Americká ekonomika červen 2013 / US Economy June 2013
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Americká ekonomika červen 2013 / US Economy June 2013

on

  • 444 views

 

Statistics

Views

Total Views
444
Slideshare-icon Views on SlideShare
444
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Americká ekonomika červen 2013 / US Economy June 2013 Americká ekonomika červen 2013 / US Economy June 2013 Document Transcript

    • Stránka 1 Červen 2013 Hlavní zprávy:  Budoucnost zdravotnictví je v technologiích  Imigrační zákon se změnil  Detroit vstává z mrtvých Další: High-tech výroba se vrací Fast-foody jsou teď zdravé? Pěstitelé cukru potřebují cash Daniel Kahneman Americká ekonomika Tomáš Hart, Stanislav Beneš Růst tu je, nových míst ale méně SVĚTOVÉ SROVNÁNÍ VZNIKU PRACOVNÍCH MÍST Americká ekonomika je největší na světě a dostává se jí hodně chvály za rychlé kroky, které ji dostaly zpět na cestu růstu, v tvorbě nových pracovních míst však zdaleka nepatří mezi premianty. Podle nedávné studie vládní Bureau of Labor Statistics se zaměstnanost v několika jiných zemích zlepšila rychleji než v USA a pracovní místa tam přibývají rychleji. Současná nezaměstnanost v Americe se již 36 měsíců zmenšuje, v květnu vzniklo 175.000 nových míst a procento lidí bez práce kleslo na 7,5 %. Ale to je pořád o dvě procenta větší nezaměstnanost než v roce 2007, kdy ekonomické problémy začaly. Ale třeba Austrálie nebo Německo za posledních šest let pracovní místa přidaly, Austrálie o 8 %, Německo o 5,8 %. Pracovní situace se zlepšila i v Kanadě, Švédsku a dokonce i v Británii. Hůře si mezi sledovanými zeměmi trh práce vedl jen v Itálii a Japonsku. Problémem není ani tak míra současného ekonomického zlepšování, ale hlavně hloubka problémů, do kterých USA zabředly před několika lety. Bankovní problémy a krach na trhu hypoték vlastně krizi spustily. „Spojené státy ještě zdaleka nejsou tam, kde by měly být“, komentoval situaci profesor Katz z Harvardu. I když Wall Street nejnovější ekonomické údaje uvítal a burzovní index v den jejich vyhlášení vzrostl o 1,3 %, protože obchodníci odhadují, že snahy o ještě větší zrychlení ekonomiky povedou Fed k dalšímu nalévání peněz do ekonomiky. Ale silně postižené stavebnictví přišlo za poslední roky o dva miliony pracovních míst. Takže květnových 69.000 nových pozic v průmyslu, kde pracuje 5,7 milionu lidí, je jen slabý odvar toho, co by tento sektor potřeboval. Hodně propouští státní sektor, který je postižen šetřením a fiskálními opatřeními. Za poslední čtvrtletí se stát zbavil 45.000 zaměstnanců. Oživení ekonomiky sice pomalu začalo už v roce 2009, ale v porovnání s recesí na začátku 80. let je obnovený růst jen pomalý, na Ameriku slabých 2,1 % místo tehdejších sedmi. „Jak se ale ekonomika bude zotavovat, uvidíme i vznik více nových míst“, říká Alexander Mas, profesor z Princetonu, Američané už zase optimističtí SPOŘEBITELSKÁ DŮVĚRA HODNĚ VYSOKO Američané už jsou opět, alespoň podle měření University of Michigan, optimističtí a ochotní utrácet. Červnové hodnoty měření spotřebitelské důvěry mezi pěti sty respondenty, kteří odpověděli na dotazy tazatelů, se ustálily na hodnotě 84,1, což je blízko květnových 84,5, nejvyšší hodnoty od začátku recese v roce 2007. Nepřekvapivě, nejlepší hodnocení ekonomiky pochází od domácností, „Spotřebitelé zůstávají stále optimističtí, i přes rostoucí úroky z hypoték a volatilitu akciových trhů“, řekla Yelena Shulyatyeva z BNP Paribas. Američané tak, zdá se, souhlasí s šéfem FEDu Barnankem, že se ekonomika pomalu zotavuje. Navíc jejich odpovědi dávají naznat, které vydělávají více než $75.000 ročně a které citlivě reagují na monetární politiku FEDu a situaci na akciovém trhu. že nevěří, že by se ekonomika znovu jen tak rychle zhoršila. Zajímavým nálezem výzkumu je fakt, že s růstem úroků z hypoték a rostoucí cenou domů se zájem lidí o nákup nemovitosti zvyšuje. Očividně psychologie a očekávání lidí je zde hlavní příčinou.
