Vědecké psaní a publikování

1,821
-1

Published on

Vědecky psát a publikovat je i není věda. Prakticky zaměřený seminář vám ukáže cestu k vědeckému textu a zaměří se na důležité aspekty psaní a publikování – jak srozumitelný text postavit, jak se vyvarovat nesprávného používání odborných výrazů v angličtině, jak spolupracovat s redakcí při publikování textu, jak se vyhnout chybám z pohledu editora. Získáte také vhled do procesu posuzování rukopisů a dozvíte se, jaké příčiny vedou k zamítnutí rukopisů v redakcích.

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
1,821
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
4
Actions
Shares
0
Downloads
35
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Vědecké psaní a publikování

  1. 1. MGR. PAVLÍNA MAZÁČOVÁ, PH.D. K I S K , F F M U B R N O 5 . 11 . 2 0 1 5 Jak odborně psát a publikovat (v humanitních vědách)
  2. 2. Co je obsahem  Východiska vzniku odborného článku  Tipy a triky pro psaní odborného článku  Stručné poznámky k jednotlivým krokům psaní 2
  3. 3. Věda – obecné zásady  Věda – hledání pravdy  Vědecké publikace = stěžejní prvek výzkumu  Vědecká práce bez publikování a nezávislého hodnocení její platnosti „zbytečná“  Cíle vědecké práce: 1) Formulovat a ověřovat (testovat) hypotézy 2) Vyvozovat závěry 3) Rozšiřovat lidské poznání 3
  4. 4. Věda a publikování  Publikovat výsledky vědeckého výzkumu není „jen tak“  ➔ např. šance na přijetí konferenčního příspěvku: 15-35 %! 4
  5. 5. Formy vědeckého sdílení  Primární vědecké publikace (peer review)  První sdělení vědecké obci o výsledcích vědecké práce  Přehledové, souborné články (reviews)  Kapitoly v knihách, monografie, disertace  Odborné články (ne vždy posuzované) pro širší odbornou veřejnost  Nejedná se o první sdělení  Platformy vědeckého sdělení  Odborné přednášky, články, média 5
  6. 6. Proč autoři publikují? 1) zpřístupnění výsledků práce (54 %) 2) kariérní vyhlídky (20 %) 3) financování výzkumu (13 %) 4) vlastní ego (9 %) 5) patentová ochrana (4 %) 6) jiné důvody (5 %) Zdroj: Bryan Coles (ed.) The STM Information System in the UK, BL Report 6123, Royal Society, BL, ALPSP, 1993. 6
  7. 7. Priority autorů vs. Priority čtenářů  Dostatečná reputace časopisu/konference  Rychlé recenzní řízení  Kvalitní recenze  Další publikační služby Autoři:  chtějí publikovat více  Kvalitní a aktuální informace  Pohodlný přístup (snadný, rychlý, levný) Čtenáři:  chtějí číst méně 7
  8. 8. Základní aspekty publikování 1) O čem psát 2) Etické záležitosti 3) Jazyk a styl 4) Struktura článku 5) Výběr časopisu/konference 6) Odeslání článku, recenzní řízení a publikační proces 8
  9. 9. Čtyři klíčové otázky vědeckého psaní  Jaký problém budu studovat? (úvod)  Jak to budu dělat? (metody a materiál)  Co jsem zjistil/a? (výsledky)  Co to znamená? (diskuse)  Východiska:  Co je o problému známo?  Co známo NENÍ?  Jakou základní otázku si kladu?  Co je NOVOU stránkou mého zkoumání?  Jak zní odpověď na mou otázku?  Jak můj odborný výstup doplní chybějící informace o problematice? 9
  10. 10. Cíl odborného psaní a hypotéza  Cíl:  na základě studia literatury identifikovat mezery v poznatcích  Hypotéza  Každý vědecký „projekt“ hledá odpověď na otázku  Čím je otázka jasnější, tím je přesvědčivější „projekt“ 10
  11. 11. O čem psát? 1) Slibné téma  Nevyřešená úloha na aktuální téma (dostatečná motivace)  Nepracuje na něm mnoho lidí (malá konkurence) 2) Nápad, jak „problém” / úkol řešit  Realizovatelný (lidské, datové a výpočetní zdroje) 3) Příprava experimentů  Implementace metod, dostupnost dat, výpočetní kapacita 4) Provedení experimentů a ověření hypotézy 5) Příprava rukopisu  Pro konkrétní časopis/konferenci (k danému termínu) 11
