Dopady nafta na mexickou ekonomiku
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Dopady nafta na mexickou ekonomiku

on

  • 1,356 views

 

Statistics

Views

Total Views
1,356
Views on SlideShare
1,356
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
13
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft Word

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Dopady nafta na mexickou ekonomiku Dopady nafta na mexickou ekonomiku Document Transcript

    • Seminární práceDopady NAFTAna mexickouekonomiku &specifika a problémysektorumaquiladorasTým: Mojmír Hloža Pavlína Bradáčová Ivona Kořínková Letní semestr 2007/2008 2SE301, Regionalismus ve světové ekonomice
    • ObsahI. Predslov...............................................................................................................................................3II. Úvod...................................................................................................................................................4III. NAFTA ...............................................................................................................................................5 III.1 Vznik, cíle, motivy........................................................................................................................5 III.2 Obchodní vztahy (Mexiko – USA, Mexiko – Kanada)....................................................................6 III.3 Přímé zahraniční investice............................................................................................................7 III.4 Zahraniční obchod – export, import.............................................................................................9 III.5 Automobilový priemysel............................................................................................................11 III.6 Shrnutí dopadů NAFTA na Mexiko.............................................................................................13IV. Maquiladoras..................................................................................................................................15 IV.1 Pojem maquiladoras..................................................................................................................15 IV.2 Vznik a vývoj maquiladoras........................................................................................................16 IV.3 Vliv NAFTA.................................................................................................................................17 IV.4 Maquiladoras &Mexiko..............................................................................................................18 IV.4.1 Pracovní podmínky..............................................................................................................18 IV.4.2 Negativní vliv na životní prostředí.......................................................................................19 IV.5 Výhled do budoucnosti..............................................................................................................20V. Záver.................................................................................................................................................22VI. Zoznam použitej literatúry..............................................................................................................23 2
    • I. Predslov Dôvod, prečo sme sa rozhodli pre túto tému, spočíva v aktuálnej štruktúre ekonomických síl,ktoré sa výrazne podieľajú aj na politickom rozložení moci a vplyvu vo svete. Hoci z ekonomickéhohľadiska svet prestáva byť monopolárny, z geopolitického je stále bezpečne jasné, kto hrá prvé husle.To bola jedna z príčin, prečo sme sa rozhodli pre severoamerický región. Ústredným prvkom jespolupráca krajín na výrazne odlišných ekonomických pozíciách, ktorá môže byť z určitého pohľaduparalelou zjednocujúcej sa „starej a novej Európy“ (napríklad v oblasti ochrany pracovného trhu).Hlavným cielom práce bolo preskúmať problematiku fenoménu maquiladoras, pracovné podmienky,aké tu vládnu, životnú úroveň, ktorú práca v nich poskytuje, dôvody existencie týchto tovární, ako ajvplyv externých faktorov, hlavne Severoamerickej dohody o voľnom obchode – a to na maquiladoras,na automobilový priemysel, ale aj na mexickú ekonomiku ako celok. Ako sa životná úroveňMexičanov po pristúpení k NAFTA zmenila, akú úlohu v tom zohrala samotná Dohoda. V krátkosti súpodané motívy vstupu jednotlivých krajín, ale aj prúdy, ktoré procesu integrácie severoamerickéhoregiónu bránili. Práca má naznačiť aj možné smery ďalšieho vývoja programu maquiladoras. Snažilisme sa čerpať z rôznych zdrojov a porovnávať získané informácie, ukázať niektoré tendencie vývojana grafoch a tabuľkách.Práca sa skladá z úvodu a dvoch celkov – prvý z nich pojednáva a dohode NAFTA, venuje sa motiváciiprístupu krajín k dohode, ďalej sa analyzujú všeobecné obchodné vzťahy medzi Mexikom a zvyšnýmidvoma členmi, vplyvy paktu v oblasti priamych zahraničných investícií, zahraničného exportua automobilového priemyslu, ktorý má v hospodárskej štruktúre Mexika špecifické postavenie. Záverprvej časti sumarizuje dopady dohody a jej rolu v novodobých dejinách krajiny.Druhá časť sa zaoberá výhradne problematikou maquiladoras, skúma opodstatnenie ich existencie,ciele, ktoré si vytýčila, a skutočné pomery, ktoré spustením programu nastali. Opisuje ich postaveniea pôsobenie v štáte, pracovné podmienky a životné prostredie, ktoré výraznou mierou formuje.V záverečnej časti načrtáva aktuálne a budúce trendy ďalšieho smerovania týchto tovární. 3
    • II. Úvod Mexiko je považované za prirodzené premostenie dvoch hlavných ekonomickýcha kultúrnych sfér západnej pologule1. Rozlohou i počtom obyvateľov sa jedná o druhý najväčší štátLatinskej Ameriky2. Produkuje najväčší hrubý domáci produkt z krajín Latinskej Ameriky v celkovomobjeme, v prepočte na obyvateľa však túto pozíciu stratila.3 Do konca 80. rokov bola v podstate úplneuzavretou ekonomikou. Zo začiatku táto stratégia dosahovala úspechy, hospodárstvo zázračnenaštartovalo v 40. rokoch a počas nasledujúcich troch dekád dosahovalo v priemere 6% ročnéhotempa rastu.4 Zlom prišiel v 70. rokoch, v roku 1982 vyústil do obrovskej dlhovej krízy. Po zavedeníprísnych konsolidačných programov, veľkých štrukturálnych reformách a s pomocou medzinárodnejkooperácie sa dôveru v krajine nakoniec podarilo obnoviť a ekonomická situácia sa začala zlepšovať,pričom HDP rástlo medzi rokmi 1989 až 1994 priemerných tempom 3,4% ročne 5. V januári 1994vznikol jeden z najväčších obchodných blokov na svete, ktorý zahŕňal 8 biliónov USD (8000 mld USD) 6s obyvateľstvom o veľkosti 430 miliónov. Počas troch rokov od ohlásenia vyjednávaní rástol americkýobchod s Kanadou a Mexikom dvakrát rýchlejšie, než s ostatnými krajinami. Ekonomická integráciaSevernej Ameriky by sa prehlbovala aj bez NAFTA, ale priebeh by bol pravdepodobne pomalší.Počas prvej dekády existencie NAFTA rástli tri ekonomiky výrazne, priemerný