Your SlideShare is downloading. ×
Otevrene problemy architektury elektronickeho zdravotnictvi
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Otevrene problemy architektury elektronickeho zdravotnictvi

119

Published on

Published in: Technology
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
119
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Otevřené problémy architektury elektronického zdravotnictvíz pohledu technických (datových) standardů Martin Nečaský, Ph.D. necasky@opendata.cz člen komise a pracovní skupiny IT a procesy Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze
  • 2. Obsah prezentace• připomenutí projektu výměny zdravotnické dokumentace – z pohledu hodnotící komise, pracovních skupin a MZČR• technické (datové) standardy v jednotlivých částech architektury výměny zdravotnické dokumentace – jako předpoklad výměny zdravotnických informací a jejich vytěžování• technické standardy pro propojování dat – jako předpoklad (analytické) práce s různými zdroji dat v prostředí elektronického zdravotnictví
  • 3. Výměna zdravotnické dokumentace• cílem je zefektivnit práci lékařů a dalším zdravotnickým pracovníkům prostřednictvím elektronické výměny zdravotnické dokumentace• dokumentace musí být uložena v místě jejího vzniku pod kontrolou poskytovatele, u kterého byla vytvořena – cílem není vytvoření centrálního úložiště• zabezpečený přístup k dokumentaci umožněn jen oprávněným uživatelům (ošetřující lékaři, pacient, ...) – jednotlivé přístupy jsou zaznamenávány• zapojení a rozšíření služeb epSOS na úrovni ČR – pacientské souhrny (datasety) – elektronická preskripce a výdej léků na předpis v zahraničí
  • 4. Návrh řešení výměny zdravotnické dokumentace
  • 5. STANDARDIZACE PRO VÝMĚNUZDRAVOTNICKÉ DOKUMENTACE
  • 6. Standardizace rozhraní pro komunikaci mezi IS a lokálními úložišti• různé IS různých poskytovatelů komunikují s lokálními úložišti• je potřeba standardizovat komunikační rozhraní pro výměnu metadat a samotné dokumentace mezi IS poskytovatele a lokálním úložištěm• nutné, pokud se půjde cestou sdílených lokálních úložišť zdravotnické dokumentace• nutné, pokud chceme zajistit elektronickou dostupnost dokumentace malých poskytovatelů, kteří svá úložiště provozovat nemohou
  • 7. Standardizace rozhraní pro komunikaci mezi registrem a lokálními úložišti• různá úložiště mohou být postavena na různých HW/SW platformách – řada úložišť již existuje (nemocniční, krajská, ...) a je nutné umožnit jejich využití• registr potřebuje se všemi komunikovat jednotně – tj. budovat index a vyžádat dokumentaci• je potřeba standardizovat komunikační rozhraní pro výměnu metadat a samotné dokumentace mezi registrem a lokálním úložištěm
  • 8. Standardizace metadat v registru• registr k odkazované dokumentaci uchovává metadata – navíc k identifikátoru pacienta a samotného odkazu – identifikátor zdravotníka, datum a čas vytvoření, typ dokumentu, ... – rozsah metadat se odvíjí od požadavku na sílu vyhledávání dokumentace v registru• metadata v registru by měla být dostupná v podobě dané vhodným datovým standardem
  • 9. STANDARDIZACE PRO VÝMĚNUZDRAVOTNICKÝCH INFORMACÍ
  • 10. Výměna zdravotnických informací• výše uvedená architektura zajistí pouze výměnu celých dokumentů (např. v PDF či jiném obecném formátu)• povede tedy k elektronické výměně dokumentů, ale nepovede k plnému využití potenciálu elektronického zdravotnictví – výměna konkrétních zdravotnických informací a vyhledávání v nich • anamnéza, očkování, léky, diagnózy, klinické události, atd. • např. při dlouhodobých bolestech břicha pacienta závěry jednotlivých spec. vyšetř. (UZ, CT, kolonoskopie, gastroskopie, ...) – vytěžování anonymizovaných a agregovaných informací ze zdravotnické dokumentace • analýzy, statistiky, predikce, optimalizace, hledání souvislostí a podobností
  • 11. Datové standardy pro zdravotnickou dokumentaci• předpokladem je důsledná aplikace technických datových standardů – záznam dokumentace ve strukturované strojově zpracovatelné podobě – sjednocení lékařské terminologie• v ČR již takové datové standardy existují (DASTA), je ale nutné je propojit s celosvětově používanými datovými standardy – např. HL7 či SNOMED-CT• lze čerpat ze zahraničních zkušeností se standardizací zdravotnické dokumentace – příkladem je i pacientský souhrn v projektu epSOS
  • 12. Systém správy standardů• je nutné mít přehled o použitých datových standardech a nomenklaturách• je nutné datové standardy a nomenklatury dokumentovat, sjednocovat (mapovat), dále rozvíjet a udržovat• konzistentní rozvoj a údržba standardů je netriviální problém – strukturování dokumentace a informací pomocí XML standardů definovaných sadou XML schémat – sémantická standardizace pomocí ontologií – v případě požadavku na změnu je nutné lokalizovat místa ve schématech, která je nutné změnit a ohlídat, co vše je změnou zasaženo
  • 13. STANDARDIZACE PRO PROPOJOVÁNÍZDRAVOTNICKÝCH (A DALŠÍCHSOUVISEJÍCÍCH) DAT
  • 14. MIS a Portál• součástí projektu elektronického zdravotnictví je kromě výměny elektronické zdravotnické dokumentace také – manažerský informační systém – portál pro pacienty a lékaře• oba budou pracovat s daty v prostředí elektronického zdravotnictví, která je vhodné kombinovat se souvisejícími daty (např. demografická data ČSÚ)• vhodných datových zdrojů je celá řada
  • 15. Data v prostředí elektronického zdravotnictví• primární data – agregovaná a anonymizovaná data o pacientech – léky (SÚKL), nemoci – NZIS, NRC, SZÚ – pojišťovny, ...• sekundární data – ČSÚ, EuroStat – ČSSZ, životní prostředí, doprava – WHO, OECD, ...
  • 16. Standardizace dat a jejich propojování• v tak velkém a dynamickém datovém prostředí není možné vše dokonale standardizovat• je možná pouze částečná standardizace postupným mapováním – „kousků“ dat z datových zdrojů na společné ontologie/slovníky (např. SNOMED-CT) – ontologií/slovníků mezi sebou
  • 17. Standardizace dat a jejich propojování• data z většiny datových zdrojů spolu souvisejí• je potřeba také začít přemýšlet o standardu umožňujícím propojování datových zdrojů – explicitní zaznamenávání souvislostí mezi daty v jednotlivých datových zdrojích – v aplikačně nezávislé formě tak, aby je bylo možné využít v různých aplikacích Linked Data (= HTTP URIs + RDF)
  • 18. LODD – Linking Open Drug Data• http://www.w3.org/wiki/HCLSIG/LODD
  • 19. BioPortal – The National Center for Biomedical Ontology• http://bioportal.bioontology.org/• 329 ontologií/slovníků, 5.483.948 termů• postupné linkování ontologií/slovníků i termů
  • 20. Děkuji za pozornost Martin Nečaský, Ph.D. necasky@opendata.cz 777 603 621Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze

×