Závěrečný úkol KPI

209 views

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
209
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný úkol KPI

  1. 1. Argumentační textEnvironmentální problematika úzce souvisí s činností pedagogů – jak budoucích, tak i stávajících.Každý učitel by měl mít na paměti ochranu přírody a svým svěřencům by měl vštěpovat, jak důležitéje se o okolní přírodu zajímat, na co je třeba dbát, jaké aspekty mohou přispět ke zlepšení či zhoršenístavu prostředí.Výběr vhodného názvu práce byl snadný, nadpis hned na první pohled prozrazuje, jaká problematikabude probírána a kterého regionu se týká.Klíčová slovaEnvironmentální problematika, ochrana přírody, Bystřice pod HostýnemAnotaceSeminární práce „Podhostýnský mikroregion“ je svým obsahem zaměřena na environmentálníproblematiku zvoleného regionu.V úvodu je upřesněna poloha regionu, v které části České republiky se nachází. Nechybí ani výčetjednotlivých obcí, které do Podhostýnského mikroregionu patří.Následují informace, jak je na tom region s půdními typy, lesními porosty, kvalitou ovzduší, vodnímitoky, či zásobami pitné vody. Regionální environmentální problematika Podhostýnský mikroregion1. Lokalizace Podhostýnský mikroregion se nachází v severní části Zlínského kraje v okolí Svatého Hostýna.Mimojiné se může pochlubit četnými kulturními i přírodními hodnotami. Přirozeným hospodářským asprávním centrem regionu a zároveň obcí s rozšířenou působností je město Bystřice pod Hostýnem sezámkem (přestavěn z původní tvrze). V předzámčí bystřického zámku se nachází Informační centrum,kde je možno informovat se o všem turistických atraktivitách regionu a o kulturních událostech. Bystřice pod Hostýnem leží na úpatí Hostýnských vrchů, na rozhranní tří krajů – Valašsko,Haná a Záhoří. Díky své poloze se může pyšnit bohatou kulturní a společenskou rozmanitostí. Udržujíse zde staré zvyky a lidové tradice, v jednotlivých okolních obcích funguje pestrá spolková činnost. K regionu dále patří i okolní vesnice: Blazice, Brusné, Chomýž, Chvalčov, Jankovice, Komárno,Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice Celková rozloha mikroregionu je 168,21km². Založen byl v roce 1999 a jeho vznikem bylvytvořen základ pro rozvoj spolupráce členských obcí. [1]
  2. 2. Obrázek - Podhostýnský mikroregion2. Půda a půdní reliéf Nachází se zde několik typů půd. V jižní až jihozápadní části území města Bystřice podHostýnem se na geologickém podloží tvořeném flyšovými bezkarbonátovými až karbonátovýmipískovci vyskytují půdy typu pelické černice. Na sprašových hlínách jsou pak v jihovýchodní částikatastru města hnědozemě. S rostoucí nadmořskou výškou a změnou podloží (flyšové až silněkarbonátové břidlice) se pak objevují kambizemě. [2]3. Vody 3.1 Vodní toky a rybníky V okolí Bystřice pod Hostýnem pramení nebo městem protékají následující řeky: Bystřička,Černý potok, Mlýnský potok a Korzárský potok. Nejvýznamnější z nich je řeka Bystřička. Pramení naúzemí obce Chvalčov a je levostranným přítokem řeky Moštěnky. Jedná se o malý vodní tok, jehožplocha povodí činí 25km². V Bystřici pod Hostýnem činí šířka říčky asi 2m. Na území města Bystřice pod Hostýnem se nachází 12 rybníků, některé jsou ve vlastnictvíměsta, jiné ve vlastnictví soukromých osob. Nejvýznamnější z nich jsou rybníky Obora I, II a III aRybníky na Belidlech. 3.2 Studánky a prameny V Bystřici pod Hostýnem a v blízkém okolí můžeme nalézt hned několik studánek a pramenůs nezávadnou pitnou vodou. Mezi nejznámější patří Hurbanova studánka, pramen u Vodní kaple nasv. Hostýně, studánka Fr. Táborského a Fr. Ondrúška. 3.3 Zásobování vodou
