The Information revolution edited by Donald Altschiller <ul><li>Nina Seyčková </li></ul><ul><li>Martina Čulíková </li></ul>
Shrnutí <ul><li>kniha má 6 tematických celků </li></ul><ul><li>komplexně pojednává o  filosofických, kulturních, politický...
1. Přehled informační revoluce (IR) <ul><li>buzzword informační dálnice (1993) </li></ul><ul><li>NII - National Informatio...
2. Ekonomické a obchodní aspekty IR <ul><li>obchodní i spotřebitelské výdaje na technologie rostou  </li></ul><ul><li>přev...
3. Právní a zákonodárné aspekty IR <ul><li>správa a regulace informační dálnice </li></ul><ul><li>soukromí </li></ul><ul><...
4. Politické aspekty IR  <ul><li>The National Information Infrastructure </li></ul><ul><li>ochrana soukromí </li></ul><ul>...
5. Kulturní a sociální aspekty IR <ul><li>inteligece počítačů x banalita televize </li></ul><ul><li>ženy, technologie a ma...
National Information Infrastructure -  základy <ul><li>Informační politika má nesmírný vliv na ekonomiku USA  (informace j...
NII -  vize <ul><li>tisíce propojených interoperabilních telekomunikačních sítí, počítačových systémů, televizí, faxů, tel...
Realizace NII <ul><li>Komplexní vize vyžaduje komplexní plán realizace:  Federální komunikační komise (FCC) – regulační a ...
Realizace NII – státní dohled <ul><li>Potřeba dohledu antimonopolního úřadu (politika hospodářské soutěže) – případ AT&T, ...
NII jako výzva <ul><li>identifikovat a sledovat racionální,konzistentní a efektivní informační politiku, což se skutečně z...
NII jako výzva II <ul><li>Je hrozně zjednodušující mluvit o těchto věcech jako o absolutních a nemluvit o cenách a časovýc...
Ochrana soukromí <ul><li>před 100 lety Louis Brandeis a Samuel Warren – právo na soukromí </li></ul><ul><li>případ Olmstea...
Kontrola ze strany autority <ul><li>dnes je běžné kontrolovat ze strany zaměstnavatele zaměstnance (maily, hovory) </li></...
Strategie <ul><li>strategie USA: přijímat legislativní opatření na základě  průběžných problémů </li></ul><ul><li>vs. stra...
On-line demokracie <ul><li>Jak moc je demokracie závislá na médiích? (pokud by  knihy, časopisy, noviny, rádio a tv zmizel...
Přínosy online demokracie <ul><li>schopnost rozšířit přímou účast občana na politickém procesu </li></ul><ul><li>technolog...
Kulturní a sociální aspekty <ul><li>technofobove říkají, že dopady technologie jsou nepředvídatelné a často negativní </li...
Kulturní a sociální aspekty II <ul><li>nová technologie je vždy viděna z přítomného bodu pohledu </li></ul><ul><li>když ří...
Závěr  <ul><li>téměř 20 let ve vývoje v technologii  </li></ul><ul><li>dnešní realita x sci-fi roku 1995  </li></ul><ul><l...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

The information revolution

632 views
520 views

Published on

The information revolution. Edited by Donald Altschiller (referující M. Čulíková a N. Seyčková na semináři Informační politika).

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
632
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
4
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

