A hps praxe

861 views
609 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
861
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
47
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

A hps praxe

  1. 1. Obecné cíle HPS Obecné cíle HPS jsou určovány a dány výsledky střetů zájmů všech subjektů (často protichůdných) hospodářského a politického života:  politických stran,  podnikatelských subjektů a jejich organizací – např. svaz podnikatelů,  zaměstnanců a jejich organizací – odborových svazů,  státu a státní administrativy. Nejčastěji jsou formulovány v politických deklaracích vlád, politických stran atd. Obecně lze definovat tyto cíle HPS:  zajistit dynamický rozvoj NH,  zajistit hospodářskou stabilitu země,  zajistit strukturální adaptabilitu na celosvětový vývoj,  zajistit sociální stabilitu v zemi – sociální smír, odstranění sociálních tvrdostí jako důsledku existence tržního hospodářství.
  2. 2. Dílčí cíle HPS – tradiční cíle jsou odrazem realizace obecných cílů HPS v praxi Přiměřeně vysoký, rovnoměrný a stálý růst reálného HDP  Podle OECD by se měl růst reálného HDP pohybovat na úrovni alespoň 3 %. Vysoká míra zaměstnanosti, nízká míra nezaměstnanosti  Nejedná se o dosažení nulové nezaměstnanosti, ale o udržení přirozené míry nezaměstnanosti v přijatelných mezích.  Podle OECD by se měla míra nezaměstnanosti pohybovat na úrovni cca 5 %. Nízká míra inflace  Zabránění cenovým šokům, zajištění stability cenové hladiny.  Podle OECD by se měla míra inflace pohybovat okolo 2 % Podíl BÚ na HDP  Podle OECD by se neměl běžný účet dostat do záporných čísel. Mezi těmito dílčími cíly existuje celá řada funkčních závislostí a dosažení zlepšení jednoho dílčího cíle (např. snížení nezaměstnanosti) může mít za následek zhoršení v jiné oblasti (např. zvýšení inflace).
  3. 3. Vývoj hlavních ukazatelů NH České republiky Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 HDP 4,2 3,1 2,1 3,8 4,7 6,8Míra nezaměstnanosti 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9Průměrná míra inflace 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 BÚ/HDP v % -4,6 -5,1 -5,3 -6,0 -5,0 -1,0 Ukazatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011 HDP 7,0 5,7 3,1 -4,7 2,7 1,7Míra nezaměstnanosti 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7Průměrná míra inflace 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 BÚ/HDP v % -2,0 -4,3 -2,1 -2,4 -3,9 -2,9
  4. 4. Magický čtyřúhelník OECD 2008 2009 2010 2011Tempo růstu HDP G 3,0 % 3,1 -4,7 2,7 1,7Míra nezaměstnanosti u 5,0 % 4,4 6,7 7,3 6,7Míra inflace π 2,0 % 6,3 1,0 1,5 1,9Podíl salda BÚ/HDP b 0,0 % -2,1 -2,4 -3,9 -2,9 Magický čtyřúhelník G - tempo růstu HDP v % 3% 0% 5% b - BÚ/HDP v % 15% u - míra 0% nezaměstnanosti v % 2% 0% – míra inflace v %
  5. 5. Monetární politika státu = regulace množství peněz v oběhu. ČNB svými zásahy především ovlivňuje rozsah nabídky a poptávky na trhu peněz a to nepřímo prostřednictvím obchodních bank. Podle Ústavy ČR a zákona o České národní bance je hlavním úkolem ČNB péče o cenovou stabilitu. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním. Svého hlavního cíle – zajištění cenové stability - ČNB dosahuje změnami v nastavení základních úrokových sazeb. Rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb vychází z aktuální makroekonomické prognózy a vyhodnocení rizik jejího naplnění.
