Kuchař budoucnosti část 1

5,984 views
5,785 views

Published on

studie o jídle, je to soubor přednášek pro profesionální
kuchaře a nákupčí ze stravovacích zařízení, o jídle ze všech možných úhlů pohledů.

V jejím druhém dílu najdete praktické rady na nákup
surovin. Především je tam vypočteno jaké zásoby jídla jsou nutné pro čtyřčlennou rodinu pro případ, že například půl roku nepůjde elektřina. A je to dělané pro lidi z měst, takže jsou tam návody jak klíčit, jak kvasit chleba apod.

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
5,984
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
3,958
Actions
Shares
0
Downloads
18
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide
  • Uhlohydráty máme pečivo 17% suché 8 Glukoza je v pečivu, suchém mápojích a ovoci a zelenině to je 17 a 8 a 18 a 24 67% ale velmi problematických - bez vody Vláknina a voda slouží k rozloženému transportu živin do krevního řečiště a odtud do plic kudy vydýcháváme kysličník uhličitý Přichází ke slovu kuchař - a 5 elementů - chutí - kyselá, slaná, hořká, pálivá a sladká.země je sladká.(str 261 prvek země)
  • Kuchař budoucnosti část 1

    1. 1. Kuchař budoucnosti Díl I. Firma: Rezonance - skutečné jídlo, projekt na podporu lokální produkce autor: Šárka Dittrichová, publicistka spoluautoři: Jiří Faltys (Andels), Pavel Urban (K+K)konzultanti: MUDr. Miroslav Svoboda, MUDr. Martina Zisková, JitkaMatherová (Nine Star Ki), Irena Burešová (detoxikace a hydrokolon) oponent: Dr. Ing. Jan Pintíř, Ph.D.
    2. 2. Kuchař budoucnosti Seminář o udržitelnémzemědělství, čerstvých surovinách z místních farem a živé stravě. Zahájení na akci Kuchař roku 20.3.2010, hotel Clarion
    3. 3. obsahI. Úvod: Rezonance a 9 let chvály skutečnému jídlu, zážitková gastronomie - příběh s Buddhovou miskou, věnování a díky, omluvyII. Lidská výživa z hlediska vědních oborů: historie stravování, kořeny české zdravé výživy, průmyslové zemědělství, hnojiva, planetární zdroje a zemědělství, potravin ová uhlíková stopa, světové trendy v modelování udržitelné budoucnosti, naše návrhy na udržitelnou zemědělskou politiku. Fotosyntetické procesy a udržitelný příjemIII. Jídlo a občanská společnost: současnost evropského zemědělství, subvence , ekologie, zemědělská politika a Program rozvoje venkova,v praxi.IV. Obchod a marketing: světová potravinová burza, dotace jejich vliv na cenu potravin spotřebitelské košíky v řetězcích a spotřeba ve veřejném stravování, problém přejídání a kalorie jako relativní ukazatel blahobytuV. Nutrologie: bílkoviny, uhlohydráty, tuky, enzymy, vitaminy, trávicí leukocytoza, hypoglykemie, alergie, závislosti, aditiva, “dobré” a “špatné” potraviny.VI. Udržitelný rozvoj a zdravá kuchyně: ochrana života v potravinách,základní body správného stravování Management přípravy jídel: sestavení menu a kombinace potravin, suprapotraviny jako součást menu, technologie - klíčení, kvašení, fermetování…VII. Příprava jednotlivých komodit místních čerstvých farmářských surovin: maso, pečivo, mléčné produkty, saláty, zelenina…VIII. F&B koncept živé snídaně z čerstvých lokálních produktů podle jednotlivých dietických směrů, sezon, místních receptur, tradičních a cílových skupin.
    4. 4. Jak číst tento text a komu je určen Tento materiál připravili profesionálové, kteří se živí výrobou, zpracováním, přípravou a prodejem potravin a jídla v naší republice. Jídla, kterému říkáme zdravé a čerstvé. Najdeme mezi nimi farmáře prvovýrobce, zpracovatele faremních produktů, pekaře, mlékaře, kuchaře, obchodníky ze zdravých výživ “na rohu” stejně jako z nadnárodních řetězců, majitele a zaměstnance restaurací i hotelů, kteří si uvědomují, že jídlo není samozřejmost. Že má svou cenu, svá rizika, své limity, že za něj platíme I svou dan. Světová ekonomická krize i měnící se demografická a klimatická mapa Země nás motivovaly k tomu, abychom shrnuli své zkušenosti a zamysleli se nad souvislostmi a fakty, které k našemu jídlu patří. Uvědomujeme si, že za fakta považují různí lidé různé věci. Informací a zdrojů je mnoho, mnoho je I lidských názorů a zkušeností. Tento materiál vychází z praxe. Přesto zahrnuje velké množství doplnujících a souvisejících údajů. Pro snadnější orientaci bude text, který vychází z osobních kontaktů a zkušeností označen modře, text, který je pojednáním, úvahou, názorem nebo osobním komentářem zeleně. Studie je určena našim spotřebitelům, klientům, zákazníkům, hostům, danovým poplatníkům, ekologům, matkám, ekonomům, studentům, obchodníkům, politikům a úředníkům státní zprávy, tedy všem, kteří jedí - tedy všem.
    5. 5. Rezonace -skutečné jídlo, koncept Rezonance existuje jako projekt na podporu lokální produkce od konce roku 2001 a její základní koncept je po celou dobu stejný: Nízká uhlíková stopa - tedy organické a místní 70% organické vody v potravinách - tedy ovoce a zelenina Enzymatické potraviny - tedy nepasterované, syrové, živé Správná vyváženost - kyseliny / zásady, - sodík/draslík, tekutina/vláknina - aminokyseliny/škroby, /tuky/minerály - oxidanty/antioxidanty… 5. Správné načasování - sklizně, vegetační cykly, biologické cykly, přírodní elementy… 6. Fair trade - čím menší administrativa, čím kratší cesta, čím méně lidí, tím oboustranně výhodnější cena a větší nutrologická hodnota jídla 7. Učení mučení - jen s odvahou být otevřený novým poznatkům z co nejvíce zdrojů, můžeme růst a být tolerantní 8. Odvaha, vytrvalost, týmová hra a spolehlivost - zatím nikdo jiné schody k úspěchu neobjevil 9. Kreativita a humor - I my se můžeme mýlit a jídlo není žádná povinnost
    6. 6. Šárka Dittrichová - CV1989- 1997 Původní profesí žurnalistka (FŽUK 1989, ČT, Nova – Na vlastní oči, Reflex…)1996 - Kreativní ředitelka reklamní agentruy McCann-Erickson1997 - Ředitelka Hypermarketu Carrefour v Plzni (roční stáž specializovaná na organické produkty ve Francii)2000 - Marketingová ředitelka Tesco (mimo jiné komunikační strategie řetězce a její zpětná vazby, marketingový a komunikační mixy, lokální komunikace a promotion…)2002 -Autorka a manažerka konceptu Rezonance – projektu na podporu lokální produkce, který se zabývá komunikací, marketingem, zpracováním a odbytem faremních čerstvých produktů2004 – Zakladatelka Klubu ekologických farmářů – zpracovatelů, krizového týmu, který se zabývá zásahy státní zprávy do podnikání v ČR2008 – publikace Lištičky na vinici o příčinách stagnace místní produkce zdravých potravin a nedostatcích Programu rozvoje venkova2009 – seminář na ČZU (www.Listicky.estranky.cz), odborné semináře pro AKC
    7. 7. Úvod: Milé lidstvoTento materiál nebude nikoho nabádat k tomu co má a co nemá jíst, nebo vykládat, že pro lidské zdraví je nutná zdravá strava. Takové materiály už mezi námi kolují od padesátých let minulého století a už jsme se dokázali polarizovat na ty, kterým změnily život a na ty, kteří je ignorují či přímo nesnášejí.Kromě toho se už nyní nenacházíme v situaci, kdy bychom o tom co budeme nebo nebudeme jíst rozhodovali my. Spíše jsme v situaci, ve které kdyby k nám Bůh promlouval přímo, tak by nám hebkým hlasem sdělil: “Milé lidstvo, klidně si jez, co chceš.” Stejně tak, jako když těmito slovy lékař diskrétně oznamuje pacientovi, že mu zbývají dva měsíce života.Je to materiál o potravinách a jídle ne jako o zdrojích kalorií, ale o jejich souvislostech. Rezonance existuje 9. rok a 9. rok “podporuje lokální produkci”. Přišla chvíle, kdy je třeba se na ni podívat trochu z odstupu.To, co platilo před devíti lety už dávno neplatí. Změnil se, a každý den se mění zdravotní stav lidí, stav naší planety, situace v zemědělství, ekonomická situace a politická mapa světa. Bohužel za těch 9 let ne k lepšímu.Výzkumy ukazují, že se neotepluje jen Země, otepluje se celý vesmír. Je klidně možné, že nemáme ve svých rukou ani svou zkázu, ani svou záchranu. Ale můžeme si to myslet. A hlavně se podle toho můžeme chovat. K tomu je právě tato doba báječná příležitost. A jídlo jsou ty nejlepší zvětšovací brýle, kterými se na sebe a svou situaci můžeme podívat.
    8. 8. Dobrou chut, kosmopolitoDíky jídlu jsme se například stali naprosto kosmopolitní.Nemůžeme říci, že nás nezajímá, co se děje na Blízkém Východě, když odtud pochází nafta, díky které jsme na Berounsku zorali pole a zasili na něm obilí. Nemůžeme říci, že nás nezajímá co se děje v Rusku, když odtud máme zemní plyn, z kterého vyrábíme naše chemická hnojiva. Dokonce nemůžeme říci, že nás nezajímá Kamčatka, když z jejího moře ukrajinští obchodníci vylovili vlečnými sítěmi vše živé, nekonečnými nákladními vlaky to odvezli na trhy do Peterburgu a když se dnes na kamčatské pobřeží místo chaluh vyplavují jen ropné skrny a ztrouchnivělá ráhna, tak klepou na naše dveře za jakou cenu bychom jim prodali na vyhladovělou Ukrajinu naše mléko a obilí. Nemůžeme říci, že nás nezajímá Jižní Amerika, když odtud pochází nejprodávanější položka všech řetězců a tou je banán. Stejně tak nemůžeme říci, že nás nezajímá Ghana, když tam Francie vyváží díky dotacím levná kuřata, nemůžeme říci že nás nezajímá Nový Zéland, když tam farmáři vyrobí mléko za tři koruny litr, ale k nám jej dovézt nemohou, protože my bychom už nekupovali svoje za patnáct, nemůžeme říci, že nás nezajímá Indie, když díky WTO a celním ochranným pásmům chránící dovoz potravin tam nesmíme vyvézt náhradní díly ze Škodovky a ve Škodovce v Mladé Boleslavi pracuje náš Zdeněk, který pomáhá farmářce od Kopydlna lisovat domácí čerstvý bio mošt a jestli přijde o práci, tak naše země přijde o jediného dodavatel čerstvých živých nepasterizovaných bio štáv. Prostě jídlo nás kontinuálně celý život třikrát denně vyučuje o tom, že žijeme ve světě bez hranic.
    9. 9. Dobrou chut, občaneDíky jídlu jsme také naprosto političtí. Nemůže nás nezajímat, že MZe zvedlo dotace na travní porosty, protože tímto krokem došlo k masovému zatravnění takto méně dotované orné půdy, a my dovážíme bio mrkev z Itálie. Nemůže nás nezajímat nový dodatek zákona o prodeji půdy, protože tím se zamezilo mladým lidem přestěhovat se na venkov a začít hospodadřit a vyrábět pro svoje kamarády skutečné - nefalšované potraviny.Díky práci se skutečným jídlem se stáváme etičtí - pod pojem čistá strava nerozumíme to, že si ji umyjeme v dřezu v nálevu z jedlé sody, ale že nás zajímají jak probíhaly fůze zemědělských a potravinářských podniků, kdo byl uplacen, kdo podveden a kolik tak přišlo malých zpracovatelů o práci.Díky skutečnému jídlu jsme stáváme uvědomělými spotřebiteli, kteří přicházejí na to, že když se rozhodli červené maso nahradit rybím, tak to, co nám vypadlo z kovového sáčku koupeného v řetězci místo čerstvého pstruha byla jen bakteriemi napadená slizká tkán, a když si jdeme prodavači stěžovat, tak nám s pokrčením ramenou odpoví že to ví, že je ryba už 4 dny na cestě. A také už víme, že utečeme-li z řetězce jedné značky do konkurenční, tak z polystyrenového tácku doma ucítíme, že “čerstvý chlazený losos” k nám z Norska plaval nejméně týden a pokud je z umělého chovu, je pravděpodobné, že bude plný parazitů.