ročný rast HDP medzirokmi 1994-2003 bol pre Kanadu 3,6, pre USA 3,3 a 2,7 pre Mexiko – napriek ostrej recesii v roku1995. Hoci všetky tri ekonomiky rástli rýchlejšie, ako priemer OECD, mexický rast bol vzhľadomk svojmu potenciálu podľa OECD nedostatočný. Vyšší rast by bol možný, pokiaľ by krajina uskutočnilaštrukturálne a regulačné reformy, primárne na zlepšenie infraštruktúry a vzdelávania.7Od vzniku NAFTA sa interregionálny obchod zdvojnásobil, americké FDI do Kanady a Mexika rástliešte rýchlejšierýchlejšie.8 Ako však k tomuto rastu prispela NAFTA, to je otázka pre analytikovi vedcov. Dôležité je zdôrazniť, že NAFTA je len súčasťou príbehu, obchod a investície sú iba časťouz bohatého komplexu ekonomických vzťahov medzi troma krajinami. Makroekonomické udalosti –kríza mexického pesa 94-95, americký high-tech boom v 90. rokoch a kanadská monetárnaa rozpočtová disciplína určite tvarovali hĺbku a tempo ekonomickej integrácie, efekty Dohody je pretoťažké rozpliesť.91 BUSINESSINFO.CZ, Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR ve Spojených státech mexických,2006.2 CIA THE WORLD FACTBOOK, Rank Order - Population, 2007.(Tretia Kolumbia nemala vtedy ani polovicu obyvateľov Mexika.)3 CIA THE WORLD FACTBOOK, Rank Order - GDP (purchasing power parity), 2007.(Tretia Argentína opäť nedosahovala ani polovičné HDP.)4 Puschmann J. Mexiko teritoriální informace: pro exportéry a investory, CzechTrade, 1998.5 OECD FACTBOOK 2007, Macroeconomic Trends - Economic Growth - Evolution of GDP, 2007.Larre, Benedicte a Wacquez, Bernard. The OECD Observer, jún/júl 1994.6 OECD FACTBOOK 2007, Macroeconomic Trends – Gross Domestic Product – Size of GDP, 2007.7 OECD, Economic Survey of Mexico, 20078 UNCTAD World Investment Report 20079 HAUFBAUER, Gary C., SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005. 498 s. 4
    • III. NAFTA III.1 Vznik, cíle, motivy 1.1.1994 vstoupila v platnost Severoamerická dohoda o volném obchodu mezi Spojenýmistáty americkými, Kanadou a Mexikem - NAFTA. NAFTA je organizace, která si v době svého vznikukladla za cíl do 15 let eliminovat překážky volného obchodu v jednotlivých etapách. Jedním z cílů bylataké nejen ekonomická, ale i politická stabilizace Mexika.Hlavními motivy Mexika stát se členem NAFTA byl otevřený a bezpečný přístup na trhy USA, přílivpřímých zahraničních investic a podpoření reforem započatých v roce 1985 jako jsou deregulace aprivatizace. Důvody USA byly především trvalý zájem na růstu a stabilitě jižního souseda, vyřešeníproblému nelegální migrace, poptávka na mexickém trhu a využití potenciálu severoamerickéhoregionu. Oproti tomu kanadské motivy byly zcela odlišné. Zpočátku nechuť Kanady ke vstupu doNAFTA, nakonec ale přistoupily na dohodu z obavy ztráty pozic na amerických trzích10.Vstupní pozice jednotlivých států dohody NAFTA byly značně rozdílné. Sedmdesát procent mexickýchvývozů do USA a asi stejný podíl amerických vývozů do Mexika představovalo celkový obrat asi 52bilionů USD. Mezi Mexikem a Kanadou představoval mexický vývoz 1,2% a dovoz 1,8% v celkovéčástce 2,3 bilionů USD11.Poté, co v roce 1994 vstoupila v platnost Severoamerická zóna volného obchodu, se propracovaloMexiko podle nejposlednějších údajů z ledna roku 2008 na pozici třetího největšího obchodníhopartnera USA s 11 % celkového vzájemného obchodu hned za první Kanadou (17,6 %) a druhou Čínou(12 %)12, přičemž střednědobým cílem je stát se největším obchodním partnerem obou členskýchzemí NAFTA, tj. USA a Kanady.V roce 2007 tvořil vývoz do USA již 83% celkového mexického vývozu, do ostatních zemí směřovalv podstatně menším objemu, například do Kanady pouze 2 % , jak je možné vyčíst z grafu mexickýchexportů v oddíle III.4 .Mexiko se zařadilo mezi nově industrializované země, je členem WTO (Světová obchodní organizace– World Trade Organisation) a OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj – Organisationfor Economic Co-operation and Development). Vzhledem k tomu je rovněž významným účastníkemsvětové obchodní výměny – v roce 2007 bylo patnáctým největším exportérem světa13 a třináctým10 Hnát, Pavel. Přednášky – Regionalismus ve světové ekonomice11 LUTONSKÝ, Adam. Současná ekonomická charakteristika Mexika, 2004. Diplomová práce.12 Pramen: Foreign Trade Statistics, http://www.2010census.biz/foreign-trade/statistics/highlights/top/top0801.htm13 The World Factbook - Rank Order - Exports, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2078rank.html 5
    • největším importérem14 a zároveň zemí, jejíž vývozy rostly v celosvětovém měřítku nejrychleji zevšech zemí Latinské Ameriky15. III.2 Obchodní vztahy (Mexiko – USA, Mexiko – Kanada) Pro vývoj mexické ekonomiky mají zásadní význam USA. Spojené státy jsou trvale největšímmexickým obchodním a investičním partnerem. ,,Mexiko bylo do roku 2000 třetím největšímdovozcem do USA po Kanadě a Japonsku. Ovšem v roce 2000 se v důsledku NAFTA objem obchoduztrojnásobil (průměrný roční přírůstek činil 14,1 %), a Mexiko se tak stalo druhým nejdůležitějšímobchodním partnerem USA“16. Procentuální podíl vzájemné obchodní výměny a investiční závislostiUSA a Mexika se přitom od vstupu do NAFTA pravidelně zvyšuje. Jestliže mexické vývozy do USAčinily v roce 1994 53,128 mil. USD, pak v roce 2006 představovaly již 217,047 mil. USD, jak je patrnéz grafu mexických exportů v oddíle III.4 .Jedním z velkých problémů vzájemných vztahů USA a Mexika je nelegální přistěhovalectví Mexičanůdo USA. Především z ekonomických důvodů, každoročně podle odhadů, asi 600 000 Mexičanůmigruje do USA. Zajímavé je například také to, že v roce 2003 příjem finančních prostředků zaslanýchmexickými přistěhovalci svým blízkým žijícím v Mexiku dosáhl přibližně 11 mld USD, což nenízanedbatelná částka pro mexickou ekonomiku. Jedná se o druhý největší příjem do země ze zahraničípo energetickém sektoru. Od NAFTA se očekávalo, že pomůže vyřešit problém nelegální migraceMexičanů především tím, že pomůže vytvořit více pracovních míst v domácí ekonomice. Tatopředstava se ale nenaplnila. Počet nelegálních přistěhovalců po podpisu Dohody výrazně vzrostl ipřes větší bezpečnostní opatření na hranicích po teroristických útocích v New Yorku.„Vztahy mezi Kanadou a Mexikem se poněkud liší. Vzájemný obchod mezi Kanadou a Mexikem sepohyboval před podpisem NAFTA okolo 2 mld USD. Kanada v té době byla pro Mexiko šestýmnejvýznamnějším obchodním partnerem a naopak Mexiko pro Kanadu na místě sedmnáctém. Sevstupem NAFTA v platnost se stala Kanada čtvrtým nejžádanějším trhem pro mexické výrobky aMexiko se stalo třetím největším obchodním partnerem Kanady. V letech 1994 – 2001 došlok nárůstu vzájemného obchodu se zbožím o 200 %. V roce 2001 dovozy z Kanady převýšily 4,2 mld.USD, což bylo 3,6krát více než v roce 1993. Ovšem obchod mezi Mexikem a Kanadou tvoří pouze 1,6% obchodu v rámci NAFTA. Kanada je pro Mexiko významným zdrojem surovin jako například síry,oceli, papíru a plastů.“ 1714 The World Factbook - Rank Order – Imports, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2087rank.html15 www.unctad.org, http://stats.unctad.org/Handbook/TableViewer/tableView.aspx(http://stats.unctad.org/Handbook/ReportFolders/ReportFolders.aspx?CS_referer=&CS_ChosenLang=en)16 Citace: BORSKÁ, Jindřiška. Proměny mexické ekonomiky v souvislosti s NAFTA. [s.l.], 2003. VŠE. Diplomovápráce. (s. 91)17 Citace: BORSKÁ, Jindřiška. Proměny mexické ekonomiky v souvislosti s NAFTA. [s.l.], 2003. VŠE. Diplomovápráce. (s. 94-97) 6