The information revolution

  1. 1. The Information revolution edited by Donald Altschiller <ul><li>Nina Seyčková </li></ul><ul><li>Martina Čulíková </li></ul>
  2. 2. Shrnutí <ul><li>kniha má 6 tematických celků </li></ul><ul><li>komplexně pojednává o filosofických, kulturních, politických a ekonomických důsledcích informační revoluce </li></ul>
  3. 3. 1. Přehled informační revoluce (IR) <ul><li>buzzword informační dálnice (1993) </li></ul><ul><li>NII - National Information Infrastructure </li></ul><ul><li>Interenet – historie a budoucnost </li></ul>
  4. 4. 2. Ekonomické a obchodní aspekty IR <ul><li>obchodní i spotřebitelské výdaje na technologie rostou </li></ul><ul><li>převálcuje online nakupování kamenné obchody? </li></ul><ul><li>média, noviny a zpravodajské agentury </li></ul>
  5. 5. 3. Právní a zákonodárné aspekty IR <ul><li>správa a regulace informační dálnice </li></ul><ul><li>soukromí </li></ul><ul><li>bezpečnost </li></ul>
  6. 6. 4. Politické aspekty IR <ul><li>The National Information Infrastructure </li></ul><ul><li>ochrana soukromí </li></ul><ul><li>on-line demokracie </li></ul>
  7. 7. 5. Kulturní a sociální aspekty IR <ul><li>inteligece počítačů x banalita televize </li></ul><ul><li>ženy, technologie a manažerské posty </li></ul><ul><li>pornografie </li></ul>
  8. 8. National Information Infrastructure - základy <ul><li>Informační politika má nesmírný vliv na ekonomiku USA (informace jako klíčový komponent ekonomiky) </li></ul><ul><li>Informační služby a produkty jsou druhým největším sektorem ekonomiky USA pokrývající 10-12% HDP </li></ul><ul><li>80 léta - investice 1 trilionu dolarů do IT (info politka začala pronikat do finančních trhů) </li></ul><ul><li>Globální finanční systém = informační síť (banky v důsledku investují do IT) </li></ul><ul><li>Potřeba překonat bariéru času a vzdálenosti </li></ul><ul><li>Gore a Clinton se 1992 závázali k nasazení „národní informační sítě“ - příšlo od Gora (Komunikační akt z 1991) </li></ul>
  9. 9. NII - vize <ul><li>tisíce propojených interoperabilních telekomunikačních sítí, počítačových systémů, televizí, faxů, telefonů a jiných informačních zařízení, software, informačních systémů a databází a i lidí </li></ul><ul><li>do roku 2015 prolinkovat každou domácnost, firmu, laboratoř, třídu a knihovnu (strategie od roku 1993) </li></ul><ul><li>zlepšení přístupu k veřejným informacím </li></ul><ul><li>Agenda for Action – identifikovala 9 principů a cílů NII: </li></ul><ul><li>1) podporovat investice soukromého sektoru; </li></ul><ul><li>(2) rozšíření univerzální služby - zajistit, aby informace byly k dispozici za dostupnou cenu; </li></ul><ul><li>(3) technologické inovace a nové aplikace; </li></ul><ul><li>(4) podpora interaktivity a uživatelsky řízený provoz; </li></ul><ul><li>(5) zajištění informační bezpečnosti a spolehlivosti sítě; </li></ul><ul><li>(6) zlepšení správy spektra; </li></ul><ul><li>(7) ochrana práv k duševnímu vlastnictví; </li></ul><ul><li>(8) koordinace s ostatními úrovněmi veřejné správy a dalších národů a </li></ul><ul><li>(9) poskytování přístupu k vládním informacím a zefektivnění zadávání veřejných zakázek. </li></ul><ul><li>1. </li></ul>
  10. 10. Realizace NII <ul><li>Komplexní vize vyžaduje komplexní plán realizace: Federální komunikační komise (FCC) – regulační a kontrolní orgán odpovídající za veškerou komunikaci, jejíž smyslem je naplňování zákona o komunikaci a výkon státní správy v oblasti telekomunikace </li></ul><ul><li>“ Telecommunications Act of 1996” - podepsán Billem Clintonem, jde o rozsáhlý zákon o telekomunikacích </li></ul><ul><li>Jeho součástí je Communications Decency Act - explicitně říká, že mladistvým do 18 let nesmí být předkládáno cokoli, co podle současných mravních kritérií zjevně nepřístojným způsobem popisuje či zobrazuje “sexuální či vyměšovací aktivity nebo orgány” - kritika ve spojitosti se svobodou vyjadřování </li></ul>
  11. 11. Realizace NII – státní dohled <ul><li>Potřeba dohledu antimonopolního úřadu (politika hospodářské soutěže) – případ AT&T, která byla po téměř 60 letech uznána za monopol (nutnost oddělení regionálních společností od mateřské matice) </li></ul><ul><li>stát a lokální vlády regulují služby telekomunikační providerů </li></ul><ul><li>Info politika v USA je tvořena více než 100 výkonných a nezávislých agentur (executive branches), dva tucty kongresových výborů, podvýborů a odborných poradních orgánů, federálních soudů, 51 státních veřejných zakázek a doslava tisíce lokálních regulačních orgánů </li></ul>
  12. 12. NII jako výzva <ul><li>identifikovat a sledovat racionální,konzistentní a efektivní informační politiku, což se skutečně začalo dít za Clintonovi vlády </li></ul><ul><li>univerzální služba jako vize (historicky POTS – Plaind Old Telephone Service – propojení každé domácnosti s telefonní sítí) – ale univerzální služba je vždy spjatá s představou monopolu a státní regulace </li></ul><ul><li>Mohl by vůbec vzniknout internet, kdyby lidé od začátku předpokládali, že k němu je nutný univerzální přístup? </li></ul>
