Vliv nových médií na společnost
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Vliv nových médií na společnost

on

  • 1,946 views

 

Statistics

Views

Total Views
1,946
Views on SlideShare
1,946
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
7
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Vliv nových médií na společnost Vliv nových médií na společnost Document Transcript

  • Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví VLIV NOVÝCH MÉDIÍ NA SPOLEČNOST Závěrečný úkol modulu 13 k předmětu KPI 11 Kurz práce s informacemiAutor: Martin ŠtecherUČO: 400360Typ studia: kombinovanéRočník: 2.Počet znaků: 5 138 Brno 2012
  • ArgumentaceV souvislosti se studiem předmětů Informační věda a Úvod do nových medií jsem seseznámil problematikou nových médií a jejich vlivu na společnost. Téma popisující sociálníchování současné společnosti mne zajímá nejen jako studenta oboru Informační studia aknihovnictví, ale také jako běžného uživatele emailové komunikace a uživatele sociálních sítí,především Facebooku, který je jedním z fenoménů posledních let.AnotaceDenně jsme zahlcováni informacemi, které nás obklopují. Medializace skutečnosti velkouměrou přispívá ke vzdělanosti a všeobecnému přehledu o světě. Ovšem, stáváme se díky tétorychlé záplavě dat poněkud zmatenější a také zranitelnější. Kmenový člověk žil v harmonickérovnováze smyslů a svět vnímal vyváženě sluchem, zrakem, čichem, chutí a dotekem.Technický pokrok rozšiřují lidské schopnosti a smysly, tím pádem mění rovnováhu smyslů, jeto změna, která mění společnost, jež onu techniku vytvořila. Media mohou být pro společnostpřínosem, ale také často velkým nebezpečím.Klíčová slovakomunikace, společnost, člověk, sociální sítě, vztahy, internet, facebook 2
  • Obsah 1. Úvod 4 2. Sociální sítě 4 3. Závěr 5 4. Seznam použité literatury 6 3
  • 1. Úvod„Jedním z nejvýznamnějších a současně nejtěžších úkolů člověka v moderních a pozdněmoderních společnostech je vůbec se orientovat ve světě, v němž žije, a pochopit, jak a v čem 1na něj média mohou působit a působí.“ Žijeme v informační společnosti, ke kteréneodmyslitelně patří masová média, jež prostřednictvím osobních počítačů, mobilníchtelefonů, tabletů a jejich multimediálních obsahů, nemalou měrou působí na současnouglobalizovanou společnost.2. Sociální sítěZpřístupnění internetové sítě veřejnosti umožnilo běžným lidem zřízení osobníhointernetového účtu a posílat e-maily ze svých domovů. S novými možnostmi internetuvznikají a rozšiřují se sociální sítě. V současné době patří mezi nejznámější a největší sociálnísíť na světě Facebook.com s více než 981,6 milióny registrovaných uživatelů (23.12 2012). 2 981 666 940 uživatelů sítě FACEBOOK, rozdělení dle kontinentů ke dni 23.12.2012 Afrika Oceánie 5% 2% Jižní Amerika Asie 14% 28% Severní Amerika 25% Evropa 26% graf dle údajů ze dne 23.12.2012, dostupných z : http://www.checkfacebook.com/1 JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, s. 372, ISBN 978-807-3674-663.2 Checkfacebook [online]. 2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z: http://www.checkfacebook.com/ 4
  • 3„Facebook začaly ke svým účelům používat veřejně činné osoby a komerční subjekty. Stal setaké prostředkem k mobilizaci občanů. Do budoucna lze jen očekávat, že akcí typumanifestace za Národní knihovnu Kaplického bude přibývat. Na jednu stranu je dobré, že lidémají možnost vyjádřit se k mnoha věcem a sdílet také zájem o věci veřejné, nicméně nadruhou stranu je virtuální prostředí nepředvídatelné a málo kontrolovatelné. Problém bymohl vyvstat, pokud by se prostřednictvím Facebooku či jakékoli jiné sociální sítězmobilizovala extremistická hnutí. Jedno je nicméně jisté. Sociální sítě typu Facebookpředstavují nový způsob komunikace mezi lidmi a umožňují svým uživatelům snáz se spojit sesvými přáteli. Vytváří nové prostředí, především pro mladé lidi, které má svá vlastní pravidlaa funguje na jiných principech, než dosavadní komunikační prostředky.“ 4V souvislosti se sociálními sítěmi je vážně ohrožena sounáležitost společnosti jako celku,může docházet k extrémní izolovanosti jedinců a objevovat se různé formy závislosti naelektronických médiích.„Výrazné, nicméně dočasné nebezpečí spatřuji ve vlivu informatizace na oslabování přímésociální komunikace s jejími nezastupitelnými přednostmi. Rozšiřující se možnosti nepřímékomunikace přinášejí nebezpečí povrchních styků, lidé stále častěji spolu komunikují, aniž byse poznali v přímém styku. Dochází tak k jisté společenské izolaci části jednotlivců, k podpořesamotářství, anonymity apod.“ 53. ZávěrNežli člověk objevil fonetickou abecedu, byly všechny jeho smysly vyrovnané a simultánní,všichni si s mírou vědomostí byli rovni, což znamenalo, že existovalo málo individualismu.Lidé žili spontánnějším životem a v mezilidských vztazích si byli blíže nežli v současnosti.Člověk v informační společnosti již neumí tolik naslouchat.3 tamtéž4 NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook [online] .E-polis.cz, 3. červen 2009. [cit.2012-05-20]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/380-nova-media-pripadova-studie-facebook.html>. ISSN 1801-1438.5 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum,2005, s. 109. ISBN 978-80-246-1037-5. 5
