KPI fraktální grafika
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

KPI fraktální grafika

on

  • 423 views

Klasické pojetí estetiky je v informatické společnosti a tvůrčí doméně digitálních médií stále obtížněji aplikovatelné. Umělcem se může stát kdokoli – jak potom rozlišit co ...

Klasické pojetí estetiky je v informatické společnosti a tvůrčí doméně digitálních médií stále obtížněji aplikovatelné. Umělcem se může stát kdokoli – jak potom rozlišit co uměním je a co není, dle jakých kritérií můžeme novomediální tvorbu považovat za esteticky a umělecky hodnotnou? Článek Fraktální grafika: esteticky nosný algoritmus jako nástroj novomediální tvorby je krátkým zamyšlením nad nastíněným tématem v kontextu konkrétní aplikace novomediálního umění – fraktální grafiky.

Statistics

Views

Total Views
423
Views on SlideShare
423
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

KPI fraktální grafika KPI fraktální grafika Document Transcript

  • FRAKTÁLNÍ GRAFIKA: ESTETICKY NOSNÝ ALGORITMUS JAKO NÁSTROJ NOVOMEDIÁLNÍ TVORBY Pojem fraktál byl definován v 60. letech 20. století francouzským matematikemBenoîtem B. Mandelbrotem (1924-2010) jako nekonečně členitý geometrický útvar, kterýpo rozdělení na menší části vykazuje tvarovou podobnost s těmito částmi. Do této chvílelidstvo znalo pouze klasickou geometrii založenou na jednoduchých geometricky hladkýchútvarech, jako jsou bod, přímka, rovina, koule apod. Všechny tyto objekty mají celočíselnoudimenzi určující počet parametrů objektu, jež je nazývána topologickou. Mimo to existujei dimenze neceločíselná, tzv. Hausdorffova. Čím je větší než dimenze topologická, tím víceje daný objekt členitější. Matematická definice fraktálu je potom množina či geometrickýútvar, jejichž Hausdorffova dimenze je (ostře) větší než dimenze topologická. Proč jsou fraktály důležité? Jakákoli přírodní hranice tvořená například tokem řeky,pohořím či pobřežím, je fraktálním objektem vyskytujícím se přirozeně ve volné přírodě.Plocha plic či lidského mozku je obrovská a to při relativně malém objemu. Podívejme sena mraky na obloze, na blesky, na schránky korýšů, na cévní systémy živočichů, na DNA,na stromy a listí či na sněhové vločky. U všech těchto objektů a jevů můžeme naléztjednotnou charakteristiku soběpodobnosti svých jednotlivých částí a nekonečné členitosti. Matematická definice fraktálů vědcům umožňuje zjišťovat a zpřesňovat nejrůznějšívlastnosti objektů a ty následně využít pro další potřeby a výzkumy. Díky ní můžemenavrhnout obraz krajiny pro simulaci vlivu eroze na životní prostředí1, ve fyzice kvantitativněpopsat charakter částicových soustav2, v medicíně odhalit rakovinu prsu pomocí měřenívelikostí mezer mezi oblastmi chromatinu v buněčném jádře3, nebo v biologii zkoumatzávislost hmotnosti jedince na rychlost metabolismu, stárnutí i evoluci druhu4.1 BENEŠ, Bedřich – FORSBACH, Rafael. Visual Simulation of Hydraulic Erosion [online]. [cit. 2012-12-14].Ciudad de México: Department of Computer Science ITESM, 2004. Dostupné z:<http://oddlabs.com/jo/terrain/Visual%20Simulation%20of%20Hydraulic%20Erosion.pdf>.2 PABST, W. – GREGOROVÁ, E. Charakterizace částic a částicových soustav [online]. [cit. 2012-12-14].Praha: VŠCHT, 2007. Dostupné z:<http://www.vscht.cz/sil/keramika/Characterization_of_particles/CPPS%20_Czech%20version_.pdf>.3 SCHEWE, Phillip F. – STEIN, Ben. Fractal Patterns inside cells can reveal brest cancer [online]. The AmericanInstitute of Physics, 1998. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: <http://www.aip.org/pnu/1998/split/pnu353-1.htm>.4 STORCH, David. Metabolická teorie biologie aneb Nová teorie všeho (živého)? [online]. Vesmír, 2004, roč.83, č. 9. s. 508-516. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: <http://www.vesmir.cz/clanek/metabolicka-teorie-biologie-aneb-nova-teorie-vseho-ziveho>.
