1. Téma:
Jak ovlivňují podmínky přijímacího řízení volbu střední školy žáků a jak k přijímacímu řízení
přistupují samotné střední školy?
Anotace:
Tento text se zabývá přijímacím řízením, jako faktorem ovlivňujícím výběr střední školy
českých žáků a jak na tyto žáky přijímací řízení, respektive přijímací zkoušky působí. Jako opory je
zde užito článku Petra Hladi, který předkládá výzkum daného tématu. Tento výzkum probíhal v letech
2007-2009 a vystihuje i zajímavé proměny v demografickém vývoji, ale i v rámci školského zákona.
A dále se tento text věnuje i druhé straně účastné na přijímacím řízení a to instituce střední školy, která
se zase musí potýkat s potížemi trochu jiného druhu, zde se zase čerpá z publikace J. Světlika
Marketingové řízení školy. V několika kapitolách se věnuje problematice náboru studentů a žáků,
která vhodně doplňuje zvolené téma textu.
Klíčová slova: přijímací řízení, podmínky přijímacího řízení, střední škola, žák
Proč toto téma?
V rámci mého studia na filosofické fakultě oboru pedagogika jsem se díky své bakalářské
práci na téma Vývoj středního uměleckého školství v Brně od roku 1970 až po současnost na příkladu
Střední školy umění a designu v Brně, dostala k problematice středních škol, jejich řízení, udržení
jejich existence, či sledování historického vývoje jednotlivých institucí. A také jsem se dostala i k
otázce, jak silně ovlivňuje přijímací řízení a jeho podmínky volbu střední školy a jak škola (instituce)
reaguje na tuto situaci a začala jsem pátrat po tom, jak škola přistupuje k přijímacímu řízení a zda se
ve svém přístupu uchazeči a samotná instituce nějak podobají a co od něj očekávají. Pro zpracování
tématu jsem zvolila techniku "myšlenkové mapy", protože je to technika pro mě intuitivní a velmi
jednoduchá a navíc pro mě lépe srozumitelná, neboť je v grafické podobě a mohu se v ní snáze
orientovat a navíc je velmi užitečná při tvorbě osnovy textu a hledání klíčových slov v tématu.
Text práce:
Tímto textem chci poukázat na problematiku přijímacího řízení na jeho podmínky, které jsou
udávány zákonem, ale v konečné fázi určuje podmínky přijetí sama škola (instituce) a jak tyto
podmínky přijímacího řízení ovlivňují volbu střední školy u českých žáků ZŠ.
V letech 2007-2009 probíhal výzkum, který měl za cíl odhalit, jak podmínky přijímacího
řízení ovlivňují volbu střední školy a informoval o tomto výzkumu Petr Hlaďo ve svém článku
Podmínky přijímacího řízení: faktor determinující volbu střední školy českých žáků. Tento výzkum
probíhal v době, kdy byl v platnosti stále ještě zákon č. 561/ 2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Který v prvním kole přijímacího řízení do středních
škol povoloval podání pouze jedné přihlášky, bez ohledu na to, zda se jednalo o školu veřejnou, či
soukromou. Což vedlo k tomu, že při výběru střední školy volili uchazeči a jejich rodiče nižší riziko
podáním přihlášky na méně prestižní školu.
Tato situace, jak dokládá výzkum předložený v článku Petra Hladi, vedla k velkému stresu u
žáků (uchazečů) a snaze tomuto stresu uniknout. Jedna z možností, která se v rámci výzkumu v
několika případech objevila, bylo podání přihlášky na školu, která přijímala uchazeče na základě
průměrného prospěchu na ZŠ a kdy se přijímací řízení na těchto školách nekonalo. Dalším řešením se
ukázalo snížení ze svých nároků na danou instituci a spokojit se se školou, která sice není tak

2. prestižní, ale pravdě podobnost přijetí bude mnohem vyšší a riziko nepřijetí a stres nižší. Neboť
uchazeči a jejich rodiče očekávali menší zájem ostatních uchazečů a tím i méně konkurence.