  • „Naslouchání, resp. umění naslouchat, jemuž je do značné míry nutno se naučit je více nežlischopnost jednoho z našich smyslových orgánů. Jde o porozumění druhému, o pochopenítoho, oč mu v rozhovoru s námi jde, jaké úmysly a cíle sleduje. Vždyť mnohdy jde v rozhovorujen o popovídání, jen o to, aby člověk byl druhým přijat, aby mohl projevit svůj názor, o pocitradosti z lidského slovního projevu, a to bez ohledu na to, o čem je řeč. A tak je nutno při 6přímé komunikaci zapojovat nejen sluch, ale i zrak a schopnost vcítit se do druhého.“Když se ohlédneme zpět, je vidět posun v celkové úrovni společnosti. Zavedení fonetickéabecedy, následně vynález knihtisku, objevení telegrafu, rozhlasu, televize, výpočetnítechniky, mobilního telefonu a v neposlední řadě internetu bylo pro lidstvo postupnýmrozšířením, zdokonalením, ale současně každá extenze předchozích médií zákonitě přinášelas sebou i nežádoucí účinky.„V minulosti vnímali lidé účinky médií postupně, a to dovolovalo jedinci a společnosti jejichdopad do jisté míry vstřebat a ztlumit. Věřím, že dnes v elektronickém věku okamžitékomunikace, závisí naše přežití nebo přinejmenším naše spokojenost a štěstí na pochopenínového prostředí, elektronická média způsobující naprostou a téměř okamžitou přeměnukultury, hodnot a vztahů. Tento zvrat je bolestný a způsobuje ztrátu identity, což se dá zlepšitjenom tím, uvědomíme-li si jeho dynamiku. Jestliže porozumíme jeho změnám způsobenýmnovými médii, můžeme jejich účinkům předcházet a řídit je; jestliže ale setrváme ve svémpodprahovém transu, do něhož se sami uvádíme, staneme se jejich otroky.“ 76 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum,2005, s. 184. ISBN 978-80-246-1037-5.7 MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. Dotisk 1. vydání. Brno:Jota, 2008, s. 219. ISBN 9788072171286. 6
  • 4. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY1. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 978-80-246-1037-5.2. Checkfacebook [online]. 2012 [cit. 2012-12-23]. Dostupné z http://www.checkfacebook.com/3. JIRÁK, Jan a Barbara KÖPPLOVÁ. Masová média. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 413 s. ISBN 978-807-3674-663.4. MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. Dotisk 1. vydání. Brno: Jota, 2008, 415 s. ISBN 9788072171286.5. MCLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím: extenze člověka. Vyd. 1. Překlad Miloš Calda. Praha: Odeon, 1991, 348 s. Eseje (Odeon), sv. 4. ISBN 80-207-0296-2.6. NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook [online].E-polis.cz, 3. červen 2009. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/nezarazene- clanky/380-nova-media-pripadova-studie-facebook.html>. ISSN 1801-1438. 7
  • Hodnocení zdrojů:Zdroj č. 1  Prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. (20. února 1928, Jevíčko - 26. prosince 2005, Praha) byl vysokoškolský profesor, informační vědec, knihovník,  velmi často citovaný autor  průkopník informační vědy a knihovnictví  spoluzakladatel oboru na VŠ v Brně, Praze a Opavě  kniha je patří mezi základní literaturu při studiu informační vědyZdroj č. 2  velmi často citovaný web v souvislosti s monitoringem Facebooku  bezplatná platforma sledující aktuální počty uživatelů sociální sítě Facebook  analytický nástroj pomáhající marketingu a výzkumným pracovníkům pochopit, jak se Facebook šíří po celém světě  pravidelně aktualizované údaje  možnost výběru konkrétních údajůZdroj č. 3  Prof. PhDr. Jan Jirák, PhD., mediální teoretik odborník, akademický pracovník, je členem Centra pro mediální studia CEMES Fakulty sociálních věd UK v Praze a jedním z autorů koncepce mediální výchovy pro základní a gymnaziální vzdělávání v ČR  Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc., historička českých a světových médií, vedoucí katedry mediálních studií a Centra mediálních studií a Centra pro mediální studia CEMES Fakulty sociálních věd UK v Praze  velmi často citovaní autoři  kniha patří mezi základní literaturu při studiu masových médií  knihu vydalo nakladatelství Portál, vydávající odbornou literaturu 8
  • Zdroj č. 4 a 5  kanadský filozof, sociolog a publicista. Zabýval se zejména filozofií historie, teorií sociální komunikace a kulturologií. Populárním se stal zvláště svou filozofickou historie vycházející v zásadě z technologického determinismu, kdy směnu historických epoch určuje rozvojem prostředků komunikace a dorozumění. Tyto prostředky se úzce váží k rozvoji komunikativních funkcí předmětů kultury (jazyk vědy, počítače).  McLuhan subjektivisticky rozlišuje epochy kmenového, topografického, industriálního člověka a dnešní elektronickou epochu.  velmi často citovaný odkaz  předpověděl rozšíření elektronické komunikace a nepřímo i vznik internetu  knihy autora patří mezi základní literaturu při studiu informační vědy a sociologieZdroj č. 6  velmi často citovaný odkaz  ve studii je použito mnoho spolehlivých zdrojů, jsou k nim uvedeny citace a odkazy na tyto zdroje  autorka je konzultantkou internetového politologického časopisu E-Polis  E-Polis je zaměřen především na publikaci textů převážně mladých autorů – studentů a absolventů politických věd a příbuzných oborů.  Časopis je indexován pod ISSN 1801-1438. A právě vhledem k tomuto ISSN je možné, aby si mladí autoři připsali do publikační činnosti zde publikované články. 9