  • I když je možných aplikací celá řada, bez počítačové technologie by v žádném případěnebylo možné prozkoumat jejich možnosti v celé šíři, neboť ruční grafická reprezentacefraktálů je kvůli jejich složitosti takřka nemožná. V případě modelace fraktálů se bavíme o metodě procedurálního modelování, při němž jev aplikaci zadána příslušná funkce pomocí kódu. Algoritmus aplikace postupuje dle zadanýchpříkazů a vykreslí požadovaný objekt. Tento způsob se začal prosazovat v 80. letech20. století, kdy již počítačové technologie dosáhly dokonalejšího vývojového stádia. Fraktálnígeometrie měla navíc zásadní vliv na vývoj tohoto typu modelování, neboť umožňovalado té doby neznámých možností. Ukažme si nyní na konkrétním příkladu5 jeden z možných způsobů vytváření fraktálnígrafiky. Autorka ve svém článku popisuje způsob tvorby ve volně šiřitelném programuApophysis. Tento software je jedním z těch, které lze použít jak pro náhodné generování,tak pro naprogramování vlastního skriptu. 6 Obr. A – Eliška Vokounová, Industriální I. Klíčové fáze autorské grafické tvorby Druhý způsob samozřejmě vyžaduje detailní seznámení se s možnostmi programu. PodleVokounové mohou sice náhodným generováním předdefinovaným algoritmem vznikatefektní a krásné obrazce, jejich umělecká hodnota je ale mizivá, protože vznikly bez zásahylidské ruky, nejsou tedy autorskou prací. Na druhé straně „pravý fraktální umělec si otevřeprogram, dá si čistou plochu a začíná s úplně prázdným ‘papírem’. Autor cíleně skládá vrstvyvariací a vědomě určuje jejich hodnoty, má přehled o tom, co která variace umí a aktivně5 VOKOUNOVÁ, Eliška. O fraktálech a tvorbě fraktální grafiky | Fler.cz [online]. 2011-04-05, c2008-2012[cit. 2012-12-14]. Dostupné z: <http://www.fler.cz/blog/o-fraktalech-tvorbe-fraktalni-grafiky>.6 Tamtéž [cit. 2012-12-14].
  • toho využívá. Je takřka nemožné, aby 2 fraktální umělci zadali úplně stejnou kombinacivariací a stejné hodnoty variací zároveň, přesně jako by jen velmi těžko 2 malíři z různýchkoutů světa namalovali stejnou Monu Lisu. Toto zaručuje originalitu fraktálních děl, je-lijejich autorem zkušený fraktální umělec.“7 Na uvedeném příkladu vidíme, že fraktální obrazce mohou po vhodné úpravě uživatelepůsobit esteticky velice zajímavě. V roce 2001 formuloval Lev Manovich programtzv. postmediální estetiky8. Ta by se měla zabývat otázkami, které vyvolaly změnyve společnosti po objevení nových médií. Manovich mimo jiné říká, že bychom měli přijmoutkoncepty, pojmy a procesy, jež nám nová média nabízejí, „abychom viděli starou a novoukulturu jako jedno kontinuum; abychom novou kulturu obohatili užíváním estetických technikkultury staré; a abychom umožnili novým generacím chápajícím koncepty, metaforya techniky počítačové a síťové doby porozumět staré kultuře9. Technologické procesy počítačeprostoupily do umělecké sféry tím, že tvůrci začali rozvíjet nové techniky zakódováníinformace a diváci rozvinuli nové kognitivní metody, jakými tyto informace rozkrývat. Stejnětak se historie umění musela od počátků vyrovnávat s nově vznikajícími uměleckýmimetodami a příslušnými změnami v chování publika. Nic se tedy vlastně nezměnilo a novétechnologie jsou jen další etapou ve vývoji historie umění. Počítač je totiž nekonečněnevyčerpatelnou zásobárnou virtuálních entit, které čekají na své objevení zadáním tohoči onoho algoritmu člověkem. Tedy stejně jako jakékoli jiné médium uznávané pro tvorbuumění. Pouze lidský impuls a zvolená metoda jsou pokaždé odlišné.7 VOKOUNOVÁ, Eliška. O fraktálech a tvorbě fraktální grafiky | Fler.cz [online]. Op. cit. [cit. 2012-12-14].8 MANOVICH, Lev. Post-media Aesthetics [online]. Dostupné z:<http://www.manovich.net/DOCS/Post_media_aesthetics1.doc>.9 Tamtéž, s. 8. Původní znění citace:.In order to see old and new culture as one continuum; in order to makenew culture richer through the use of the aesthetic techniques of old culture; and in order to make old culturecomprehensible to new generations which are comfortable with concepts, metaphors and techniques of acomputer and network era.
  • INFOGRAFIKA K ČLÁNKU: Obr. B – Michaela Rokosová, Vybrané momenty ve vývoji počítačové grafiky.Interaktivní verzi časové osy naleznete na http://timerime.com/en/timeline/1635379/Vyvoj+pocitacove+grafiky/.ARGUMENTACE VÝBĚRU TÉMATU:Jako studentka oboru Teorie interaktivních médií, v němž se pohybujeme na pomezí vědy,technologií a umění, jsem ve svém článku chtěla představit jednu z oblastí počítačovéhoumění, fraktální grafiku. Odborných pojednání referujících o fraktální grafice existuje celářada, všechny jsou ale zaměřené čistě na informatický kontext a přinášejí přehled typůfraktální grafiky a způsob jejího generování. Žádný z dostupných textů se však o fraktálnígrafice nesnaží pojednávat ve spojení s uměním. Proto je