• Save
Závěrečný úkol KPI
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Závěrečný úkol KPI

on

  • 305 views

 

Statistics

Views

Total Views
305
Views on SlideShare
305
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Závěrečný úkol KPI Závěrečný úkol KPI Document Transcript

  • Učitelský stres a stresory jej působící jako fenomény současné školy Monika HanzelováAnotace Tento článek se zabývá tématem učitelského stresu, respektive stresorů, které působí na učitelepři výkonu jeho povolání v České republice. Toto téma jsem zvolila z důvodu, že spadá do oblastipedagogické reality, kterou se zabývá mnou studovaný obor – Pedagogika, a orientace v základníchpojmech tohoto fenoménu je vhodná nejen pro všechny osoby věnující se výchovně-vzdělávací praxi,ale i laickou veřejnost, u které povědomí o tomto jevu není nikterak velké. Název práce jsem odvodilaz hlavních klíčových slov, která zastřešují celou řešenou problematiku a zpřesnila jsem je o časovévymezení.Klíčová slovaučitelský stres, stresory, důsledky učitelského stresu, profesní zátěž učitelů, úlohy učitelů
  • Stres je jedním z fenoménů 21. století a řadí se mezi civilizační choroby postihující téměřkaždého jedince, v různých obdobích jeho života. Určitá forma stresu je spjata s jakýmkolivpovoláním, ať už jde o vysoce fyzicky namáhavou práci, nebo mentálně zaměřené profese. Učitelskáprofese může svému vykonavateli, učiteli, přinášet uspokojení a radost z dobře odvedené práce, kdypřipravuje mladou generaci na její životní cestu, ale na druhé straně jsou učitelé pod neustálým tlakem,působí na ně různé zátěžové situace, přičemž je ovlivněno i jejich zdraví. Téma učitelského stresu je vysoce aktuální a společensky závažné, neboť učitelský stresnegativně působí nejen na zdraví samotného učitele, ale také na žáky, se kterými je učitel v těsnémkontaktu během vyučování ve školní třídě, což svým výzkumem dokázali například Míček a Zeman(1992). Vysvětlení podstaty učitelského stresu přináší Kyriacou (2001, s. 28), který jej definuje jakoučitelem zažívané nepříjemné zkušenosti, jako je hněv, úzkost, napětí, frustrace či deprese, vyplívajícíz aspektů učitelské práce. Stres je tedy negativním emocionálním zážitkem, který je spuštěn dojmemučitele, že jeho pracovní situace představuje hrozbu pro jeho sebevědomí či fyzickou a psychickoupohodu. Učitelský stres negativně působí na fyzické i psychické zdraví učitele, snižuje kvalitu jehovýkonu, ztrácí se u něj uspokojení z práce, zhoršují se vzájemné vztahy mezi učitelem a žáky,respektive jejich kolegy. Velmi závažný je také fakt, že osobnost učitele a její duševní vyrovnanostmarkantně ovlivňuje duševní rovnováhu jemu svěřených žáků a studentů. Je dokázáno, že učitelskýstres, nervozita a duševní labilita zanechávají trvalé a výrazné stopy v dětské psychice. (Míčeka Zeman, 1992, s. 9) Učitelský stres se všemi svými stresory výraznou měrou ovlivňují průběh i výsledky výchovně-vzdělávacího procesu. Na různé učitele působí učitelský stres různou měrou, přičemž rozhodující jenejen kvalita a kvantita stresorů, kterým je učitel exponován, tak také osobnost daného učitele a jehoodolnost vůči fyzické a psychické zátěži. Základní pojem spjatý s problematikou stresu je stresor. Stresory můžeme nejobecněji chápatjako „nepříznivé vlivy či tlaky, které mohou vést k tíživé osobní situaci člověka“. (Křivohlavý, 2003,s. 170) Stresory lze dělit dle různých hledisek, přičemž nejobecněji je lze rozdělit na fyzikální,emocionální a sociální. Další dělení může být například na vnější (například hluk), nebo vnitřní(například výčitky svědomí). Účinky stresorů jsou velmi záludné z důvodu, že „účinky drobnýchstresorů se sčítají“ jak uvádějí Míček a Zeman (1992, s. 62), což je velmi problematické, vzhledemk tomu, v jak stresujícím prostředí v současnosti žijeme. V profesi učitele se vyskytují stresory různé intenzity a kvality, je tedy vhodné tyto stresorypro lepší orientaci určitým způsobem třídit. Nejvýstižněji lze tyto stresory rozlišit na stresory 2
