1. Podnikám a mám rodinu
JAK SLADIT OSOBNÍ ŽIVOT, PODNIKÁNÍ S PÉČÍ O DĚTI A
PARTNERSKÝM VZTAHEM?
Radka Janebová

2. Obsah
 1. blok (9.00 - 10.15) - S jakými problémy se mohou rodiče malých dětí
setkávat při slaďování podnikání a péče o rodinu?
(Mýtus pracujícího/podnikajícího rodiče jako špatného rodiče. Mýtus
sobectví. Rizika partnerských a rodinných konfliktů.)
2. blok (10.30 - 11.45) - Jak překonat bariéry podnikání na straně vlastní
rodiny?
(Akceptace sebe sama. Jak reagovat na kritiku rodiny.)
3. blok (12.00 - 13.00) - Jak překonávat překážky podnikání na straně
potenciálních klientů?
(Nedůvěra potenciálních klientů k podnikajícím rodičům malých dětí.
Konkurenční výhody podnikajících rodičů. Jak jich využít při propagaci
služeb.)

3. Východiska
 Odmítnutí teze o mužské a ženské
„přirozenosti“
 Respekt k lidské rozdílnosti
 Gender – sociální konstrukce pohlaví (sdílené
představy o mužství a ženství)
 Feminismus - tento pojem se obtížně definuje
jednoznačně. Nejčastěji je chápán jako
označení životního postoje žen usilujících o
rovnoprávnost s muži a o nezávislost na
mužích.

4. S jakými problémy se mohou rodiče malých
dětí setkávat při slaďování podnikání a péče o
rodinu?
 Vnímání ovlivňuje společenské prostředí.
 Genderové stereotypy - zjednodušený popis
určité sociální skupiny (obecně), zobecnělé
představy, jak vypadá „muž“ a jak „žena“

5. Příklady genderových stereotypů
Stereotyp ženy Steretyp muže
 Lokalizovaná v oblasti  Lokalizován ve veřejné
rodiny sféře politiky a práce
 Zaměřená na vztahy  Zaměřený na výkon
 Emotivní, intuitivní  Racionální, systematický
 Nekonfliktní  Přiměřeně agresívní
 Podřízená  Ovládá druhé
 Je pro ni důležitý její vzhled  Nesmí vykazovat ženské
vlastnosti

6. Genderová situace v České republice
Role žen a mužů v rodině
Ženy statisticky významněji spojují rodičovství s naplněním
života (61 % žen a 51 % mužů se domnívá, že pro výchovu dětí je
důležitější matka než otec).
Ve dvou třetinách rodin se věnuje péči o děti výhradně žena, v
jedné třetině oba partneři a v jednom procentu pouze muž.
V roce 2003 si stále 91 % mužů a 89 % žen v České republice
myslelo, že hlavním úkolem muže je finančně zabezpečit svoji
rodinu, a 79 % mužů a 78 % žen se domnívalo, že péče o malé
děti je převážně záležitostí ženy.
40 % mužům vadí vyšší příjem partnerky (oproti 5 % žen), vyšší
pracovní pozice ženy vadí 44 % mužů (7 % žen), vyšší vzdělání
partnerky vadí 40 % mužů (oproti 10 % žen).

7. Genderová situace v České republice
Domácí práce
Nerovné rozdělení domácích prací, na kterých výrazněji
participují ženy (průměrná česká žena věnuje péči o domácnost
25 hodin týdně, zatímco muž 15 hodin týdně).
Obě pohlaví by přivítala rovnoměrnější rozdělení domácích
prací (77 % žen a 44 % mužů).
Muži vnímají situaci jako méně nespravedlivou (49 % mužů se
domnívá, že dělba práce je spravedlivá, i když „nestejně
rozložená“, zatímco podobný názor má pouze 37 % žen). Lze to
vysvětlit tím, že muži o řadě činností vykonávaných ženami
nevědí.

8. Ale zároveň…
 Ženy jsou výrazně méně spokojeny s manželským
životem (nedostatek blízkosti, komunikace účasti
muže na chodu rodiny).
 Ženy jsou nejvíce spokojené ve fázi bězdětného
vztahu, naopak nejméně spokojené jsou ženy se
dvěma dětmi.
 U mužů se míra spokojenosti s rodinným životem
zvyšuje úměrně počtu dětí.
 Ze statistiky ČSÚ vyplývá, že počet rozvodů na návrh
ženy činí 66 % z celkového počtu rozvodů, na návrh
muže je jich 34 %.
Nejméně spokojené jsou tedy ženy naplňující český

9. Co je sexismus
 Nadřazenost mužů nad ženami.
 Atributy, přisuzované ženám, jsou v této
kultuře méně hodnocené než atributy
přisuzované mužům.

