Závěrečný úkol pavel juráš
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Závěrečný úkol pavel juráš

on

  • 378 views

 

Statistics

Views

Total Views
378
Views on SlideShare
378
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Závěrečný úkol pavel juráš Závěrečný úkol pavel juráš Document Transcript

  • Argumentace výběru tématuEvropská unie, jak ji známe dnes, je výsledkem integračního procesu, trvajícího více než půlstoletí. Otázkou však zůstává, co Evropská unie představuje. Proto je důležitá zkoumat, čímskutečně EU je. Z pohledu studia evropské integrace se jedná o výchozí bod k dalšímuzkoumání. Pro naši práci vezmeme v potaz dvě teze, z nichž první nahlíží na EU jako napolitický systém a druhá vychází z pojetí, že EU je státem. Tyto dvě koncepce jsou nejčastějiskloňovány v souvislosti s EU, proto je práce pojata v rámci těchto tvrzení. V naší práci setedy budeme zabývat jednotlivými znaky, které EU vykazuje.Název práceJe Evropská unie politickým systémem či státem?Odborný textEU jako politický systém? Pro naše posouzení, zda-li můžeme v případě EU hovořit o politickém systému, námposlouží obecný model politického systému a jeho funkce, jak se jimi zabývali David Eastona Gabriel A. Almond. David Easton definuje politický systém „jako soubor vztahůvydělených z celku sociálního chování, jehož prostřednictvím jsou ve společnostiautoritativně přidělovány hodnoty.“ (Říchová 2000: 52) Pokud vezmeme v úvahu strukturně-funkcionální analýzu G. A. Almonda, tak hlavními funkcemi politiky jsou především potřebaa nutnost zachovat systém, integrovat jeho členy a to prostřednictvím, resp. pomocí rozvíjeníschopnosti adaptovat se na měnící se podmínky. Politický systém navíc musí prokázatschopnost dosáhnout cíle. Almond tedy definuje politický systém jako „systém interakcí,které lze nalézt ve všech nezávislých společnostech, jež jsou prostoupeny funkcemi integracea adaptace. Tyto funkce jsou provázány na užití či hrozbu víceméně legitimního fyzickéhodonucení.“ (Říchová 2000: 63) Unie se vyznačuje tím, že členské státy v průběhu integracepostupně delegují stále více pravomocí na nadnárodní instituce a systém je nucen adaptovat sena stále se měnící prostředí. Členské státy na základě smluv přenesly část své suverenity aněkteré funkce na evropské instituce. Je zbytečné zde vypisovat jednotlivé pravomoci afunkce, jež byly přeneseny na unijní úroveň. Pro účel naší práce poslouží fakt, žev nadnárodní rovině tímto procesem vznikl politický systém, který definuje kauzální vztahy,
  • při kterých jsou autoritativně přidělovány hodnoty. Na unijní úrovni dochází k přijímání řadyrozhodnutí, jež mají regulativní nebo redistributivní charakter. Tohoto procesu se včetně státůúčastní nadnárodní instituce reprezentující Unii. Těmito institucemi jsou Komise, Evropskýparlament a ESD. Hlas členských států je zastoupen pouze v rámci Rady ministrů. Toutoskutečností se Evropská unie odlišuje od mezinárodních organizací. Z jiných subsystémů společnosti dále přicházejí do politického systému impulzy veformě vstupů. Následně musí být za účelem zachování stability a funkčnosti daného systémutyto vstupy zpracovány a přeměněny v politické požadavky. Výstupy jsou vlastnímproduktem politického systému. (Říchová 2000: 49) Není pochyb o tom, že v prostoru EUprobíhá politická socializace, jež se zaměřuje na začleňování evropského obyvatelstva (více čiméně úspěšně) do politické kultury dané společnosti. Členové této společnosti dále artikulujísvé zájmy prostřednictví nejrůznějších skupin a aktérů na různých úrovních (zájmovéskupiny, NGOs, regiony, odborové organizace atd.) a ty se poté na nadnárodní úrovniagregují. Na nadnárodní úrovni EU se poté vytváří určitá pravidla či normy, které se dáleaplikují a následně také posuzují. V tomto případě není pochyb o tom, že EU tvoří výstupy.EU jako stát? Pokud bychom chtěli nahlížet na EU jako na stát, musíme vzít v potaz jednotlivákritéria, která stát tvoří. Jako výchozí bod použijeme kritéria definovaná v Konvenci oprávech a povinnostech států, jež byla podepsána roku 1933 v Montevideu. Dle tétomezinárodní konvence, která se stala obecně uznávána mezinárodním právem, je státsubjektem mezinárodního práva, jestliže disponuje následujícími kritérii: obyvatelstvo,teritorium, suverenita (myšleno vnitřní i vnější) a schopnost vstupovat do svazků s jinýmistáty. (Council on Foreign Relations 1933) Pokud uvažujeme o evropském obyvatelstvu, tak nelze říci, že by existoval evropskýdémos, ve smyslu politického národa, jež je srozumitelně identifikovatelný v rámcievropského politického prostoru. (Fiala 2006) Faktem je, že většina obyvatel EU i přesto, žemá jak občanství svého státu, tak občanství evropské, inklinuje k tomu, že se považuje zapříslušníka národa svého, nikoliv evropského. Zaměříme-li se na teritorium, je v případě EU velmi obtížné definovat, co je možnéidentifikovat jako teritorium. V rámci vnitřního trhu je EU skutečně jednotným prostorem bezvnitřních hranic, avšak pokud nebudeme operovat s vnitřním trhem, tak lze jen těžko říci, žeEU má jednoznačnou teritoriální integritu.