  6. 6. Nástroje ČNB k provádění monetární politikyCentrální banka má několik nástrojů, kterými může ovlivňovat peněžnízásobu a nabídku a poptávku po penězích. Jsou to zejména: úrokové sazby míra povinné minimální rezervy operace na volném trhu.
  7. 7. Úrokové sazby centrální bankySazby, za které si obchodní banky půjčují od ČNB nebo naopak ukládajíu ČNB peníze. Diskontní sazba – (v současné době 0,10 %)  Sazba, za kterou ČNB přijímá od obchodních bank krátkodobě peníze. Je vlastně úrok z diskontního úvěru. Banky mohou uložit přes noc u ČNB bez zajištění svoji přebytečnou likviditu. Minimální objem je 300 mil. Kč a dále celé násobky 100 mil. Kč. 14repo sazba – (v současné době 0,25 %)  Sazba pro tzv. repo úvěry. Jedná se o čtrnáctidenní termínované operace s cennými papíry (banka prodává, obchodní banky dávají přebytečnou likviditu).  Repo operace jsou hlavním měnovým nástrojem ČNB, kterým ovlivňuje množství peněz v ekonomice (měnové báze).  Banka stahuje měnu z oběhu prodejem svým cenných papírů (nebo pokladničních poukázek) a naopak ji do oběhu uvolňuje nákupem stejných cenných papírů. Lombardní sazba – (v současné době 0,75 %).  Je to úrok z lombardního úvěru. Tento typ úvěru je poskytován centrální bankou komerčním bankám proti zajištění zástavou cenných papírů.
  8. 8. Další nástroje centrální banky Povinná míra minimální rezervy – (v současné době 2 %.)  Povinná minimální rezerva je množství likvidních prostředků, které jsou komerční banky (včetně stavebních spořitelen) i pobočky zahraničních bank povinně držet na svém clearingovém účtu v Zúčtovacím centru ČNB.  Základnou pro výpočet výše povinné minimální rezervy je objem vkladů od nebankovních subjektů, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky. Prostředky na tomto účtu až do výše předepsaného objemu PMR jsou bankám úročeny 14denní repo sazbou ČNB (do roku 2001 úročeny nebyly). Operace na volném trhu  Obchodování, tj. nákupy a prodeje vládních krátkodobých cenných papírů, obligací a pokladničních poukázek.  Cílem operací na volném trhu je usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice.
  9. 9. Expanzivní monetární politikaDůsledkem expanzivní monetární politiky je zvýšení nabídky peněz napeněžním trhu, snížení jejich ceny (úrokové míry). Dochází k: snižování úrokových sazeb komerčních bank, snížení objemu minimálních povinných rezerv, nákup cenných papírů růstu agregátní poptávky po statcích a službách v důsledku dostatku peněz, růstu ekonomiky → HDP, snižování nezaměstnanosti depreciaci měny (znehodnocování domácí měny vůči zahraničním měnám), v důsledku toho ke zvyšování objemu vývozu postupnému zvyšování inflace.
  10. 10. Původně byla ekonomika v rovnováze v bodě R0 na úrovni jejího potenciálního produktu přicenové hladině P0. Expanzivní měnová politika způsobila posun křivky agregátní poptávkydoprava nahoru z pozice AD0 do pozice AD1. Krátkodobě se rovnovážný bod posunul pokřivce ASS doprava nahoru do pozic RK za potenciální HDP. Dlouhodobě se rovnováha vracído rovnovážného bodu R1 na dlouhodobou křivku nabídky ASL na úroveň potenciálního HDP,ale při zvýšené cenové hladině P1 Expanzivní monetární politika Cenová hladina ASL ASS P1 R1 RK AD1 P0 R0 AD0 HDPpot Reálný HDP
  11. 11. Restriktivní monetární politikaDůsledkem restriktivní monetární politiky je snížení nabídky peněz napeněžním trhu, zvýšení jejich ceny (úrokové míry). Dochází k: zvyšování úrokových sazeb komerčních bank, prodeji cenných papírů. snižování množství peněz v oběhu, poklesu agregátní poptávky po statcích a službách v důsledku nedostatku peněz, nebezpečí zpomalení růstu ekonomiky → HDP, apreciaci domácí měny, v důsledku toho ke zvyšování vývozních cen a snižování objemu vývozu zvyšování nezaměstnanosti, postupnému snižování inflace.