    • Stránka 2 Červen 2013 5 způsobů, jak roboti pomohou zdravotnictví ÚSPORY ČASU I PENĚZ A LEPŠÍ PSYCHICKÝ STAV PACIENTŮ Americké nemocnice si již delší dobu pohrávají s myšlenkou na větší zapojení robotických pomůcek do každodenní praxe. I když některé již zaznamenaly solidní výsledky a začínají se používat stále častěji, intenzivnějšímu nasazení zatím brání určitá ostýchavost pouštět roboty do oblastí, které byly doménou pouze lidské interakce lékař- pacient. Také nejistoty ohledně přístupu pojišťoven (kdo by platil náklady v případě komplikací?) a vysoké ceny zavádění robotiky brzdí. VentureBeat.com přišel s pěti způsoby zapojení robotů, které podle odborníků budou do deseti let tak samozřejmé, že nikoho nenapadne se jejich použití divit či dokonce bránit: 1/ Boj s infekcemi a bakteriemi - v USA se každý rok přes 1,7 milionu lidí nakazí během pobytu v nemocnici, což vede ke komplikacím, někdy i ke zbytečnému úmrtí. Robot Xenex dokáže svým UV zářením zabít bakterie v uzavřených prostorách a pokojích a dokonce znemožní opětovnou reprodukci bakterií. Nemocnice, které Xenex používají, hlásí průměrně 40- tiprocentní pokles výskytu bakterií, u některých typů dokonce 82 %; 2/ Virtuálně přítomný doktor je pojízdné zařízení, přes které se doktor dokáže spojit s pacientem nebo instruovat sestru o nejvhodnější způsobu zákroku. Robot se dá ovládat přes tablet, takže dokáže v nemocnici přejíždět z místa na místo, zatímco doktor od ní může být vzdálený stovky kilometrů. Vyrábí firma iRobot, na robota již získala certifikát FDA; 3/ chůze s náhradou amputované nohy řeší firma iWalk a její kloubní protéza. Na rozdíl od jiných funguje i jako kloub a je tedy funkční prakticky stejně jako normální končetina; 4/ Intuitive Surgical se s chirurgickým robotem da Vinci dostal v jeho použití již daleko, loni se uskutečnilo již 450 tisíc jím asistovaných operací. Problém je ale zatím v ceně, investici 1,5 mil. USD si hodně pracovišť rozmyslí; 5/ V Americe se stále častěji v nemocnicích objevuje robot Paro, výrobek japonské firmy AIST. Tento robot imitující živého tuleně funguje jako terapeutická pomůcka pro seniory i děti, stojí ale 5.000 dolarů. Imigrační zákon podle přání DO TEXTU ZÁKONA SI LOBBY PROSAZUJÍ SVOJE ZÁJMY V Senátu na konci června prošla významná revize imigračního zákona, která určuje, kteří cizinci a za jakých podmínek se mohou zdržovat ve Spojených státech. Jak to nyní vypadá, opět z něj vyšla směsice pobídek a úlev, které vychází vstříc různým zájmovým skupinám a které ze zákona udělaly celkem solidní směsici nesourodých pravidel. „To je jeden z hlavních důvodů, proč takové zákony vypadají jak vánoční stromeček“, říká Rosemary Jenks z organizace Number USA, která je proti zvýšenému přistěhovalectví. I když má zákon reagovat především na tři hlavní cíle Obamovy administrativy – nalézt cestu k legalizaci pobytu asi 11 milionů ilegálů v USA, posílit ochranu hranice s Mexikem a znemožnit zaměstnávání lidí bez povolení k pobytu – je v něm až příliš často úsměvných detailů. Např. cizí instruktoři lyžování budou moct využívat povolení pro atlety, mořská letoviska budou moct přivézt více plavčíků a cizí penzisté budou moct být v USA déle, pokud do realit investují aspoň 500 tis. USD. Technologický průmysl úspěšně lobuje za více víz pro zahraniční programátory, Irové mají každoročně 10.500 pracovních víz jen pro sebe, Kanaďané v důchodu budou moct ve Státech zůstat osm namísto dnešních šesti měsíců, pokud tam mají nemovitost, jsou pojištěni a nepracují. Také se zvětší kvóta sezónních pracovníků mimo zemědělství, díky tomu, že do H-2 B víz se nebudou počítat ti pracovníci, kteří se do USA vracejí na základě již dříve vydaných víz. Majitel putovního zábavního parku Jeff Blomsness každoročně zaměstnává 250- 300 cizinců do svého parku. „Američané se nehrnou do práce na pár měsíců, stále se cestuje a bydlí se v maringotkách“, říká otevřeně.