    • V poľnohospodárskej oblasti sa zdá byť situácia pre Mexiko najhoršia. Americké dotácie sú obrovské 18a americkí producenti z tejto výhody ťažia. Zatiaľ čo sú tieto dotácia zodpovedné za pokles cienpoľnohospodárskych produktov v Mexiku19, nie sú príčinou relatívne nízkej produktivity mexickéhoagrárneho sektora, hlavne pestovania kukurice. Okolo 68% mexickej poľnohospodárskej pracovnejsily – a také isté je i percento obhospodárovania pôdy v Mexiku – sa venuje pestovaniu kukurice.20Mexiko je relatívne pomalé v osvojovaní si poľnohospodárskych technológií, ktoré by posilniliproduktivitu práce na hektár21; dovoz kukurice sa medzi rokmi 1994 a 2000 zvýšil osemnásťkrát22, nadruhej strane však rovnako dramaticky vzrástol export cukrovej trstiny do USA z 2 miliónov tonv rokoch 1990-93 na 32 miliónov v rokoch 1994-2000.23FAO Statistics [v opere]; Celkové poľnohospodárske importy a exporty do sveta (USD) III.3 Přímé zahraniční investice Přes problémy způsobené vnějšími i vnitřními ekonomickými faktory zůstává Mexiko nalatinskoamerické poměry zemí s relativně nízkými investičními riziky, kterou charakterizuje politickástabilita, poměrně levná pracovní síla a sdílení společného ekonomického prostoru s USA a Kanadouv rámci NAFTA. Pro ilustraci, v 90. letech proudilo do Mexika každoročně kolem deseti miliard USD18 OTÁHAL, Tomáš. Zemědělské dotace zbytečně zatěžují rozpočty a zdražují potravini, FinExpert.cz, 27. 12. 2005http://www.finexpert.cz/Autori/Zemedelske-dotace-zbytecne-zatezuji-rozpocty-a-zdrazuji-potraviny/sc-48-sr-1-a-4837/default.aspx19 HAUFBAUER, Gary C., SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005. 498 s.20 NADAL, Alejandro. The Environmental Impacts of Economic Liberalization on Corn Production in Mexico,Oxfam GB and WWF International, September 2000.21 DE JANVRY, Alain, SADOULET, Elisabeth. Income Strategies Among Rural Households in Mexico: TheRole of Off-Farm Activities in Poverty Reduction, 200122 CANAVAGH, John, ANDERSON, Sarah. A Bad Idea that Failed, Foreign Policy, 1. september 2002.23 HAUFBAUER, Gary C., SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005. 498 s. 7
    • v oblasti PZI. V roce 2006 došlo k dalšímu růstu přílivu zahraničních investic, jak dokumentuje nížeuvedená tabulka. PZI Mexika za posledních několik let (hodnoty v mld. USD) 2001 26,843 2002 14,774 2003 10,783 2004 18,940,7 2005 18,772 2006 18,938 2007 16,050,0Předpokládá se, že PZI v Mexiku v roce 2008 budou i nadále jedny z nejvyšších v Latinské Americe.Mexiko projevuje trvale eminentní zájem o příliv zahraničních investic, zejména přímých zahraničníchinvestic, a postupně v tomto směru upravuje a zjednodušuje legislativu. Státu stále náleží strategickéoblasti, v nichž není možné investovat: těžba ropy a petrochemický průmysl, elektřina, výrobajaderné energie, radioaktivní nerosty, pošta a telegraf, emise bankovek a ražba mincí, kontrola adohled nad přístavy a letišti.Mexiko je pro zahraniční investory atraktivním teritoriem zejména po vstupu Severoamerické dohodyo volném obchodu (NAFTA) v platnost 1. ledna 1994. Od té doby dokázalo Mexiko přilákat přímézahraniční investice v hodnotě přes 130 mld. USD. Mexiko se stalo v 90. letech jedním z největšíchpříjemců přímých zahraničních investic na světě. V roce 2006 směřovaly přímé zahraniční investicepředevším do následujících odvětví mexického hospodářství: 58% do zpracovatelského průmyslu,17% do finančních služeb a stejně tolik do ostatních služeb. Z hlediska teritoriálního se na přílivupřímých zahraničních investic podílí rozhodujícím způsobem Severní Amerika (USA) s téměř 70%,země EU se podílí na PZI necelými 30% (nejvíce Holandsko a Španělsko). Podíl ostatních států, včetněČíny, Japonska a zemí Latinské Ameriky je zanedbatelný (necelá 3%).Z hlediska členění do tzv. rozvojových zemí je Mexiko v investicích na 3. místě, ihned za Čínou aHongkongem. Perspektivními odvětvími pro investice v Mexiku jsou ta, jejichž produkce je žádánanejen na mexickém národním trhu, ale zároveň i na trzích dalších dvou členských států NAFTA, tj.v USA a Kanadě a pokud možno také v dalších zemích Latinské Ameriky a Karibské oblasti24.24 Pramen: BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Mexiko.,Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku ke dni 03.10.2007 (s.45-48) 8
    • III.4 Zahraniční obchod – export, import Z hlediska teritoriální struktury je mexický vývoz jednostranně zaměřen na USA, kam putujetéměř 85 % mexického exportu.Mil USD, pramen: http://www.economia.gob.mx/?P=226125Mil USD, pramen: http://www.economia.gob.mx/?P=226125 Secretaría de Economía - Subsecretaría de Negociaciones Comerciales Internacionales - InteligenciaComercial, Fuente:SE con datos de Banco de México 9
    • Hlavními exportními artikly Mexika jsou ropa, zemní plyn, petrochemické produkty, služby aturismus, automobilové komponenty, zemědělské produkty, potraviny, železo a ocel, textil a oděvy,fotografické a optické přístroje, elektrospotřebiče a elektrická zařízení, vývoz dřeva a výrobků zedřeva, potraviny, nápoje a tabák.V dovozu se jedná zejména o hotové či rozpracované stroje a zařízení, výpočetní techniku, dopravníprostředky, automobily, chemické suroviny, minerály, drahé kovy, zemědělské produkty a potraviny.Obchodní bilance Mexika je trvale pasivní. Pokud jde o její strukturu, ve vývozu převládajíjednoznačně zpracovatelské výrobky (81,4%), 14,6% podíl patřil výrobkům petrochemickéhoprůmyslu, 3,4% zemědělským výrobkům. V dovozech převládají suroviny a polotovary (73,1%), nainvestiční celky připadl 12,1% podíl a spotřební zboží tvořilo 14,8% celkových dovozů.26Obchodní bilance za posledních několik let - vývoz, dovoz, obrat, saldo 27Banco de Mexiko, Ministerstvo hospodárstva, mld USDRůst výkonu mexických exportů byl ohromující během 90.let. Například mezi léty 1993 – 2002celosvětový nárůst exportu byl méně než 75 % zatímco nárůst mexických exportů byl kolem 300 %28.26 Pramen: BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Mexiko.,Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku ke dni 03.10.200727 Pramen: BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Mexiko.,Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku ke dni 03.10.2007 (s. 30)28 IMF Working Paper – „How has NAFTA affected the Mexican ekonomy? Review and evidence“., April 2004 –M. Ayhan Kose, Guy M. Meredith, and Christopher M. Towe (s. 13) 10
