Your SlideShare is downloading. ×
  • Like
  • Save
Závěrečný úkol KPI
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×

Now you can save presentations on your phone or tablet

Available for both IPhone and Android

Text the download link to your phone

Standard text messaging rates apply

Závěrečný úkol KPI

  • 242 views
Published

 

  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Be the first to comment
    Be the first to like this
No Downloads

Views

Total Views
242
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0

Actions

Shares
Downloads
0
Comments
0
Likes
0

Embeds 0

No embeds

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
    No notes for slide

Transcript

  • 1. Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu Kurz práce s informacemi Zimní semestr 2012, Tereza Krpatová Závěrečný úkolArgumentace:Téma „Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu „ jsem si vybrala,jelikož mě přijde velice zajímavé, zkoumat historii našeho rodného jazyka a získávattak informace odkud náš jazyk pochází, jak se postupem času vyvíjel a k jakýmzměnám a regionálním tradicím během uplynulých let docházelo. Na univerzitě veVídni jsem měla možnost navštěvovat přednášku Mag. Beata Trawinski, využiji tedypři psaní mého článku mimo jiné i materiály, které nám Mag. Beata Trawinskiposkytla.Anotace:Následující odborný text na téma „Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědnéhopohledu „ se zaobírá otázkami jako je genetická vlastnost jazyka a jeho rozdělenívšeobecně, a poté i rozdělením jazyků slovanských a jejich existenční formy. V textuje i přehledný graf s rozlišením slovanských jazyků podle počtu daným jazykemmluvících obyvatel. Na začátku textu je malý lingvistický přehled o vývoji a zkoumáníjazyka.Klíčová slova:Slovanský jazyk, genetická vlastnost (genetická klasifikace jazyků), rozdělení(základní rozdělení slovanských jazyků), existenční forma (variace řeči)
  • 2. V německé literatuře se pojem „slovanský“ objevuje ve dvou písemných projevech:„slawisch“ a „slavisch“. Podle Slovníku „Duden“ je však správná varianta „slawisch“.V běžně psaném textu se však používají obě varianty, ať už se jedná o textyhistorické nebo např. regionální. Varianta „slavisch“ je velice často používána vevědě.Např.: Slavisches Seminar der Universität Tübungen Wiener Slavistisches JahrbuchTermín slovanské jazyky zahrnuje všechny jazyky, které mají jako společnou původnířeč „Staroslověnštinu“. Staroslovenština je jazykem vytvořeným pro literární tvorbuv 9.stol. na základě slovanského nářečí z okolí města Soluně. Jazyk byl vytvořenCyrilem a Metodějem.Tento pojem je také propojen s geneticko- historickými aspekty. S genetickými ahistorickými aspekty jazyka a systematickým jazykovým srovnáním, s cílem stanovitpůvod a genetické příbuzenské vztahy, se zabývá vědní obor „jazykověda“.Jazykověda vznikla na začátku 19. století jako vědní disciplína.Angličan Sir William Jones:Věnoval se klasickým jazykům, arabštině, perštině a sanskrtu. Objevil, že indickýjazyk sanskrt je spřízněn s latinou a řečtinou. Věnoval se překládání indickéliteratury a položil také základy studia íránských jazyků v Evropě. Jeho bádánímzjistil, že jazyky mají společnou výchozí řeč „prařeč“.1 Číslovky od 1 do 101 http://zompist.com/scripts.html, 17.12.2012
  • 3. Metoda srovnávání jazyků byla později využita i německým jazykovědcem avýzkumníkem sanskrtitu Franzem Boppem. Franz Bopp je v jazykovědě uznávanýmzakladatelem historicko- srovnávací- indogermánské jazykovědy.Genetické vlastnosti jazykůGenetická klasifikace jazyků používá následovné rozdělení:  Sprachfamilie, jazyková rodina  Sprachzweig, jazyková větev  Sprachgruppe, jazyková skupinaNapř.: Indoevropská rodina, slovanská větev, západoslovanská skupinaDalší větve v indoevropské rodině:  Germánská (Jazyky: německý, švédský, nizozemský, norský, anglický, islandský)  Románská-společný jazyk- latina (Francouzština, Rumunština, Katalánština)  Albánština, Řečtina, Arménština tvoří samostatnou jednotku na úrovni větveJazyky, které nejsou s ostatními geneticky příbuzné, nazýváme „izolované jazyky“.Ve světě je jich kolem 120, jedná se například o: Japonštinu, Korejštinu a Baskitštinu(jediný izolovaný jazyk v Evropě).2 Mezi největší jazykovou rodinu na světě patří indogermánská/ indoevropská rodina.Řeči této rodiny mluví celosvětově 2,720 miliónu lidí.Jazyková odvětví Indoevropštiny: Albánština, Anatolické jazyky (+), Arménština,Baltské jazyky, Germánské jazyky, Řečtina, Illyrština (+), Indoiránské jazyky, Italskéjazyky, Keltské jazyky, Prygiština (+), Slovanské jazyky, Trakiština (+), Tocharština(+), Venetština (+)(+) označuje jazyky již „vymřelé“2 http://www.ethnologue.com/ethno_docs/distribution.asp?by=family 17.12.2012
