Masarykova univerzita
                            Filozofická fakulta
                           Ústav hudební vědy




  ...
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala
samostatně za použití uvedené literatury a pramenů.

        Dne 20. květ...
OSNOVA
          Předmluva ..................................................................................................
III.       Praktická část ...................................................................................................
11. Dotazník jako ideální forma podpory zpětné vazby – Sociologický průzkum na 17.
   ročníku Besedy u Bigbítu ..............
Předmluva

Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Zdeňku Neusarovi za jeho obětavost a vedení
práce. Děkuji mu za podpor...
Dá se letní hudební festival povaţovat za specifický český kulturní fenomén, podobně
jako třeba muzikály? Troufám si tvrdi...
je zapotřebí obrovské nasazení, vytrvalost i finanční investice – a to přestoţe vzhledem
k neziskovému pojetí festivalu mů...
1. Co je festival?


           Slovo festival označuje obvykle různé typy společenských akcí. Samotné slovo
„festival“ po...
1.2.1 Colours of Ostrava

       Asi nejpopulárnějším festivalem v ČR, který je drţitelem hned několika cen. Colours
od Os...
Letos se bude konat uţ desátý ročník festivalu v Kácově, který se odehrává vţdy první
srpnový víkend. Z původní jednodenní...
ale o sérii na sebe tematicky navazujících koncertních vystoupení. Ve většině případů se jedná
o koncerty interpretů velké...
United Islands of Prague je kulturní festival s šestiletou tradicí. Koná se na počátku
léta na praţských vltavských ostrov...
víkend. Agentura taktéţ vydává měsíčník Mighty freezine, zabývající se kulturou výše
zmíněných ţánrů.



       1.2.12 Čes...
Wilsonic je bratislavský hudební festival, který prezentuje aktuální hudební trendy
nejen z oblasti elektronické hudby. Wi...
na vícedenní program na různých místech Mikulova. Hlavní festivalový program se odehrává
v amfiteátru, doprovodné koncerty...
Původně organizován jako festival Rudimov a pod názvem Lebeda festival se bude
letos konat počtvrté. Open air akce se koná...
věnován propagaci jedinečné urbanistické památky v tomto jihomoravském městě – ţidovské
čtvrti. Akci pořádá občanské sdruţ...
Neziskový sektor má v českých zemích překvapivě dlouhou tradici. Uţ v 19. století se
formovaly první spolky a nadace, kter...
Podle Hannagana můţeme neziskové organizace také dělit podle organizační formy na
dárcovské (příjem organizace pochází hla...
Koncept marketingu byl ve svých počátcích vyvinut hlavně pro výrobní podniky
ziskového sektoru. Mělo být prostřednictvím n...
sluţby a výrobky uspokojující tyto potřeby a budovat program komunikace s veřejností, ani
tato veřejnost byla seznamována ...
U festivalu Beseda u Bigbítu plní funkci poskytovatelů občanské sdruţení Ţebřiňák
o.s., klienty jsou návštěvníci festivalu...
marketingových průzkum, který je pro NO nezbytný a jeho výsledky jsou důleţité pro proces
strategického managementu, ident...
zabývá problematikou kvality marketingu v organizaci, kvalitou pracovníků, výškou
rozpočtu, počtem a druhem dárců). Hotová...
Úspěch závidí na schopnosti neziskové organizace střízlivě zhodnotit všechny čtyři
poloţky kategorie.



        3.4.1.2  ...
Marketingové cíle jsou konkrétní specificky měřitelné hodnoty, které směřují
k nějakým výsledkům (počet návštěvníků, platí...
3.4.3.1 Produkt (výrobek, sluţba)

        Produktem můţeme rozumět vše, co můţe trh nabídnout za účelem získání pozornost...
Nejdůleţitější je, aby sluţba (výrobek) byly vţdy dostupné v pravý čas, s přijatelnými
náklady a potřebným subjektům.

   ...
Podoba a nastavení procesů, které jsou spojeny se sluţbou nebo produktem a jeho
podporou. 30



           3.4.3.7 Public
...
poskytování sluţeb je uspokojení potřeb zákazníků. 31 Podstatu sluţeb vysvětlují i autoři
Kotler a Armstrong, kteří sluţbu...
techniky komunikace patří například výroční zprávy, broţury, přímý prodej, plakáty a tiskové
zprávy.

           Je velmi ...
Marketingová komunikační kampaň má za cíl seznámit cílovou skupinu zákazníků s
výrobkem nebo sluţbou a přesvědčit ji o nák...
prostorová omezenost, díky které pak přicházejí změny reakcí potencionálních
           zákazníků. Mezi nejpouţívanější fo...
3.6.1.4 Public Relations

       Dobré vztahy s veřejností jsou brány jako základ úspěšného marketingu. PR buduje a
udrţuj...
3.7 Získávání finančních prostředků

        3.7.1 Fundraising

        Finanční zabezpečení marketingových aktivit je pro...
3.8 Zhodnocení výsledků

           Jedná se o poslední fázi marketingového řízení, kdy by si organizace měla odpovědět
na...
proţitek, příhoda, případ, představení a v jiném významu rovněţ číslo v programu, pevný
            43
program.         Pe...
d) Cílových skupin:
      firemní eventy
      veřejné eventy 47


        Event marketing se většinou překládá jako „po...
poněkud ţivelněji. Bojuje se totiţ nejen o zájem zákazníků, ale také o peníze sponzorů, nadací
a rozpočtů kraje. A o ty se...
Plánování by mělo být spíš neţ činností, tak stavem mysli-otevření přístupu, neţ
dokumentem, či dlouhodobým projektem. Nej...
III. Praktická část


       6. Představení festivalu Beseda u Bigbítu

       6.1 Základní údaje o festivalu

       Bese...
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu

4,545

Published on

Letní hudební festivaly mají v české kultuře i mezi kapelami a hudebníky neodmyslitelně důležitou pozici. Pro návštěvníky jsou cílem zábavy a odpočinku, pro řadu muzikantů místem, kde se mohou předvést, srovnávat a navázat nové kontakty. Beseda u Bigbítu patří mezi ten typ festivalů, který se nehonosí světovými hvězdami a vysokými cenami za vstupné, ale jeho úloha je evropsky hudebně stmelující (přiváží hudební skupiny z velké části Evropy), také edukativní (nabízí českému publiku nová, neokoukaná jména a sleduje a nabízí pohled na vývoj regionální hudby) a v neposlední řadě také zábavní (zařazuje nejen hudební program, ale i divadlo, performance, výtvarné umění a soutěže). Jeho historie sahá do počátku 90. let a úroveň a povědomí o něm, se díky odhodlanému realizačnímu týmů dostala na úctyhodnou míru. Ve své práci jsem shromáždila nejenom do současné doby dostupné informace o festivalu, ale pokusila jsem se úroveň Besedy u Bigbítu návrhem marketingového plánu stabilizovat a dostat do situace standardně plánovaného projektu. Věřím, že navázáním kontaktů s kvalitními mecenáši, díky podpoře evropských fondů a sympatizanty z řad dobrovolníků si festival Beseda u Bigbítu dokáže zachovat svůj směr, kvalitu a zároveň profesionalitu.

Published in: Entertainment & Humor
0 Comments
3 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

No Downloads
Views
Total Views
4,545
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
3
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Marketing neziskového festivalu Beseda u Bigbítu