Ale snižování nároků na střední školu nebyl jediný projev ve výběru a chování uchazečů a
jejich rodičů. Dalšími negativními projevy se ukázala i ztráta sebevědomí u žáků hlásících se na
střední školu. Žáci v mnoha případech dosvědčili, že pochybovali o svých schopnostech a nebyli si
jisti svým výkonem u přijímacích zkoušek. Příklad jedné slečny, která pochybovala o svých
znalostech z matematiky a obávala se neúspěchu. A to i v případech, kdy si žáci procvičovali testy z
předešlých ročníků v rámci domácí přípravy na přijímací zkoušky. Na tento jev chování pak reaguje P.
Hlaďo (2011)A to, že je nesmírně důležité projevit žákům (dětem) důvěru a oporu. Rodič by zde měl
být jistým a klidným elementem, který bude žáka vést ke klidu a rozhodnosti a sebedůvěře. Zde je role
rodiče optimisticky smýšlejícího, důvěřujícího svému dítěti, klidného a rozhodného na místě. Dítě si
pak snáze udrží sebevědomí a lépe snáší stres vyvolaný přijímacím řízením.
V průběhu výzkumu však došlo k novelizaci zákona č. 561/ 2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a to zákonem č. 243/2008 Sb., kterými se
mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání, který stanovuje mimo jiné i možnost podat si až tři přihlášky na tři střední školy nebo tři
obory jedné střední školy v prvním kole přijímacího řízení a v dalším kole pak zůstává neomezený
počet přihlášek. Tato situace, jak potvrdilo výše zmíněné výzkumné šetření, se pozitivně projevilo
především v možnostech žáků a rozvolnilo tak stresující prožívání uchazečů z přijímacích zkoušek a
nabídl tak více příležitostí, jak dokázat u zkoušek své předpokladu ke studiu i na preferované škole.
Žáci tak získali větší prostor pro rozhodování o své budoucnosti při volbě následujícího studia
po ukončení povinné školní docházky na základní škole a tak i snížení vlivu stresu na prokazování
schopností, znalostí a dovedností při přijímací zkoušce. Důležité se však z této zkušenosti jeví
především zvládání stresu během náročných a rozhodujících okamžiků a to především proto, že mezi
výkonností a strachem je určitá souvislost. "A. Kanitzová (2008)uvádí, že v zátěžových situacích jsou
výkonnější lidé schopni ovládat své negativní pocity" (Kanitzová in Hlaďo 2011, str.185). Je proto
velmi důležité zaměřit se i na rozvoj autogenního tréninku v rámci výuky na základních školách, kde
je pro tento rozvoj vhodné prostředí i prostor v rámci výuky.
Nyní se ještě podíváme a problematiku z pozice školy, jako instituce, která se zabývá tím, jak
získat co nejvíce studentů a obsadit, pokud možno všechna volná místa v učebnách prvních ročníků.
Škola a její existence je závislá na žácích a studentech, jež ji navštěvují, neboť od počtu studentů jsou
závislé příjmy samotné instituce a to, čeho žádná instituce nechce dosáhnout, je mít prázdné učebny,
proto i škola se zabývá tím, jak zaujmout a získat co nejvíce uchazečů a tím i potenciálních žáků, v
našem případě studentů středních škol. Vzhledem k tomu, že v průběhu posledních deseti let došlo k
výraznému demografickému propadu u populace ve věkové kategorii 0-14 let, jak ukazuje Tabulka č.
1 a Graf č. 1, docházelo u mnoha středních škol ke slučování s jinými školami a to často v nevhodná
spojení oborů jednotlivých institucí. Už samotná informace spojení jedné školy se druhou je velmi
negativně vnímána a je považována za školu, které už není třeba a tudíž ani uchazeči o tuto instituci
nemohou v zásadě jevit zájem.