    • Stránka 3 Červen 2013 Nový zákon, nové příležitosti S NOVÝM ZÁKONEM SE OBJEVUJÍ NOVÉ FIRMY Zakladatelka Eligible Katelyn Gleason hCentive propojuje pojišťovací a státní systémy a databáze Během prvního volebního období prezidenta Obamy byl schválen „Affordable Care Act“, hned překřtěný na Obamacare. Ten vstoupí v platnost 1. ledna 2014 a jde o jeden z nejsložitějších nových zákonů, do kterého prezident investoval největší množství politického kapitálu a opakovaně jej prezentuje jako svůj zatím největší domácí úspěch. I odborníci mají ale problém vyjmenovat všechny zásadní změny, které jeho platnost do amerického zdravotnictví přinese. Proto se komentátoři spíše zaměřují na ilustraci skupin obyvatel, firem a poskytovatelů pojištění a jiných služeb, kterých se nová pravidla zásadně dotknou a pro které mohou být změny nebezpečné nebo jim naopak mohou přinést velké příležitosti. Mezi firmy, jejichž výrobky, ale hlavně služby mohou přinést skvělou budoucnost, komentátoři řadí např. Health Recovery Solution z New Yorku, která pomáhá nemocnicím se vyhnout finančním postihům za to, že se jim pacienti v krátké době znovu vrací po provedení zákroku do nemocnice. Když se třeba 25 % pacientů po léčbě zápalu plic nebo infarktu do nemocnice vrátí za méně než 30 dní, sníží se jí Medicare platby o jedno procento. U stamilionových transferů se u velkých nemocnic může jednat o miliony dolarů a nemocnice proto oceňují službu HRS, která pacientům rozdává tablety s nainstalovanou aplikací a výukovými videonahrávkami, které jim pomáhají v domácím prostředí dodržovat potřebnou prevenci. Nová firma zaujala už i rizikové investory, kteří do ní v rané fázi investovali $600 tis. Eligible ze San Francisca reaguje na nedostatky v servisu zdravotních pojišťoven, které nebyly schopny v reálném čase odpovídat na dotazy pojištěnců o přesném rozsahu jejich pojištění a finančních limitech na výkony, které pojišťovna proplácí. Eligible staví rozsáhlé informační databáze, které pojišťovnám umožňují tyto dotazy zodpovídat obratem. Firma dvou mladých zakladatelek si účtuje za vyřešení jednoho takového dotazu průměrně 5 centů, cena s růstem počtu vyřešených dotazů klesá. Trh je obrovský – jen loni se v Americe vypořádaly dva triliony takových dotazů. Začátkem tohoto roku Eligible denně zpracovala asi 8.000 dotazů denně. GoHealth zase reaguje na očekávaný nárůst počtu lidí, kteří si budou hledat novou pojišťovnu a budou si chtít porovnat ceny a nabídky jednotlivých pojišťoven. Prostřednictvím webu se zákazníci mohou obrátit na konzultanty nebo si nabídky porovnat a přímo na místě si pojištění koupit. Služba se líbí nejen investorům, kteří firmu podpořili 50 miliony dolarů, ale i pojišťovnám, které díky ní mohou získat nové klienty průměrně za polovinu nákladů, které je stojí běžná práce jejich agentů. Firma začala s deseti tisíci dolarů úspor dvou společníků, dnes je už zisková a prodeje v loňském roce vzrostly o 50 %. QuantiaMD umožňuje doktorům a dalším zdravotním profesionálům zabezpečenou formou sdílet poznatky, vyměňovat si informace a rady tak, aby měli jistotu, že se radí s opravdovými odborníky a kolegy z branže. Průměrný uživatel stráví na webu firmy 45 minut týdně a příjmy pocházejí od výrobců léků a přístrojů, kteří se na webu prezentují svojí reklamou. Nová firma hCentiva se do vývoje software pro elektronické zdravotní burzy pustila hned po schválení Obamacare, když si spočítala, že klienti budou chtít na internetu vyhledávat a nakupovat různé druhy pojistek jako dnes třeba knížky na Amazonu. Složitost vývoje software pro obrovské množství zdravotních a finančních dat podtrhuje i množství států Unie, které mají svoje specifické požadavky a regulace oproti jiným státům. hCentiva už podepsala smlouvy na propojení deseti pojišťovacích platforem se státními regulátory, aby měly vždy přesná data a věděly, co po nich státní úřady požadují. Trend: technologicky náročná výroba se vrací do Ameriky MOTOROLA OTEVŘE TOVÁRNU V TEXASU Motorola, v minulých letech pionýr outsourcingu a přenosu výroby elektronického zboží do Asie, možná stojí na začátku opačného trendu: návratu výroby zboží jako jsou např. chytré telefony, zpět do USA. Podle tiskového prohlášení Motorola Mobility, kterou loni koupil Google za $12,5 technologickou firmou, která přináší pracovní místa do USA v době, kdy jsou firmy z oboru pod palbou kritiku Kongresu, nejčastěji kvůli jejich daňové politice, postoji ohledně soukromí dat a Google ještě navíc kvůli obvinění z monopolního chování. Někteří kritici proto tvrdí, že navíc poškodily image technologických firem u mnoha amerických zákazníků na klíčovém U. S. trhu. Apple a Lenovo také plánují otevřít v USA nové závody, Google už v Kalifornii vyrábí své nová mobilní zařízení. Alliance for American Manufacturing, lobbystická organizace, má