    10. 10. Jídlo a příběh vždy patřily k sobě Jedním z nejstarších příběhů o mnohoznačné povaze jídla je příběh o Buddhově misce. Vypráví se více verzí o Buddhově smrti. Někteří buddhisté jako důkaz toho, že Ježíš nebyl žádný spasitel lidstva používají argument, že se nechal ukřižovat už ve 33 letech, ktežto Buddha učil až do osmdesáti. Srí-Lanská verze Buddhovy smrti však vypráví, že stejně jako Ježíš, zemřel Buddha už nedlouho po třicítce. Obě verze se shodují v tom, že Buddha zemřel na otravu jídlem. Ta první – dlouhověká – mluví o tom, že mu některý z jeho nepřátel podstrčil do jídla jed, ta druhá – krátkověká – mluví o tom, že Buddha stejně jako Ježíš věděl dopředu o svém předčasném skonu a stejně jako Ježíš jej dobrovolně přijal. V tajemném obsahu Buddhovy žebrací misky a okolnostech jednoho skromného večerního stolování, se nachází jeden z nejhlubších gastronomických zážitků lidské historie. Srí-Lanský příběh Buddhovy smrti nelze nijak komentovat ani interpretovat, lze jej - stejně jako čerstvě vymačkanou jablečnou štávu nebo syrové mléko - servírovat jen tak, bez dalších ingrediancí a přísad:
    11. 11. Zážitková gastronomieBuddha chodil světem, učil o třech jedech: hněvu, omylu a nestřídmosti. Jedl to, co mu lidé z dobré vůle dali do žebrací misky, nebo co si ten del vydělal za práci, kterou mu poskytli. Když se mu práce nelíbila, nejedl. Nejedl třeba 7 dní, a jeho žáci s ním. Kvůli jídlu není třeba ohýbat hřbet, učil. Když přišla dobrá práce nebo si vyžebral, přijmul to, co se mu v misce ocitlo. Nevybíral si.Jednoho dne to bylo maso. Nebyl vegetarián, byla to mnohem složitější situace. Byl na hovězí maso alergický a věděl to. A přestože věděl, že má v misce jed, vzal hůlky a během konverzace své jídlo snědl. Večer ulehl do postele a v noci ve strašlivých bolestech zemřel. Co nám touto zdánlivě zbytečnou smrtí chtěl říci?Třeba to, že mnoho z nás si nemůže dovolit odmítnout misku s jídlem, kterou má před sebou. Mnoho lékařských knih a návodů zdravého životního stylu je psáno pro lidi, kteří se jimi nemohou řídit, protože jejich život se ubírá - nebo spíše uhání - úplně jinými cestami. Mnohdy mezi ně patří lidé, kteří sami jídlo připravují.
    12. 12. Naše misky s jídlemTřeba prodavač ryb v Albertu, kterého když se zeptáte jestli ví jak chutná pražma odpoví, že na to, aby ji ochutnal nemá peníze. Stejně tak neví jak chutná pražma tisíce mužů a žen, kteří doplnují jídlo do regálů v hypermarketech za 55 korun za hodinu hrubého. Tisíce kuchařů a kuchařek a pomocných sil v kuchyních celého světa vaří jídlo, které nikdy sami neochutnají. A 100 milionů lidí na této planetě neochutná prakticky vůbec žádné jídlo.Současný trend certifikovaných organických surovin, suprapotravin, enzymových a antioxidačních doplnků je do určité míry moda a jako každá modní vlna sebou nese vedle poctivých ekologů i ty nejprotivnější a nejsebestřednější lidi na světě, kteří jsou bohužel I ti nejhlasitější.Skutečné ekologické uvědomění a empatie neznamená však hlasitě a s opovržením odmítnou to, co máme v misce. Někdy to prostě nemůžeme udělat. Misky dětí ve školních jídelnách, misky našich rodičů v domech s pečovatelskou službou, misky pacientů v nemocnicích, misky v závodních jídelnách a na letištích jsou plné „jedů“.Přestože potravinový odbor MZe a desítky dalších státních institucí trvají na tom, že každá potravina uvedená do oběhu je zdravá, farmářka a bio zelinářka paní Vymětalová z Hané o potravinách v hypermarktetech mluví jako o „zbraních hromadného ničení“ a časopis Instinkt na titulní straně přinesl reportáž o jídle s názvem „Jsme odpadkový koš Evropy“.
    13. 13. VěnováníJe jedno v jakém věku zemřel Ježíš a v jakém Buddha, v podstatě je jedno v jakém věku I zemřeme I my, kterým do misek dávali jídlo, které našemu tělu škodilo tak dlouho, až jsme si na něj zvykli a stali jsme se na něm závislí. Ježíš Buddhovi přispěchal na pomoc se slovy: „Neznečistuje vás to, co do nás vchází, ale to, co z vás vychází“.Na dobu, než se dostaneme zpět ke svému živému a čistému zdroji, nosme v srdci hlubokou znalost a soucit těch, kteří mezi nás přišli jen proto, aby byli našimi učiteli a přemýšlejme nad tím, co nám chtěli říci. A věřme, že první krůček zázraku čistého života začíná nalitím několika kapek vody na semínka vojtěšky. I kdybyste neměli ani své okno, kam byste lahvičku postavili, noste ji u sebe a pozorujte, co se v ní děje. A přemýšleje a ciťte tu sílu, které říkáme život.Tato práce je věnována těm, kteří se s jedovatými miskami nechtěli smířit a hledali a hledají cesty, jak jejich obsah změnit. Nemusí to být zrovna „učitelé lidstva“ – mohou to být jedni z nás.
    14. 14. DíkyObčas I lidské společenství ze svého středu vydá nějaký velký dar. Člověka, jemuž „osud“ umožnil dostat se do toho zvláštního bezprostoří a bezčasí, v kterém měl dobrého partnera, „přišly nějaké peníze“, měl správný přístup ke správným informacím, potkal ty správné lidi ve správnou chvíli nebo ve správnou chvíli přišel silný impuls: úmrtí drahé osoby, těžká nemoc, ztráta práce. Prostě cokoli, co jej katapultovalo nad hlavní tepny, kterými se se líně valí svět, na osamocené místo, odkud mohl bez účastenství pozorovat pramínky, přítoky a meandry našeho bytí a měřit, vážit, počítat a psát.Skuteční průkopníci “skutečného jídla” byli a jsou lékaři Max Bicher- Benner, Edward A. Taub, J.H. Tilden, Francis M. Pottenger, Kristina Nolfiová, a nezapomenutelný propagátor čerstvých ovocných a zeleninový štáv a autorita na poli fungování lidských žláz Norman W. Walker.Jednou z největších inspirací na poli „populární nutrologie“ byli průvodci ve světě výživy manželé Diamondovi a jejich Fit pro život, které se dodnes drží na žebříčku 25 nejprodávanějších titulů všech dob. Marilyn Diamondová navíc s velkým vkusem, pílí a úspěchem rozvíjí a aktualizuje myšlenky zdravého a etického životního stylu dodnes.
    15. 15. Inspirace z oblasti teorieStejně tak patří naše díky pro Leslie a Susanah Kentonovi, které ve své Syrové stravě přinesly encyklopedii světových osobností zabývajících se vlivu potravin na lidský život a společnost. V Evropě patří naše díky Michiovi a Aveline Kushiovým z Kushiho Institutu v Holandsku a jejich makrobiotické škole.Na poli “zemědělské geologie” nám otevřeli oči Dale Allen Pfeiffer a jeho práce “Jíme potraviny z ropy”, ale I náš český geolog Václav Cílek, který otevřeně hovoří o “ropném zlomu”, hodně jsme se dozvěděli od entomologů a environmentalistů Davida Pimentela a Maria Giampetra, kteří se zabývají energetickýcmi výstupy/vstupy v zemědělství.Ale patří mezi ně I osobnosti na poli světové “udržitelné” ekonomie jako Madelaine Albrightová, neúnavný bojovník se světovou chudobou peruánec Hernandez de Soto, kenská nositelka Nobelovy ceny za mír a ekoložka Wangari Maathaiová nebo lonská držitelka Nobelovy ceny za ekonomii Elinor Ostromová za práci o “veřejných zdrojích” na poli výzkumu ekonomického vládnutí.
    16. 16. … díky do oblasti praxeA z praxe patří díky za pomoc při vzniku této práce českým kuchařům, kteří jsou těmi pramínky, které se stékají ve společné říčky s výše citovanými vizionáři a nezdolnými optimisty: Jiřímu Faltysovi z hotelu Andel’s který nezištně šíří DVD a internetové linky o ekologické situaci na naší planetě a o pozadí potravinářského průmyslu, Tomášovi Petráňovi z Iron Gates, který už dávno a snad jako první v Praze přišel s konceptem organického hotelu I s povlečením a nábytkem, nebo Jiřímu Štiftovi, který nemluví, ale koná a hostům v Mandarin Oriental servíruje k snídani vařenou špaldu přelitou čerstvým nepasterovaným jogurtem, a dík patří rozhodně také Prezidentovi středoevropské sekce Mezinárodní Asociace kuchařů a cukrářů Mirkovi Kubecovi za to, že připouští více variant budoucnosti. (a samozřejmě desítkám dalších kuchařů, kteří jezdí po farmách a hledají pro své hosty skutečné jídlo).
    17. 17. Dík farmářům - rebelantůmDíky patří samozřejmě farmářům - zpracovatelům, kteří skutečnému jídlu a udržitelnému rozvoji zaplatili dan v rámci EU zcela neúměrnou jejich úsilí. Mimo jiné jsou to „šťastní“ bio zelináři manželé Vymětalovi z Hané, kteří jedí denně svých 600 „živých„ kalorií a dvacet let krmí desítky rodin svou bioúrodou, dále vegetariánské rodině sadaře Jiřího Kargera a jeho 5 dětem - pomocníkům při sklizních bio meruněk a broskví, Alešovi Horákovi a jeho odvaze soudit se za své právo neočkovat syna Šimona, manželům Kašeovým z Lužických hor, kteří na svém malém ostrůvku uprostřed obrovských rančerských firem stále vzorně pečují o každé své zvířátko a neúnavně upozornují státní instituce na zneužívání dotací, zanedbání péče o zvířata a ničení přírody v jejich sousedství tzv. ekologickými farmami. Velké díky jako vždy patří Pepovi Šourkovi a Jarmile Abrlové, spoluzakladatelům a dnes už jen bývalým sympatizantům svazu Probio, kteří „mlčení navzdory“ stále projevují zájem o ostatní větší, než o sebe. A padesáti dalším ekofarmářům jako jediným biozpracovatelům z oněch 3000 českých „ekoregistrátů“, z nichž nemáme nikdo nic než dluhy.Děkuji také všem, kteří se mnou práci četli, diskutovali a přispívali do ní.