    • Klíčovým obchodním partnerem ve vývozu i dovozu, stejně jako v jiných odvětvích, jsou USA, kterépokrývají cca 79% veškerých dovozních potřeb Mexika, a dále Kanada pokrývající 6,3% veškerýchmexických dovozů.29 Tato závislost na severoamerickém trhu existuje přesto, že Mexiko podepsalobilaterální dohody o volném obchodu s řadou zemí, například se státy Latinské Ameriky - Kostarikou,Guatemalou, Hondurasem, Salvadorem, Nikaraguou,Chile, dále pak s Japonskem, Izraelem, ale třeba is integrací ESVO (Evropské Sdružení Volného Obchodu).30 III.5 Automobilový priemysel Autá a automobilové súčiastky tvoria zhruba 20% celkového intra NAFTA obchodu31.Liberalizácia začala úspešne ešte pred NAFTA, ale dohoda proces rozšírila. Od 1965 Auto Pacta CUSFTA v podstate integrovali automobilový obchod medzi Kanadu a USA, najväčší prínos NAFTAautomobilovému sektoru bolo uvedenie Mexika do spoločenstva; zničila tarifné a netarifné bariéryobchodu s hotovými autami a súčiastkami. Mexiko dostalo 10-15 rokov, aby sa jeho priemyselprispôsobil32. Rast v automobilovom priemysle vďačí jednak NAFTA a jednak aj Mexickým reformám.Mexiko pritiahlo značnú časť investícií z USA, Japonska a Nemecka. Veľká časť zvýšeného obchodumôže byť prisúdená aj špecializácií, keď sa výrobné závody preorientovali, aby využili výhodu úsporz rozsahu. OICA StatisticsNa kanadsko-americký automobilový sektor mala NAFTA iba nepriamy vplyv, pretože obe krajiny užmali medzi sebou relatívne bezprekážkový prístup na trhy. Náročné vyjednávania sa všetky týkaliMexika.29 Pramen: BusinessInfo.cz – Oficiální portál pro podnikání a export, Souhrnná teritoriální informace Mexiko.,Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Mexiku ke dni 03.10.2007 (s.22)30 RTA Gateway, wto.org,15. března 200831 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mexiko/strategie-mexiko-vychozi-situace/1000581/40082/#a532 Prednášky Pavel Hnát; zvláštny režim pre automobily (do roku 2019) 11
    • Po prvé, "prah pravidla pôvodu"33 bol zdvihnutý v dvoch etapaáh v 1998 na 56 a v 2002 na konečných62,5% pre automoblové produkty – značné zvýšenie z 50 percentného prahu v CUSFTA34. Prah bolzvýšený, aby chránil pred zahraničnými auto producentami (hlavne japonskými), aby nevyužívaliMexiko ako exportnú platformu pre predávanie do USA. Kanada odmietala zvýšiť prah príliš vysoko,aby neprerušila existujúce ekonomické väzby, kedže sa do istého rozsahu spolieha na komponenty zkrajín mimo Severnej Ameriky.Po druhé, cieľom Dohody bolo získat pre 5 automobilových firiem lepší prístup na mexický trh (Ford,GM, Chrysler, Nissan, Volkswagen)35. Hoci Mexiko podnikalo kroky na liberalizáciu svojhoautomobilového sektoru odkedy pristúpilo ku GATT v 1986, plná liberalizácia tohto odvetviavyvrcholila až s NAFTA. Dohoda nakoniec rozobrala protekcionistický automobilový režim, avšakpovolené bolo dlhé vyraďovacie obdobie36. Tieto opatrenia poskytli mexickému automobilovémupriemyslu priestor na stretnutie sa s konkurenciou. NAFTA zatiaľ ručila okamžitý a bezprekážkovýprístup mexických automobilových produktov na americký a kanadský trh37.Mexické clá na osobné a ľahké nákladné autá importované z USA a Kanady boli znížene z 20 na 10%v roku 1994, clá na ľahké nákladné vozidlá vymyzli v roku 1998 a na osobné autá v roku 2003,rovnako tak clá na súčiastky. Mexiko prirodzene ďalej udržiavalo clá na autá a ich súčiastkyimportované z nonNAFTA krajín. Ako rozširovalo sieť bilaterálnych obchodných dohôd, aj tieto clá sazredukovali alebo eliminovali. Napr. EÚ-Mexiko Obchodný Pakt obsahuje špeciálne ustanovenia preautomobilový sektor, Mexiko súhlasilo so zlepšením prístupu pre vozidlá z EÚ. Clá na vozidlá bolizredukované z 20 na 3,3%, ked pakt v r 2001 vstúpil do platnosti, zrušené v roku 2003. Zvýhodnenýprístup tiež platí pre európske autosúčiastky.38 NAFTA tiež vyžaduje postupné zrušenie netarifnýchbariér pre automobilový obchod.Pred rokom 1990 bol mexický obchod s autosúčiastkami relatívne skromný a vysoko chránený predmedzinárodnou konkurenciou.39 Mexické firmy sa báli, že NAFTA bude znamenať koniec domácejsúčiastkovej výroby; v skutočnosti veľa malých podnikov trpelo pod silnou konkurenciou. Napriektýmto tlakom, mexický priemysel so súčiastkami je ako celok zdravý a schopný medzinárodnejkonkurencie. Dohoda poskytla dlhú dobu pre mexických výrobcov, povolenie mexickým firmámponechať si určitú ochranu pred importami. V skutočnosti sa odvetvie adaptovalo rýchlejšie, nežvyjednávači predpokladali. Namiesto nahradzovania lokálnych výrobcov, zahraničné podnikyspolupracovali s mexickými závodmi. Spočiatku poskytovali technické a dizajnérske know how,neskôr aj výrobné zariadenia a pracovnú silu.40 Spojenie so zahraničnými firmami dalo domácim33 Rule-of-origin threshold - pravidlá pôvodu; sú definované ako kritérium na zistenie krajiny pôvodu tovarualebo služieb v medzinárovnom obchode. Je to rozhodujúca súčasť akéhokoľvek regionálneho obchodnéhozoskupenia a slúži, aby zabránila nečlenom tohto zoskupenia využívať výhody odlišných zahraničných cielaplikovaných na členské štáty. Pravidlá pôvodu spočívajú na koncepte „podstatnej premeny“, takže pôvod jeprisúdený krajine, kde došlo k poslednej podstatnej zmene.http://www.aseansec.org/10137.htm34 HAUFBAUER, Gary C. a SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005.35 HAUFBAUER, Gary C. a SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005.36 Ad 13)37 HAUFBAUER, Gary C. a SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005.38 HAUFBAUER, Gary C. a SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005.39 CANAVAGH, John, ANDERSON, Sarah. A Bad Idea that Failed, Foreign Policy, 1. september 2002.40 HAUFBAUER, Gary C. a SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005. 12
    • producentom technológiu, tým pádom schopnosť kunkurenčného predaja v Severnej Amerike aurobilo Mexiko atraktívnejšou lokalitou pre investície z Európy a Japonska. WARDs Communication (1993-1997), OICA Production Statistics (1998-2007)Mexickí obchodní diplomati sa pokúšajú zväčšiť rozsah automobilových exportných destinácií, abyvyťažili čo najviac aj mimo územia Severnej Ameriky. Množstvo obchodných dohôd, ktoré Mexikovyjednalo s inými partnermi sa stalo základnou črtou národnej obchodnej stratégie.Mexiko vytvorilo veľkú sieť Zón voľného obchodu s krajinami v Európe, východnej Ázii a LatinskejAmerike ako súčasť rozpínavej stratégie stať sa centrom globálneho obchodu a investícií41. Tietodohody podporujú nové investície v Mexiku v automobilovom priemysle a inde, aby slúžili trhomSevernej Ameriky a aby otvorili príležitosti v západnej hemisfére, Európe a v Ázii. III.6 Shrnutí dopadů NAFTA na Mexiko Mexiko se hospodářsky vyvíjí v silné závislosti na USA, což dokumentuje i jednostrannáobchodní orientace (téměř 85%). Mexiko se ovšem díky přílivu amerického kapitálu stalo zezemědělského státu nově industrializovanou zemí, kde rychle roste moderní průmysl. Podílytěžebního a zemědělského sektoru poklesly a přiblížily se evropské a severoamerické úrovni. Stejnělze hodnotit i strukturu exportu, v němž dominují průmyslové výrobky. Tradiční zemědělské produkty(banány, káva, fazole, kukuřice, citrusy a tropické ovoce – avokádo, papája, ananasy, melouny) sedlouhodobě na vývozu podílí jen cca 5 % a nerostné suroviny (ropa, plyn) asi 10 %42.41 wto.org, RTA Gateway42 SKOKAN, Ladislav, et al. Hospodářský zeměpis 1. 3. přeprac. vyd. Praha : Fortuna, 2000. 135 s.ISBN 80-7168-593-3. 13
