Your SlideShare is downloading. ×
Závěrečný referát Pravda v umění
Závěrečný referát Pravda v umění
Závěrečný referát Pravda v umění
Závěrečný referát Pravda v umění
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Závěrečný referát Pravda v umění

314

Published on

Michal Peichl - 383477 …

Michal Peichl - 383477
Referát - Pravda v umění

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
314
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Tato práce je referátem do terminologického semináře k oboru estetika, jehož cílem je uvést studentydo termínů estetiky. Téma bylo dáno jako jedno z možných. Téma přispívá k oboru tak, že zároveň nabízítéma pravdy, na kterém ukazuje propojenost s dalšími tématy estetiky. Téma jsem si vybral proto, že s tímtozákoutím estetiky ještě nejsem obeznámen a zároveň mi přijde zajímavé. Objektivně je téma dobré prorozšíření obzoru na poli teorie umění a také pro možnost propojení s jinými horizonty, například morální adidaktické poselství uměleckých děl. Pravda v umění (závěrečná práce – Kurz prací s informacemi)Anotace: Text řeší problematiku pravdy v umění. Snaží se odpovědět na otázku co je pravda v umění a takéjakou roli zde zastupuje. Díky rozboru tématu dochází text k argumentaci a zkoumání vytyčených problémů.V souvislosti s pravdou v umění je řešena objektivita umění, intence umělce, možnosti ověřitelnostipravdivosti a formy pravdivosti v umění. Text dochází k závěru, který může být odrazovým můstkem prodalší zkoumání problematiky.Klíčová slova: imaginární svět, intence, literatura, metafora, mimesis, objektivita, pravda, realita, umělec,umění, vizuální umění, zobrazení
  • 2. Pravda v umění není na prvním místě estetických diskusí, ale přece jen je to téma, které zaměstnávámyslitele už druhé tisíciletí (Od Platóna a sofistů po současnost). Prozkoumáme tedy pravdu v umění. Zprvupřeskočíme otázku po její existenci v umění, zeptáme se rovnou, co je v umění pravdou. Následně sepodíváme na důvody proč vůbec hledat pravdu v umění a jakou zde má roli. Koncepce pravdy v umění lze dělit na 1. mimetické, kde pravda záleží v napodobení věcí, 2.didaktické, zde je pravda v instrukci, vedení k ideologii, náboženské doktríně atd., 3. morální, pravda jeetické pravidlo, 4. autentické, kde jde o přímost, jasnost, upřímnost. 1 Budeme se zabývat hlediskem prvním ačtvrtým, protože didaktické a morální postrádají ráz jasnosti. Bylo by třeba obhájit, proč vůbec považovatmorální směrnici za pravdu a stejně tak didaktický fakt, což jsou obě kategorie arbitrární skutečnosti. Pravda v mimetickém umění se vztahuje ke konkrétním objektům a k jejich správným popisům. 2Pravda autentická se může s mimetickou překrývat. Takto například obraz Prám Medúsy ThéodoraGéricaulta ukazuje pravdivou situaci, kterou umělec podpořil studiemi konkrétního zobrazeného voru. 3 Uautentického hlediska se však můžeme rozcházet s mimesis. Záleží na stavu zachycujícího, který může cítitudálost jinak a také ji zachytit podle sebe, takto by bylo dílo upřímné a třeba zřejmé, ale ne pravdivěnapodobující. Tyto směrnice platí pro umění vizuální a pro literaturu. Avšak například hudba a taneczobrazují nepřímo, metaforicky. Je pak otázkou, jak můžeme hodnotit pravdivost v těchto druzích umění.Proto se nyní věnujme první kategorii – bezprostředním uměním. Uvedli jsme tedy, že pravda v umění je zobrazením skutečného stavu věcí. Takto se dostáváme kobjektivitě zobrazení a k intenci. Intence je první podmínka k vůbec snaze o realistické zobrazení věci.Záleží tedy na tom, zda umělec vůbec chce zobrazovat realitu, nebo popisovat reálně. 4 Pokud umělec nechcezachytit realitu, musí stále vycházet z reálných zákonitostí. Například z přírodních zákonů, protože kdybyvytvořil logicky funkční svět, ve kterém by ale divákovi nic nebylo známé, bylo by dílo nestravitelné (i přesmožnou vysokou uměleckou hodnotu). Tedy díla můžeme soudit s ohledem na záměr umělce – zda je pravdacílem díla, anebo nutnou náležitostí pro nějakou míru odkazu k realitě.