    18. 18. OmluvyLidé mají v podstatě 4 základní spojení se světem, životem a sebou samými: sex, jídlo, svůj dům a profesi. Tato práce zdánlivě zpochybnuje nebo rozrušuje všechny tyto pilíře. Těšíme se domů, co si uděláme k jídlu, těšíme se na oběd, jak si “odpočineme”, těšíme si co si nakoupíme na víkend a co si uvaříme, těšíme se na společné posezení s přáteli v restauraci.Je jedno jakého jsme vyznání, profese, jaké máme volební preference nebo platové zařazení, jídlo je útočištěm všech lidí bez rozdílu. A pro mnoho lidí je jídlo I profesí a vybudovali na něm svůj čtvrtý pilíř - kariéru, z kterého vyrostl jejich třetí pilíř - dům. Rozumíme tomu. Patříme mezi ně.Rozumíme I otázkám, které jsme mnohokrát slyšeli a známe lidi, kteří je kladou: Proč chcete lidi strašit těmi ošklivými informacemi o tom, že dojde ropa a nebudeme mít na jídlo? Proč pořád mluvíte o těch okradených farmářských rodinách, týraných zvířatech, o zneužitých dotacích, korupci státní zprávy a štouráte do toho? Proč mluvíte o pocitech zvířat jdoucích na jatka a tunách obilí, které by se snížením spotřeby masa ušetřily pro hladové lidi na této planetě? Proč mluvíte o tom, že potraviny v obchodech jsou denaturované, syntetické a rafinované a tím I zdraví nebezpečné? Proč s takovou přesností popisujete, jak trávením těchto denaturovaných potravin se v těle uvolnují plyny, kyselé tekutiny, z tekutin “vlhké bažiny” plné toxinů a dále bakterie nebo nádory? Proč to děláte, když my přece snad nechceme moc, když chceme večer přijít domů “uvařit si”, pustit televizi a mít “trochu klidu”?Tak přesně těmto lidem se omlouvat nebudeme, dokonce ani nebudeme vysvětlovat proč.
    19. 19. Motiv, smysl a důvod práceNicméně otázka pro motivu této práce je na místě. Správně by však neměla znít proč to děláme, ale proč to podstupujeme.Tak v první řadě to děláme proto, že nám to umožnuje, ale I tím pádem ukládá, ústava tohoto státu, v které je zakotvena jak svoboda slova a tak svoboda vyznání a … stravování.Pak to děláme proto, že nás zajímá jak silné jsou pilíře našeho vlastního života, jestli jsou to skutečně pilíře a nebo jestli to nejsou náhodou jen domečky z karet - a nabízíme ostatním, at to vyzkoušejí s námi.Pak to děláme proto, že těch, kterých říkají “pište” je více než těch kteří říkají “nepište”, těch kteří nám poděkují je více než těch, kteří nám vyhrožují - a tak to dělám pro ně.Děláme to proto, že v tom, stejně jako v každé své práci, nacházíme hluboké uspokojení.Děláme to I proto, že se dozvídáme nové věci, učíme se a protože věříme, že s prací rosteme I my.A nakonec to děláme proto, že to díky tomu jak žijeme a jak se stravujeme, to vydržíme dělat.A úplně nakonec to děláme proto, že neznáme nikoho, kdo by to udělal za nás.
    20. 20. Varovné signály jako další důvod Jsme novináři kteří nabádají lidi nečíst noviny a nesledovat televizi, jsme obchodníci kteří vysvětlují lidem proč nekupovat jídlo, které prodáváme. Co bude - jestli to propukne - s farmáři mlékaři nebo “masnými” farmáři, našimi kamarády? Co bude se zpracovateli potravin - pekaři, mlékaři, uzenáři, řezníky, cukráři, mými kamarády? Co s kamarády obchodníky? Co s kamarády kuchaři? Co bude v první řadě s námi a s Rezonancí? Sami máme hlavní zájem na tom, aby vše zůstalo při starém. Jenže: Světová hospodářská krize, politická nestabilita, rostoucí populace a s ní chudoba a hlad, klimatické katastrofy, neudržitelné zemědělství, klesající nutriční účinnost jídla, globalizace trhu světových potravin, stoupající výskyt nemocí - to vše jsou signály, které se nám každodenně vtírají do mysli a urgují, že je právě ten správný čas na právě tyto otázky. A nevím, jestli jste si toho všimi, nikdo se jimi u nás nezabývá. A my nechceme být novináři, kteří stejně jako lékaři na místo přijíždějí až ve chvíli, kdy se ”to” stane. Stejně tak nechceme být obchodníky, kteří nemají co prodávat. Budoucnost světa má nespočet variant, my sami máme nejméně pět verzí své vlastní budoucnosti. Budoucnost planety v tuto chvíli nikdo nezná, I když se nám řada lidí snaží tvrdit že ano. Tato práce se zabývá hledáním odpovědí na tu z variant budoucnosti této planety, ve které by došlo k významnému nárůstu cen potravin. Zabývá se tím, co by v takovém případě bylo s kuchaři, cukráři, řezníky, uzenáři, pekaři, farmáři, obchodníky - prostě lidmi, jejichž profese je pracovat s jídlem. Současně je to taková verze budoucnosti této planety, ve které na ni žijeme jako lidé. Kdybychom hluboce nevěřili v řád věcí, který každému, kdo chce být prospěšný druhým, kdo je pracovitý flexibilní, odvážný, vytrvalý, vynalézavý a obětavý jakákoli budoucnost poskytne místo, z kterého bude dál budovat pevné pilíře svého života, byl by to ten jediný důvod pro který bychom tuto práci nenapsali.
    21. 21. OmluvyOmlouváme se za to, čemu se říká “akcelerace singularit”: pro vykreslení tak subtilních témat jako je fotosyntéza nebo vznik oxidantů a jejich propojení na informace o světových zásobách ropy nebo globálním obchodu, jsme v textu použili ostřejších barev, ale nikdy ne tak, aby to nebyla pravda.Omlouváme se za stručnost. Přestože má prezentace více než 300 slidů, je zkrácena na polovinu a každý jeden slide by stál za 300 samostatných slidů. Prostě některá témata je třeba si dohledat. Až budeme psát společnou kuchařku, budeme se věnovat praktické části mnohem více.Omlouváme se, že jsme dva segmenty prezentace nazvali stejným jménem - Kuchař jako nutrolog a Kuchař jako výživář. Víme, že ta slova znamenají to stejné, ale my jimi interně oddělujeme teorii o jídle z první části prezentace a skutečné vaření v druhé části. Máme prostě pocit, že nutrolog je neosobní teoretik, výživář je praktik - skutečný člověk z masa a kostí, jako my.Omlouváme se za to, že na Apple v programu Power point nešel přeradovač na háčky a čárky nad malými písmeny - trochu to ztěžuje čtení. Ale protože šetříme papír na tlusté desky selfpromotion, je tento materiál určen pro čtení na internetu a protože víme, kolik lidí složitě na webech listuje malými písmenky Lištiček na vinici, je power point optimální řešení.Omlouváme se, že všude neuvádíme zdroje - nejsme akademici ani se na ně neobracíme ani nejsme podporovaní z veřejných zdrojů. Seznamy zdrojů stejně přesvědčené nepřesvědčí, ti každý zdroj okamžitě napadnou protizdrojem nebo protičíslem, jen to při psaní zdržuje a pro naučení se vařit bez elektřiny to není nutné. Všechny informace je dnes možné snadno dohledat na internetu, naše práce je především inspirací k tomu je začít hledat přemýšlet o nich tak, jak se to učíme my.
    22. 22. Výživa lidstva a současná věda1. Kuchař jako historik: kořeny místní faremní stravy2. Kuchař jako hnojivář: DDT, pesticidy, GMO3. Kuchař jako geolog: fosilní paliva a zemědělství, bod ropného zlomu4. Kuchař jako biochemik: fotosyntéza, potraviny a udržitelná výživa
    23. 23. KUCHAŘ JAKO HISTORIK
    24. 24. Hlad jako nepřítelDějiny člověka jsou dějiny hladu. Zmínky o 7 letech hladových a 7 letech tučných, o faraonových sýpkách prázdných nebo plných, najdeme už ve Starém zákoně. Středověk je bojem o území, tedy bojem o pole a jejich úrodu. Zámořské objevy byly plavby za novu půdou, zakládáním plantáží a nových farem.Tuberkuloza, která byl a metlou 19. a začátku 20. století, byla nemocí slabších, tedy hladových lidí. Sestry Bronteovy, Jiří Wolker, Franz Kafka… ti všichni vášnivě chtěli žít a těm všem chyběla síla, kterou životu dává čerstvé zdravé jídlo.V první světové válce padlo 20 milionů lidí. Dalších 20 milionů zemřelo na “španělskou chřipku”, jejíž hlavní příčinou byla válečná podvýživa. A netrvalo dlouho a přišla 30 léta a s nimi znovu hlad a nekonečné fronty na polévky .Rok 38 odstartoval dalších dlouhých 7 hladových let druhé světové války. Poválečný hladomor na Ukrajině si vyžádal 1,5 milionu obětí: v té době pojídali I své vlastní děti. Ale I u nás bylo ještě v padesátých letech jídlo na lístky.Nemoci jako kurděje, beri-beri, pelagra nebo křivice byly nutriční choroby z nedostatku.
    25. 25. Zelená revoluceJe divem že základem všech světových poválečných vládních programů bylo vyrovnat se s traumatem hladu? Když začátkem 50 let přišly do zemědělství DDT a pesticidy, lidé je vítaly s prapory jako své osvoboditele. Stejně tak první traktory: jeden průměrný motor nahradil se spotřebou jednoho galonu výkon dospělého muže za 28 dní.“Zelená revoluce” zvýšila produkci z hektaru až o 250 procent. Spolu s traktory a kombajny osvobodila umělá hnojiva vyspělý průmyslový svět od hladu.Masová produkce potravin přinesla nový styl jejich odbytu. Přišly první hypermarkety. A s nimi přišly emulgátory, zkypřovadla a konzervanty, které prodloužily život potravin na jejich pultech. Nadšení a víra ve vědu, technologie a lidský pokrok nebraly konce. Byla to doba sytosti. Netrvala však dlouho.
    26. 26. Kořeny české “zdravé výživy”Tomu, co dnes tak neosobně nazýváme “zdravý životní styl” byl věnován už první český román. Babička Boženy Němcové sbírala divoké byliny, sušila švestky a křížaly, ohýbala se pro každý klásek, čistila studánky a “recyklovala” zbytky ze svého kapsáře tak, že rozmazlovala Sultána a Tyrla. Svou úctou k přírodě učila svá vnoučata tomu, že všechno co vložíme do hrnce, pochází z přírody a její moudrosti.Druhé jméno, které budovalo dobrou pověst tradiční české výživě, patřilo opět ženě - buditelce. Každý poctivý český kuchař držel alespon jednou v ruce “Domácí kuchařku pro dcerky české a moravské” Magdaleny Dobromily Rettigové a její výživné recepty tipu : “vraz do buchty 15 vajec a kilo másla”. Ovšem byla to jiná vejce, jiná mouka, jiná másla pro jiné lidi než dnes.Do konce druhé sv. války v českém zemědělství pracovalo více než milion lidí a jeho výkon a především kvalita jeho produkce předčila v té době zaostalé Rakousko, fádní Německo I chudé Polsko. To trvalo do poválečného odsunu 3 milionu Němců ze zemědělského pohraničí a násilné kolektivizace.Jen v letech 1949-53 letech odešlo z příčiny socializace z českého zemědělství 323 tisíc pracovníků a už nikdy se tam nevrátilo. Z těchto dvou ran se české zemědělství nevzpamatovalo dodnes.
    27. 27. Socialistická výživová hybernaceSocialistické velkokolchozy překyselovaly půdu a týraly zvířata v klecových stájích a chlévech bez možnosti výběhu a pohybu, zato nadotovaná antibiotiky, hormony a výživovými koncentráty.Ve školách stejně jako později ve všech závodních kantýnách, úřadech a podnicích RaJ jsme od padesátých do konce osmdesátých let vyrůstali na stravě složené z živočišných bílkovin a denaturovaných uhlohydrátů.V rámci zdravé socialistické výživy nám kulatoučké paní za okénky školních a závodních kuchyní či nemocnic vydávaly němé pohrobky farmářské stravy Magdaleny Rettigové buchty s mákem a koprovku, ale už z rafinované mouky a cukru, a z vajec s bledými žloutky.První kontakt s racionální stravou přinesl v 70 letech umírněný Rajko Doleček a pořady Bud fit. O DDT ani slovo, ale alespon se začalo mluvit o nadváze a kaloriích a místo vepře se českým národním zvířetem stalo “kuře stokrát jinak.”Originální zdroj tohoto zdravého výživového směru, kniha Fit pro život amerických manželů Diamandových, u nás vyšla až v roce 1995. Stejně tak informace o tom, že jsme za těch 20 let nezkonzumovaly “brojlery” ale tisíce tun “hormonových nádorů”, k nám putovaly přibližně také tak dlouho.