    • Stránka 4 Červen 2013 miliardy, otevře na jihu USA v Texasu továrnu pro 2.000 lidí. Vyrábět se tam bude Moto X, od kterého se očekává, že mezi smartphony přinese čistší a přímočaré prostředí a funkcionalitu, kterou je Google znám i v jiných oblastech podnikání. Motorola není první velkou hlavním motivem těchto firem je přinést práci do oblastí, ze kterých pochází vlivní členové Kongresu, kteří se jim za pracovní místa v jejich okrscích poté odmění ve Washingtonu, až to budou firmy potřebovat. Skandály ohledně pracovních podmínek a zaměstnávání dětí v jihoasijských továrnách spočítáno, že v období 2000 – 2009 přišly Spojené státy o 5,5 milionu pracovních míst, třetinu tehdejší pracovní síly v americkém průmyslu. „Před pěti lety by takový návrat výroby vypadal jako nemožný“, prohlásil Scott N. Paul, prezident aliance. Spojí se dvě největší pohřební firmy OBCHOD ZA 1,13 MILIARDY Generace baby-boomers z poválečných let minulého století se dostává do věku, kdy začíná vzbuzovat zájem nejen firem, nabízejících výrobky a služby pro seniory, ale i pohřebních firem. Jestliže v roce 2000 byl podíl Američanů ve věku nad 55 let jen 20,4 %, v roce 2011 to byla už více než čtvrtina. Pohřební služby, tradičně fragmentovaný obor, zažívají největší konsolidaci ve své historii. Service Corp International (www.sci- corp.com) za $1,13 miliardy kupuje svého konkurenta Stewart Enterprises (www.stei.com). Nová firma bude vlastnit 1.653 pohřebních domů a 515 hřbitovů ve 48 státech USA, společné roční tržby se pohybují kolem 3 miliard USD a tržní podíl je kolem 20 %. Vzhledem k neúprosné demografii jsou vyhlídky oboru, alespoň podle analytiků, slibné a na to zareagovaly i akcie Service Corp., které po oznámení spojení vyrostly na burze o 11 %. Díky synergiím a úspoře nákladů na sdílení služeb by se roční úspory měly pohybovat kolem $60 milionů.(Reuters) Sytí a zdravější FAST-FOODY NABÍZEJÍ NÍZKOKALORICKÁ JÍDLA Ekonomické těžkosti přinutily fast-foodové řetězce změnit svá menu. Prakticky každá restaurace má v nabídce nějakou pochutiny za 99 centů, kterou se snaží přilákat zákazníky ve víře, že se na místě přeci jen rozhodnou utratit více peněz. Výzkum Hudson Institute ale ukazuje, že cestou k růstu není konkurence nízkou cenou, ale zlepšená nabídka zdravějších a atraktivnějších jídel. Ty v jídelníčku hledá už 58 % zákazníků fast-foodových řetězců. Hudson Institute to zjistil ve svém výzkumu. Nízkokalorická jídla nabízejí vyšší marže a spokojenější zákazníky, kteří navíc zůstávají loajálnější než běžní „hltači“ hamburgerů a milk shaků. Marketingový výzkum nedávno potvrdil, že restaurace, které v letech 2006-2011 na svá menu zařadily přírodnější stravu, zvýšily v průměru tržby o 5,5 %. Pokud tak neučinily, snížily se jim tržby o 5 %. Ve stejném období se také prodalo o 50 milionů porcí hranolků méně, což naznačuje, že stravovací návyky Američanů se skutečně proměňují. Méně kombo obědů o „síle“ 2.500 kalorií a více salátů začíná být v restauracích rychlého občerstvení stále více normální. Cesta nejen k zisku, ale i zdravějšímu životnímu stylu tedy vede „hodně kalorií za málo peněz“ k „málo kalorií za rozumnou cenu“. Americké jeansy v ohrožení? VÝROBCI SI STĚŽUJÍ NA EVROPU Evropská unie nedávno zavedla 26 % clo na dámské jeansy původem z USA, jako doplněk k již platnému clu ve výši 12 %. To se americkým firmám, z nichž velká část jeansy vyrábí v Kalifornii, hrubě nelíbí a hrozí, že budou muset Spojené státy opustit, jinak si neudrží evropských zákazníků připlatí za kalhoty s designem „Made in America“. „Nejde o to, že kalhot za $200 se prodá nikdy tolik, jako za $20“, říká Peter Kim, zakladatel Hudson Jeans (www.hudsonjeans.com). Cílem je dostat modely na módní přehlídku pod známou značkou, a když k exkluzivní značce. „Drahé jeansy určují styly pro levnější kalhoty, které si lidé mohou dovolit“, tvrdí Kim. Americké firmy se bojí, že země jako Mexiko a další situace využijí a vytlačí je z lukrativního trhu. Hudson Jeans zatím zvýšené náklady absorbuje ze svých zisků,