  12. 12. Původně byla ekonomika v rovnováze v bodě R0 na úrovni jejího potenciálního produktu přicenové hladině P0. Restriktivní měnová politika způsobila posun křivky agregátní poptávkydoleva z pozice AD0 do pozice AD1. Krátkodobě se rovnovážný bod posunul po křivce ASStaké doleva dolu do pozice RK pod potenciální HDP, dochází k poklesu reálného HDP.Dlouhodobě se rovnováha vrací do rovnovážného bodu R1 na dlouhodobou křivku nabídkyASL na úroveň potenciálního HDP, ale při snížené cenové hladině P1. Restriktivní monetární politika Cenová hladina ASL ASS P0 R0 RK AD0 P1 R1 AD1 HDPpot Reálný HDP
  13. 13. Fiskální politika státu Fiskální politiku státu lze definovat jako využívání státního rozpočtu jako nástroje státu k prosazování předem stanovených cílů Kromě státního rozpočtu jsou další rozpočty – krajů a obcí. Dohromady tvoří veřejné rozpočty. Státní rozpočet má formu bilance, to znamená dvě strany  Příjmy státního rozpočtu  Výdaje státního rozpočtu
  14. 14. Příjmy státního rozpočtuPříjmy státního rozpočtu můžeme rozdělit do tří skupin, z nichž první dvěnejsou příliš významné Úvěrové příjmy  Vydané cenné papíry (státní obligace, pokladniční poukázky), přijaté úvěry a půjčky.  Slouží hlavně k úhradě schodku rozpočtů, případně k financování státních zakázek. Nedaňové příjmy  nejsou příliš významné, malý podíl v celkových příjmech. Poněkud významnější jsou výnosy z majetku (podíly z majetkových účastí), ale s privatizací a rozprodejem státního majetku se neustále jejich podíl snižuje. Daňové příjmy  tvoří cca 90 % příjmů veřejných rozpočtů.  Do daňových příjmů se zahrnuje i pojistné na sociální pojištění, ale vzhledem k jeho účelovosti se sleduje zvlášť.  Největší část daňových příjmů tvoří sociální pojistné, asi 40 %, nepřímé daně asi 30 %, důchodové daně asi 25 %.
  15. 15. Příjmy státního rozpočtu 2011 rozpočet skutečnost % z příjmůPříjmy celkem 1 074,8 1 012,8 100,00z toho:daňové příjmy 543,2 523,4 51,68 DPH 195,1 191,9 18,95 spotřební daně 140,8 139,2 13,74 daň z příjmů PO 84,0 82,3 8,13 daň z příjmů FO 101,5 90,6 8,95 ostatní daně 21,8 19,4 1,91pojistné na SZ 373,3 366,8 36,22nedaňové příjmy 158,3 122,6 12,10
  16. 16. Výdaje státního rozpočtuVýdaje státního rozpočtu můžeme členit z mnoha hledisek,zejména: podle povinnosti  mandatorní výdaje – které musí být povinně vynaloženy na základě zákona, případně nějaké právní normy.  nemandatorní výdaje – ostatní výdaje na činnost státu a jím financovaných institucí. druhové členění  běžné výdaje – patří sem jednak výdaje na nákup zboží a služeb, jednak neinvestiční transfery (domácnostem , krajům, obcím atd.)  kapitálové výdaje – patří sem jednak výdaje na nákup investic, jednak investiční transfery. podle odvětví  několika stupňové členění podle jednotlivých odvětví NH podle kapitol  odpovědnostní členění podle toho, který úřad zodpovídá za výdaje, např. jednotlivá ministerstva, sněmovna, senát, jednotlivé úřady apod.