    28. 28. Pašovaná makrobiotikaPříchod “mezinárodní kuchyně” v polovině 80. let byl vítaným oživením jednostranně fádní a rozvařené soc-dem stravy. První pece na pizzy a čínské pánve se objevily v osmdesátých letech a české hospodynky začaly dobromyslu říkat oregano a bramborovým škrobem zahuštovat omáčky z glutamanu sodného.První zmínky o jiné stravě než té oficiální, se objevovaly v rámci politického disentu. Makrobiotika byla reakce na další téma, o kterém se u nás v souvislosti se zemědělstvím a výživou nemluvilo: byla to reakce na dramaticky rostoucí výskyt rakoviny. Z Dráždan se k nám vozila miso pasta, za studena lisované panenské oleje a celozrnná rýže a to stejnými cestami, jako se k nám pašovaly magnetofony Sony, lyžáky Alpina a samizdatová literatura.
    29. 29. Přírodní a gastro disentStejně jako se navzdory politickému a kulturnímu dusnu našla skupina lidí, která se byla ochotná nechat za své názory zavřít a riskovat “budoucnost” svých dětí, existovala I skupina “strážců našeho tradičního výživového odkazu”, jejiž členové stejně jako dříve Čeští bratři přechovávali vedle Kralické bible recepty svých rodičů a prarodičů.V “gastronomickém disentu” pohybovala hrstka ekologických farmářů, páter Ferda se svými léčivými čaji, Josef Zezulka s nesmaženými pokrmy a bylináři a přírodní léčitelé Josef Zentrich, Josef Prouza, Jiří Janča, Jindřich Paseka nebo jasnovidka a bylinkářka Boženka Kamenická. Ti všichni chápali, cítili a dokázali uchovat a předat esenci a léčivou sílu rostlin, které nás obklopují, které jsou “naše”.Pro ně byly potraviny lékem a z léku dokázali udělat naše jídlo. Často tak zbytečně pátráme po vzdálených a exotických pokrmech, školách a recepturách a zapomínáme na své vlastní zázračné kořeny.
    30. 30. Diety jako obchodní artikl s krásou Po revoluci se z beztvaré gastronomické masy vycházející z obchodní sítě Jednota začaly oddělovat konkrétní tváře a krása začala být dobrým obchodním artiklem. Začal boom zaručených diet: Lenka Kořínková přišla se svou rozumnou dělenou stravou, o pár let později přišla dieta podle krevních skupin, ale pak následovaly stovky dalších, více či méně šílených návodů na zhubnutí, z nichž všechny byly opřené o “zaručené vědecké výzkumy” a všechny ssebou nesly jojo efekt, zdravotní následky jednostranné stravy a vypěstované potravinové intolerance. Lidské tělo zhubne pokaždé, když z jeho stravy vyloučíme dvě skupiny potravin. To znamená že zhubne když budeme jíst měsíc rýži (uhlohydrát) stejně jako když budeme měsíc jíst jen maso, sýry a vejce (bílkovina) případně nebudeme jíst nic. A stejně tak rychle zase poté přibere. Přesto jsou tyto návody na krásu jako jedinou cestu přijetí a štěstí stále profitovým artiklem barevných ženských časopisů a regálů v knihkupectví. Bulimie a anorexie jako jedny z nejurputnějších chorob trpící ženské duše nám staví před oči, že lidská výživa a její psychologie není věc, s kterou je radno si zahrávat.
    31. 31. První biovlaštovkyZ kraje devadesátých let se našlo pár lidí kteří pochopili, že kdo chce zdravé jídlo, musí zpátky k půdě. Organické faremní produkty jako protiváha technologické a chemické “masprodukce” konvenčního zemědělství, přišly do Prahy v pol. 90 let.Jedním z prvních byl Botanicus a jeho zahrady u Lysé nad Labem a know how Malcoma Stuarta mj. z královských biozahrad v Anglii, tedy tradicí, kterou uchovává a rozvíjí princ Charles.S bylinnými čaji ho následovala Slunečná brána s know how a kapitálem z Rakouského Sonnentoru.Vzorní farmáři Hare Krišna hospodaří podle filozofie matky věd Ayurvédy na farmě v Městečku u Benešova a několik svých jídelen provozují v Praze. Svou příkladnou péčí o zvířata I půdu a její plody jsou dosud vzorem pro ekologické farmy u nás.
    32. 32. Každý má své bioTřetí byl veganský Country Life ukázněných Adventistů sedmého dne s farmou na Berounsku a s obchody a restaurací v Praze. Ten se také stal prvním velkoskladem a distributorem potravin bez chemie a aditiv. Probio, Nový věk či Bio-nebio včetně několika internetových portálů jsou jejich následovníky, díky nimž je dnes v ČR hustá sít více než 15 desítek obchodů se zdravou, bohužel ne vždey čerstvou a ne vždy naší domácí výživou. (důvody budou uvedeny dále)Originální české koncepty založené na alternativním stylu vznikly pod hlavičkou unikátní světové sítě Dobrých čajoven, které vyrostly z recese a politického programu disidentské Společnosti za veselejší přítomnost. Dalším originálním českým projektem byl koncept skvělých kaváren Ebel kafé, které ke kvalitní surovině z farmy nabídly ucelený systém služeb, designu a filozifie.Na začátku tisíciletí přišlo trochu tápající komerční Albio, které se jako jedno z desítek obětí dotační politiky MZe stáhlo ze svých třech bioprodejen a restaurací a dnes dodává sušenky a pečivo do řetězců a zdravých výživ pod názvem Certifikovaná Biopekárna Zemanka. Francouzské Biocafé skončilo provoz svých 4 kaváren s krizí v roce 2009.
    33. 33. Zdravá výživa masověPoslední zaznamenáníhodné počiny jsou pražské makrobiotičky a terapeutky Jitka Matherová a Iva Blahníková z Nine-Star-Ki studia ve Vršovicíc a po nich přišel skvělý Life Food, který sice zavřel několik svých “kamenných” prodejen, ale spolehlivě operuje na internetových shopech.Další obchody, restaurace a čajovny se zdravou výživou jako brněnské Biolinie, Hradecká Rozmarýna nebo desítky plagiátů Dobré čajovny jsou jen variantou nebo kombinací těchto základních dietických, ideových a kulturních směrů ”české” zdravé výživy, kterým se později budeme věnovat samostatně.Seznam námi vyzkoušených a doporučených farem najdete na konci prezentace, seznam míst, kde lze koupit “zdravou” stravu najdete např, na www.biopekárnazemanka.cz
    34. 34. České bio ne fair tradeJak to tak v obchodě bývá, v průběhu let mezi koncepty zdravé výživy a jejich majiteli začal konkurenční boj o trh, který si mnohdy nezadá s bojem velkých řetězců.Když se např. vyhlašoval státní grant na akci “bio do škol”, která mimochodem stojí danového poplatníka více na propagaci MZe než na útratu faremních bio potravin, tak tendr o generálního dodavatele vyhrál Country Life. Ten vzápětí nechal třeba farmáře s bio vejci pana Kýra podepisovat smlouvy, které si v ničem nezadají se smlouvami dodavatelů hypermarketů.Podobně biozelinář Aleš Horák dnes do Makra a Aholdu může dodávat mrkev jen přes bio zeleninový velkosklad ing. Šterby který většinu mrkve dováží z Itálie. V Makru ji pak ve 600 gramovém balení kupujeme za 49 korun, zatímco Aleš Horák ji prodává za 28.Když si bio rolník pan Netík od Dobrušky postěžoval, že pobočka Probio velkoskladu prodává jeho pohanku s 1000% marží a že chce více peněz, tak mu zástupce velkoskladu odpověděl: ”Vy sedláci jste na bídu zvyklí”. Proklamace o “zlých” nadnárodních řetězcích a”hodných” malých obchodech jsou jen iluzí lidí, kteří se v obchodě s potravinami nepohybují.
    35. 35. Propagační “bio grantmiliony”S evropským dotovaným a grantovým systémem propagace zdravé výživy přišla na informační a reklamní trh řada neziskových organizací, které si mezi sebou rozdělují desítky grantových milionů ročně na tzv. podporu bio produktů.Probio, Greenmarketing, Duha nebo Probio liga organizují Biosemináře, Bio jarmarky, Bioprodukty roku, Biosummity, či Bioakademie … Dříve než se stanete partnery, klienty či sponzory takových akcí, zeptejte se na ně alespon třech farmářů, kteří čerstvé bio opravdu vyrábějí a prodávají, a jejichž seznam najdete na konci prezentace. Je možné že se dozvíte pozoruhodné informace.Kdo se chce více dozvědět o zákulisí českého obchodu se zdravou výživou a podmínkách produkce na jednotlivých českých ekofarmách, může studovat: Listiky.estranky.cz.Stručně řečeno: svět není černobílý - tak jako DDT může zachránit život před malárií, tak ti co mají udržitelný rozvoj v náplni práce, se nemusí vždy udržitelně chovat.
    36. 36. Čerstvé české faremní produkty vhotelích a fine dining restauracích Na počátku tisíciletí v roce 2001 se v Praze objevil zvláštní fenomén zdravé organické stravy přímo ve fine dining restauracích a vybraných hotelech. Za tímto projektem nákupu čerstvých místních a sezonních produktů přímo z farem stála skupina českých kuchařů, kterým nebyly neznámé širší souvislosti jejich profese. Byli ochotni podstoupit všechny potíže, které jsou běžně v souvislosti s lokálními produkty uváděny ve všech učebnicích hotelových a kuchařských škol: Individálně vyráběné a nakupované suroviny jsou dražší, jsou hůře dostupné a na jejich závoz není vždy spolehnutí, nejsou k dispozici celý rok, jejich příprava bývá pracnější, jsou náročnější na ošetřování a skladování. V ČR se k těmto standartním důvodům přidal ještě tápající hygienický a vererinální aparát, který si nařízení Rady Evropy vysvětlil jako totální zákaz prodávání a nákupu čerstvých faremních produktů a např. “přechovávání” nepasterovaného mléka přirovnal k držení marihuany. Než se obojí (čerstvé mléko I marihuana) u nás povolilo, trvalo to do roku 2010, a muselo to být Tesco, které začalo prodávat čerstvě nadojené mléko ke stáčení z tzv. “železných krav”. (kdo se chce podívat na stránky Asociace soukromých zemědělců, najde tam otevřený dopis ministrovi zemědělství Šebestovi na toto téma).
    37. 37. Proč do toho jít?Do té doby však v ČR zrušilo svou potravinovou produkci dvě třetiny rodinných farem. Bylo by jich jistě více, kdyby jim svými pravidelnými nákupy čerstvých jehnat, kůzlat, králíků, vařené špaldy a špaldového pečiva, vajec, mléka, másla, jogurtů, tvarohů, brynzy, čerstvých ovčích, kozích a kravských sýrů, moštů, bylinek, ovoce, domácích uzenin a čajů nepomáhali právě tito kuchaři.Kuchaři, kteří díky své odvaze a angažovanosti dokázali na “území obklíčeném polutanty, elektromagnetických škrobem a byrokraty” nabídnout svým klientům zdravou, čerstvou, místní, sezonní, organickou, fair trade snídani nebo menu. Proč tuto investici, práci navíc a riziko podstupovali? Zde jsou některé z důvodů.
    38. 38. KUCHAŘ JAKO HNOJIVÁŘ
    39. 39. Něco za něco : příběh DDTDDT bylo poprvé syntetizováno už v roce 1874. Na to že je vhodné jako insekticid - tedy hubí hmyzí škůdce v zemědělství ale I moskyty a komáry v tropických zemích - se přišlo ve Švýcarsku v roce 1939 a objevitel Paul Muller za to v roce 1943 dostal Nobelovu cenu. Od druhé světové války se používalo masově. Proti malárii a spavé nemoci si jej vojáci stříkali rozprašovačem pod armádní blůzy. Mezi lety 1940 až 73 se dostalo do půdy 2 miliony tun této látky.První výsledky testů na vedlejší účinky insekticitdu DDT přišly v roce 1962. Bioložka a spisovatelka Rachel Carsonová v knize “Silent spring” dokázala, že když draví ptáci jako vrchol potravinové pyramidy požírali hlodavce, kteří se krmili obilím s DDT, mají nízkou plodnost, degenerovaná mládata a jejich druhu hrozí vymření. Vyšlo najevo že DDT je toxické, má vliv na hormonální systém, způsobuje 5x větši riziko rakoviny prsu u žen a snížení pohyblivosti spermií a jejich defekty u mužů.Zákaz používání: S hrůzou se začala nahlížela naivita, s kterou se farmáři postříkali od hlavy až k patě při každém přechodu z pole na pole. V 70 letech přišel zákaz používání DDT. U nás platí od 75 roku, přesto se výskyt DDT v naší zem. půdě stále pohybuje nad přípustným limitem EU. (Např. bývalý sklad pesticidů v Lubech u Klatov je dosud zamořen a není doporučeno v okrese pít vodu ze studní.)Obnova používání DDT: Výroba a užívání DDT dnes reguluje tzv. Stockholmská úmluva z roku 2001. Přesto se v některých afrických státech v sníženém a kontrolovaném množství bude DDT používat nadále jako nejefektivnější boj proti malárii, která zabije ročně milion lidí a kterou přenášejí komáři. Jen v Indii dokázalo DDT snížit úmrtnost na malárii ze 75 milionů na 50 tisíc ročně.