    • Stránka 5 Červen 2013 konkurenceschopnost. Američtí designéři produkují jeansy od $10 do $200, a i když jich není tolik, stále si dost se to podaří, tak se z toho rozvine mnoho dalších, o hodně levnějších modelů, které využívají příslušnost aby zákazníci nemuseli platit více. Jeansy hodlá i nadále vyrábět v Los Angeles. Citrusy a obchod CITRONÁŘI Z USA HLEDAJÍ ODBYT Když mají floridské citrusy problém najít odbyt na domácím americkém trhu, pomůžou exportní trhy. To platí třeba pro Jižní Koreu, Japonsko a evropský trh, na který Američané hledí stále s větším zájmem a věří i v další tržní úspěchy, s přispěním právě otevíraných jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a USA. S Jižní Koreou mají Spojené státy také dohodu o volném obchodu a za první čtvrtletí tam dokázaly prodat sedm milionů galonů citrusové šťávy. Problém ale vzniká v poslední době v Soulu, který zpochybňuje, že džus pochází z Floridy a ne z jiného státu, se kterým J. Korea dohodu o volném obchodu uzavřenu nemá. Na džus z těchto zemí uplatňuje Korea dovozní clo 54 %, což dělá takto zatížené džusy prakticky neprodejné. Americké ministerstvo zemědělství teď s Korejci o problému jedná, řešení zatím není. Příčinou korejského podezření na originalitu nápoje je brazilské vlastnictví tří ze čtyř největších amerických vývozců džusů do Jižní Koreje a tedy obava z přidávání neamerického, např. brazilského, džusu do vyvážených nápojů. Japonsko by po uzavření Trade Partnership of the Pacific mělo úplně odstranit dovozní cla, která jsou nyní na úrovni 25 %. A nejvíce si američtí pěstitelé slibují od EU, kterou dnes zásobují hlavně brazilští výrobci džusů. Místo offshoringu reshoring FIRMY SOU ZKLAMANÉ Z CIZINCŮ Spojené státy jsou již dlouho lídrem v outsorcingu a offshoringu, což je nejvíc patrné u IT profesí. Především giganti jako Google nebo Microsoft každoročně lobují v Kongresu, aby udělil více víz typu H-1 B, na které každoročně do USA přijíždí tisíce Indů a Číňanů. Po několika letech se vrací domů a pracují pro americké firmy nadále, ale již s americkým zaškolením a za mnohem nižší cenu. Spousta firem se ale již přesvědčila, že náklady na třeba indický outsourcing jsou reálně daleko větší než jen o hodně nižší mzda. IT firmy se stále častěji obrací na místní vysoké školy, se kterými společně připravují kurzy pro Američany, kteří projeví zájem o práci v oboru. „Je šílené, že země s nejlepšími technologiemi se musí spoléhat na práci lidí z jiných zemí“, komentoval dnes častou situaci Doreyne Douglas z kalifornské firmy Fremont. Podle zkušeností se relokace zpět domů firmám vyplácí především tam, kde je třeba být v přímém kontaktu s klientem, především při vývoji mobilních aplikací a sociálních sítí. Při využití offshoringu se opakovaně objevují problémy s angličtinou, kulturními reáliemi a časovým rozdílem, což firmám negativně ovlivňuje jejich vztahy s domácími zákazníky. Firmy si také chválí zvýšenou loajalitu, bezpečnost dat, zvyšuje týmovou spolupráci a kreativitu, kterou jim úsilí o vyškolení vlastních lidí z USA přináší. Většina projektů se navíc realizuje v oblastech s nižšími mzdovými a dalšími náklady, jako jsou třeba jižní nebo severní Dakota. V New Yorku funguje P-Tech, ve které škola spolupracuje s IBM a které si všiml i prezident Obama, když ji zmínil ve své Zprávě o stavu Unie začátkem tohoto roku. Americká města se mění ZPÁTKY DO MĚST JE NOVÝ TREND Když začala ekonomická krize, zůstalo v Detroitu 80.000 opuštěných domů. Tři velké automobilky, soustředěné v okolí města, Ford, Chrysler a GM, musely propouštět a hodně lidí nevidělo žádnou naději zůstávat ve městě, jehož ekonomická situace se posledních padesát let jen zhoršovala. „V mnoha slumech v Indii najdete víc naděje než začíná měnit k lepšímu. Poprvé za posledních 60 let se začne stavět tramvajová linka a lidé se začínají vracet do centra města. Nejstarší americký farmářský trh Detroit Eastern Market začíná ožívat, přitahuje nové prodejce i zákazníky. Firmy se na Detroit dívají také lépe: Chrysler poprvé po sto letech otevře ve York, jehož starosta Bloomberg říká: „Talent přitahuje kapitál, ne naopak“. New York si vydobyl image zábavného a přitažlivého města, tvrdě omezující zločin a korupci. Ostatním se to daří, ale pomalu. Detroit, desetkrát menší než New Yorku, registroval v roce 2010 stejně vražd jak New York. I když se většina odborníků na trend
