Masarykova univerzita                 Filozofická fakulta                 Ústav hudební vědy             Sdružená uměnověd...
1 ArgumentaceTéma Funny Girl jsem si vybrala z důvodu zhlédnutí filmu, tak i dvou různých uvedenív divadle. Příběh této že...
4 Vznik muzikáluMuzikál Funny Girl zpracovala Isobel Lennartová, kterou inspiroval skutečný život revuálníhvězdy Fanny Bri...
Barbra Starka okouzlila, ale ani její angažování se neobešlo bez ztrát. Show opustil režisérJerome Robbins a její nástup n...
proto Nick přistoupí na riskantní hru s cennými papíry, která nedopadne dobře a skončí vevězení. Fanny ho navštěvuje, píší...
9 BibliografieSIEGFRIED SCHMIDT-JOOS. Muzikál. Praha: Supraphon, 1968. ISBN 02-222-68.Kniha o všeobecném vzniku muzikálu o...
10 Obrázek – časová osa
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Funny girl

105

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
105
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Transcript of "Funny girl"

  1. 1. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Sdružená uměnovědná studia Funny Girl od počátku po současnost seminární práce Pavla Dostálová2012 UČO: 400566
  2. 2. 1 ArgumentaceTéma Funny Girl jsem si vybrala z důvodu zhlédnutí filmu, tak i dvou různých uvedenív divadle. Příběh této ženy mě zaujal, a proto jsem se o něj a o vznik muzikálu začala vícezajímat. Vzhledem k tomu, že studuji Sdružená uměnovědná studia, a specializuji se nadivadelní vědu, mi práce na tomto textu byla určitým přínosem a rozšířením znalostí.2 AnotaceTato práce se zabývá muzikálem Funny Girl od jeho příprav, vzniku libreta, hudby, textupísní, vybírání herců a autorů. Mapuje také jeho premiéry a úspěchy, jak zahraniční a českédivadelní, tak i filmové podoby. Obsahuje také příběh, podle kterého muzikál vznikl ačasovou osu uvedených premiér.3 Klíčová slovaFunny Girl – muzikál autorů Jula Styna, Boba Merrilla a Isobel LennartJule Styne – autor hudby k muzikáluBarbra Streisand – hlavní a také nejznámější představitelka Fanny BriceovéSynopse – stručný obsah díla
  3. 3. 4 Vznik muzikáluMuzikál Funny Girl zpracovala Isobel Lennartová, kterou inspiroval skutečný život revuálníhvězdy Fanny Briceové. Ovšem s myšlenkou na zpracování tohoto tématu přišel zeťBriceové, filmový producent Ray Stark.4.1 LibretoPo nespokojenosti s výsledky jiných autorů na toto téma jeho představy vyplnila právě scénářIsobel Lennartové. Dal se tedy spolu s divadelním producentem Davidem Merrickem dohledání hlavní představitelky, která musela být židovského původu, stejně jako ve skutečnosti.4.2 HudbaMezitím se Stark domluvil na napsání hudby s Julem Stynem a libreto svěřil slavné herečceAnne Bancroftové, která přijala hlavní roli s podmínkou, že se bude podílet na scénáři. Stynese při psaní setkal se svým dřívějším textovým spolupracovníkem Bobem Merrillem aspolečně napsali několik písní, které se ovšem Anne nelíbily a tak od účasti na tomto projektuodstoupila.Jule Styne je jedním z nejúspěšnějších a zároveň nejméně známých postav americképopulární hudby, hudebního filmu a divadla. Během sedmnácti let napsal hudbu k dvanáctimuzikálům, které byly uvedeny na Broadwayi. Tvrdil, že píseň „udělá“ teprve interpret. Užod dětství sbíral různá ocenění v klavírních soutěžích. Je držitelem ceny Akademie za nejlepšífilmovou píseň roku 1954 a to „I Fall In Love Too Easily“.U muzikálů, které psal pro Broadway, vždy pracoval s nejlepšími textaři a prosazoval uproducentů nejlepší interprety, proto ani jedna z jeho her nikdy nepropadla. Měl spoustuhudebních nápadů, obměňoval běžné vzory a spolupracoval s talentovanými libretisty, textaři,režiséry a choreografy.Funny Girl je pro celou jeho tvorbu všestranně charakteristická. Příběh se opírá o motivPopelky a střetnutí dvou světů. Fanny je ctižádostivá hvězda s neúplným školním vzděláním ajejí partner Nick Arnstein je sice vzdělaný a vychovaný, ale také hazardní hráčs protiprávními úmysly.4.3 Hlavní představitelkaPři dalším hledání Fanny oslovili autoři Eydie Gorméovou, která chtěla ovšem do muzikáluprosadit jako svého manžela svého manžela, který nebyl pro roli ale vyhovující. A když jimodmítla i další oslovená herečka, napadla Jula Styna Barbra Streisandová, pro kterou to bylaprvní velká divadelní příležitost.