  • 3. Nyní zmiňme objektivitu. I záměrné objektivní zachycení reality není dobře možné kvůli dispozicímjedince – každý má jiné barevné spektrum, vnímání atd. Takže i kdyby umělec zachytil obraz opravdu reálně,nebylo by možné to přesně posoudit. Kapitolou samou pro sebe jsou zobrazovací techniky, jako je napříkladfotografie, kde objektivita zobrazení dostává nový rozměr. Můžeme také odhlédnout od lidského druhu a vzítv potaz např. hmyzí oko a mozek, které poskytují zase jinou pravdivou představu světa. Díky nemožnosti posoudit objektivitu nám ale padá záruka pravdivosti. I při přítomnosti vícepozorovatelů je objektivita vždy pouze statistická. Zárukou autenticity pak musí být buď tvrzení samotnéhoumělce, nebo hermeneutický výklad díla. Nyní se podívejme na důvody, proč vůbec hledat v umění pravdu. Je třeba říci, že při naprostověrném zobrazení skutečnosti je umělec degradován na pouhý záznamový stroj. Vraťme se k intenci. Pokudumělec opravdu chce pouze zaznamenávat, pak z hlediska mimesis je díky perspektivním pravidlům aznalostem přesného popisu možné zachytit skutečnost. Realita v díle může být z hlediska přímosti anezidealizovanosti hodnocena opravdu zase jen podle výpovědi autora, nebo znalosti konkrétního předmětu,situace. Dostáváme se k metaforickému přístupu k realitě. I v literatuře a vizuálním umění je možné jejípoužití. Například vystihnutí niterných stavů člověka nebo abstraktních obecnin není možné užít reálnéhovzoru. Umělec může abstrakce zobrazit svou upřímnou a zřejmou představou. U takových děl můžeme opětposoudit pravdivost pouze ze znalosti podkladu – představy umělce, nebo díky jeho tvrzení, že se jedná opravdivou představu např. přátelství a ne o libovolnou abstrakci. Můžeme také vnímat realitu v rámci díla, kde má realita spíše charakter logické konzistence. To alenehledáme. Vraťme se k důvodu pravdivosti v umění, je vůbec nějaký? Určitě je důvod zobrazovat reálnéobjekty, například jako studie ve výtvarném umění, nebo k tréninku popisu v literatuře. Takto lzezprostředkovat historické události, jako spíše dokumentace, než umělecké dílo. Větší smysl však má spíšepravdivost v rámci uměleckého imaginárního světa, protože zde se spíná jak autorská individualita, tak ipravdivost a konzistence imaginárního světa. Pravdivý údaj je také dobrý například pro analýzu, experiment,a tedy pro vědeckou roli umění. Další oblastí jsou pak zde neřešené oblasti - vzdělávací a morální roleumění. Pravdu v umění je třeba nechat stranou, pokud chceme volné vyjádření, které může být automatické,nemusí mít nic společného s pravdou, nebo je ceněna iracionálnost. To však záleží na současné normě umění. Pravda v umění určitě má svou roli, a to dokumentární, sdělovací, vědeckou, kognitivní; ale takémůže být umění na obtíž. Proto bude vždy záležet na tom, co umělec zamýšlí dílem sdělit a zda je vůbectřeba užití pravdivých informací. Vraťme se ale na začátek a zopakujme, že alespoň v některých bodech seumění vždy realitou inspiruje, např. alespoň v principech fungování světa.
  • 4. 1) LAMARQUE, Peter a Stein HAUGOM OLSEN. Truth. In: KELLY, Michael. Encyclopedia of aesthetics. New York: Oxford University Press, 1998, s. 406-415. ISBN 01951264594.– Encyclopedia of aesthetics je jedna z nejváženějších, nejznámějších, nejcitovanějších estetických encyklopedií.– Byla nám doporučena přímo vyučujícím.– Je dobře strukturovaná, přehledná.– Je psána odborníky a je srozumitelná.– Její kvalita je zaručena i Oxfordským nakladatelstvím.2) ZEMACH, Eddy M. Truth in Art. In: DAVIES, Stephen. A companion to aesthetics. 2nd ed. Malden, MA: Wiley-Blackwell, 2009, s. 578-580. ISBN 978 1 4051 6922 6.– Tato kniha je vhodné rozšíření estetické orientace, je věcná a dobře čitelná.– Autor sborníku je autoritou ve svém oboru, což zaručuje i kvalitu autora konkrétního článku.– Kniha je dobře strukturovaná a v podstatě je doplněním nebo alternativou předchozího zdroje.– Kniha má bibliografické odkazy k dalším zdrojům k tématu.– Kniha pokrývá velkou oblast estetiky, a tedy je dobrým přehledem a průvodcem estetika.3) JEFFERIS, Phil. Raft of the Medusa - Theodore Gericault (1819). In: [online]. 2005 [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.thompsondunn.co.uk/newsletter2/page16.html.– Stránka pojednává o konkrétním problému, na kterém jsem chtěl demonstrovat argument.– Na stránce je popsána historie obrazu.– Stránka uvádí autora.– Stránka obsahuje další k umění relevantní odkazy.– Stránka ukazuje i obraz samotný, pro neznalé je dobrou ukázkou.4) Tzv. Syžetová umění považují realitu za své téma, což je intencí autora. Viz: Umění jako semiologický fakt. In: MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z estetiky. Květoslav Chvatík. 1. vydání. Praha: Odeon, 1966, s. 85-88.– Autor je autoritou ve strukturální estetice, a tak zaručuje relevanci k teorii umění.– Autora a spis je mi dobře znám, protože jsou částí mé bakalářské práce, a tedy vím o relevanci k tématu.– Spis pojednává částečně o řešeném problému, je vhodnou oporou argumentace.– Spis se vztahuje k tématu a dokonce nabízí řešení problému.– Spis je dobře čitelný, má jasný obsah.

×