    • Stránka 6 Červen 2013 v částech Detroitu“, psal Financial Times. Proto hned po svém prvním zvolení dal prezident Obama pokyn svým lidem, aby zkusili se situací v Bostonu něco udělat. Protože městské radnice jsou často kritizovány, že kromě daňových úlev na stavbu nového fotbalového stadionu se při vytváření nových pracovních míst nezmůžou na nic lepšího, začali v Bostonu podporovat nevládní organizace a přísun soukromého kapitálu. Do revitalizace Bostonu teď směřují miliony dolarů, a i když je to teprve začátek, město se městě svoji kancelář, pojišťovna Blue Shield v centru Detroitu zaměstnává 4.000 lidí. Nejedná se o ojedinělý případ, v USA se začíná mluvit o trendu, kdy se lidé, žijící na předměstí, začínají stahovat do měst, protože jim nabízejí daleko lepší pracovní i volnočasové příležitosti. Centra amerických měst se začínají stále častěji podobat svým evropským protějškům – upravenými veřejnými plochami, zelení a parky, uličkami s restauracemi se zahrádkami a podporou veřejné dopravy. Jedním z příkladů jak to dělat je New oživování center měst dívá pozitivně, přináší to i některé negativní věci. V roce 2011 poprvé v historii USA převýšil počet chudých na předměstí množství chudých ve městech. Zvyšující se zájem o nemovitosti v centrech měst zvedá jejich cenu a mnoho lidí si už nemůže dovolit bydlet v centru. 20. století bylo charakteristické stěhováním lidí na předměstí, kde si plnili svůj americký sen. Protože ale dobrá pracovní místa vznikají ve městech, musejí lidé z předměstí do práce dojíždět, často dlouhou dobu. Chcete přilákat lidi? Nabijte jim mobil MODERNÍ NÁMĚSTÍ LÁKAJÍ LIDI Jedním z hlavních účelů moderně budovaných náměstí a veřejných prostor je umožnit lidem strávit společně čas, umožnit náhodná setkání a zklidnit chaos a shon moderního života. V poslední době se v Americe stále častěji instalují nabíjecí místa na mobily a laptopy, která tento cíl přesně splňují. Většinou s využitím solárních panelů a pěkně vypadající, jak je vyrábí např. firma Goal Zero (www.goalzero.com). Ta je prodává (za $8.000) např. telekomu AT&T, během tohoto léta by se měly stále častěji objevovat i v New Yorku, kde se pilotní projekt spustil v Brooklynu, v moderní části zvané Dumbo. „Zjistili jsme, že když se lidi sdružují, vznikají příležitosti pro obchodníky a prodejce a zašlá místa znovu ožívají“, řekl zástupce firmy. Jiná firma, GoCharge, zase nabíječky instalují v barech, kde si hosté mohou zdarma dobít své telefony, pokud tam zůstanou a utrácí za občerstvení. Na Manhattanu už nabízí tuto službu více jak 50 barů a restaurací, průměrně si v jedné hospodě nabije telefon 800 lidí za měsíc. Náklady na provoz a zisk plyne z prodeje reklamy. New York, který patří k průkopníkům těchto zařízení, také začal měnit staré uliční telefonní automaty na Wi-Fi hotspoty, nazývané NYFi, který vlastně slouží jako nabíječka i jako informační stánek. Loďařina pořád vynáší VIRGINIA JE CENTREM AMERICKÉHO LODNÍHO PRŮMYSLU Zpráva Mořské administrace (Maritime Administration – MARAD) potvrdila, že americké centrum výroby lodí se nachází ve Virginii. Se 26.000 zaměstnanci je virginský průmysl největší mezi státy Unie, následovaný státy Kalifornie, Louisiana, Texas a Mississippi. Celkově v USA dává stavba a opravy lodí práci 106.000 lidí a k tvorbě národního HDP přispívá $10 mld. Ve federálních docích a opravnách lodí pracuje 30.000 lidí, kteří nejsou součástí zprávy MARAD. V roce 2012 tvořily zakázky americké armády 60 % příjmů průmyslu, komerční stavba nových lodí dělá 22 a opravy lodí 18 % z částky, která v tomto roce dosáhla $19,7 miliard. V současnosti je v USA aktivních 117 loděnic v 26 státech, dalších 200 loděnic se podílí na opravách nebo jsou schopny vyrábět nové lodě, ale nedělají tak. Průmysl je čistý exportérem svých služeb. Jednou z hlavních příčin je to, že k objednávkám americké armády mají zahraniční firmy jen minimální přístup, zatímco služeb amerických loděnic volně využívají soukromé zahraniční společnosti, které si u nich objednávají některé práce. Místo v tomto průmyslu jsou navíc dobře placená, průměrně si lidé vydělají $74.000 ročně, zatímco průměr v privátním sektoru je $51.000 za rok.