  4. 4. Barbra Starka okouzlila, ale ani její angažování se neobešlo bez ztrát. Show opustil režisérJerome Robbins a její nástup nenadchl ani dceru slavné Briceové Fran, která tvrdila, že se jejímatce vůbec nepodobá. Barbra si však po přečtení scénáře uvědomila kolik toho má s hlavnípostavou společného, že roli nadšeně přijala.Po nástupu nového režiséra Garsona Kanina zase nebyla nadšená Streisandová, zvláště kdyžvyškrtl hlavní singl People. Nakonec ho ale přesvědčili a song v muzikálu zůstal.4.4 Divadelní premiéryZačalo se zkoušet a přišly problémy s libretem, které bylo příliš dlouhé, i když bylo o třicetminut zkrácené. Po premiéře v Bostonu kritici opěvovali Barbru Steisandovou, ale muzikálcelkově odmítli. Jule Styne o Barbře prohlásil, že z každé písně udělala drama o třechjednáních, které se odehrálo ve třech minutách. Před premiérou v New Yorku, která bylapětkrát odložena, Lennartová libreto ještě zkrátila o další půl hodinu.Po uběhnutí sedmnácti předpremiér byla Funny Girl konečně v roce 26. března 1964 uvedenana Broadwayi, kde odehrála 1348 repríz a byla nominována na osm cen Tony, které ovšemv té době získal jiný slavný muzikál a to Hello, Dolly.5 SynopseDěj, podle kterého je napsán jak film, tak i muzikál Funny Girl je inspirován životem herečkya zpěvačky Fanny Briceové, který je doplněn o fikci a historická fakta. Manžel Fanny NickArnstein byl po přečtení scénáře odhodlaný se soudit, ale nakonec byl příběh trochupoupraven. Cílem nebylo napsat historické vzpomínkové dílo, ale zábavu, což se podařilo.Příběh vypráví o komediálním talentu Fanny Briceové, která se s ním probojuje až dovyhlášeného muzikálového divadla Follies, Florenza Ziegfelda, které bylo populární kolem r.1910. Ovšem už ve svém prvním angažmá v malém divadle u Toma Kenneyho poznánoblesního Nicka Arnsteina, který ji od první chvíle okouzlí. Nick je ovšem hazardní hráč arád sází na koně.Po premiéře Ziegfeldovi revue, kde Fanny udělá ze svatební scény vtipný výstup, který má udiváků veliký úspěch, se Nick opět zjeví v zákulisí. Ten večer se s Fanny sblíží na oslavějejího úspěchu, kterou pro ni uspořádá maminka. Poté Nick odjíždí a potkávají se až za desetměsíců, kdy pozve v té chvíli naštvanou Fanny k sobě na večeři.Nick musí odjet do Monte Carla, a Fanny, která je zrovna se souborem na turné se rozhodne,že pojede za ním. Vezmou se, Nick koupí dům, Fanny porodí dítě a pak nastanou problémy.Nickovi se nedaří na dostizích a tak chce založit Casino na Floridě. Schází mu k tomu ovšemjisté finance, které mu Fanny zapůjčí. Jenže přes Floridu se přežene uragán a všechno zničí, a