3. Tabulka č. 11 Graf č. 12
věk.
skup. 0-14 věk. skup. 0-14
2004 49 027
2005 48 237 52 000
51 000
2006 47 428
50 000
2007 47 084 49 000
2008 47 084 48 000
2009 47 751 47 000 věk. skup. 0-14
2010 48 582 46 000
2011 51 757 45 000
44 000
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Ale problém se může nacházet i přímo v samotné instituci, že se v její organizaci vyvíjí, buď
něco špatně, či se nevyvíjí vůbec a pak škola působí (jako člověk) nevyrovnaně a chaoticky a tudíž
škola ztrácí zájem eventuelních uchazečů. Proto, pokud se škola chystá vyhlásit přijímací řízení na
nový školní (akademický)rok je třeba si tyto problémy vyjasnit a odhalit. Možností, jak odhalit tyto
nedostatky, či problémy je několik. A to analýzy vnitřních zdrojů školy nebo externí evaluace školy.
Dále si musí škola stanovit cíle náboru, kdy si vymezí počet přijatých žáků, jaké obory bude v novém
školním roce otevírat a také kolik studentů chce obsadit do jedné třídy, tedy obsazenost jednotlivých
tříd. A na závěr také úroveň přijímaných žáků, která však není vždy ta nejvyšší, ale spíše průměrná až
podprůměrná. Což také přispívá k snižování prestiže školy. Tedy musí si tedy stanovit, kdo bude
hlavní cílovou skupinou. A podle toho je třeba také zvolit vhodnou taktiku, jak oslovit, co nejvíce
uchazečů a zvýšit tak svůj úspěch na trhu. Taktika oslovení uchazečů se musí také řídit určitými
pravidly a také musí sledovat faktory, na jejichž základě se uchazeči a jejich rodiče rozhodují, na
kterou školu podají přihlášku. Těchto faktorů je velké množství druhů. Zde uvedu jen několik, které J.
Světlík považuje za zásadní."Faktory ovlivňující rodiče při jejich rozhodování jsou obvykle odlišné od
představ jejich dětí. Zajímá je především úroveň školy, její vnitřní klima a vzdělávací program. Děti
především zajímá, zdali se na nové škole setkají s kamarády ze třídy, či sousedství, jaký je jejich první
dojem z návštěvy školy atd."(J. Světlík, 2006, str. 274).
Příprava samotné školy přijímacího řízení, ale i prezentace vlastní instituce je dlouhodobý
proces, který, aby byl přínosný, musí být neustále podporován a rozvíjen. Protože jen tak se škola
udrží v povědomí potenciálních zájemců o studium jako prestižní a zajímavá.
V závěru bych chtěla vyzdvihnout pár společných rysů v přístupu obou stran zúčastněných
přijímacího řízení, jak školy, tak i uchazečů. Například úsilí, kterého je zapotřebí, aby dosáhli svého
cíle. Sebevědomí, které je udržuje na stejné cestě a nesleví ze svých nároků. Zájem a znalosti o škole a
1
Tabulka č. 1 popisuje časovou řadu demografického propadu a následného růstu v letech 2004-2011. Zdroj
ČSÚ: Stav obyvatelstva ve vybraném území-časová řada
2
Graf č. 1 doplňuje grafickou vizualizací tabulku č. 1Zdroj ČSÚ: tamtéž

4. o zájemcích, ten jim napomůže k získání co nejvíce bodů u přijímací zkoušky, či maximum možných
uchazečů.
Seznam použité literatury:
1. Český statistický úřad: O ČSÚ. Český statistický úřad: Stav obyvatel ve vybraném území -
časová řada [online]. Praha (Česká republika): Český statistický úřad: Veřejná databáze- Stav
obyvatelstva na vybraném území. Vygenerováno 5. ledna 2013 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=370&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&pro
_4_41=582786&childsel0=5&childsel0=5&cislotab=DEM1030CU&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp
 je snadno dostupný
 nabízí široké spektrum dat a informací
 obsahuje přehledné tabulky a grafy
 obsahu data potřebná pro přiblížení situace
 a tyto data usnadňují čtenářům orientaci v problematice
2. HLAĎO, Petr. Podmínky přijímacího řízení: faktor determinující volbu střední školy
českých žáků. Inflow: Pedagogika.sk [online]. Brno: [Mendelova universita v Brně, Institut
celoživotního vzdělávání] 2011, roč. 2, č. 3[cit. 2013-01-05]. ISSN 1338-0982 Dostupné z:
http://www.casopispedagogika.sk/studie/hlado-petr-podminky-prijimaciho-rizeni-faktor-determinujici-
volbu-stredni-skoly-ceskych-zaku.html
 jde o práci autora, který se problematikou přijímacího řízení na SŠ a volby SŠ zabývá téměř
ve všech svých publikacích, článcích a výzkumech.