    • Stránka 7 Červen 2013 Zbrojaři hledají peníze v cizině AMERICKÉ ÚSPORY A ŠKRTÁNÍ NIČÍ FIRMÁM ZISKY Rozpočet na obranu se na svoje poslední maximum vyšplhal v roce 2010 a od té doby klesá. Fiskální škrty a automatické snižování obranného rozpočtu s cílem snížit deficit znamenají, že v reálném vyjádření výdaje Ameriky na zbraně a systémy klesly za poslední tři roky o 24 %. Americké firmy volí několik strategií, jak se s nedostatkem vládních výdajů vyrovnat. První volbou, protože jde provést nejrychleji, je snížení počtu zaměstnanců a prodej některých divizí, bez kterých se v obranném byznysu mohou obejít. Northrop Grumman, například, prodal svoje loděnice Newport News v roce 2011, ze kterých se staly Huntington Shipyards. L-3 prodalo konzultační divizi na vládní a firemní poradenství. Celková zaměstnanost se v obranném průmyslu výrazně snižuje od roku 2012, v očekávání dalších škrtů. Dalším krokem jsou snahy o zvýšení prodejů zahraničním klientům. Lockheed do vzniku letadla F- 35 zapojil Británii, Dánsko, Itálii a Turecko, od kterých očekává zakázky na tento letoun. Pokud uspějí, zajistí to americkým výrobcům vedoucí světovou pozici na několik let dopředu. Dalším velice žádaným americkým artiklem jsou bezpilotní letouny (drones), které vyrábí General Atomics. Boeing a Bell Helicopter se snaží prodat co nejvíce dopravních letadel V- 22 VSTOL po celém světě, mají velice dobré reference z Iráku a Afghánistánu. Protože hodně zbraní vzniklo s velkou finanční podporou US vlády, pomáhá i americká vláda a diplomacie. Pomoc spojencům, růst bezpečnosti a zvyšování zisků amerických firem jdou v tomto případě ruku v ruce. V-22 VSTOL Půjčky cukrovarníkům se nemusí vyplatit CUKROVÁ LOBBY SI CHRÁNÍ SVOJE ZÁJMY Cena cukru se nedávno dostala na čtyřleté minimum, když za poslední dva roky klesla o 45 %, futures kontrakty se nyní prodávají za $0.19 za libru cukru. Americké ministerstvo zemědělství, které nízkoúročenými půjčkami podporuje průmysl a firmy, se začíná obávat, že některé firmy budou mít problém své půjčky splatit včas. Půjčky dostávají zpracovatelé cukru ve formě složitého sytému půjček, cenové podpory a omezení dovozů a jen nyní firmy státu dluží $1,1 miliardy. Vládní podpory nyní využívá celkem 17 zpracovatelů. Ale většina půjček stejně směřovala jen do tří firem – Amalgamated, Michigan Sugar a Western Sugar Cooperative. Ty obdržely 55 % půjček, i když jejich podíl na výrobě je jen dvacetiprocentní. To ukazuje na to, že hodně firem si vládní podporu už běžně započítává do svých podnikatelských příjmů a jen těžko by bez nich dokázaly existovat. Cukr v USA je přitom dražší než jinde ve světě, např. než v sousedním Mexiku. Americká cukrová aliance lobuje za udržení této vládní podpory a zdůvodňuje to tím, že bez ní by hodně firem mělo problém získat úvěry od komerčních bank a nedokázalo konkurovat. Cestující jsou aktivnější TURISTIKA ROSTE RYCHLEJI NEŽ EKONOMIKA Americký cestovní a turistický průmysl, který živí skoro 8 milionů lidí, roste o hodně rychleji než národní ekonomika. Výdaje za cestování a ubytování v USA vzrostlo v prvním čtvrtletí o solidních 6,8 %, což je o hodně více než růst ekonomiky, který byl v tomto období 2,4 %. To je nejvíce za posledních sedm čtvrtletí. Nejvíce na růst působily větší útraty za leteckou dopravu a za půjčování automobilů. Zaměstnanost v sektoru se zvedla o 2,3 % ve stejném čtvrtletí, když celkové HDP průmyslu bylo v loňském roce 1,45 trilionu USD. Turistika předstihuje celou ekonomiku
    • Stránka 8 Červen 2013 Americké hlavy: Daniel KAHNEMAN Daniel Kahneman je psycholog a ekonom, držitel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2002. Je (právem) označován za zakladatele behaviorální ekonomie, která studuje vliv různých sociálních a psychologických faktorů na lidské chování a rozhodování. Kromě výzkumu a vyučování na univerzitě v Princetonu je i uznávaným autorem, jeho kniha Thinking, Fast and Slow je stala bestsellerem (česky vyšlo jako Myšlení rychlé a pomalé). Kahneman prožil děstství mezi Francií a Izraelem, ve kterém se v roce 1934 narodil. Jeho rodiče byli Židé, kteří odešli z Litvy, aby je v roce 1940 zastihla nacistická okupace Francie. Během války v různých situacích už jak dítě poznal, jak složitá je lidská mysl. I jeho dětství, prožité ve strachu před válkou a holocaustem, ho ovlivnilo a přivedlo k tomu, že v roce 1954 odpromoval z psychologie na univerzitě