Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu

on

  • 1,218 views

 

Statistics

Views

Total Views
1,218
Views on SlideShare
1,218
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
1
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft Word

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu Document Transcript

  • Rozděleníslovanskýchjazyků z jazykovědnéhopohledu Kurz práce s informacemi Zimnísemestr 2012, Tereza Krpatová ZávěrečnýúkolArgumentace:Téma „Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědného pohledu „ jsem si vybrala,jelikož mě přijde velice zajímavé, zkoumat historii našeho rodného jazyka a získávattak informace odkud náš jazyk pochází, jak se postupem času vyvíjel a k jakýmzměnám a regionálním tradicím během uplynulých let docházelo. Na univerzitě veVídni jsem měla možnost navštěvovat přednášku Mag. Beata Trawinski, využiji tedypři psaní mého článku mimo jiné i materiály, které nám Mag. Beata Trawinskiposkytla.Anotace:Následující odborný text na téma „Rozdělení slovanských jazyků z jazykovědnéhopohledu „ se zaobírá otázkami jako je genetická vlastnost jazyka a jeho rozdělenívšeobecně, a poté i rozdělením jazyků slovanských a jejich existenční formy. V textuje i přehledný graf s rozlišením slovanských jazyků podle počtu daným jazykemmluvících obyvatel. Na začátku textu je malý lingvistický přehled o vývoji a zkoumáníjazyka.Klíčová slova:Slovanský jazyk, genetická vlastnost (genetická klasifikace jazyků), rozdělení(základní rozdělení slovanských jazyků), existenční forma (variace řeči)
  • V německé literatuře se pojem „slovanský“ objevuje ve dvou písemných projevech:„slawisch“ a „slavisch“. Podle Slovníku „Duden“ je však správná varianta „slawisch“.V běžně psaném textu se však používají obě varianty, ať už se jedná o textyhistorické nebo např. regionální. Varianta „slavisch“ je velice často používána vevědě.Např.: SlavischesSeminar der UniversitätTübungen WienerSlavistischesJahrbuchTermín slovanské jazyky zahrnuje všechny jazyky, které mají jako společnou původnířeč „Staroslověnštinu“. Staroslovenština je jazykem vytvořeným pro literární tvorbuv 9.stol. na základě slovanského nářečí z okolí města Soluně. Jazyk byl vytvořenCyrilem a Metodějem.Tento pojem jetaké propojen s geneticko- historickými aspekty. S genetickými ahistorickými aspekty jazyka a systematickým jazykovým srovnáním, s cílem stanovitpůvod a genetické příbuzenské vztahy, se zabývá vědní obor „jazykověda“.Jazykověda vznikla na začátku 19. století jako vědní disciplína.Angličan Sir William Jones:Věnoval se klasickým jazykům, arabštině, perštině a sanskrtu. Objevil, že indickýjazyk sanskrt je spřízněn s latinou a řečtinou. Věnoval se překládání indickéliteratury a položil také základy studia íránských jazyků v Evropě. Jeho bádánímzjistil, že jazyky mají společnou výchozí řeč „prařeč“.1 Číslovky od 1 do 101 http://zompist.com/scripts.html, 17.12.2012
  • Metoda srovnávání jazyků byla později využita i německým jazykovědcem avýzkumníkem sanskrtitu Franzem Boppem. Franz Bopp je v jazykovědě uznávanýmzakladatelem historicko- srovnávací- indogermánské jazykovědy.Genetické vlastnosti jazykůGenetická klasifikace jazyků používá následovné rozdělení: Sprachfamilie, jazyková rodina Sprachzweig, jazyková větev Sprachgruppe, jazyková skupinaNapř.: Indoevropská rodina, slovanská větev, západoslovanská skupinaDalší větve v indoevropské rodině: Germánská (Jazyky: německý, švédský, nizozemský, norský, anglický, islandský) Románská-společný jazyk- latina (Francouzština, Rumunština, Katalánština) Albánština, Řečtina, Arménštinatvoří samostatnou jednotku na úrovni větveJazyky, které nejsou s ostatními geneticky příbuzné, nazýváme „izolované jazyky“.Ve světě je jich kolem 120, jedná se například o: Japonštinu, Korejštinu a Baskitštinu(jediný izolovaný jazyk v Evropě).2 Mezi největší jazykovou rodinu na světě patří indogermánská/ indoevropská rodina.Řeči této rodiny mluví celosvětově 2,720 miliónu lidí.Jazyková odvětví Indoevropštiny: Albánština, Anatolické jazyky (+), Arménština,Baltské jazyky, Germánské jazyky, Řečtina, Illyrština (+), Indoiránské jazyky, Italskéjazyky, Keltské jazyky, Prygiština (+), Slovanské jazyky, Trakiština (+), Tocharština(+), Venetština (+)(+) označuje jazyky již „vymřelé“2 http://www.ethnologue.com/ethno_docs/distribution.asp?by=family17.12.2012