  12. 12. O čem psát?  Jedno téma = jeden článek  Dvě témata = dva různé články  Úskalí: špatná argumentace o podružných záležitostech snižuje celkovou věrohodnost článku.  „Autor určuje, o čem bude diskutovat“  Držte se jediného ústředního bodu = větší šance, že si kolegové náš článek zapamatují, budou ho tedy brát v úvahu a doporučovat jiným 12
  13. 13. „Povinná“ struktura článku 13
  14. 14. „Povinná“ struktura článku 1) Název 2) Autoři a jejich afiliace 3) Abstrakt 4) Klíčová slova* 5) Úvod 6) Metody a data 7) Experimenty a výsledky 8) Diskuse 9) Závěr 10) Reference 11) Přílohy* * Nepovinné 14
  15. 15. Název článku  Jasně a přesně vystihuje obsah článku, „reklama“  Délka max. 1-2 řádky  Důležitý pro indexovací systémy  NE zkratky, akronymy, žargon  Měl by upoutat (přilákat čtenáře časopisu k přečtení článku, účastníky konference na prezentaci)  NEPOUŽÍVAT zbytečná slova:  Studie…, Předběžná studie!!! …, Pokus o srovnání … Sledování apod. 15
  16. 16. Název článku / práce Dialekty na Moravě všechny? na celé? Vybrané dialekty na střední Moravě které? kde přesně? 16
  17. 17. Seznam autorů a jejich afiliace  Obsahuje  buď ty, kteří intelektuálně přispěli k výzkumu  nebo ty, kteří budou veřejně obhajovat jeho výsledky  Pořadí autorů  buď dle zásluh (často se rozlišuje jen první autor)  nebo dle abecedy (ev. označen korespondenční autor)  Jména autorů by měla být konzistentní (tvary jmen, uvedení druhého jména apod.)  Afiliace dle požadavků (včetně kompletní adresy)  Uvedení emailových adres již standardem 17
  18. 18. Abstrakt 18
  19. 19. Abstrakt  Stručné (150-300 slov) shrnutí celého článku: (problém, metody, výsledky, závěr)  Abstrakt NEHODNOTÍ, ale pouze INFORMUJE  Slouží čtenáři k rozhodnutí, zda číst celý článek, někdy je to jediná část článku, která je čtena   Na jeho základě se recenzenti rozhodují, zda přijmou článek k recenzi  Většinou se tvoří až po dokončení hlavního textu (lépe potom reflektuje obsah článku) 19
  20. 20. Abstrakt  Specifičnost – každá věta musí být informativní a jednoznačná  Vyloučíme všechna zbytečná a nepřesná slova (sadař a pilka)  Bez zkratek, akronymů, citací, tabulek, obrázků, odrážek  !!! Dobrým tréninkem pro psaní abstraktů je psát abstrakty pro vědecké konference (posílané on-line)  Zpětná vazba, korekce 20
  21. 21. Klíčová slova  2-4 hesla z tezauru, případně volně vytvořená  Specifikují předmět výzkumu a hlavní téma článku  Důležité pro indexaci a vyhledávání  V některých časopisech/sbornících nevyžadována  NEMAJÍ opakovat slova z NÁZVU článku (práce)  Interdisciplinární práce – obecnější slova 21
  22. 22. Úvod  Musí vzbudit zájem čtenářů  Použijte termíny srozumitelné hypotetickému čtenáři  Vyvažujte obecnost a detailnost  Musíte přesvědčit čtenáře, že článek není pouhým opakováním známého, ale skutečným příspěvkem do diskuse  Pouto mezi autorem a čtenářem  22
  23. 23. Metody  Popis metod natolik detailní, aby čtenáři umožňoval replikovat všechny experimenty  Předpokládejte úroveň čtenářových základních znalostí stejnou, jako je vaše  Dílčí kroky a procedury nejlépe v chronologickém pořadí  Detailní popis metodologie a způsob evaluace, nebo odkaz na již publikovanou práci (převzaté postupy citovat)  Všechna rozhodnutí nutno zdůvodnit  Př. Ve společenských vědách.  Popsat dotazník, přiložit vzor, okomentovat 23
  24. 24. Výsledky  Otázka: Jakou mezeru v poznání moje práce vyplňuje?  …je známo, že…ale je známo, že také…  …zajímalo nás, zda…  Objektivně prezentované výsledky experimentů  Zatím bez jejich interpretace  Samostatná část vědeckého článku (práce)  Psát ji tak, aby se čtenář nemusel vracet k předchozímu  Vhodné použít přehlednou infografiku  Uveďte také horní hranici výsledku  (kam až to lze dotáhnout) POZOR: hlavní výsledky musí být v ABSTRAKTU 24
