s ní 3.000 pracovních míst) přesune z Torrance do Plano v Texasu. A to Toyota byla v Kalifornii doma už od roku 1957, kdy tam umístila svoje obchodní centrum, ze kterého to měla blízko hlavním kalifornským přístavům. Tak, jak se ale zvyšoval podíl výroby v USA, přestaly být přístavy pro ni tak důležité, jak bývaly v minulosti. Další velká automobilka, Nissan, se do Tennessee, dalšího jižního amerického státu, přesunula už v roce 2006. Lze pozorovat trend, že velcí průmysloví výrobci svoje závody stěhují z Kalifornie pryč – stojí za tím nižší náklady, pravidlo „právo na práci“, podle kterého nelze žádná místa „rezervovat“ jen pro odboráře, cena elektřiny (v Kalifornii až o 50 % dražší) a jednodušší pravidla pro vydávání stavebních povolení. Los Angeles může představovat vzorový příklad města, které po skončení studené války oslabilo svoji pozici, především kvůli poklesu výroby letecké a obranné techniky. Míst procentně zmizelo dokonce víc, než v těžce zkoušeném Detroitu. Dallas, Houston nebo San Antonio přitom od roku 1990 přidaly 50 % nových pracovních míst. Silicon Valley to všechno nespasí, průměrná nezaměstnanost v Kalifornii dosahuje 8-9 %, v některých částech dokonce 13 %. V Texasu je to sotva 5 %... Texas sbírá firmyz jinýxh států
    • - Ú Stránka 6 Duben 2014 Ekonomické ukazatele 31.03. 30.04. +/- Dow Jones Industrial Average 16.458 16.581 Nasdaq 4.199 4.115 USD/EUR 1,38 1,38 - CZK/USD 19.90 19.83 10-let. dluhopis USA 2.72 % 2.65 %
    • - Ú Stránka 7 Duben 2014 Americká ekonomika Duben 2014 Tomáš Hart je od srpna 2013 obchodním radou na velvyslanectví ČR ve Washingtonu. Pro kontakt a komentáře používejte email hart.tomas@gmail.com