Your SlideShare is downloading. ×
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Závěrečný úkol KPI

744

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
744
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Argumentace výběru tématu:Téma konceptuální umění poměrně úzce souvisí se zaměřením mého oboru, kterým jeEstetika. Stěžejními oblastmi mého studia je filosofie a umění. Myslím si tedy, že toto téma jepro oblast mého studia poměrně zajímavé, neboť se jedná o téma poměrně kontroverzní.Velmi často se totiž strhává diskuze, zda je konceptuální umění opravdu uměním.Anotace:Tato práce pojednává o konceptuálním umění. Práce se zaměřuje na vysvětlení a objasněnísamotného pojmu konceptuální umění. Je zde snaha podat ucelenou představu vzniku apodstaty tohoto uměleckého hnutí, jehož vznik řadíme do 20. století. Budou zde představena iněkterá díla konceptuálních umělců. Poměrně velký prostor je věnován Marcelu Duchampovi,snad nejznámějšímu konceptuálnímu umělci.Klíčová slova:Konceptuální umění, umění, myšlenka, umělecké dílo, umělecKonceptuální umění Vznik konceptuálního umění je vázán na složitou situaci umění a společnosti ve 20.století v USA. Podnětem pro vznik tohoto uměleckého hnutí byla koncem 50. a začátkem 60.let velká krize modernismu. Další z příčin vzniku konceptuálního umění byly tendencesměřující proti institucionální politice a snahy o rozbití dogmat modernismu.1 Daniel Baird vesvém článku připisuje vznik konceptuálního umění právě jakémusi „egoismu“ umění v 19.století. Nejprve bude třeba objasnění samotného pojmu konceptuální umění. Podstatou tohotohnutí je myšlenka – koncept.2 Pokud bychom měli rozlišit konceptuální umění od uměnítradičního, můžeme říci, že tradiční umění má za cíl nabídnout divákovi krásu, kdežto1 GRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Fakulta filmová a televizní, Katedrafotografie, 2004, s. 9.2 Konceptuální umění. GLENN, Martina. ArtMuseum.cz [online]. 2009 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=75)
  • 2. konceptuální umění nabízí divákovi, jak bylo zmíněno výše, svoji myšlenku. 3 Neexistuje všakpřesná definice tohoto pojmu, i přes to, že se o ni mnoho umělců i filosofů pokoušelo.Konceptuální umění samo o sobě je však často považováno za velmi kontroverzní a jehohodnocení téměř vždy vyvolává silné emoce. Jako první se v roce 1961 o definicikonceptuálního umění pokoušel Henry Flynt v eseji „Concept Art“. Mezi známé konceptuálníumělce řadíme Yoko Ono, Josepha Beuyse, Yvese Kleina, Josepha Kosutha, Sol LeWitta ajiné. Významnou osobností konceptuálního umění byl i Marcel Duchamp, který formulovalvznik umění právě na základě myšlenky. A právě myšlenka je jednou z podmínekkonceptuálního umění. Například svoje dílo s názvem „Fontána“, což byl zakoupený apodepsaný pisoár, chtěl vystavit v novém kontextu a změnit tím i jeho původní funkci.4 Jinýumělec, Robert Rauschenberg, představil světu v roce 1953 svoje dílo. Jednalo se ovygumovanou De Kooningovu kresbu. Toto dílo bylo příčinou vzniku mnoha diskuzí o tom,zda lze považovat vygumované umělecké dílo za umění. Yves Klein zase pojmenoval svouvýstavu „Prázdno“. Výstava opravdu prázdná byla, návštěvníci mohli spatřit pouze holé zdi.5Mezi nejkontroverznější díla však řadíme dílo Piera Manzoniho s názvem „Umělcovo hovno“.Jednalo se o plechové krabičky, jejichž obsah není třeba více přibližovat. Manzoni si nepřál,aby byly plechovky otevřeny, neboť by podle jeho slov přestaly být uměleckým dílem. Tyto„díla“ pak prodával za poměrně vysoké částky. Jako další příklad konceptuálního uměnímůžeme uvést dílo Johna Cage, který měl v USA poměrně velký vliv. Jde o skladbu s názvem„Silence“. Tato skladba začala otevřením klávesnic piána, ale hudebník pouze čekal po dobu4 minut a 33 vteřin a potom opět klavír zavřel.6 Mezi hnutí, která ovlivnila konceptuálníumění, se řadil vedle pop-artu i minimal art. Minimalisté měli snahu zbavit svá díla vedlejšíchprvků. Hnutí Fluxus patřilo k hnutím, která měla velký vliv na konceptuální umění. Vzniktohoto hnutí spatřujeme někdy kolem 50. let minulého století. Cílem konceptualistů bylozdůraznit každodenní všední realitu a vyzvednout ideu samotného uměleckého díla. Bohužel,i přes veškeré snahy o definování konceptuálního umění, dodnes nevíme přesně jeho podstatu.Za nejdůležitější teorie pokoušející se definovat jeho podstatu můžeme považovat teorie3 Srov. NIEDERLE, Rostislav. Pojmy estetiky: analytický přístup. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 98.4 GRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Fakulta filmová a televizní, Katedrafotografie, 2004, s. 10.5 Konceptuální umění. GLENN, Martina. ArtMuseum.cz [online]. 2009 [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=75)6 GRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Fakulta filmová a televizní, Katedrafotografie, 2004, s. 14.