  25. 25. Výsledky  V časopisech lze akceptovat buď grafy, nebo tabulky ke stejným výsledkům + slovní popis se statistikou, NE OBOJÍ  Zařadit všechna platná pozorování  Testovat vztahy mezi proměnnými  Každý typ dokumentace musí podávat jasné informace 25
  26. 26. Tabulky Obrázky (grafy)  Prezentují čísla  Přesnější ilustrační prostředek  Vhodné více řádků než sloupců  V číselné tabulce se vyvarujte příliš velkých hodnot  Číselné hodnoty stejného řádu pod sebou NEzarovnávat na střed  NE tabulka o 1-2 řádcích  Prezentují vztahy a tendence (vývoj ukazatele)  Grafy, schémata, fotografie, obrázky, náčrty  Grafy dvojrozměrné: - - sloupcové - bodové - spojnicové - výsečové  Šetřit barvami 26
  27. 27. Výsečový (koláčový) graf  Použití:  Přednáška nevyžadující přílišné detaily  Novinový článek  Popularizační sdělení  Rychle upoutá pozornost 27
  28. 28. Sloupcový graf  Prezentace s detaily  Pro ilustraci komparace stavových veličin 28
  29. 29. Spojnicový graf  Lépe vyjadřuje průběh změn hodnot, většinou v čase 29
  30. 30. Schémata  Umožňují čtenáři lépe pochopit  základní strukturu pojmu  návaznost struktury vysvětlované věci, události  klasifikaci (třídění) pojmu  Použití ve společenských vědách  k „dovysvětlení“  jako ilustrační pomůcka = zjednodušení  (V technických a přírodních vědách naopak schémata velmi přesná – např. schéma přístroje) 30
  31. 31. Na co dbát při používaní grafických prvků  Důležité vypovídací prostředky  Neprezentujte stejná data tabulkou i obrázkem  Nezapomínejte na jednotky, stupnice, měřítka  Neopakujte informace z popisků v textu článku  Na každou tabulku/obrázek nutno v textu odkázat  Číslujte všechny grafické prvky dohromady  U vlastních grafických prvků uveďte jako zdroj „vlastní zpracování“ 31
  32. 32. Diskuse  Vlastní výsledky kriticky hodnoťte  Vždy v kontextu ostatních publikovaných prací, nezapomeňte na výsledky v rozporu s těmi vašimi  Odpovězte na otázky položené v úvodu článku  Vyjádřete se k hypotézám (potvrzení, zamítnutí)  Veškeré závěry musí přímo plynout z dosažených výsledků  Nedějte příliš odvážné ani příliš obecné závěry  Diskutujte případná omezení svých experimentů  Můžete spekulovat o překvapivých výsledcích, obzvlášť pokud se liší od již publikovaných zjištění 32
  33. 33. Diskuse  Diskutujte o popsaných nálezech, ale NEOPAKUJTE popisy (jsou v části Výsledky)  Odkazujte na tabulky, grafy, schémata podle jejich čísel  Neopakujte statistickou významnost výsledků  Výsledky:  uvádět souvislosti,  navrhnout další výzkum, vývoj, alternativní metody 33
  34. 34. Souhrn, závěr  NENÍ totožný s abstraktem!  Souhrn – určený tomu, kdo práci přečetl  Shrnutí hlavních výsledků práce v kontextu celé problematiky (oblasti) a dříve dosažených výsledků:  Splnily výsledky vaše očekávání, potvrdily se hypotézy, odpověděli jste na položené otázky?  V jakém vztahu jsou výsledky k již publikovaným zjištěním?  Jak přispěla práce ke zkoumání problematiky a poznání v dané oblasti?  Jaké budou/by měly být další kroky výzkumu? 34
  35. 35. Přílohy  Místo pro uvedení dodatečných informací  rozsáhlejší tabulky  detailnější/kompletnější výsledky  ukázky dat a výstupů apod.  Do příloh přesuňte vše, co by jinak narušovalo strukturu článku a zhoršovalo jeho přehlednost 35
  36. 36. Poznámky k tématu psaní odborného článku 36
  37. 37. Přípravná fáze 1 – cílený sběr materiálu, jeho kritické zhodnocení  Téma je dané (autor členem grantového týmu, téma je autorovým vlastním)  Žánr je daný  Cílová skupina je zřejmá  Dohledání doplňujících zdrojů k existujícímu materiálu  POZOR na kritické zhodnocení důvěryhodnosti zdrojů a informací z nich  kritické vyloučení údajů z nedůvěryhodných pramenů, neověřených dat ze zprostředkovaných zdrojů, informací irelevantních pro daný autorský cíl  POZOR na zařazení informací do souvislostí 37
