Your SlideShare is downloading. ×
  • Like
Závěrečný úkol
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×

Now you can save presentations on your phone or tablet

Available for both IPhone and Android

Text the download link to your phone

Standard text messaging rates apply

Závěrečný úkol

  • 185 views
Published

 

  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Be the first to comment
    Be the first to like this
No Downloads

Views

Total Views
185
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0

Actions

Shares
Downloads
0
Comments
0
Likes
0

Embeds 0

No embeds

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
    No notes for slide

Transcript

  • 1. Monika Černá, 379483 VZTAH HUDBY A MALÍŘSTVÍ V OBDOBÍ RENESANCEArgumentaceToto téma jsem si vybrala proto, že spadá do mého studijního oboru (Sdružená uměnovědná studia).Jedná se o téma, které má vysvětlit co to je renesance, jak vypadala hudba a malířství té doby a jakéosobnosti té doby žily. Na závěr jsem uvedla, jaký byl vztah mezi hudbou a malířstvím, proč se hudbadostala do popředí a jaká tvorba v té době byla.AnotaceTato práce má ukázat, jak vypadala, resp. jaká byla skladba hudby v renesanci, jaké postavy sezačlenily svými díly do tohoto období. To stejné pak platí u malířství, tedy jaké techniky se v tomtoobdobí využívalo, jaké významné osobnosti v renesanci žily a čím se zasloužily o to, že se o nichmluví a píše i v současné době. Na samotném konci této seminární práce pak vysvětluji to, pročhudba a malířství a vlastně všechna odvětví umění měla v renesanci své místo.Klíčová slovahudba, malířství, renesance, Leonardo da Vinci, Guillaume DufayRenesance Renesance je umělecký sloh, který probíhal v období od 14. do 17. století. Hlavním rysemrenesance byl návrat k antice a důrazem na individualitu člověka. Základní hybnou silou změnv evropské civilizaci byl rozvoj měšťanstva. Díky rozvoji manufakturního průmyslu, je vyvolán prudkýrozvoj obchodu, který se pomocí velkých zeměpisných objevů a rozvoji námořnictva stává světovýmobchodem. Nástupem renesance začíná opětovný zájem o antickou kulturu a ideály uplatněním těchtomyšlenek na současné umění.Hudba Hudba v období renesance se druží k ostatním uměním jako rovnocenné umění. Samotnývývoj renesanční hudby můžeme rozdělit na dvě fáze: V první fázi převažoval mezinárodní a doznačné míry styl ovlivněný středověkými myšlenkami a ve fázi druhé je vývoj charakterizovanýintenzivním rozvojem a novými rysy ohlašujícími nástup nového období – baroka. Raná renesančníhudba je spjata s nizozemskou školou (oblast Nizozemska, Belgie a severní části Francie až k oblastijižně od Cambrai). Mezi raně renesanční umělce řadíme Gilla Binchoise či Guillauma Dufaye. Prorenesanční hudbu je typický důraz na libozvučnost, soulad či kontrast. Díky tomu tak z hudby mizídisonance (souzvuk tónů, který zní nepříjemně) a roste důraz na harmonii. Umělecké dílo tak neníshlukem dílčích detailů, ale musí tvořit komplexní propracovaný celek, kde se jeho části navzájemdoplňují a vytváří tak harmonii. Základním principem je imitace (velký vliv měl traktát Ars Novahudebního skladatele a teoretika Philippa de Vitry). Imitace znamená nápodobu jednoho hlasu hlasemdruhým. Dále se uplatňuje styl a capella (menší skupiny zpěváků bez instrumentálního doprovodu) ahra colla parte (hudební nástroje jsou samostatnou složkou nebo se zdvojují se zpěváky v jednom z
  • 2. Monika Černá, 379483hlasů). Nástroje využívané v renesanci byly například zobcové flétny, violy da gamba, loutny,cembala či pozouny.Guillaume Dufay Guillaume Dufay (1397-1474) byl současníky považován za jednoho z nejvýznamnějšíchskladatelů rané renesance. Jeho díla byla interpretována, opisována a zkrátka šířena všude tam, kdebyla pěstována vícehlasá hudba (polyfonie). Dufay psal snad všechny hudební formy jeho doby: mše,hymny, moteta, zhudebnil chorál tak, že gregoriánský chorál je parafrázován v horním hlase. Dáleantifony v duchovní hudbě a ronda. Dufay také patřil mezi největší mistry burgundského chansonu,kde jeho chansony byly kombinací vokálních a instrumentálních hlasů. Největším přínosem Dufayhotvorby však byl nedokonalý čtyřhlas, který ještě nese počátky vývojového stádia. Nejspodnější hlas jejiž rovnocenným harmonickým hlasem, avšak hlas nad tenorem je využíván jen jako výplň, tedy jenahraditelný. Dufay tedy nedokázal vytvořit rovnováhu všech hlasů. Je zvláštní, že přestože Dufay byl považován za skladatele, který vedl ranou renesanci, nemělpřímý vliv na další generace. Jsou sice důkazy o tom, že jeho hudba zněla do roku 1507 v belgickémBruselu a do roku 1515 ve francouzském Cambrai, avšak v antologiích polyfonní hudby kolem roku1500 není