  1. 1. Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Studijní obor: Management v kultuře MARKETING NEZISKOVÉHO HUDEBNÍHO FESTIVALU – BESESEDA U BIGBÍTU Marketing of nonprofit music festival – BESEDA U BIGBÍTU Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Autor: Mgr. Zdeněk Neusar Bc. Kateřina Janotová Brno, květen 2010 1
  2. 2. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně za použití uvedené literatury a pramenů. Dne 20. května 2010 Podpis ........................................... 2
  3. 3. OSNOVA Předmluva ....................................................................................................................... 6 I. Úvod ................................................................................................................................... 6 II. Teoretická část .................................................................................................................... 8 1. Co je festival? ................................................................................................................. 9 1.2 Nejpopulárnější festivaly v ČR a SR (výběr) ............................................................... 9 1.2.1 Colours of Ostrava .......................................................................................... 10 1.2.2 Rock for People .............................................................................................. 10 1.2.3 Masters of Rock .............................................................................................. 10 1.2.4 Sázavafest ....................................................................................................... 10 1.2.5 Porta..................................................................................................................... 11 1.2.6 Stimul festival...................................................................................................... 11 1.2.7 Trutnov Open Air Music Festival ........................................................................ 12 1.2.8. United Island of Prague ...................................................................................... 12 1.2.9. Open Air Festival................................................................................................ 13 1.2.10 Hip Hop Kemp .................................................................................................. 13 1.2.11 Mighty Sounds................................................................................................... 13 1.2.12 České hrady ....................................................................................................... 14 1.2.13 Baţant Pohoda ................................................................................................... 14 1.2.14 Wilsonic – reflecting future ............................................................................... 14 1.3 Neziskové festivaly v ČR (výběr) .......................................................................... 15 1.3.1 Eurotrialog ...................................................................................................... 15 1.3.2 Mišmaš párty ....................................................................................................... 16 1.3.2 Lebeda festival ................................................................................................ 16 1.3.3 Freezy fest aneb kultura jinak ......................................................................... 17 1.3.4 Boskovice festival........................................................................................... 17 1.3.5 Krákor ............................................................................................................. 18 2. Neziskové organizace ................................................................................................... 18 2.1 Typy neziskových organizací ..................................................................................... 19 3. Marketing neziskové organizace .................................................................................. 20 3.1 Marketing ................................................................................................................... 20 3.2 Funkce trhu neziskových organizací ...................................................................... 22 3.3 Pro a proti marketingu v neziskových organizacích .............................................. 23 3.4 Marketingové řízení ............................................................................................... 24 3.4.1 Určení vazby mezi strategickým a marketingovým plánem........................... 24 3.4.1.1 SWOT analýza ............................................................................................ 25 3.4.1.2 Marketingový průzkum ............................................................................... 26 3.4.2 Stanovení cílů ................................................................................................. 26 3.4.3 Stanovení marketingového mixu .................................................................... 27 3.5 Marketing sluţeb .................................................................................................... 30 3.6 Marketingová komunikační kampaň v neziskovém sektoru .................................. 31 3.6.1 Základní nástroje komunikačního mixu ......................................................... 33 3.7 Získávání finančních prostředků ............................................................................ 36 3.8 Zhodnocení výsledků ............................................................................................. 37 4. Nový marketing – Event marketing ............................................................................. 37 4.1 Event – charakteristika ............................................................................................... 37 4.2 Event marketing – charakteristika .......................................................................... 38 5. Plánování eventu (festivalu) ......................................................................................... 40 3
  4. 4. III. Praktická část ................................................................................................................ 42 6. Představení festivalu Beseda u Bigbítu ....................................................................... 42 6.1 Základní údaje o festivalu ......................................................................................... 42 6.2 Cíle festivalu .......................................................................................................... 42 6.3 Cílové skupiny....................................................................................................... 43 6.4 Osobnosti festivalu ................................................................................................. 43 6.5 Občanské sdruţení Ţebřiňák – organizátor festivalu ............................................. 45 6.6 Vývoj festivalu Beseda u Bigbítu........................................................................... 45 6.6.1 Do r. 1997 – začátky myšlenky Besedy u Bigbítu .......................................... 45 6.6.2 do r. 1997 – počátky řízené organizace (1997 – 2003) ................................... 45 6.6.3 Předpoklady pro realizaci festivalu (1998 – 2000) ......................................... 46 6.6.4 Festival součástí systému marketingových komunikací – I. marketingový plán a model udrţitelného rozvoje festivalu (2001 – 2003) ................................................. 47 6.6.5 Festival a jeho současná podoba (2004 – 2009) ............................................. 51 6.6.6 Integrace marketingové komunikace a lidské zdroje...................................... 52 7. Budoucnost festivalu - Marketingový plán pro 18. ročník festivalu Beseda u Bigbítu 2010 55 7.1 Základní předpoklady pro pořádání a cíle Besedy u Bigbítu ..................................... 55 7.2 Cíle festivalu .......................................................................................................... 56 7.3 Východiska marketingové strategie ....................................................................... 56 7.3.1 Swot analýza ................................................................................................... 56 7.3.2 Vyhodnocení SWOT analýzy - plus minus SWOT matice................................. 59 7.3.3 Matice šíře sortimentu ........................................................................................ 60 7.3.4 Strategie positioningu ......................................................................................... 62 7.3.4.1 Vybrané festivaly v ČR v období přelomu července/srpna ......................... 62 7.4 Návrh komunikačního a mediálního plánu 18. Besedu u Bigbítu.......................... 66 7.4.1 Cílové skupiny ................................................................................................ 66 7.4.2 Mediální mix................................................................................................... 66 7.4.3 Vybraná media mediálního mixu .................................................................... 68 7.4.4 Načasování kampaně ...................................................................................... 70 7.4.5 Komunikační kampaň ..................................................................................... 70 7.4.6 Mediální cíle ................................................................................................... 72 7.5 Sponzorský plán ..................................................................................................... 73 7.5.1 Moţnosti sponzoringu a plánování financí ..................................................... 73 7.5.1.1 Mezinárodní visegrádský fond .................................................................... 74 7.5.1.2 Nadace ţivot umělce ................................................................................... 74 7.5.1.3 X Production ............................................................................................... 75 7.5.1.4 Kulturní instituty (Polsko, Maďarsko) ........................................................ 76 Letos se nepodařilo navázat hlubší spolupráci: jsou mezery v nedostatku času a lidských zdrojů. ............................................................................................................ 76 7.5.1.5 Předání piva ................................................................................................. 76 7.6 Harmonogram přípravných prací na festivalu........................................................ 77 8. Hudební dramaturgie pro rok 2010 .............................................................................. 78 8.1 Dramaturgie doprovodného program ......................................................................... 78 9. Rozpočty ....................................................................................................................... 79 9.1. ROK 2009.................................................................................................................. 79 9.2 Pro rok 2010 ........................................................................................................... 80 10. Závěr ............................................................................................................................. 81 4
