Your SlideShare is downloading. ×
Kpi   petra hamanová
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Kpi petra hamanová

203

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
203
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOSOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví KURZ PRÁCE S INFORMACEMI Vzájemná souvislost vnímání estetického a etického podle autonomistické, moralistické a amoralistické koncepce.Autor práce: Petra HamanováPočet znaků: 5366Brno 1. 1. 2013
  • 2. Anotace Práce shrnuje pohledy tří koncepcí (autonomistické, moralistické, amoralistické) naproblematiku etiky v umění. Koncepce autonomistická je toho názoru, že etická i estetickástránka jsou autonomní a podléhají každá jinému způsobu hodnocení. Moralismus aamoralismus popírají tuto irelevanci. Moralismus tvrdí, že dílo může být esteticky hodnotnépouze v případě, že jeho námět je morální - eticky správný. Amoralismus je v opozici vůčitomuto tvrzení a namítá, že dílo může být esteticky hodnotné i pokud zobrazuje neetickénáměty. Práce detailněji popisuje tato tři stanoviska, zabývá se správností jejich vzájemnéargumentace v aplikaci na umělecká díla. Obsahuje grafické znázornění základních postojůjednotlivých koncepcí.Klíčová slovaumění, umělecké dílo, etika, estetika, morálka, autonomismus, moralismus, amoralismus
  • 3. V této práci se budu zabývat otázkou vzájemné souvislosti etického a estetickéhoaspektu v uměleckých dílech. Problematika morálky v umění se v dnešní neomezené škálemožností umělců stává stále diskutovanějším tématem. Z tohoto důvodu jsem si pro svoupráci zvolila právě toto téma. Souvislost etických a estetických aspektů v uměleckých dílechse nedá popřít. Záměrem této práce je popsat způsob, jak spolu tyto dvě složky uměleckéhodíla souvisejí, jestli jsou autonomní, či jsou v nějakém dialektickém vztahu. Budu vycházet zetří koncepcí, popisujících jak se lze stavět k uměleckým dílům z etického hlediska –autonomismus, moralismus a amoralismus. Už Platón ve třetí knize svého díla Ústava, kde se zabývá formováním etiky ideálníspolečnosti, řeší pojetí vztahu mezi etikou a estetikou. Ohledně neetických námětů je velicestriktní; zakazuje všechno znázorňování nemorálního konání. Nepopírá estetickou krásuuměleckého díla, pokud je však dílo v nějakém směru eticky nekorektní, zavrhuje jej podzáminkou ochrany společnosti, čili z etických důvodů. Ve svém ideálním státě využívá Platónestetické dílo jako nástroj etiky, pomocí nějž je společnost vychovávána. Proto by uměnínemělo zobrazovat eticky nevhodné náměty esteticky krásně.1 Berys Gaut ve svém článku představuje tři základní koncepce zabývající se pojetímvztahu mezi etikou a estetikou; koncepce autonomistická, amoralistická a moralistická. Jejichstanoviska Gaut demonstruje na jedné stěžejní otázce: Jsou etické vady uměleckých děl takéestetickými vadami? Přičemž eticky vadné dílo definuje jako dílo, které předkládá etickynepřijatelná stanoviska. Podle autonomistů etické vady uměleckých děl nejsou nikdyestetickými vadami; etické hodnocení se nijak nevztahuje k estetickému. Druhé dva pohledypopírají tento vztah irelevance; amoralismus říká, že umělecká díla jsou někdy esteticky dobrákvůli jejich etickým vadám, moralismus naproti tomu tvrdí, že díla jsou esteticky špatná zestejného důvodu.2 Toto pojetí se v jistém směru podobá Platónovu názoru – ten bychommohli nazvat extrémním moralismem. Říká totiž, že umění vždy obsahuje morální aspekt,který má vliv na morálku společnosti.31 PLATÓN. Ústava. 4., opr. Vyd. Praha: OIKOYMENH, 2005, s. 306-349.2 GAUT, Berys. Morality and Art. In. COOPER, David E. (ed. In chief), A companion to aesthetics. 1st ed.Oxford: Blackwell, 1992. XIII, s. 429-430.3 CAROL, Noel. Morality and Aesthetics. In: KELLY, Michael (ed. In chief), Encyclopedia of Aesthetics. NewYork: Oxford University Press, 1998, Vol. 3, s. 279.
  • 4. Autonomisté připouštějí, že díla mohou být morálně hodnocena, ale dodávají, že jejichetické vlastnosti nejsou nikdy vlastnostmi estetickými. Estetiky se týká pouze způsobestetického vyjadřování, ne morálka či etika.Moralismus naproti tomu obhajuje své tvrzenínámitkou; v případě, že morální zásluhy jsou jedinýmdruhem estetických zásluh, musela by být estetickyodsouzena spousta všeobecně uznávaných uměleckýchděl. Dalším argumentem je předpoklad existence tzv.