  • související s charakterem učitelské profese, stresory související se školním pracovním prostředím,stresory související s žáky a jejich rodiči, stresory související s pracovním kolektivem a stresoryspolečenské. (Kohoutek, 2012) První skupinou jsou stresory související s charakterem učitelské profese, mezi které lze zařaditnapříklad časovou tíseň, nemožnost vertikální kariéry nebo rozpor mezi materiálními a formálními cílykurikulárních dokumentů. Do kategorie stresorů souvisejících s pracovním prostředím spadají stísněnéprostory, hluk, nedostatek kvalitních pomůcek a učebnic pro vyučování. V kategorii stresorysouvisející s žáky a jejich rodiči se řadí velké množství žáků ve třídě, jejich stupňující se agresivita,nekázeň, nárůst útoků na učitele, rozmach sociálně-patologických jevů. Co se týče rodičů žáků, jednáse o přílišné zasahování do práce učitele nebo naopak nezájem o prospěch a chování jejich potomků.Předposlední kategorií jsou stresory související s pracovním kolektivem, kam patří negativní vztahovékonstelace, nedostatek podpory, pomluvy, nezdravá soutěživost, konflikty mezi inovátorskýmia tradičně orientovanými učiteli, spory mezi řadovými učiteli a vedoucími pracovníky. Do posledníkategorie, stresorů společenských, řadíme nedostatečnou společenskou prestiž učitelského povolání,neadekvátní (nízkou) výši platu, úřady a ministerstvo nerespektující a nezajímající se o problémyučitelů, nedostatečnou profesní přípravu učitelů nebo absenci dalšího vzdělávání učitelů. Na závěr je vhodné uvést, že „málokterá investice se tak bohatě vyplatí, jako investice dotělesného a hlavně duševního zdraví učitelů, ziskem pak společnosti bude výrazné zlepšení duševníhozdraví celého národa, zejména jeho mladé generace.“ (Míček a Zeman, 1992, s. 7) V rukou učitelů jesoustředěna výchovně-vzdělávací praxe, zajišťování sekundární socializace mladé generace,pozvednutí celkové kulturní a vzdělanostní úrovně společnosti a všechny tyto funkce mohou býtučitelským stresem výrazně negativně narušeny. Čím lepšímu fyzickému zdraví a psychickévyrovnanosti se tedy učitelé budou těšit, tím lépe budou moci připravovat své svěřence pro budoucíživot a povolání a tím lepšími a úspěšnějšími občany se budou tito svěřenci stávat. Učitelský stres takve svých důsledcích není jen problémem samotných učitelů, ale také celé společnosti, a tohoto bychomsi měli být všichni vědomi. 3
  • Seznam použitých zdrojůKŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003. 279 s. ISBN 80-7178-774-4.  Autor má adekvátní vzdělání v dané oblasti a je uznávanou kapacitou  Kniha je poměrně nová, tedy i informace v ní jsou aktuální a přesné  Nakladatelství Portál vydává pouze kvalitní odbornou literaturu  V knize se nalézají citace použité literatury a dalších zdrojů  Autor v knize používá odborný jazyk, prostupuje v tématu do hloubkyKYRIACOU, Chris. Teacher stress: directions for future research. Educational Review [online].February 2001. Vol. 53(1), 27-35. [cit. 2012-11-12]. ISSN 00131911. Dostupné z:<http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=4230096&lang=cs&site=ehost-live>.  Autor je mezinárodně uznávaným odborníkem v dané problematice, disponuje dostatečným vzděláním v oboru  Článek je uveřejněn v odborném zahraničním časopise s dobrou prestiží  V textu jsou uvedeny citace použité literatury a dalších zdrojů  V článku je dané téma rozvedeno do hloubky  Článek má dostatečné množství citováníMÍČEK, Libor a Vladimír ZEMAN. Učitel a stres. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1992. 169 s.ISBN 80-210-0521-1.  Informace v knize jsou podloženy empirickými výzkumy  Autoři jsou dostatečně vzdělání, jsou odborníky na dané téma  Daná problematika je v knize probírána do hloubky  Kniha i přes poměrně starší datum vydání obsahuje aktuální informace a je stále využívána např. v absolventských pracích  Informace v knize jsou objektivní, neprojevuje se subjektivní názor autorů 4
  • KOHOUTEK, Rudolf. Stresory učitelů a učitelek základních a středních škol. Psychologie v teorii ipraxi. [online]. 2012-11-03 [cit. 2012-12-19]. Dostupné z:<http://rudolfkohoutek.blog.cz/1003/stresory-ucitelu-zakladnich-a-strednich-skol>.  Autor disponuje adekvátním vzděláním v publikované oblasti  V článcích jsou odkazy na použitou literaturu a další zdroje  U článků je uveden datum publikování/poslední revize  V textu nejsou gramatické chyby  Informace v článku jsou přesné, aktuální Mentální mapa zachycující základní podstatné body práce 5