  5. 5. 11. Dotazník jako ideální forma podpory zpětné vazby – Sociologický průzkum na 17. ročníku Besedy u Bigbítu ..................................................................................................... 81 11.1 Závěrečná zpráva výzkumu z dotazníkového šetření BuB 2009.............................. 82 11.2 Metoda šetření .................................................................................................... 82 11.3 Základní výsledky .............................................................................................. 83 11.4 Závěry ................................................................................................................. 84 IV. Závěr ............................................................................................................................. 86 Resumé ............................................................................................................................. 87 Zusammenfassung ............................................................................................................ 87 Summary........................................................................................................................... 88 Seznam zkratek................................................................................................................. 90 Seznam tabulek................................................................................................................. 90 Seznam literatury:............................................................................................................. 90 V. Přílohy .............................................................................................................................. 97 Příloha 1............................................................................................................................ 97 Frekvenční tabulky Dotazník BuB 2009 .......................................................................... 97 Příloha 2 .............................................................................................................................. 114 Grafika – plakáty: Beseda u Bigbítu 2007, 2008, 2009 , 2010 ...................................... 114 5
  6. 6. Předmluva Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Zdeňku Neusarovi za jeho obětavost a vedení práce. Děkuji mu za podporu, důvěru v můj úsudek a velmi podnětné postřehy. Děkuji také Janu Ryndovi za pomoc s dotazníkem a Jirkovi za korektury. I. Úvod 6
  7. 7. Dá se letní hudební festival povaţovat za specifický český kulturní fenomén, podobně jako třeba muzikály? Troufám si tvrdit, ţe ano. Nikde jinde ve světě se totiţ festivaly netěší takové oblibě jako v České republice a v ţádné ze zahraničních zemí jich v poměru k počtu obyvatel není takové mnoţství. Ve srovnání s počátkem devadesátých let se počet letních hudebních festivalů v České republice minimálně zpětinásobil a jejich mnoţství nadále roste. Kaţdý víkend v období od května do konce srpna jsou jich desítky, coţ se zákonitě promítá nejen do ţivota mladých lidí, ale také celé společnosti. Kluby ve městech se přes léto zavírají. Plní se plochy letišť, údolí, amfiteátry, hrady a zříceniny a země oţívá hudebním veselím. Pro některé je návštěva festiva lu obdobou letní dovolené u moře, mnoho mladých lidí si volí víkendovou práci na festivalech místo chmelové brigády nebo cestování po Evropě. Promotéři se předhánějí v dramaturgii a sponzoři jsou motivováni početnými cílovými skupinami mladých lidí v produktivním věku. Na první pohled by se mohlo zdát, ţe organizovat v České republice festival je výhodné a výdělečné. Přestoţe komerční aspekt je pro řadu festivalů skutečně prioritní, najde se i řada organizátorů, kteří naplňují cíle odlišné. Nejenţe festivaly organizují pro radost, své blízké, region, ale také je pořádají z osvětových důvodů a bez nároků na jakýkoli honorář. Do popředí zde vystupuje výrazný aspekt dobrovolnictví, který kaţdý takový festival obohacuje o hodnoty jako pospolitost, tolerance a spoluzodpovědnost. Není v moţnostech této diplomové práce popsat veškeré aspekty fenoménu hudebního festivalu, ani se podrobněji zabývat řadou souvisejících přesahů například do sociologie a psychologie, coţ by pro dané téma bylo ţádoucí. Cílem této práce je soustředit se na jeden konkrétní multiţánrový festival Beseda u Bigbítu, který se v Tasově na Hodonínsku s podtitulkem „…kultura z jiného světa“ letos koná uţ poosmnácté, popsat ho, analyzovat jeho slabiny a navrhnout jejich odstranění do budoucna. Právě za tímto účelem jsem se před dvěma lety stala součástí organizačního týmu festivalu. Nejprve jako dobrovolník na pozici odborníka pro public relations a koordinátora interpretů na festivalu, v letošním roce uţ jako součást ústředního přípravného týmu a č len pořádajícího občanského sdruţení Ţebřiňák, a to rovněţ na pozici dramaturga zahraničního programu. Měla jsem tak moţnost nahlédnout do ţivého organismu festivalu z druhé strany neţ běţný návštěvník a přesvědčit se o tom, ţe festival Beseda u Bigbítu pro dva tisíce lidí není pouze půlroční dobrovolnickou prací na plný úvazek, ale také velký závazek, k jehoţ naplnění 7
  8. 8. je zapotřebí obrovské nasazení, vytrvalost i finanční investice – a to přestoţe vzhledem k neziskovému pojetí festivalu můţe být jedinou zásadní odměnou pouze ocenění návštěvníků a určitý pocit zadostiučiní z toho, ţe se člověk aktivně podílí na obohacení českého kulturního prostoru. Cílem mé práce bylo věnovat se zejména marketingu festivalu, který si i dodnes udrţel charakter akce konané systémem „do it yourself“ 1 , dále rozvinout jeho vize, redefinovat jeho strategii, rozpočet, poukázat na jeho slabá místa a navrhnout funkční a udr ţitelný model festivalu do budoucna. Zejména v praktické části jsem rozvedla uţ dříve definovanou marketingovou strategii, která vychází ze základních bodů jako nezištnost, dobrovolnictví, podpora regionu, láska k hudbě a tolerance o nové body: praktičnost a systematičnost. Smyslem této inovace je v dlouhodobém horizontu zejména sníţit zátěţ na ústřední členy týmu, dokázat efektivně delegovat pracovní povinnosti, zacházet úsporněji s časem a současně zajistit i lepší financování festivalu z vnějších zdrojů. V teoretické části jsem vymezila základní pojmy, popsala nejvýznamnější festivaly v České republice a základní marketingové nástroje. Stěţejní částí této diplomové práce je ovšem její praktická část a zejména marketingový výzkum, který jsem s pomocí několika dobrovolníků provedla na 17. ročníku festivalu v roce 2009 a který představuje první oficiální zpětnou vazbu od návštěvníků festivalu. Právě tento výzkum se díky svým cenným informacím stal jedním ze základních východisek nové marketingové strategie, plánování a řízení festivalu v roce 2010. II. Teoretická část 1 Do it yourself (DIY – česky doslova „Udělej si sám“) je druh kultury, ve které si člověk sám, tzn. bez podpory reklamy, sponzorů a velkých hvězd, lidi pro lidi, bez o mezování vnějších pravidel. 8
  9. 9. 1. Co je festival? Slovo festival označuje obvykle různé typy společenských akcí. Samotné slovo „festival“ pochází z latinského slova festive, coţ znamená událost. Shodného významu je také slovo feast. Podle druhé verze slovo festival pochází ze středověké angličtiny a francouzštiny, se základem ve starém latinském slově festivus, znamenajícím slavit nebo oslavu. První zmínky o pojmu festival jsou známé z roku 1589, předtím se pouţívalo v běţné mluvě od 14. století pro označení náboţenských svátků. První festivaly pořádali kmenoví šamani jako oslavu slunovratu (z buletinu ČD 2008: Vlakem na festivaly). 2 Hudební festival je festival zaměřený na hudbu a činnosti s ní spojené. Zpravidla bývá hudební festival přehlídkou interpretů zaměřených na určitý hudební ţánr, ať uţ to je rock, pop, klasická hudba, jazz, metal nebo třeba country, můţe se jednat ale i o festival multiţánrový – bez faktického omezení ţánry (např. festival Colours of Ostrava nebo Baţant Pohoda v Trenčíně). Často bývají tyto hudební akce doplněny o zajímavý doprovodný program. Prvním zaznamenaným festivalem vůbec byly pravděpodobně Pythijské hry, které se odehrály v Delfách. Za druh festivalu byly povaţovány i společenské akce ve středověku, kde se mimo jiné pořádaly souboje. V současnosti jsou velmi populární hlavně letní hudební festivaly pořádané pod širým nebem (open air festival) a často i několik dní. 3 1.2 Nejpopulárnější festivaly v ČR a SR (výběr) V Čechách a na Slovensku je několik velkých festivalů, které kaţdoročně navštěvuje několik tisíc lidí. V přehledu na webové stránce http://www.freemusic.cz je uvedeno celkem 260 festivalů, konaných na území bývalé federace v období od května do září 2010. Na základě svých znalostí, analýzy festivalových webových stránek (historie festivalu) a zároveň počtu mediálních výstupů jsem vybrala několik nejvýznamnějších festivalů. 2 Kategorie: festival. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://cs.wikipedia.org/wiki/Festival> 3 Kategorie: Hudební festival.[online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://cs.wikipedia.org/wiki/Hudební_festival> 9
  10. 10. 1.2.1 Colours of Ostrava Asi nejpopulárnějším festivalem v ČR, který je drţitelem hned několika cen. Colours od Ostrava získal nejen cenu Anděl za Hudební událost roku 2005 a 2006 (a na tutéţ cenu byl nominován také za rok 2007), ale také ocenění za nejlepší hudební akci roku 2004, 2005 a 2006 v anketě ALMA (Akropolis Live Music Awards) v kategorii koncert / festival roku. Jako první a zatím jediný festival v ČR stal v roce 2003 členem EUROPEAN FORUM OF WORLDWIDE MUSIC FESTIVALS, coţ je nezisková asociace 44 nejvýznamnějších, nezávislých evropských festivalů, které se zavazují podporovat světovou, etnickou, tradiční a původní kulturu jednotlivých světových národů a vzájemně se propojovat v kulturních výměnách. V březnu roku 2010 získala zakladatelka festivalu Zlata Holušová Evropskou cenu Trebbia za přínos k dialogu národních kultur. Na třinácti pódiích kaţdoročně vystupují vedle známých jmen světové world music, jazzu, etna a rocku i jména neznámá a mladí hudebníci. Součástí festivalu je i divadelní scéna. Pořadatelem festivalu je Colour Production, spol. s r.o. 1.2.2 Rock for People Tento dnes uţ multiţánrový festival se silnou orientací na rockové styly se koná první víkend v červenci ve Festival parku v Hradci Králové. Řediteli festivalu jsou Michal Thomes a Petr Fořt. Zaštiťující organizací je Ameba Production s.r.o. 1.2.3 Masters of Rock Největší heavymetalový festival v České republice. Kaţdý rok se do Vizovic u Zlína sjíţdí přes dvacet tisíc fanoušků tvrdé rockové hudby. Na rozdíl od ostatních festivalů jsou v programu většinově zastoupení zahraniční hudebníci. Pořadatelem je Pragokoncert Bohemia a.s. 1.2.4 Sázavafest 10
  11. 11. Letos se bude konat uţ desátý ročník festivalu v Kácově, který se odehrává vţdy první srpnový víkend. Z původní jednodenní akce v roce 2001, s jedním podiem a kapacitou areálu 1.800 lidí, se Sázavafest stal renomovaným evropským multikulturním festivalem, který nabízí třídenní program několika scénách. Návštěvnost festivalu dosáhla čísla 20.000 lidí a zájem o festival kaţdým rokem stoupá, coţ je pro pořadatele nejen výzvou, ale také velkým závazkem. Dramaturgové festivalu mají jasný cíl – budovat pestrý multikulturní a multiţánrový festival. Na festivalu najdou návštěvníci hudbu, divadlo, film, autorská čtení, výstavy, výtvarné dílny, workshopy atd. Organizátoři zvou kapely z oblasti world music, rocku, popu, reggae, ska, jazz, blues, dance i hip hopu. Od roku 2005 jiţ Sázavafest není pouze jednodenní open-air akcí, ale celoroční sítí na sebe logicky navazujících akcí: Jarní Sázavafest, Sázavafest Battle, Letní Sázavafest a Podzimní Sázavafest. Sázavafest pořádá agentura In promotion s.r.o. ve spolupráci s městem Kácov. 4 1.2.5 Porta Soutěţní hudební festival má podtitul „Celostátní festival country & western music a trampských sborů“. Byl zaloţen v roce 1967 v Ústí nad Labem. Název festivalu je inspirován údolím Labe Porta Bohemica – Brána Čech, leţící v místech, kde řeka prochází Českým středohořím. Festival se skládá ze soutěţních oblastních a krajských kol, z nichţ postupují vítězové do celostátního finále. Soutěţ dává příleţitost především začínajícím skupinám a je určena pro ţánry trampská píseň, folk a country. V průběhu několika desetiletí festivalem Porta prošla celá řada dnes známých hudebních skupin a osobností českého hudebního ţivota. V pořádání se uţ za dobu existence vystřídalo mnoho měst (Ústí nad Labem, Sokolov, Karviná, Svitavy, Třebíč, Olomouc, Plzeň, Jihlava). 5 1.2.6 Stimul festival Hudební festival STIMUL se od roku 2005 v českém hudebním prostředí etabloval jako výrazná hudební akce s jasně určenou dramaturgií. Festival se snaţí prezentovat hudbu, která u nás běţně není dostupná. Programové zaměření festivalu se snaţí reflektovat znění progresivní elektroniky, noisu, současného jazzu a všechny podoby improvizované hudby, včetně jejich prolnutí a nejrůznějších meziţánrových přesahů. Nejedná se o klasický festival, 4 PR zpráva, press. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.sazavafest.cz> 5 Langer, M. J., Do leţal I.(2001): Porta znamená brána ... i do nového století? Praha, Adonai s.r.o. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://cs.wikipedia.org/wiki/Porta#PORTA_2009> 11