10. Příklady sexismu
 Problematizace vysoké účasti žen v určité společensky
relativně významné oblasti, kdy se společnost straší feminizací
školství a zdravotnictví, zatímco o maskulinizaci byznysu a
vědy se nehovoří.
 Problematizace absence otců v rodinách, spojená s otázkou,
kam se bude ubírat vývoj „opravdového muže“ ve společnosti,
kde chlapce vychovávají jen matky (spolu s učitelkami)?
 Platová diskriminace žen oproti mužům na stejných pozicích.
 Diskriminace v zaměstnání (54 % žen uvádí zkušenost s
diskriminací na základě pohlaví, oproti 10 % mužů).

11. Mýtus pracujícího/podnikajícího
rodiče jako špatného rodiče.
 Lidé v ČR hodnotí dopady kombinace zaměstnání a mateřství na děti a
rodinu méně pozitivně než obyvatelé západní a severní Evropy:
 polovina populace soudí, že předškolní dítě strádá, pokud matka chodí
do zaměstnání,
 tento názor více podporují muži, z nichž polovina soudí, že pracující
žena nemůže svému dítěti poskytnout stejnou lásku, jako žena v
domácnosti (oproti třetině žen)
 Za těmito konzervativními postoji je představa, že rodinná hra je hrou s
nulovým součtem: Uspokojují-li se zájmy jednoho člena rodiny, dochází
nutně k zanedbávání jiných členů rodiny.
 Česká matka musí být „supermatka“ (do tří let musí být stále s dítětem,
musí vše zvládnout sama a musí u toho být šťastná).
 Důsledkem je to, že nástup matky na tříletou rodičovskou dovolenou se
automaticky očekává a české ženy tomuto očekávání vyhovují.

12. Realita
 Naplnění a seberealizace žen mimo rodinu
výchovu dětí spíše obohacuje:
 Spokojená matka = spokojené dítě
 Výchova není rutina, ale relaxace od zaměstnání (a
opačně)
 Žena, která je vystavena podnětnějšímu prostředí,
více rozvíjí osobní identitu dětí.

13. Mýtus sobectví
 Žena, která nastoupí před třetím rokem dítěte do zaměstnání se
vystavuje riziku, že bude označena za sobeckou matku, či
„kariéristku“.
 Třetina žen a polovina mužů nepovažuje za správnou výměnu
rolí, kdy žena zajišťuje hlavní příjem rodiny a muž pečuje o
děti a domácnost.
 Pokud k takové výměně dojde, obdivuje okolí spíše muže, než
ženu. Naopak ženy jsou problematizovány jako „špatné
matky“.
 I samy matky v netradiční roli pojímaly sebe sama jako
„krakavčí matky“, než živitelky rodiny. Cítily výčitky
svědomí, že neplní tradiční roli matky, přestože svým dětem
poskytovaly kvalitní péči.

14. Realita
 Pracující matky poskytují svým dětem stejně kvalitní péči jako
matky v domácnosti, ale jejich kontakty s dětmi jsou
intenzívnější.
 Tyto matky plní jednu ze zásadních rolí v rodině – jsou
živitelkami rodiny (přesto se pojímají spíše jako špatné matky,
než živitelky).
 Po návratu z práce většinou přejímají odpovědnost za péči o
děti i domácnost (muži byli ochotni přijmout roli otce, ale
nikoliv pečovatele o domácnost), zatímco otcové měli
„opušťáky“. I v těchto případech to byly ženy, na kom zůstalo
větší břímě.

15. Rizika partnerských a rodinných
konfliktů.
 Od ženy se očekává sebeobětování kariéry rodině jako důkaz
nezištné lásky (zatímco od muže nikoliv). Muži (nejen) toto od
žen očekávají, a pokud ženy jejich očekávání nenaplní,
dochází ke konfliktům.
 Rodina je idealizována jako poslední bašta nezištnosti, kde
nemají místo žádné egoistické vztahy, individuální zájmy ani
moc.
 Pokud se žena odmítne obětovat (zůstat doma s dětmi, pečovat
o manžela a domácnost) a upozorňuje, že z daného uspořádání
v rodině profituje její partner, riskuje, že bude obviněna z
toho, že její láska není nezištná.
 Pro ženy tak vzniká past: Když se obětují, je to na úkor jejich
ambicí a zájmů, když se neobětují, jsou označeny za sobecké.