    • Mezi ekonomické dopady NAFTA na Mexiko zcela jistě patří dynamický nárůst vzájemného obchodumezi všemi 3 členskými státy, růst vzájemných investic a tvorba nových pracovních míst 43. Právěv rychlém rozvoji exportních odvětví a dramatickém vzestupu objemu vývozu, NAFTA skutečně něcozměnila. Zaručuje mexickým výrobcům bezcelní a bezkvótní přístup na trh v USA, který je největšímspotřebitelským trhem vůbec. Na země NAFTA připadá nyní téměř 19 % světových exportů a 25 %importů, díky čemuž můžeme označit Severní Ameriku za nejaktivněji obchodující region na světě.Mexiko od přijetí NAFTA zaznamenává velmi dynamický ekonomický růst. NAFTA měla výrazný dopadna vývoz a toky přímých zahraničních investic do země. Například mexické vývozy do USA a Kanady seztrojnásobily v období 1993 – 2002. Ovšem výkonnost a rozvoj mexické ekonomiky by mohl být ještěrapidnější, kdyby byl vyvíjen větší nátlak na dokončení strukturálních reforem v zemi.44Ako všetky zmluvy, aj NAFTA je výsledkom komplexných rokovaní; zabrali 14 mesiacov dohadovanias vedľajšími a dodatočnými dohodami prijatými neskôr. Výsledok je ďaleko vzdialený od naivity zónyvoľného obchodu. Viac ako sto strán reštriktívnych opatrení, hlavne v oblasti textilu, odevua automobilového priemyslu obojstranne deformujú obchod. Mexiko si zachovalo monopol nadropnou spoločnosťou Petroleos Mexicanos45. Pre najcitlivejšie produkty v poľnohospodárskomsektore bol voľný obchod bol odložený na 15 rokov 46. Podporovatelia minimalizovali svoj kritickýpostoj k protekcionistyckým črtám paktu vnímajúc ich ako cenu za dosiahnutý kompromis.Aj po viac než desiatke rokov sú politické debaty dvojznačné. Veľa z toho, čo bolo sľúbené, sa nikdynemohlo dosiahnuť len prostým vytvorením FTA a veľa z toho, čo sa od ratifikácie NAFTA udialo, sanemôže prisudzovať politike zmien vynútených Dohodou. Kritici namietali, že tento pakt povzbudíplány podnikov opustiť kanadský a americký pracovný trh a že nízkonákladové pracovné miestanahradia amerických pracovníkov. Kým protekcionisti hlásali, že "táto obchodná politika zabíjapracovné miesta"47, iná skupina tvrdila, že voľný obchod poškodzuje rozvojové krajiny48. Veľa kritikovNAFTA (a vôbec voľného obchodu) formovali spojenectvo okolo environmentálnych a pracovnýchštandardov. Obľúbeným nápadom je vytvorenie predpisov proti importom, ktoré sú produkované zaporušovania vymenovaných pracovných a ekologických štandardov. Takéto pravidlá by potom doznačnej miery odopreli komparatívnu výhodu rozvojových krajín. NAFTA "pravidlá pôvodu"49a antidumpingové jednania ilustrujú, ako môžu byť nové štandardy zneužité na vytvorenienetarifných bariér, ktoré neprospejú ani životnému prostrediu, ani pracovným právam. Očakávnietýchto efektov bolo do určitého stupňa relevantné, avšak kritici výrazne preháňali. 50 Napriek tomu43 Hnát, Pavel. Přednášky – Regionalismus ve světové ekonomice44 IMF Working Paper – „How has NAFTA affected the Mexican ekonomy? Review and evidence“., April 2004 –M. Ayhan Kose, Guy M. Meredith, and Christopher M. Towe (s. 6, 13, 28)45 Symbol mexickej suverenity a obrovského zdroja verejných financií.46 HAUFBAUER, Gary C., SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005.47 John Kerrys To Do List, BusinessWeek Online, 26. február, 2004.48 HAUFBAUER, Gary C. a SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005.49 Pravidlá pôvodu sú definované ako kritérium na zistenie krajiny pôvodu tovaru alebo služieb v medzinárovnomobchode. Je to rozhodujúca súčasť akéhokoľvek regionálneho obchodného zoskupenia a slúži, aby zabránilanečlenom tohto zoskupenia využívať výhody odlišných zahraničných ciel aplikovaných na členské štáty.Pravidlá pôvodu spočívajú na koncepte „podstatnej premeny“, takže pôvod je prisúdený krajine, kde došlok poslednej podstatnej zmene.50 PEROT, Ross a CHOATE, Pat. Save Your Job, Save Our Country: Why Nafta Must Be Stopped—Now!. 1993. 142s. 14
    • vniesli do diskusií množstvo otázok, na ktoré nie je možné odpovedať mávnutím ruky (pokračujúcivysoký stupeň ilegálnej migrácie, nízky pokrok v riešení environmentálnych problémov, prehlbujňcesa rozdiely v príjmoch a slabý rast reálnych miezd, pašerovanie drog).Niektoré tieto problémy korelovali s ekonomickou integráciou, napriek tomu je NAFTA iba časťouproblému, hoci tieto argumenty sú často reprezentované ako dôkazy jej zlyhania. Kritici poukazovalina problémy, ale väčšina z nich nedokázala prísť s konštruktívnym riešením.NAFTA nebola nikdy vytvorená preto, aby všetky tieto choroby liečila, napriek tomu politickí lídripočas ratifikácie nafukovali sľuby o liečiteľských silách obchodu.IV. Maquiladoras IV.1 Pojem maquiladorasCo jsou to vlastně maquiladoras? Kde se tento pojem vzal a co znamená? V širším slova smyslu jsouto továrny nebo výrobní haly z pravidla v chudších zemích s levnější pracovní sílou, které vlastníbohaté zahraniční společnosti. Společnosti do těchto továren dováží z vyspělé země suroviny(popřípadě součástky určené ke smontování a stroje) a zde se pak provádí pracovně náročná výroba.Po té jsou hotové výrobky zase exportovány do země původu. Společnosti využívají levné pracovnísíly, a tak snižují výrobní náklady. Bohužel jsou často s touto praktikou úzce spojeny i velmi špatnépracovní podmínky a další negativní dopady.V případě Mexika, odkud tento pojem pochází51, se jedná ještě o další specifické znaky, jež je třebaznát. Většina těchto továren je soustředěna v oblasti severní hranice Mexika, ačkoli se po podepsáníSeveroamerické dohody o volném obchodu (North American Free Trade Agreement dále jen NAFTA)nově objevily i v okolí hlavního města52. Zahraniční společnosti většinou z USA využívají nejen levnépracovní síly, ale především i velice výhodných celních a daňových úlev, jež vznikly společněs maquiladora programem a později s NAFTA. Ačkoli je v Mexiku pracovní síla dražší než v zemíchjihovýchodní Asie, nízké náklady na dopravu, tyto úlevy a možná i vyšší kvalita práce lákají zahraničníinvestory čím dál tím více. V praxi to vypadá tak, že se sem z USA bezcelně dováží suroviny, materiál,součástky ale také výrobní stroje a technologie, v těchto manufakturních továrnách se součástkysmontují a provede se výroba vyžadující velké množství práce, aby vzápětí mohly být výrobkypřevezeny zpět do USA k distribuci nebo dalšímu zpracování. Z anglického termínu twin plants, jímžse často nahrazuje termín maquiladoras, můžeme vyčíst i další typickou (ale ne nutnou)charakteristiku: jedná se o dvě „sesterské továrny“, které spadají pod jednu společnost, ale jedna leží51 Slovo maquiladoras je odvozeno od španělského slova maquila, což znamená poplatek mlynáři za umletímouky. V přeneseném významu znamená toto slovo přidanou hodnotu, jež se v továrnách maquiladorasvytváří.52 Ing. Jindřiška Borská, Maquiladoras v Mexiku, http://review.to/mexico/clanek_cz_02.pdf, s 1 15