uvedena. Dá se tedy říct, že jeho nástupci mechanicky přebírali Tinctorisovy výroky. Dosoučasné doby se zachovalo zhruba 200 skladeb, jak duchovních, tak světských. Nejvýznamnějším českým představitelem renesanční hudby byl Kryštof Harant z Polžic aBezdružic (1564-1621). Kryštof Harant nebyl však jen hudební skladatel. Byl také polyhistor,významný politik, jeden z vůdčích představitelů stavovského odboje a rytíř. Specifičnost Harantovytvorby a jeho hudebního myšlení byla dána tím, že navázal na předešlou slohově zpomalenou azjednodušenou tradici. Harant byl označován jako typický představitel českého šlechtickéhohudebního diletantismu, který v českých zemích převládal v době pozdní renesance a raného baroka.Jeho skladby, které byly psané ve slohu vrcholné nizozemské vokální polyfonie, vznikly na sklonku 17.století, tedy v době, kdy ve světě už začínalo převládat další slohové období – baroko.Malířství Malířství v renesančním období mělo své charakteristické rysy. Jednalo se zvláště o studiumperspektivy a skladby obrazu, realistickou barevností a samozřejmě také anatomickou přesností, ať užve výrazu tváře nebo v zachycení při pohybu. V raně renesančním období můžeme ještě vidět znakyz předchozího slohového útvaru – gotiky, ale ty rychle mizí. Oblíbenou kompozičními technikou jefreska, což je nástěnná malba vytvořená na vlhké omítce. Poprvé se také můžeme setkats olejomalbou, což je technika, kterou používali malíři na dřevě nebo na plátně. Zobrazování těl naplátně bylo oproti gotice vyobrazováno prostorově, to mělo za cíl vyjádřit iluzi hloubky. Nejčastěji sevyobrazovaly nahé postavy, které měly za cíl ukázat člověka, který je plný optimismu. Mezi renesančnímalíře řadíme například: Sandra Botticelliho, Rafaela Santiho, Leonarda da Vinciho či AlbrechtaDürera.
  • 3. Monika Černá, 379483Leonardo da Vinci Da Vinci (1452-1519) patřil mezi nejvýznamnější malíře renesanční doby. O tom, že to bylvelmi krásný muž, svědčí hned několik dobových svědectví, která se shodují na tom, že da Vinci bylvelmi charismatickým mužem. Byl to nejen malíř, ale i sochař, vynálezce, vědec, architekt, návrhářdivadelních scén a kostýmů a také se věnoval studiu anatomie. Jednoduše všestranný renesančníčlověk. Jeho malby obsahují trojúhelníkovou skladbu, anatomickou a psychologicky výrazovoupřesnost. Jeho nejznámějšími díly byly například Mona Lisa, Poslední večeře Páně, Madona ve skaláchči Dáma s hranostajem. Da Vinci použil na obraz Mony Lisy techniku sfumato, což je technika, kterápřekrývá průsvitné vrstvy malby, aby vytvořila prostorový dojem. Dohadů, teorií a spekulací kolemvýrazu Mony Lisy je mnoho. Leonardo da Vinci je i po své smrti, od které zanedlouho uplyne již 500 let, vděčným námětempro různé knihy a spekulace, jaký život měl a co ho vedlo k vytvoření jeho děl. Jde hlavně o to, že ikdyž se o Leonardovi napsalo již tolik knih, neustále je to postava, která v sobě má nejedno tajemství.Shrnutí Hudba a malířství v období renesance už jsou víceméně rovnocennými soupeři. V porovnánís předchozí dobou dochází u hudby k velkému rozmachu, kterému dopomohli jednotliví představitelé.Taktéž renesance, která je v současné době chápána jako umělecký sloh, který se zaobírá všemiodvětvími umění, nejenom tedy například sochařstvím, architekturou nebo již zmiňovaným malířstvím.Ideální renesanční člověk musel zvládnout více odvětví, nestačilo pouze jedno, byť by byl ve svémoboru profesionál. Díky tomu tak hudba mohla ukázat, že patří mezi plnohodnotné umění.
  • 4. Monika Černá, 379483Zdroje:1. HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. II., Renesance. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2005, 296 s., [8] s. obr. příl.ISBN 80-249-0615-5.2. RACEK, Jan. Kryštof Harant z Polžic a jeho doba. I. díl, Doba, prostředí a situace, 1. vyd. Brno :Universita J.E. Purkyně, 19703. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-04]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Renesance4. SLANINA, Jar. Pravá tvář Leonarda da Vinci konečně odhalena?. DOI: procproto.cz. Dostupné z:http://procproto.cz/objevy-2/prava-tvar-leonarda-da-vinci-konecne-odhalena/ad 1- jedná se o shrnuté dějiny hudby renesance- autorka napsala již několik děl z oblasti dějin hudby- přehledná kniha- velký počet zdrojů, ze kterých čerpala- vyobrazené ilustrace podtrhují představu o tom, jak to v renesanci vypadaload 2- třídílná kniha o životě a dílech Kr. Haranta- velký počet zdrojů, ze kterých autor čerpal- odkazy, poznámky pod čarou v rámci celé knihy- zajímavá četbaad 3- stručné zhodnocení období renesance- snadná dostupnost- seznam zdrojů, které byly použity k vytvoření stránky- nedávná editacead 4- snadná dostupnost- zajímavá četba- je znám autor