cílem mého článku nastínit možnépropojení ryzího počítačem generovaného algoritmu s pojmy jako umění a estetikaa obeznámit čtenáře s tímto způsobem uvažování. Název práce jsem zvolila tak, aby v němbyly obsažené pojmy z obou zmíněných světů.ANOTACE:Klasické pojetí estetiky je v informatické společnosti a tvůrčí doméně digitálních médií stáleobtížněji aplikovatelné. Umělcem se může stát kdokoli – jak potom rozlišit co uměním je a conení, dle jakých kritérií můžeme novomediální tvorbu považovat za esteticky a uměleckyhodnotnou? Článek Fraktální grafika: esteticky nosný algoritmus jako nástroj novomediálnítvorby je krátkým zamyšlením nad nastíněným tématem v kontextu konkrétní aplikacenovomediálního umění – fraktální grafiky.
  • KLÍČOVÁ SLOVA:fraktální grafika, počítačová grafika, fraktální geometrie, umění nových médií, počítačovéumění, umění, estetika, postmediální estetika.SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: 1) BENEŠ, Bedřich – FORSBACH, Rafael. Visual Simulation of Hydraulic Erosion [online]. 2004. Ciudad de México: Department of Computer Science ITESM. Dostupné z: <http://oddlabs.com/jo/terrain/Visual%20Simulation%20of%20Hydraulic%20Erosion. pdf>. 2) MANOVICH, Lev. Post-media Aesthetics [online]. Dostupné z: <http://www.manovich.net/DOCS/Post_media_aesthetics1.doc>. 3) PABST, W. – GREGOROVÁ, E. Charakterizace částic a částicových soustav [online]. Praha: VŠCHT, 2007. Dostupné z: <http://www.vscht.cz/sil/keramika/Characterization_of_particles/CPPS%20_Czech%2 0version_.pdf>. 4) SCHEWE, Phillip F. – STEIN, Ben. Fractal Patterns inside cells can reveal brest cancer [online]. The American Institute of Physics, 1998. Dostupné z: <http://www.aip.org/pnu/1998/split/pnu353-1.htm>. 5) STORCH, David. Metabolická teorie biologie aneb Nová teorie všeho (živého)? [online]. Vesmír, 2004, roč. 83, č. 9. s. 508-516. [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: <http://www.vesmir.cz/clanek/metabolicka-teorie-biologie-aneb-nova-teorie-vseho- ziveho>. 6) VOKOUNOVÁ, Eliška. O fraktálech a tvorbě fraktální grafiky | Fler.cz [online]. 2011-04-05, c2008-2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: <http://www.fler.cz/blog/o- fraktalech-tvorbe-fraktalni-grafiky>.HODNOCENÍ LITERATURY:ad 1) - studie pojednává o praktickém využití fraktální grafiky - je garantována oficiální vědní institucí - autory jsou odborníci - obsahuje odborné termíny a výpočty - odkazuje se k jiným vědeckým studiímad 2) - autorem je uznávaný odborník mediálních studií a teorie nových médií - článek obsahuje souhrn poznatků a z nich autor vychzí při formulování nových závěrů
  • - autor se odkazuje k jiným odborným studiím a článkům - jako všechny Manovichovy texty, i tento je poměrně dobře čtivý i pro laickou veřejnost, což ovšem dle mého názoru neubírá na odbornosti, s jakou k tématu Manovich přistupuje - článek pojednává o digitální revoluci a nových uměleckých formách od 60. let 20. stoletíad 3) - studie pojednává o praktickém využití fraktální geometrie - je garantována oficiální vědní institucí - autory jsou odborníci - obsahuje odborné termíny a výpočty - odkazuje se k jiným vědeckým studiímad 4) - anotace článku pojednávajícího o praktickém využití fraktální geometrie - článek vyšel v odborném časopise garantovém oficiální vědní institucí - autory jsou odborníci - obsahuje odborné termíny - anotace popisuje článek, jehož obsah je přínosem pro výzkum rakovinyad 5) - článek pojednává o praktickém využití fraktální geometrie - autorem je odborník - článek vyšel v přírodovědeckém časopise, jehož šéfredaktorem je odborník - článek obsahuje odborné termíny i se slovníčkem pojmů, ale je podán čtivě i pro laiky, což ovšem neubírá na jeho odbornosti - odkazuje se k jiným populárně-vědným článkům ze zahraničíad 6) - webová stránka je osobní výpovědí o tvorbě fraktální grafiky „amatérskou“ grafičkou - obsahuje krátký vhled do problematiky, je tedy jasné, že se autorka o téma zabývá i po teoretické stránce a není úplný laik - obsahuje zajímavé obrázky – ukázky fraktální tvorby - autorka se zamýšlí nad rozdílem autorské a neautorské fraktální grafiky a nad problematikou, zda se jedná o umění či nikoli - obsahuje popis praktické tvorby v programu Apophysis – čtenář si tedy dokáže lépe představit, jakým způsobem je možné faktální grafiku tvořit.