    40. 40. Něco za něco: pesticityPesticidy jsou souhrnný název pro chemické prostředky k ochraně zemědělských plodin před hmyzem, ptáky, houbami, měkkýši, rybami, hlodavci, roztoči a plevelu. Na světě se spotřebuje 2,5 milionu tun pesticidů ročně. Přesto jsou ztráty v zemědělství díky škůdcům každý rok větší.O negativních účincích pesticidů včetně karcinogenních, se však na rozdíl od DDT jen šeptá. Ohromná mašinérie vládních zemědělských a výživových programů je příliš velkým soukolím, aby do ní mohli dietologové sáhnout. Zemědělství napojené na petrochemii, potraviny na zpracovatele, obchodníci s jídlem na fastfoodové a nadnárodní řetězce a ti všichni na farmaceutický průmysl - to je kolos,v kterém se točí příliš mnoho lidí a příliš mnoho peněz.Faktem je, že hlavním složením chemických hnojiv je fosfor, draslík a sodík .Půda však obsahuje 34 minerálů. Chemických hnojením přetváříme půdu na poušt. Potraviny jsou ze slabé půdy čím dál slabší, čím dál slabší jsme I my. Navíc světové zásoby fosforu či draslíku budou velmi brzo vyčerpány.Druhým faktem je, že většina pesticidů užívaná v EU může působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození mozku může být vážné a nezvratné (hyperaktivní děti, alergie, ekzemy). Řada pesticidů má schopnost narušovat hormonální systém člověka.Prokazatelné vedlejší efekty používání pesticidů jsou: hynutí včel, kontaminace povrchové vody,vyčerpání půdy a nárůst parazitů, plevele, hmyzu a škůdců obecně. Čili přesně to, proč jsme je začali používat a čemu měly zabránit.
    41. 41. Něco za něco: hybrydyZ hlediska dnešního znečištění potravin jsou hybridy - tedy prosté křížení rostlin bez použití mutace rostlina/živočich - zdánlivě zanedbatelným nebezpečím. Uvádíme je na přednáškách a jako úvod před GMO.Jeden z nejzkušenějších a nejproduktivnějších vědeckých pracovníků na úseky výživy na světě Dr. Walker k otázkám hybrydů napsal toto:“V lidském těle jsou komplikované “laboratoře”, ve kterých vznikají životně důležité substance. Tyto laboratoře tvoří systém žláz s vnitřní sekrecí (slinivka, nadledvinky, štítná žláza, brzlík, hypofýza…). Ony životně důležité substance nazýváme hormony, neboli první posly, kteří zprostředkovávají komunikaci mezi bunkami a v našem případě umožnují trávení potravin (inzulin, prolaktin, tyroxin…).Hormony se osmozou (prolínáním) dostávají přímo do krve. Tento transfer umožnuje přítomnost enzymů v každé hormonální žláze. Kromě enzymů je důležitým komponentem hormonů množství stopových prvků, o kterých nevíme dlouho. Vedle 16 elementů, ze kterých je převážně hmota složena, jich známe nejméně 43. Tedy víme, že na na správné funkci a činnosti těla se podílí nejměně 59 prvků.
    42. 42. Hybrydy se snažme nejíst“…je třeba upozornit na to, že hybrydy (křízením vypěstované rostliny) a především kukuřice , jsou na stopové prvky chudé. Snažme se proto, pokud možno, hybrydy nejíst.”Dnešní hledání “původních odrůd” rostlin je právě hledání oněch 59 prvků nezbytných pro fungování našeho těla. Staré odrůdy jablek jako strýmka, pšenice dvojzrnka a nebo všeobecně rozšířená obliba mořských řas, které vyrůstají z mořského dna tvořeného miliony let, jsou protiváhou k hybridnímu křížení rostlin.(Některé potraviny, které obsahují prakticky všech 59 prvků nutných k fungování těla, jsou uvedeny na různých částech této prezentace např v kapitole “suprapotraviny” nebo “aminokyseliny”.)
    43. 43. něco za něco: GMOGMO má 4 základní způsoby užití:A) Genetickou modifikací se do rostliny vkládají geny, které mají zaručit její odolnost proti škůdcům a tím snížit spotřebu pesticidů (například proti zavíječi kukuřičnému).B) Genetickou modifikací se do rostliny se vkládají geny odolnosti vůči vlivu pesticidům, aby se jich mohlo použít více proti plevelu (např. proti pýru plazivému). Nechvalně je známá americká firma Monsanto a válka mezi USA a EU o zákazu dovážení GMO kukuřice do EU.C) Modifikují se geny, které prodlužují životnost potraviny (například rajčete)D) Geneticky se do zemědělských produktů přidávají vitaminy či přímo léky.Výsledek je však velmi lapidárně řečeno jako u penicilinu - na GMO se v USA modifikoval např. pýr plazivý a zavíječ kukuřičný a tento jev spustil navýšení spotřeby pesticidů.Neznamená to že GMO nemá své výhody, ale takováto jedna kolosální planetární nevýhoda a její následky předčí I tak problematické výhody. A I za prodlouženou trvanlivostí rajčete hledejme komerční, ne nutriční účel.
    44. 44. GMO není řešeníMinimálně 80 let budeme čekat na výsledky morfologických a genetických změn z používání GMO na člověka. Důsledky zásahů přímo do genů zvířat a plodin se neobjeví dříve, než v třetí generaci.Negativní dopady užívání GMO na rostinách a zvířatech které máme k dispozici již dnes, jsou velkým varováním, že GMO je jen sofistikovanější verzí předchozích zásahů člověka do přírodních procesů, které nejsou nutné.Současná světová masová produkce potravin nemá odbyt. Jenom Dánsko, které má 5 mil obyvatel, vyrobí mléka pro 20 milionů lidí, Francie vyrobí víno pro čtvrtinu světa a bere tak šanci “domácím” vinařům. Budoucnost zdravého fungování naší planety je v koordinaci, plynulosti, pestrosti, vynalézavosti a maximální diverzifikaci.(více Reflex č. 34/2005 - Šárka Dittrichová, Geneticky modifikované zákony)
    45. 45. Energetická měření hodnotyosiva a potravinPlatí zde dvě základní pravidla: čím je jídlo čerstvější, tím je zdravější čím je osivo více prosté chemie, tím je vitálnější.Mezi tými odborníků kteří se energií v potravinách zabývali byl I francouzský vědec André Simoneton, který stanovil jednotku angstrom pro vitalitu a energii jídla. (jeho knihy lze sehnat na Amazon.com) Uvedl, že například mléko má v čerstvém stavu vitalitu 6500 angstromů a po 12 hodinách ztrácí až 50% svého vyzařování. Na konci 24 hodin ho zbývá pouhých 10%. Pasterizování mléka zničilo veškeré vyzařování toto potraviny, stejně jako konzerování ovoce.
    46. 46. J.W. Goethe jako biologTakto je možné rozpoznat I rozdíly mezi dvěma na pohled stejnými semeny, z nichž jedno bylo poškozeno teplem nebo chemikálií a druhé ne. A také lze popsat tvar a stav rostliny, která z něj vyrůstá. Čím více pokory k přirozeným přírodním procesům budeme mít, tím blíže se budeme blížit pravdě.V lidské těle probíhá najednou 50 až 100 tisíc chemických a biologických procesů. Není v lidských silách je sledovat, kontrolovat nebo dokonce ovládnout současně. Zásah na jednom místě má nutně svůj dopad na místě druhémJ.W.Goethe v publikaci kterou napsal krátce před svou smrtí uvedl: “člověk může… vzít semeno, analyzovat obsah proteinu, sacharidů, tuků, minerálů, vlhkosti a vitaminů, ale to všechno neprozradí nic o jeho genetickém pozadí ani biologické hodnotě…Přírodní organizmus nebo entita obsahují faktory, které nelze rozpoznat ani demonstrovat, pokud rozdělíme původní organizmus na části ručíme je pomocí analýzy.”
    47. 47. Udržitelný rozvoj jako nutnévýchodiskoJak jsme viděli při marných pokusech snížit produkci polutantů v Kodani, dnes strmou křivku chemie a těžkých strojů v zemědělství začíná opisovat třetí svět, který se brání limitům průmyslové zemědělské produkce. Jeho problémy jsou stejné, jako naše před sto lety a stejně jako tehdy u nás na ně zabírá DDT (obnova používání v Africe a Mexiku), pesticidy a těžká mechanizace. Chce-li se však celý zbývající svět nakrmit tak jako my masem, máslem a bílým pečivem, vyčerpá poslední zásoby paliv, zemědělské půdy a vody.Foliovníky u španělské Almeríe jsou zeleninovou zahradou Evropy. Kam až oko dohlédne jsou pod zemí lávové substráty a hnojiva a nad zemí igelit. I v úrodných oblastech USA a Francie z vyčerpané půdy vzniká poušt a její plody nemají nutriční hodnotu.Čím je země rozvinutější, tím více masa spotřebuje. Dobytčí farmy jsou však často podobné koncentračním táborům, zrychluje se dokonce životní cyklus zvířat, která nikdy neviděla louku, protože krmení sváží flotily nákladních aut poháněných tisíci barely nafty.Zemědělství nyní spotřebovává 70 % vody na planetě. K vypěstování 1 kg brambor potřebujeme 100 litrů vody. Na výrobu 1 kg hovězího masa spotřebujeme až 13 000 litrů vody.Podle odhadů významného českého geologa Dr. Cílka bude světová zásoba dostupné a tedy levné ropy vyčerpaná za 5 let. Začíná boj o udržitelný rozvoj planety a přežití lidí. Součástí tohoto boje se stávají ti, kteří se zemědělskými produkty pracují a rozumějí jim - tedy kuchaři, tedy opět my všichni.
    48. 48. KUCHAŘ JAKO GEOLOG
    49. 49. Uhlíková stopa cheeseburgerů „Environmentální futurista“ z Kalifornského Institu of Ethics and Emergency Technolgies, autor eseje Hacking the Earth, který byl loni časopisem Foreign policy vyhodnocen jako jeden ze 100 globálních myslitelů posledních let Jamais Cascio, si v roce 2008 zadal unikátní úkol: vysledovat, jakou uhlíkovou stopu za rok má americký národní pokrm - cheesburgery. 295 milionů Američanů sní každý průměrně 3 burgery za týden. To dělá 150 burgerů ročně na každého, což jsou cca 4,5 milardy cheeseburgerů jen v USA. Uhlíková stopa je veškerá energie, která byla spotřebována: krmivo pro dobytek, proces vypěstování salátu, vypěstování pšenice na žemli, energie nutná na dojení dobytka, zpracování mléka na sýr, zpracování dobytka v hovězí maso, rozvoz všech surovin, jejich chlazení. A kysličník uhličitý není jediný plyn, který nakonec vznikne. Metan z exkrementů dobytka je ekvivalentem 23 jednotek kysličníku uhličitého. Cascio došel k závěru, že takto vzniká dvěstě milionů tun oxidu uhličitého z cheseburgů jen v USA. Proč by nás to mělo zajímat? Protože uhlíkovou stopu mají nejen americké cheesburgery, ale I kolumbijské bio banány nebo čínská kuřata ale I mléko nadojené na Vysočině, zpracované v Dráždanech a prodávané v Brně. Stále si málo uvědomujeme, že naše potraviny jsou z ropy a zemního plynu.