    • na jih od hranice Mexika se Spojenými státy americkými (the United States of America – dále jenUSA) a druhá na sever. Jejich činnost se vzájemně doplňuje. V mexické části se jedná o jižzmiňovanou maquiladora a v americké části se nachází ona továrna, jež dokončuje výrobu náročnouna technologie a lidský kapitál. IV.2 Vznik a vývoj maquiladoras Ačkoli se problematika maquiladoras stala značně diskutovanou zejména po vzniku NAFTA,počátek sahá již do poloviny šedesátých let minulého století. Roku 1964 vznikl tzv. maquiladoraprogram, který měl zmírnit důsledky zrušení programu USA pro mexické zemědělce – „braceroprogram“ (ti totiž od dob Druhé světové války - WW2 do roku 1964 mohli dočasně pracovat v USAv oblasti zemědělství) a přinést do severní oblasti Mexika prosperitu, zaměstnanost a umožnit cizímspolečnostem bezcelně a s daňovými úlevami dovážet stroje, technologie a suroviny ke zpracování,pokud jejich produkty budou zpětně vyvezeny.53Nejen tento program, ale i další okolnosti ovlivnily vývoj maquiladora průmyslu. V roce 1982 došlok propadu pesa, a protože většina maquiladoras měla rozpočet dán právě touto měnou a vyplácela jímzdy, snížily se znenadání výrobní náklady, a tudíž se i výroba v Mexiku stala výhodnější.Vliv měl také fakt, že se Mexiko roku 1986 připojilo ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GenerelAgreement on Tariffs and Trade - GATT)54 a opustilo dlouhotrvající protekcionářkou politiku.Zanedlouho po vstupu snížilo své vysoké dovozní cla téměř o 45%. Proto v tomto období vzrostlazaměstnanost v maquiladoras v průměru o 19%.Další boom zažila maquiladoras po roce 1994. Do této doby lze sledovat menší útlum a to zejménadíky tendenci posilování pesa, to ovšem roku 1994 prodělalo propad téměř o 60%, a tak se zahraničníinvestice do Mexika začali zase stahovat a až do roku 2001 zaznamenávaly maquiladoras 11% ročnírůst zaměstnanosti. Na začátku roku 2001 zaměstnával maquiladora průmysl o 300% více lidí nežv roce 1967 a dostal se na první místo ve vývozu Mexika.55V druhé polovině roku 2001 ovšem spolu s recesí v USA a konkurenčním tlakem Číny docházík útlumu v maquiladora průmyslu. K dalším okolnostem, které tuto krizi také možná ovlivnily, patřícelkové snížení poptávky na světových trzích (zejména v textilním průmyslu), proměny v mateřskýchtovárnách a neexistující místní průmysl, který by tuto krizi mohl zmírnit. Výroba se snižuje, někdedokonce úplně zaniká a přes 250 000 Mexičanů dostává výpověď.5653 William C. Gruben, Economic & Financial Review, third quarter 2001, Was NAFTA Behind Mexico`s HighMaquiladora Growth?54 www.wto.org, The 128 countries that had signed GATT by 1994,http://www.wto.org/english/thewto_e/gattmem_e.htm55 James T Berger; Plants, Sites and Parks; Nov 2004; 31, 6; U. S. economic recovery spurs industrial park growthin Mexico56 Ing. Jindřiška Borská, Maquiladoras v Mexiku, http://review.to/mexico/clanek_cz_02.pdf, str. 6 16
    • Tato krize se ale již zdá být překonána a i nadále se mnoho velkých firem obrací k Mexiku. Tentotrend pokračuje dodnes, neboť je stále pracovní síla v Mexiku mnohem lacinější než v USA a navícmaquiladora parky pronikají více na jih, kde je velmi vysoká nezaměstnanost, a tak i mzdové nákladynízké. IV.3 Vliv NAFTA Podíváme-li se na vývoj ukazatele jako je třeba počet zaměstnaných v maquiladora průmyslu(viz příloha), mohli bychom dojít na první pohled k závěru, že rok 1994 byl v tomto sektoru zlomový.Tedy že obrovská expanze maquiladoras s NAFTA souvisí. Ovšem lze najít mnoho argumentů pro aproti. Nemalou měrou záleží na tom, zda je Váš postoj k maquiladoras kladný či záporný a stejně takmá vliv i to, zda se řadíte mezi odpůrce či zastánce NAFTA. Proto se na některé argumenty podívámez blízka a záleží pak na čtenáři, kterým záležitostem bude přikládat větší váhu.NAFTA možná podpořila mnoho společností k vstupu na mexický trh, ovšem na druhé straně už protyto společnosti nemusí být tak výhodné operovat zde pod programem maquiladoras. Důvodem je,že většina dovozu, které byly dříve osvobozeny od cel jedině v rámci tohoto programu, od roku 1999může být importována bez daňového zatížení a bez jakéhokoli propojení s maquiladora programem,který vyžadoval zvýšenou administrativu.Možná také kvůli zvýšené pozornosti, vznikaly tlaky na maquiladoras v otázce životního prostředí. Aproto se zde v některých oblastech setkáme s přísnějšími ekologickými normami, než které platí protovárny nespadající pod maquiladora program.57Na druhé straně NAFTA ukončila mnoho zvýhodňujících programů v jiných oblastech mexickéhoprůmyslu, a tím donutila mnoho společností vstoupit do programu maquiladoras. Skutečnost, žeNAFTA uvolnila obchod ve velmi citlivé oblasti jako je textilní a oděvní průmysl, měla také dopad narůst maquiladoras v těchto odvětví. Produkce textilních a oděvních maquiladoras orientovaných navývoz se během 4 let po podpisu dohody zvýšila o více než desetinásobek. 58 Tento fakt mohl být takéovlivněn skutečností, že v rámci NAFTA byly odstraněny kvóty na dovoz textilního zboží do USA.59Anejen v oblasti textilního průmyslu NAFTA umožnila Mexiku zvýšit export do USA, tím se otevřel novýprostor pro odbyt.60Liberalizací ovšem také NAFTA z velké části odbourala domácí malé a střední podniky, které pootevření trhu zkrátka nemohly konkurovat velkým zahraničním společnostem. Buď byly konkurencípohlceny, nebo úplně zanikly. Což vedlo k hromadnému propouštění, a tak některé pracovnípříležitosti, vytvořené nově příchozími americkými giganty, se zaplnili Mexičany, kteří i před57 William C. Gruben and Sherry L. Kiser; Federal Reserve Bank of Dallas June2001; NAFTA and Maquiladoras: Is theGrowth Connected?; http://www.dallasfed.org58 Ing. Jindřiška Borská, Maquiladoras v Mexiku, http://review.to/mexico/clanek_cz_02.pdf, s 359 William C. Gruben and Sherry L. Kiser; Federal Reserve Bank of Dallas June2001; NAFTA and Maquiladoras: Is theGrowth Connected?; http://www.dallasfed.org60 NAFTA, A Decade of Strenghtening a Dynamic Relationship, www.nafta-sec-alena.org 17
