Your SlideShare is downloading. ×
Vznik a vývoj informační vědy - KPI
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×

Saving this for later?

Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime - even offline.

Text the download link to your phone

Standard text messaging rates apply

Vznik a vývoj informační vědy - KPI

485
views

Published on


0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
485
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Martina VolavkováUČO: 371538 Vznik a vývoj informační vědyARGUMENTACE VÝBĚRU TÉMATU:Téma informační věda studenty provází celým prvním semestrem studijního oboruInformační studia a knihovnictví na Filosofické fakultě MU v Brně, to je jedním z důvodů,proč jsem si toto téma zvolila. Vzhledem k tomu, že celý obor informační vědy je velmirozsáhlý, musela jsem téma zúžit. Po delším zvažování jsem se rozhodla zabývat se historiíoboru, konkrétně vznikem a jednotlivými vývojovými etapami.ANOTACE:Seminární práce s názvem Vznik a vývoj informační vědy je rozdělena na tři hlavní oddíly.Každý oddíl je zaměřen na jednotlivé etapy vývoje informační vědy. Zkoumá její vznik odúplných počátků, kdy byla v Asýrii vybudována první knihovna. Velká část je věnována 20.století, kdy proběhlo největší utváření informační vědy a postupně se dostává k současnosti.KLÍČOVÁ SLOVA:Informační věda, historie informační vědy, vývojová období informační vědy
  • 2. Informační věda se jako nová interdisciplinární věda vyvíjela velmi neuspořádaně. Jejívývoj byl ovlivněn lidskou zkušeností, poznáním a výzkumy, které se zabývaly informačněkomunikačními jevy a procesy ve společnosti. Názory na vznik a vývoj informační vědy jsoutudíž poměrně odlišné. Americký vědec Glynn Harmon ve svém článku „On the Evolution ofInformation Science“ z roku 1971 uvedl, že obecná věda o informaci se vyvinulaz dokumentace, což je systematický sběr, pořádání, vyhledávání a distribuce potenciální, tj.znakově zaznamenané informace a také z teoretického praktického oboru dokumentalistiky,jejíž utváření začíná rokem 1895. Tehdy v Bruselu vzniká Mezinárodní bibliografický ústav(FID) pod záštitou francouzských právníku Paula Otleta a Henri La Fontaina, jejichž cílembylo zpracovat veškerou světovou paměťovou produkci (knihy, muzejní exponáty,fotografie). Na základě klasifikace Melvila Deweyho společně vytvořili jednotnou soustavuvěd známou pod názvem Mezinárodní desetinné třídění (MDT), která organizovala znalosti apoznatky do navigačního systému. Účelem tohoto navigačního systému bylo vyhledávání arešerše v materiálech uložených po celém světě. Někteří američtí odborníci považují za prvníznámku vzniku informační vědy publikování článku Vannevara Bushe „As We May Think"v americkém časopise Atlantic Monthly v červenci roku 1945.1 Stěžejním tématem tohotočlánku je použití stroje MEMEX (memory extender). Vznik informační vědy však sahá do dávné historie, do let 669 – 630 př. n. l., kdyvzniká v Asýrii nejstarší knihovna na světě. Král Aššurbanipal ji nechal vybudovatz hliněných tabulek popsaných klínovým písmem jako organizovanou sbírku zaznamenanýcha uspořádaných znalostí. Vznik prvních starověkých sbírek byl snahou o dosaženínesmrtelnosti, o uchování paměti a znalostí, které dříve zanikaly současně se smrtí člověka.Profesor Cejpek v předmluvě knihy Informační věda: Retrospektivní ohlédnutí od E. Currásuvádí: „Písmo spolu s reprodukovaným obrazem a zaznamenaným zvukem má opravdujedinečnou schopnost zachytit a uchovat po dobu výrazně delší, než je průměrný lidský věk,lidské znalosti, zkušenosti, příběhy, prožitky a pocity.“21.1 Období formování informační vědy Informační vědu ovlivňují dva vývojové proudy lidského poznání. První proud,sociální a humanitní, byl ovlivněn teoriemi a metodikami vycházejících ze zkušeností archivů,knihoven a dalších dokumentačních a informačních pracovišť. Druhý proud, matematicko-1 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. str. 135.2 CURRÁS, Emilia. Informační věda: Retrospektivní ohlédnutí. str. 7.