  12. 12. ale o sérii na sebe tematicky navazujících koncertních vystoupení. Ve většině případů se jedná o koncerty interpretů velké umělecké hodnoty a častokrát v exkluzivních českých premiérách. 6 1.2.7 Trutnov Open Air Music Festival Festival se původně nazýval „Východočeský Woodstock“ a vznikl na undergroundových základech. K jeho vzniku daly podnět předcházející nezávislé aktivity, ilegální koncerty a výstavy, především pak koncert ve Starých Bukách u Trutnova roku 1984, který rozehnala StB. První ročník festivalu zakázané kultury se měl konat v roce 1987 na soukromém pozemku Martina Věcheta, jednoho z dosavadních pořadatelů, ale opět jej zrušila protiakce StB. Prvním oficiálním a povoleným ročníkem se tak stal Východočeský Woodstock 1990, jako jeden z prvních open air hudebních festivalů v polistopadovém Československu. Významných hostem byl tehdejší prezident republiky Václav Havel, jenţ se zúčastnil uţ akce v roce 1984, kdy uprchlí účastníci koncertu našli útočiště na jeho Hrádečku, a festival pravidelně dál navštěvuje. Mezi účinkujícími byli mj. Kuličky, Psí Vojáci, Pavel Dobeš, Sváťa Karásek, Dáša Vokatá, Garáţ nebo Jim Čert. Od roku 1993 na festivalu hrají i zahraniční hosté – účinkovali zde např. Faith No More (USA), Fun'Da'Mental (GB), Fear Factory (USA), Sepultura (Bra), Sick Of It All (USA), Polemic (Sk), Suicidal Tendencies (USA), Motörhead (GB) či Dog Eat Dog (USA). Specifikem festivalu je kaţdoroční účast nějakého interpreta, který do rockového, respektive undergroundového ducha festivalu moc nezapadá, například Banjo Band Ivana Mládka (1995), Marta Kubišová (1999), Václav Neckář (2001), Waldemar Matuška (2002) nebo Bambini di Praga (2007). Drtivá většina z nich byla publikem přijata velmi kladně. Zatím jedinou známou „vykelímkovanou“ osobností se stala Ilona Csáková (1997) a z kapel si „pivní sprchu“ vyslouţila formace Chaozz (1999). 7 Pořádá Geronimo agency. 1.2.8. United Island of Prague 6 Stimu l. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.stimul-festival.cz/stimu l/> 7 History. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://cs.wikipedia.org/wiki/Trutnov_Open_Air_Music_Festival> 12
  13. 13. United Islands of Prague je kulturní festival s šestiletou tradicí. Koná se na počátku léta na praţských vltavských ostrovech. Letošní ročník proběhne 24. – 26. 6. 2010. Organizátorem festivalu je Ostrovy s.r.o., za podpory Magistrátu hlavního města Prahy. Vlastnímu festivalu předchází Klubová noc, v rámci které se zdarma otevírají praţské hudební kluby. 1.2.9. Open Air Festival Pořadatelem festivalu je ABATON SYSTEM, s.r.o., a jedná se o poměrně silně sponzorovaný a propagovaný festival. Ředitelem festivalu je Michal Lukeš. Open Air Festival by měl být novým formátem akce na české festivalové mapě. Vyznačuje se přívlastkem „multi”. Je multi: kulturní, ţánrový, aktivní a zábavný. Klade si za cíl nabídnout zábavu pro celou rodinu, kvalitní zázemí, české i zahraniční hudební hvězdy, divadelní vystoupení a workshopy. Open Air Festival nabídne i nejrůznější druhy doprovodného programu a aktivity pro celou rodinu, od nejmenších aţ po dospělé. Festival se zabydlel na letišti v Panenském Týnci asi 50 km od Prahy. 1.2.10 Hip Hop Kemp Hip Hop Kemp je mezinárodní hip hopový festival, který se koná kaţdý rok koncem srpna v Hradci Králové, v areálu letiště. Do těchto prostor se přestěhoval z původního místa konání v Pardubicích. Jde o jeden z největších hip hopových festivalů v Evropě. Návštěvnost festivalu se pohybuje kolem 20.000 návštěvníků. První ročník se konal v roce 2002. 8 Hlavním organizátorem festivalu je Festivalpark Production s.r.o. 1.2.11 Mighty Sounds Mighty Sounds je festivalem, jenţ svou dramaturgii staví zejména na ska, punku, rock´n´rollu a příbuzných ţánrech. První ročník festivalu Mighty Sounds s podtitulem Summer Ska & Punk Explosion! se uskutečnil 8.-10. července 2005 u vesničky Olší u Tábora. Mighty Sounds se stal prvním festivalem, který zaloţil dramaturgii hlavní scény výhradně na Ska, 2-ton a Rocksteady. Pořádá ho agentura HPK-Productions s.r.o. kaţdý třetí červencový 8 O festivalu. [online ] 2010 [cit. 10. května 2010]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Hip_Hop_Kemp 13
  14. 14. víkend. Agentura taktéţ vydává měsíčník Mighty freezine, zabývající se kulturou výše zmíněných ţánrů. 1.2.12 České hrady České hrady.cz je letní kulturní festival, jehoţ 6. ročník se uskuteční během léta 2010 na významných českých historických památkách, postupně v pěti různých krajích České republiky (Točník, Kunětická hora, Švihov, Roţmberk nad Vltavou, Bezděz). Letní kulturní festival České hrady.cz je zaměřen také na rozvoj turistického ruchu a zviditelnění krásných historických památek v regionech. Nabízí netradiční atmosféru, která se liší od ostatních letních festivalů nejen ojedinělým prostředím, ale i bohatým sortimentem doplňkových sluţeb a občerstvení. V ceně vstupenky jsou zahrnuty i prohlídky stálých expozic hradů. 1.2.13 Baţant Pohoda Festival vznikl roku 1997, místem konání byl Městský stadión Trenčín. Původním záměrem bylo uspořádat malý pohodový festival jako protiváhu soudobým velkým koncertům. Tomu odpovídala také návštěvnost – prvního ročníku se zúčastnilo zhruba 2.000 lidí. Počet návštěvníků ale rok od roku rostl, a zatímco další rok to byl jen mírný nárůst na 3.000, roku 2005 denní návštěvnost dosáhla 25.000 lidí. Jedná se o nejoblíbenější festival na Slovensku a jeden z nejoblíbenějších i pro české fanoušky kaţdý rok navštěvuje kolem 35.000 lidí a pravidelně se konával třetí týden v červenci. Letos poprvé o týden dřív na letišti u Trenčína. Hlavním organizátorem je Michal Kaščák pod agenturou Pohoda agency. V roce 2010 se bude konat uţ po 14té. Festival je organizován velmi netradiční otevřenou formou. Dalo by se říct, ţe se jedná o formu záţitkové festivalové turistiky, kdy lidé mohou poslouchat nejen hudbu, ale i zaţívat nevšední věci. Ročníky 1998 aţ 2003 se konaly v Areálu Pod Sokolicami a v letech 2004 a 2005 se festival uskutečnil na Vojenském letišti Trenčín. Festival se specializuje na world music a alternativní hudební formy. V roce 2009 postihla festival velká tragédie, kvůli silnému větru se zhroutil jeden z velkých stanů, jednoho člověka zabil a 25 dalších zranil. Festival byl následně předčasně ukončen. 1.2.14 Wilsonic – reflecting future 14
  15. 15. Wilsonic je bratislavský hudební festival, který prezentuje aktuální hudební trendy nejen z oblasti elektronické hudby. Wilsonic je oslavou městského klubového ţivota, elegantně spojuje svět koncertů s atmosférou klubů a tanečních párty. Wilsonic je událostí, která představuje originální a moderní hudbu z celého světa s důrazem na to nejzajímavější z tvorby střední a východní Evropy, a to bez rezignace na atraktivní globální jména.Wilsonic je kombinací outdoorové akce s komfortem městského prostředí. Festival je jedinečným záţitkem ze ţivé hudby pod širým nebem. Umocňuje ho okouzlující atmosféra parku s blízkostí řeky Dunaj a pulzujícího starého města spolu s pohlednicovým výhledem na bratislavské panorama. Wilsonic, na rozdíl od jiných hudebních akcí, není festivalem, který jen pasivně uspokojuje poptávku po ţádaných umělcích. Naopak Wilsonic v současné hudbě aktivně vyhledává to nejzajímavější a snaţí se širší veřejnosti představit a vyzdvihnout originalitu, progres, inovativnost a kvalitu. Wilsonic zároveň vytváří platformu pro prezentaci tvůrců ze střední a východní Evropy, kteří mají ambici a potenciál překročit lokální hranice.9 Ředitelem a dramaturgem festivalu je Tibor Holoda. Letošní ročník se kvůli finančním problémům a nedostatku sponzorů konat nebude. 1.3 Neziskové festivaly v ČR (výběr) Podobnou cestu, jakou razí festival Beseda u Bigbítu, má i několik dalších festivalů. Organizátory jsou neziskové organizace, vstupné je velmi nízké nebo ţádné, umělecká produkce se většinou odklání od mainstreamu a festivalové areály nejsou tak velkokapacitní. Propagace není ţádná nebo minimální prostřed nictvím webu, plakátů, letáků nebo sociálních fór jako Facebook. Náklady jsou maximálně omezeny. 1.3.1 Eurotrialog Letos jiţ dvanáctý ročník jednoho z největších neziskových festivalů v ČR. Za dobu své existence si získal velký respekt u široké veřejnosti a sklidil spousty pozitivních ohlasů i v médiích. Akci pořádá agentura Alternative Music Productions v Mikulově. Festival nabízí kromě hudby i divadlo a film. Z počáteční skromné jednodenní akce se stal významný středoevropský festival s mezinárodním přesahem, program původně uzavřený do jednoho areálu se během let rozrostl 9 O FESTIV LE W ILSONIC. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.wilsonic.sk/> A 15
  16. 16. na vícedenní program na různých místech Mikulova. Hlavní festivalový program se odehrává v amfiteátru, doprovodné koncerty v Dietrichsteinské hrobce a na střešní terase Dietrichsteinské hrobky. Loňskou novinkou bylo představení v Obřím sudu na mikulovském zámku. Eurotrialog si vybudoval pověst jednoho z nejlépe dramaturgicky obsazených festivalů střední kategorie. Pořadatelé se vědomě vyhýbají střednímu proudu a sázejí především na kvalitní nekomerční hudbu. Mikulov nemá ambice stát se masově zaměřenou akcí, jednoznačná preference Eurotrialogu je dobrá kvalitní hudba, příjemné a téměř rodinné zázemí a spokojený a dobře se bavící divák. 1.3.2 Mišmaš párty Od roku 1994 bývá v červnu v Bojkovicích organizován velmi příjemný multiţánrový festival, který si s přibývajícími lety získává čím dál větší popularitu. Název Mišmaš by měl symbolizovat bourání hranic mezi hudebními styly, škatulkováním, kdo kam patří a co hraje; dovětek párty značí, ţe víc neţ samotný festival by tato akce měla být oslava toho, ţe přichází léto, oslava potkání starých známých a oslava ţivota vůbec. Mišmaš párty je jeden z posledních DIY (Do It Yourself – Dělej to sám) festivalů u nás, vše si dělají sami na koleně, bez sponzorů, bez reklam. Mišmaš je organizmus, který oţije začátkem června a který opravuje statek Ústsko v Bojkovicích (zdevastovaný komunistickým reţimem) jenom proto, aby se tady mohl festival uskutečnit. Kaţdým rokem počet návštěvníků přibýval, aţ se počet ustálil na 500–700 návštěvnících. Mišmaš párty probíhá na statku Ústsko na kopci nad Bojkovicemi, ze kterého je krásný výhled na okolní kopce, zámek Nový Světlov a podhůří Bílých Karpat. Místo má v sobě kouzlo starých časů, které na kaţdého dýchá ať uţ v době konání festivalu nebo v jiném období. Jedná se o festival bez plotů, organizátoři si nenárokují ţádný honorář. 10 1.3.2 Lebeda festival 10 Beranek Libor. Něco málo o nás, o místě a o duchu festivalu. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <www.mis mas.org> 16
  17. 17. Původně organizován jako festival Rudimov a pod názvem Lebeda festival se bude letos konat počtvrté. Open air akce se koná v Rudimově u Slavičína. Hlavní stage je věnovaná převáţně akustickým projektům ze ţánru rock, word music, ska a jazz na druhé stage se střídají DJové různých tanečních stylů. Hlavním organizátorem je Jan Ţák – Farma Rudimov a několik dalších umělecky zaměřených občanských sdruţení. Datum konání je obvykle poslední červencový víkend. Kouzlo festivalu tvoří z podstatné části místo, kde se koná – louka uprostřed malebných valašských kopců a lesů, k níţ se civilizační ruch, shon a smog ani zdaleka nepřiblíţí. 1.3.3 Freezy fest aneb kultura jinak Druhý ročník proběhl v září 2009. Festival je zaměřený především na alternativní ţánry umění, neprofesionální uměleckou scénu a DIY (do it yourself) kulturu. Tvůrčí svoboda se nabízí všem, a to bez zásadních hmotných či časových investic. Organizátoři se snaţí zapojit širokou veřejnost, neopomínají studenty uměleckých škol, profesionální i talentované začínající umělce, s důrazem na originalitu tvorby a vyloučení bezduchého kopírování aktuálních trendů. Pilíři festivalu jsou: smazávání hranice mezi umělcem a návštěvníkem, prostor k seberealizaci pro kaţdého, rozmanitost, která vzniká díky střetávání a prolínání mnoha uměleckých směrů a festival bez plotů, bez vstupného, ve svobodné atmosféře. Festival se koná v oblasti bývalého vojenského prostoru Milovice – Boţí dar. Organizátorem festivalu je občanské sdruţení Kultura jinak za podpory Fredoledo soundsys. 11 1.3.4 Boskovice festival Tento festival se pravidelně koná druhý červencový víkend. Festival Boskovice, to jsou čtyři dny plné hudby, divadel, filmů a bohatého doprovodného programu: výstavy, cyklovýlet, jamssesion, street performance, DJs, autorská čtení, výtvarné dílny, prohlídky ţidovské čtvrti s odborným výkladem, happeningy a další. To vše je k vidění a slyšení v amfiteátru letního kina, v zámeckém skleníku, na hradě, v synagoze, v Muzeu Boskovicka, v ulicích ţidovské čtvrti, v městském kině a na spoustě dalších míst. Festival ovládne celé město a v tom spočívá jeho výjimečnost. Boskovice nabízejí i další zajímavá místa a řadu krásných zákoutí. Ţidovský hřbitov je během festivalu veřejně přístupný, v synagoze je k vidění stálá expozice věnovaná ţidovské čtvrti a probíhají zde komornější projekty. Festival je 11 Festival. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.freezefest.cz/ > 17