    • podepsáním NAFTA byli stejně zaměstnáni. Ať se na míru vlivu NAFTA na toto odvětví díváme jakkoli,jisté je, že NAFTA boom maquiladoras urychlila. IV.4 Maquiladoras &Mexiko Obecně lze říct, že levná pracovní síla a skvělá poloha Mexika společně s uvolněním obchoduláká stále více zahraničních investorů, kteří pomáhají zvýšit HDP (hrubý domácí produkt) 61 Mexikanemalou měrou. S přihlédnutím k tomu, že mexický trh je sice velký, ale více jak polovina Mexičanůžije v chudobě62, a dokonce 18% obyvatelstva v extrémní chudobě (což přestavuje denní výdaje vevýši 1$ na osobu),63je zřejmé, že produkce plynoucí z těchto investic nemůže být v Mexikuspotřebována, tudíž se vyváží zpět zejména do Spojených států. Z toho vyplývá, že tyto investicezvyšují HDP hlavně prostřednictvím nárůstu exportu. Export z maquiladoras předčil dokonce i vývozropy a zaujímá podíl kolem 40% celkového vývozu zboží a služeb Mexika. 64 Hlavním cílem programumaquiladoras vůbec ovšem zůstává zvýšit zaměstnanost a tím zlepšit životní podmínky Mexičanů. Aopravdu tyto továrny poskytují kolem jeden a půl miliónu pracovních míst. 65Bohužel pouzekvantitativně tento sektor naplňuje původní očekávání. IV.4.1 Pracovní podmínky Pracovní podmínky, s nimiž se zde setkáme, by se běžnému Evropanovi mohly zdát mnohdyaž nelidské. Ačkoli v Mexiku uzákonili osmihodinovou pracovní dobu a to sice maximálně šest dnív týdnu, v praxi je to vzácnost. Lidé často pracují až dvanáct hodin denně, v podmínkáchneodpovídajících hygienickým a ekologickým normám. Výdělek maquila pracovníků dosahuje výšejeden a půl amerického dolaru za hodinu, což při běžné pracovní době nestačí na pokrytí základníchkomodit spotřebního koše, nelze se proto divit, že je tato bída nutí přistoupit na špatné pracovnípodmínky v továrnách. Na první pohled by se mohlo zdát, že se zde přeci nemohou mít Mexičani takzle v porovnání s jižní částí země, kde průměrná mzda zdaleka nedosahuje onoho jeden a půl dolaruza hodinu a kde je nezaměstnanost vůbec největší. Pravdou ale je, že v oblasti severní hranice Mexika61 HDP Mexika v roce 2000 činilo dle UN 617 181 miliónů $;http://cyberschoolbus.un.org/infonation/index.asp?theme=eco&id=48462 Ing. Jindřiška Borská; Chudoba nutí Mexičany emigrovat; http://review.to/mexico/clanek_cz_01.pdf; str 163 Dle statistik Organizace Spojených Národů (The United Nations – dále jen UN);http://cyberschoolbus.un.org/infonation/index.asp?theme=eco&id=48464 El Instituto Nacional de Estadística Geografía e Informática; Cuenta de transacciónes corrientes noc elexteriér; http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/rutinas/ept.asp?t=cuna03&s=est&c=657865 El Instituto Nacional de Estadística Geografía e Informática; CARACTERISTICAS PRINCIPALES DE LAS UNIDADESECONOMICAS MAQUILADORAS MANUFACTURERAS POR ENTIDAD FEDERATIVA, SUBSECTOR Y TIPO DE UNIDADECONOMICA; http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/proyectos/censos/ce2004/tb_manu.asp 18
    • se život takříkajíc zdražil. V porovnání se zbytkem země, snad vyjma oblasti hlavního města, se zdecenová hladina pohybuje o 30% výše.66A nejen v tomto směru mexická rodina trpí. Směny jim mohou také znepříjemnit život. Pokud pracujev továrně matka i otec, ne zřídka se stává, že mají opačné směny, a tak jim je téměř znemožněno véstnormální rodinný život.67 Také diskriminace žen se stává mnohdy terčem kritiky. Pokud žena otěhotní,bez nároku na jakoukoli náhradu ji okamžitě propustí a případě, že již čeká dítě, vůbec ji nepřijmou. Ipřesto se společnostem se vyplácí najímat si ženy. Vzhledem k postavení ženy v mexické společnostise na ni nenahlíží jako na živitelku rodiny, a proto i její mzda nedosahuje výše mzdy vyplácené muži.Abychom nezůstali pouze u kritiky, je třeba zmínit, že v posledních letech přibývá i programů narekvalifikaci pracovníků. Zahraniční firmy přesouvají stále větší část výroby do Mexika, což vyžaduje ijisté znalosti a zkušenosti. Snaží se pracovníky motivovat. Například společnost BombardierRecretional Products (BRP, Valcourt, Quebec) nabízí zaměstnancům kurz sváření, kterým zlepší svojedovednosti a jejich práce se tak stává produktivnější, což může ve výsledku znamenat vyšší mzdu68.S expanzí maquiladoras v některých oblastech souvisí také nutnost přilákat mexickou pracovní sílu ato nejrůznějšími zvýhodněními. Příkladem nám poslouží společnost Electrolux Corp. (Augusta, Ga.),která během dvou let postavila ve městě Juarez rozsáhlou továrnu, jež zaměstnala 3 400 pracovníků.Aby co nejrychleji získala tento potřebný počet zaměstnanců, ke mzdám přidala ještě dvě teplá jídladenně a dopravu do a z práce zdarma.69 Takže s růstem počtu a velikosti maquiladoras, můžemepočítat i s růstem konkurence mezi těmito velikány navzájem, což může nakonec mít i pozitivní vlivna podmínky pro zaměstnané Mexičany. Ovšem je třeba připomenout, že i tento problém společnostiobcházejí. A to tím, že posouvají výrobu stále více na jih Mexika, kde je zatím dost vysokánezaměstnanost. IV.4.2 Negativní vliv na životní prostředí Bohužel s rostoucím průmyslem se zvětšuje i zátěž na životní prostředí. V Mexiku, jakožtorozvojové zemi, i přes veškeré snahy pořád ještě nefunguje účinný legislativní systém, který by jasněvymezoval normy v oblasti ekologie. Ačkoli možná na papíře něco takové již nalezneme, v realitě sesetkáváme s korupcí, která umožňuje najít si v legislativě skulinu. Čím přísnější jsou tyto normy, tímse výroba více prodraží, a tudíž společnosti na ochraně životního prostředí zájem nemají. Protomexická vláda (ve snaze neodradit zahraniční investory) na striktní dodržování také příliš netlačí.Důsledkem jsou znečištěné vody a vzduch, neúrodná půda, častější výskyt nemocí.66 Matt Rosenberg; Maquiladoras in Mexico; Export Assembly Plants for the United States;http://geography.about.com/od/urbaneconomicgeography/a/maquiladoras.htm67 Jen Soriano; Mother Jones; November 24, 1999; Globalization and Maquiladoras;http://www.motherjones.com/news/special_reports/wto/soriano1.html68 James T Berger; Plants, Sites and Parks; Nov 2004; 31, 6; U. S. economic recovery spurs industrial park growthin Mexico69 Viz odkaz č 17 19
    • IV.5 Výhled do budoucnosti Jak se v posledních letech ukázalo, maquila průmysl dokázal ustát rozsáhlou krizi roku 2001.Na druhou stranu zároveň odhalil svou zranitelnost a to především v otázce závislosti na vývojiekonomiky Spojených států. Proto by se měly prohloubit snahy o navázání obchodních vztahů is jinými zeměmi. V posledních letech se v Mexiku objevují i nové evropské a japonské společnosti,skrze které se otevírají nové možnosti vstupu do tamních trhů.Zatím se toto odvětví těší přílivu nových zahraničních investic, i když jeho pozice oslabuje a topředevším díky konkurenčním tlakům jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. V oblasti mzdové seMexiko nemůže Číně vyrovnat. Čínští pracovníci dělají za mzdu trojnásobně nižší. A proto můžemespatřovat určitou diferenciaci v této oblasti. Zatímco do Asie směřují zakázky náročné na množstvípracovní práce, zpravidla méně kvalifikované, Mexiko přitahuje výrobu náročnější na kvalitu. Navíc vevztahu k USA hraje velkou roli dobrá geografická poloha, což snižuje dopravní náklady a hlavněrychlost dodání. Nedochází ke zpoždění zásilek a téměř nehrozí, že by dodávka nedorazila vůbec. Tímzde vzniká Mexiku jistý prostor pro flexibilitu, kterou státy jihovýchodní Asie často postrádají. 20
    • 21
