Your SlideShare is downloading. ×
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Závěrečný úkol KPI

126

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
126
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Poskytování veřejných statků v diktatuře a demokraciiArgumentaceTéma poskytování veřejných statků je jednou kapitolou z mé bakalářské práce. Komplexně sebakalářská práce zabývá relativní efektivností diktatury, přičemž její oficiální název je„Diktátorství pohledem teorie veřejné volby“ („Public choice approach to dictatorship“).Poskytování veřejných statků je jedním z velmi diskutabilních kroků v rámci veřejného sektoru aje založeno na principech mikroekonomie. Toto téma je tudíž jednou z podstat mnoustudovaného oboru – Veřejné ekonomiky a správy a mělo by blíže přiblížit rozdílnost chovánívůdců v demokratických a diktátorských režimech.AnotaceTento stručný odborný text se zabývá rozdíly v poskytování veřejných statků v různýchrežimech, a to v diktatuře a v demokracii. Jsou zde uvedeny obecné informace ohledně veřejnýchstatků, vylučitelnosti a rivalitě a dále jsou zde analyzovány důvody rozdílného chování v obourežimech.Klíčová slova:Veřejné statky, diktatura, demokracie, mikroekonomie, vylučitelnost, rivalitaÚvod do veřejných statkůPojem veřejný statek má mnoho různých definicí. Jeho hlavní odlišností je například možnostspolečné (kolektivní) spotřeby. U soukromých statků užitek z jejich spotřeby získává pouze jednaosoba, mělo by se tedy jednat o individuální statky. V případě statků veřejných je tomu jinak,neboť přináší prospěch více jednotlivcům. Veřejný statek má dva základní znaky a těmi jsounerivalita ve spotřebě (také zvaná nedělitelnost, příp. společná spotřeba) a nevylučitelnost zespotřeby. 1  Nerivalitnost spotřeby znamená, že spotřeba statku jedním spotřebitelem nesnižuje množství statku, které může spotřebovávat jiný spotřebitel  Nevylučitelnost ze spotřeby znamená, že není možné jakéhokoliv spotřebitele vyloučit ze spotřeby (zabránit mu, aby statek mohl volně spotřebovávat)21 ŠPALEK, J. Veřejné statky. Teorie a experiment. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, 209 s. ISBN: 978-80-7400-353-02 Management mania [online]. ©2012 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: < https://managementmania.com/cs/verejne-statky>
  • 2. Statek s oběma těmito vlastnostmi je označován, jako statek čistý (pure public good). Jejichpříkladem je například vzduch, pouliční osvětlení či znečišťování ovzduší. Bývá však spíšeideálem a proto se za čisté veřejné statky považují spíše ty, které se jim svými charakteristikamiblíží.1 Zdroj: Autor & Špalek (Veřejné statky. Teorie a experiment, 2011); zpracováno v programu yEdPoskytování veřejných statků v demokratických a diktátorských režimech3Hlavním rozdílem mezi demokracií a diktaturou je mimo jiné soustředění moci. V diktátorskýchrežimech je politická moc soustředěna pouze mezi malou skupinu populace, přičemžv demokracii je široce rozprostřena, jak už napovídá původ slova demokracie. Diktátorské režimyzastupují velkou složku politických režimů, ať už se to může v dnešní vyspělé době zdát spíšejako historická forma. V druhé polovině dvacátého století bylo více než 68% světových zemíovládáno nedemokratickými režimy, přičemž více než třetina zůstala nedemokratických i po roce2000. Mezi lety 1970-1997 zhruba polovina světových zemí postrádala zákonodárný sbor, kterýby uplatňoval politickou moc vůči exekutivě, a téměř 44% zemí zakazovalo politickou činnostnebo byla činnost omezena pouze na jednu politickou stranu. Demokracie je přitom považovánaza běžný režim, přičemž to ale nemusí být pravda, neboť mnoho nedemokratických státůumožňuje volby a další demokratické prvky.Spojitost mezi politickými režimy a poskytováním veřejných statků má přímočaré poznání.V diktatuře, kde je politický vliv soustředěn do rukou jednoho vůdce či pouze omezené skupiny,diktátor utrácí peníze z veřejných rozpočtů především na transfery zacílené na politicky vlivnéskupiny či jednotlivce. Výdaje na veřejné statky jsou nerozumné, protože většina užitkuz veřejných statků připadne nevlivným „outsiderům“. V demokracii, kde kontrola vlády vyžadujeuspokojování potřeb velkého zlomku populace, jsou přímé transfery relativně neatraktivní,3 Deacon, Robert T. Public good provision under dictatorship and democracy. Public Choice, Volume 139, Issue 1-2,pp 241-262. ISSN: 1573-7101. DOI: 10.1007/s11127-008-9391-x. 2009. Dostupné z:<http://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2Fs11127-008-9391-x>