čistě estetického postoje, který je náhledem jen naestetickou stránku díla bez ohledu na etiku.4 Oproti autonomismu amoralismus zastává názor, že etické vady díla mohou někdyobsahovat estetické zásluhy. Tudíž etické vady jsou někdy i estetickými vadami - existujepluralita estetickýchhodnot. Zaprvé umění jeněkdy chváleno za svéhříšné a rozporuplnémorální vlastnosti. Zadruhérozlišujeme dva smysly, vekterých dílo může působitrozporuplně. Může se násptát na otázku týkající senaší morálky, ale to díloještě nečiní eticky vadným: morální názory mohou být tázány bez ztotožňování s těmiamorálními. Když jsou ovšem amorální názory objektivně pojaty dílem, můžeme popřít, že bybyly jeho estetickým smyslem. Druhým argumentem pro amoralismus je neoddělitelnost etikya estetiky; některé esteticky dobré součásti díla mohou záležet na jeho morálníchvadách.5 Třetí argument pro amoralismus se vztahuje k ofenzivním vtipům; nespočívávtipnost právně v amoralitě vtipu?64 GAUT, Berys Nigel a Dominic LOPES. The Routledge companion to aesthetics. 2nded. New York: Routledge, 2005, s. 343-345.5 HANNAY, A. H. Proceedings of the Aristotelian Society: Morality in Art. Jstor [online]. 1. vyd. London: TheAristotelian society, 1930, 1. 1. 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/45441816 Ibid., s. 345-348.
  • 5. Moralismus by měl být formulován prostřednictvím pro tanto principu: dílo jeesteticky špatné, pokud je eticky špatné. Pro odstranění etické vady můžeme odstranit jinouestetickou kvalitu, která je na této vadě závislá. Pro moralismus by se neměla žádná etickávada vztahovat k estetické chybě. Moralismus by měl zastávat názor, že dílo je vždy etickyvadné, pokud obsahuje etické vady, které jsou ve vztahu k estetice. Pro moralismus mluví třihlavní argumenty. První; pokud zvážíme naše vyhodnocující praktiky a úsudek, nejlépe k nimzapadá moralismus, nikoliv autonomismus, nebo amoralismus. Moralisté se mohou odvolávatna dominanci etického kriticismu v západních tradicích a jejich rozšiřujícího se vlivuv současnosti. Druhýargument říká, že promoralismus svědčí už fakt, žeumění nás může etickyvzdělávat tím, jak zobrazujeetické náměty. Třetí argumentpro moralismus je založen naHumově teorii tzv. zaujetísprávného postoje; dílo jeeticky špatné pouze v případě,že předkládá eticky nepřijatelná stanoviska. Dílo znázorňuje stanoviska a nutí publikumzaujmout k nim nějaký postoj – ten by měl být eticky správný. Pokud není, pak dílo selhaloesteticky; způsob znázornění je špatný, jelikož nenabízí správnou odezvu v lidské mysli. Dílo,které nebudí správnou odezvu, selhává esteticky, protože je úkolem estetické části dílavzbudit správný etický postoj.7 Otázka souvislosti mezi vnímáním estetického a etického dosud není jasně definována.Je zde pravděpodobně ještě spousta možných pojetí, které stále nabízí atraktivní problémyk řešení. Tyto problémy však vyžadují daleko větší nároky z hlediska rozsahu, než dokážepokrýt tato práce.7 Ibid., s. 348-351.
  • 6. Bibliografie:PLATÓN. Ústava. 4. opr. Vyd. Praha: OIKOYMENH, 2005, 427 s. ISBN 8072981420. Platóna beru vždy jako výchozí bod a považuji za vhodné nová stanoviska srovnat s pohledem tohotovýznačného antického myslitele a filosofa. Publikace je souborem Platonových spisů, je kvalitně přeloženaz řečtiny a patří mezi nejcitovanější překlady tohoto díla.GAUT, Berys Nigel a Dominic LOPES. The Routledge companion to aesthetics. 2nded. New York: Routledge, 2005, 705 s. ISBN 0415327989. Jednotlivé kapitoly v knize se věnují nejdiskutovanějším estetickým tématům a shrnují tak poněkudsložitý proces vývoje teorie umění do přehledné a strukturované podoby. Jedná se o vysoce citovaný zdroj.Poznatky převzaté z této publikace jsou volně přeloženy z angličtiny.GAUT, Berys. Morality and Art. In. COOPER, David E. (ed. In chief), A companion toaesthetics. 1st ed. Oxford: Blackwell, 1992. XIII, 466 s. Jde o encyklopedii estetických termínů. Její užití při tvorbě práce bylo nejen vhodné, ale i nezbytné.Čerpám převážně odborné výrazivo a definice. Poznatky převzaté z této publikace jsou volně přeloženyz angličtiny.CAROL, Noel. Morality and Aesthetics. In: KELLY, Michael (ed. In chief), Encyclopedia ofAesthetics. New York: Oxford University Press, 1998, Vol. 3, 536 s. Jde o encyklopedii estetických termínů. Její užití při tvorbě práce bylo nejen vhodné, ale i nezbytné.Čerpám převážně odborné výrazivo a definice. Poznatky převzaté z této publikace jsou volně přeloženyz angličtiny.HANNAY, A. H. Proceedings of the Aristotelian Society: Morality in Art. Jstor [online]. 1.vyd. London: The Aristotelian society, 1930, 1. 1. 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:http://www.jstor.org/stable/4544181 Zdroj pochází ze seriózního serveru. Autor příspěvku má vysokou citovanost. Příspěvek se zabývárelevantním tématem. Autor příspěvku se snaží obhájit amoralistickou koncepci a proto příspěvek obsahujezajímavou argumentaci. Poznatky převzaté z této publikace jsou volně přeloženy z angličtiny.

×