 pro tento příspěvek čerpá z velkého množství zdrojů, které jsou uvedeny na konci článku
 článek se zabývá přímo mým tématem a to přijímacím řízením
 článek je snadno dostupný
 a je publikován na věrohodném serveru a je zde publikováno i mnoho dalších významných
pedagogů a výzkumníků, například Mgr. Roman Švaříček, Phd.
3. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: O MŠMT. Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy: Legislativa [online]. Praha (Česká republika): Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy: Vyhlášky, vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci
přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách. Vloženo: 30. prosinec 2004 [cit. 2013-01-06].
Dostupné z: http://aplikace.msmt.cz/DOC/Vyhlaska_c__671_2004_Sb.pdf
 obsahuje vyhlášku, která je důležitou součástí školského zákona a tak i legislativy ČR
 tato vyhláška obsahuje informace o podrobnostech přijímacího řízení, které vhodně doplňují
tento odborný text k přiblížení celé problematiky
 tento zdroj považuju za věrohodný, neboť by se podle něj měl upravovat průběh přijímacího
řízení na všech SŠ
 tato vyhláška také doplňuje informace v ostatních zdrojích použitých v tomto textu
 propojuje tedy informace v textu
4. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: O MŠMT. Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy: Legislativa [online]. Praha (Česká republika): Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy: Školský zákon, zákon č. 243/2008 Sb., kterými se mění zákon č. 561/2004 Sb., o

5. předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Vloženo: 3. září 2008 [cit.
2013-01-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c-242-2008-sb-a-zakon-c-243-2008-
sb-kterymi-se-meni
 obsahuje zákon, který je důležitou součástí školského zákona a tak i legislativy ČR
 tento zákon obsahuje informace o podrobnostech přijímacího řízení, které vhodně doplňují
tento odborný text k přiblížení celé problematiky
 tento zdroj považuju za věrohodný, neboť by se podle něj měl upravovat průběh přijímacího
řízení na všech SŠ
 tento zákon také doplňuje informace v ostatních zdrojích použitých v tomto textu
 propojuje tedy informace v tomto textu
5. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: O MŠMT. Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy: Legislativa [online]. Praha (Česká republika): Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy: Školský zákon, zákon č. 561/ 2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším
odborném a jiném vzdělávání. Vloženo: 19. listopad 2004 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z:
http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf
 obsahuje zákon, který je důležitou součástí školského zákona a tak i legislativy ČR
 tento zákon obsahuje informace o podrobnostech přijímacího řízení, které vhodně doplňují
tento odborný text k přiblížení celé problematiky
 tento zdroj považuju za věrohodný, neboť by se podle něj měl upravovat průběh přijímacího
řízení na všech SŠ
 tento zákon také doplňuje informace v ostatních zdrojích použitých v tomto textu
 propojuje tedy informace v tomto textu
6. SVĚTLÍK, Jaroslav. Marketingové řízení školy. Vid. 1. Praha: ASPI, a. s., 2006, s. 300.
ISBN 80-7357-176-5
 určitá část této publikace se zabývá tématem tohoto textu a forma, jíž je psaná je srozumitelná
a přehledná
 uvádí zde i příklady z praxe, který také vhodně doplňuje téma
 publikace srozumitelně vystihuje problematiku, jíž se v tomto textu zabýváme
 autor publikace čerpal z velkého množství zdrojů uvedených v seznamu použité literatury
 autor navazuje touto publikací na dílo věnované podobnému tématu a tak je rozšiřuje právě
touto publikací.