  • 3. protože velikost skupiny, které by musela být podpora poskytnuta, oslabuje užitek, který byzískal každý člen. Výdaje především na veřejné statky za těchto podmínek dávají smysl,především kvůli úsporám z rozsahu, které jsou spojené s poskytováním veřejných statků velkéčásti populace. Celkově lze říci, že diktatura poskytuje méně veřejných statků než demokracie.Lake a Baum vidí poskytování veřejných statků jako výměnný proces – vlády poskytují veřejnéstatky a transfery výměnou za politickou podporu; sledují rozdíly ve výstupech s rozdíly v sílemonopolu nebo možností soutěže spojené s pozicí vládního lídra. Považují soutěživostv demokracii za důležitou, neboť vstupní i výstupní nálady jsou relativně nízké. Volební procesposkytuje soutěžícím bezpečí, relativně levnou cestu k moci a sesazeným účastníkům aneúspěšným uchazečům je dána možnost zkusit to znovu v další volbě. Vstupní a výstupnínáklady jsou o dost vyšší v diktatuře; vstup do procesu může vyžadovat svržení všech mocnýchvládců a výstup může zahrnovat vězení nebo smrt. Z toho vyplývá, že Lake a Baumpředpokládají větší (více konkurenční) úroveň veřejných statků v demokracii než v diktatuře.Bueno de Mesquita uvádí, že politická rozhodnutí v rámci všech forem vlády jsou tvořena tak,aby podporovala zájmy elitní skupiny. To, co odlišuje diktaturu od demokracie, je velikost elitnískupiny vzhledem k počtu obyvatel. Lze předpokládat nízkou úroveň poskytování veřejnýchstatků a velké transfery do režimů s malými elitními skupinami (diktatura) a vysokou úroveňposkytování veřejných statků a nízké transfery v režimech s velkými elitními skupinami(demokracie).Jsou zde uvedeny dvě studie, které uvádějí protichůdné výsledky analýzy výdajů na veřejnéškolství. Mulligan nenašel žádné spojitosti mezi výdaji na vzdělání a politickým skórem. NaopakLott zjistil, že totalitní státy mají vysoké výdaje na vzdělávání, které interpretuje jako výdaje napodporu oficiální ideologie. Lott také shledává poměrně nízkou zdravotnickou péči v totalitníchstátech.Jsou evidentní empirické důkazy o rozdílech v poskytování veřejných statků v různýchpolitických režimech. Jako jedním z hlavních důvodů je potřeba diktátora „uplácet“ vlivnéskupiny a tím si „kupovat“ politickou moc.
  • 4. Seznam použité literatury  Deacon, Robert T. Public good provision under dictatorship and democracy. Public Choice Volume 139, Issue 1-2, pp 241-262. 2009. ISSN: 1573-7101. DOI: 10.1007/s11127-008-9391-x. Dostupné z: http://link.springer.com/content/pdf/10.1007%2Fs11127-008-9391-x o Autor je známým profesorem na americké univerzitě ve Washingtonu a napsal desítky ekonomických publikací o Jedná se o zahraniční odborný článek, který by měl sloužit jako podklad k vypracování diplomových prací o V článku je dopodrobna analyzováno zkoumané téma a jsou z něho vyvozeny objektivní závěry o Známé a odborně uznávané periodikum, Impact factor daného časopisu je 0.913 o Prakticky jediný odborný článek na vysoké úrovni, který se věnuje přímo problematice poskytování veřejných statků o Článek je poměrně aktuální  ŠPALEK, J. Veřejné statky. Teorie a experiment. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, 209 s. ISBN: 978-80-7400-353-0 o Autor je největším odborníkem přes veřejné statky na ESF o Autor je mým vedoucím bakalářské práce a tudíž budu v mnohém vycházet z jeho publikací o Kniha detailně popisuje a shrnuje dostupné poznatky o teorii veřejných statků o Kniha je aktuální a jsou v ni uvedeny všechny potřebné údaje o zdrojích, z kterých bylo vycházeno o Po jazykové stránce je kniha napsána bez chyb a autor píše objektivně o dané problematice, nesnaží se ovlivnit čtenáře  Management mania [online]. ©2012 [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/verejne-statky o Článek je aktuální o Poskytuje odborné informace pro řízení a provoz organizací, psáno odborníky, manažery a akademickými poradci o Silná zahraniční základna o Denně aktualizováno o Mnou zpracované téma velice specifické, neexistuje k němu jakákoliv relevantní česká literatura. Základní definice veřejných statků jsou rozebírány především v bakalářských či diplomových pracích, dále pak v monografiích, ale neexistuje žádná relevantní internetová stránka, věnující se přímo danému tématu. Proto jsem tento zdroj využila pouze k velmi obecné a všeobecně dostupné informaci o rivalitě a vylučitelnosti.

×