16. Jak překonat bariéry podnikání na straně
vlastní rodiny?
 Akceptace sebe sama:
 Překonat stereotyp „sobecké ženy“.
 Mít se ráda a starat se o sebe.
 Mít srovnány v hlavě odpovědi na otázky
(cvičení):
 Může existovat „zdravé sobectví“?
 Kde je jeho hranice?
 Ve vztahu k dětem
 Ve vztahu k partnerovi
 Ve vztahu k rodičům

17. Jak překonat bariéry podnikání na straně

vlastní rodiny?
Jak reagovat na kritiku rodiny:
 Argumenty přínosu pro vás:
 Zlepšíte svou finanční situaci.
 Zachováte si finanční nezávislost.
 Získáte možnost seberealizace i mimo sféru péče o děti.
 Rozvinete svůj osobní potenciál (znalosti, dovednosti, zkušenosti).
 Zvýšíte si svou sebeúctu.
 Podnikání vám může umožnit lepší skloubení pracovního a rodinného života.
 V případě ukončení podnikání nebo jeho kombinace se zaměstnáním jste lépe zaměstnavatelní,
protože vaše zkušenosti jako OSVČ zvyšují atraktivitu pro zaměstnavatele.
 Argumenty ve vztahu k celé rodině:
 Zlepšení finanční situace.
 Jako OSVČ zvyšujete kredit rodiny v jejím okolí.
 Argumenty ve vztahu k dětem:
 Spokojený rodič, který má možnost se realizovat, je tím nejlepším rodičem pro své děti.
 Působíte jako pozitivní vzor pro děti, protože jim ukazujete, že umíte vzít budoucnost do
vlastních rukou.
 Argumenty ve vztahu k partnerovi:
 Je více témat k povídání, protože komunikace se neomezuje pouze na péči o děti.

18. Jak překonávat překážky podnikání na
straně potenciálních klientů?
 Konkurenční výhody podnikajících rodičů.
 Jak jich využít při propagaci služeb.

19. Nedůvěra potenciálních klientů k
podnikajícím rodičům malých dětí
 Na jedné straně se deklaruje, že rodičovství je
jednou z nejvyšších hodnot, na straně druhé
mají matky velmi nízký status:
 S mateřstvím se spojuje pokles inteligence.
 Zaměstnavatelé/klienti rodiče diskriminují.
 Očekává se, že péče o děti bude neviditelná (např.
zákaz vstupu kočárků do veřejných prostor,
absentující bezbariérové přístupy pro kočárky).
 Tyto společenské postoje se přenáší a násobí
ze strany zaměstnavatelů a klientů.

20. Nedůvěra potenciálních klientů k podnikajícím
rodičům malých dětí
Stereotypy Realita
 Očekává se, že ženy budou  Ženy sice věnují rodině více
pracovat méně výkonně a času z pracovní doby, než
spolehlivě kvůli starostem o muži, ale mají vyšší
rodinu a děti (nemoci). produktivitu práce a
pracovní úkoly plní ve svém
volném čase.
 V případě možnosti
flexibilní pracovní doby
dosahují lepších výsledků,
než muži.

21. Nedůvěra potenciálních klientů k
podnikajícím rodičům malých dětí
Stereotypy Realita
 Od žen se očekávají  Pokud se ženy chtějí
podnikatelské aktivity , prosadit v mužské profesi,
související se „ženskými musí být lepší, než muži. V
pracemi“. V případě tzv. realitě je kvalita ženské
„mužských podnikatelských práce v mužských profesích
aktivit“ se předpokládá nižší vyšší, než práce odváděná
odbornost. muži. Ženy musí být lepší,
aby se prosadily.

22. Nedůvěra potenciálních klientů k
podnikajícím rodičům malých dětí
Stereotypy Realita
 Očekává se, že matky jsou  Náročnost péče o dítě
méně kompetentní k posiluje u žen kompetenci k
jakékoliv práci mimo péče. plánování organizace času a
práce. Tato organizační
kompetence je velmi
silným předpokladem
dobrého podnikání.

23. Jak využít rodičovství a gender
při propagaci služeb
 V případě tzv. „ženských aktivit“ je mateřství konkurenční
výhodou.
 V případě genderově „neutrálních aktivit“ či tzv. „mužských
aktivit“:
 Lze se zaštítit označením „společensky odpovědné firmy“, která
podporuje zaměstnávání rodičů po rodičovské dovolené.
 Funguje vtipná propagace (přirovnat činnost podnikání k péči o dítě –
„i toto jsem zvládla“, „Pat a Mat vám nehrozí..“)
 Vyzdvihnout jedinečnost („Jediná žena na trhu v oblasti…“)
 Profesionalita (dochvilnost, poctivost, transparentnost, kvalita)
 Případně lze gender při vyjednávání služby skrývat (telefonický
kontakt), při následném přímém kontaktu klient málokdy odmítne