  5. 5. proto Nick přistoupí na riskantní hru s cennými papíry, která nedopadne dobře a skončí vevězení. Fanny ho navštěvuje, píší si dopisy, mezitím, co se ona stará o dceru a zkouší novéhry.Po propuštění Nicka z vězení přijde k Fanny do šatny, která se zde připravuje na premiérunové show, a řekne jí, že už s ní dokáže žít, a že je konec. Zdrcená Fanny jde ale dál, najeviště, kde ji čekají lidé a divadlo, které celý život tak miluje.7 Filmová Funny GirlRoku 1967 byla do role filmové Funny Girl obsazena po divadelním úspěchu opět BarbraSteisand. Hereckého partnera v roli Nicka Arnsteina jí dělal Omar Sharif. Film vznikal podrežisérskou taktovkou Williama Wylera, který měl za sebou už filmy jako Na větrné hůrce,Prázdniny v Římě. Muzikál to však byl jeho první.Po natáčení prohlásil, že pracovat s Barbrou bylo náročné, ale zároveň zábavné, a že nikdynesetkal s větším profesionálem. Film měl premiéru 18. září roku 1968 a stal se obrovskyúspěšným.Barbra Streisand obdržela za roli Fanny Briceové sošku Oscara a stala se tak úspěšnoufilmovou herečkou, o čemž vždy snila.8 Česká divadelní Funny Girl4.1 Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad LabemV České republice byl poprvé tento muzikál uveden 25. listopadu 2011, kdy ho nastudovalsoubor Severočeského divadla baletu a opery v Ústí nad Labem v hlavní roli s hostujícíMonikou Absolonovou, která byla za tuto roli oceněna hereckou asociací a roku 2012převzala cenu Thálie. Ústecké divadlo již nemá další peníze na práva pro další uvádění, protosi zde Funny Girl po hostování v pražském divadle Hybernia odbyla svoji derniéru.4.2 Městské divadlo BrnoS novou divadelní sezónou, 22. září 2021, přišla premiéra Funny Girl i na Hudební scénu doMěstského divadla Brno, kde se v roli této komediální role střídají Hana Holišová a RadkaCoufalová.
  6. 6. 9 BibliografieSIEGFRIED SCHMIDT-JOOS. Muzikál. Praha: Supraphon, 1968. ISBN 02-222-68.Kniha o všeobecném vzniku muzikálu obsahující podrobnosti o autorech, samotných dílech,jejich obsazích, hercích a úspěších.KERICK, John, Jiří KOTOUČEK, Klára LATZKOVÁ a Luboš MAREČEK. Funny Girl:Program k 693. premiéře Městského divadla Brno. Brno: CONY CZ, s. r. o., 2012.Program k brněnskému uvedení Funny Girl, kde se dají nalézt informace o spletité cestěmuzikálu na jeviště, o hlavní představitelce Barbře Streisand i o skutečné Fanny Briceové.Devatenácté Ceny Thálie rozdány. In: Ceny Thálie: výroční ocenění Herecké asociace[online]. © 2007-2012 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.ceny-thalie.cz/tiskove_informace_2011.phpČlánek shrnující dění a informace z večera předávání cen Thálie, kde ocenili i úspěchpředstavitelky Funny Girl Moniky Absolonové.I. Lennart, J. Styne, B. Merrill: FUNNY GIRL. In: Severočeské divadlo: Divadlo pro každého[online]. © 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.operabalet.cz/?page=rep&id=384Článek prezentující přestavení Funny Girl v Severočeském divadle opery a baletu v Ústí nadLabem. Obsahuje informace o autorech, obsazení a video pozvánku režiséra.Funny Girl. In: Městské divadlo Brno [online]. © 2013 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:http://www.mdb.cz/inscenace/304-funny-girl/Článek o uvedení Funny Girl v Městském divadle Brno s obsahem, obsazením, autory aspolupracovníky na tomto díle.
  7. 7. 10 Obrázek – časová osa

×