    • V. Záver NAFTA nebola ani pohromou, ktorú zvestovali jej oponenti, ani spasením, ktoré sľubovali jejpodporovatelia. Kým celkový vplyv dohody je nejasný, ako je v práci niekoľkokrát uvádzané,v určitých konkrétnych prípadoch sa dopady vysledovať dajú. Zrýchlila prechod krajiny smeromk väčšej liberalizácii, avšak bez vytvorenia nevyhnutného prostredia, ktoré by regulovalo ekonomické,sociálne a environmentálne otrasy zapríčinené obchodovaním s najväčšími ekonomikami sveta.Dnešné reálne mzdy sú pod úrovňou z roku 199470 – zásadný úlohu v tom však zohrala kríza pesa vrokoch 1994-95. Napriek zvýšeným kontrolám na hraniciach pokračovala migrácia cez severnúhranicu Mexika – dôvody však opäť treba hľadať v kríze 1994-95 a v tvorbe pracovných miest v USA,než v dohode NAFTA. Strach z obrovského znečistenia sa ukázal neopodstatnení, avšak negatívnedopady na životné prostredie sú porovnateľné s prínosom z obchodovania, aj z pohľadu nového,modernejšie spôsobu poľnohospodárskej výroby, využívajucej rôzne chemické prostriedky.Mexické hospodárstvo sa stalo po pristúpení k NAFTA otvorenejším, a tým pádom zaujímavejším preamerických investorov, ktorí za vytvorenie zóny volného obchodu výdatne lobbovali. A práve s týmsúvisela vlna kritiky, ktorá poukazovala na to, že z vytvorenia NAFTA budú profitovať predovšetkýminvestujúce americké firmy. Ich investície boli zmluvne chránené, na rozdiel od ochranyzamestnancov či životného prostredia.Vytvorenie pracovných miest a zvýšenie ich úrovne bol jeden z hlavných dôvod vytvorenia NAFTA. Zaprvých desať rokov existencie Zóny došlo k vytvoreniu asi 8 miliónov nových pracovných miest, je tovšak zhruba polovica populácia, ktorá za tú dobu vstúpila do produktívneho veku.71 Naviac jenemožné spájať vytvorenie týchto miest iba s existenciou NAFTA.Podiel maquiladoras na mexickom vývoze stúpol a tvorí jeho výraznú časť, ale plynie z toho ajnegatívum v podobe faktu, že Mexiko v dôsledku toho vyvezie len málo tovarov, ktoré by sa tampredtým nedoviezli. Na druhej strane je ale pozítivne to, že Mexiko nie je krajinou, ktorá iba vyvážasuroviny, ale naopak drvivú časť exportu tvoria výrobky, ktorých značná pridaná hodnota bolavytvorená práve v Mexiku.Integrácia v Severnej Amerike nebola zlou voľbou, tou ale bola jej forma. Pre Mexičanov je modelotvoreného trhu v tejto podobe krajne nevhodný. O súperení s americkou ekonomikou nemôže byťani reč a slúžiť ako zdroj lacnej pracovnej sily neprospieva ani mexickému hospodárstvu, aniMexičanom samým.72 Ať je boj o přežití v dnešním globálním světě jakkoli obtížný, mexickémaquiladoras zatím úspěšně odolávají a razí si svou vlastní cestu. Jak dlouhá bude, ukáže čas.70 AUDLY, John J., PAPADEMETRIOU, Demetrios G., POLASKI, Sandra, VAUGHAN, Scott. NAFTA‘s Promises andreality: Lessons from Mexico for the Hemisphere71 HRABÁLEK, Martin. Komu slouží NAFTA?, 27. 10. 2003, Global Politicshttp://www.globalpolitics.cz/clanek/komu-slouzi-nafta.html72 HRABÁLEK, Martin. Komu slouží NAFTA?, časopis Global Politics, 27. 10. 2003http://www.globalpolitics.cz/clanek/komu-slouzi-nafta.html 22
    • VI. Zoznam použitej literatúryAUDLY, John J., PAPADEMETRIOU, Demetrios G., POLASKI, Sandra, VAUGHAN, Scott. NAFTA‘sPromises and reality: Lessons from Mexico for the HemisphereBanco de Mexiko, Ministerstvo hospodárstvaBorská Jindřiška, disertační práce – Proměny mexické ekonomiky v souvislosti s NAFTABUSINESSINFO.CZ, Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR ve Spojených státechmexických, 2006.CANAVAGH, John, ANDERSON, Sarah. A Bad Idea that Failed, Foreign Policy, 1. september 2002.CIA THE WORLD FACTBOOK, Rank Order - GDP (purchasing power parity), 2007.CIA THE WORLD FACTBOOK, Rank Order - Population, 2007.El Instituto Nacional de Estadística Geografía e Informática; CARACTERISTICAS PRINCIPALES DE LASUNIDADES ECONOMICAS MAQUILADORAS MANUFACTURERAS POR ENTIDAD FEDERATIVA,SUBSECTOR Y TIPO DE UNIDAD ECONOMICA;http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/proyectos/censos/ce2004/tb_manu.aspEl Instituto Nacional de Estadística Geografía e Informática; Cuenta de transacciónes corrientes noc elexteriér; http://www.inegi.gob.mx/est/contenidos/espanol/rutinas/ept.asp?t=cuna03&s=est&c=6578Foreign Trade Statistics, http://www.2010census.biz/foreign-trade/statistics/highlights/top/top0801.htmGROSS, Gregory Alan. Colosios death still vivid : PRI presidential candidate slain 10 years ago today.San Diego Union Tribune, 23. marec 2004.HAUFBAUER, Gary C., SCHOTT, Jeffrey J. NAFTA Revisited : Achievements and Challenges. 2005. 498 sHospodářský zeměpisHRABÁLEK, Martin. Komu slouží NAFTA?, 27. 10. 2003, Global Politics http://www.globalpolitics.cz/clanek/komu-slouzi-nafta.htmlhttp://cyberschoolbus.un.org/infonation/index.asp?theme=eco&id=484http://cyberschoolbus.un.org/infonation/index.asp?theme=eco&id=484IMF Working Paper – „How has NAFTA affected the Mexican ekonomy? Review and evidence“., April2004 – M. Ayhan Kose, Guy M. Meredith, and Christopher M. ToweIng. Jindřiška Borská, Maquiladoras v Mexiku, 23
    • http://review.to/mexico/clanek_cz_02.pdfIng. Jindřiška Borská; Chudoba nutí Mexičany emigrovat;http://review.to/mexico/clanek_cz_01.pdfInternational Labour Organisation, LABORSTA - database of labour statisticsJames T Berger; Plants, Sites and Parks; Nov 2004; 31, 6; U. S. economic recovery spurs industrialpark growth in MexicoJen Soriano; Mother Jones; November 24, 1999; Globalization and Maquiladoras;http://www.motherjones.com/news/special_reports/wto/soriano1.htmlJohn Kerrys To Do List, BusinessWeek Online, 26. február, 2004.Larre, Benedicte a Wacquez, Bernard. The OECD Observer, jún/júl 1994.LUTONSKÝ, Adam. Současná ekonomická charakteristika Mexika, 2004. Diplomová práce.Matt Rosenberg; Maquiladoras in Mexico; Export Assembly Plants for the United States;http://geography.about.com/od/urbaneconomicgeography/a/maquiladoras.htmNAFTA, A Decade of Strenghtening a Dynamic Relationship, www.nafta-sec-alena.orgOECD FACTBOOK 2007, Macroeconomic Trends - Economic Growth - Evolution of GDP, 2007.OECD FACTBOOK 2007, Macroeconomic Trends - Economic Growth - Evolution of GDP, 2007.OECD FACTBOOK 2007, Macroeconomic Trends – Gross Domestic Product – Size of GDP, 2007.OECD, Economic Survey of Mexico, 2007PEROT, Ross a CHOATE, Pat. Save Your Job, Save Our Country: Why Nafta Must Be Stopped—Now!.1993. 142 s.Puschmann J. Mexiko teritoriální informace: pro exportéry a investory, CzechTrade, 1998.Secretaría de Economía - Subsecretaría de Negociaciones Comerciales Internacionales - InteligenciaComercial, Fuente:SE con datos de Banco de MéxicoSKOKAN, Ladislav, et al. Hospodářský zeměpis 1. 3. přeprac. vyd. Praha : Fortuna, 2000. 135 s.ISBN 80-7168-593-3.The World Factbook - Rank Order - Exports, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2078rank.htmlUNCTAD World Investment Report 2007UNCTAD.ORG, Handbook of Statistics 2007 24
    • William C. Gruben and Sherry L. Kiser; Federal Reserve Bank of Dallas June2001; NAFTA andMaquiladoras: Is the Growth Connected?; http://www.dallasfed.orgWilliam C. Gruben, Economic & Financial Review, third quarter 2001, Was NAFTA BehindMexico`s High Maquiladora Growth?Přednášky – Pavel HnátRTA Gateway, wto.org,15. března 2008http://www.economia.gob.mxhttp://www.aseansec.org/10137.htmhttp://www.businessinfo.cz/cz/clanek/mexiko/strategie-mexiko-vychozi-situace/1000581/40082/#a5http://www.economia.gob.mx/?P=2261http://www.unctad.org, http://stats.unctad.org/Handbook/TableViewer/tableView.aspx,http://stats.unctad.org/Handbook/ReportFolders/ReportFolders.aspx?CS_referer=&CS_ChosenLang=enhttp://www.wto.org/english/thewto_e/gattmem_e.htm 25