  17. 17. Výdaje státního rozpočtu 2011 rozpočet skutečnost % z výdajůVýdaje celkem 1 210,0 1 155,5 100,00Podle povinnosti:mandatorní výdaje (z toho např.:) 677,8 652,7 56,49 sociální transfery 475,7 474,4 41,06 obsluha státního dluhu 71,9 55,6 4,81 stavební spoření 11,8 10,7 0,93ostatní výdaje 532,3 502,8 43,51Podle druhu:běžné výdaje 1 084,4 1 036,6 89,71kapitálové výdaje 125,6 118,9 10,29Podle účelu (odvětví):1) sociální věci (důchody, podpory) 513,8 508,9 44,042) služby pro obyvatelstvo (školy, apod.) 277,2 260,5 22,553) všeob. veřejná správa (úřady, pol. strany) 157,5 133,4 11,554) bezpečnost státu a právní ochrana 100,9 101,1 8,755) průmysl, doprava a další odvětví 108,3 108,3 9,366) zemědělství, lesnictví 52,3 43,3 3,75
  18. 18. Příjmy a výdaje SR (v mld. Kč) v letech 2007 – 2011Druh příjmu - výdeje 2007 2008 2009 2010 2011Příjmy celkem 1 025,9 1 063,9 974,6 1 000,4 1 012,7daňové (bez pojistného SP) 533,5 544,4 485,4 508,0 523,4pojistné na SP 367,1 385,5 347,8 355,5 366,8nedaňové a ostatní 125,3 134,0 141,4 136,5 122,5Výdaje celkem 1 092,3 1 083,9 1 167,0 1 156,8 1 155,5Běžné výdaje 976,8 978,9 1033,9 1 026,6 1 036,6z toho sociální dávky 424,0 464,0 495,4 430,9 444,1Kapitálové výdaje 115,5 105,0 133,1 130,2 118,9Saldo SR -66,4 -20,0 -192,4 -156,4 -142,8
  19. 19. Restriktivní fiskální politika Nástrojem restriktivní fiskální politiky je přebytkový rozpočet. Příjmy jsou vyšší než výdaje. Přebytkového rozpočtu lze docílit: zvýšením příjmů:  vyšší daně,  vyšší povinné sociální pojištění, snížením státních výdajů:  omezení transferových plateb,  omezení výdajů na státní správu (zmrazení platů, snížení nákupů),  omezení státních zakázek. Důsledky restriktivní fiskální politiky:  snížení reálných důchodů,  snížení poptávky po zboží,  snížení cenové hladiny,  reálné nebezpečí omezení rozvoje ekonomiky. Celkový důsledek: snížení nabídky peněz na peněžním trhu.
  20. 20. Expanzivní fiskální politika Nástrojem expanzivní fiskální politiky je schodkový rozpočet. Příjmy jsou nižší než výdaje. Schodkový rozpočet je způsobován: snižováním příjmů státního rozpočtu:  nižší daňové zatížení,  nižší povinné sociální pojištění, zvyšováním státních výdajů:  větší transfery obyvatelstvu,  zvýšení výdajů na státní správu,  stále vyšší zadlužování státu  větší státní zakázky. Důsledky expanzivní fiskální politiky:  zvýšení reálných důchodů,  zvýšení poptávky po zboží,  zvýšení cenové hladiny,  zrychlení rozvoje ekonomiky, ale reálné nebezpečí zrychlení inflace. Celkový důsledek: zvýšení nabídky peněz na peněžním trhu.