  18. 18. věnován propagaci jedinečné urbanistické památky v tomto jihomoravském městě – ţidovské čtvrti. Akci pořádá občanské sdruţení Unijazz o. s. 12 1.3.5 Krákor Lesní festival Krákor je multikulturní, nízkorozpočtová událost, pořádaná od roku 1998. Nemá ambice stát se masovou záleţitostí, naopak se s naţí být alternativou komerční „kultuře“, protiváhou jatkám velkých festivalů. Poprvé se Krákor uskutečnil (zpočátku ještě pod názvem Salash Fest) v roce 1998 v Silůvkách u Brna, kde proběhl celkem třikrát. Dalších pět ročníků bylo s velkými obtíţemi realizováno v lesích nedaleko Moravského Krumlova. V roce 2005 vzniká Petice za zachování festivalu v M. K., coţ pomáhá udrţet prostory pro festival po dvě léta. Vlétech 2007 a 2008 se stal dějištěm Krákoru zámek Radešín, v roce 2009 střelnice v Doubravníku. Jedním ze základních pilířů festivalu je ţánrově neomezovat, proto můţete na jednom pódiu vidět a slyšet nejrůznější styly i nestyly, se společným jmenovatelem: underground. Z mnoha důvodů je velký důraz kladen na ryze autorskou tvorbu, a to nejen v muzice. Vedle neoficielní hudební scény jsou k vidění a slyšení rozličná divadla, autorská čtení, promítání filmů, výstavy atd., v prvé řadě jde však o setkání lidí s podobným světonázorem: lidí pohrdajících konzumním způsobem ţivota, hledačů jiné kultury. 13 2. Neziskové organizace 12 About Boskovice. 2010. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <www.myspace.com/boskovicefestival> 13 Letní festival 2010. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.sopel.freemusic.cz/akce/ krakor.ht ml> 18
  19. 19. Neziskový sektor má v českých zemích překvapivě dlouhou tradici. Uţ v 19. století se formovaly první spolky a nadace, které měli významnou váhu při formování národního uvědomování a působily jako důleţitý prvek při liberalizaci moci. Neziskový sektor se však hlavně za posledních 20 let posunul o obrovský kus cest y a jeho roli ve společnosti uţ dneska nikdo nezpochybňuje. Právně sem spadají všechny organizace, které nebyly zřízeny za účelem podnikání. Neziskový sektor je část národního hospodářství, ve kterém subjekty produkují statky získávající prostředky pro svoji činnost. 14 2.1 Typy neziskových organizací Podle Streckové se organizace dále dělí na dvě skupiny. První, neziskový veřejný sektor, který je, jak název napovídá, financován z veřejných financí a podléhá tudíţ kontrole. Druhou skupinu představují neziskové organizace z neziskového soukromého sektoru, který je financován převáţně z prostředků soukromých fyzických a právnických osob. U neziskového sektoru není ani vyloučena moţnost získání financí z veřejných rozpočtů. Pro oba dva směry existuje společná podmínka a to, ţe cílem není zisk, ale dosaţení přímého uţitku. Neziskové organizace můţeme dělit i na základě produktové orientace, a to podle toho jaký typ výrobku, či sluţby organizace nabízí. Zde rozdělujeme na ty, které vyrábí hmotný výrobek nebo se snaţí například nějak ovlivnit chování lidí. Ţebřiňák o. s. (sledované občasné sdruţení, více viz praktická část) má za cíl lidi pobavit a vzdělávat prostřednictvím svého festivalu. Takţe je čistě orientován na sluţbu. Neziskové organizace můţeme dále dělit podle typu správy na soukromoprávní (občanská sdruţení, zájmová sdruţení právnických osob, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, politické strany, církve atd.), veřejnoprávní (organizační sloţky, příspěvkové organizace, obce, kraje, svazky obcí atd.) a ostatní veřejnoprávní organizace (Český rozhlas, Česká televize, státní podnik, veřejná vysoká škola, Česká národní banka atd.). Spadají sem i neziskové organizace, které typově odpovídají obchodní společnosti (společnost s ručením omezeným, akciová společnost, druţstvo, společenství vlastníků jednotek bytových) atd. Neziskové organizace státního charakteru se dělí na příspěvkové organizace (většinu financí získávají z rozpočtu, ovšem mohou mít i jiné zdroje příjmů) a 15 organizační sloţky státu (jsou to ministerstva a jiné správní úřady státu. 14 STRECKOVÁ Y., MALÝ I. a ko l. Veřejná ekonomie pro ško lu i praxi. 1. vyd. Praha: Co muter Press, 1998. s. 15 ŠEVČÍKOVÁ , L. Vyuţití nových trendů v marketingové ko munikaci ve veřejném sektoru. (Disertační práce) 19
  20. 20. Podle Hannagana můţeme neziskové organizace také dělit podle organizační formy na dárcovské (příjem organizace pochází hlavně z daní), komerční (organizace vyţaduje od uţivatelů za své sluţby platby), vzájemné (organizace je převáţně řízena svými uţivateli) a podnikatelské (organizace je řízena profesionálními manaţery). 16 Na první pohled by se mohlo zdát, ţe festival Beseda u Bigbítu (více viz praktická část) vystupuje jako organizace poskytující sluţby ziskového charakteru, jelikoţ se na festival vybírá vstupné. Neziskovost určujeme však podle statutu organizátora Ţebřiňák o. s. Ten nezpoplatňuje činnost organizování jako takovou, peníze vybírané na festivalu slouţí k zajištění platu vystupujících umělců a zapůjčení techniky. Navíc organizace splňuje všech pět základních vlastností nestátních neziskových organizací, o kterých hovoří ve své knize Salomon a Arheier. Jde o organizace, tzn. skupiny, které jsou do určité míry institucionalizovány, mají soukromou povahu, tj. jsou institucionálně oddělené od státní správy, nerozdělují zisk mezi vlastníky nebo vedení organizace, jsou samosprávné, autonomní, tj. jsou schopné řídit svou vlastní činnost a v neposlední řadě jsou dobrovolné, tj. zahrnují určitý významný prvek dobrovolné činnosti. 17 3. Marketing neziskové organizace 3.1 Marketing Zlín: Faku lta managementu a ekonomiky UTB, 2009. 27 s. 16 HANNA GAN, Tim J. Marketing a neziskový sektor. 1 vyd. Praha: Management Press, 1996. 205 s. ISBN 80- 85943-07-7 17 SA LOM ON Lester M., A NHEIER Helmut K.a spolupracovníci, Nástup neziskového sektoru, mezinárodní srovnání, A GNES 1999 66 s. 20
  21. 21. Koncept marketingu byl ve svých počátcích vyvinut hlavně pro výrobní podniky ziskového sektoru. Mělo být prostřednictvím něj dosaţeno vyšších zisků na základě uspokojení zákazníka. Vývoj však časem ukázal, ţe se netýká pouze výrobků, ale ţe jej lze vyuţít i v oblasti sluţeb, osob a myšlenek. Původní marketingové koncepce se ze začátku zdály poměrně nepouţitelné pro neziskový sektor, ale časem bylo potvrzeno, ţe řada organizací je velmi úzce spojena se svými „zákazníky“, kteří mohou plnit v neziskové organizaci (dále jen NO) funkci člena, návštěvníka, dárce nebo občana. Marketing v neziskovém sektoru (dále jen NS) je první aplikací generického marketingu na specifickou formu problémů. Stejně jako komerční marketing se stal marketing v NS silným nástrojem dosaţení masové změny v chování lidí. Ale zatímco marketing můţe pouţívat vzdělání nebo propagandy, odlišujícím rysem marketingu v NS a samozřejmě i jeho prvotním cílem je ovlivňování chování. Marketing v NS celkově usiluje o ovlivňování sociálního chování ne ve prospěch obchodníka, ale ve prospěch příslušné skupiny zákazníků a 18 celé společnosti. Zákazníkem NO je tedy kaţdý, kdo má prospěch z její činnosti. Velká část marketingového úsilí je soustředěna na dárce. Marketing je v tomto případě zvlášť důleţitý a to proto, ţe více cokoliv jiného je největší zodpovědnost právě vůči dárcům, poskytovatelům grantů a sponzorům. Jejich spokojenost má být prostřednictvím marketingu podchycena. Sponzoři (donátoři) mají v tomto případě úlohu zákazníka. V tom smyslu, ţe pociťují za výsledky práce „své“ NO uspokojení. Neziskové organizace mají čím dál větší zájem o marketing také z toho důvodu, aby se snadněji vypořádali se vzrůstající konkure ncí (a to i z řad ziskových organizací, které nabízejí sluţby podobné). Marketing lze tedy popsat i jako udrţování konkurenceschopnosti. Mezi marketingem ziskových a neziskových organizací jsou propastné rozdíly, dvě věci však mají společné. Je to sluţba zákazníkovi a vzájemná směna. Marketing neziskových organizací nesmí být vnímán jenom jako technika, ale i jako základní přístup, jak činnost organizace pojímat a organizovat. Marketing je součástí veřejného neziskového sektoru, jehoţ posláním je zajišťovat neustálý kontakt s uţivateli výrobků či sluţeb, zkoumat a hodnotit jejich potřeby, poskytovat 18 ŠEVČÍKOVÁ , L. Vyuţití nových trendů v marketingové ko munikaci ve veřejném sektoru. (Disertační práce) Zlín: Faku lta managementu a ekonomiky UTB, 2009. 28 s. 21
  22. 22. sluţby a výrobky uspokojující tyto potřeby a budovat program komunikace s veřejností, ani tato veřejnost byla seznamována s cíly organizace. 19 3.2 Funkce trhu neziskových organizací Neziskový sektor sice nefunguje na principu klasického trţního mechanismu, ale potřebuje marketing, jelikoţ je důleţité, aby sluţba byla podávána kvalitně a také způsobem, jakým tato sluţba vyhovuje potřebám uţivatelů. Často musí neziskové organizace zjišťovat, co si jejich zákazníci přejí a podle těchto získaných zdrojů se snaţí tato přání, co nejlépe uspokojit. Navíc je třeba veřejnost pravidelně informovat a seznamovat s činnostmi neziskové organizace a výsledky práce. Hlavní rozdíl mezi marketingem a pouhým prodáváním vyplývá z pochopení, ţe zákazník nehledají výrobek (sluţbu), ale jaký to bude mít pro ně přínos. 20 Návštěvníci festivalu se většinou chtějí bavit, v tom případě můţe být potřeba zákazníka uspokojena mnoha způsoby. Subjekty neziskového sektoru nejsou prodávající a kupující, ale klie nti a poskytovatelé, přičemţ v neziskové organizaci do vazeb vstupuje i třetí silný subjekt, a to dárce (donátor). 21 Rozdíl mezi marketingem neziskového a komerčního sektoru je ve způsob komunikace, komunikační kanály však zůstávají velmi podobné, přičemţ cílem NO je nalézt tu správnou a srozumitelnou cestu k příjemci. Základem je, aby informace proudící z organizace k příjemci měli pro příjemce nějaký přínos nebo vyvolávali pocit, ţe přispívá na správnou věc. Organizace by tedy měla poskytovat sluţby, které jsou přínosné a zároveň jsou za něco zodpovědné. Dále je velmi důleţité upevňovat důvěryhodnost a udrţovat cílové skupiny ve stále informovanosti. Marketingové strategie neziskových organizací jsou určovány v souladu s předem stanovenými cíli a pod dohledem státních orgánů. Přínosy lze většinou měřit velmi obtíţně, protoţe nejsou hmatatelné a jejich efekt je dlouhodobý. 19 HANNA GAN, Tim J. Marketing a neziskový sektor. 1 vyd. Praha: Management Press, 1996. 205 s. ISBN 80- 85943-07-7 20 Tamtéţ, 2003 s. 21 Fyzické, či právnické osoby, které jsou ochotné věnovat finanční nebo naturální prostředky na realizaci prospěšné sluţby. To úlohu mů ţe p lnit i VR. 22