  38. 38. Přípravná fáze 2 - kompozice  Hluboký vhled do problematiky  ALE  Suma vědomostí a znalostí nemusí být zcela utříděna  Všechny detaily autorovi připadají stejně důležité  Autor není schopen posoudit úroveň jejich vztahu k ústřednímu tématu.  Je třeba znovu vyřazovat nepodstatné  Konkrétní úkoly:  vyloučit přebytečný materiál  nalézt startovací bod  nalézt optimální postup výkladu 38
  39. 39. Spojování vět a odstavců  Pojem „čtivost dokumentu“ = nejenom to, že čtenář text snadno a rychle přehlédne, ale i to, že si ho v nejkratší možné době vyloží tak, jak autor zamýšlel (efektivní vědecká komunikace)  Obsahově - odstavec vyznačuje myšlenkový posun v tématu  Používat spojovací slova (přestože, dále… - although, because of, furthemore…)  Zopakovat slova z předchozí věty  Napojovat každou větu na větu předchozí  Srozumitelný text  Většina vět o 15 až 20 slovech (více znamená nepřehlednost)  Čtivost versus délka odstavců  Optimum – odstavec má 150 slov 39
  40. 40. Pryč s ochranným křovím  Příčina degenerativních změn není známa, ale jednou z možných příčin by mohla být infekce předpokládaným parazitem…  Testujte čtivost textu:  je-li text při hlasitém čtení srozumitelný, i když některé slovo vynecháte, tak je to slovo zbytečné  40
  41. 41. Formální stránka vědeckého textu  Důležitá součást badatelské činnosti  Podmínky  Vysoká úroveň srozumitelnosti  Čtivost  Zachování pravidel (českého) pravopisu  Cílová skupina čtenářů  Kdo je hodnotitel  Dotváří konečnou vizitku badatele 41
  42. 42. Styl (a jazyk)  Cílem je stručné, jasné a výstižné sdělení  Požadovaný formát se liší dle časopisu/konference  Text lze psát:  a) dle stylu pro konkrétní časopis/konferenci  b) bez stylu a následně jej upravit dle spec. požadavků  Před odesláním:  a) vhodná kontrola jazyka rodilým mluvčím  b) nutná kontrola obsahu např. kolegou, školitelem, ... 42
  43. 43. Exprese a emoce ve vědeckém textu?  Donedávna – tabu (věda – neosobní, objektivní)  Současný vývoj – určitý odklon od neutrálního, objektivního a neosobního vědeckého stylu:  interakční povaha vědeckého textu - subjektivní prvky (např. různá uznání, díky, žádosti a výzvy, ale i kritiky, zpochybnění a obvinění)  přirovnání nebo metafora - vědecký poznatek „putuje“ do interdisciplinárních kontextů  konkurence vědeckých textů – autor je nucen čtenáře zaujmout i pomocí uvolňující argumentace.  Platí to nejenom pro jednotlivé texty, nýbrž i pro celá periodika 43
  44. 44. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 1. POTŘEBNOST  Komu je článek určen (nebo nabídnut k publikování)  Odborný článek hodnocen odborníky dané vědní disciplíny  Hodnocena originalita  Hodnocen přínos práce pro odbornou veřejnost 44
  45. 45. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 2. KONCEPT  Vytvořit si plán postupu prací  Co chci napsat?  Jakým způsobem?  Využiju grafické „pomocníky“?  Jaké vyznění bude můj článek mít? 45
  46. 46. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 3. REALIZACE  Zpracování první verze textu  Formulace faktického obsahu článku  Používání ustálené struktury (akceptace vědeckou komunitou) 46
  47. 47. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 4. JEDNOTLIVOSTI  „Vychytat“ jasnost, čtivost, styl  Precizování jednotlivých částí článku  Sjednocení stylu psaní  Koordinace vyváženosti kapitol a jejich logické návaznosti 47
  48. 48. Postup při psaní původního vědeckého článku – 5 kroků 5. VÝSLEDEK  Konečná verze, vnější podoba  Kontrola pravidel českého pravopisu (pozor především na interpunkci a zkratky)  Kontrola správného číslování tabulek, obrázků  Citační etika  Úplnost uváděných pramenů 48