  21. 21. Důchodová a cenová politika státu Je zaměřená na stabilizaci cenové hladiny ovlivňováním vývoje nominálních mezd a cen vládou. Může mít několik podob: Dobrovolná směrnice  Určuje např. procentní roční přírůstek nominálních mezd po dohodě v tripartitě.  Tento způsob obvykle neúčinný, protože dobrovolné směrnice se obvykle nedodržují. Vládní kontrola vývoje mezd a cen  Jedná se v podstatě o regulaci mezd a cen. Pro negativní dopady tohoto způsobu, zejména deformace cen, se prakticky nepoužívá. Daňové regulace vývoje mezd a cen  Stanoví se např. směrné procento, určující vývoj nominálních mezd a postih podnikatelů za jeho nedodržení formou zvýšení daní nebo odnětím daňových úlev.  Tento způsob regulace se v praxi zatím nepoužil. Vláda má tedy v rukou v podstatě pouze administrativní nástroje důchodové a cenové politiky.
  22. 22. Administrativní nástroje důchodové a cenové politiky státu Regulace cen  V převážné většině ceny regulované nejsou.  U vybraných druhů zboží a služeb  Jsou stanoveny cenové stropy např. regulované nájemné, léky  nebo kontrola cen z hlediska kalkulovaných nákladů např. elektřina, plyn, voda apod.  nebo naopak minimální nákupní ceny (především při výkupu zemědělských produktů od zemědělců zpracovatelskými firmami, např. u mléka.  Tato regulace má za následek řadu neefektivností. Regulace mezd  Ve státním sektoru vláda přímo ovlivňuje výši platů cca 850 tisíc pracovníků. Zde jsou platy v podstatě regulovány.  V privátní sféře jsou mzdy regulovány částečně a to pouze zdola. Zákoníkem práce a dalšími předpisy je stanovena minimální mzda, nejnižší úroveň zaručené mzdy v závislosti na druhu (složitosti) vykonávané práce a minimální mzdové příplatky.
  23. 23. Zahraničně obchodní politikaJejím základním cílem je v dlouhodobém časovém období udržovatvyrovnanou platební bilanci.Nástroje státu k provádění své zahraničně obchodní politiky přímé (administrativní)  dovozní a vývozní kvóty,  cla, vývozní subvence,  neviditelné překážky dovozu (technické normy, kvalitativní parametry, certifikáty apod.), nepřímé nástroje (tržně orientované)  opatření fiskální a monetární politiky, ovlivňující zároveň rovnováhu platební bilance,  regulace měnového kurzu – vzhledem k existenci řady odlišných národních měn,  intervence na devizových trzích - centrální banka nakupuje nebo prodává devizy, další nástroje pro podporu zahraničního obchodu  uzavírání smluv o obchodní spolupráci,  zahraniční obchodní zastoupení,  zřizování institucí na podporu exportu (Česká exportní banka, Czechinvest, EGAP – Exportní garanční a pojišťovací společnost, apod.).
  24. 24. Mezinárodní konkurence, svobodný obchodMezinárodní konkurence má řadu rysů společných s konkurencí uvnitř jednéekonomiky, navíc je však ovlivněna specifickými mechanismy: struktura subjektů mezinárodního obchodu – kromě národních firem zde působí nadnárodní firmy (transnacionální korporace), které mají řadu oligopolních a monopolních prvků a narušují volnou soutěž. Na druhou stranu nemůžeme nadnárodním firmám upřít ekonomické efekty z velkovýroby (vyrábí pro mnohem větší než jen národní trhy) a pružné využívání absolutních výhod té které země, další specifikou je výrazné prosazování politických zájmů států v mezinárodním obchodě - mezinárodní obchod tedy není pouze věcí ekonomických kriterií a mechanismů, ale výrazně zde vstupují politické a strategické zájmy (byť často neefektivní) a státy mají tendenci uplatňovat ochranářství (protekcionismus) vnitřního trhu a národních firem před zahraniční konkurencí. Mezinárodní obchod je regulován řadou mezistátních (bilaterálních i multilaterálních) smluv. Zapojení ekonomiky do mezinárodního obchodu přináší dané ekonomice prospěch zejména z dlouhodobého hlediska. Za určitých okolností však může mít zapojení do mezinárodního obchodu pro danou ekonomiku i negativní důsledky, zejména krátkodobé, případně střednědobé. Z tohoto a řady dalších důvodů většina ekonomik určitým způsobem svobodný obchod omezují.