  23. 23. U festivalu Beseda u Bigbítu plní funkci poskytovatelů občanské sdruţení Ţebřiňák o.s., klienty jsou návštěvníci festivalu a funkci donátora plní v současné době např. Mezinárodní visegrádský fond nebo organizátoři samotní, kteří podílově vstupují do základní finanční jistiny festivalu. 3.3 Pro a proti marketingu v neziskových organizacích V rámci marketingu neziskových organizací stále převládá obecné mínění o tom, ţe marketing v mnoha případech není potřeba, protoţe sebou přináší zbytečně vysoké výdaje, neadekvátní tomu, čím se ta či ona NO zabývá. Vzhledem k tomu, ţe systém financování se v České republice stále mění a konkurence na poli neziskovosti roste, začalo se v mnoha směrech o potřebnosti marketingu v neziskové sféře diskutovat. Nejvýrazněji reagují organizace a instituce, které uţ byly vystaveny silným konkurenčním bojům. U některých organizací často hovoříme o tom, ţe jejich cílem není zisk, ale dosaţení společensky a individuálně optimální spotřeby statků specifického typu. Z nashromáţděné literatury je moţné zobecnit několik základních pro a proti uţití marketingu v neziskové sféře. Jak uţ bylo zmíněno výše, realizace marketingu je mnohdy velmi nákladná a vzhledem k tomu, ţe fungování NO je hrazeno z veřejných rozpočtů, můţe se zdát trošku proti obecnému chápání neziskovosti. Spotřebitel často nemá na výběr a musí vyuţívat sluţbu od jednoho poskytovatele sluţeb, zde pak také není marketing příliš na místě, jelikoţ spotřebitel nemá jinou moţnost a marketing ho vlastně nezajímá a míjí. Stejně se to má u příkladu toho, kdyţ spotřeba některých sluţeb vyplývá ze specifick y vynucené spotřeby. Cena za poskytované sluţby velmi často neodráţí hodnotu, kterou v ní vidí zákazník. Další argumenty proti staví na tom, ţe některé sluţby nemají vůbec trţní charakter nebo rozhodování manaţerů je vlastně velmi omezené, jelikoţ podléhají určitým statutárně stanoveným standardům. Ty organizace, které se nacházejí v té oblasti neziskového sektoru, kde je velmi silná konkurence v podobě dalších organizací (ziskových), ale nemají na výběr a marketing je pro ně zásadně přínosný a nutný. Také veřejná kontrola, kterou nad sebou organizace mají, si vyţaduje komunikativní chování a efektivnost v nákladové i řídící oblasti. Samotní spotřebitelé však také svým způsobem vyţadují od NO zvyšování kvalifikace a kvality komunikace – dialogu, především v oblasti výměnných relací, která je základním úsekem hodnocení a to není moţné bez investice do marketingu. Součástí marketingu je i 23
  24. 24. marketingových průzkum, který je pro NO nezbytný a jeho výsledky jsou důleţité pro proces strategického managementu, identifikaci okolí a jeho poţadavků. Jsou předpokladem pro zpracování rozpočtů, cílů i definic produktu. 3.4 Marketingové řízení V NO rapidně narůstají znaky konkurenčního prostředí. Děje se tak proto, ţe se čím dál více organizací dostává do situace rostoucí so utěţivosti o získávání klientů a příjmů. V případě festivalu je se jedná o kaţdoroční boj o přísun návštěvníků, naplnění kapacity prostoru a získání dostatečného mnoţství peněz na kvalitní a zajímavý line up a odpovídající technické zázemí. Také dynamicky narůstá vliv struktury vnitřního a vnějšího prostředí, zvyšuje se náročnost úkolů v souvislosti s fungování NO. Marketingové řízení je třeba zejména ke zkvalitnění a zefektivnění činnosti NO, také k motivování, přípravě a plánování procesů a činností. Důleţitý je v případě získávání nových dárců, dobrovolníků, členů atd. Marketingové řízení je potřeba zejména ke zvýšení kvality a efektivnosti fungování organizace, k realizaci projektů a v neposlední ředě k získávání dárců a dobrovolníků. Efektivní marketingové řízení je postaveno na šesti základních procesech. Prvním odrazovým můstkem je určení vazby mezi strategickým a marketingovým plánem, následuje plánování cílů, stanovení marketingového mixu. Po té probíhá sestavení marketingového plánu, který hlavní dokumentem určujícím efektivní marketingové řízení. Na marketingový plán navazuje plán marketingové komunikační kampaně. Na závěr probíhá vyhodnocování výsledků. 3.4.1 Určení vazby mezi strategickým a marketingovým plánem Marketingová strategie je nejdůleţitějším nástrojem marketingu. Jde o strategický dokument, který organizace vyuţívá k dlouhodobému usměrňování svých aktivit a k zajišťování dlouhodobých strategických cílů. Marketingová strategie vychází z analýzy prostředí, tedy toho, co nejvíce ovlivňuje organizaci (konkurenti, zákazníci, umělci, náklady na propagaci, na udrţení kroku s ostatními, trendy, image, konexe, kontakty ve státní správě atd. Důleţitá je také interní analýza, která se 24
  25. 25. zabývá problematikou kvality marketingu v organizaci, kvalitou pracovníků, výškou rozpočtu, počtem a druhem dárců). Hotová strategie by měla být poté podloţena operačním plánem, jenţ stanoví, kdo v jakém časovém horizontu bude odpovědný za uskutečnění dílčích kroků. 3.4.1.1 SWOT analýza Základním nástrojem pro určování vazby je SWOT analýza. Literatura uvádí, ţe představuje tzv. odrazový můstek všech marketingových aktivit a marketingového řízení. Součástí určení vazby je také marketingový výzkum viz. kapitola 11., díky němuţ si organizace má moţnost například přesně definovat potřeby a spokojenost členů, návštěvníků (zákazníků). SWOT analýza hodnotí silné (Strenghts), slabé (Weaknesses) stránky společnosti, hrozby (Threats) a příleţitosti (Opportunities) spojené s podnikatelským záměrem, projektem, strategii nebo i restrukturalizací procesů. 22 Obr. 1 SWOT matice Díky ní dokáţeme komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové moţnosti růstu. SWOT je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Obsahem SWOT je analýza mikro a makro prostředí. Velmi se doporučuje svou organizaci pro lepší pochopení silných a slabých stránek srovnat s organizací podobnou. Poučný bývá občas i pohled zvenčí. 22 Střelec Jiří, Swot analý za. 2008. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.vlastnicesta.cz/akademie/ marketing/ marketing-metody/swot-analyza/> 25
  26. 26. Úspěch závidí na schopnosti neziskové organizace střízlivě zhodnotit všechny čtyři poloţky kategorie. 3.4.1.2 Marketingový průzkum Marketingový průzkum je systematické shromaţďování a vyhodnocování informací, které vedou k pochopení poţadavků trhu. Hledá odpovědi na otázky týkající se nákupního chování zákazníků, kvality distribuce výrobků, účinnosti reklamy, vnitro a vně podnikové činnosti, cen a dalších prvků systému marketingového řízení. 23 Marketingový výzkum můţeme provádět buď kvalitativní (hledá odpovědi na otázky Jak? A Proč?, zjišťuje názory lidí, zkoumá problém) nebo kvantitativní (pokládá otázky Co?, Kolik?, Jak často?, zkoumá názor zákazníka na jednotlivé produkty a sluţby). Funkcí má výzkum několik. Mezi ty nejdůleţitější patří vytváření metod pro sběr informací, řízení a uskutečňování sběru dat, poskytování zpětné vazby, pomáhání identifikovat příleţitosti a problémy, poskytuje informace o konkurenci atd. Postup marketingového plánu se dá shrnout do šesti fází, kdy tou první je definování problému (zjišťování potřeb), navazuje plán výzkumu a sběr informací, následně se zpracovává a analyzují se získané údaje. Nakonec se vyhotovuje závěr s doporučením a přijetím marketingových opatření. 3.4.2 Stanovení cílů Na základě zevrubné analýzy (viz výše) si organizace můţe začít klást cíle pro dané plánovací období. Měly by být reálné, měřitelné, měli by být hierarchicky uspořádané – tzn., ţe cíle niţší jsou odvozovány od cílů vyšších. Cíle vyjadřují, jak pro organizaci vypadá výsledek, který povaţuje za úspěch, a v marketingu určujeme dva typy těchto cílů. 24 Jsou to buď cíle akční, které jsou specificky zaměřené a přesně měřitelné (počty návštěvníků, členů, mnoţství získaných peněz atd). Pak jsou cíle abstraktní, v oblasti image a vyjadřují představy firmy o tom, jak chce být vnímána okolím 23 MATULA V. , Market ingový výzkum trhu. . [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/ marketingovy-vyzku m.php> 24 REKTOŘÍK J. a kolektiv. Organizace neziskového sektoru. 1.vyd. Praha: Ekopress, 2004.83 s. 26
  27. 27. Marketingové cíle jsou konkrétní specificky měřitelné hodnoty, které směřují k nějakým výsledkům (počet návštěvníků, platících, sponzorských darů atd.). Mezi cíle lze zařadit i abstraktní neměřitelné poloţky (image, vnímaní veřejnosti, pojem o značce). Cíle organizace jsou obvykle popisovány v konkrétní formě neţ jen například v programovém prohlášení. Organizace si pokládá otázky, podle kterých pak své cíle stanovuje: Co jsou nejlepší výsledky, ve které můţe organizace doufat? Do kdy? Jsou nějaké vnitřní či vnější faktory, které mohou bránit dosaţení cílů? Jak ovlivní rozpočet časové moţnosti? Jaké jsou reálné cíle a do kdy? 3.4.3 Stanovení marketingového mixu Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojů – výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky. Jedná se o soubor aktivit pro povzbuzení poptávky. Lze je zařadit do čtyř skupin proměnných, které jsou známy jako 4P. 25 V případě sluţeb hovoříme o tzv. rozšířeném marketingovém mixu – 7P. Mezi základní 4P ještě patří people (lidé); physical evidence (materiální prostředí); process (procesy). Navíc hlavně u neziskového marketingu můţe být marketingový mix rozšířen dvěma způsoby. Buď podle Johnse Hopkinse z University v Baltimoru na Public (cílová skupina) a Produkční kapacitu nebo po příkladu švýcarské Fribourské školy marketingu – managementu na politic (politiku) a people (lidi). 26 I NO mohou ovlivňovat poptávku po svých sluţbách (výrobcích) pomocí klasického marketingového mixu. Ty tvoří produkt (výrobek, sluţba), price (cena), place (místo) a promotion (propagace, komunikace). Neuplatňovanějšími v oblasti NO jsou produkt a promotion. Komunikační mix má pro NO také velmi významnou úlohu. Díky ní totiţ informuje veřejnost o své existenci a pravidelně komunikuje své cíle, poslání a činnosti. Cílem stanovení správného komunikačního mixu je prosazování idejí NO, vytváření pozitivní image, prezentace a získávání členů a donátorů pro NO. Komunikační mix má v neposlední řadě velký vliv na vnitřní vztahy v organizaci. Vytváří například podmínky pro zlepšování podobných vztahů mezi členy organizace samotné. 25 KOTLER, P., ARM STRONG, G. Market ing. 6. vyd. Praha: Grada Publishing 2003. 855 s. 26 KOZÁKOVÁ, S. Marketing ve veřejném sektoru. Masarykova Un iverzita. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.econ.muni.cz/~simona/skola/marketing/1market ingvevs.html> 27
  28. 28. 3.4.3.1 Produkt (výrobek, sluţba) Produktem můţeme rozumět vše, co můţe trh nabídnout za účelem získání pozornosti, nabytí, pouţívání nebo spotřeby, tzn. vše, co můţe uspokojit přání nebo potřebu. Patří sem hmotné předměty, osoby, sluţby, místa, organizace a myšlenky. 27 Celkově shrnujeme produkt pod pojem komplexní výrobek. Ten obsahuje tři vrstvy. První z nich je jádro, tím je samotný výrobek či sluţba. Nadstavbou nad touto vrstvou je obal, design, kvalita a značka. Třetí vrstvou je pak instalace, záruka, servis, úvěr, rychlost dodávky a záruka. 28 3.4.3.2 Price (cena) Cena má v NO vţdy své specifické vyuţití a význam. Nebývá úplná, jelikoţ většinou nezahrnuje všechny náklady a můţe mít i nemonetární charakter. U neziskových organizací se totiţ velmi často vyuţívá více- zdrojového financování. Pokud hovoříme o marketingu ve veřejném sektoru, můţeme konstatovat, ţe cena je tedy velmi relativní. Některé sluţby jsou poskytovány „zdarma“, popř. představují jen část nákladů. Je nutné si uvědomit, ţe poskytování kaţdé sluţby se pojí s nějakými náklady, výše ceny je pak převáţně věcí úředních a politických rozhodnutí. Poskytování „bezplatné“ nebo subvencované sluţby vyţaduje stejná marketingová rozhodnutí jako poskytování sluţby s cílem vytvoření zisku. 29 3.4.3.3 Place Můţe být charakterizováno, jako souhrn všech distribučních systémů, které jsou potřebné pro směnu. 27 HANNA GAN, Tim J. Marketing a neziskový sektor. 1 vyd. Praha: Management Press, 1996. s 111 ISBN 80- 85943-07-7 28 PAVLEČKA Václav, Market ingový mix. .[online ] 2008 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.m- journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/marketingovy-mix__s299x383.ht ml> 29 HANNA GAN, Tim J. Marketing a neziskový sektor. 1 vyd. Praha: Management Press, 1996. s 136 ISBN 80- 85943-07-7 28