  49. 49. Publikování 49
  50. 50. Etika akademikova  Publikované výsledky musí být původní  Dostatečné citování použité literatury (převzatých výsledků)  Pozor na plagiátorství (včetně sebe-plagiátorství)  Použití převzatých obrázků a grafiky (a jejich úprava)  Oprávněnost použití dat a programů (licence)  Koho uvést jako autora/spoluautora?  Uvedení zdrojů financování (grantů)  Poděkování těm, kteří si to zaslouží (a nevešli se mezi autory :=)) 50
  51. 51. Publikační etika Je třeba uvádět:  všechna díla, která autor citoval nebo se na ně ve své práci odkazuje  díla, ze kterých v podstatné míře čerpal Nedoporučuje se uvádět :  díla, která pro tvorbu práce neměla zásadní význam Forma bibliografických citací - viz norma CSN ISO 690 a CSN ISO 690-2 (01 0197)  Prohřešky proti publikační etice 51
  52. 52. Výběr časopisu / konference  Zaměření  Cílové publikum  Způsob přístupu k článkům (on-line, zdarma)  Reputace/impact factor  Šance na přijetí  Délka recenzního a publikačního řízení  Maximální povolená délka článku  Barevný tisk :=) 52
  53. 53. Recenzní řízení  Redakce kvalitních periodik zamítají (nikoli pouze vracejí k přepracování) více než 20 % došlých rukopisů!  Velká vědecká periodika Science a Nature zamítají dokonce 85 % došlých rukopisů!  Pokud článek přináší od počátku „šedé“ informace, je jeho osud obvykle zpečetěn 53
  54. 54. Recenzní řízení  Smysl recenze: rukopis celkově zlepšit, nikoliv jen zamítnout  Předpublikační recenze  zahrnuje tři okruhy: obsahový, jazykový a formální  může pomoci také nejbližší knihovnicko-informační pracoviště 54
  55. 55. Úspěšné recenzní řízení  Rukopis přijat  Probíhá závěrečná autorská korektura  Autor:  v ní potvrzuje, že redakce při sazbě a dalších redakčních úpravách pro tisk něco podstatného nevynechala nebo nepozměnila,  má poslední možnost do textu vsunout nějakou úplně novou informaci (pozor, nedráždit tiskárnu - celková délka a rozčlenění textu by měly odpovídat původní sazbě). 55
  56. 56. Tipy  Učte se, jak psát - čtěte cizí práce!  Nebojte se dobrých slovníků – TERMINOLOGIE je základ (nepoužívejte terminy, jejichž význam jen tušíte) 56
  57. 57. Příčiny zamítnutí článku 57
  58. 58. Zdroje  Jak efektivně číst odborné texty a správně psát vysokoškolské odborné práce? 1. část Jak efektivně číst odborné texty. Textová opora kurzu KPI – Kurz práce s informacemi, 2007. Dostupné z www: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/cteni- psani1_opora.pdf  Jak pracovat s informacemi [online]. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. [cit. 2010-2-10]. Úvod – obecné základy práce s informacemi. Dostupné na WWW: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/index.html.  POKORNÝ, Milan a Dana POKORNÁ. Redakční práce: jak připravit text k publikování. Vyd. 1. Praha: Grada. ISBN 978-802-4737-737. 58
  59. 59. Zdroje  PRICE, Geraldine a Pat MAIER. Efektivní studijní dovednosti: odemkněte svůj potenciál. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 361 s. ISBN 978-80-247-2527-7.  SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 2., přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. s. ISBN 9788024512129  ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s.ISBN 80-86429-40-7.  Šesták, Z.: Jak psát a prednášet o vědě. Praha, Academia 2000.  ŠIROKÝ, Jan. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5. 59
  60. 60. Dotazy a náměty pmazacova@gmail.com pmazacov@phil.muni.cz 60
  1. A particular slide catching your eye?

    Clipping is a handy way to collect important slides you want to go back to later.

×