  25. 25. Ochranářské prostředky v mezinárodním obchodě Argumenty pro použití ochranářských prostředků  argument „nezletilých“ odvětví – méně vyvinuté země není na mezinárodním trhu konkurenceschopná. Dočasně použité zábrany k omezení dovozu poskytnou čas k rozvoji daného odvětví, dokud „nedospěje“  bezpečnostní důvody – mimoekonomické důvody, závislé na mezinárodní situaci. Jsou často zneužívány  ochrana zaměstnanosti a mezd – krátkodobá ochrana, je nutno zvážit dopad, pokud by ochrana z tohoto důvodu trvala delší dobu, vhodnější provést strukturální změny. Nejčastěji používané omezující prostředky:  dovozní cla – zvyšují ceny dováženého zboží, zvyšují rozpočtové příjmy,  dovozní kvóty – omezují dovážené množství, snižují konkurenci na vnitřním trhu,  mimocelní překážky, např. požadavky na kvalitu, na technické parametry apod.  monetární opatření centrální banky, zejména opatření k:  depreciaci měny – podpora vývozu,  apreciaci měny – znevýhodnění vývozu, posílení dovozu.
  26. 26. Důvody zapojení do MOPlatí, že čím je země menší a vyspělejší, tím je její ekonomika otevřenější.Hlavní důvody, proč se země zapojují do mezinárodního obchodu: odlišnosti přírodních a výrobních podmínek (surovinové zdroje, různé klimatické podmínky, vyspělost a kvalifikace obyvatelstva apod.), rozdíly ve spotřebitelském vkusu a preference ve spotřebě různých statků, případně služeb, zvyšování efektivnosti výroby při větším rozsahu výroby se snižují náklady na jednotku výroby, přínos nových technologií se projeví až od určitého množství výroby, rozdílnost nákladů v různých ekonomikách při výrobě stejných statků. Absolutní a komparativní výhody vyplývající z mezinárodního obchodu
  27. 27. Směna měn – měnový trhMěny různých zemí se směňují na měnovém trhu. Rozhodující podíl na obchodechměnového trhu mají jednak vývozci a dovozci zboží a služeb, jednak investoři, kteříinvestují do našich nebo zahraničních aktiv.. Vývozci českého zboží a služeb vytvářejí nabídku zahraničních měn a poptávku po českých korunách. Dovozci zahraničního zboží a služeb naopak vytvářejí poptávku po zahraniční měně a nabídku korun. Investoři, nakupující česká aktiva za cizí měnu vytvářejí nabídku zahraničních měn a poptávku po českých korunách. Investoři, nakupující zahraniční aktiva za koruny naopak vytvářejí poptávku po zahraniční měně a nabídku korun. Čeští vývozci Čeští dovozci zboží a služeb zboží a služeb Nabídka cizí měny Měnový Poptávka po cizí měně trh Poptávka po korunách kurz Kč Nabídka korun Investoři kupující Investoři kupující česká aktiva za cizí aktiva za cizí měnu koruny
  28. 28. Měnový kurzMěnový kurz je cena měny daného státu, vyjádřená v zahraničních měnách. Většinakurzů se dnes stanovuje pomocí tzv. floatingu (pohyblivé kurzy měn) na základě nabídky apoptávky po daných měnách. Některé státy používají systém fixních úředních kurzů. Apreciace - zhodnocení měny vůči zahraničním měnám v důsledku růstu poptávky po dané měně vůči její nabídce. Depreciace - znehodnocení měny vůči zahraničním měnám v důsledku růstu nabídky dané měně vůči poptávce po dané měně. Devalvace - úřední zvýšení kurzu cizích měn vůči domácí měně, čili znehodnocení, oslabení domácí měny vůči zahraničním měnám. Revalvace - úřední zvýšení kurzu cizích měn vůči domácí měně, čili zhodnocení, posílení domácí měny vůči zahraničním měnám Změny poptávky a nabídky na měnovém trhu vyvolávají změnu měnového kurzu:  Když poptávka po naší měně vzroste proti její nabídce, dochází k apreciaci naší měny, jejímu zhodnocení (kurz cizí měny klesá).  Když naopak vzroste nabídka naší měny, dochází k depreciaci naší měny – jejímu znehodnocení (kurz cizí měny stoupá). Protože měnový kurz uvádí do rovnováhy platební bilanci, devizové rezervy se v dlouhém časovém období nemění. Krátkodobě však dochází ke změnám, protože vliv změn na čistý vývoz nebo dovoz se projevuje se zpožděním.