  29. 29. Nejdůleţitější je, aby sluţba (výrobek) byly vţdy dostupné v pravý čas, s přijatelnými náklady a potřebným subjektům. Při přímé aplikaci na festival si můţeme vzít za příklad mladého člověka z Brna, který je fanouškem letních festivalů. Záměrně vyhledává ţánrově nevyhraněný menší festival na jihu Moravy, aby minimalizoval náklady na cestování. Musí tedy vědět kdy a kde se takové festivaly konají, jestli ho zaujmou svou nabídkou a pokud ho některý zaujme svou nabídkou, musí mít přístup k dalším důleţitým informacím. Musí být seznámen s tím, za kolik a jak se na místo konání festivalu dostane. 3.4.3.4 Promotion a) Propagace usiluje o připomenutí činností, cílů a idejí NO, můţe probouzet zájem o ně a můţe plnit funkci výzvy k jednání. V oblasti NO většinou však není dostatek finančních prostředků pro tyto a podobné činnosti. Je občas také velký problém zacílit na tu správnou skupinu nebo ji správně specifikovat. b) Public relations trvale a úmyslně usiluje o dosaţení povědomí o NO, porozumění a podpoře cílů. Hodně ovlivňuje postoje veřejnosti k organizaci a také míru jakou ji veřejnost podporuje. 3.4.3.5 People Tato kategorie marketingového mixu zahrnuje všechny, kteří přicházejí do styku se zákazníkem v souvislosti se sluţbou. Řadíme sem nejen prodejce, ale i pracovníky help line, reklamační oddělení. Souhrnně platí, ţe všichni lidé, kteří jsou v kontaktu se sluţbou nebo výrobkem by měli být motivování pro jejich poskytování a měli by mít o nich dostatečné znalosti. Předpokládá se chování odpovídající nějaké firemní kultuře. „People“ prvek marketingového mixu silně spoludotváří dojem o značce. 3.4.3.6 Process 29
  30. 30. Podoba a nastavení procesů, které jsou spojeny se sluţbou nebo produktem a jeho podporou. 30 3.4.3.7 Public Jedná se vlastně o cílovou skupinu organizace. Mohou to být jak zákazníci/klienti, dárci, tak zaměstnanci a dobrovolníci. 3.4.3.8 Produkční kapacita Znamená, ţe organizace je schopna efektivně uspokojit poptávku po svých sluţbách, produktech nebo programech. 3.4.3.9 Politika I politické tlaky a lobbování se objevují v rámci neziskových organizací. Taktéţ nátlakové skupiny mají své místo zejména tam, kde je vysoká míra konkurence. Umění namíchat správně všechna „P“ marketingového mixu a jeho pod-sloţky je to, co NO umoţní uspět či neuspět na trhu. Protoţe kaţdá ze sloţek marketingového mixu je de facto svébytným oborem. 3.5 Marketing sluţeb Specifickým rysem neziskových organizací je to, ţe namísto výrobků ( hmotných statků) většinou poskytují sluţby. Vzhledem k tomu, ţe sluţby začínají mít značně dominantní funkci v ekonomikách všech vyspělých zemí, stal se marketing sluţeb dalším vývojovým stupněm v marketingové filozofii. Sluţbou rozumíme aktivitu, nebo komplex aktivit, jejichţ podstata je více či méně nehmotná. Její poskytování se uskutečňuje ve vzájemném působení s poskytovatelem – s jeho zaměstnanci, stroji a zařízením. Sluţba můţe, ale nemusí vyţadovat přítomnost hmotného výrobku. Není provázena vznikem typických vlastnických vztahů. Základním úkolem 30 PAVLEČKA Václav, Market ingový mix. .[online ] 2008 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.m- journal.cz/cs/marketing/uvod-do-marketingu/marketingovy-mix__s299x383.ht ml> 30
  31. 31. poskytování sluţeb je uspokojení potřeb zákazníků. 31 Podstatu sluţeb vysvětlují i autoři Kotler a Armstrong, kteří sluţbu definují jako jakoukoliv činnost nebo výhodu, kterou jedna strana můţe nabídnout druhé straně, která je v zásadě nehmotná a jejím výsledkem není vlastnictví. Produkce sluţby můţe, ale nemusí být spojena s hmotným produktem. 32 Sluţby mají čtyři základní vlastnosti, kterými se odličují od produktů a výrobků hmotného charakteru.  Nehmotnost – sluţbu není moţné předem vyzkoušet, ochutnat, vidět apod.  Neoddělitelnost produkce a spotřeby – poskytnutí sluţby a jejich spotřeba jsou souběţné a vyţadují přítomnost producenta.  Heterogenita – představuje odlišnou úroveň provedení sluţby různými lidmi, technologiemi a v různém čase.  Pomíjivost – sluţby nelze skladovat.  Vlastnictví – sluţbu nelze vlastnit, zákazník má pouze přístup k vyuţití určitého zařízení nebo sluţbě. Nejvýrazněji se však sluţby od hmotných statků liší vytvořenými uţitky. Marketingový mix je u sluţeb rozšířen o další tři poloţky: • Packaging – kombinace výrobků a sluţeb v jednom • Programming – programová specifikace zaměřená na prodej packagingu • Partnerschip – kooperace a spolupráce mezi organizacemi 3.6 Marketingová komunikační kampaň v neziskovém sektoru Marketingová komunikační kampaň je mechanismus, který organizaci spojuje s jejími cílovými skupinami. 33 Obsahuje všechny způsoby komunikace, jimiţ nezisková organizace vytváří svou image nebo motivuje lidi pro ni potřebným směnám. Mezi nejčastější nástroje a 31 BOUČKOVÁ, J. a ko l.: Marketing. Vyd. 1. Praha: C.H.Beck, 2003. ISBN 80-7179-577-1, 17 s. 32 KOTLER, P., ARM STRONG, G. Market ing. 6. vyd. Praha: Grada Publishing 2003. 400 s. 33 BLA BOLILOVÁ , P., BLAHNOVÁ M., TICHÁ P. „Marketing“ neziskových organizací [online]. 2009 [cit 17 června 2009]. Dostupné na WWW: <http://fse.ujepurkyne.com/ materialy/KFU_huncova_UFN_Blabolilova1.pdf> 31
  32. 32. techniky komunikace patří například výroční zprávy, broţury, přímý prodej, plakáty a tiskové zprávy. Je velmi důleţité vhodně vymezit cílovou skupinu a pro tuto skupinu pak vybrat ten nejlepší propagační nástroj. Důleţité je také rozhodnout, jestli je tento nástroj v rámci rozpočtu moţné vyuţít, mít na paměti všechny předešlé zkušenosti a ty maximálně upotřebit. Marketingová kampaň neziskového sektoru se drobně liší od těch ziskových tím, ţe poslání neziskových kampaní jsou zpracovávána mnohem citlivěji vzhledem k aktuálnosti tématu. Tvůrci těchto kampaní mnohdy musí vycházet z odlišných podmínek. Jedná se o nedostatek informací a často i finančních zdrojů. Návrhu a realizaci musí předcházet jistý introspektivní pohled na stav organizace, jejího produktu a tématu kampaně. 34 Marketingová kampaň v neziskové organizaci má několik hlavních etap: a) Analýza: Zde je nutné zjistit základní postoje cílových skupin, mínění veřejnosti, ověřit taktéţ účinnost plánované komunikace a komunikačních kanálů, odhadnou moţnost a hrozby. Analýza jako taková má sama čtyři hlavní body: aa) analýza konkurence – jakým způsobem komunikuje své sluţby, grafické zpracování, barvy, hesla, mnoţství reklam v různých typech médií bb) segmentace trhu - rozdělení do skupin podle kritérií (pohlaví, věk, vzdělání) cc) targeting - cílený marketing, který určuje, které cílové skupině bude naše komunikační sdělení směřovat) dd) positioning – určuje jakou pozici zaujímá organizace v poli konkurence, jak ji vidí ostatní a jakým směrem se vydává b) Tvorba projektu kampaně: V této fázi se definuje problém na základě předchozí analýzy, stanovují se cíle a plány akcí, které budou následovat, přičemţ projekt můţeme definovat jako časový a věcný plán, díky kterému je moţné dosáhnout poţadovaného cíle nebo jako harmonogram činností, opatření a úkolů. c) Realizace kampaně: Hlavním úkolem kampaně je hlavně prodat myšlenku nebo získat prostředky na její uskutečnění. d) Komunikace: Kampaň by měla vyvíjet nenápadný tlak a to opakovaně a nevtíravě. Vyvrcholením kampaně je zpravidla chvíle, kdy působí nejintenzivněji. e) Vyhodnocení kampaně: Vyhodnocování a monitorování činností. 34 ŠEVČÍKOVÁ , L. Vyuţití nových trendů v marketingové ko munikaci ve veřejném sektoru. (Disertační práce) Zlín: Faku lta managementu a ekonomiky UTB, 2009 s. 25 32
  33. 33. Marketingová komunikační kampaň má za cíl seznámit cílovou skupinu zákazníků s výrobkem nebo sluţbou a přesvědčit ji o nákupu. Zaměřuje se tedy na dosaţení změny ve znalostech, postojích a chování cílových skupin ve vztahu k určitému předmětu propagace. Jde o ne jednoduchou činnost, při jejímţ realizování má velký význam návaznost na ostatní části marketingového mixu. 35 3.6.1 Základní nástroje komunikačního mixu 3.6.1.1 Reklama Je popisována jako placená neosobní forma komunikace, prezentace myšlenek, výrobků nebo sluţeb. Reklama nejen přesvědčuje o tom, ţe ten, či onen výrobek (sluţba) je nejlepší, ale má za úkol informovat o výhodách, které tím, ţe si zákazník zvolí zrovna tento výrobek (sluţbu) získá nějakou výhodu. Reklama tedy vytváří předpoklady pro prodej, udrţuje image, povědomí o firmě, či značce. Nevýhodou je její jednosměrnost. Hlavními prostředky reklamy jsou36 : - televizní reklamní spoty (nejefektivnější) - rozhlasové reklamní spoty - inzerce v tisku - venkovní reklama na billboardech - -internetová reklama 3.6.1.2 Podpora prode je Tato aktivita má za úkol krátkodobě pobízet k nákupu a měla by zvyšovat dodatečný prodej. Krátkodobě také nabízí různé výhody při nákupu určitého zboţí nebo sluţby. Nejen, ţe k většímu nákupu podněcuje stálé zákazníky, ale oslovuje i ty nové. Vyuţívaný je hlavně v ziskové sféře. Organizátoři festivalu nabízí při včasném koupení lístků velké slevy, některé i při nákupu určitého mnoţství, lístek zdarma, tričko nebo CD k lístku a podobně. Důleţitá charakteristika je časová a občas i 35 .HLÁ DEK, O. Seminární práce z před mětu Úvod do marketingu. 3 s. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.studentisobe.cz/preview/oheig4ch.Propagace.pdf> 36 Tamtéţ. 33
  34. 34. prostorová omezenost, díky které pak přicházejí změny reakcí potencionálních zákazníků. Mezi nejpouţívanější formy přímého prodeje patří: - Slevy z ceny - Soutěţe - Dárky - Loterie - Ochutnávky - Vzorky zdarma 3.6.1.3 Sponzoring Sponzoring je nástroj komunikace na podporu určité události, akce, produktu nebo sluţby. Je to obchodní vztah mezi poskytovatelem financí, zdrojů či sluţeb a jedincem, akcí či organizací, které na oplátku nabízejí práva a asociace, jeţ mohou b ýt komerčně vyuţity. Sponzoring je také emotivní formou marketingu. Princip sponzorství je zaloţený na tom, ţe sponzor poskytuje finance nebo jiné prostředky a za to dostává protisluţbu. Sponzorský příspěvek je tedy „dar s protiplněním“. Často se vztahy mezi sponzorem a příjemcem příspěvku uzavírají na základě smlouvy o reklamě, kde nezisková organizace vykáţe činnosti směřující k naplnění marketingových cílů sponzora. Náklady na sponzoring jsou součástí firemních rozpočtů a nijak nesouvisejí s odpočtem z daní, jako je tomu u darů. Sponzoring existuje například kulturní, sportovní, společenský, ekologický atd. 37 Neziskové organizace se nejčastěji setkávají se sponzoringem účelovým nebo sponzoringem událostí (sportovní, kulturní akce, koncert, festival). Sponzorování podobných událostí má své výhody. Dá se například efektivně zasáhnout docela široké publikum. 37 MATULA V. , Market ingový výzkum trhu.Sponzoring. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/ marketingovy-vyzku m.php> 34
  35. 35. 3.6.1.4 Public Relations Dobré vztahy s veřejností jsou brány jako základ úspěšného marketingu. PR buduje a udrţuje dobré vztahy, informuje a snaţí se vytvářet hlavně pozitivní publicitu. Snaţí se balancovat nepříjemné situace, do kterých se organizace občas dostávají. Zaměřuje se jak na vnitřní, jak i na vnější veřejnost. Interní PR se zaměřuje na budování dobrých vztahů se zaměstnanci a jejich rodinami, aby se ztotoţnili s kulturou organizace a mluvili o ní v dobrém). Externí PR má za cíl budovat dobré vztahy se zákazníky, dodavateli a tiskem. Nejčastějším přístupem je informování tisku, je zde důleţité i monitorování toku informací a odpovídat na otázky pokládané veřejností i tiskem. Současní je vydávání tiskových zpráv, které by měli věcně informovat o novinkách. Komunikace neziskových organizací je často zaměřena n ovlivňování postojů. PR můţe být doplňkem reklamy, kterou vhodně doplňuje, zejména proto, ţe je náladově efektnější (mediální pokrytí je „víceméně“ bezplatné). 3.6.1.5 Přímý marketing Znamená neustálé budování loajality zákazníků k produktu, značce či organizaci. Loajalitu zákazníka tady chápeme jako jeho subjektivní přesvědčení o jedinečnosti daného produktu, značky či firmy v porovnání s konkurencí. Direct marketing umoţňuje plánovat, kontrolovat a řídit kampaně. K dosaţení odezvy zákazníků vyuţívá jednoho či více médií, podle Asociace direct marketingu se přímý marketing povaţuje za interaktivní systém. Mezi distribuční cesty patří direct mail, telemarketing, teleshopping, katalogový prodej a e-shopping. Podmínkou úspěšného direct marketingu jsou ale informace, respektive kvalitní databáze potenciálních klientů. Hlavním cílem přímého marketingu je vytvoření dlouhodobého vztahu, případně vyvolání reakce u zákazníků. 38 38 Direct market ing. [online ] 2010 [cit.10. května 2010]. Dostupné z <http://www.podnikatel.cz/provoz/ marketing/direct-marketing/> 35