    50. 50. Zdroje našich zdrojůNež si ukážeme jak je naše jídlo napojené na ropu a zemní plyn, připomeneme, si jak a kdy se jejich ložiska vzaly na naší planetě. Paradoxně se objevily také v souvislosti s globálním oteplováním. Globální oteplování planety totižkulminovalo také během křídy, 144 až 65 milionů let před naším letopočtem. Byla to éra dinosaurů. Klima se měnilo radikálně, ale pomalu, během milionů let. To dalo mnoha druhům šanci šanci se přizpůsobit. Zvýšená sopečná činnost zaplavila atmosféru šestinásobným množstvím CO2. Průměrná globální teplota raketově rostla. Trvalo to miliony let, ale příroda veškerý přebytečný CO2 z atmosféry odstranila. Byl absorbován pomocí přirozených uhlíkových jímek do oceánu a rostlin. A pohřben hluboko v zemi.Během dalších milionů let zkameněl. Miliardy tun uhlíku naplněných sluneční energií byly v průběhu dějin planety pohřbeny v zemi a vytvořily nesmírné zásoby uhlí a surové ropy. Tam skončila noční můra s CO2 pro období křídy. A naše začala. To je největší paradox globálního oteplování. Tentýž uhlík, který byl z atmosféry v dávných dobách odstraněn, je nyní vypouštěn zpět do ovzduší, kdykoli spalujeme fosilní paliva. A opět otepluje planetu.Vracíme tedy uhlík zpět do ovzduší ale ne za miliony let jak vznikal, ale v rozmezí ani ne jednoho století. Reprodukujeme extrémní podmínky z období křídy. Jenže tentokrát krkolomnou rychlostí. Takovou rychlostí, že mnoho živočišných a rostlinných druhů se nestačí adaptovat a nepřežije. Náš hlad po energii je stále neukojitelný. Naše uhlíková stopa je enormní. Jak globální oteplování graduje, tak také nabírá a rychlosti. Co uděláme ted, když o tom víme? Ptají se např. autoři dvd National Geografic, dílu s názvem 6 stupnů.
    51. 51. Čerpání ropy je nevratný a jednosměrný procesSvět nyní spotřebovává 85 milionů barelu ropy za den a tato spotřeba roste, především v Číně. Podle IEA letos vzroste o 1,67 barelů na 86,6 mil barelů denně. Otázkou jak dlouho bude trvat než světové zásoby ropy budou vyčerpány se zabývají týmy odborníků na celém světě. Wikipedia uvádí, že lidstvo dosud vytěžilo 900 mld barelů ropy a její světová zásoba stačí na dalších 43 let. Za předpokladu, že těžba ropy bude stejná jako nyní. Kartel OPEC však připustil, že zásoba levné - lehko zpracovatelné - tzv. “lehké ropy” už je na svém vrcholu a dále už bude vždy jen dražší.Často citovanou kapacitou na otázku ropného zlomu je I geolog, dnešní emeritní profesor z Princetonské univerzity M. King Hubbert, který v roce 1956 předpověděl, že zásoba americké ropy dosáhne svého vrcholu v roce 1970. Jeho zaměstnavatel Shell Oil se mu tehdy vysmál a oficiální vědecké kruhy napadly jeho metodu a napadají dosud. V roce 1970 USA však skutečně dosáhly vrcholu v těžbě domácí ropy a od té doby jsou jejím importérem. Ze zemí které jsou politicky nestabilní, jako je Irák nebo Rusko. Jeho křivka ropného zlomu se používá dodnes.Pesimistou v tomto oboru je I Geolog Colin Cambel (PhD Oxford) který předpověděl, že světová těžba ropy bude na vrcholu v roce 2007 a od té doby bude jen klesat až k úplnému vyčerpání. Založil Asociaci pro studium ropného zlomu a zemního plynu - poslední mezinárodní konference byla v Denveru v říjnu 2009. Matt Simons “velekněz ropného zlomu” jeden z předních světových odborníků na ropný zlom, dokonce předpokládá dosažení vrcholu ropných zásob v Saudské Arábii v nejbližší chvíli, pokud se tak již nestalo. A CNN a Britains Independent v roce 2005 připustily, že světové rezervy ropy a zemního plynu mohou být až o 80% menší, než se předpokládalo.
    52. 52. Jíme potraviny z ropy Intenzifikace a industrializace zemědělství započala v 50 - 60 letech minulého století. Produkce zrní se v této době zvýšila o 250%. Díky fosilním palivům ve formě umělých hnojiv (zemní plyn) pesticidů (ropa) a zavlažování poháněnému fosilními palivy. Dnešní spotřeba energie v zemědělství se skládá: 31% do výroby umělých hnojiv 19% pro pohon zemědělských strojů 16% pro transport 13% pro zavlažování 8% pro chov dobytka 5% pro výrobu pesticidů 8% ostatní (energie potřebná pro balení, chlazení, dopravu do maloobchodních prodejen, domácí přípravu jídla není v těchto číslech zahrnuta). Výroba 1 kg dusíku pro hnojivo vyžaduje energii 1,4 až 1,8 litru nafty. Za rok 2002 jen USA použily 12 milionů tun dusíkatých hnojiv, což je 15,3 mil litrů nafty. Mezi lety 1945 a 1994 vzrostlo množství energie vložené do zemědělství čtyřnásobně, zatímco produkce vzrostla jen trojnásobně. Od té doby vklady energie stále rostou, ale úroda se již nezvětšuje. Dosáhli jsme maximální výtěžnosti a ta nyní s horšující kvalitou půdy I osiva padá.
    53. 53. Cena fosilních paliv a cena potravin Zemědělství je odpovědné za 17% veškeré spotřeby energie vyspělých zemí. Podle FAO (Food and Agriculture Organization of the UN) poměr výstupy/vstupy v zemědělství jsou 1:1 - na 1 kcal fosilních paliv vyprodukujeme 1 kcal potravin. Opět bez transportu, balení, chlazení… Se započítáním veškeré energie nutné k produkci jídla (bez domácí/veřejné přípravy) bylo spočítáno, že je potřeba 10 kcal energie - např. spalováním nafty (= procesy transformace energie mimo lidské tělo) na 1 kcal potravin doručených ke konečnému spotřebiteli (= přeměněných na energii svalů lidského těla). (viz Dale Allen Pfeiffer, FWR) Energie lidského těla už však nadále není využívána k dodání energie do ekonomických procesů, ale k vytváření toku informací, které řídí transformace energetických surovin mimo lidské tělo (např. spalování nafty v motorech)*. Jednoduše řečeno: Potravinový systém spotřebuje 10 krát více energie, než produkuje ve formě potravin. A my, kteří toto jídlo sníme, svou prací (poháněnou energií, kterou z něho získáme), nepokryjeme objem zdrojů na jeho výrobu. Jsme jakýsi roboti, kteří udržujeme neefektivní stroj toku informací v chodu a spotřebováváme veřejné zdroje rychleji, než se stačí obnovit. Za předpokladu 2500 kcal denní výživy jedné osoby poměr 10/1 znamená 25 000 kcal “naftou poháněných strojů”. Ve chvíli, kdy se začne snižovat množství fosilních paliv, bude I méně energie na produkci potravin a jejich cena začne stoupat. (* Jako příklad se uvádí malý benzinový motor, který dokáže převést 38 000 kcal v jednom galonu benzinu na 8.8 kWh mechanické energie, což odpovídá 3 týdnům práce jednoho člověka. Galon je 3,78 l: 3,78 litry nafty spotřebuje motor auta na cca 80 km a 80 km ujede za cca 45 minut… malá motorka za 2,5 hodiny)
    54. 54. Nejen ropa, ale půda, pole, voda Trvá více než 500 let, než se vytvoří 2,5 cm ornice. Ta vzniká rozkladem rostlinné hmoty a erozí hornin a sama je chráněna před erozí rostlinným pokryvem. Produktivita půdy poškozené intenzivním zemědělstvím se díky erozi každým rokem snižuje, některé zdroje uvádějí, že v současné době až o 65%. Dřívější louky, které se staly obilnicemi, ztratily polovinu tlouštky ornice po pouhých sto letech farmaření. Ornice mizí 30 krát rychleji, než se obnovuje přirozenými procesy. Současné plodiny jsou mnohem náročnější na živiny, než byly původní trávy. Většina zemědělské půdy není nic víc než houba, do které je nutno pumpovat vodu a živiny, aby dávala úrodu. Každým rokem jsou ztraceny miliony hektarů kvůli erozi, zasolení a vyčerpání vodních zdrojů. K tomu navíc miliony hektarů orné půdy na světě zabere stavba měst, silnic a průmyslových objektů.
    55. 55. Každý z nás potřebuje 1,2 akru půdy Rozšiřující se populace vytváří zvyšující se tlak na dostupnost zemědělské půdy. Nyní je např. v USA 1,8 akru zemědělské půdy na hlavu. Se zvýšenou populací a zabíráním půdy se počítá, že toto množství spadne na 0,6 akru. 1,2 akru (12 krát 12 metrů) na osobu je však rozloha nezbytná pro udržení současných standardů výživy. Spodní voda: Povrchová voda tvoří pouhých 70% vody používané k zavlažování v zemědělství - zbytek je z podzemních zvodněných vrstev - akviferů. Ty jsou doplnovány prosakováním povrchových vod a deštových srážek - ty ale dokáží doplnit méně než 0,1% vyčerpané každý rok. Příklad na kukuřici: na 4300 kg kukuřice potřebujeme dnes 1,9 milionů litrů vody. Monokultury: Téměř 50% obdělávané půdy je užito na pěstování monokultur a nedodržují se osevní postupy a rotace plodin. Výsledkem je zvýšený výskyt škůdců, proti nimž jsou použity další pesticidy, které dále poškozují a vyčerpávají půdu.
    56. 56. Balancování na kraji propasti Průměrná spotřeba jídla ve vyspělých státech je 986 kg potravin ročně. To dává každému člověku přibližný denní energetický příjem 3 600 kalorií. Světový průměr je 2 700 kalorií na den. Celých 19% energetického příjmu je tvořeno rychlým občerstvením (fast food). Průměrný Evropan jí u stolu jedno hlavní jídlo denně z celkových čtyř. Jedna třetina energetického příjmu průměrného člověka je živočišného původu (včetně mléčných produktů), tvořících dohromady 362 kg potravin ročně. Spotřeba vody, která zahrnuje zemědělství, je v současné době v USA a EU 5 480 litrů na osobu za rok. Hydrologové považují za minimum 2 646 litrů a to jsou předpokládané dodávky vody v roce 2050. V dnešní době existují jen tři země na této planetě, které jsou významnými exportéry obilí: USA, Francie a Kanada. Přesto v USA žije 34,5 milionů lidí v bídě. Ukrajina, bývalá obilnice Evropy, potraviny dováží. Ani ČR není potravinově soběstačná. Předpokládá se, že v roce 2025 už USA nebude moci exportovat potraviny kvůli domácí poptávce. Někteří američtí prognostici dokonce nabádají snížit populaci USA ze současných 295 milionů na 200. Trendy však ukazují, že pokud vše poběží tak jak nyní, stávající počet obyvatel USA se do roku 2050 zdvojnásobí.
    57. 57. Jedna z horších variantMůže se stát, že brzy budeme svědkem rostoucího počtu úmrtí hladem. Globální populace pak bude muset být redukována ze současných 6,32 mld na 2 mld to znamená o více než dvě třetiny.V tom nejkatastrofičtějším scénáři - který se však opírá o velmi reálná čísla - můžeme přijít o víc, než je počet obyvatel nutný k dosažení udržitelnosti.V tomto scénáři velkého vymírání se podmínky zhorší natolik, že přežívající lidské populace budou tvořit jen zlomek současného počtu lidí. A tito přeživší budou trpět traumaty ze zhroucení a smrti civilizace, svých sousedů, přátel, rodin. Můžeme něco udělat? Můžeme:V první řadě nestrkejme hlavu do písku. Každý kdo se o informace potravinových zdrojů této planety zajímá, samostatně je vyhledává z nezávislých zdrojů a na internetu, přemýšlí a diskutuje o nich se svými kolegy, hledá řešení a nebojí se o nich otevřeně mluvit, je malým příslibem naděje.Většina z nás je zapřažená v cizích vozech, ale náš rozum a cit nám zůstaly vlastní. Nenechme se vézt cizímy vozy. Přisluhováním těm, kteří sami slouží a neví o tom, možná vybudujeme určitou formu “kariéry” , ale pro své odvážnější kolegy, pro Čechy z první linie, pro farmáře, kteří si od nikoho nikdy nenechali nic nadiktovat, budeme za zbabělce. Nikdo, kdo nechá promluvit své svědomí, rozum a profesní čest, se nemá za co stydět.