  29. 29. Platební bilance státuVyjadřuje peněžní hodnotu všech ekonomických transakcí mezi tímtostátem a ostatními zeměmi za dané období. Je tvořena soustavou účtů,zjednodušeně: Běžný účet  Obchodní bilance - vývoz a dovoz zboží  Bilance služeb - vývoz a dovoz služeb např. doprava, spoje, finanční služby  Bilance výnosů – výnosy a náklady z investic, např. dividendy  Bilance běžných převodů – např. zahraniční penze, děditství, dary apod. Finanční účet  Zachycuje vývoz kapitálu (nákupy zahraničních aktiv tuzemskými osobami) a dovoz kapitálu (nákupy domácích aktiv zahraničními osobami.) Kapitálový účet  Málo významný, zahrnuje např. příjmy z daní a sociálního pojištění zahraničních pracovníků. Změna devizových rezerv  Protože se jedná o bilanci, musí být účetně vyrovnaná. Proto se jakýkoliv vývoz či dovoz, platba do nebo ze zahraničí projeví na změně devizových rezerv.
  30. 30. Vnější rovnováha platební bilance Protože se jedná o bilanci, musí být účetně vyrovnaná. Proto se jakýkoliv vývoz či dovoz, platba do nebo ze zahraničí projeví na změně devizových rezerv. Účetní vyrovnanost však neznamená vnější rovnováhu ekonomiky. Vnější rovnováhy (= rovnováha platební bilance) je dosaženo, když je saldo běžného účtu vyrovnáno opačným saldem finančního účtu. Mechanizmem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je volně pohyblivý měnový kurz. Příklad účetní a vnější rovnováhy platební bilance  Česká firma doveze z Itálie automobily za 5 mld. Kč. Musí nakoupit € za Kč, sníží se devizové rezervy.  Rakouský investor nakoupí akcie české firmy za 8 mld. Kč. Musí nakoupit Kč za €, zvýší se devizové rezervy. Běžný účet – dovoz zboží -5 platba do zahraničí Dovoz kapitálu je o 3 Finanční účet – dovoz kapitálu mld. vyšší než dovoz +8 Platba ze zahraničí zboží, není vnější Změna devizových rezerv rovnováha. +5 -8 + snížení – zvýšení 30
  31. 31. Platební bilance ČR rok 2010 – v mld. Kč P l a t b y Ze zahraničí Do zahraničí SaldoA. Běžný účet -139,19 Obchodní bilance + 53,95 - vývoz zboží 2 410,62 - dovoz zboží 2 356,67 Bilance služeb + 66,07 - příjmy 412,95 - výdaje 346,88 Bilance výnosů -257,70 - výnosy 86,73 - náklady 344,43 Bilance běžných převodů - 1,51 - příjmy 74,65 - výdaje 76,16B. Kapitálový účet 39,77 5,74 +34,03C. Finanční účet +182,13D. Saldo chyb, opomenutí, kurzové rozdíly -35,54 Celkem A+B+C+D +41,43 31 Změna devizových rezerv -41,43

×