  • 4. Základní rozdělení slovanských jazyků: Slovanské jazyky Západoslovanské Jihoslovanské Východoslovanské Polština, Čeština, Slovenština, Slovinština, Chorvatština, Srbština,Ruština, Běloruština, Ukrajinština Dolno- a Horno- Lužickosrbština Makedonština, BulharštinaSlovanské jazykové skupiny se dělí na tři podskupiny: 1. Východoslovanské 2. Západoslovanské 3. JihoslovanskéMezi východoslovanské jazyky řadíme Ruštinu, Ukrajinštinu, Běloruštinu, Rusinštinua Západopolesštinu.Západoslovanská jazyková skupina se rozděluje na další tři podskupiny:  LECHITSKÁ PODSKUPINA (Polština, Polabština, Pomoranština, Kaskubština …)  SORBSKÁ PODSKUPINA ( Dolno- a Horno- Sorbština)  ČESKO- SLOVENSKÁ SKUPINA (Čeština, Slovenština)Jihoslovanská skupina se dělí na dvě podskupiny:  JIHOZÁPADNÍ SLOVANŠTINA (Bosština, Burgundsko- Chorvatština, Chorvatština, Srbština, Slovinština, Resinština …)  JIHOVÝCHODNÍ (Starobulharština, Staroslovanština, Bulharština, Makedonština)
  • 5. Rozdělení slovanských jazyků podle počtu aktivně mluvících:http://infogr.am/Rozdeleni-slovanskych-jazyku-podle-poctu-obyvatel-jazykem-mluvicich vytvořeno dne: 18.12.2012Jedná se o tzv. kvantitativní rozdělení jazyka. Dále by se skupiny daly ještě rozdělitmezi počet osob, které mají jazyk jako svůj rodný, a kteří ho aktivně používají, ale jepro ně jazykem cizím.Podle aktuálního používání jazyka můžeme slovanské jazyky rozdělit na „živé“ (vminulosti používané min. jedním člověkem, který měl jazyk jako svůj rodný) a „mrtvé,vymřelé“ (nejsou v běžném životě používány a nejsou vedeny jako rodný jazyk,používají se jen v liturgii nebo např. ve vědě.
  • 6. "živé jazyky" "mrtvé jazyky" Ruština Ukrajinština Běloruština Kaskubština Dolnosorbština Slovinčtina + Hornosorbština Polabština + Rusinština Pomoranština + Západopolesština Staroslověnština + Polština Slovenština Čeština Bulharština Makedonština Bosština Burgundskochorvatština Chorvatština ...Podle komunikativních aspektů ve státních strukturách rozlišujeme jazyky na„spisovné“ a „nespisovné“. Pod pojmem „spisovný jazyk“, „literární jazyk“ (v němčiněrozlišují dokonce 4 různé pojmenování pojmu spisovný jazyk: Hochsprache,Standartsprache, Schriftsprache a Literatursprache) se rozumí takový typ jazyka,který splňuje následující kritéria:  Polyvalence (užití ve všech životních situacích)  Kodifikovanost (existence jedné normy pro všechny jazykové úrovně)  Stylistická rozdílnostJazyky, které sice existují v psané formě, ale neplatí však jako rodný jazyk určitéhostátu nazýváme „Mikrojazyk“. Mezi mikrojazyky slovanské patří např.: SeverníSlovinština, Polabština (nazývána také jako: Drevanština).
  • 7. Existenční formy slovanského spisovného jazykaPod pojmem existenční formy jsou myšleny variace řeči:  Spisovný jazyk  Dialekt = nespisovný jazykový útvar, používá se především mluvčími z určité geografické oblasti  Sociolekt = forma nespisovných jazykových prostředků, užívaných v určité sociální skupině či společenství, synonyma jsou např. argot, slang nebo žargon  Idiolekt= jedná se o styl jazykového projevu typického pro určitého jedince
  • 8. Beata Trawinski, Einführung in die Sprachwissenschaft, VorlesungWintersemestr 2010, Universität Wien= Skripta k přednášce o slovanské jazykovědě, zpracované Mag. Beatou Trawinskijsem si zvolila pro jejich obsáhlost. Jsou psána německy, takže jsem si spoustupojmů musela dohledat v česky psaní literatuře, ale přesto mi struktura skript velicevyhovovala při psaní mé práce.ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky: Dějiny lingvistiky. 1. vyd. Olomouc: Votobia,1996, 517 s. ISBN 80-858-8596-4= Knihu „Dějiny lingvistiky“ jsem si vybrala pro její obsáhlost a přehledné zpracování.Jiří Černý je známý lingvista a kniha nám byla doporučena i Mgr. VlastimilemBromem Ph.D., na přednášce „Einführung in die germanistischeSprachwissenschaft“.PELZ, Heidrun, Linguistik: eine Einführung. 9. Aufl., neu bearb. und erheblich erw.Hamburg: Hoffmann und Campe, 2005, 352 s. ISBN 978-345-5103-311http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/novbla/nob-001.pdf, 17.12.2012Novotná, Blažek, LinguisticaONLINE, September, 1st 2005, ISSN 1801-5336http://www.phil.uni-passau.de/fileadmin/group_upload/15/Skript-Heinz.pdfChristof Heinz, univerzitní profesor UNI Passau, Grundkurs Sprachwissenschaft,18.12.2012http://www.ethnologue.com/ethno_docs/distribution.asp?by=family,17.12.2012M. Paul Lewis, Editor SIL International Publications, 7500 West Camp Wisdom Road,Dallas, Texas 75236-5629 USA,= kvalitně a odborně zpracovaná webová stránka, odkaz na autora (editora),dokonce i s tel. Číslem, adresou a elektronickým kontaktem, stránka vznikla jakodoplňující informační portál k encyklopediím Ethnologuehttp://zompist.com/scripts.html, 17.12.2012
  • 9. Mark Rosenfelder, odborný elektronický časopisVšechny internetové stránky, s kterými jsem při psaní odborného textu pracovala,jsou stránky písemně doporučované lektory v již navštívených jazykovědnýchseminářích a přednáškách.