  3. 3. Obce bývají zásobeny především z vlastních zdrojů (studny, jímací zářezy). Město Bystřicepod Hostýnem je připojeno na skupinový vodovod Holešov. Jihovýchodní část – lokalita „Lázně“jepřipojena na tzv. Hostýnský vodovod. 3.4 Kanalizace a odpadní vody V mikroregionu jsou vybudovány následující čističky odpadních vod (dále už jen ČOV):Bystřice pod Hostýnem (napojena i obec Chvalčov), Rusava (kaly se odvážejí na další zpracování doHolešova), Loukov (Kořenová ČOV). Obce, které ještě čištění odpadních vod vyřešeno nemají, vybudování ČOV nebo alespoňpřipojení kanalizačních sítí na již vybudované ČOV plánují. Jedná se především o obce Osíčko,Chomýž, Jankovice, Komárno a Mrlínek.4. Ovzduší Kvalita ovzduší, především její narušení, představuje problém celosvětového měřítka.Důsledky znečištění mohou mít negativní vliv na zdraví obyvatelstva, zvířat, rostlin i půdy.Asi největším problémem znečišťování ovzduší v Podhostýnsku je silniční doprava, přesněji řečenovýfukové plyny. Městem Bystřice pod Hostýnem procházejí frekventované tranzitní komunikace, naněkolika místech se dokonce kříží. Město je zatěžováno dopravou, jejími negativními produkty (hluk,exhalace). Může se ale projevovat i dálkové znečištění ovzduší z Přerova a Valašského Meziříčí, a tov obdobích, kdy vanou větry příslušných směrů.5. Lesy Lesní porosty se nachází na 70% výměry území přírodního parku Hostýnské vrchy.Nachází sezde lesní vegetační stupně dubobukový, bukový a jedlobukový (který převažuje). 5.1 Doubravy Vyskytují se v nadmořské výšce 220 – 400m. Původní buk lesní, který se vyskytoval v tomtospolečenství, již bohužel vymizel. V současné době se v Doubravách vyskytují změněná společenstvapařezin, především dub s habrem obecným, bříza bělokorá a lípa. Do porostů byla často nevhodnýmzpůsobem vnášena borovice, či smrk ztepilý, což způsobuje degradaci a rozvrácení původníhoosazení.. 5.2 Bučiny Buk lesní má na většině území optimální podmínky pro růst, jeho porost tedy zaujímá největšíplochu. Vyskytují se od přibližně 350 do 680m n.m.
  4. 4. 5.3 Jedlové bučiny Vyskytují se ve vyšších polohách Hostýnských vrchů. Jako méně rozšířená společenstva označujeme olšiny, jaseniny a javořiny (do 400m n.m.) Od konce 19.století dochází k výsadbám smrku. Tyto porosty často trpí řadou škodlivýchčinitelů a jsou ekologicky velmi málo stabilní. Setkat se můžeme i s výsadbou borovice lesní amodřínu opadavého. Na okrajích smíšených lesů můžeme ojediněle nalézt jabloň lesní a hrušeň polničku, jalovecobecný, hloh. Kolem toků se vyskytují olše lepkavé, vrba bílá a střemcha obecná.Státní podnik Lesy ČR s.p. – lesní správa Bystřice pod Hostýnem v současnosti usiluje o vyššízastoupení původních dřevin. [3]
  5. 5. Použitá literatura[1] Podhostýnský mikroregion [online] [2013-01-06] dostupný z : http://www.podhostynsko.cz/index.php?main_m=zakladni_informace - informace jsou objektivní - text není komerčně zaměřen - text obsahuje aktuální informace - hloubka a šířka obsažené tématiky dostatečná - text je důvěryhodný a odborně kvalitní[2] Portál města Bystřice pod Hostýnem [online] [2013-01-06] dostupný z: http://www.mubph.cz/clanek.php?id=262 - autor textu uveden - text obsahuje odbornou terminologii - hloubka a šířka obsažené tématiky dostatečná - informace jsou objektivní - text není komerčně zameřen[3] SVAČINA, T., HRADÍLEK, Z. a kol. Příroda Hostýnských vrchů. 1.vyd. Chvalčov:Českomoravská sdružení pro ochranu přírody. 2007. 127s. ISBN 978-80-254-0101-9 - autor textu uveden - text je strukturován pomocí podnadpisů a odstavců - informace jsou přesné, objektivní - autor textu je erudovaný v tématu článku - hloubka a šířka obsažené tématiky dostatečná

×