  • 3. technický a kybernetický, vychází z binární soustavy, matematické logiky, programování aalgoritmických jazyků. První proud má původ v knihovnách a v dalších informačních pracovištích. Ve 2.polovině 19. století dospěly knihovny v kulturně a technicky vyspělých zemích natolik, žetato práce si žádala větší úroveň profesionality. Spolu se vznikem knihovnického povolánívzniká potřeba knihovnických organizací a odborných knihovnických škol. V roce 1876vzniká první profesní organizace American Library Association (ALA) a v roce 1887následuje otevření první knihovnické školy na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Schoolof Library Economy, která byla zaměřená spíše na praxi. Až roku 1926 vzniká na univerzitěv Chicagu škola nového typu Graduate School of Library Science. Knihovna zde bylachápána jako sociální jev (social agency), čímž došlo k upevnění knihovnictví (knihovní vědy– library science) po celém světě. Teorie knihovnictví byla ve 20. století obohacována výsledky oborů jakou sociologie,psychologie, lingvistika aj. V Evropě se vytvářel samostatný obor knihověda, který zkoumalvnější znaky knihy. Knihověda byla ovlivněna pozitivistickým proudem v 19. století. Ve 20.století je obor rozšířen o psychologicko-sociologická hlediska ve zkoumání tvorby, sociálníhozprostředkování a užití knih ve společenských souvislostech. Na přelomu 19. a 20. stoletívzniká teoretický a praktický obor dokumentace, a to v důsledku rozrůznění knih na různétypy dokumentů. Jak uvádí profesor Cejpek: „Dokumentace zavedla pojem dokumentu provšechny soudobé druhy nosičů symbolicky (písmem, obrazem i zvukem) zaznamenanýchznalostí, zkušeností a prožitků.‘‘3 Právě dokumentace předcházela jako první ucelenákoncepce vzniku informační vědy.1.2 Období vnitřního sjednocování a upevňování informační vědy Matematicko-technický a kybernetický proud se rozvinul po druhé světové válce. Navývoj informační vědy měla vliv kybernetika, která vznikla na konci 40. let a její vznikovlivnil matematik Norbert Wiener a neurofyziolog Artur Rosenbluth. Profesor Cejpekdefinuje obor takto: „(…) kybernetika dnes studuje chování složitých organizovanýchotevřených systémů technických, biologických a sociálních. Jde o složité dynamické systémy3 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. str. 121.
  • 4. čili dynamické systémy řízení nebo zkrátka systémy řízení.‘‘4 Kybernetika řízení chápe jakoinformační proces, kde je informace a řízení spojeno pevnou vazbou. Tento informační procesje uskutečňován prostřednictvím příjmu, uchování, zpracovávání a předávání informace vesložitém dynamickém systému. Proto je kybernetika označována jako věda o příjmu,uchovávání, zpracovávání a využívání informace. Následkem vzniku kybernetiky vzniká aplikovaný obor označovaný jako věda opočítačích neboli informatika (computer science). Díky vývoji počítače zaznamenal tentoobor značný rozvoj, stále však ve středu zájmu zůstává počítač se svým technickým aprogramovým vybavením.1.3 Období dozrávání informační vědy V 70. a 90. letech došlo v USA k dynamickému vývoji informační vědy. Zřetel bylbrán především na to, že tento vědní obor zkoumá jak informační procesy v systémechvytvořených člověkem, tak i v systémech vytvořených přírodou. Nutnost spolupráce mezipřírodními a humanitními vědami byla silně zdůrazňována.Myšlenková mapa na téma informační věda:4 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. str. 121.
  • 5. POUŽITÁ LITERATURA: 1. BUSH, Vannevar. As We May Think. In: Atlantic Monthly [online]. [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: <http://www.theatlantic.com/doc/194507/bush>. 2. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: Úvod do informační vědy. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 180 s. ISBN 80-7184-767-4. 3. Information science. Encyclopædia Britannica. 2007. Encyclopædia Britannica Online. 26 Sept. 2012. [online] [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: <http://www.britannica.com/eb/article-9367974>.Ad 1) kvalifikace autora, objektivní informace, vysoká citovanost, aktualizovaný zdroj,důvěryhodný zdrojAd 2) kvalifikace autora, ověřené informace, problematikou se zabývá do hloubky, vysokácitovanost, přesné vyjadřovací schopnostiAd 3) ověřený zdroj, web je pravidelně aktualizován, funkční odkazy, je uvedeno datumpublikování, přehledná navigace