  • 3. Josepha Kosutha, Sol LeWitta a britské skupiny Art & Language. Právě LeWittovu esej„Paragraphs on Conceptual Art“ z roku 1967 lze považovat za jednu z prvních esejí, které sesnažily o definici pojmu konceptuální umění. V této eseji LeWitt považuje právě myšlenku zasamotné umělecké dílo. Přímo tvrdí, že: „Myšlenka sama o sobě, dokonce, ani když nenívizuální, je více uměleckým dílem než jakýkoli dokončený produkt.“7 Jeho snahou bylovyloučení subjektivity a expresivity z konceptuálního díla. Otázku, co mělo uměníreprezentovat, nahradilo zdůraznění významu samotného procesu, aniž by byla zcelaodmítnuta vizuální podoba díla.8 Joseph Kosuth se ve své eseji „Art after Philosophy“ snaží oformulaci konceptuálního umění na základě kritických zkušeností vývoje výtvarného umění afilosofie.9 Podle něj umění má vazby pouze k samotnému umění, ne k okolní realitě anik filozofii. Konceptuální umění bylo vždy objektivní, zbavené estetické funkce a byloprodukováno jasnými a předem určenými postupy. Konceptualisté umožňovali nahlížet naumění jako na nástroj pro zkoumání konceptu umění. Jejich snahou bylo vymezení jakésidefinice umění. K tomu jim právě pomohla nová interpretace, kterou prostřednictvím svýchready-mades nabídl Marcel Duchamp. Konceptuální umění se stalo synonymem prootevřenost, útočnost, vnímavost jak společenskou, tak politickou.Časová osa:7 Baird, Daniel. The Rematerialization of the Idea: Traffic: Conceptual Art in Canada 1965-1980." Border Crossings 29, no. 4 (December2010): 66-72. Art Full Text (H.W. Wilson), EBSCOhost (accessed December 17, 2012).8 GRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, Fakulta filmová a televizní, Katedrafotografie, 2004, s. 32.9 Tamtéž, s. 35.
  • 4. Dalším důležitým tématem týkajícím se konceptuálního umění je pojem dematerializaceumění. To znamená, že umělecké objekty jsou pouze prostředníky k dosažení určitého stavumysli. Druhým významem je teze, že umění je zejména intelektuální snahou. Umělecká dílajsou hlavně kulturní díla, proto je potřeba vnímat umělce jako intelektuály. Jiným významemje snaha konceptualistů zabránit konzumnímu užívání umění. Považuji též za důležitézdůraznit, že konceptualisté měli velký zájem o lingvistickou filosofii. Konceptuální umění sezabývá jazykem. Jak uvádí Niederle, konceptuální umění má sémantiku, má tedy nějakýobsah. Závěrem je třeba zmínit jistou odlišnost jednotlivých definic konceptuálního umění.Jedno bylo však společné, a to vyloučení vizuality ve prospěch myšlenky.1010 Tamtéž, s. 41.
  • 5. Bibliografie:BAIRD, Daniel. The Rematerialization of the Idea: Traffic: Conceptual Art in Canada 1965-1980. Border Crossings 29, no. 4 (December 2010): 66-72. Art Full Text (H. W. Wilson),EBSCOhost (accessed December 18, 2012). Available from:http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=aft&AN=505375548&lang=cs&site=ehost-live.  Článek pochází z licencovaného informačního zdroje EBSCO  Jedná se tedy o ověřené informace  Je uveden autor  Autor je erudovaný ve svém oboru  Stránka obsahuje funkční linky a odkazyGRYGAR, Štěpán. Konceptuální umění a fotografie. 1. vyd. Praha: Akademie múzickýchumění, Fakulta filmová a televizní, Katedra fotografie, 2004, 119 s. ISBN 8073310147.  Odborná kniha  Autor erudovaný ve svém oboru  Tudíž je redigovaná  Gramatická bezchybnost  Je zde uvedeno datum vydání  Velmi objektivní informace
  • 6. NIEDERLE, Rostislav. Pojmy estetiky: analytický přístup. Vyd. 1. Brno: Masarykovauniverzita, 2010, 158 s. ISBN 9788021053076.  Odborná kniha  Autor přednáší na FF MU, tudíž je erudovaný ve svém oboru  Velmi objektivní informace  Velice důvěryhodná  Bibliografická citaceKonceptuální umění. GLENN, Martina. ArtMuseum.cz [online]. 2009 [cit. 2012-12-18].Dostupné z: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=75  Uvedené jméno odpovědného člověka za web  Uvedené datum vzniku článku  Funkčnost odkazů  V závěru článku seznam použité literatury  Možnost kontaktovat tvůrce webu

×