  • Základní rozdělení slovanských jazyků: Slovanské jazyky Západoslovanské Jihoslovanské Východoslovanské Polština, Čeština, Slovenština, Slovinština, Chorvatština, Srbština,Ruština, Běloruština, Ukrajinština Dolno- a Horno- Lužickosrbština Makedonština, BulharštinaSlovanské jazykové skupiny se dělí na tři podskupiny: 1. Východoslovanské 2. Západoslovanské 3. JihoslovanskéMezi východoslovanské jazyky řadíme Ruštinu, Ukrajinštinu, Běloruštinu, Rusinštinua Západopolesštinu.Západoslovanská jazyková skupina se rozděluje na další tři podskupiny: LECHITSKÁ PODSKUPINA (Polština, Polabština, Pomoranština, Kaskubština …) SORBSKÁ PODSKUPINA ( Dolno- a Horno- Sorbština) ČESKO- SLOVENSKÁ SKUPINA (Čeština, Slovenština)Jihoslovanská skupina se dělí na dvě podskupiny: JIHOZÁPADNÍ SLOVANŠTINA (Bosština, Burgundsko- Chorvatština, Chorvatština, Srbština, Slovinština, Resinština …) JIHOVÝCHODNÍ (Starobulharština, Staroslovanština, Bulharština, Makedonština)
  • Rozdělení slovanských jazyků podle počtu aktivně mluvících:http://infogr.am/Rozdeleni-slovanskych-jazyku-podle-poctu-obyvatel-jazykem-mluvicich vytvořeno dne: 18.12.2012Jedná se o tzv. kvantitativní rozdělení jazyka. Dále by se skupiny daly ještě rozdělitmezi počet osob, které mají jazyk jako svůj rodný, a kteří ho aktivně používají, ale jepro ně jazykem cizím.Podle aktuálního používání jazyka můžeme slovanské jazyky rozdělit na „živé“ (vminulosti používané min. jedním člověkem, který měl jazyk jako svůj rodný) a „mrtvé,vymřelé“ (nejsou v běžném životě používány a nejsou vedeny jako rodný jazyk,používají se jen v liturgii nebo např. ve vědě.
  • "živé jazyky" "mrtvé jazyky" Ruština Ukrajinština Běloruština Kaskubština Dolnosorbština Slovinčtina + Hornosorbština Polabština + Rusinština Pomoranština + Západopolesština Staroslověnština + Polština Slovenština Čeština Bulharština Makedonština Bosština Burgundskochorvatština Chorvatština ...Podle komunikativních aspektů ve státních strukturách rozlišujeme jazyky na„spisovné“ a „nespisovné“. Pod pojmem „spisovný jazyk“, „literární jazyk“ (v němčiněrozlišují dokonce 4 různé pojmenování pojmu spisovný jazyk: Hochsprache,Standartsprache, Schriftsprache a Literatursprache) se rozumí takový typ jazyka,který splňuje následující kritéria: Polyvalence (užití ve všech životních situacích) Kodifikovanost (existence jedné normy pro všechny jazykové úrovně) Stylistická rozdílnostJazyky, které sice existují v psané formě, ale neplatí však jako rodný jazyk určitéhostátu nazýváme „Mikrojazyk“. Mezi mikrojazyky slovanské patří např.: SeverníSlovinština, Polabština (nazývána také jako: Drevanština).
  • Existenční formy slovanského spisovného jazykaPod pojmem existenční formy jsou myšleny variace řeči: Spisovný jazyk Dialekt = nespisovný jazykový útvar, používá se především mluvčími z určité geografické oblasti Sociolekt = forma nespisovných jazykových prostředků, užívaných v určité sociální skupině či společenství, synonyma jsou např. argot, slang nebo žargon Idiolekt= jedná se o styl jazykového projevu typického pro určitého jedince
  • Beata Trawinski, Einführung in dieSprachwissenschaft,VorlesungWintersemestr 2010, UniversitätWien= Skripta k přednášce o slovanské jazykovědě, zpracované Mag. Beatou Trawinskijsem si zvolila pro jejich obsáhlost. Jsou psána německy, takže jsem si spoustupojmů musela dohledat v česky psaní literatuře, ale přesto mi struktura skript velicevyhovovala při psaní mé práce.ČERNÝ, Jiří. Dějiny lingvistiky: Dějiny lingvistiky. 1. vyd. Olomouc: Votobia,1996, 517 s. ISBN 80-858-8596-4= Knihu „Dějiny lingvistiky“ jsem si vybrala pro její obsáhlost a přehledné zpracování.Jiří Černý je známý lingvista a kniha nám byla doporučena i Mgr. VlastimilemBromem Ph.D., na přednášce „Einführung in diegermanistischeSprachwissenschaft“.PELZ, Heidrun, Linguistik: eineEinführung. 9. Aufl., neubearb. underheblicherw.Hamburg: Hoffmann und Campe, 2005, 352 s. ISBN 978-345-5103-311http://www.phil.muni.cz/linguistica/art/novbla/nob-001.pdf, 17.12.2012Novotná, Blažek, LinguisticaONLINE, September, 1st 2005, ISSN 1801-5336http://www.phil.uni-passau.de/fileadmin/group_upload/15/Skript-Heinz.pdfChristof Heinz, univerzitní profesor UNIPassau, GrundkursSprachwissenschaft,18.12.2012http://www.ethnologue.com/ethno_docs/distribution.asp?by=family,17.12.2012M. Paul Lewis, Editor SIL International Publications, 7500 West Camp WisdomRoad,Dallas, Texas 75236-5629 USA,= kvalitně a odborně zpracovaná webová stránka, odkaz na autora (editora),dokonce i s tel. Číslem, adresou a elektronickým kontaktem, stránka vznikla jakodoplňující informační portál k encyklopediím Ethnologuehttp://zompist.com/scripts.html, 17.12.2012Mark Rosenfelder, odborný elektronický časopis
  • Všechny internetové stránky, s kterými jsem při psaní odborného textu pracovala,jsou stránky písemně doporučované lektory v již navštívených jazykovědnýchseminářích a přednáškách.