  • Dalším aspektem je tedy suverenita. Evropská unie se v rámci vnější suverenitypokouší o koordinaci zahraniční politiky členských států prostřednictvím Evropské rady,v čele se stálým předsedou a dále pak s vysokým představitelem pro SZBP. Je vymezována aEvropskou radou a Radou na základě konsenzu. Pro stát hovoří fakt, že se vstupem v platnostLisabonské smlouvy získala Evropská unie právní subjektivitu. Problém můžeme spatřovatpředevším v heterogenním přístupu členských států k high policy a low policy. (Laursen 2009:2) Fakticky tedy výkon této politiky zůstává v rukou jednotlivých národních vlád.„Sjednocování této oblasti je významně ovlivňováno propojením národních (nezřídka iregionálních) a mezinárodních politických rovin, odlišným potenciálem a strategickýmikoncepcemi nejrůznějších státních a nestátních aktérů a v neposlední řadě i různými modelyutváření zahraniční politiky v jednotlivých členských zemích v závislosti na struktuře afunkcích konkrétních politických systémů.“ (Fiala, Pitrová 2009: 589) V případě vnitřnísuverenity EU taktéž nedisponuje reálnými donucovacími prostředky, spoléhá spíše najednotlivé členské státy, že budou prosazovat její rozhodnutí.AnotacePráce se zabývá pohledem na integračním uskupení zvané Evropská unie. Předkládaný text sezabývá výzkumem, zda-li se v případě EU jedná o politický systém, jak jej definovali DavidEaston a Gabriel Almond či zda se jedná o stát jež je určen kritérii definovanými v Konvencio právech a povinnostech států. Výzkum samotného subjektu EU je důležitý z toho důvodu,aby bylo možné tento subjekt uchopit z teoretického hlediska a následně zkoumat jeho funkcea procesy. Výstupem práce je stanovení a zřetelné znázornění jednotlivých charakteristickýchrysů, které EU naplňuje.Klíčová slova: Evropská unie, politický systém, stát, Gabriel Almond, David Easton,Konvence z Montevidea
  • ZdrojeFIALA, Petr. Evropská integrace, politická identita a demokracie. Revue politika politicko-společenská revue Centra pro Studium Demokracie a Kultury [online]. 2006, roč. 4, 6-7 [cit.2012-12-29]. ISSN 1803-8468. Dostupné z:http://www.revuepolitika.cz/clanky/455/evropska-integrace-politicka-identita-a-demokracie - Autorem je první profesor politologie v ČR - Uznávaný odborník na problematiku EU a člen katedry FSS MUNI - Styl jazyka vypovídá o odbornosti článku - Do Revue politika přispívají přední domácí i zahraniční autoři (vědci, publicisté, politici, spisovatelé), jsou zde pravidelně publikovány aktuální politické analýzy a úvahy, rozhovory a studie a překlady nejzajímavějších statí ze zahraničních periodik - Stránky jsou přehledné a transparentníMontevideo Convention on the Rights and Duties of States. Council on Foreign Relations[online]. 1933 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z: http://www.cfr.org/sovereignty/montevideo-convention-rights-duties-states/p15897 - stránky jsou přehledné, transparentní a obsahují zřetelné údaje - citovaný dokument je kopií originálního dokumentu z roku 1933 - členy organizace jsou přední odborníci na mezinárodní otázky - má dlouholetou tradici (od roku 1921) - jedná se o velmi obsáhlou databázi odborných příspěvkůŘÍCHOVÁ, Blanka. Přehled moderních politologických teorií: Empiricko-analytický přístupv soudobé politické vědě. 1.vyd. Praha: Portál, 2000, 303 s. ISBN 80-717-8461-3. - Autorkou je profesorka politologie - Kniha je recenzovaná - Jedná se o odbornou monografii pokrývající dané téma - Kniha je psána v objektivním duchu - Vydavatelem je zavedené nakladatelství PortálFIALA, Petr. - PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno : Centrumpro studium demokracie a kultury, 2009. 803 s ISBN 9788073251802. - Autory jsou dva přední odborníci na danou problematiku - Vyučují na FSS MUNI
  • - Jedná se o první ucelenou monografii shrnující dané téma - Informace jsou přesné a spolehlivé - Hloubka pokrytí dané problematiky je na vysoké úrovni - Kniha je recenzovanáLAURSEN, Finn. The EU as a foreign and security policy actor. St. Louis, MO: R[epublic]of L[etters], c2009, xx, 362 p. International relations studies series, v.5. ISBN 90-897-9007-1. - Autorem je politolog působící jako Jean Monnet Chair - Vydal mnoho publikací týkající se daného tématu - Obsažené informace mají vysokou kvalitativní hodnotu - Informace jsou podávány objektivně - Kvalitní vydavatel