v Jeruzalémě. Jedny z jeho nejranějších vědeckých prací se věnovaly rozhodování a psychologii posuzování problémů. Byl jedním z prvních akademiků, který dokázal, že lidé nedělají racionální soudy a nepřijímají ekonomicky nejvýhodnější řešení, i když si mylně myslí, že ano. Vysvětloval, že lidé často nevolí nejlepší řešení, jelikož jsou náchylní chybám a selektivnímu vnímání. To stálo v základech pozdějšího rozvinutí behaviorální ekonomie. Jeho dlouholetým spolupracovníkem byl Amos Tversky, se kterým publikovali mnoho prací. Ve své řeči při přebírání Nobelovy ceny vyzdvihl spolupráci s Tverskym, když jejich vztah nazval protikladnou spoluprací, kdy odlišně myslící lidé pracují společně na vzniku něčeho nového. V 90. letech minulého století se Kahneman opět ve svém výzkumu o něco posunul. Začal se věnovat výzkumu hedonismu, tj. tomu, co dělá život lidé příjemným a jakým způsobem o to usilují. Např. iluze zaměření – když lidé uvažují o tom, jaké důsledky může jejich rozhodnutí přinést nebo jaké scénáře vývoje mají před sebou. Lidé často, když posuzují dopad nějakého faktoru na jejich štěstí, mají tendenci tento faktor zveličovat a např. očekávat, že po přijetí rozhodnutí se jejich štěstí o hodně zvýší. V realitě se však nejčastěji úroveň jejich spokojenosti rychle vrátí na úroveň z doby před touto změnou. Pokusem dokázal platnost svojí teorie, když se ptal studentů z Kalifornie a Středozápadu Spojených států, jestli jsou šťastní a jestli si myslí, že lidé z druhé skupiny jsou také šťastní. I když obě skupiny vykazovaly stejnou úroveň spokojenosti, lidé ze Středozápadu USA si mysleli, že Kaliforňané jsou pořád o hodně šťastnější, protože je tam tak krásné počasí. Soustředili se totiž hlavně na rozdíl v klimatu, protože to byl hlavní viditelný mezi těmito oblastmi. Počasí ale není pro štěstí tak důležité jako jiné věci. Stejně to platí pro otázky peněz a ekonomiky. Také se věnoval otázce, jestli je možné, aby burzovní makléři mohli dlouhodobě a systémově vybírat nejlepší akcie ke koupi a prodeji se ziskem. Dokázal, že to není možné. Nikdo totiž není o tolik chytřejší, aby si udržel dlouhodobou výhodu oproti ostatním. A kdyby to byla jen otázka pečlivé analýzy, dělali by to všichni a výhoda by se ztratila. Lidé by také neměli při investicích uvažovat o tom, kolik mohou vydělat, ale raději naopak o tom, kolik si nesmí dovolit ztratit. Ve své nejznámější knize, Thinking, Fast and Slow, se autor věnuje našemu rozhodování, které dělí na dvě skupiny. Systém 1 je rychlé, intuitivní a emoční myšlení, které se zabývá rychlými a jednoduchými úkoly: chůze, jednoduché počty apod. Systém 2 je určen pro řešení složitých, logických a čas vyžadujících úkolů, jak např. násobení velkých čísel nebo volba správné strategie. Kahneman píše, že hodně chyb děláme, když složité úkoly, vhodné pro Systém 2, řešíme mylně Systémem 1, protože si myslíme, že jsme racionální a zkušení a tyto úkoly hravě vyřešíme. Lidé si nejsou ochotni přiznat složitost, protože by se v ní necítili dobře. Kahneman také tvrdí, že často zaměňujeme skutečnou zkušenost s našimi vzpomínkami na minulou zkušenost a subjektivní pocit, který zatemňuje naše uvažování. V politice a byznysu lidé rádi vidí rozhodného, energicky vystupujícího člověka, který je se vším hned hotový. Složitost jejich problémů by ale ve skutečnosti vyžadovala klidnou a pomalou analýzu, což ovšem zase není atraktivní pro média, která vytvářejí mediální obraz toho člověka. Kahneman radí, aby lidé v byznysu, kteří mají přijmout nějaké důležité rozhodnutí, zpomalili, dobře se vyspali a ptali se nejméně empatických přátel, co si o věci myslí. Ušetří se tak mnoha zklamání kvůli přehnanému sebevědomí, které se později ukáže jako špatné.
    • Stránka 9 Červen 2013 Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září 2011- duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 je tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí. Stanislav Beneš je obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku od srpna 2011. Jako ekonomický diplomat působil na generálním konzulátu ČR v Ottavě a Sydney. Před odjezdem do New Yorku byl zástupcem ředitele odboru dvoustranných ekonomických vztahů na ministerstvu zahraničí v Praze. Před nástupem do státní správy pracoval v mezinárodním obchodě s potravinami. Americká ekonomika Červen 2013 Pro kontakt a komentáře používejte email hart.tomas@gmail.com