  13. 13. NII jako výzva II <ul><li>Je hrozně zjednodušující mluvit o těchto věcech jako o absolutních a nemluvit o cenách a časových plánech nutných pro uskutečnění těchto věcí </li></ul><ul><li>Agenda for Action dává důraz na ochranu duševního vlastnictví, což se ale v realitě neděje – ohrožení cílů NII – částečně z důvodu, že kopírování a krádež duševního vlastnictví je v digitálním světě technicky velmi snadná </li></ul><ul><li>Info politiku ovlivňuje diverzita, počet problému a počet zainteresovaných stran </li></ul>
  14. 14. Ochrana soukromí <ul><li>před 100 lety Louis Brandeis a Samuel Warren – právo na soukromí </li></ul><ul><li>případ Olmstead vs. USA (1928 – odposlouchávání – nebylo porušeno právo na soukromí) </li></ul><ul><li>čtvrtý dodatek ústavy zaručuje právo na ochranu soukromí - Ústava USA jako kompromis mezi dvěma zly – anarchií a tyraníí </li></ul><ul><li>Katz vs. United States: příčina změny dodatku – je třeba právo na soukromí rozšířit i do veřejných prostor (telefonní budka) – Katz vyhrál </li></ul><ul><li>s nástupem technologií se otázka soukromí přesouvá do dvou oblastí: dohled, dozor ze strany autority (státu) a ochrana osobních dat </li></ul>
  15. 15. Kontrola ze strany autority <ul><li>dnes je běžné kontrolovat ze strany zaměstnavatele zaměstnance (maily, hovory) </li></ul><ul><li>za posledních 20 let mnoho strategiíí ochrany </li></ul><ul><li>USA 1973: Kodex legálních praktik v oblasti automatizovaných systému osobních dat </li></ul><ul><li>1986: Soukromí v elektronické komunikaci (zásah pouze na základě soudního příkazu) </li></ul>
  16. 16. Strategie <ul><li>strategie USA: přijímat legislativní opatření na základě průběžných problémů </li></ul><ul><li>vs. strategie přijímaní širokých a plošných řešení potencionálních problémů (UK, Švédsko) nebo ukládání paušálních zákazů užití veřejných a soukromých dat bez souhlasu uživatele subjektu </li></ul><ul><li>je těžké zapracovávat změny v náležitém tempu </li></ul><ul><li>spolknout technologické změny právo na soukromí? </li></ul><ul><li>totální soukromí není možné </li></ul><ul><li>nemělo by dojít k úniku soukromých informací na veřejnost, ale zároveň by nemělo být vyžadováno právo na soukromí v případě nesoukromých elektronických dokumentů </li></ul>
  17. 17. On-line demokracie <ul><li>Jak moc je demokracie závislá na médiích? (pokud by knihy, časopisy, noviny, rádio a tv zmizeli, bylo by pravděpodobně nemožné demokracii udržet) </li></ul><ul><li>Aristoteles tvrdil, že demokracii není možné udržet ve větším prostoru než v Athénách (důvod: všichni lidé se musí vejít na náměstí, aby slyšeli řečníka) </li></ul><ul><li>Je tedy demokracie ve státě s 250 mil obyv. možná? Velikost a komplexnost vlády roste úměrně s počtem obyvatel. </li></ul><ul><li>Podle výzkumu Američané v současnosti nevěří, že žijí v demokracii, jsou frustrovaní, nevěří, že jedinci mají na něco vliv </li></ul><ul><li>Čím větší vláda je, tím těžší je udržet ji odpovědnou - tomu dosti pomohli noviny a tv – zmírnili problémy. </li></ul><ul><li>Nejsou ale samospásné (tedy technologie), je důležitá správná výchova a vzdělávání k občanskému žiivotu. </li></ul>
  18. 18. Přínosy online demokracie <ul><li>schopnost rozšířit přímou účast občana na politickém procesu </li></ul><ul><li>technologie, hlasování z domovů, meetingy online </li></ul><ul><li>zlepšení přístupu k jednáním (přenosy ze sněmovny) </li></ul><ul><li>zmedializovaná demokracie – lidé chtějí důvěryhodné informační zdroje = funkce médií, ale stále není ideální </li></ul><ul><li>pasivní masová média by měla být nahrazena interaktivními multimédii, jakýmisi informančími agenty (lokální noviny x prodej info od reportérů přes telefon) </li></ul><ul><li>potřeba nové veřejné politiky </li></ul>
  19. 19. Kulturní a sociální aspekty <ul><li>technofobove říkají, že dopady technologie jsou nepředvídatelné a často negativní </li></ul><ul><li>strach – technologie je silný nástroj a v rukách vlády (nebo marketérů) může být velmi nebezpečná </li></ul><ul><li>časoprostorové kontinuum bylo vyzváno – brzy budou veškeré informace ve vesmíru přístupné kdykoliv a kdekoliv na světě = vize info superdálnice </li></ul>
  20. 20. Kulturní a sociální aspekty II <ul><li>nová technologie je vždy viděna z přítomného bodu pohledu </li></ul><ul><li>když říkáme, že společnost není připravena, myslíme tím, že je stále vázána zvyky a uvažuje pouze ve stávajících termínech </li></ul><ul><li>NII – v sázce je mnoho – mohly by být manipulovány naše info potřeby či chování, lidé o kterých nechceme, aby o nás věděli by mohli vědět všechno – všechno by totiž mohlo být monitorováno </li></ul><ul><li>zkušenost s internetem pomalu ukazuje, jak je potřeba se chránit </li></ul><ul><li>je možné se vymanit z všudypřítomnosti technologie </li></ul>
  21. 21. Závěr <ul><li>téměř 20 let ve vývoje v technologii </li></ul><ul><li>dnešní realita x sci-fi roku 1995 </li></ul><ul><li>jazyk a pojmy </li></ul><ul><li>stejné otázky: bezpečí, soukromí </li></ul>

×