  36. 36. 3.7 Získávání finančních prostředků 3.7.1 Fundraising Finanční zabezpečení marketingových aktivit je pro kaţdou organizaci ten nejtvrdší oříšek. Finanční prostředky získává organizace s různých prostředků a zdrojů. Jedním z nich je fundraising. Fundraising je:  systematická činnost, jejímţ výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců 39  získávání peněz pro vlastní účely od cizích osob a institucí 40  orientován na dárce. Jde o profesionálně vedený cyklický proces ţádosti o finanční podporu, časovou nebo finanční podporu a jejich přijetí. 41 Je důleţité si uvědomit, ţe se nejedná pouze o metodu vyhledávání v grantových databázích a sledování nově vypsaných stipendií. Jedná se také o aktivní vyhledávání vhodného dárce či sponzora. Mezi hlavní způsoby získávání finančních prostředků, které mají neziskové organizace k dispozici, jsou členské příspěvky, příspěvky z veřejných rozpočtů, nadací, fondů, hmotné či finanční dary od občanů i firem a v neposlední řadě z trţeb, z provozování vlastní činnosti. Důleţité je vhodně jedním ze způsobů vhodně oslovit cílovou skupinu. Mezi nejběţnější metody patří osobní návštěvy, telefonní fundraising či osobní dopis nebo veřejné dobročinné akce. Nejvýhodněji a nejefektivněji vychází osobní kontakt a pravidelný kontakt s menším okruhem dárců. A slovo rozvoj se pouţívá jako synonymum pro fundraising, protoţe je nejlepší průběţně rozvíjet vztahy s dárci. Klíčem k dobrému fundraisingu je umění naslouchat. Poslouchat, co chce dárce a co ho baví. Je jako strategická hra, kde je důleţité sladit přání organizace i dárce. Dárci obyčejně slyší na pozitivní informace. Kaţdého potenciálního dárce je nutné si váţit, je třeba působit seriózně a vlídně. 39 WIKIPEDIA [online]. 2010 [cit. 2010-05-05]. Dostupný z <cs.wikipedia.org/wiki/ Fundraising> 40 DOWER - D [online]. 2010 [cit. 2010-05-20]. Dostupný z <http://www.dower.cz/slovnik.html> 41 Prodialog [online]. 2010 [cit. 2009-05-20]. Dostupný z <http://www.prodialog.webari.cz/o_fundraisingu_2.php> 36
  37. 37. 3.8 Zhodnocení výsledků Jedná se o poslední fázi marketingového řízení, kdy by si organizace měla odpovědět na několik zásadních otázek. A to: Dosáhli jsme svých vytýčených cílů? Co fungovalo dobře a co špatně? Co by se příště mělo udělat jinak? 4. Nový marketing – Event marketing Organizování festivalu uţ dávno není jen o klasickém marketingu, ale v poslední době se hodně vyuţívají nástroje z tzv. nového marketingu. Ten sjednocuje další činnosti, které do jeho oblasti dříve nespadaly, mění je a modifikuje a směruje nově i poslání marketingové komunikace. Nejvyšší důraz je kladen na přání a potřeby zákazníků. Také se více rozšiřuje komunikace. Sám zákazník chce být informován, odměňován, oceňuje osobní přístup. Sluţba zákazníkovi se tak stává nejsilnější prioritou. V původním marketingu byla chápána spíše jako doplněk produktu, vylepšení zboţí. Nové marketingové činnosti toto obrací dosavadní systém naruby. Sluţba je základem nabídky a produkt je pouhou součástí. 42 Pokud organizátor eventu chce, aby se lidé účastnili aktivit, které vymyslí, marketing je zásadní a nedílnou součástí. Jednoduše řečeno, jde o komunikování s lidmi, kteří se zajímají o to, co organizátor dělá a ten jim na oplátku zpřístupní něco, co chtějí a buduje s nimi uţší vztahy. Marketingová kampaň je většinou navrhována tak, aby generovala odpovědi na to, jací lidé na plánovanou akci přicházejí a proč, angaţuje dobrovolníky, motivuje sponzory a pomáhá dotvářet povědomí a názor o organizaci. Pokud je marketingová kampaň tvořena dobře, je daleko snazší konkurovat. Není na škodu ověřené a úspěšné aktivity opakovat. 4.1 Event – charakteristika V literatuře se píše o tom, ţe slova event a event marketing se od sebe významově liší. Slovíčko event je v anglicko-českém slovníku charakterizováno jako událost, záţitek, 42 ŠEVČÍKOVÁ , L. Vyuţití nových trendů v marketingové ko munikaci ve veřejném sektoru. (Disertační práce) Zlín: Faku lta managementu a ekonomiky UTB, 2009 s. 42 37
  38. 38. proţitek, příhoda, případ, představení a v jiném významu rovněţ číslo v programu, pevný 43 program. Petr Šindlera ve své knize Event marketing uvádí názory několika odborníku na event marketing. Kinnebrock v roce 1993 popsal slovo event jako něco zvláštního, jedním slovem záţitek. Bruhn nebo Inden chápou event jako zvláštní představení, událost nebo výjimečný záţitek, jenţ je proţíván všemi smyslovými orgány vybraných recipientu na určitém místě a slouţí jako platforma pro firemní komunikaci. 44 4.2 Event marketing – charakteristika Event marketing můţeme také popsat jako druh události, který by měl mít za úkol zprostředkovat zákazníkům firemní, případné produktové sdělení prostřednictvím přípravy výjimečného záţitku. Event marketing vychází z faktu, ţe lidé si zapamatují nejlépe to, co reálně proţijí. Jíţ výše zmiňovaní Bruhn a také Indel berou event marketing jako nasazení eventu coby komunikačního nástroje (média) v rámci reklamy, podpory prodeje, public relations nebo interní komunikace. 45 Event marketing lze dělit podle několika kategorií (konceptu, cílových skupin, obsahu a místa). a) Konceptu:  event marketing vyuţívající příleţitosti – oslavy, výročí, značkový event marketing – pro podporu vztahu ke značce, event marketing zaměřený na tvorbu a posilování image, event marketing vztaţený ke know – how, kombinovaný event marketing; b) Místa:  venkovní eventy – akce, eventy pod střechou. 46 c) Obsahu:  informativní eventy (infotainment)  pracovně orientované eventy  zábavně orientované eventy 43 HEGEROVÁ, V. a kol. Česko-anglický a anglicko-český studijní slovník. 1. vyd. Praha: Levné kn ihy KMa, 2005.s.249 44 ŠINDLER, P. Event marketing: Jak vyuţít emoce v marketingové ko munikaci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003.; 20; 21 s. 45 Tamtéţ. 23 s. 46 HESKOVÁ, M. a ko l. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006 . s 148 38
  39. 39. d) Cílových skupin:  firemní eventy  veřejné eventy 47 Event marketing se většinou překládá jako „pořádání akcí“. Emocionální podněty, které event vyvolává, velmi dobře působí na image nabízené sluţby či produktu. Pomocí eventu můţeme motivovat a ovlivňovat obchodní partnery, upevňovat jejich loajalitu, prezentovat produkty, sluţby, vize. Event marketing nezahrnuje pouze komunikaci externí, ale také interní v rámci společnosti. Nejčastější aktivity řadící se pod event marketing jsou konference, semináře, společenské akce, firemní prezentace, grand openingy, promotion, festivaly, módní přehlídky, firemní párty atd.) http://cs.wikipedia.org/wiki/Event_marketing Pro organizátory festivalů se z nových marketingových trendů nejvíce hod í strategie a postupy event marketingu. Pojem event marketing by měl být o zinscenování záţitků, stejně jako jejich plánování s organizaci v rámci firemní komunikace. Tyto záţitky mají za úkol vyvolat psychické a emociální podněty zprostředkované uspořádáním nejrůznějších akcí, které podpoří image firmy a její produkty. 48 Event marketing se hlavně snaţí upoutat pozornost ne úplně běţnými reklamními akcemi, ale uspořádáním události, která se skládá z nevšedních záţitků. A neziskové organizace jsou obvykle velmi úspěšné v pořádání takových akcí a mnohdy je event marketing jejich nejsilnější zbraní, jedinou jejich brzdou v tom, aby se výrazněji projevili, je dostatek peněz. Důleţité je něčím překvapit, aby měl zákazník proč si sluţbu nebo výrobek zapamatovat. Cílem event marketingu je dosáhnout pozitivní a hlavně hlubší citové vazby. Důleţité je, aby zákazník nikdy nezapomněl a o eventu mluvil s dalšími lidmi. V komerční a dnes uţ čím dál více v neziskové sféře se často hovoří i o tzv. záţitkovém marketingu. Při nedostatku peněz jsou členové NO schopni dělat tyto akce 47 ŠINDLER P. Event market ing: Jak vyuţít emoce v marketingové ko munikaci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003.; s. 20; 21 48 ŠINDLER P. Event market ing: Jak vyuţít emoce v marketingové ko munikaci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003.; s. 20; 21 39
  40. 40. poněkud ţivelněji. Bojuje se totiţ nejen o zájem zákazníků, ale také o peníze sponzorů, nadací a rozpočtů kraje. A o ty se bojuje nejlépe tak, ţe se vyvolá zájem veřejnosti, médií a politiků. Nejčastěji bývají v neziskovém sektoru vyuţívány typy akcí (eventů), jako jsou „dny otevřených dveří“, demonstrace, festivaly (koncerty), setkání a happeningy. 5. Plánování eventu (festivalu) Nejen marketing je pro organizátory festivalu důleţitý, pečlivé plánování je tajemstvím úspěšné akce. Vše je spojeno s tím, ţe je třeba začít v dostatečném předstihu. Organizátoři větších festivalů plánují i několik let dopředu (3 – 4 roky) uvádí Michael M. Keiser, ředitel Kennedyho centra art managementu. Převáţná většina organizátorů letních hudebních festivalů plánuje z roku na rok podle výše finančních prostředků. Mají přitom na paměti, ţe konkurence stále roste. Čím dříve se naplánují zásadní činnosti (rozpočet a dramaturgie), tím dříve je moţné začít ladit detaily, podobu a komunikaci. V české literatuře neexistuje ţádná příručka o tom, jak ideálně naplánovat hudební festival, a přece jich u nás vzniká kaţdoročně aţ desítky nových a organizátoři se fanoušci přesytí. Nebojí se a snaţí se svým způsobem vţdy něčím novým překvapit, ať uţ je to místo konání, dramaturgie nebo doprovodný program. Důleţité je mít plán, který by pokryl nejistoty, jako je počasí a podobně. Na organizování centů je nejlepší, ţe je moţné vidět své plány zrealizované a mít okamţitou zpětnou vazbu ze strany účastníků v podobě úsměvů, nadšeného tance, pochvalného poplácávání po zádech a v tom nejlepší případě pozitivní recenze v médiích. Hodnocení je totiţ je neocenitelným prostředkem měření výkonu a mělo by být pouţito k dalšímu plánování. Mělo by být vodítkem a poskytovatelem retrospektivního obrazu události v budoucnu. Pomáhá lákat investory a případné dárce. Součástí plánování by měli být různé manuály, které však festival Beseda u Bigbítu, při svém rozsahu, nevyuţívá nebo určitě ne v nějaké podrobné písemné formě. Uvádí se několik typů plánů (event management plán, pohotovostní plán, manuál událostí a operační plán). Tyto jsou důleţité, zejména pokud jde o velkou událost, zejména komerčního charakteru. Všechny mají jedno společné, a to, ţe obsahují informaci o tom, co, kdo, kdy a kde bude přesně dělat, a to externě i interně. 40
  41. 41. Plánování by mělo být spíš neţ činností, tak stavem mysli-otevření přístupu, neţ dokumentem, či dlouhodobým projektem. Nejlepší plánovači údajně postupují tak přirozeně, ţe se zdá, ţe jednají intuitivně. Ve skutečnosti však postupují podle jasně promyšleného logického rámce. Členy plánovací skupiny by měli být členové správní rady, zaměstnanci organizace apod. Kaţdý by měl mít svůj díl spolurozhodování a spoluodpovědnost i. Plánování by nemělo být demokratickým procesem. Účelem plánu je předloţit nejlepší moţnou variantu pro dosaţení cílů organizace, ne pouze prázdné prohlášení uspokojující všechny a přitom nikoho. Plán můţe být významným nástrojem zejména při jednání s dárci a médii. Zkušení dárci ocení důkladný a nezkreslující plán. Z finančního plánu musí být jasné, ţe navrţené strategie jsou realizovatelné. Pokud ne, nutné přehodnotit strategické a operační plány. Plán by měl být v neposlední řadě motivován silným a jednoznačným posláním. Dodrţováním poslání se zjistí, ţe se všichni „táhnou za jeden provaz“ a zároveň pouţívají jednotný způsob poměřování úspěchu. Plán bez poslání je nesmyslný. 49 Kdy plánovat? Nejlepší je vyhnout se středu s podobnými událostmi a spolupracovat s dalšími organizátory – realizovat výhody společného plánování a propagace. Důleţité je neplánovat na poslední chvíli, které by mělo být hlavním pravidlem eventového plánování. Kratší čas zvyšuje finanční prostředky, coţ v případě neziskového festivalu není zrovna ţádoucí. Čas je potřeba zejména na získávání různých povolení, licencí a hlavně na propagaci akce. Kde? Plánování místa obvykle souvisí s počtem očekávaných účastníků, typu akce, bydliště organizátorů, pracovníků a dobrovolníků. Důleţitá je také samozřejmě atmosféra a kapacita. Součástí plánování festivalu je harmonogram aktivit, které se musí do určitého data splnit. Mezi nejdůleţitější patří vypracování rozpočtu, dramaturgie, fundraising, oslovování partnerů, reklamní kampaň a objednávka technického zázemí. 49 Středoevropské sympóziu m u měleckého managementu, 23.4. 2008, Praha, Michael M. Kaiser 41
  42. 42. III. Praktická část 6. Představení festivalu Beseda u Bigbítu 6.1 Základní údaje o festivalu Beseda u Bigbítu je svého druhu největší letní festival na jiţní Moravě, na který se kaţdoročně sjÀ

×