    58. 58. KUCHAŘ JAKO FUTUROLOG
    59. 59. Tři úhly pohledu na budoucnost Světová veřejnost se v otázce přípravy na budoucnost planety dělí podle příslušnosti k tomu kterému informačnímu zdroji (z nichž každý jeden z nich pracuje s tolika proměnnými, že jen těžko může obstát sám o sobě) do tří základních kategorií, z nichž jedna každá z nich je založená více na víře, než na faktech. Miliardář Soros patří do první kategorie (u nás reprezentované např. prezidentem Klausem) a tvrdí, že vyšší cena ropy jsou jen bubliny vyvolané spekulanty. Tato skupina se modlí k novým nalezištím na Sibiři a zemských polech, kalkuluje s 66% procenty ropy, která zůstávají po těžbě pod zemí a k novým investicím do rafinérii, které budou čistit dnes už zbývající “těžkou” ropu. Druhá skupina vzývá alternativní zdroje - od větrné a vodní energie přes kapalný uhlovodík, biomasy, termální depolymerizaci, hybrydní pohony až po termonukleární fůze z vodíku a izotopů, kterých je na Zemi I ve vesmíru dostatek. Třetí skupina pak hovoří o planetráním kataklyzmatu a zániku civilizace a odkazuje na předchozí děje na této planetě. Těžko říci která skupina má kolik příslušníků, ale je zřejmé, že nejpočetnější je ta která se domnívá, že na svém stávajícím životním stylu nemusíme zásadně měnit nic a členů přibývá poslední dobou čím dál více I skupině třetí, také pasivní. Proč tomu tak je? Psychologové tvrdí, že takto pracuje lidská psychika - že setrvávání v dosavadním způsobu myšlení a jednání (stravování) navzdory všebecně dostupným varovným signálům, je vlastně sebezáchovná životní obrana proti strachu ve světě, který představuje nepřetržité ohrožení. My se nyní podíváme na ty, kteří strach nemají a navrhují řešení, z nichž některá jsou velmi rozumná a jiná nevyhnutelná. Rozdělíme je od globálních po lokální.
    60. 60. Slunce jako největší z nadějíSpotřeba energie na Zemi je dnes asi 14 TW. Slunce dává zemi neustále 180 tisíc TW čisté, nevyčerpatelné a nejkvalitnější energie. Je to 10 tisíc krát více, než člověk nyní spotřebuje.Dává spravedlivě hojnost energie všem lidem bez rozdílu a všemu živému na planetě Zemi vůbec. Množství sluneční energie dopadající na naší republiku je 200 krát větší, než je celková současná spotřeba za rok.Na jeden čtvrereční metr dopadá 1000 - 1250 KWh/rok, z deseti metrů je možné pokrýt spotřebu domácnosti za rok. Celková doba slunečního svitu se pohybuje od 1400 do 1700 hodin za rok.Zásobování 15 procent energetické spotřeby Evropy z slunečních panelů postavených na africké poušti se zabývá projekt Desertec, jehož autorem je tzv. Římský klub, který má řešení budoucnosti planety přímo v popisu práce.
    61. 61. Římský klubVznikl v roce 1968 kdy se ukázalo, že poválečný růst ekonomiky dosáhl svého vrcholu. Sdružuje uznávané odborníky z mnoha zemí a provádí výzkumy beroucí v potaz problémy vývoje světa jako celku.Za hlavní přístupy k řešení problémů jeho členové považují: Při zkoumání problémů používat globální přístup a uvědomovat si, že rostoucí vzájemná závislost států, existence celosvětových problémů a budoucí potřeby všeho lidstva znemožnuje řešení těchto problémů v rámci jedné země. Myslet holisticky a snažit se o hlubší porozumění vazeb ve spleti současných problémů - politických, sociálních, ekonomických, technologických, životního prostředí, psychologických a kulturních Vypracovávat dlouhodobější studie, než mohou zpracovávat vlády, zaměstnané řešením každodenních problémů a vázané ohledy, které musejí brát na voliče.V roce 1972 vydal vědeckou zprávu na zvanou Meze růstu a v roce 1992 zprávu Překročení mezí. Ta obsahuje matematické modely které předpokládají významný pokles životní úrovně spojený s vyčerpáním zdrojů a znečištěním životního prostředí mezi lety 2020 a 2060.
    62. 62. 11 oblastí globálních problémů Životní prostředí: poškození přírody dosáhlo takového stupně, že je ohrožena samotná existence lidstva. Je třeba zabránit znečištování, které poškozuje vodu, vzduch, půdu a zdraví lidí Demografie: populace se od roku 1900 ztrojnásobila, od roku 1950 zdvojnásobila. Dnes jsou různé trendy: v Evropě a Japonsku populace stárne, v Africe dochází k populační explozi. Rozvojové programy: “Za ničení přírodních zdrojů nenesou odpovědnost chudí rolníci, ale chudoba” (Geoffrey Bruce). “Na rozvojových programech mnozí vydělávají: strojírenské firmy, západní vlády a podniky, které jich využívají pro své strategické zájmy, a na druhé straně zkorumpovaní představitelé a vládní úředníci států, jimž je pomoc poskytována. Chudoba se přitom zhoršuje. Ostudou mezinárodních institucí včetně Světové banky, které utrácejí ohromnén částky na svůj provoz je to, že na činnost ve prospěch chudých zbývá pouze velice malý díl těchto prostředků.” (Bernard Scheider, generální sekretář Římského klubu) Hodnotový systém: proti hrozbě “střetu civilizací “ (Samuel Huntington) a posilování různých fundalmentalismů a terorismu je třeba nalézt základnu ze slučitelných hodnot respektujících různé kultury a etické systémy, která umožní koexistenci všech lidí na světě ve vznikající globální společnosti. Vládnutí: proč nejsou vlády schopny řešit problémy jako je nezaměstnanost, znečištování životnío prostředí, korupce, kriminalita, terorismus? Jaká by měla být role občanské společnosti v systému vládnutí? Oblasti k řešení: rostoucí komplexita problémů, vzájemá závislost států, potřeba multidisciplinárního přístupu, nedostatek vůdčích osobností a chybějící dlouhodobá vize, ale I nejistota, která je charakteristickým znakem současnosti.
    63. 63. Římský klub a “vynalézání budoucnosti” 6. Práce: nové technologie (roboty, počítače, telekomunikace) a globalizace umožnují revoluční snížení potřeby lidské práce. jaká je budoucnost práce a jak rozdělit práci, která zbývá? Jak organizovat život lidí zvyklých pracovat - pro komunitu, na vzdělání, na zábavu? 7. Informační společnost: zásadní význam má komunikace a ta znamená dialog -vyjednávání bez manipulace. Pak může být nástrojem porozumění a přispět k lepšímu fungování demokracie. 8. Nové technologie: rozvoj v oblasti počítačů a telekomunikcí, biotechnologií, materiálů, vesmírného výzkumu… je neuvěřitelný. Jsou velkým přínosem pro lidstvo, ale mohou mít I negativní dopady. Je třeba se zabývat jejich vllivem na politické systémy, řízení podniků, hodnotové systémy, vzdělávání ale I na individální psychologii, chování a na společnost jako celek, čili na jejich etiku. 9. Vzdělávání: vzdělávací systémy čím dál méně vyhovují potřebám vznikající globální společnosti. Vzdělání je třeba chápat jako permanentní celoživotní proces s cílem rozvoje individálních schopností a kreativity, schopnost přizpůsobit se změnám. Vzdělání je základním nástroje, který otevírá cestu k efektivnímu řízení vlastního života a života ve společnosti. 10. Nová globální společnost: žijeme v komplexním a nejistém globalizujícím se světě, v informační společnosti. Musíme porozumět těmto novým skutečnostem, abychom mohli pochopit jiné kultury, jiné jazyky, jiné způsoby myšlení. “Vynalézání budoucnosti je nejdůležitějším a nejobtížnějším vynálezem lidstva.” (Aurelio Peccei - zakladatel Římského klubu) 11. Světový ekonomický a finanční řád: chybí odpovídající pravidla a etika a musíme si říci, jak chceme žít s globalizací, která zvýhodnuje bohaté , kteří mají přístup ke globálním zdrojům, jaký ekonomický a finanční řád vytvoříme.
    64. 64. DesertecJedním z konkrétních výstupů Římského klubu je projekt Desertec, který je považován za jednu z největších soukromých iniciativ v oblasti obnovitelných zdrojů energie vůbec. V africké Sahaře má podle něho být umístěna olbřímí solární elektrárna, která by pokryla až 15% evropské spotřeby energie.Připravenost k obrovské investici v hodnotě kolem 400 mld. euro hlásí např. zhruba 20 německých společností v čele s RWE, Deutche Banks, Siemens a další. Konkrétní smlouvy sice nebyly uzavřeny, nicméně společnosti “vyjádřili o projekt zájem”. Z celkových 400 mld. euro by 350 mld. spokla konstrukce koncentračních solárních elektráren, zbylých 50 mld. eruo by pak stálo vybudování nové rozvodné sítě, která by dovedla generovanou elektřinu do Evropy.Odpůrci projektu argumentují např. závislostí na politicky nestabilních zemích, nicméně 13. července 2010 by se zájemci o investici měli sejít na jednání v Mnichově. Velmi kladně se k projektu staví Itálie a Španělsko, které jsou od Afriky kousek, naopak chladná je Francie, která spoléhá na jadernou energetiku.
    65. 65. Kultura “Pozornosti” nebo “Třídění” Další planetární vizi budoucnosti nabízí americký Institute of Ethic and Emergency Technologies. Jeho členové za klíčové slovo současné civilizace považují slovo “Pozornost” a pod pojmem moci vidí informace, které máme o druhých. Výraz, ke kterému bychom měli směřovat, je ale “Třídění”. Tedy cíleně pracovat na selekci informací, kterými je zasahovaná má “Pozornost”. Např. Tak, že rozhoduji o druhu informací, které chci o své osobě poskytnout a stejně tak o druhu informací které dovolím, aby se ke mě dostali (např. reklamy). Jako stavební bunky této “tříděné” civilizace vidí jakési “Reputation networks” (sítě dobré pověsti) z kterých a do kterých prostupují jen selektivně vybrané informace, které se ucházejí o “pozornost” jejich členů. Např. sít nebo její člen vyšlou signál: “tato reklamní kampan je mimo můj sociální a etický kruh a nepřeji si ji být zasažen”. Bez tohoto třídění se v množství informací ztrácíme a ztrácíme především kontakt jeden s druhým. Členové institutu navíc tvrdí, že každá technologie bez rozdílu má dopad ekonomický, etický, politický, kulturní a enviromentální a její rozšíření by mělo podléhat obecné diskuzi.
    66. 66. GeoingeneeringČlen výše citované instituce, autor knihy Hacking the Eart, Jamais Cascio přichází s třemi tezemi na záchranu planety:Víme co nás čeká: sucho, požáry, tornáda, hlad, pandemické nemoci, monzumatické deště, 50 milionů klimatických uprchlíků, politické nepokoje…Víme co máme udělat: např. vytváření mraků z mořské vody (zavlažování), geneticky modifikované stromy (pohlcování CO2), ukládání uhlíku pod zem a jeho pálení, stratosferické sulfurové injekce, orbitální štíty proti slunečnímu záření…Nemáme na to čas: proto je třeba: Transparentnost: nedělat nic tajně, otevřeně diskutovat, sdílet vědecké výzkumy, přístup ke zdrojům musí být otevřený a musíme si uvědomovat potenciální problémy každého rozhodnutí. Zřídit mezinárodní dozorčí rady: koordinovat záchranné koncpece mezi různými státy, žádný stát není svědek, ale má právo svého hlasu. Ekovědci bez hranic: z exekutivní periferie je zahrnout přímo do středu rozhodovacích procesů jak v byrokracii tak v dozorčích radách. Čistý mechanismus řešení sporů: žádný partikulární nebo osobní střet nebo procesní obstrukce nemohou zpomalovat postup, I za cenu losování musí dojít k rozhodnutí. Zákaz nestátních (neveřejných) projektů: Bill Gates a jeho byt I charitativní aktivity vždy vedou jen k posílení jeho pozic, což může být další potenciál pro katastrofy.
