Your SlideShare is downloading. ×
Atmosfera michaela habartova
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×

Saving this for later?

Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime - even offline.

Text the download link to your phone

Standard text messaging rates apply

Atmosfera michaela habartova

420
views

Published on


0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
420
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Atmosféra
    Vypravovala:Michaela Habartová
    Třida:7
  • 2. Základní definice atmosféry, složení atmosféry!
    Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78% dusíku a 21% kyslíku, se stopovým množstvím dalších plynů. Atmosféra chrání pozemský život před nebezpečnou sluneční a kosmickou radiací a svou tepelnou setrvačností snižuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.
  • 3. Vrstvy atmosféry!
    Teplota a složení zemské atmosféry se liší podle nadmořské výšky; konkrétní úměra mezi výškou a teplotou se však rovněž mění s výškou. Podle tohoto vztahu tedy dělíme zemskou atmosféru na tyto vrstvy:
    troposféra: Název pochází z řeckého slova „tropos“. Troposféra sahá od povrchu země až do 7 km v polárních oblastech a 17 km okolo rovníku a je tedy nejnižší vrstvou atmosféry vůbec. Teplota troposféry klesá s nadmořskou výškou.
    stratosféra: sahá od konce troposféry, přibližně do 50 km. Teplota vzrůstá s nadmořskou výškou.
    mezosféra: sahá od konce stratosféry, přibližně do 80 až 85 km. Teplota s nadmořskou výškou klesá.
    termosféra: sahá od konce mezosféry zhruba do vzdálenosti 640 km od povrchu. Teplota stoupá s nadmořskou výškou.
    exosféra: sahá od konce termosféry zhruba do vzdálenosti 20 000-70 000 km od povrchu (až tam, kde poklesně počet částic na 1/10 průměrné hodnoty v troposféře). Teplota s nadmořskou výškou klesá.
  • 4. Zvláštní části atmosféry!
    Atmosféra má také tyto části, rozdělené podle odlišného mechanismu:
    ionosféra: obsahuje elektricky nabité částice (ionty). Sahá přibližně od začátku mezosféry až do výšky 550 km. Obsahuje mimo jiné vrstvy F2 (350 km), F1 (180 km), E (120 km) a (D - 90 km). Umožňuje odraz rádiových vln.
    exosféra: nachází se nad ionosférou. V této oblasti zemská atmosféra plynule přechází do meziplanetárního prostoru.
    magnetosféra: část atmosféry ve které zemské magnetické pole reaguje se slunečním větrem. V této oblasti se tvoří polární záře. Může dosahovat až několik tisíc kilometrů nad povrch Země.
    ozónová vrstva: se nazývá také ozonosféra; nachází se ve výšce přibližně od 10 do 50 km, kde se nachází větší množství ozónu.
    homosféra je vrstva atmosféry ve výšce 0 - 90 až 100 km nad povrchem Země. Má s výškou převážně stabilní složení: 99% dusíku a kyslíku dohromady, kolísání jen O3, CO2 a vodních par.
    heterosféra: je vrstva atmosféry ve výšce 90 - 500 až 750 km nad povrchem Země. Roste zde podíl vodíku, helia a lehkých plynů vůči homosféře, nad 200 km je dusíku méně než kyslíku. Kyslík se zde vyskytuje pouze v atomární formě.
    neutrosféra je ve výšce 750 až 2100 km nad povrchem Země. Obsahuje kyslík, vodík a helium v podobě iontů a atomů. Zákony fyziky plynů zde neplatí
  • 5. Meteorologické jevy!
    Vítr
    je charakterizován směrem a rychlostí
    vzniká pohybem vzduchu z míst s vyšším tlakem do míst s nižším tlakem
    čím jsou rozdíly v tlaku větší, tím je vítr rychlejší
    vzniká na rozhraní cyklóny a anticyklóny
    měří se anemometrem a jeho síla se určuje podle Beaufortovy stupnice síly větru
    Srážky a jejich měření
    srážky = kapičky nebo krystalky, které se spojí a padají k zemi
    druhy: déšť, krupky, kroupy, sníh
    měří se srážkoměrem
    měří se vrstvou vody v milimetrech (kdyby spadlá voda nikam neodtekla)
    např. 10 mm srážek = 10 litrů vody na 1m2
  • 6. Tlak vzduchu
    závisí na nadmořské výšce (s výškou klesá)
    závisí na vlhkosti, větru, teplotě...
    normální tlak = 1013 hPa (hektopascaly)
    IZOBARY = čáry na meteorologické mapě, které spojují místa se stejným tlakem
    TLAKOVÉ NÍŽE = CYKLÓNY (N) - nižší tlak než v okolí, přinášejí větrné počasí, velkou oblačnost a srážky
    TLAKOVÉ VÝŠE = ANTICYKLÓNY (V) - vyšší tlak než v okolí, přinášejí jasné počasí, málo srážek
    Anticyklóny nemusí vždy přinášet jasné počasí !!! V zimě klesá chladný vzduch do nížin, tudíž je v nížinách velká oblačnost, často se smogem (ve velkých městech) a je tady chladněji než na horách (někdy může být rozdíl teplot až 10°C nebo 20°C (např. na Lysé hoře je +10°C naopak ve Frýdku-Místku může být i -10°C). Této situaci říkáme TEPLOTNÍ INVERZE.měří se tlakoměrem (barometrem)
  • 7. Kapalněnívodní páry
    ve vyšších a chladnějších vrstvách atmosféry sytá vodní pára kapalní
    vznikají tak kapičky, při teplotě nižší než 0°C krystalky
    kapičky a krystalky tvoří OBLAKA
    množství a tvar mraků tvoří OBLAČNOST
    MLHA - kapalnění vodní páry nad povrchem
    ROSA - kapalnění vodní páry na chladnějších předmětech
    JINOVATKA - kapalnění vodní páry na chladnějších předmětech při teplotě nižší než 0°C
  • 8. Atmosférický tlak!!
    - Vzniká tíhou vzduchového sloupce dosahujícího od hladiny až po horní hranici atmosféry.
    -Jeho značka je -Pa
    -Jeho jednotka je-Pascal
  • 9. Vliv člověka v atmosféře!
    Člověk svou činností významně ovlivňuje zemskou atmosféru. Např.
    globální oteplování.
    pokles množství ozonu ve stratosféře – nejvíce působí freony, proudová letadla
  • 10. Zdroje!
    Wikipédia
    Google