    67. 67. Návrhy pro globální zemědělství Mario Giampietro (Ph.D., profesor Institutu Environmentálních věd a technologií na Stártní univerzitě v Barceloně), a David Pimentel (Ph.D., Cornell Entomology University Massachuttes) předpokádají, že udržitelná výroba potravin je možná pouze za těchto podmínek: Do zemědělství musí být zavedeny technologie šetrné k přírodě Ke slovu se musí dostat obnovitelné zdroje energie Pomocí zásadního zlepšení energetické efektivity se musí dosáhnout nižšího využití fosilních paliv na osobu Počet obyvatel a jejich spotřeba musí být v souladu s udržením stability přírodních procesů. Autoři těchto studií jsou optimisté a věří, že zmíněné zemědělské krize nás začnou ovlivnovat po roce 2020 a nestanou se kritické dříve, než v roce 2050. Tím však rozhodně není řečeno, že máme do roku 2020 pokračovat ve spotřebě 86 mil barelů ropy denně a plýtvat tunami “potravin z ropy” .
    68. 68. Každá trocha pomáháJe řada možností, co můžeme dělat.Reformované zemědělství, zbavené ztrát, plýtvání a špatného hospodaření, by mohlo snížit energetické vstupy pro produkci potravin až o polovinu. Místo umělých hnoji používat např. dobytčí hnůj - který obsahuje 56x více živin, než je nyní v umělých hnojivech. Ekologické farmy jsou důkazem toho, že to funguje.Autoři předchozích studií pak velmi nesměle špitli toto: “Velmi efektivní by bylo možná úplně odstranit maso z našeho jídelníčku.” Proč “možná” a “bylo by”? Prostě by to planetě Zemi velmi pomohlo. A našim dětem také. Nechceme o tom mluvit? To je jasné, stejně jako jasné proč nechceme, nicméně faktem zůstává, že vegetariánství je v situaci, kdy na této planetě hladoví 100 milionů lidí, tím nejelementárnějším vyjádřením lidského soucitu a v situaci, kdy balancujeme nad vyčerpáním planetárních zásob ropy, zemního plynu, ale především vody a půdy, také velmi rozumným. A nic na tom není:
    69. 69. Vegetariánem často, hrdě a rádKomentář “Masné talíře” jsou učebními programy školních jídelen a “učnovských personálek ” a posléze “zaměstnaneckými výhodami” závodních kuchyní, které jsou zase agitkami volebních programů různých především levicových politických stran , které jsou často seznamy úkolů od “masoteroristických” a jiných lobbistických potravinářských skupin, které sponzorují politické strany. A ti všichni dohromady nám tvrdí, že ony “zbraně hromadného ničení v hypermarktech” jsou “zdravé jídlo. Obraz kuchaře jako “hloupého honzy” s mastnou pusou, patří do kuchařek Magdaleny Rettigové, ale vůbec nekonvenuje se současnými nutrologickými, biologickými a lékařskými výzkumy, o kterých budeme hovořit později. Každý at si jí co chce, každý at si o tom mluví jak chce, at si prodává nebo kupuje co chce, at se směje komu chce a jak chce, to je právo, které je zakotvené v ústavě tohoto státu. Ale vzhledem k tomu co jsme četli a ještě číst budeme, čest a sláva všem, kteří jsou si třikrát denně ochotni připomenout, že na této planetě nejsou sami. Já jsama jsem vegetariánkou 12 let, nekouřím 14 let a alkohol nepiji 16 let a upřímně: není den, kdybych alespon na jedno z toho neměla “chut”. Ale nemine večer, kdybych se neradovala, že jsem jí nepodlehla. Snažím se jen v sobě otevírat okna která vedou na jih, ne na sever. Motto “Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto , abychom žili.” se dědí v naší rodině už pátou generaci a nezdá se, že by kdokoli z nás strádal. Díky pevné vůli si už století udržujeme svou nezávislost a názorovou vytříbenost, ke které vedeme I naše děti.
    70. 70. V Británii již začali:Je třeba vzít v potaz, že vývoj alternativy a vybudování potřebné infrastruktury si vyžádá velké investice a zaberou minimálně 10 let. Nutně dojde na úspory - vedle např. převedení dálkové dopravy na železniční přijde ke slovu především decentralizace výroby potravin.17 britských měst, mezi nimi Nottingham nebo Bristol pochopilo, že ropný zlom přijde dříve nebo později a začali jednat. Jejich programem je:1. Rekvalifikace2. Svépomoc3. Samozásobitelství4. Využití vlastních zdrojů.Věří v obnovení místních ekonomik I v pěstování vlastních potravin. Mají vlastní měnu a pozemky za intravilánem měst si rozparcelovali na zahrádky k pěstování vlastních plodin.
    71. 71. Český Klub ekofarmářů-zpracovatelů Od roku 2005 u nás existuje subjekt, který se zabývá krizovým managementem pro rodiny ekofarmářů, kteří se snaží hospodařit, vyrábět a prodávat bio produkty podle zásad udržitelného rozvoje, které jsme podepsali při vstupu do EU, ale v jejichž naplnění jim je bráněno zásahy státní zprávy. Jeho program má 7 okruhů: Definice problémů týkajících se veřejných zdrojů: např. Chyby v privatizaci zemědělské půdy, zneužívání dotací,týrání zvířat, nedostupnost práva, nerovný přístup k informacím, špatné podklady k rozhodování a především chybějící strategie udržitelného zemědělství v ČR (viz studie Lističky na vinici…) Koordinace nabídky a spotřeby : Sledování průměrných nákupních košíků a regionální rozdělení výroby a zpracování místních produktů s přidanou hodnotou bez použití chemie a gmo osiv. Zasito či chováno může být jen to, co bude za slušnou cenu na českém trhu poctivě zpracováno a dobře prodáno. Je třeba hlídat a budovat vlastní potravinový trh - jednání s řetězci, budování vlastních obchodů, center, trhů až po prodej ze dvora musí být plynulé a bez zatěžujících byrokratických překážek, české kvalitní zemědělské produkty musí mít plynulý přístup na trh I za cenu dotování jejich ceny (do veřejného, školního, lázenského stravování…). Bio plodiny pěstovat až na půdě která zyde a bez chemie. (viz, návrhy a zápisy z jedníní na MZe) Kontrola byrokracie: každý jeden úředník státní zprávy bude kontrolován v efektivitě, produktivitě a chování zpětnou vazbou od dotčených privátních subjektů a občanů. Lobystické skupiny budou vyřazeny z rozhodovacích procesů o rozdělování veřejných dotací a grantů (například volební program ČSSD psali lidé přímo napojeni na dotace a státní peníze). Decentralizace rozhodování a finančních dotačních zdrojů - směrem od místních zemědělských agentur k MZe a ne naopak jak je tomu dnes.
    72. 72. Klub ekofarmářů - zpracovatelů4. Sledování a vyhodnocování toku dotací: závěry šetření NKU již v roce 2005 uvedly, že v českém zemědělství dochází ke kumulování dotací vyššímu, než je přiměřený zisk. Tato situace se nezměnila - stále jsou u nás zemědělské podniky, které jsou živé prakticky jen z dotací, zatímco jídlo dovážíme z přebytků z evropských potravinových burz a na venkově platíme podpory nezaměstnaným. Dotační strop musí být maximálně 30 % obratu podniku, jinak blokujeme půdu pro její původní využití, tedy k výrobě kvalitních potravin a vytváření pracovních míst.5. Vzdělávání a komunikace: všichni lidé mají právo být informováni o situaci, v které se nacházejí a to jak na úrovni státních škol, tak veřejnoprávních médií ale I privátních subjektů. A zpětně každý dobrý a užitečný nápad vzniklý na seminářích a ve školních třídách je třeba bez obstrukcí zařadit do rozvojových projektů. Děti a mladí lidé mají být vedení především k uplatnění svého individuálního potenciálu pro zachování života na zemi.6. Praxe jako jediné měřítko udržitelnosti: žádný vzdělávací, výzkumný, marketingový ani “neziskový” grant nemůže být udělen bez zpětné vazby a jasné aplikovatelnosti. Ročně takto přicházíme o desítky milionů korun, které bolestně chybí v provozech. Outsorsing MZe je neúnosný - náklady na úředníky jsou duplikovány zadáváním jejich práce nejrůznějším dodavatelským subjektům (právním, marketingovým, výzkumným) které za státní peníze zpočítají či obhájí to, co stát potřebuje obhájit.7. Informovanost spotřebitele: je nutné, aby každá potravina byla označena svou “uhlíkovou stopou”(tedy odkud kam putuje, kolik energie ropy a zemního plynu jsme vydali za její osiva (a na jejich výrobu), hnojení (a výrbou hnojiva), setí, zavlažování, sklízení, transport, zpracování, balení, chlazení…), dále dotačním vstupem - tedy kolik jsme zaplatili na dotování její produkce (např. na kg bio hovězího je více než 130 Kč dotací), dále svou spalnou a enzymatickou hodnotou - tedy kolik energie dodá “buněčnému dýchání” našeho těla, kterému brání oxidanty v trvanlivých, devitalizovaných potravinách…Z urputného odmítání těchto legitimních požadavků je zřejmé, že současná česká vláda, MZe a většina zemědělství pracuje zcela proti principům přežití a udržitelného rozvoje a upozornují tak na to, že o to více je třeba trvat na jejich přijetí.
    73. 73. Nobelova cenu za ekonomii za rok 2009patřila udržitelnému zemědělství Získala ji Elinor Ostromová za práci o “veřejných zdrojích” na poli výzkumu ekonomického vládnutí. Vysvětluje v ní, že ani privatizace veřejných zdrojů ani jejich kontrola státem je neochrání, že cesta je v maximální diverzifikaci moci na co největší množství nezávislých skupin lidí, kteří jsou veřejnými zdroji “napájeny”. Ve své podstatě se jedná o systém práce jako je tato - získat si co problému (našem jídle ) maximální počet informací a dospět vzájemnou dohodou k takovému chování, které bude pro všechny udržitelné. Jak je vidět na fotografii, není žádný “klaus” na světě, který by těmto “Elinorám” ubral na jejich přesvědčení, odvaze a dobré náladě. QuickTime™ and a TIFF (Uncompressed) decompressor are needed to see this picture.
    74. 74. KUCHAŘ JAKO BIOCHEMIK
    75. 75. Slunce a původní zemědělstvíPůvodně fotosyntéza živila všechno na této planetě. Sluneční záření byl bohatý, obnovitelný zdroj. To také vytvářelo omezení v množství potravy, která mohla být vypěstována, a tím byl také omezen populační růst.Abychom zvýšili produkci potravin, museli jsme zvětšit množství obdělávané půdy a omezit konkurenci. Dnes už je prakticky veškerá hodnotná půda na této planetě využívána pro potřeby zemědělství. Zbytek přírody je nucen živořit na místech, která člověk nechtěl. To je jeden z hlavních důvodů masového vymírání druhů a rozpadu ekosystémů.Pro zvýšení produkce nebylo jiné cesty, než zvýšení množství energie. Lidská populace rostla tím, že si přivlastnovala stále víc a víc dostupné sluneční energie ve všech formách (uhlí, nafta a plyn). V tomto okamžiku je téměř 40% veškerých fotosyntetických procesů (přeměna světla na rostliny) na povrchu Země pod kontrolou lidí.Procesy likvidace škůdců a průmyslová revoluce v 50-60 letech min. století, umožnující intenzivní zemědělství za pomoci mechanizace, urychlily obdělávání půdy a zvětšily velikost půdy, kterou mohl obdělávat jeden člověk. S každým zvýšením produkce potravin se lidská populace významně rozrostla.

    ×